Kleinov´e Doktr´ına: Vzestup kalamitn´ı polemiky Johan Norberg (pˇreklad Tibor Mach) 4. z´aˇr´ı 2012
Obsah 1 Shrnut´ı
1
´ 2 Uvod
2
3 Doktor Friedman a pan Hyde
3
ˇ 4 Sest dn´ı v Chile
5
5 Cut and Paste
7
ˇ 6 Sok a hr˚ uza
8
7 Jak udˇ elat liberalismus n´ asiln´ ym
9
8 Jak udˇ elat n´ asil´ı liber´ aln´ım
10
9 Pˇ repsan´ e n´ amˇ est´ı Tiananmen
12
10 Konzervatismus velk´ eho st´ atu
14
11 Sebevraˇ zedn´ y impuls
16
12 Postoje k demokracii
18
ˇ 13 Zivot pod Divok´ ym Kapitalismem
20
14 Pozn´ amka pˇ rekladatele
22
1
Shrnut´ı
ˇ Kniha Naomi Kleinov´e Sokov´ a doktr´ına se vyd´av´a za odhalen´ı bezohledn´eho charakteru kapitalismu svobodn´eho trhu a jeho hlavn´ıho modern´ıho pˇredstavitele, Miltona Friedmana. Kleinov´a tvrd´ı, ˇze kapitalisms jde ruku v ruce s diktaturou a brutalitou, a ˇze dikt´ atoˇri a dalˇs´ı bezskurpol´ozn´ı politick´e figury vyuˇz´ıvaj´ı 1
ˇsok˚ u“ – katastrof skuteˇcn´ ych, nebo vykonstruovan´ ych – k upevnˇen´ı sv´e moci a ” zav´ adˇen´ı nepopul´ arn´ıch trˇzn´ıch reforem. Jako pˇr´ıklady tohoto procesu zmiˇ nuje Kleinov´ a Chile za gener´ ala Augusta Pinocheta, Brit´anii za Margaret Thatcheˇ ınu bˇehem krize na n´ rov´e, C´ amˇest´ı Nebesk´eho klidu a prob´ıhaj´ıc´ı v´alku v Ir´aku. Kleinov´e anal´ yza je beznadˇejnˇe chybn´a v prakticky kaˇzd´em ohledu. Friedmanova vlastn´ı slova ho ukazuj´ı jako obh´ajce m´ıru, demokracie a osobn´ıch pr´av. Tvrdil, ˇze postupn´e ekonomick´e reformy jsou ˇcasto vhodnˇejˇs´ı neˇz ty rychl´e, a ˇze lid´e by o nich mˇeli b´ yt plnˇe informov´ani, aby se l´epe vˇcas pˇripravili. Friedman odsuzoval Pinochet˚ uv reˇzim a stavˇel se proti v´alce v Ir´aku. Kleinov´e historick´e pˇr´ıklady se pˇri peˇclivˇejˇs´ım pohledu rovnˇeˇz rozpadaj´ı. Kleinov´ a napˇr´ıklad uv´ ad´ı, ˇze z´asah na n´amˇest´ı Nebesk´eho Klidu mˇel za c´ıl rozdrtit opozici trˇzn´ıch reforem, zat´ımco jeho re´aln´ ym d˚ usledkem bylo zpoˇzdˇen´ı liberalizace o nˇekolik let. Rovnˇeˇz tvrd´ı, ˇze Tatcherov´a vyuˇzila v´alku o Falklandy jako kryt´ı pro svou nepopul´ arn´ı ekonomickou politiku, kdeˇzto ve skuteˇcnosti se tato ekonomick´ a politika a jej´ı v´ ysledky tˇeˇsily siln´e podpoˇre veˇrejnosti. Klleinov´e ˇsirˇs´ı empirick´e z´avˇery na tom nejsou o mnoho l´epe. Statistiky politick´e a ekonomick´e svobody ukazuj´ı, ˇze m´enˇe politicky svobodn´e reˇzimy maj´ı tendenci br´ anit se liberalizaci trhu, pˇriˇcemˇz st´aty s vyˇsˇs´ı politickou svobodou maj´ı tendenci prosazovat i svobodu ekonomickou.
2
´ Uvod
Od sv´eho vyd´ an´ı v loˇ nsk´em listopadu se uˇz kniha Kanadsk´e autorky Naomi Kleiˇ nov´e, Sokov´ a doktr´ına, Vzestup a p´ad kalamitn´ıho kapitalismu, stihla st´at bibl´ı mlad´ ych anti-kapitalistick´ ych aktivist˚ u. Uzn´avaj´ı recenzenti ji veleb´ı rovnˇeˇz. Jak filozof John Gray vysvˇetluje v The Guardian: Je jen m´alo knih, jeˇz n´am opravdu ” ˇ pom´ ahaj´ı pochopit souˇcasnost. Sokov´ a doktr´ına je jedno z tˇechto knih.“ 1 V New York Times, laure´ at Nobelovy ceny Joseph Stiglitz p´ıˇse, ˇze jde o bohat´e vyl´ıˇcen´ı ” politick´ ych machinac´ı nutn´ ych k pˇrinucen´ı vzdoruj´ıc´ıch zem´ı k nechutn´ ym ekonomick´ ym politik´ am“ 2 Podle editor˚ u Amazon.com je to jedna z deseti nejlepˇs´ıch knih literatury faktu roku 2007. Kleinov´e tez´ı je, ˇze ekomomick´a liberalizace je nepopul´arn´ı a d´ıky tomu ji lze prosadit pouze klam´ an´ım nebo donucen´ım voliˇc˚ u. Pˇredevˇs´ım, myˇslenky svobodn´eho trhu se spol´ehaj´ı na krize. V ˇcase pˇr´ırodn´ı pohromy, v´alky, nebo vojensk´eho puˇce jsou lid´e dezorientovan´ı a zmaten´ı a bojuj´ı za sv´e bezprostˇredn´ı pˇreˇzit´ı ˇci blahobyt, coˇz pˇriprav´ı pole p˚ usobnosti pro korporace, politiky a ekonomy, aby mohli protlaˇcit liberalizaci trhu, privatizaci a niˇzˇs´ı veˇrejn´e v´ ydaje, aniˇz by se pot´ ykali s jakoukoliv opozic´ı. Podle Kleinov´e neoliber´aln´ı“ ekono” mov´e v´ıtali hurik´ an Katrina, tsunami v Indon´esii v roce 2004, v´alku v Ir´aku a 1 John Gray The End of the World as We Know it,“ recenze ” ˇ knihy Sokov´ a doktr´ına od Naomi Klein, The Guardian, 15. z´ aˇr´ı 2007, http://books.guardian.co.uk/review/story/0,,2169201,00.html. 2 Joseph Stiglitz, ˇ Bleakonomics,“ recenze knihy Sokov´ a doktr´ına od Naomi Klein, ” New York Times, 30. z´ aˇr´ı 2007, http://www.nytimes.com/2007/09/30/books/review/Stiglitzt.html.
2
Jihoamerick´e vojensk´e puˇce v sedmdes´at´ ych letech jako ˇsance k vymaz´an´ı minul´ ych politik a zaveden´ı radik´aln´ıch model˚ u voln´eho trhu. Pokud v´alky a pohromy nejsou dost velk´ y ˇsok pro obˇcany, neolibrer´alov´e u ´dajnˇe r´adi vid´ı, kdyˇz jsou odp˚ urci reforem napad´ an´ı a muˇceni. Hlavn´ım padouchem Kleinov´e pˇr´ıbˇehu je Milton Friedman, Chicagsk´ y ekonom, jeˇz se v´ıce neˇz kdo jin´ y ve dvac´at´em stolet´ı, pˇriˇcinil o popularizaci ekonomiky svobodn´eho trhu. Aby obh´ ajila sv˚ uj postoj, Kleinov´a zveliˇcuje reformy voln´eho trhu, kter´e prob´ıhaj´ı v ˇcase kriz´ı a ˇcasto pˇritom ignoruje u ´stˇredn´ı ud´alosti a pˇrepisuje chronologii. Pouˇz´ıv´ a voln´e metafory a divok´a zkreslen´ı, aby uk´azala, ˇze svobodn´e trhy jsou druhem n´ asil´ı. Plete si libertarianismus s korporativismem a neokonzervatismem a obviˇ nuje Miltona Friedmana z podnˇecov´an´ı pokradm´ ych reforem. Za t´ımto u ´ˇcelem si zad´ av´ a s jedn´ım z nejzlovolnˇejˇs´ıch pˇrekroucen´ı fakt˚ u, jehoˇz se myslitel dopustil v z´ asadn´ı pr´aci v posledn´ıch letech. Kleinov´a se snaˇz´ı vykreslit m´ırn´eho a svobodu miluj´ıc´ıho doktora Friedmana jako bezcitn´eho, v´alkychtiv´eho pana Hyda.
3
Doktor Friedman a pan Hyde
Podle Kleinov´e, Milton Friedman v´ıtal krizi jako zp˚ usob, jak dezorientovat a zm´ ast lidi. Zat´ımco je veˇrejnost takto zamˇestn´ana, ekonomika m˚ uˇze b´ yt drasticky liberalizov´ ana bez ohledu na lidsk´e n´aklady. Kleinov´e d˚ ukaz 1 je cit´at z jedn´e z jeho nejvlivnˇejˇs´ıch esej´ı“: ” Pouze krize – skuteˇcn´a, ˇci vn´ıman´a – vytv´aˇr´ı skuteˇcnou zmˇenu. Kdyˇz tato krize nastane, dojde k ˇcin˚ um v z´avislosti na myˇslenk´ach, kter´e jsou k dispozici. To, mysl´ım, je naˇse z´akladn´ı funkce: vytv´aˇret alternativy k existuj´ıc´ım postup˚ um, udrˇzovat je ˇziv´e a dostupn´e, dokud se politicky nemoˇzn´e nestane politicky nevyhnuteln´e3 Toto je ˇsokov´ a doktr´ına“ podle Kleinov´e, hlavn´ı zdroj inspirace pro vˇsechny ty ” reform´ atory, kteˇr´ı zjevnˇe v´ıtaj´ı konflikty, pohromy a v´alku. V ne pˇr´ıliˇs subtiln´ım filmu, jeˇz doprov´ az´ı knihu, Kleinov´a ukazuje tento cit´at nad obr´azky vˇezn˚ u, kteˇr´ı jsou muˇceni elektroˇsoky, aby vzbudila dojem, ˇze toto je ten druh krize, jeˇz by Milton Friedman uv´ıtal.4 Ale zm´ınˇen´ y cit´ at nen´ı z jedn´e z nejvlivnˇejˇs´ıch Friedmanov´ ych esej´ı. Je z velmi struˇcn´eho u ´vodu k vyd´an´ı Kapitalismu a Svobody z roku 1982 (p˚ uvodn´ı vyd´ an´ı v roce 1962).5 . A nen´ı o v´ıt´an´ı katastrof, ale o pouk´az´an´ı na relativnˇe nekontroverzn´ı fakt, ˇze lid´e mˇen´ı svou trasu, kdyˇz se zd´a, ˇze star´e cesty selhaly – coˇz Kleinov´ a nevyvrac´ı. Ve skuteˇcnosti, z pˇr´ıkladu, jeˇz uvedl Friedman ˇ ınˇe a Sovˇetsk´em Svazu selhal komu(ˇze z´ ajem o svobodn´e trhy rostl, kdyˇz v C´ nismus a za stagflace ve Spojen´ y St´atech a Spojen´em Kr´alovstv´ı), je zˇrejm´e, ˇze 3 Citov´ ano v Naomi Klein, The Shock Doctrine: The Rise of Disaster Capitalism (London: Alle Lane, 2007), strana 6. 4 Viz http://www.naomiklein.org/shock-doctrine/short-film. 5 Milton Friedman, Capitalism and Freedom (Chicago: University of Chicago Press, 1982) strana ix.
