Klaus na moníneckou sjezdovku nezanevřel

Reklama v Kraji již od 10 Kč/cm2 (bez DPH) Tel.: 774 822 213 Číslo 5/Ročník 25

5/2/2014

www.sedlcansky-kraj.cz

Klaus na moníneckou sjezdovku nezanevřel MONÍNEC Tentokrát nikoli jako prezident, ale jako občan, nazul Václav Klaus ve čtvrtek 30. ledna lyžáky a s přáteli a hrstkou novinářů se vydal na svah.

Petr Macinka, jak už je zvykem, na Monínci odpovídá Václav Klaus novinářům face to face, a přímo na sjezdovce. I letos za už dvaasedm-

Václav Klaus novinářům ochotně zapózoval.

Na lanovce s ním jezdil hudebník Ondřej Hejma a jeho bývalý kancléř Jiří Weigl. Ačkoli exprezidenta doprovázel jeho mluvčí

desátiletým exprezidentem jeho ochranka (o polovinu let mladší) poněkud zaostávala. Václav Klaus je totiž velice zdatným lyžařem, kte-

Kriminalita roste. Přibylo vloupání i případů zanedbání povinné výživy SEDLČANSKO V rámci býva-

lého okresu Příbram poklesl v loňském roce oproti letům

předchozím index kriminality. Policistům se také více Pokračování na straně 2

WELLNESS-RELAX HOTEL HRAZANY

Cena 15 Kč

E-mail: [email protected]

rý si tento zimní sport oblíbil už v dětství. Vzhledem k tomu, jak konzervativně působí, udivila novináře jeho obhajoba chybějící lyžařské přilby. „Jezdím bez ní celý život, a jestli mně to soudruzi v Evropské unii nepřikážou a nebude na svazích stát nějaká helmová policie, tak už to dojezdím bez ní,“ neopomněl si „rýpnout“ do Evropské unie, která se stále více projevuje diktováním pravidel, zákazů a nařízení. Stejně jako v loňských letech, odešel zhruba po dvou hodinách lyžování bývalý prezident České republiky na oběd s ředitelem ski areálu Jaroslavem Krejčím. Ještě před tím však dostali prostor novináři. Po několika formálních otázkách, které se opakují rok co

Stromy padly, co bude se dřevem?

„To nebyl trénink, ale jatka,“ tvrdí Vojta Vlček

SEDLČANY V polovině prosince jsme vás na stránkách Sedlčanského kraje informovali o nejistém osudu vzrostlého stromu naproti kinu v ulici U Kulturního domu. O jeho pokácení žádali obyvatelé z bytových domů č. p. 417, 532 a 533 ještě před privatizací bytů, v době, kdy byli v nájmu města. Velikána v té době ale chránila vyhláška, která omezovala kácení dřevin na soukromých pozemcích. Podle novely, která vešla v platnost v polovině července loňského roku, může majitel pozemku v zastavěném území kácet dřeviny bez předchozího souhlasu

VYSOKÝ CHLUMEC Do redakce přišel dopis od Vojtěcha Vlčka. Rozhodl se, že bude bránit thajský box, což je sport, ve kterém zápasí, a upozorní na neodbornost a nebezpečí, se kterými se nedávno v regionu setkal a chce se od ní zcela distancovat. „Všiml jsem si nějakého letáku na lekce a tréninky thajského boxu, konaném na Vysokém Chlumci. Společně se dvěma kamarády jsme pouze ze zvědavosti navštívili toto místo. Už při rozcvičování jsem neměl z trenéra, u kterého dodnes nevím, jak se jmenuje, dobrý pocit. Když přišli na řadu drily, tak mi bylo jasné, že

Pokračování na straně 3



V posledních letech se knihovna stává útočištěm pro sociálně slabé SEDLČANY Jako již tradičně bilancovaly na konci ledna zaměstnankyně sedlčanské městské knihovny Alena Budková, Olga Jelenová, Helena Kosařová, Hana Pro-

V tom se knihovnice nezabývaly pouze výpůjčkou knih a časopisů, na konto si mohou připsat řadu úspěšných sportovních, kulturních a společenských akcí

rodin. Tráví u nás mnohdy hodiny a většinou nemají ani průkaz do knihovny. Knihovna tak v mnoha směrech funguje jako nízkoprahový klub, a to se všemi problémy, které

navštivte náš nov otevený

WELLNESS CLUB

víivka parní sauna infra sauna pro spolenost i dvojice možnost objednávky masáží množstevní slevy výhodné permanentky dárkové poukazy TERMÍNY NUTNÉ OBJEDNÁVAT PEDEM - tel.: 602 288 755

Od 20. 1. do 20. 2. 2014 SLEVA 10% na obd / veei pi zakoupení 1 hod. ve wellness clubu www.hotelhrazany.cz

Pracovnice Sedlčanské městské knihovny se těší na vaši návštěvu.

cházková, Jana Vyskočilová, Lucie Zusková a ředitelka této instituce Blanka Tauberová nad uplynulým rokem.

a dalších aktivit. „To, že akce knihovny nejsou zpoplatněny, si dobře uvědomují zvláště mladí lidé ze sociálně slabých

tato zařízení s sebou nesou,“ říká Blanka Tauberová. Mládež ve věku mezi Pokračování na straně 11

2

ZPRAVODAJSTVÍ

strana


Kriminalita roste. Přibylo Stromy padly, co bude se dřevem? asi hodinu. Poté se do jeho movaly o tom, zda by toto vloupání i případů městského úřadu (pokud kmene zakousla motorová dřevo nemohl odkoupit o památné stro- pila. Ta se odtud ozývala až nějaký dřevařský podnik, zanedbání povinné výživy nejde my). Obyvatelé bytových Dokončení ze strany 1