3
Friedman neobhajoval ˇsoky a krize, jako prostˇredek donucen´ı nˇekoho k zavrhnut´ı star´ ych zp˚ usob˚ u, n´ ybrˇz pouze pozoruje, ˇze lid´e samotn´ı vyˇzaduj´ı zmˇenu, kdyˇz star´e syst´emy selh´ avaj´ı. Ale ve zbytku klihy Kleinov´a pˇredst´ır´a, ˇze dok´azala, ˇze Friedman byl pro u ´mysln´e vyvol´av´an´ı kriz´ı. Kleinov´ a rovnˇeˇz uv´ ad´ı podp˚ urn´e citace k pos´ılen´ı t´eto interpretace a tyto jsou vytrˇzeny z kontextu stejn´ ym zp˚ usobem. Pˇredst´ır´a, ˇze Friedman˚ uv koncept tyranie statutu quo“ znamen´a tyranii voliˇc˚ u, a ˇze politici potˇrebuj´ı krizi, aby ” mohli obej´ıt demokratick´ y proces.6 Pro Friedmana byla tyranie statutu quo nˇeco zcela jin´eho – ˇzelezn´ y troj´ uheln´ık politik˚ u, u ´ˇredn´ık˚ u a z´ajmov´ ych skupin (napˇr´ıklad podnik˚ u), kteˇr´ı zvyˇsuj´ı sv˚ uj vlastn´ı blahobyt na n´aklady voliˇc˚ u.7 Kdyˇz Kleinov´ a mluv´ı o Friedmanov´ ych n´avrz´ıch na redukci inflace, p´ıˇse: Friedman pˇredpovˇedˇel, ˇze rychlost, n´ahlost a rozsah ekonomick´ ych zmˇen by ve ” veˇrejnosti vyvolal psychologick´e reakce, jeˇz by pomohly u ´pravˇe.““ 8 ” Kleinov´ a vzbuzuje dojem, ˇze Friedman byl krut´ y a chtˇel p˚ usobit bolest dezorientovan´ ym lidem a prtlaˇcit svoje reformy. Pouˇzit´ı slov psychologick´e reakce“ ” je rovnˇeˇz d˚ uleˇzit´e, nebot’ Kleinov´a se snaˇz´ı asociovat liber´aln´ı reformy s psychologick´ ym tr´ yznˇen´ım a elektrick´ ymi ˇsoky. Ale cit´at ve sv´e u ´plnosti ukazuje, ˇze Friedman mˇel na mysli nˇeco velmi odliˇsn´eho. Ve skuteˇcnosti napsal, ˇze pokud se vl´ ada rozhodnˇe bojovat s inflac´ı t´ımto zp˚ usobem: Vˇeˇr´ım, ˇze by to mˇelo ˇ ım v´ıce”bude veˇrejnost inforb´ yt veˇrejnˇe vyhl´ aˇseno do nejmenˇs´ıho detailu . . . C´ mov´ ana, t´ım v´ıce jej´ı reakce pomohou u ´pravˇe. “ 9 Jin´ ymi slovy, pokud lid´e nejsou dezinformovan´ y a nejsou dezorientovan´ı, ale naopak plnˇe informovan´ı o kroc´ıch reformy, pomohou u ´pravˇe zmˇenou sv´eho chov´ an´ı ve smyslu vyjedn´ av´ an´ı, spoˇren´ı, spotˇreby a tak d´ale. Friedman˚ uv pohled na vˇec byl zcela opaˇcn´ y, neˇz jak ho l´ıˇc´ı Kleinov´a.10 Stejn´ ym zp˚ usobem pˇredv´ad´ı Kleinov´a obraz Chicagsk´e ˇskoly“ ekonomie ” jako domov dogmatik˚ u a fundamentalist˚ u, kteˇr´ı vym´ yvaj´ı mozky sv´ ych student˚ u a osnuj´ı glob´ aln´ı pˇrevzet´ı moci. Skuteˇcnosti je takov´a, ˇze Chicagsk´a ˇskola se stala vehlasnou nejen pro svou kvalitu, ale i pro otevˇrenost. Kaˇzd´a myˇslenka byla v´ıt´ an´ a, pokud jste dok´ azali dobˇre argumentovat. Friedman s´am zm´ınil toleranci ” k rozliˇcnosti“ jako jeden z d˚ uvod˚ uu ´spˇechu Chicagsk´e ˇskoly11 Potom, co mluvil s Friedmanov´ ymi b´ yval´ ymi kolegy a studenty, jeho ˇzivotopisec Lanny Ebenstein p´ıˇse, ˇze vyb´ızel studenty, aby se uˇcili z jin´ ych pˇr´ıstup˚ u neˇz jeho vlastn´ıho a nesnaˇzil se je obr´ atit k jeho postoj˚ um. Jeho metodou bylo rigor´ozn´ı testov´an´ı hypot´ez s empirick´ ymi daty a rychle pˇripustil chyby, kdyˇz je nˇekdo jin´ y v jeho 6 Naomi
Klein, The Shock Doctrine, strana 6. a Rose Friedmanovi, The Tyranny of the Status Quo (San Diego:Harcourt Brace Jovanovich, 1982) 8 Naomi Klein, The Shock Doctrine, strana 7. 9 Milton a Rose Friedmanovi, Two Lucky People (Chicago:University of Chicago Press, 1999), strana 592 (zv´ yraznˇ en´ı pˇrid´ ano) 10 Ve sv´ em kr´ atk´ em filmu The Shock Doctrine, Naomi Kleinov´ a jde v tomto pˇrekrucov´ an´ı Friedmana jeˇstˇ e o krok d´ al: Radil politik˚ um, ˇ ze by okamˇ zitˇ e po krizi ” mˇ eli protlaˇ cit veˇskerou bolestivou politiku nar´ az, dˇr´ıve neˇ z lid´ e znovu z´ıskaj´ı oporu.“ http://www.naomiklein.org/shock-doctrine/short-film. 11 Lanny Ebenstein, Milton Friedman: A Biography (New York: Palgrave, 2007), strana 61. 7 Milton
4
pr´ aci naˇsel.12
4
ˇ Sest dn´ı v Chile
Kleinov´ a uv´ ad´ı vliv ekonomick´ ych n´azor˚ u Miltona Friedmana na vojenskou diktaturu Augusta Pinocheta v Chile v sedmdes´at´ ych letech jako d˚ ukaz, ˇze se svobodn´e trhy op´ıraj´ı o tyranii a muˇcen´ı. P´ıˇse, ˇze Friedman p˚ usobil jako poradce ” Chilsk´eho dikt´ atora“ 13 Toto nen´ı pravda. Friedman nikdy nepracoval jako poradce a nikdy nepˇrijal ani penny od Chilsk´eho reˇzimu. Dokonce odm´ıtl dva ˇcestn´e tituly z Chilsk´ ych univerzit, kter´e byly financov´any vl´adou, jelikoˇz se domn´ıval, ˇze by to mohlo b´ yt vykl´ad´ano jako podpora reˇzimu. Nicm´enˇe byl v Chile ˇsest dn´ı v Bˇreznu 1975, aby veˇrejnˇe pˇredn´aˇsel, na pozv´ an´ı soukrom´e nadace. Kdyˇz zde byl, rovnˇeˇz se jednou setkal s Pinochetem na asi 45 minut a posl´eze mu napsal jeden dopis, kde argumentuje pro pl´ an na konec hyperinflace a liberalizace ekonomiky. To byl stejn´ y druh rady, ˇ ınˇe a kter´ y Friedman dal komunistick´ ym diktatur´am jako Sovˇetsk´emu Svazu, C´ Jugosl´ avii, avˇsak nikdo by netvrdil, ˇze byl komunistou. Podle Kleinov´e Friedmana nezaj´ımaly spoleˇcensk´e n´aklady konce hyperinflace – opˇet, toto nen´ı pravda. Kleinov´a se nikdy nezniˇ nujˇe, ˇze navrhoval reformy, jeˇz by sn´ıˇzily pˇrechodnou nezamˇestnanost, nebo ˇze jedno z jeho doporuˇcen´ı bylo vytvoˇrit program pomoci pro Chilany, kteˇr´ı se pot´ ykaly s nezamˇestnanost´ı a u ´zkost´ı.14 . Kleinov´ a p´ıˇse, ˇze Chilsk´ y puˇc v roce 1973 byl neoliber´aln´ı puˇc, proveden´ y tak, aby Chilˇst´ı liber´ aln´ı ekonomov´e ( Chicago boys“) mohli reformovat ekonomiku. ” Mus´ı tak ˇcinit, aby vzbudila dojem, ˇze neoliber´alov´e maj´ı na sv´ ych rukou krev, nebot’ nejn´ asilnˇejˇs´ı obdob´ı bylo kr´atce po pˇrevratu. Aby to mohla udˇelat, mus´ı pˇrij´ıt s novou chronologi´ı a tvrdit, ˇze liberalizace zaˇcala prvn´ım dnem, kdy junta pˇrevzala moc.15 T´ım si sama vytv´aˇr´ı velk´ y probl´em. Jestliˇze liberralizace zaˇcala dnem jedna, pak nen´ı moˇzn´e tvrdit, ˇze Friedmanova n´avˇstˇeva mˇela tak z´asadn´ y v´ yznam a zapoˇcala opravdovou transformaci, nebot’ k t´eto n´avˇstˇevˇe n´avˇstˇeva doˇslo aˇz koncem bˇrezna roku 1975. Pˇresto se Kleinov´a snaˇz´ı kol´aˇc j´ıst a z´aroveˇ n si ho ponechat. Skuteˇcnost byla takov´ a, ˇze to nejdˇr´ıve byli vojenˇst´ı pˇredstavitel´e, kdo mˇel na starosti ekonomiku. Byli to ˇcasto korporativist´e a paternalist´e, kteˇr´ı byli v opozici v˚ uˇci myˇslenk´ am Hoch˚ u z Chicaga o radik´aln´ıch reform´ach. Napˇr´ıklad letectvo blokovalo protrˇzn´ı reformy v soci´aln´ı politice aˇz do roku 197916 . Aˇz potom, co tento zp˚ usob ˇr´ızen´ı ekonomiky dovedl zemi k prudk´e inflaci v dobˇe Friedmanovy n´ avˇstˇevy, zaˇcal Pinochet prosazovat liberalizaci a poskytnul ministersk´ a kˇresla civilist˚ um. Jejich u ´spˇech v boji s inflac´ı udˇelal na Pinocheta 12 Ibid,
kapitola 10. Klein The Shock Doctrine, strana 7. 14 Dopis je publikov´ an ve Friedman a Friedmanov´ a Two Lucky People, strana 591. 15 Naomi Klein The Shock Doctrine, strana 117. 16 Rossana Castiglioni, The Politics of Retrenchment: The Quandaries of Social protection ” under Military Rule in Chile, 1973–1990,“ Latin American Politics and Society (Winter 2001). 13 Naomi
5
dojem, takˇze dostali vˇetˇs´ı roli17 . Kleinov´a mohla pouˇz´ıt skuteˇcnou chronologii a vinit Friedmana z n´ avˇstˇevy diktatury, kter´a muˇcila sv´e odp˚ urce – tradiˇcn´ı kritika – ale to pro n´ı nen´ı dostateˇcn´e. Aby podpoˇrila svou tezi, ˇze k ekonomick´emu liberalismu je zapotˇreb´ı n´ asil´ı, potˇrebuje, aby to vypadalo, ˇze muˇcen´ı a n´asil´ı byly souˇc´ ast´ı Friedmanova pl´anu. O nˇekolik kapitol d´ale, potom co ve ˇcten´aˇri navod´ı dojem, ˇze Friedman podporoval Pinocheta a byl jeho poradce, Kleinov´a kr´ atkou citac´ı pˇrizn´ av´ a, ˇze Friedman nepodporoval Pinochetovu autorit´aˇrskou politiku18 . To je ponˇekud slab´ y popis jeho nesouhlasu s reˇzimem, kter´ y naz´aval straˇsn´ ym“ a ohavn´ ym“.19 ” ” Kleinov´ a tvrd´ı, ˇze Friedmanova definice svobody znamenala, ˇze politick´e ” svobody jsou nepodstatn´e, dokonce nepotˇrebn´e, ve srovn´an´ı se svobodou neome20 zen´eho obchodu“ . Toto nebyl Friedman˚ uv n´azor. Myslel, ˇze ve skuteˇcnosti jsou prov´ azan´e a zat´ımco by pro dikt´atory bylo snadn´e vl´adnout nad zb´ıdaˇcen´ ymi lidmi bojuj´ıc´ımi o pˇreˇzit´ı, bohatˇs´ı lid´e v rostouc´ı ekonomice by se zaˇcali dom´ahat politick´ ych pr´ av. I ve sv´em posledn´ım interview Milton Friedman varoval, ˇze ˇ ıny neˇz Indie kv˚ byl mnohem pesimistiˇctˇejˇs´ı ohlednˇe C´ uli autorit´aˇrsk´emu poˇ ˇ ına smˇeˇruje ke sr´aˇzce, protoˇze ekonolitick´emu syst´emu v C´ınˇe. Podle nˇej C´ ” mick´ a svoboda a politick´ y kolektivismus jsou nesluˇciteln´e.“ 21 . Z Friedmanovy perspektivy, jeden z hlavn´ıch d˚ uvodu, proˇc se snaˇzil pˇresvˇedˇcit jak komunisty, tak vojensk´e reˇzimy k pˇrijet´ı liber´aln´ıch ekonomick´ ych politik bylo, ˇze to by to zv´ yˇsilo ˇsanci, ˇze se stanou demokratick´ ymi. Jak napsal v roce 1975: Neschvaluji ˇz´ adn´ y z tˇechto autorit´aˇrsk´ ych reˇzim˚ u – ani komunistick´e reˇzimy Ruska a Jugosl´avie, ani vojensk´e junty Chile a Braz´ılie . . . nepovaˇzuji n´ avˇstˇevu ˇz´adn´eho z nich za souhlas . . . Nepovaˇzuji poskytnut´ı rad ohlednˇe ekonomick´e politiky jako nemor´aln´ı, kdyˇz jdou podle mne podm´ınky takov´e, ˇze ekonomick´ y vzestup by pˇrispˇel jak blahobytu obyˇcejn´ ych lid´ı, tak ˇsanci na posun smˇerem k politicky svobodn´e spoleˇcnosti.22 Friedmanovy nadˇeje, ˇze ekonomick´a liberalizace povede k politick´e liberalizacy se moˇzn´ a ne vˇzdy naplnily (aˇckoliv v Chilsk´em pˇr´ıpadˇe ano), nen´ı ˇcestn´e pˇredst´ırat, ˇze nikdy takov´e nadˇeje nemˇel, ˇze se nestaral o dekomracii. Kdyˇz Friedman pˇrijel do Chile, inflace byla 340 procent. Pokud by si Friedman skuteˇcnˇe myslel, ˇze krize jsou dobr´e, nechal by Chilskou (a Ruskou a Jugosl´avskou) ekonomiku zkolabovat pod t´ıhou star´ ych politik. Neudˇelal to, protoˇze si myslel, ˇze v dlouhodob´e perskeptivˇe je pro blahobyt lid´ı a svobodu jejich zem´ı lepˇs´ı, kdyˇz maj´ı 17 Ibid. 18 Naomi
Klein, The shock doctrine, strana 117 Friedman, Economic Freedom, Human Freedom, Political Freedom,“ ” Smith Center, California State Universitz, Hazward, California, 1. Listopad 1991, http://www.sbe.csuhayward.edu/ sbesc/frlect.html; Response“, 3. Listopad 1975 ve ” Friedman a Friedmanov´ a, Two Lucky People, strana 595/ 20 Naomi Klein, The Shock Doctrine“, strana 117 ” 21 Milton Friedman, Milton Friedman @ Rest,“ interview s Tunku Varadarajanem, Wall ” Street Journal, 22. Ledna 2007 22 Response“ ve Friedman a Friedmanov´ a Two Lucky People, strana 595 ” 19 Milton
6
funkˇcn´ı ekonomiky. Friedmanovy skuteˇcn´e n´azory tak spoˇc´ıvaly v anti-ˇsokov´e doktr´ınˇe. Chilsk´ y pˇr´ıklad ukazuje opak toho, co si Kleinov´a mysl´ı, ˇze ukazuje.
5
Cut and Paste
Jak je vidˇet v´ yˇse, jedna z Kleinov´ ych obl´ıben´ ych metod jak udˇelat z Friedmana padoucha jsou citace bez kontextu. Ale obˇcas jsou jeho slova pˇr´ıliˇs vzd´alen´a od toho, co o nˇem Kleinov´ a tvrd´ı, ˇze radˇeji mlˇc´ı o jeho skuteˇcn´ ych n´azorech. Nejoˇcividnˇejˇs´ı pˇr´ıklad je, ˇze ˇcin´ı Miltona Friedmana odpovˇedn´ ym za v´alku v ˇ ık´a, ˇze Friedman byl neokonzerIr´ aku, kter´e vˇenuje nejdelˇs´ı ˇc´ast sv´e pr´ace. R´ ” 23 vativec“ , a tedy podporoval agresivn´ı Americkou zahraniˇcn´ı politiku. Rovnˇeˇz tvrd´ı, ˇze Ir´ ak napaden, aby se zde mohla zav´est politika v Chicagsk´em stylu. Kleinov´ a jde dokonce tak daleko, ˇze naznaˇcuje, ˇze Bushovi administrativn´ı funkcion´ aˇri rozpustili Ir´ ackou arm´adu a de-Baasifikovali vl´adu, protoˇze jsou to neoliber´ alov´e, kteˇr´ı nemaj´ı r´ adi veˇrejn´ y sektor,24 ale nikde nezmiˇ nuje Friedman˚ uv skuteˇcn´ y pohled na v´ alku. Friedman s´am ˇrekl: Byl jsem od zaˇc´atku proti tomu, ” abychom ˇsli do Ir´ aku. Mysl´ım, ˇze to byla chyba, ze stejn´eho d˚ uvodu, ˇze nevˇeˇr´ım, ˇze Spojen´e St´ aty Americk´e by se mˇely pod´ılet na agresi.“ 25 A tohle nebyla jedin´a v´ alka, proti kter´e protestoval. V roce 1995 popsal sv˚ uj postoj k zahraniˇcn´ı politice jako antiintervencionistick´ y.“ O (prvn´ı) v´alce v z´alivu ˇrekl, ˇze byla v´ıce ” ” skoro ospravedlniteln´e neˇz jin´e ned´avn´e zahraniˇcn´ı intervence,“ ale usuzoval, ˇze argumenty pro ni byly myln´e“.26 ” Jin´ ymi slovy, ˇclovˇek, kter´eho Kleinov´a obviˇ nuje z v´ıt´an´ı v´alek a puˇc˚ u, nedok´ azal vyj´ adˇrit podporu ani v´alce, jej´ımˇz c´ılem bylo zastavit pˇr´ımou agresi Ir´ aku proti Kuwaitu, t´ım m´enˇe pak ostatn´ı Americk´e intervence. Kleinov´a se rovnˇeˇz nikde nezmiˇ nuje o tom, ˇze za sv˚ uj nejvˇetˇs´ı politick´ y u ´spˇech povaˇzoval ukonˇcen´ı povinn´ ych vojensk´ ych odvod˚ u.27 Tato dezinterpretace je sotva vyj´ımkou. Kleinov´a rovnˇeˇz vin´ı Friedmana a Chicagsk´e ekonomy za ˇcinnost Mezin´arodn´ıho Mˇenov´eho Fondu bˇehel Asijsk´e finanˇcn´ı krize a zest´ atnˇen´ı majetku ryb´aˇrsk´ ych rodin na Sr´ı Lance za u ´ˇcelem vybudov´ an´ı luxusn´ıch hotel˚ u po vlnˇe tsunami. Nicm´enˇe skuteˇcnost je takov´a, ˇze Friedman si myslel, ˇze MMF by se nemˇel do z´aleˇzitost´ı v Asii m´ıchat a byl pˇresvˇedˇcen, ˇze vl´ ad´ am by mˇelo b´ yt zak´az´ano vyvlastˇ novat majetek, aby ho dali soukrom´ ym developer˚ um. Samozˇrejmˇe, Kleinov´a by mohla argumentovat t´ım, ˇze Friedman byl v nˇejak´em smyslu zdrojem inspirace pro tuto politiku, i kdyˇz byl proti n´ı. Ale to ona nedˇel´a. Pˇredst´ır´a, ˇze s t´ım souhlasil, a ˇze to je to, co on a ostatn´ı Chicagˇst´ı ekonomov´e chtˇeli celou dobu. ˇ eka napad´ Clovˇ a, zda si Kleinov´a nevˇsimla toho, co si o tˇechto vˇecech Friedman skuteˇcnˇe myslel. To se ovˇsem zd´a nepravdˇepodobn´e, nebot’ Kleinov´a pˇr´ımo 23 Naomi
Klein, The Shock Doctrine, strany 56,444. Klein, The Shock Doctrine, strana 351. 25 Milton Friedman, The Romance of Economics,“ interview s Tunku Varadarajanem, Wall ˇ ” Street Journal, 22. Cervence 2006. 26 Milton Friedman, Best of Both Worlds,“ interview s Brianem Dohertym, Reason, Cerven ˇ ” 1995 27 Ibid. 24 Naomi
7
cituje z rozhovor˚ u, kde Friedman oponuje v´alce v Ir´aku a krok˚ um MMF v Asii, ale pak pˇredst´ır´ a, ˇze tyto konkr´etn´ı vˇety tam nezaznˇely. Takˇze moˇzn´a se snaˇz´ı podv´est ˇcten´ aˇre. Nebo snad nˇekdo podv´ad´ı ji? Zde je (m´ a) hypot´eza: Tato kniha nikdy skuteˇcnˇe nebyla o Friedmanovi. Zaˇcalo to jako kniha o v´ alce v Ir´aku, ale Kleinov´e brzy doˇslo, ˇze by ji mohla rozˇs´ıˇrit na knihu o krizi a o kapitalismu obecnˇe. Ale ani v prvn´ım ˇcl´anku o kalamitn´ım kapitalismu“ v The Nation v Kvˇetnu 2005 nen´ı o Friedmanovi ” ˇz´ adn´ a zm´ınka28 a jej´ı pr´ ace nikdy neukazuje na jakoukoliv obezn´amenost s n´ım nebo jeho prac´ı – zd´ a se, ˇze si mysl´ı, ˇze neoklasick´a Chicagsk´a ˇskola a Rakousk´a ˇskola ekonomie jsou v podstatˇe to sam´e29 a jak je zm´ınˇeno v´ yˇse, mysl´ı si, ˇze Milton Friedman je neokonzervativec. Ale nˇekdy bˇehem sv´eho v´ yzkumu, moˇzn´a kdyˇz Friedman zemˇrel a kaˇzd´e noviny a ˇcasopis o nˇem psaly, si uvˇedomila, ˇze do sv´eho pˇr´ıbˇehu nem˚ uˇze svˇetov´eho gurua voln´ ych trh˚ u zahrnout. Uv´ aˇz´ıme-li Kleinov´e spolupracovn´ıky uveden´e v knize (pokud vynech´ame vˇsechny v´ yzkumn´ıky v ter´enu), pracovalo s n´ı na jej´ı knize 12 (ostatn´ıch) v´ yzkumn´ık˚ u. Mohlo to b´ yt tak, ˇze nˇekter´ ym z tˇechto v´ yzkumn´ık˚ u bylo naˇr´ızeno, aby proˇsli Friedmanovy knihy, ˇcl´anky a rozhovory kv˚ uli slov˚ um a vˇet´am, kter´e maj´ı souvislost s ˇsoky a krizemi? Nadˇsen´ı v´ yzkumn´ıci sb´ırali cit´aty a dali je Kleinov´e, kter´e z nich vytvoˇrila kol´ aˇz, jeˇz sedˇela na jej´ı pˇr´ıbˇeh. To by vysvˇetlovalo, proˇc ch´ ape Friedmanova slova jako opak toho, co odhal´ı kontext a proˇc mlˇc´ı, kdykoliv jeho slova vyrac´ı jej´ı interpretaci, dokonce i kdyˇz se rozpory objevuj´ı ve stejn´ ych rozhovorech a ˇcl´ anc´ıch, z nichˇz sama cituje. Toto je pouze hypot´eza. Ale je to mnohem pˇritaˇzlivˇejˇs´ı vysvˇetlen´ı neˇz druh´a moˇznost, sice ˇze Kleinov´ a vˇedomˇe podv´ad´ı sv´e ˇcten´aˇre, i kdyˇz snadn´a kontrola jej´ıch zdroj˚ u odhal´ı nesrovnalosti.
6
ˇ Sok a hr˚ uza
I kdyˇz se Kleinov´ a plete ohlednˇe Friedmana, mohla by m´ıt pravdu ve sv´em ˇsirˇs´ım argumentu, ˇze je snazˇs´ı liberalizovat v ˇcase krize, a ˇze existuje bl´ızk´ y vztah mezi ekonomickou liberalizac´ı a n´asil´ım a diktaturami. Pod´av´a pˇr´ıklady ˇ ına, ale rovnˇeˇz prezentuje diktatur, kter´e liberalizovaly ekonomiku, jako Chile a C´ metaforick´ a spojen´ı mezi ˇsokovou terapi´ı“ v ekonomice a elektrick´ ymi ˇsoky ” jako zp˚ usobu muˇcen´ı. Spojuje je to, ˇze oboj´ı m´a vymazat minulost a vytvoˇrit nˇeco nov´eho – muˇcen´ı je metaforou logiky, na kter´e stoj´ı ˇsokov´a doktr´ına.“ 30 ” A hodnˇe argumentuje t´ım, ˇze elektrick´e ˇsoky byly nˇekdy pouˇziv´any v zem´ıch, kter´e se pokusily reformovat ekonomiku – jako v Pinochetovˇe Chile nebo v Ir´aku Americk´ ymi jednotkami. Nen´ı to subtiln´ı. Zaˇc´ın´ a s Ewenem cameronem, psychiatrem, kter´ y pouˇz´ıval elektrick´e ˇsoky a jin´e myˇslen´ı ovlivˇ nuj´ıc´ı techniky na nic netuˇs´ıc´ıch pacientech jako ˇc´ ast projektu CIA. Dalˇs´ı kapitola, o svobodn´em obchodu a svobodn´ ych trz´ıch, je pojmenovan´ a Jin´ y doktor ˇsoku“. A samozˇrejmˇe, pozdˇeji v knize jsou ” 28 Naomi
Klein, The Rise of Disaster Capitalism,“ The Nation, 2. Kvˇ etna 2005. ” Klein, The Shock Doctrine, strany 17,53. 30 Ibid., strana 15 29 Naomi
8
elektrick´e ˇsoky a ˇsokov´ a terapie spojeny v americk´e vojensk´e strategii ˇsoku a ” ˇ Sokˇ Sok. ˇ hr˚ uzy“ a Ir´ ack´e invazi. SokCh´apeˇs? Schovan´ y v Kleinov´e slovech je skuteˇcn´ y argument – fakt, ˇze nˇekoli diktatur v posledn´ıch letech liberalizovalo sv´e ekonomiky, a ˇze nˇekter´e z nich rovnˇeˇz muˇcily sv´e oponenty. Ale jak siln´e je toto spojen´ı? Pokud se pod´ıv´ame na statistiku ekonomick´e svobody svˇeta (Economic Freedom of the World – EFW) Fraserova Institutu, zjist´ıme, ˇze pouze ˇctyˇri ekonomiky o kter´ ych m´ame u ´daje, se v˚ ubec od roku 1980 neliberalizovaly.31 Vˇsechny ostatn´ı ano. Samozˇrejmˇe, to tak´e znamen´ a, ˇze uvid´ıme ekonomickou liberalizaci i v brut´aln´ıch diktatur´ach, stejnˇe jako v m´ırumilovn´ ych demokraci´ıch. Kleinov´ a se op´ır´ a o svou osobn´ı interpretaci anekdot a pˇr´ıklad˚ u a nikdy se nesnaˇz´ı sv´e argumenty podpoˇrit ˇsirˇs´ı statistickou evidenc´ı. Mezi ekonomickou svobodou na jedn´e stranˇe a politick´ ymi pr´avy a obˇcansk´ ymi svobodami ˇ na stranˇe druh´e je velmi siln´a korelace. Ctvrtina zem´ı s nejvyˇsˇs´ı ekonomickou svobodou dosahuje v pr˚ umˇeru v´ ysledku 1.8 v m´ıˇre politick´e politick´ ych pr´av od Freedom House (1 = nejsvobodnˇejˇs´ı, 7 = nejm´enˇe svobodn´ y), druh´a nejsvobodnˇejˇs´ı ˇctvrtina dosahuje v´ ysledku 2.0, tˇret´ı 3.4 a nejm´enˇe ekonomicky svobodn´ a ˇctvrtina zem´ı m´ a v pr˚ umˇeru hodnocen´ı 3.4. V pr˚ umˇeru je ekonomicky nejsvobodnˇejˇs´ı ˇctvrtina v´ıce demokratick´a neˇz Taiwan a ekonomicky nejm´enˇe svobodn´ a skupina je m´enˇe demokratick´a neˇz Nig´erie.32
7
Jak udˇ elat liberalismus n´ asiln´ ym
Pr˚ uzkum Pew Research Center z roku 2007 ukazuje, ˇze v 41 z 46 zahrnut´ ych zem´ı, kde si mysl´ı, ˇze vˇetˇsina lid´ı s m´a l´epe v ekonomice svobodn´eho trhu, je politick´ a pluralita. Ve vˇetˇsinˇe zem´ı si to mysl´ı valn´a vˇetˇsina lid´ı. Kleinov´a n´ am nikdy neukazuje ˇz´ adn´e pr˚ uzkumy pouazuj´ıc´ı na opak, aby prok´azala, ˇze svobodn´e trhy jsou nepopul´ arn´ı.33 Stejnˇe tak nemluv´ı o rapidnˇe liberalizuj´ıc´ıch demokraci´ıch jako Island, Irsko, Estonsko, Austr´alie nebo Spojen´e St´aty bˇehem osmdes´ at´ ych let, kde se reformy tˇeˇsily opakovan´e podpoˇre v nˇekolika volb´ach. Tyto zemˇe prostˇe nejsou dostateˇcnˇe nedemokratick´e a brut´aln´ı. Nicm´enˇe, zab´ yv´ a se Brit´ani´ı pod Margaret Tatcherovou a tvrd´ı, ˇze se i Tatcherov´ a pˇri reform´ ach spol´ehala na ˇsoky a n´asil´ı. Tatcherov´a vyhr´ala volby v roce 1983 d´ıky podpoˇre, jeˇz z´ıskala z v´alky o Falklandy –coˇz ˇz´adn´ ym zp˚ usobem nedokazuje kalamitn´ı kapitalismu“ jako u ´myslnou strategii, nebot’ to byla v´alka, ” kterou nezaˇcala. Kleinov´ a se nikde nezmiˇ nuje, ˇze dalˇs´ım d˚ uvodem pro Tatcherov´e rostouc´ı popularitu bylo, ˇze se ve stejn´em obdob´ı Britsk´a ekonomika v´ yraznˇe zlepˇsila, coˇz by nesedˇelo s argumentem, ˇze liberalizace ˇskod´ı lidem. (Jedna studie dokonce detailnˇe zkoumala souslednost ud´alost´ı a uk´azala, ˇze Toryov´e z v´alky z´ıskali pouze tˇri procentn´ı body, zbytek ze zlepˇsen´ı ekonomick´ ych vyhl´ıdek.34 31 James Gwartnez a Robert Lawson, Economic Freedom of the World, 2007 (Vancouver: Fraser Institute, 2007) 32 Gwartney a Lawson, 2007, strana 27 33 Pew Global Attitudes Project: Spring 2007 Survey,“ Pew Research Center 2007 ” 34 David Sanders, Hugh Ward, David Marsh, Goverment popularity and the Falklands War: ”