Dokončení ze strany 1

dařilo při objasňování trestných činů. Co se Sedlčanska týče, statistika už tak pozitivně nehovoří. Celkem bylo loni spácháno dvě stě devadesát šest trestných činů,

Příbramská policejní mluvčí Monika Schindlová

což je o třicet sedm více než v roce 2012. Kriminalistům se podařilo objasnit sto dvacet pět případů, což je 37,5 procent z celkového počtu trestných činů. Sedmdesát případů spáchali recidivisté a dva činy mladiství. „Nejvíce, a to šedesát čtyři procent, činila z celkové trestné činnosti majetková kriminalita – dvě stě čtrnáct případů. Je to o osmadvacet činů více, než předloni Celkem bylo nahlášeno sto pět vloupání. Jedenadvacetkrát se cílem zlodějů staly chaty, stejný počet uvádí statistika i co do počtu vloupání u domů. Ušetřeny nezůstaly také obchody, restaurace a dokonce i jedno školské zařízení,“ upřesnila příbramská policejní mluvčí Monika Schindlová. Na Sedlčansku zmizelo osm vozidel a pět jízdních kol. Dvaadvacetkrát našli

majitelé svoje auto vykradené, v devatenácti případech postrádali součástky. Případ pohlavního zneužívání se podařilo objasnit „Loni jsme evidovali deset násilných trestných činů, což je o jeden méně než předloni. Objasněnost zde činí čtyřicet procent. Čtyřikrát šlo o úmyslné ublížení na zdraví, dvakrát o nebezpečné vyhrožování, ve dvou případech o porušování domovní svobody, o jednu loupež a v jednom případě o týrání,“ vypočítává Monika Schindlová. Sedlčanští policisté dále řešili také jeden případ pohlavního zneužívání, který byl objasněn. Přibylo i hospodářských trestných činů. Oproti osmnácti, které p o l i c i s t é p ro š et řova l i v roce 2012, se jich tentokrát pokusili objasnit čtyřiadvacet. Povedlo se to v polovině těchto případů. Šlo o podvody, pojistné podvody, ale i zpronevěru nebo neoprávněné podnikání. Alarmující je nárůst případů zanedbání povinné výživy. V loňském roce se s ním strážci zákona setkali třiačtyřicetkrát, což je o devětadvacet případů více než v roce předchozím. Čtrnáctkrát prošetřovali maření výkonu úředního rozhodnutí, sedmkrát poškození cizí věci, čtyřikrát kapesní krádeže a dvakrát dokonce nedovolené ozbrojování. -red-

Za odpady zaplatí 650 korun V posledním vydání Sedlčanského kraje jsme nepřesně uvedli částku, kterou občané Křečovic zaplatí za svoz, třídění, sběr a likvidaci komunálního odpadu. Občan Křečovic

KŘEČOVICE

zaplatí úřadu ne 750 korun za rok, jak bylo uvedeno, ale 600 korun za rok, protože mu obec poskytne úlevu 150 korun za rok. Jinak byly informace uvedeny správně. -js-

domů se obrátili na město s peticí za pokácení stromu a s žádostí, aby nechalo město pokácet tento solitér na vlastní náklady. Jelikož ale jehličnan rostl na soukromém pozemku, úřad odmítl za pokácení zaplatit. Na svoje náklady ho tedy nechali ve středu 29. ledna dopoledne pokácet občané. Samotné kácení zahájili pracovníci Sedlčanských technických služeb kolem osmé hodiny ranní. Ještě před tím však bylo nutné uzavřít přilehlé parkoviště a část vozovky. Právě do těchto míst si pak desítky metrů vysoký velikán o dvě

Se stromem si poradila těžká technika. Foto: Petr Hochmaul

do odpoledních hodin. Jak naměřil náš redakční metr, v metru nad zemí měl kmen stromu u „ouředňáku“ průměr 70 centimetrů. Proto jsme se zajímali o to, co bude s několika kubíky zdra-

Podřízlý strom měkce dosedl na přilehlé parkoviště.Foto: Petr Hochmaul

hodiny později „ulehl“. Pozornost „technických“ se po desáté hodině zaměřila na další jehličnan, který to měl už před Vánoci „nahnuté“. Šlo o douglasku, rostoucí přímo před vchodem do Kulturního domu Josefa Suka. Její kořeny totiž zvedaly dlažbu a obrubníky přilehlého chodníku. „Mnohem více nás však trápily větve, které se ze stromu při větru ulamovaly a které by případně mohly zranit návštěvníky kulturního domu,“ vysvětlil ředitel „kulturáku“ Martin Severa. „Položení“ stromu na chodník před kulturním domem trvalo

vého dřeva. „Sedlčanské technické služby se infor-

například pila,“ sdělil nám místost arost a Sedlčan Miroslav Hölzel. Podle jeho informací se dřevo na další zpracování zatím (30. 1.) „udat“ nepodařilo. „Jedná se o sukovité dřevo, které se ukázalo jako nevhodné k dalšímu zpracování,“ doplnil Hölzel s tím, že dřevo bude zřejmě prodáno jako palivové. Místo před vchodem do sedlčanského kulturního svatostánku zřejmě nezústane dlouho prázdné. Mohla by se sem přesunout busta z dílny Václava Bejčka, kterou najdete o několik metrů dál. „Busta je v současné době tak trochu v ústraní, přesunutí přímo před vchod do kulturního domu by bylo zvlášť k letošnímu jubilejnímu padesátému ročníku hudebního festivalu Sukovy Sedlčany a k šedesátiletému výroční otevření kulturního domu vhodné,“ dodal místostarosta města Miroslav Hölzel. Jana Spálenková

Blahopřání Jménem zaměstnanců ZŠ Kosova Hora bychom touto cestou chtěli popřát naší paní ředitelce Mgr. Petře Poslušné k jejím narozeninám a zároveň jí poděkovat za ochotu, lidskost a péči, kterou věnuje nejen svým zaměstnancům, ale i všem žákům školy. Do dalších let jí přejeme hodně pracovních i osobních úspěchů! Jsme rádi, že nás takový člověk vede a že dokázal vytvořit výborný pracovní kolektiv i pracovní podmínky. Děkujeme!

Kolektiv zaměstnanců Základní školy v Kosově Hoře

ZPRAVODAJSTVÍ


Klaus na moníneckou sjezdovku nezanevřel Dokončení ze strany 1

rok, přišly na řadu i takové,

znám asi dvacet let a vždycky jsme si byli názorově blízcí. Je

Exprezident lyžuje dobře a rád.

vyžadující po Klausovi hodnocení současné politické situace. „Pana profesora Fialu

to kvalitní člověk,“ vyjádřil Václav Klaus svoje sympatie k novému předsedovi ODS Petru Fialovi. Co se týče nové

vlády, zdůraznil exprezident, že žádnou z koaličních stran nevolil a vyjádřil obavy z existence kabinetu. „Poněkud nepochopitelná jsou pro mě některá jména. Nevím, zda jsou schopna zvládat určená ministerstva. Jako bývalý předseda vlády o tom něco tuším, a tak si kladu mnohé otazníky. Slabostí naší země v posledních dvaceti letech bylo, že jsme měli slabé vlády a nemyslím si, že to tentokrát bude jiné.“ K současnému prezidentovi Miloši Zemanovi si dovolil na Monínci jedinou výtku, a to v souvislosti s aktuální kauzou hrubek v nominačním dopise představitelů vlády. Sám prý listiny s věcnými i pravopisnými chybami coby prezident také několikrát obdržel. „Ale nikdy bych se neodvážil to takhle nahlas prezentovat,“ rýpl si do současného prezidenta Klaus. Jana Spálenková

strana

3

Sněženky a Machři na Monínci aneb ve stopě Václava Klause Do největšího středočeského skiareálu jsem za Václavem Klausem vyrazila už počtvrté. Poprvé v roce 2009, kdy se u nás na dědině rozkřiklo, že přijede prezident, a podruhé o rok později, už jako rozhlasový reportér. Rok 2011 jsem vynechala, stejně jako Klaus, kterému tenkrát v obutí přezkáčů zabránilo zranění. Pamatuji si na svůj první rozhovor s prezidentem. Třásla se mi kolena, a nejen proto, že jsem na svah vyrazila v kozačkách, kabátku a sukni. Z chlapců z ochranky šel strach. Maximálně čtyři otázky, žádné šmátrání v kapsách, mikrofon a fotoaparát si připravte do ruky. Když se Klaus dostatečně vylyžoval a na mě v zástupu novinářů konečně přišla řada, zmohla jsem se, zmrzlá jak ….. na skutečně čtyři trapně

všední otázky. Za zmínku stojí, že když mi chtěl prezident podat ruku a já natáhla tu svou, dostala jsem od ochranky pěkně přes prsty. Na prezidenta se přece nesahá, slečno! V roce 2012 jsem se rozhodla nafotografovat nějaké pěkné akční fotografie, a tak jsem sukni vyměnila za oteplovačky a hurá za Klausem. Ujel mi už na začátku a než jsem se dostala dolů, byl už zase nahoře. Je vážně dobrý lyžař. Z fotek nebylo nic, dvakrát jsem jakž takž stihla jeho rozmazaná záda. Letos jsem se na Monínec vydala proto s méně náročným cílem, a to opět „potlachat“ se starými kolegy… Nebyli tu, nepřijeli. Televize sice nechyběla, ale z rádií a tisku nikdo. Holt už Klaus není prezidentem. Jana Spálenková

Rodiče se bojí za tmy pouštět Velké mrazy zatím v děti ven samotné regionu neuhodily KRÁSNÁ HORA NAD VLTAVOU

Krásnohorské ulice už dlouhé roky čekají nejen na nový povrch, ale v některých místech také na lampy veřejného osvětlení. Ve městě najdete kouty, kde za tmy nemá dobrý pocit i nejeden dospělý. Děti samy by tudy vůbec chodit neměly. V minulém roce byly v těchto místech provedeny přípravné práce k vybudo-

vání veřejného osvětlení,

Vyvedené kabely čouhají ze země.

najdete zde vytažené kabely, ale temno je v ulicích pořád. V současné době je

p o l o ň s k é m o t ev ř e n í obchvatu před realizací projekt na rekonstrukci vozovek vedoucích městem. Nedokončený povrch v ulici v jihovýchodní části města ale na svou realizaci stále čeká. Byl slibován již před několika lety. Obyvatelé této ulice se musí spokojit s kamenitou, na mnoha místech blátivou cestou a neustále špinavými botami. Olga Hadáčková