9
Kleinov´ a se d´ ale snaˇz´ı sv´azat Tatcherovou s n´asil´ım pozn´amkou o tom, ˇze zavˇrela st´ aten vlastnˇen´e uheln´e doly navzdory st´avk´am v letech 1984–1985, coˇz vedlo k policejn´ımu n´ asil´ı. Tatcherov´a na st´avkuj´ıc´ı vypustila plnou s´ılu st´atu,“ ” p´ıˇse Kleinov´ a,35 a rovnˇeˇz konkr´etnˇe zmiˇ nuje u ´tok 8000 poˇr´adkov´ ych policist˚ u na ˇ st´ avkuj´ıc´ı v Orgreave v Cervnu 1984.36 Kleinov´a nezab´ıh´a do ˇz´adn´ ych detail˚ ua snaˇz´ı se navodit dojem, ˇze Tatcherov´a poslala policii, aby za´ utoˇcila na st´avkuj´ıc´ı, protoˇze st´ avkovali. Ale k n´ asil´ı doˇslo proto, ˇze st´avkuj´ıc´ı se snaˇzili zablokovat v´ıce dol˚ u a zastavit horn´ıky, kteˇr´ı chtˇeli pracovat, pˇriˇcemˇz tak ˇcinili pokusy o rozbit´ı policejn´ıch ˇrad a h´ azen´ım kamen˚ u dokud policie neodpovˇedˇela na u ´tok. Vskutku, byla zde policejn´ı brutalita, ale zaˇcalo to jako zp˚ usob, jak ochr´anit pokojn´e doly, horn´ıky a policisty, ne jako zp˚ usob jak vnutit ideologii silou. V´ıce Kleinov´e argumenty poˇskozuje to, ˇze Tatcherov´a nezav´adˇela nepopul´ arn´ı reformy. Naopak, pr˚ uzkumy bˇehem st´avky uk´azaly, ˇze byla systematicky proti st´ avkuj´ıc´ım, a ˇze tato opozice jeˇstˇe bˇehem st´avky rostla. V Prosinci 1984 bylo 26 procent pˇrev´ aˇznˇe na stranˇe horn´ık˚ u a 51 procent na stranˇe zamˇestnavatel˚ u. Pouze 7 procent schvalovalo metody st´avkuj´ıc´ıch a 88 je neschvalovalo.37 Kleinov´ a to m´ a zpˇreh´ azen´e. Nebyla to prim´arnˇe Tatcherov´a, kdo pouˇzil n´asil´ı k prosazen´ı nepopul´ arn´ıch myˇslenek, byli to st´avkuj´ıc´ı, kdo pouˇzili n´asil´ı, aby zabr´ anili popul´ arn´ım thatcherovsk´ ym myˇslenk´am.
8
Jak udˇ elat n´ asil´ı liber´ aln´ım
Podstatou argumentu Kleinov´e je, ˇze reformy prosazuj´ıc´ı svobodn´e trhy pohodlnˇe koexistuj´ı s nejbrut´ alnˇejˇs´ımi diktaturami – a nejen koexistuj´ı. Ve svˇetˇe Kleinov´e, brutalita a muˇcen´ı v autorit´aˇrsk´ ych reˇzimech jsou prostˇredkem pro vl´ adnouc´ı tˇr´ıdu k prosazen´ı liber´aln´ıch ekonomick´ ych reforem. Je pro ni d˚ uleˇzit´e, ˇze Chile nen´ı vyj´ımka, protoˇze pokud by byla, mohl by m´ıt Friedman pravdu, kdyˇz ˇrekl, ˇze pˇrekvapivou vˇec´ı nebylo to, ˇze trh fungoval, ale ˇze mu gener´alov´e dovolili fungovat. Vskutku, je l´akav´e vidˇet Chile jako pˇr´ıklad, jeˇz by ˇslo pouˇz´ıt na podporu Friedmanov´ ych argument˚ u, ˇze u ´spˇeˇsn´a ekonomika m˚ uˇze m´ırnit brut´aln´ı reˇzim a nakonec obnovit dekomracii. Kleinov´a mus´ı tud´ıˇz uk´azat, ˇze nˇekolik dalˇs´ıch brut´ aln´ıch diktatur bylo rovnˇeˇz liber´aln´ımi reform´atory. Aby nemluvila pouze o Chile, rovnˇeˇz zahrnuje Argentinskou vojenskou diktaturu let 1971–83. Na z´ akladˇe tˇechto dvou pˇr´ıklad˚ u m˚ uˇze prohl´asit, ˇze jiˇzn´ı ˇc´ast latinsk´e Ameriky je m´ısto, kde se zrodil souˇcasn´ y kapitalismus“ 38 . Dokonce naz´ yv´a vl´ady tˇechto ” dvou zem´ı juntami Chicagsk´e ˇskoly.“ 39 ” Skuteˇcnˇe, v Argentinˇe byli poradci z University of Chicago. Chicagˇst´ı ekoA reassessment,“ British Journal of Political Science 3, 1987) 35 Naomi Klein, The Shock Doctrine, strana 138 36 Popis ud´ alost´ı v Orgreave se snaˇ cnˇ e liˇs´ı, ale i levicov´ e publikace uzn´ avaj´ı, ˇ ze st´ avkuj´ıc´ı policii vyprovokovali. Viz Tristram Hunt, The Charge of the Heavy Brigade,“ The Guardian ” 4. Z´ aˇr´ı 2006, http://www.guardian.co.uk/theguardian/2006/sep/04/features5. 37 British Political Opinion 1937-2000: The gallup Polls, ed. Anthony King (London:Politico’s, 2001). 38 Naomi Klein, The Shock Doctrine, strana 97. 39 Ibid, strana 90.
10
nomov´e jsou velmi ˇz´ adan´e vˇsude po svˇetˇe, takˇze byli na mnoha m´ıstech a tento fakt slouˇz´ı jako bohat´ y zdroj pro Kleinov´e konspiraˇcn´ı teorii. Nicm´enˇe reformy podporuj´ıc´ı svobodn´ y trh byly v Argentinˇe sotva rozpoznateln´e. V indexu ekonomick´e svobody EFW jdouc´ım od 1 (nejm´enˇe svobodn´ y) po 10 (nejv´ıce svobodn´e), se Argentina posunula z 3.25 v roce 1975 na 3.86 v roce 1985. Je zaj´ımav´e porovnat tyto v´ ysledky s ekonomickou svobodou v zem´ıch, kter´e Kleinov´ a zmiˇ nuje jako dobr´e alternativy k brut´aln´ım neoliber´aln´ım“ model˚ um. Ta” kov´e srovn´ an´ı ukazuje, ˇze Argentina zaost´avala za vzr˚ ustem svobody dosaˇzen´eho ˇ edsku, kter´e se posunulo z 5.62 na 6.63 mezi roky 1975 a 1985. v nen´ asiln´em Sv´ ˇ Sv´edsko je zemˇe, kterou Kleinov´a chv´al´ı za praktikov´an´ı demokratick´eho so” cialismu“ 40 . Nebo se pod´ıvejme na Malajsii, jeˇz se posunula od 6.43 na 7.13 a jeˇz je dalˇs´ım pˇr´ıkladem sm´ıˇsen´ ych, ˇr´ızen´ ych ekonomik“, kter´ ym d´av´a Kleinov´a ” pˇrednost.41 Ale Argentina muˇcila, takˇze v Kleinov´e svˇetˇe mus´ı b´ yt na rychl´e cestˇe k liberalismu. Podle Kleinov´e, jiˇzn´ı c´ıp latinsk´e Ameriky byl prvn´ım m´ıstem, kde souˇcasn´e ” n´ aboˇzenstv´ı nedotˇcen´ ych svobodn´ ych trh˚ u uniklo sklepn´ım d´ıln´am University of Chicago a bylo aplikovan´e ve skuteˇcn´em svˇetˇe.“ 42 Ve skuteˇcnosti, potom, co pr´ y vojensk´ a diktatura zav´ adˇela tyto myˇslenky s n´aboˇzensk´ ym z´apalem, Argentinsk´ a ekonomika byla m´enˇe svobodn´a neˇz vˇsechny v´ ychodoevropsk´e komunistick´e ekonomiky sledovan´e EFW, vˇcetnˇe Polska Mad’arska a Rumunska.43 Jak dok´ aˇze Kleinov´ a promˇenit ekonomiku, kter´a byla v roce 1985 m´enˇe liber´ aln´ı neˇz pl´ anovan´e ekonomiky v´ ychodn´ı Evropy v Chicagskou laboratoˇr? Opˇet spol´eh´ a na imaginativn´ı metafory. Napˇr´ıklad, nˇekteˇr´ı Argentinˇst´ı vˇezni byli odliˇst’ov´ ani t´ım, ˇze byli nuceni vybrat si mezi v´ıce muˇcen´ım pro sebe a v´ıce muˇcen´ım pro spoluvˇeznˇe. Jelikoˇz si Kleinov´a mysl´ı, ˇze svobodn´ y trh je hra s nulov´ ym souˇctem, interpretuje toto zneuˇz´ıv´an´ı jako z˚ usob, jak pˇrinutit vˇeznˇe, aby se stali individualisty. Podle Kleinov´e se podˇr´ıdili ´etosu hrdloˇrez˚ u v srdci ” laissez-faire kapitalismu“ 44 A na dalˇs´ı stranˇe pˇrin´ aˇs´ı ilustrativn´ı spojen´ı: Luxusn´ı obchodn´ı d˚ um v Buenos Aires byl postaven na m´ıstˇe dˇr´ıvˇejˇs´ıho centra muˇcen´ı. Kleinov´e z´avˇer: Pro” jekt Chicagsk´e ˇskoly v latinsk´e America byl celkem doslova postaven na tajn´ ych muˇc´ıc´ıch t´ aborech.“ 45 Takˇze pokud by tam m´ısto toho postavili u ´ˇrad soci´aln´ıho zabezpeˇcen´ı, ˇslo by o grafick´ y d˚ ukaz bl´ızkosti muˇcen´ı a st´atu blahobytu? Argumentace ˇcasto nezach´az´ı tak daleko jako v tˇechto pˇr´ıkadech, ale Kleinov´ a ˇcasto pˇreh´ an´ı svobodnˇe-trˇzn´ı prvky ve vˇsem, co m˚ uˇze asociovat s kriz´ı. Napˇr´ıklad p´ıˇse, ˇze politici v USA vyuˇzili hurik´an Katrina k zaveden´ı fun” damentalistick´e verze kapitalismu“ v New Orleans.46 To je jej´ı interpretace zav´ adˇen´ı v´ıce charterov´ ych ˇskol–veˇrejnˇe financovan´ ych a kontrolovan´ ych ˇskol, ˇr´ızen´ ych nejˇcastˇeji neziskov´ ymi skupinami, jeˇz si Kleinov´a plete s Friedma40 Ibid,
strana 450. strana 267. 42 Ibid, strana 102. 43 Gwartney a Lawson, 2007. 44 Naomi Klein, The Shock Doctrine, strana 113. 45 Ibid, strana 114f. 46 Ibid, strana 6. 41 Ibid,
11
nov´ ym n´ avrhem na zav´ adˇen´ı poukazov´eho ˇskolsk´eho syst´emu. Pˇreh´an´ı nejen druh zmˇeny, ale rovnˇeˇz jej´ı rozsah. P´ıˇse, ˇze ˇskolsk´a rada ˇr´ıdila 123 veˇrejn´ ych ˇskol, ale po hurik´ anu pouze 4, pˇriˇcemˇz poˇcet charterov´ ych ˇskol se zv´ yˇsil ze 7 na 31. Nezmiˇ nuje se uˇz, ˇze toto byla situace tˇesnˇe po hurik´anu jakoˇzto d˚ usledek toho, ˇze ˇskolsk´ a rada byla mnohem pomalejˇs´ı v znovuotev´ır´an´ı sv´ ych ˇskol. V Z´ aˇr´ı 2007 ˇr´ıdila rada 47 ˇskol a bylo zde 44 charterov´ ych ˇskol.47 Na dalˇs´ım m´ıstˇe dezinterpretuje myˇslenky ekonoma Johna Williamsona, kter´ y zavedl term´ın Washington Consensus,“ t´ım, ˇze vkl´ad´a slovo vˇsechen“ ” ” pˇred jeho doporuˇcen´ı, ˇze st´ atn´ı podniky by mˇely b´ yt privatizov´any.“ Ve skute” ˇcnosti byl ovˇsem Williamson proti vˇseobecn´e privatizaci. M´ısto toho poporuˇcoval, ˇze by si st´ aty mˇely podrˇzet podniky, ke kter´ ym je obt´ıˇzn´e vytv´aˇret konkurenci (zmiˇ nuje veˇrejnou dopravu), nebo pokud se vyskytuj´ı externality (napˇr´ıklad dod´ avka vody).48 Ale pro Kleinovou je d˚ uleˇzit´e vykreslit Williamsona jako radik´ ala ze dvou d˚ uvod˚ u. Ten prvn´ı je, ˇze to napom´ah´a k vyobrazen´ı instituc´ı Washington Consensus (vl´ ada USA, MMF, Svˇetov´a banka) jako radik´aln´ıch friedmanovsk´ ych organizac´ı a jako souˇc´asti glob´aln´ı Chicagsk´e kˇr´ıˇzov´e v´ ypravy. Druh´ y d˚ uvod je ten, ˇze Williamson je jedin´ y ekonom, u nˇehoˇz skuteˇcnˇe naˇsla citaci, ve kter´e se pt´ a, zda m˚ uˇze b´ yt dobr´e vyvolat menˇs´ı krizi (inflaci) k z´ısk´an´ı ˇ pouze o ot´azku na konferenci v roce 1993, jeˇz mˇela podpory k reform´ am. Slo vyvolat diskusi, ale to samo o sobˇe staˇcilo Kleinov´e, aby na dalˇs´ı stranˇe napsala, ˇze to je nyn´ı souˇc´ ast´ı glob´ aln´ı strategie“ a v pr˚ ubˇehu zbytku knihy p´ıˇse, jako ” kdyby ˇslo o nˇeco, v co nyn´ı vˇeˇr´ı vˇsichni liber´aln´ı ekonomov´e.49