SVATÝ JA N A m a t é r sk á

meteost anice Miroslava Votruby zaznamenala v lednu osm ledových dnů s maximální teplotou méně jak 0 °C a dvacet mrazivých dnů s minimální teplotou méně jak 0 °C. „Minimální teplotu minus 11,7 °C naměřila meteostanice v neděli 26. ledna krátce po jedné hodině ranní, maximální teplotu pak o sedm dnů

dříve, krátce před půl čtvrtou odpoledne, a to 10,9 °C,“ upřesnil Miroslav Votruba. Průměrná lednová teplota byla 0,88 °C. Spadlo 18,9 mm srážek, nejvíce v úterý 21. ledna (5,8 mm) a bylo jedenáct srážkových dnů. Největší náraz větru byl ve Svatém Janě naměřen 10,6 m/s, a to 11. ledna krátce před půlnocí. -red-

Zabezpečovací zařízení, kamerové systémy, přístupové systémy. E-mail: [email protected], tel.: 603 504 097 ČERNÁ KRONIKA SEDLČANY Do neuzamčené-

ho domu v ulici Na Potůčku vnikl v době mezi 19. a 24. lednem neznámý pachatel. Ve sklepě překonal visací zámek a odcizil odtud lyže s vázáním a běžky. Majiteli věcí byla způsobena škoda šest tisíc korun. KŇOVIČKY Při silniční kontrole odhalili policis-

té 28. ledna krátce před polednem motoristu, který před jízdou požil alkoholické nápoje. Zastavili ho v Kňovičkách. Přístroj u 34letého řidiče vykázal hodnotu 0,44 promile. KOSOVA HORA Dalšího opilého motoristu kontrolovala hlídka 29. ledna odpoledne v Kosově

Hoře. Třiapadesátiletý muž měl v dechu 0,16 promile. LÍCHOVY Neznámý pachatel se vloupal z 28. na 29. ledna do dílny v obalovně u Líchov. Uřezal zde třicet metrů elektrického kabelu od svářečky a způsobil tím škodu ve výši tří tisíc korun. SEDLČANY O s o b n í

automobil vykradl zatím nezjištěný zloděj 29. ledna večer na parkovišti u obchodního domu Lidl. Po rozbití okénka vzal z auta kožený kufřík s tiskovinami, doklady, platební kartou a také kabát. Celkem byla škoda stanovena na 16 tisíc korun. DUBLOVICE Šestadvace-

tiletý řidič dostal 30. ledna odpoledne na ujeté vrstvě sněhu s vozem smyk a narazil do protijedoucího vozidla. Vzniklá škoda činí 45 tisíc korun. Informace v této rubrice pocházejí z policejních svodek od příbramské mluvčí Policie České republiky Moniky Schindlové.

4

ZPRAVODAJSTVÍ

strana

Žádost o zřízení nového domova pro seniory radní zamítli SEDLČANY Začátkem prosin-

ce přišla na městský úřad žádost společnosti Senior domy POHODA, a. s. na provozování Domova pro seniory a Domova se zvláštním režimem. Na to, proč radní žádost na novou službu občanům zamítli, jsem se zeptala místostarosty Miroslava Hölzela. Žádost podala společnost z Českého Těšína, která se zabývá provozováním domovů pro seniory v Třinci a připravuje otevření nových domovů v Jablůnkově a v Českém Těšíně. „Společnost nabídla městu zřídit na jeho území domov pro seniory. Podmínky, které si však kladla, byly pro nás nepřijatelné. Šlo by o bezúplatný převod nemovitosti vhodné ke zřízení této služby s tím, že by město ročně na provoz

zařízení přispívalo půlmilionovou částkou. Proto byla tato žádost radou města zamítnuta,“ řekl místostarosta. V úvahu vzali radní také fakt, že ve městě najdete největší zařízení tohoto typu ve Středočeském kraji. To však nebyla jediná žádost poskytovatele služeb pro seniory, která byla ze strany města zamítnuta. „Písemně se na nás obrátila ředitelka Seniorcentra Oasa Petřvald – Domov pro seniory, která nás žádala o příspěvek na pobyt klientky, která do Oasy přešla ze s e d l č a n sk é h o D o m ov a pro seniory. Požadován byl příspěvek osmnáct tisíc korun a domníváme se, že poněkud neodůvodněně,“ řekl Hölzel. Jana Spálenková

Elektrické dráty se dočkaly výměny NEDRAHOVICKÉ

PODHÁJÍ

Koncem ledna vyměňovali pracovníci odborné firmy čísti vedení nízkého napětí. Staré „pětidrátové“ vedení bylo nahrazeno jednoduchým „černým kabelem“. Zároveň došlo k vyměnění či instalaci starých sloupů, odstranění nástřešních nosičů drátů nízkého napě-

tí a výměně některých svítidel veřejného osvětlení. „Obec tak zase o kousek zlepší svou infrastrukturu a zároveň pomůže lepšímu vzhledu osady Podhájí, protože drátů tam vede (stejně jako v jiných osadách) více, než je zdrávo,“ komentoval akci nedrahovický starosta Čestmír Sosnovec. -red-

Instalace nového vedení nízkého napětí. Foto: Čestmír Sosnovec


Informovat občany budou krátkými textovými zprávami KŇOVICE Ve snaze zajistit dostatečnou informovanost občanů zprovoznil Obecní úřad Kňovice od 1. ledna letošního roku SMS InfoKanál. Jde o jednoduchý a pohodlný způsob získávání důležitých informací o dění v obci. „Systém umožňuje zasílání důležitých informací v krátkých textových zprávách na zaregistrovaná čísla mobilních telefonů našich občanů. Jde především o zprávy týkající se plánovaných přerušení dodávek elektrické energie, uzavírek místních komunikací, termínů mimořádných svozů odpadu o svátcích, termínů konání zasedání zastupitelstva nebo pořádání kulturních a společenských akcí v naší obci,“ vysvětluje starosta Kňovic Jiří Sůsa. Aby lidé SMS zprávy o dění v obci dostávali, je nutné se nejprve zaregistrovat. „Registraci mohou občané provést pomocí webového formuláře na internetových stránkách