9
Pˇ repsan´ e n´ amˇ est´ı Tiananmen
ˇ ınu jako dalˇs´ı pˇr´ıklad zemˇe, kde v˚ Kleinov´ a vid´ı C´ udci pˇrijali Friedmanovy myˇslenky a n´ asiln´ ym zp˚ usobem vynutili trˇzn´ı reformy. Pro svou argumentaci pˇrepisuje historii masakru na n´ amˇest´ı Nebesk´eho Klidu v roce 1989 a tvrd´ı, ˇze protestuj´ıc´ı pˇredevˇs´ım protestovali proti ekonomick´e liberalizaci. Podle Kleinov´e, Komunistick´ a strana, veden´ a Dengem Xiaopingem, za´ utoˇcila na studenty, aby zachr´anila svoj svobodnˇe-trˇzn´ı program a zavedla jeˇstˇe rozs´ahlejˇs´ı reformy zat´ımco lid´e byli st´ ale v ˇsoku. Jak to Kleinov´ a dˇel´ a v mnoha pˇr´ıpadech, zaˇc´ın´a opatrnˇe t´ım, ˇze cituje ˇc´ınsk´ehoo levicov´eho intelektu´ala a podot´ yk´a, ˇze to je jedna interpretace. Ale brzy, aniˇz by pˇrinesla jakoukoliv novou evidenci podporuj´ıc´ı tuto pozici, pˇrevezme tuto interpretaci jako svou vlastn´ı a sebevˇedomˇe prohl´as´ı, ˇze protestuj´ıc´ı pro47 Jan Arild Snoen, Skolene i New Orleans trengte sjokkterapi,“ Dagbladet, 28. Z´ aˇr´ı 2007. ” Kleinov´ a se zmiˇ nuje, ˇ ze mnoho afroamerick´ ych rodiˇ c˚ u“ v New Orleans protestovalo proti vˇ etˇs´ı ” volbˇ e ve vzdˇ el´ an´ı, jelikoˇ z ji vidˇ eli jako zp˚ usob, jak zvr´ atit v´ yhody hnut´ı za obˇ cansk´ a pr´ ava.“ ” Nezmiˇ nuje se, ˇ ze afroameriˇ can´ e jsou na n´ arodn´ı u ´ rovni skupinou, kter´ a nejv´ıce sympatizuje s ˇskolsk´ ymi poukazy. Pr˚ uzkum z loˇ nsk´ eho roku uk´ azal, ˇ ze 45 procent celkov´ e populace a 68 procent afroameriˇ can˚ u podporovalo poukazy. William G. Howell, Martin R. West a Paul E. Peterson, What Americans Think about Their Schools,“ Education Next 7, ˇ c´ıslo 4, (2007). ” 48 John Williamson, What Washington Means by Policy Reform,“ v Latin American Ad” justment: How Much has Happened? ed. John Williamson (Washington: Peterson Institute for International Economics, Duben 1990). 49 Naomi Klein, the Shock Doctrine“, strana 256 a d´ ale. ”
12
testovali proti specifick´emu friedmanovsk´emu charakteru reforem“ a ˇze ˇsok z ” ” masakru. . . umoˇznil uskuteˇcnˇen´ı ˇsokov´e terapie.“ 50 A ve zbytku knihy toto uv´ad´ı jako dalˇs´ı pˇr´ıklad toho, jak trhy a n´asil´ı jdou ruku v ruce. Pokud ale studenti protestovali proti ekonomick´ ym reform´am, zˇr´ıdka vyj´adˇrili tuto nespokojenost. M´ısto toho demostrovali ve prospˇech demokracie, transparentn´ı vl´ ady a rovnosti pˇred z´akonem a proti byrokracii a n´asil´ı.51 Skuteˇcn´ y pˇr´ıbˇeh je tedy velmi odliˇsn´ y od toho, kter´ y vypr´av´ı Kleinov´a. Protestuj´ıc´ı se nejdˇr´ıve shrom´ aˇzdili, aby uctili pam´atku b´ yval´eho u ´stˇredn´ıho tajemn´ıka Hu Yaobanga, jednoho z nejv´ yznamnˇejˇs´ıch ˇc´ınsk´ ych reform´ator˚ u. Tito studenti a intelektu´ alov´e chtˇeli demokratick´e reformy, konkr´etnˇe svobodu slova. Protesty rostly a zahrnuly vˇsechny, kdo poˇzadovali demokratickou reformu, jak ty, kdo chtˇeli v´ıce ekonomick´ ych reforem, tak ty, kdo jich chtˇeli m´enˇe (ˇc´ast, se kterou Kleinov´ a ztotoˇzn ˇuje cel´ y protest). Nic nenasvˇedˇcuje tomu, ˇze se vˇetˇsina veden´ı strany rozhodla ukonˇcit demonstrace silou, protoˇze chtˇela zachr´anit svobodnˇe-trˇzn´ı projekt, jak tvrd´ı Kleinov´a. Chtˇeli zachr´ anit moc strany a vˇetˇsina byla tvoˇrena ekonomick´ ymi konzervativci, kteˇr´ı byli skeptiˇct´ı v˚ uˇci liberalizaci. Nˇekteˇr´ı dokonce z principu odm´ıtali navˇst´ıvit z´ ony voln´eho obchodu.52 A reformy se po masakru nezrychlily, jak p´ıˇse Kleinov´ a. Poprv´e od sv´eho poˇcet´ı se zastavily. ´ redn´ı Pod´ıvejme se na nejst´ alejˇs´ıho propag´atora voln´ ych trh˚ u ve veden´ı. Ustˇ tajemn´ık Zhao Ziyang. Zhao byl pron´asledov´an, protoˇze podpoˇril protestuj´ıc´ı, a str´ avil zbytek ˇzivota v dom´ac´ım vˇezen´ı. Friedman se s n´ım setkal v Pekingu v roce 1988 a napsal mu dopis s radami–dalˇs´ı setk´an´ı s tyranem, z nˇehoˇz ho Kleinov´ a vin´ı. Zhaovi rivalov´e, vˇcetnˇe premi´ere Li Penga, kter´ y prosazoval n´asiln´e potlaˇcen´ı protest˚ u, se nyn´ı snaˇzili zvr´atit trˇzn´ı reformy a obnovit vl´adu nad ekonomikou. Konzervativci vinili z nepokoj˚ u otevˇrenost a Dengova pozice ve stranˇe byla oslabena. Sotva zaˇc´ atek ˇsokov´e terapie, n´amˇest´ı Tiananmen bylo skoro ˇ ıny. Kleinov´a p´ıˇse, ˇze Tiananmen vydl´aˇzdilo koncem ekonomick´e liberalizace C´ ” cestu pro radik´ aln´ı transformaci beze strachu z rebelie.“ 53 Ale podle EFW, ˇ ına byla ve skuteˇcnosti m´enˇe ekonomicky otevˇren´e v roce 1990 neˇz byla v roce C´ 1985–posunula se z 5.11 na 4.91 na ˇsk´ale od 1 do 10. Kleinov´ a falˇsuje chronologii a je si toho zˇrejm´a, nebot’ p´ıˇse, ˇze Deng otevˇrel ˇ ınskou ekonomiku ve tˇrech letech okamˇzitˇe po krveprolit´ı.“ 54 Mus´ı zmˇenit C´ ” v´ yznam okamˇzitˇe“ na tˇri roky,“ nebot’ po tˇri roky n´asleduj´ıc´ı po Tiananmen ” ” reformn´ı hnut´ı stagnovalo. Deng byl pˇrinucen veˇrejnˇe nastartovat liberalizaci na jaˇre 1992, i kdyˇz mu bylo 87 let a form´alnˇe odeˇsel do d˚ uchodu. Jeho jiˇzn´ı pout’“ ” byla cesta naplnˇen´ a ˇreˇcmi a navazov´an´ım spojenectv´ı pro z´achranu reformn´ıho programu. N´ arodn´ımi m´edii nebyla tato cesta zpoˇc´atku sledov´ana, nebot’ ta byla 50 Ibid,
strany 187, 190. napˇr´ıklad Liu Xiaobo et al., June 2 Declaration of a Hunger Strike,“ v China’s ” Search for Democracy: The Student and Mass Movement of 1989, ed. Suzanne Ogden et al. (Armonk, NY: M. E. Sharpe, 1992). 52 Jonathan Fenby, The Tiananmen Square Peg,“ Comment Is Free, 10. Z´ aˇr´ı 2007, ” http://commentisfree.guardian.co.uk/jonathan fenby/2007/09/the tiananmen square peg.html . 53 Naomi Klein, strana 189. 54 Ibid, strana 190. 51 Viz
13
pod kontrolou Dengov´ ych rival˚ u. Deng dokonce musel ps´at ˇcl´anky na podporu ´ eˇsnˇe ale z´ıskal m´ıstn´ı sv´e agendy pod pseudonymem aby byly zveˇrejnˇeny. Uspˇ podporu a vytvoˇril spojenectv´ı s provinˇcn´ımi guvern´ery, kteˇr´ı podporovali liberalizaci. Aˇz tehdy se v´ ahav´ y prezident Jiang Zemin rozhodl Denga podpoˇrit. Po skonˇcen´ı cesty o n´ı zaˇcala referovat m´edia a znovu zaˇcaly reformy. Aby uk´ azala, ˇze k radik´ aln´ım ekonomick´ ym reform´am m˚ uˇze doj´ıt pouze v ˇ ıny a demokratick´eho Polska na konci diktatur´ ach, Kleinov´ a uzav´ır´a srovn´an´ım C´ 80. a zaˇc´ atkem 90. let: ˇ ınˇe, kde st´ V C´ at pouˇzil bezskurpul´ozn´ı metody teroru, muˇcen´ı a vraˇzdˇen´ı, v´ ysledek byl, z trˇzn´ıho pohledu, jednoznaˇcn´ yu ´spˇech. V Polsku, kde byl pouˇzit pouze ˇsok ekonomick´e krize a rapidn´ı zmˇeny– a nedoˇslo k pˇr´ıliˇsn´emu n´asil´ı–se u ´ˇcinky ˇsoku nakonec vytratily a v´ ysledky byly mnohem nejednoznaˇcnˇejˇs´ı.55 Znovu Kleinov´ a prostˇe zm´ın´ı z´avˇery, aniˇz by je podpoˇrila jakoukoliv statistikou. Pokud se pod´ıv´ ame na data EFW, uvid´ıme, ˇze zde opˇet Kleinov´a nezmiˇ nuje fakta ve sv´em u ´sil´ı pouk´ azat na spojen´ı mezi n´asil´ım a ekonomick´ ym liberalisˇ ına je daleko za Polskem co se ekonomick´e svobody t´ mem. C´ yˇce a zlepˇsovala se mnohem pomaleji. V roce 1985 byla Polsk´a ekonomika mnohem m´enˇe otevˇren´e s ˇ ınsk´emu 5.11. V roce 1995 ji Polsko dohnalo a obˇe zemˇe hodnocen´ım 3.93 proti C´ byly ohodnoceny 5.3. V roce 2005 bylo demokratick´e polsko daleko v pˇredstihu ˇ ınsk´emu 5.9.56 shodnocen´ım 6.83 proti C´
10
Konzervatismus velk´ eho st´ atu
Kleinov´e argument, ˇze krize prosp´ıv´a svobodn´ ym trh˚ um a omezen´emu st´atu je pˇrinejmenˇs´ım kontroverzn´ı. Ve skuteˇcnosti politici a vl´adn´ı pˇredstavitel´e ˇcasto pouˇz´ıvaj´ı krize jako pˇr´ıleˇzitosti ke zv´ yˇsen´ı sv´ ych rozpoˇct˚ u a moci. Prvn´ı svˇetov´a v´ alka vedla ke komunismu v Rusku a hyperinflace a deprese vedly k n´arodn´ımu socialismu v Nˇemecku. V´ alka a katastrofy jsou sotva pˇr´ateli svobody. Ekonomick´ y historik Robert Higgs uk´azal ve sv´e nyn´ı jiˇz klasick´e pr´aci Crisis and Leviathan, ˇze k r˚ ustu americk´eho st´atu doˇslo bˇehem kriz´ı jako Velk´e hospod´aˇrsk´e krize a bˇehem svˇetov´ ych v´ alek.57 Kdyˇz krize skonˇc´ı, st´at se nevr´at´ı do sv´eho p˚ uvodn´ıho stavu, ale zachov´a si ˇc´ast moci a penˇez, kter´e si pˇrivlastnil, aby se vypoˇr´ adal s kriz´ı. St´ at, nikoliv trh, roste na krizi. V´ alka je pˇr´ıtelem st´ atu . . . V ˇcase v´alky st´at bere moc a dˇel´a vˇeci, jeˇz ” by obyˇcejnˇe nedˇelal,“ ˇrekl slavn´ y ekonom na vysvˇetlenou proˇc byl proti Ir´ack´e v´ alce. Ten ekonom byl Milton Friedman–ˇclovˇek, o kter´em Kleinov´a prohlaˇsuje, ˇze prahnul po v´ alce a katastrof´ach, aby protlaˇcil laissez-faire.58 Friedman mˇel ohlednˇe Ir´ ack´e v´ alky pravdu. Bushova vl´ada vyuˇzila v´alku k ohromn´emu rozˇs´ıˇren´ı moci feder´ aln´ı vl´ ady a Bush nav´ yˇsil feder´aln´ı rozpoˇcet v´ıce neˇz jak´ ykoliv 55 Ibid,
strana 191. a Lawson, 2007. 57 Robert Higgs, Crisis and Leviathan (New York: Oxford University Press, 1987). 58 Milton Friedman, Friedman’s Heresy Hits Mainstream,“ interview s Carolyn Lockhead, ” ˇ San Francisco Chronicle, 5. Cervna 2005. 56 Gwartney
14