Kňovic, SMSkou na telefonní číslo InfoKanálu nebo osobně na místním obecním úřadě, kde zájemcům o tuto

Starosta Kňovic Jiří Sůsa

službu také poskytneme další informace,“ říká starosta Sůsa a zároveň doplňuje, že bylo pamatováno i na ty, kteří nemají mobilní telefon. Esemeska jim bude doručena v hlasové podobě na telefonní číslo pevné linky. Podle starosty se lidé rozhodně nemusí bát, že by jejich telefonní čísla byla nějak zneužita. „Zavedením SMS InfoKanálu se snažíme zkvalitnit život občanů v naší obci,“ dodává starosta Kňovic Jiří Sůsa. -red-

Město prodá další byty SEDLČANY K prodeji do sou-

kromého vlastnictví současných nájemníků míří další městské byty. O jejich odkoupení zažádali radnici nájemníci. „Rada města doporučila zastupitelstvu, které se sejde 3. března, schválit prodejní ceny bytů v domech č. p. 622 v ulici 28. října a č. p. 623 a 624 v Havlíčkově ulici. Za metr čtvereční by současní zájemci městu zaplatili 5 100 korun,“ potvrdil plánovaný prodej místostarosta Sedlčan Miroslav Hölzel. Dále byl na úřední desce vyvěšen záměr prodeje městských bytů na sídlišti Za Nemocnicí

v č. p. 1059, 1060 a 1061. Zájem o získání městského bytu do osobního vlastnictví podle místostarosty stále je. Cena vychází ze znaleckého posudku a pohybuje se obvykle mezi 4 800 korunami a 5 200 korunami, přičemž strop je 5 500 korun za metr čtvereční. Valná většina z více jak 750 městských bytů od podzimu roku 2008, kdy je radnice začala prodávat, změnila svého majitele. Pokud ale o odkoupení bytů není mezi nájemníky zájem, město je k ničemu netlačí. V majetku mu tak zůstávají například domy č. p. 871 a 872 nebo třiatřicet bytů vystavěných za pomoci dotačních peněz v Zahradní ulici. -js-

Plánují rozšíření vodovodu SEDLEC PRČICE Město aktualizovalo žádost o dotaci na realizaci projektu rozšíření vodovodní sítě města. Jedná se o záměr výstavby vodovodu ve Vrchoticích – Na Františku a v Měšeticích. Žádost o dotaci podávala Sedlec-Prčice několikrát, zatím bez úspěchu. „Celková cena na vybudování těchto dvou vodovodů je vyčíslená na zhruba 17 milionů korun. V případě přiznání dotace by byla spoluúčast města 3,8 milionů korun. Konečná cena bude samozřejmě daná výběrovým řízením a předpokládáme, že bude nižší než ta vyprojektovaná,“ řekla starostka města Miroslava Jeřábková, která také dodala, že o tom, zda bude město v žádosti o dotaci úspěšné, by se měli Sedlecko-Prčičtí dozvědět do poloviny tohoto roku. Jana Spálenková

Mohou požádat o finanční dar SEDLČANY Za účelem zmírnění dopadu Obecně závazné vyhlášky města Sedlčany, kterou se stanoví poplatek za komunální odpad, schválili sedlčanští radní koncem loňského roku postup, podle kterého lze osobám, vykazujícím znaky „sociální a společenské potřebnosti“ poskytnout dar až do výše osmi set korun. O příspěvek mohou požádat ti občané města, kteří jsou nevýdělečně činní (důchod je jejich jediným zdrojem příjmu) a jsou zároveň osaměle žijícími důchodci v rodinných domech. Tyto osoby si musí zakoupit balíček 14 denního svozu za 1 600 korun. V loňském roce, kdy začala vyhláška platit, si o finanční dar 800 korun zažádalo asi sedmdesát občanů. Za letošní leden bylo podáno a je kladně vyřizováno čtyřicet osm žádostí. Jana Spálenková

%$

Pronajmu byt 2+1 v Sedlčanech. Tel: 737 287 527. 38/14 Prodám zahrádku (194 m2) v chatové oblasti v Sedlčanech za mlékárnou, se zrekonstruovanou chatkou (14 m2). Tel.: 603 830 715. 39/14 elektromontážní Nabízím volná místa vpráce autě na trase Sedlčany - Votice - Benešov - Praha Opatov. hromosvody Příjezd Opatov 4:30, odjezd z Opatova 15:00. Pravidelně Po - So. Tel.:zabezpečovací 604 920 732. 40/14 elektronické Prodám stavební parcelu ve Zvíroti2 a kamerové systémy cích, 900 m , možnost připojení na kanalizaci a vodovod. Tel.: 728 317 370 (po 17. hod.). 41/14 Prodám byt 2 +1 v Petrovicích, 3 2 n.p., os. vl., 60 m , cena 490 000 Kč. Tel.: 602 478 997. 42/14 Prodám brambory, vajíčka, králíky a selata. Tel: 773 445 417. 43/14 Daruji hnědý psací stůl a světlý peřiňák. Tel: 721 781 957. 44/14

M. L. ELEKTRO

Vykonám pěstební práce v lese

Fitness centrum PeVan Gym u KDS

R O Z VO Z J Í D E L

NOVINKA jménem CHI-TONING 3 měsíční redukční kurz - S L E V A 10 % ,,HUBNI - ZPEVŇUJ - TVARUJ“ Začínáme 10. února od 19:30

(prořezávka, čištění, sázení, vyžínání, stavění oplocenek) + pořez palivového dřeva Tel.: 725 521 823, 775 394 189

INFO : [email protected] nebo 607 99 36 38 Nabízíme dlouhodobě udržitelný příjem Volejte 734 462 216

Tel./fax: 317 834 320 (do 15 hod.) ".""+/.,6 Sedlec - Prčice

ZEOS s. r. o.