prezident od Lydona Johnsona (dalˇs´ı v´aleˇcn´ y prezident), a to dokonce i po vynech´ an´ı rozpoˇctu arm´ ady a n´arodn´ı bezpeˇcnosti.59 A toto nen´ı pouze dojem zklaman´ ych libertari´ an˚ u. Pr˚ uzkum v 15 kl´ıˇcov´ ych obvodech tˇesnˇe pˇred volbami uprostˇred prezidentsk´eho volebn´ıho obdob´ı v roce 2006 uk´azal, ˇze v´ıce neˇz 55 procent americk´ ych voliˇc˚ u ˇreklo, ˇze Republik´ani jsou strana podporuj´ıc´ı velk´ y st´ at.60 Mohlo by se zd´ at, ˇze pro Kleinovou bude obt´ıˇzn´e vysvˇetlit tuto v´ yraznou vyj´ımku v jej´ı tezi. Ale nen´ı. M´ısto toho pouˇz´ıv´a Spojen´e St´aty po 11. z´aˇr´ı jako hlavn´ı pˇr´ıklad pro svou tezi. Tvrd´ı, ˇze terotistick´e u ´toky poskytly Bushovˇe vl´ adˇe pˇr´ıleˇzitost k zav´ adˇen´ı Friedmanov´ ych myˇslenek t´ım, ˇze pomohli pˇr´atel˚ um v pr˚ umyslu zab´ yvaj´ıc´ım se obranou a bezpeˇcnost´ı k nov´ ym smlouv´am a nev´ıdan´ ym sum´ am penˇez. Kleinov´ a nikdy jasnˇe nevysvˇetluje proˇc je toto friedmanovsk´e. Ve skuteˇcn´em svˇetˇe Friedman vˇzdy zd˚ urazˇ noval mrh´an´ı v rozpoˇctu obrany ” a nebezpeˇc´ı jeˇz pro politickou svobodu pˇredstavuje militarismus,“ slovy jeho ˇzivotopisce, Lannyho Ebensteina.61 Pro Kleinovou je moˇzn´e vykreslit toto spojen´ı z jedin´eho d˚ uvodu–Kleinov´a nikdy jasnˇe nedefinuje co jsou a nejsou Friedmanovy myˇslenky a nic neukazuje na to, ˇze by jim porozumˇela. D´ıky tomu si plete Friedman˚ uv liberalismus omezen´eho st´atu jak s neokonzervatismem a vyloˇzen´ ym korporativismem–poskytov´ an´ı zvl´aˇstn´ıch privilegi´ı korporac´ım nad r´amec toho, co by z´ıskaly bez vl´ adn´ı pomoci. Jak to vid´ı Kleinov´ a, v Bushovˇe Americe m´ate korporativismus: velk´e pod” niky a velk´ y st´ at kombinuj´ı svou moc k regulaci a ovl´ad´an´ı obˇcan˚ u.“ 62 To zn´ı, jakkoliv je to nepravdˇepodobn´e, jako zdrav´a libertari´ansk´a kritika u ´ˇrad˚ u. Jedin´ y probl´em je, ˇze Kleinov´ a si mysl´ı, ˇze to je vrchol kontrarevoluce zapoˇcat´e ” Friedmanem,“ 63 a ˇze Bush˚ uv t´ ym, kter´ y ji zav´adˇel, je tvrd´e friedmanovsk´e ” j´ adro.“ 64 I kdyˇz feder´ aln´ı vl´ ad´ a poruˇs´ı vˇsechna pravidla v knize Miltona Friedmana, Kleinov´ a z toho vin´ı jeho. V jednom m´ıstˇe p´ıˇse Kleinov´a o nedostatku otevˇrenosti v Ir´ ack´e ekonomice: Vˇsechny . . . Americk´e korporace jeˇz byly v Ir´aku, aby vyuˇzily rekonstrukce, byly souˇc´ast´ı ˇsirok´e protekcionistick´e kliky, zat´ımco Americk´ a vl´ ada vytvoˇrila jejich trhy v´alkou, zak´azala jejich konkurenci u ´ˇcastnit se z´ avodu a pak jim zaplatila za pr´aci, pˇriˇcemˇz jim ruˇcila za zisk–vˇse na u ´ˇcet daˇ nov´eho poplatn´ıka.65 Opˇet, toto by byla v´ yteˇcn´a friedmanovsk´a kritika toho, jak vl´ady obohacuj´ı sv´e pˇr´ atele na u ´kor otevˇren´e konkurence a daˇ nov´ ych poplatn´ık˚ u, neb´ yt toho, 59 Stephen
Slivinski, Buck Wild: How Republicans Broke the Bank and Became the Party of Big Goverment (Nashville:Nelson Current,2006), strana 149. 60 Viz http://www.clubforgrowth.org/2006/11/new poll people want limited g.php . Kleinov´ a p´ıˇse, jako kdyby Friedman podporoval republik´ anskou moc, i kdyˇ z se konzistentnˇ e vyjadˇroval ve prospˇ ech dˇ elen´ı vl´ ady jako nejlepˇs´ıho zp˚ usobu jak kontrolovat st´ at. 61 Lanny Ebenstein, strana 232. 62 Naomi Klein, The Shock Dostrine, strana 307. 63 Ibid, 299 64 Ibid, 298 65 Ibid, strana 355.
15
ˇze Kleinov´ a konˇc´ı odstavec slovy: Kˇr´ıˇzov´a v´ yprava Chicagsk´e ˇskoly . . . koneˇcnˇe ” ˇ adu.“ 66 dos´ ahla sv´eho zenitu v tomto korpor´atn´ım Nov´em R´ Kleinov´ a opakovanˇe ztotoˇzn ˇuje libertarianismus (nebo neoliberalismus“) s ” neokonzervatismem. Mysl´ı si, ˇze jsou jedno a to sam´e a dokonce naz´ yv´a Cato In67 stitute neokonzervativn´ım think tankem, dvakr´at. P´ıˇse o neokonzervativn´ım ” hnut´ı–tvrd´em friedmanovsk´em j´adru.“ 68 Takˇze pokaˇzd´e, kdyˇz Bush rozˇs´ıˇr´ı moc st´ atu k prosazov´ an´ı konzervativn´ıch c´ıl˚ u a pokaˇzd´e, kdyˇz Spojen´e st´aty nˇeco udˇelaj´ı v Ir´ aku jako d˚ usledek okupace, Kleinov´a za to ˇcin´ı odpovˇedn´ ym Miltona Friedmana a dalˇs´ı libertari´ any jako Cato Institute, aˇckoliv oba byli jak proti r˚ ustu vl´ adn´ı moci, tak proti Ir´ack´e v´alce. Je zˇrejm´e, ˇze Kleinov´ a nev´ı, co neokonzervatismus je a neobtˇeˇzovala se to zjistit. P´ıˇse, ˇze Friedman byl neokonzervativec a tvrd´ı, ˇze neokonzervativci prahnou po odstranˇen´ı veˇrejn´e sf´ery, absolutn´ı svobodˇe pro korporace a soci´aln´ıch v´ yda” j´ıch osekan´ ych na kost.“ 69 Zakladatel Americk´eho neokonzervatismu, Irving Kristol, definuje myˇslenky hnut´ı ponˇekud odliˇsnˇe. V roce 1979 vysvˇetlil: Neokonzervativci nejsou v ˇz´adn´em ” smyslu libertari´ ani. Kozervativn´ı st´at blahobytu je zcela v souladu s neokonzervativn´ı perspetivou.“ Sv˚ uj postoj zopakoval v ned´avn´em prohl´aˇsen´ı: Neokon” zervativci nec´ıt´ı takov´ y druh znepokojen´ı ˇci strachu z r˚ ustu st´atu v posledn´ım stolet´ı, vid´ı ho jako pˇrirozen´ y, vskutku nevyhnuteln´ y.“ A pokud jsou mezi neokonzervativci a libertari´ any podstatn´e rozd´ıly v dom´ac´ı politice, jejich rozpory v zahraniˇcn´ı politice jsou jeˇstˇe jasnˇejˇs´ı. To friedmanovsk´e j´adro mus´ı b´ yt vskutku ohromn´e, kdyˇz zahrnuje tak divoce protich˚ udn´e n´azory!
11
Sebevraˇ zedn´ y impuls
Kleinov´ a si rovnˇeˇz plete libertarianismus s korporativismem, kdyˇz tvrd´ı, ˇze danˇemi hrazen´ y korpor´ atn´ı blahobyt je zenitem Chicagsk´e svobodnˇe-trˇzn´ı revoluce. Kleinov´ a uzn´ av´ a, ˇze korpor´atn´ı blahobyt nen´ı t´ım, co Chicagˇst´ı liber´alov´a p˚ uvodnˇe propagovali: Ale nen´ı to degenerace; pr´avˇe sem vedla kˇr´ıˇzov´a v´ yprava ” Chicagsk´e ˇskoly se svou trojitou posedlost´ı–privatizac´ı, degerulac´ı a u ´toky na odbory.“ 70 Uˇz ale nevysvˇetluje, proˇc by takov´e oddˇelen´ı vl´ady a ekonomiky vedlo k v´ıce kamar´ ad´ıˇckov´ an´ı a korpor´atn´ımu blahobytu. Jedin´ y jej´ı argument nech´ av´ a otevˇrenou odpovˇed’–doˇslo k tomu v zem´ıch, kter´e byly vedeny lidmi, jeˇz ona povaˇzuje za friedmanovsk´e a friedmanovˇst´ı jsou proto, ˇze obohacuj´ı firmy, kdyˇz maj´ı pˇr´ıleˇzitost. Myˇslenka se zd´ a b´ yt takov´a, ˇze Friedman a dalˇs´ı libertari´ani maj´ı r´adi korporace, takˇze pokud vl´ ady poskytuj´ı korporac´ım smlouvy, dotace, ochranu a privilegia, mus´ı to b´ yt friedmanovsk´e - aˇz do morku kost´ı. Na nˇekter´ ych m´ıstech se zd´ a, ˇze si mysl´ı, ˇze jak´ akoliv politika je neoliber´aln´ı, zahrnuje-li soukrom´e 66 Ibid,
strana 355. strany 15, 322. 68 Ibid, strana 322. 69 Ibid, strana 15 70 Naomi Klein, The Shock Doctrine, strana 316 67 Ibid,
16
spoleˇcnosti–napˇr´ıklad pokud soukrom´a spoleˇcnost vyr´ab´ı odposlouch´avac´ı zaˇr´ızen´ı. Je-li jej´ı neporozumˇen´ı neokonzervatismu v´ ysledkem neznalosti, toto zmaten´ı je d˚ usledkem toho, ˇze je svedena klasickou levicovou r´etorikou. Libertari´ani byli vˇzdy obviˇ nov´ an´ı sv´ ymi oponenty, ˇze chtˇej´ı obohatit korporace, takˇze pokud nˇeco obohacuje korporace, mus´ı to b´ yt libertari´ansk´e. Zde je Kleinov´e interpretace Friedmanova pohledu na vˇec: Rozumˇel tomu tak, ˇze v norm´aln´ıch podm´ınk´ach jsou ekonomick´a rozhodnut´ı vytv´ aˇrena na z´akladˇe tlaku soupeˇr´ıc´ıch z´ajm˚ u–pracovn´ıci chtˇej´ı pr´ aci a zvyˇsov´ an´ı mzdy, vlastn´ıci chtˇej´ı n´ızk´e danˇe a uvolnˇenou regulaci a politici mus´ı nastolit rovnov´ahu mezi tˇemito soupeˇr´ıc´ımi silami.71 Pr´ avˇe proto friedmanovci potˇrebuj´ı krize, nebot’ ty naruˇs´ı norm´aln´ı podminky“ ” a umoˇzn´ı pomoci vlastn´ık˚ um a vyhovˇet jejich z´ajm˚ um, zat´ımco lid´e maj´ı pˇr´ıliˇs mnoho starost´ı s jin´ ymi vˇecmi. Kleinov´e slova zn´ı jako shrnut´ı nˇeˇceho, co Friedman ˇrekl, ale Kleinov´ a nikde nevysvˇetluje, kde tomu tak rozumˇel.“ Nen´ı zde ” ˇz´ adn´ a pozn´ amka pod ˇcarou. D˚ uvodem je to, ˇze tohle nen´ı Friedman˚ uv pohled na vˇec. Naopak, tvrdil, ˇze pr´ ace a zvyˇsov´an´ı mzdy“ jsou dlouhodob´ ym d˚ usledkem ” n´ızk´ ych dan´ı a uvolnˇen´e regulace.“ Rovnˇeˇz si ale myslel, ˇze korpor´atn´ı lobyis” tick´e z´ ajmy se ˇcasto snaˇz´ı zniˇcit tyto prospˇeˇsn´e u ´ˇcinky. Nejsp´ıˇs by se tˇeˇzko hledal nˇejak´ y ekonom, kter´ y by vytrvaleji neˇz Friedman varoval proti tomu, jak korporace a kapitalist´e konspiruj´ı proti veˇrejnosti, aby z´ıskali speci´ aln´ı privilegia, dotace a ochranu. Jak Friedman pouk´azal: Obchodn´ı spoleˇcnosti obecnˇe nejsou ochr´anci svobodn´eho podnik´ an´ı. Naopak, jsou jedn´ım z hlavn´ıch zdroj˚ u nebezpeˇc´ı . . . Kaˇzd´ y podnikatel je pro svobodu pro vˇsechny ostatn´ı, ale co se jeho t´ yˇce, to je jin´ a p´ısniˇcka: Mus´ıme m´ıt tohle clo, abychom se ochr´anili proti konkurenci ze zahraniˇc´ı. Mus´ıme m´ıt tuhle zvl´aˇstn´ı provizi v daˇ nov´em z´ akonˇe. Mus´ıme m´ıt tamtu dotaci.72 Friedman oznaˇcoval tento hon za privilegii sebevraˇzedn´ ym impulsem ob” chodn´ı komunity,“ coˇz byl rovnˇeˇz n´azev pˇredn´aˇsky, kterou nˇekolikr´at pˇredn´aˇsel. Bylo to st´ al´e t´ema ve Friedmanov´ ych prac´ıch. V prvn´ı epizodˇe sv´eho klasick´eho televizn´ıho poˇradu Free to Choose“ to vypad´a skoro jako kdyby se Friedman ” trefoval do Kleinov´e popisu Friedmana samotn´eho: Nemysl´ım, ˇze je spr´avn´e naz´ırat na situaci optikou pr˚ umysln´ık versus st´ at. Naopak, jeden z d˚ uvod˚ u, proˇc jsem pro m´enˇe st´atu je ten, ˇze kdyˇz m´ ate v´ıce st´ atu, pr˚ umysln´ıci ho pˇrevezmou, oba se spoj´ı a vytvoˇr´ı koalici proti obyˇcejn´emu dˇeln´ıkovi a obyˇcejn´emu spotˇrebiteli. Mysl´ım, ˇze podnik´ an´ı je u ´ˇzasn´a instituce za pˇredpokladu, ˇze mus´ı ˇcelit konkurenci na trhu a nem˚ uˇze uspˇet s niˇc´ım jin´ ym neˇz s vytvoˇren´ım lepˇs´ıho produktu za niˇzˇs´ı cenu; a to je d˚ uvod, proˇc nechci, aby do toho vstupoval st´at a pom´ahal podnikatelsk´e komunitˇe.73 71 Ibid,
strana 140. Friedman, Which Way for Capitalism?“ Reason, Kvˇ eten 1978. ” 73 Milton Friedman, Free to Choose 1: The Power of the Market, 1980.