0

provede práce na zakázku!"#$%$ i s montáží

baterie auto i moto oleje

Pasáž 7 - ul. 28. října, Sedlčany

".""+/.,%

2 opravy všech motorových vozidel, traktorů, 1"2+" ) 2#"3 zemědělských 4strojů,

5! prodej náhradních dílů prodej vodoinstalačního materiálu ! " "" # zámečnické a kovářské práce (mříže, kování, schody) " $ svářečské práce v ochranné atmosféře, řezání plazmou % " prodej technických plynů, Linde technoplyn a propan butanu ! "# $$% &'( ) prodej motorových, převodových a hydraulických olejů zastřešení bazénů - polykarbonát, ONDEX výroba přístřešků, markýz - polykarbonát

!"#$%&'(")&'()*#"+,-

PŮJČTE SI od 4 000 do 50 000 Kč Rychlost v pohodlí vašeho domova. On-line přehled nad vaším účtem.

Kontakt: pí. Kotalová 608 881 537 Zdravotní asistentka na MD nabízí služby seniorům (úklid, nákup, doprovod k lékaři, dopomoc při hygieně a při běžných denních činnostech)

Tel.: 728 858 474

ÚČETNICTVÍ DAŇOVÁ EVIDENCE pro živnostníky i firmy

maziva kapaliny

Sleva 30 - 50% na z im ní d á ms k o u a pánskou obuv hadice

rozvaděče na štípačky rychlospojky koncovky

Najdete nás v Petrovicích v areálu zemědělského družstva - přidružená výroba Tel.: 318 856 219, e-mail: [email protected], www.hadicepetrovice.cz

Nedroplast s. r. o.

w w w. n

edrop

Tel.: 318 877 180, fax: 318 877 190, e-mail: [email protected]

last.cz

Plastová okna

SLEVA Objednejte přímo u výrobce 40 % značkové 5 a 6komorové profily tepelně-izolační dvojsklo a trojsklo odborné montáže na klíč

Vchodové dveře

Volejte zdarma 800 138 428

KUPUJETE NEBO REKONS TRUUJETE NEMOVITOS T? Hypoteþní úvČry PĜeklenovací úvČry Stavební spoĜení od Wüsternot

Ing. Michal Veverka Tel.: 607 467 640 E-mail: [email protected]

Jana Dragounová, Sedlčany Tel.: 736 432 016 E-mail: [email protected]

NABÍZÍME ÚVĚRY PRO KAŽDÉHO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY ZDARMA Martina Pejlová finanční poradce Modré pyramidy mobil: 728 720 130 Sedlecká 37, Sedlčany

Interiérové dveře

SLEVA 20 % Tel.: 728 468 512; e-mail: [email protected]

www.dverepribram.cz

6

ZPRAVODAJSTVÍ

strana


„Ten, kdo vymyslel důchod, by si zasloužil Nobelovu cenu,“ říká Marie Křížová P E T R OV I C E U S E D LČ A N

Po šedesátce rozhodně život nekončí. Věk se šesti, sedmi, osmi křížky rozhodně nemusí být jen dobou vysedávání u okna nebo koukání na televizi. Příkladem tohoto tvrzení může být vždy usměvavá a nakažlivě optimistická Marie Křížová. Po revoluci byla od roku 1997 devět let petrovickou starostkou. Na některé věci nerada vzpomíná, ale na druhou stranu přiznává, že je i vždy byla ráda mezi lidmi. Měla jako člověk radost, když se podařilo něco v obci vybudovat. „Myslím, že to ženy v téhle funkci mají těžší,“ zamyšleně dodává. Zvláště těžké týdny prožívala, když se dostavovala místní základní škola a mnohé problémy jí nedávaly spát... Srdeční záležitostí je pro Marii Křížovou divadlo. Ochotnické divadlo začala hrát v Petrovicích a hraje ho už asi třicet let. Neví sice, kolik to bylo rolí a životů, ale je pro ni vždycky zajímavé pokusit se vystihnout hranou postavu a vžít se do ní. Vždyť všichni hrají a jsou

tu pro diváky a pak mívají neskrývanou radost, když se představení líbí, ale mají i dobrou partu a při nacvičování se dokážou zasmát a pobavit. A to je pro ni také hodně důležité. V Petrovicích v těchto dnech nacvičují souběžně jednu hru mladí ochotníci a druhou starší herci. V obou případech jsou to komedie. Premiéry by měly být v jarních měsících. Víc prozrazovat nechce, kdo chce, ať se přijde podívat.

říká: „Máme dvě děti, také sedm vnoučat ve věku od půl roku do šestnácti let a s těmi je někdy hodně radostí, ale

Maria Remarqua, přečetla od něho snad vše, co kdy napsal... U knih však alespoň

„Zaměstnává“ ji také sedm vnoučat Nelze opomenout ani další aktivity Marušky Křížové. „Zpěv mám moc ráda. Už několik let vystupuji v sedlčanském smíšeném sboru Záboj. Zpívání miluji od dětství, už na základní škole jsem jezdila na soutěže. Nejvíce mi k srdci přirostly moravské písničky, nejkrásnější jsou s houslemi a cimbálem.“ Marie také ráda čte, chodí do přírody, podívá se s chutí na pěkný film. V koutcích úst jí hraje úsměv, když

Marie Křížová z Petrovic

také starostí. Ale ty radosti bezesporu převažují. Jsme s manželem rádi, že je máme. A nikomu je neprodáme.“ V době svých šestnácti, osmnácti let doslova zbožňovala spisovatele Ericha

na chvíli ještě zůstaňme. Ze skromnosti sobě vlastní se zapomene zmínit o tom, že právě díky jejímu nadšení vznikly tři díly knižního sborníku s názvem Krajem lidí a kamenů I, II, III,

v němž je zachycena tvář i osudy Petrovicka u Sedlčan. Poslední díl této trilogie dostal loni v říjnu mezinárodní Cenu Egona Ervína Kische za publicistiku. „Čím jsem starší, tím víc se mi líbí u nás v Čechách. S kamarádkou chodíme občas po okolí Petrovic a Krásné Hory a na mnohých místech zůstáváme stát v úžasu, jak je u nás nádherně Obvykle je člověku nejmilejší krajina jeho dětství. To je i můj případ, ale v srdci mám místo i pro krajinu Petrovicka, kde žiji už více jak čtyřicet let,“ přiznává se žena neustále překypující dobrou náladou. Na to horší se přece musí zapomenout. „Po šedesátce už má člověk obvykle sny a tužby jednoduché a prosté, spojené hlavně s tím, že si nepřeje nic pro sebe, ale pro ty, které má rád a o které se bojí.“ Byť už není v komunální politice činná, užívá si čtyřiašedesátiletá důchodkyně každý den naplno. Některým současným seniorům by mohla jít příkladem. Vladimír Stibor

Chlumští „zkumavkáři“ jeli do Veselí nad Lužnicí CHLUM Žáci 8. a 9. ročníku

místní základní a mateřské školy se v říjnu 2013 přihlásili do internetové soutěže Pan Zkumavka. Tuto soutěž pořádala třetím rokem Střední odborná škola potravinářská a ekologická (SOŠEP) Veselí nad Lužnicí. Chlumští žáci se po čtyři kola potýkali s různými otázkami z oboru chemie, které se kolo od kola ztěžovaly. Ti, kteří odeslali správně zodpovězené otázky ze všech kol, byli za odměnu pozváni do odborné školy ve Veselí nad Lužnicí. Jedenáct úspěšných chlumských žáků tak dostalo jedinečnou možnost prohlédnout si školu ve Veselí. Po přivítání ředitelem školy Ladislavem Honsou a autorem soutěže Milanem Bumerlem se všichni

pozvaní „zkumavkáři“ rozdělili do čtyř skupin. Prohlídka školy byla vedena

do školního minipivovaru, kde je sládek seznámil s technologií vaření nefil-

mických laboratoří, kde si všichni vytvořili vlastní stříbrnou zkumavku.

Společná fotografie chlumských „zkumavkářů“

studenty třetích ročníků SOŠEP. První cesta chlumských „zkumavkářů“ vedla

trovaného piva a s různými druhy světlých a tmavých ležáků. Poté šli do che-

Neméně zajímavá byla návštěva mikrobiologické laboratoře, kde probíhala

analýza potravin. Pod mikroskopem žáci pozorovali kvasinky chlebového kvásku a mohli tak posoudit rozdíl mezi kváskovým chlebem a běžným chlebem za supermarketu. Bezesporu nejzajímavější pro většinu „zkumavkářů“ byla terária herpetologického kroužku. Poznali různé druhy hadů, agamy a varany. Po krátkém občerstvení následovalo vyhlášení internetové soutěže. Největší počet bodů mezi žáky chlumské školy získala Šárka Hanáčková, která postoupila do skupiny patnácti nejlepších řešitelů. Na místě absolvovala závěrečný rozstřelový test a obsadila 6. místo. Všichni žáci obdrželi certifikát a věcnou cenu. Blažena Kadeřábková

ZPRAVODAJSTVÍ


Rozvážku jídla usnadní nový výtah SEDLČANY O nové jídelně

Domova pro seniory jsme vás v Sedlčanském kraji již informovali. To však není jediná novinka, kterou vedení Domova seniorům připra-

Ředitelka Domova Sedlčany Jaroslava Kocíková

vilo. O modernizaci, kterou zařízení prochází, jsem si povídala s jeho ředitelkou Jaroslavou Kocíkovou. V loňském roce jste plánovali vybudování nového výtahu. Už ho používáte? Vzhledem k tomu, že došlo ke změně projektu, začneme s budováním nového výtahu, který propojí stravovací úsek, až letos. Výtah, který je k rozvozu jídla používán dnes, je zastaralý, a kdyby se rozbil, znamenalo by to pro nás problémy se zajištěním stravování. V kuchyni domova se denně vaří kolem čtyři sta padesáti obědů, z toho skoro tři stovky jsou pro klienty domova. Do jídelny jich chodí kolem osmdesátky, dalším klientům se jídlo rozváží. Nový výtah za jeden milion korun tuto rozvážku v mnohém usnadní. Kvůli úspoře místa bude zvenku budovy vyzděná šachta. Ko n c e m r o k u j s t e modernizovali signalizaci na prvním a třetím pavilonu. Z jakého důvodu? Signalizace v Domově fungovala, ale nebyla dostatečně zajištěná komunikace mezi sestrou a klientem. To znamenalo, že člověk upoutaný na lůžko sice na sestru zazvonil, ale nemohl jí sdělit svůj požadavek. Díky nové signalizaci může sestra s pacientem komunikovat, aniž by musela jít přímo na pokoj. Koncem loňského roku byl do tohoto zařízení investován milion korun. V letošním roce nás