72 Milton
17
Friedman˚ uv popis toho, jak syst´em pracuje je velmi podobn´ y Kleinov´e: Velk´ y ” St´ at spoj´ı s´ıly s Velk´ ym Podnik´an´ım, aby rozdˇelili prostˇredky shora.“ 74 Rozd´ıl je samozˇrejmˇe v tom, ˇze Kleinov´a obviˇ nuje Friedmana z podpory tohoto stavu. Friedman, sotva obh´ ajce korpor´atn´ıho blahobytu, byl naopak jedn´ım z jeho nejst´ alejˇs´ıch oponent˚ u: Soukrom´e podnik´an´ı m´a pr´avo obdrˇzet odmˇeny za u ´” spˇech jen tehdy, pokud souˇcasnˇe nese n´aklady ne´ uspˇechu. . . ˇz´adn´e pˇrek´aˇzky, ˇz´ adn´e dotace, to by mˇelo b´ yt pravidlem.“ 75 M´ısto toho, aby obviˇ novala Friedmana z toho, ˇze ˇr´ık´a opak toho, co ve skuteˇcnosti ˇrekl, Kleinov´ a by mohla argumentovat t´ım, ˇze korpor´atn´ı blahobyt je nechtˇen´ ym d˚ usledkem otevˇren´e ekonomiky a omezen´eho st´atu. Pˇritom n´am ale neposkytuje argumenty pro tuto korelaci a jej´ı pˇr´ıklady podporuj´ı opaˇcn´ y pohled. P´ıˇse o Rusk´ ych oligarˇs´ıch, o USA po 11. z´aˇr´ı a o privativaci v Latinsk´e Americe. Ale oligarchov´ a a mnoho Latinskoamerick´ ych dohod bylo v´ ysledkem toho, ˇze byli z procesu vynech´ani outsideˇri a cizinci, coˇz Kleinov´a pˇrizn´av´a, ale nevid´ı pˇr´ısluˇsn´e d˚ usledky.76 Korpor´atn´ı blahobyt v USA a v Ir´aku je v´ ysledkem masivn´ıho n´ ar˚ ustu veˇrejn´ ych v´ ydaj˚ u a–podle samotn´e Kleinov´e–zamezen´ı konkurence pˇri ud´ılen´ı zak´ azek. Antifriedmanovsk´e do morku kost´ı.
12
Postoje k demokracii
Pokud odstran´ıme oˇcividn´ a nedorozumˇen´ı a nesrovnalosti, z Kleinov´e arguˇ mentu proti libertarianismu a Miltonovi Friedmanovi v Sokov´ e doktr´ınˇe mnoho nezb´ yv´ a. Je jej´ım argumentem proti hnut´ı skuteˇcnˇe to, ˇze jeho guru ekonom pouˇz´ıvali krize, aby pˇrimˇel lidi pˇrijmout jeho myˇslenky a lichotil faˇsistick´ ym a ˇ jeden z ekonomov´ komunistick´ ym dikt´ ator˚ um, aby z´ıskal jejich podporu? Ze ych zn´ am´ ych n´ asledovn´ık˚ u m´ a pouze hezk´a slova pro dikt´atory, politick´e vrahy a ˇ tyto postoje pohodlnˇe existuj´ı teroristy, maj´ı-li jen spr´ avn´e postoje k trhu? Ze vedle politick´eho u ´tlaku? Pokud je tomu tak, m´ a Kleinov´a probl´em. Je tomu tak proto, ˇze ten ekonomick´ y guru je jej´ı vlastn´ı obl´ıbenec, Britsk´ y ekonom John Maynard Keynes, kter´ y se dostal do popˇred´ı d´ıky Velk´e hospod´aˇrsk´e krizi a druh´e svˇetov´e v´ alce, kter´ y nazval Sovˇetsk´ y Svaz impozantn´ım,“ a kter´ y vysvˇetloval, ˇze jeho ” myˇslenky byly adaptovateln´e na totalit´arn´ı syst´em u ´vodu k Nˇemeck´emu pˇrekladu jeho Obecn´e teorie v roce 1936.77 A n´asledovn´ıkem je samotn´a Naomi Kleinov´a, kter´ a m´ a jen slova chv´ aly pro Kubu78 , Che Guevaru79 a Hizball´ah80 , kdyˇz je zmiˇ nuje ve sv´e knize, a kter´a obhajovala Ir´ack´eho radik´aln´ıho v˚ udce Muqtadu al-Sadra jako pˇredstavitele hlavn´ıho proudu v Ir´aku a jako nˇekoho, kdo bohuje 74 Naomi
Klein, The Shock Doctrine, strana 286. a Friedmanov´ a, Two Lucky People, strana 593. 76 Naomi Klein, The Shock Doctrine, strany 15, 231. 77 John Maynard Keynes, Foreword to the German Edition,“ General Theory, ” http://tmh.floonet.net/articles/foregt.html . Pro Kleinov´ e chv´ alu Keynese, viz Naomi Klein, strana 53-57. 78 Naomi Klein, The Shock Doctrine, strana 456. 79 Ibid, strany 104, 443. 80 Ibid, strana 461. 75 Friedman
18
pouze v sebeobranˇe.81 A v˚ udcov´e, kteˇr´ı zav´adˇej´ı ekonomick´ y nacionalismus,“ ” jak poˇzaduje Kleinov´ a, jsou lid´e jako Vladim´ır Putin, Hugo Chav´ez a Mahmoud Ahmedn´ıˇz´ ad, kteˇr´ı tak ˇcin´ı souˇcasnˇe s likvidac´ı nez´avisl´ ych a demokratick´ ych instituc´ı. Jin´ ymi slovy, Kleinov´e, zd´a se, nevad´ı dikt´atoˇri, pokud nesniˇzuj´ı danˇe a obchodn´ı pˇrek´ aˇzky.82 Kleinov´e interpretace Ruska v 90. letech odhaluje jej´ı postoj k demokracii. Obviˇ nuje Rusk´eho prezidenta Borise Jelcina, ˇze na podzim roku 1993 zniˇcil demokracii, kdyˇz ignoroval protijelcinovskou vˇetˇsinu v parlamentu. Kdyˇz z´akonod´ arci obsadili budovu a poˇzadovali jeho rezignaci, Jelcin rozpustil legislativu silou a poˇzadoval nov´e volby. Kleinov´a podot´ yk´a, ˇze v parlamentn´ım t´aboˇre byly proto-faˇsistick´e“ skupiny, ale nezd´a se, ˇze by j´ı to vadilo–kdyˇz bojujete za ” demokracii, nem˚ uˇzete si b´ yt vyb´ırav´ı ohlednˇe sv´ ych pˇr´atel, jak se zd´a. Pˇritom Fred Kaplan, jeden z report´er˚ u, kteˇr´ı navˇst´ıvili komunistick´e a ultranacionalistick´e okupanty, naz´ yv´ a tento popis smˇeˇsn´ ym“: ” Byl jsem jedn´ım z mnoha report´er˚ u, kteˇr´ı str´avili dˇesiv´e odpoledne v parlamentn´ı budovˇe hovorem s ozbrojen´ ymi, alkoholem p´ achnouc´ımi okupanty v tˇeˇzk´ ych bot´ach. Vˇeˇrte mi–a Kleinov´a by mˇela, nebot’ cituje jednu z m´ ych report´aˇz´ı pro Globe, kter´a popisuje stˇrelbu voj´ ak˚ u na budovu dalˇs´ı r´ano–mezi tou skupinou nebyli ˇz´adn´ı demokrat´e.83 Opˇet musela Kleinov´ a zmˇenit chronologii, aby se hodila jej´ım argument˚ um. Tvrd´ı, ˇze Jelcin rozpustili n´asilnˇe parlament, aby zavedl ˇsokovou terapii. Ale jedin´ a ˇsokov´ a terapie v Rusku–zruˇsen´ı ˇr´ızen´ı cen a mˇeny–se ud´ala v´ıce neˇz rok a p˚ ul pˇredt´ım. Mezit´ım Jelcin nahradil liber´aln´ıho premi´era Jegora Gajdara techˇ nokratem Viktorem Cernomyrdinem a pouˇzil t´emˇeˇr 7 miliard dolar˚ u k z´achranˇe st´ atem vlastnˇen´ ych tov´ aren. Ale to nen´ı nejpodstatnˇejˇs´ı. Nˇeco jin´eho je mnohem zaj´ımavˇejˇs´ı. Parlamentn´ı vˇetˇsina obviˇ nuje prezidenta z nedemokratick´ ych a ne´ ustavn´ıch ˇcin˚ u a poˇzaduje jeho odstoupen´ı. Prezident ignoruje tuto opozici a parlament pˇrijme pomoc autorit´ aˇr˚ u v boji za to, co oni naz´ yvaj´ı demokraci´ı. Nepˇripom´ın´a to jinou epizodu modern´ı politick´e historie? Co se stalo v Chile v Srpnu 1973, kdyˇz vˇetˇsina parlamentu pˇrizvala na pomoc arm´adu, aby odstranila Salvadora Allendeho, jehoˇz obviˇ novali z pˇremˇeny zemˇe v diktaturu.84 Nicm´enˇe Kleinov´a povaˇzuje Allendeho za zuˇriv´eho demokrata,“ 85 zat´ımco Jelcina bez zam´ yˇslen´e ” ironie naz´ yv´ a Rusk´ ym Pinochetem.“ 86 ” 81 Naomi Klein, Bring Najaf to New York,“ The Nation, 13. Z´ aˇr´ı 2004. Ke kritice Kleinov´ e ” jej´ımi vlastn´ımi metodami by nˇ ekdo mohl tak´ e udˇ elat velk´ y rozhruch kolem toho, ˇ ze jej´ı Evropˇst´ı antiglobalizaˇ cn´ı pˇra ´tel´ e si ˇr´ıkaj´ı ATTAC [attack = anglicky u ´tok, pozn. pˇrekladatele] 82 Mimochodem vysvˇ etluje, ˇ ze skuteˇ cn´ a demokracie pˇredpokl´ ad´ a f´ erov´ a pravidla, jeˇ z ” zabr´ an´ı korporac´ım, aby si koupily volby“ (The Shock Doctrine, strana 134), coˇ z se zd´ a, ˇ ze implikuje, ˇ ze je zapotˇreb´ı omezen´ı nˇ ejak´ eho svobody projevu a dobrovoln´ eho sdruˇ zov´ an´ı k vybudov´ an´ı jej´ıho druhu demokracie. 83 Fred Kaplan, Blame Yeltsin,“ Slate, 2. R´ ˇ ıjna 2007 ” 84 The Chamber of Deputies Resolution of August 22,1973, http://www.josepinera.com/pag/pag tex quiebredemoc en.htm . 85 Naomi Klein, The Shock Doctrine, strana 64. 86 Ibid, strana 220.
19
Neargumentuji ve prospˇech niˇceho co se stalo ani v jedn´e z tˇechto dvou epizod. Snaˇz´ım se pouk´ azat na to, ˇze Kleinov´a naz´ yv´a boj jednoho prezidenta proti parlamentu u ´tokem na demokracii a podobn´ y boj dalˇs´ıho prezidenta bojem za demokracii. Ale rozd´ıl nen´ı v tom, ˇze by jeden z nich byl v´ıce demokratiˇctˇejˇs´ı neˇz ten druh´ y. Alespoˇ n ne zp˚ usobem, kter´emu d´av´a pˇrednost Kleinov´a–pˇri vˇsech jej´ıch chyb´ ach, Jelcinova administrativa byla zˇrejmˇe nejdemokratiˇctˇejˇs´ı v historii zemˇe, pˇriˇcemˇz to sam´e by se sotva dalo ˇr´ıct o Allendeho turbulentn´ı vl´adˇe. Ne, z´ asadn´ı rozd´ıl mezi Chilsk´ ym Allendem a Rusk´ ym Jelcinem je, ˇze jeden z tˇechto prezident˚ u ˇsiroce podporoval svobodn´e trhy, zat´ımco ten druh´ y byl proti nim. Evidentnˇe kdokoliv bojuje proti svobodn´ ym trh˚ um, i kdyˇz se pˇri tom snaˇz´ı odstranit demokraticky zvolen´eho prezidenta, je v Kleinov´e svˇetˇe bojovn´ıkem za demokracii“. ” ˇ A nejde ani o ˇsoky a krize. Nic v Sokov´ e doktr´ınˇe nenapov´ıd´a tomu, ˇze by si Kleinov´ a myslela, ˇze je nˇeco ˇspatn´eho na tom vyuˇz´ıvat krize k prosazov´an´ı vaˇsich myˇslenek. Tato taktika, zd´ a se, je ˇspatn´a pouze kdyˇz prosazuje ˇspatn´e myˇslenky. Kleinov´ a sama nikdy nev´ ahala pˇrich´azet s vlastn´ım ˇreˇsen´ım probl´em˚ u po Katrinˇe nebo v Ir´ ack´e v´ alce a nikdy by se j´ı ani nezd´alo povaˇzovat je za cynick´ y zp˚ usob jak vyuˇz´ıt strast´ı lid´ı–ˇrekla by, ˇze je to zp˚ usob, jak pomoci ostatn´ım. Jedin´ y d˚ uvod, proˇc si mysl´ı, ˇze je to cynick´e a zl´e, kdyˇz libertari´ani udˇelaj´ı pˇresnˇe to sam´e je ten, ˇze si mysl´ı, ˇze tyto myˇslenky jsou zl´e a vytv´aˇrej´ı straˇsn´e n´asledky. ˇ ek to vˇse To je ale tvrzen´ı na jehoˇz podporu neposkytuje ˇz´adn´e argumenty. Clovˇ mus´ı jiˇz dopˇredu br´ at za samozˇrejm´e, aby naˇsel cokoliv hodnotn´eho na Kleinov´e kritice kalamitn´ıho kapitalismu.“ ”
13
ˇ Zivot pod Divok´ ym Kapitalismem
Pˇrekvapivˇe v knize o v´ıce neˇz 500 stran´ach nenab´ız´ı Kleinov´a t´emˇeˇr ˇz´adn´ y argument nˇekomu, kdo jiˇz nen´ı pˇresvˇeˇcen o tom, ˇze svobodn´e trhy jsou ˇspatn´e. Uv´ ad´ı nˇekolik pˇr´ıklad˚ u, jak doˇslo ke zv´ yˇsen´ı chudoby a nezamˇestnanosti brzy potom, co zkolabovala pl´ anovan´a ekonomika, nebo brzy po odstranˇen´ı hyperinflace. To ale nen´ı zvl´ aˇstn´ı a ˇcasto je to pˇresnˇe to, co by ekonomov´e pˇredpokl´adali. Nicm´enˇe, rovnˇeˇz by ˇrekli, ˇze tohle je jedin´ y zp˚ usob jak z sn´ıˇzit chudobu a nezamˇestnanost z dlouhodob´eho hlediska. A to je pˇresnˇe ten d˚ uvod, proˇc Kleiˇ ık´a, ˇze renov´ a ˇcten´ aˇri nikdy neposkytuje u ´daje pokr´ yvaj´ıc´ı delˇs´ı obdob´ı. R´ formy udˇelamy z Chilsk´e pracuj´ıc´ı tˇr´ıdy postradatelnou chudinu,“ ale nikdy ” nepˇrizn´ av´ a, ˇze Chile je spoleˇcensk´a a ekonomick´a success story Latinsk´e Ameriky a prakticky vym´ıtila extr´emn´ı chudobu. P´ıˇse, ˇze reformy zvˇetˇsily rozd´ıly v ˇ ınˇe, ale nikdy uˇz se nezmiˇ pˇr´ıjmech mezi mˇesty a zemˇedˇelsk´ ymi oblastmi v C´ nuje, ˇze tento v´ yvoj rovnˇeˇz vedl k nejvˇetˇs´ımu sn´ıˇzen´ı chudoby v historii. Na dvou m´ıstech Kleinov´a struˇcnˇe zmiˇ nuje ˇsirˇs´ı v´ yvoj za delˇs´ı dobu. Jsou to variace na steln´e tvrzen´ı–ˇze mezi 25 a 60 procenty populace je vyˇrazeno ze spoleˇcnosti nebo se stane trvalou podtˇr´ıdou v zem´ıch, kter´e liberalizuj´ı sv´e ekonomiky.87 Nevysvˇetluje, co mysl´ı tˇemito hodnotami a neˇr´ık´a odkud poch´az´ı. Nen´ı zde ˇz´ adn´ a pozn´ amka pod ˇcarou a ˇz´adn´ y zdroj. 87 Ibid,
strany 405, 442.
20
Pohled na data EFW ukazuje, ˇze Kleinov´a to m´a zpˇreh´azen´e. Chudoba a nezamˇestnanost jsou nejmenˇs´ı v zem´ıch s nejvˇetˇs´ı ekonomickou svobodou. V pˇeti nejsvobodnˇejˇs´ıch zem´ıch je chudoba, podle OSN, 15.7 procent a ve zbytku svˇeta je 29.8 procent. Nezamˇestnanost v v nejsvobodnˇejˇs´ıch 20 procentech je 5.2 procent, coˇz je m´enˇe neˇz polovina m´ıry nezamˇestnanosti ve zbytku svˇeta. V nejm´enˇe ekonomicky svobodn´ ych 20 procentech pln´ ych takov´ ych druh˚ u omezen´ı osobn´ıho vlastnictv´ı, podnik´an´ı a obchodu, jeˇz jsou podle Kleinov´e zp˚ usobem, jak pomoci lidem proti mocn´ ym, je chudoba 37.4 procenta a nezamˇestnanost 13 procent.88 Kleinov´ a p´ıˇse, ˇze glob´ aln´ı kapitalismus od roku 1990 upadl do sv´e nejdivo” ˇcejˇs´ı podoby“.89 Pokud m´ a pravdu se sv´ ym spojen´ım mezi svobodn´ ymi trhy a str´ ad´ an´ım, chudoba by se mezit´ım mˇela zv´ yˇsit dramatickou rychlost´ı. Stal se opak. Mezi roky 1990 a 2004 byla chudoba podle Svˇetov´e banky sn´ıˇzena z 29 na 18 procent. To znamen´a, ˇze 54 000 lid´ı se pod divok´ ym“ kapitalis” mem dostalo z chudoby kaˇzd´ y den.90 A pod´ıl lid´ı ve slumech, coˇz je podle Kleinov´e dalˇs´ı d˚ usledek liberalizace, byl za stejn´e obdob´ı sn´ıˇzen z 47 na 37 procent.91 Pr˚ umˇery nepod´ avaj´ı celou informaci, takˇze je d˚ uleˇzit´e poznamenat, ˇze k nejvˇetˇs´ım zlepˇsen´ım doˇslo v tˇech ˇc´astech svˇeta, kde se liberalizovalo nejv´ıce, zat´ımco doˇslo ke zhorˇsen´ı v m´enˇe liberalizovan´ ych zem´ıch. Pokud m´ a Kleinov´ a pravdu o spojen´ı mezi svobodn´ ymi trhy a politick´ ym n´ asil´ım, mˇeli bychom v ´eˇre divok´eho“ kapitalismu vidˇet v´ıce v´alek a dikta” tur. Kleinov´ a trv´ a na tom, ˇze svˇet se st´av´a m´enˇe m´ırumilovn´ ym,“ aniˇz by to ” nˇeˇc´ım podloˇzila.92 Nem´ a pravdu. Podle Human Security Centre na University of British Columbia, se poˇcet vojensk´ ych konflikt˚ u s u ´ˇcast´ı alespoˇ n jednoho st´ atu sn´ıˇzil z t´emˇeˇr 50 v roce 1990 na 31 v roce 2005. Poˇcet obˇet´ı v´alky v roce 2005 byl nejniˇzˇs´ı za 50 let. V roce 1990 prob´ıhalo ve svtˇetˇe 9 genocid. V roce 2005 jedin´ a, v Darfuru. I pˇres nˇekolik n´apadn´ ych vyj´ımek se svˇet st´av´a v ´eˇre divok´eho“ kapitalismu m´ırumilovnˇejˇs´ım.93 ” Navzdory implikac´ım Kleinov´e teze se svˇet rovnˇeˇz stal demokratiˇctˇejˇs´ım. Vskutku, zat´ımco se trhy otev´ıraly, svˇet souˇcasnˇe proˇsel demokratickou revoluc´ı. Mezi roky 1990 a 2007 se poˇcet volen´ ych demokraci´ı zv´ yˇsil z 76 na 121. V roce 1990 bylo v´ıce zem´ı, jeˇz byly definovan´e Freedom House jako nesvobodn´e,“ ” neˇz tˇech, co byly oznaˇceny jako svobodn´e.“ V roce 2007 bylo dvakr´at v´ıce ” svobodn´ ych“ zem´ı, neˇz tˇech nesvobodn´ ych.“ 94 ” ” 88 James Gwartney a Robert Lawson, Economic Freedom of the World 2005 (Vancouver: Fraser Institute, 2005). 89 Naomi Klein, The Shock Doctrine, strana 252. 90 Shaohua Chen a Martin Ravallion, Absolute poverty measures for the developing world, ” 1981–2004,“ World Bank, Bˇrezen 2007. Tyto hodnoty mohly b´ yt revidov´ any dol˚ u po ned´ avn´ e zmˇ enˇ e Svˇ etov´ e banky v mˇ eˇren´ı kupn´ı s´ıly r˚ uzn´ ych mˇ en. 91 United Nations, The Millennium Development Goals Report 2007, strana 26. 92 Naomi Klein, The Shock Doctrine, strana 424. Jej´ ı zdroje dokumentuj´ı pouze to, ˇ ze doˇslo ke zv´ yˇsen´ı vojensk´ ych v´ ydaj˚ u. 93 Human Security Centre, Human security report, 2005. New York: Oxford University Press, 2005. Human Security Centre, Human security brief 2006. University of British Columbia’s Human Security Centre, 2006. 94 Freedom House, Democracy’s century : a survey of global political change in the 20th century.Washington, DC: Freedom House, 2000. Freedom House, Freedom in the world 2007.
21
ˇ pˇri absenci v´ Cili aˇzn´ ych argument˚ u proti d˚ usledk˚ um svobodn´ ych trh˚ u jsme zanech´ ani s Kleinov´e rozumnou kritikou muˇcen´ı, diktatur, st´atn´ı korupce a ˇ korpor´ atn´ıho blahobytu. Ve sv´e posledn´ı anal´ yze se Sokov´ a doktr´ına zcvrk´av´a do podivuhodn´eho tvrzen´ı, ˇze Milton Friedman a svobodn´e trhy jsou ˇspatn´e, protoˇze vl´ ady jsou inkompetentn´ı, zkorumpovan´e a krut´e. Pravdˇepodobnˇe nen´ı n´ ahoda, ˇze na zadn´ı stranˇe knihy jsou u ´ryvky ˇctyˇr spisovatel˚ u fikce.
14
Pozn´ amka pˇ rekladatele
Na (mimo jin´e) tuto recenzi reagovala Naomi Kleinov´a na sv´ ych webov´ ych str´ ank´ ach.95 Na tuto reakci opˇet odpovˇedˇel Johan Norberg ve sv´em ˇcl´anku uveˇrejnˇen´em na str´ ank´ ach Cato Institute.96 M´ ym p˚ uvodn´ım z´ amˇerem bylo pˇreloˇzit a pˇriloˇzit i obˇe reakce, bohuˇzel se mi nepodaˇrilo zkontaktovat pan´ı Kleinovou, jelikoˇz ta m´a na sv´ ych str´ank´ach uveden pouze kontakt na svou asistentku, kter´a na m˚ uj dotaz nijak nereagovala. Uv´ ad´ım zde tedy bez dalˇs´ıho koment´aˇre pouze odkazy na origin´aln´ı ˇcl´anky.
Washington, DC: Freedom House, 2007. 95 Naomi Klein, One Year After the Publication of The Shock Doctrine, A response to the Attacks, 2. Z´ aˇr´ı 2008, http://www.naomiklein.org/articles/2008/09/response-attacks 96 Johan Norberg, Three Days After Klein’s Response, Another Attack, 4. Z´ aˇr´ı 2008, http://www.cato.org/publications/commentary/three-days-after-kleins-response-anotherattack
22