čeká modernizace signalizace na 2. a 4. pavilonu. V těchto pavilonech je pokojů více, proto investice přesáhne milion korun. Přikupovali jste také evakuační podložky. Jak fungují? Postupně se snažíme těmito podložkami vybavit všechna lůžka, prioritně ta, na nichž jsou klienti upoutáni trvale. Podložky jsou zastlané pod matraci a díky nim v případě evakuace stáhne sestra klienta z postele i s matrací, klidně i po schodech. Zkoušeli jsme to a pro klienta to není nijak nebezpečné. Máme zatím osmdesát čtyři podložek, z nichž devět jsme dostali darem. Investujete také do vybavení jednotlivých pokojů? Snažíme se obyvatelům Domova jejich pobyt u nás co nejvíce zpříjemnit, proto postupně modernizujeme i zařízení pokojů. Koncem roku jsme nakoupili nový nábytek, polohovací postele, ale i čističky vzduchu nebo bio lampy. Také jsme vybavili muzikoterapeutickou dílnu hudebními nástroji. Rekonstrukce se dočkaly také kuchyňky pro sestry. Dočkají se letos pavilony zateplení? Věříme, že ano. Závisí to samozřejmě na finančních možnostech Středočeského kraje, jakožto zřizovatele. Stejně tak je to i s koridorem, který by potřeboval rekonstrukci. Úplně nečinně však nečekáme. Tam, kde to bylo nutné, postupně vyměňujeme okna. Jana Spálenková

Nejnovější technologie Motorola PMP430 bez potřeby přímé viditelnosti - rychlost až 50 Mbps - špičkové technologie Motorola - ceny od 244 Kč - telefon bez paušálu - zřízení od 1 Kč Kontakt pro oblast Sedlčany: prodejna DATin, Tyršova 138, proti nemocnici Sedlčany Tel.: 326 539 400, 604 422 078, [email protected], www.datin.cz

strana

7

Vloni dostavěli kanalizaci, letos plánují přestavbu v základní a mateřské škole NECHVALICE Starosta

Jiří Hejhal má za sebou perný rok. Úspěšně byla dokončená splašková kanalizace s čistírnou odpadních vod v Nechvalicích. Jak se v souvislosti s tímto projektem zvedla úroveň života v obci a na další dotazy odpovídal starosta Nechvalic Jiří Hejhal. Jak jste investovali do osad? Pod Nechvalice spadá patnáct osad, nejmenší je, co se týká počtu trvale přihlášených obyvatel, Hodkov se šesti občany a největší Mokřany s devětapadesáti občany. Osady spojuje třicet kilometrů místních komunikací, mimo Huštiláře a Rážkov je v každé osadě veřejné osvětlení, takže je pořád co opravovat. V osadě Březí jsme dokončili stavbu úpravny vody pro veřejný vodovod. V osadách Bratříkovice, Ředice, Ředičky, Huštilář, Mokřany, Libčice, Křemenice, Chválov a Nechvalice jsme opravovali mostky, opěrné zdi a místní komunikace, poškozené červnovými povodněmi. Ve všech našich osmi katastrálních územích probíhají komplexní pozemkové úpravy, takže práce a starostí je pořád dost. Obec má také školu a školku. S jakou částkou jste pro tato zařízení pamatovali v rozpočtu na letošní rok? Základní škola a Mateřská škola je jedna samostatná příspěvková organizace a na její provoz z pětimilionového rozpočtu obce uvolňujeme 426 tisíc korun. V loňském roce jste dokončili výstavbu splaškové kanalizace a čistírny odpadních vod. O jakou částku šlo? Jsou na řad napojeni všichni nechvaličtí občané? Co toto zařízení pro obec znamená? Splašková kanalizace

a čistírna odpadních vod v hodnotě 30 milionů korun je v provozu a v současné době je na ni napojena většina obyvatel Nechvalic. Jsem rád, že se na kanalizaci podařilo sehnat dotaci z ministerstva zemědělství a nebylo třeba čerpat úvěr od banky. Splašková kanalizace je dlouhá dva a půl kilometru a má pětasedmdesát kanalizačních přípojek. Stavba byla zrealizována za patnáct měsíců. Výstavba kanalizace a v nedávné minulosti výstavba vodovodů nejen v Nechvalicích, ale i v dalších osadách znamená pro celou obec velký krok vpřed. Nejen pro naše občany, ale i pro ostatní je to signál, že obec žije, že se rozvíjí. Ve sdělovacích prostředcích se dozvídáme, že se venkov vylidňuje, to v naší obci nehrozí. Počet obyvatel se zvýšil z nedávných 600 na současných 640. Obec provozuje vodovody a úpravny vody. Jaký je jejich stav? Obec provozuje vodovody a kanalizace sama. Snažíme se cenu vodného a stočného držet v minimální výši. Opravy provádíme buď sami, nebo s pomocí

Starosta Nechvalic Jiří Hejhal

firem z okolí, a někdy je to nadlidský úkol. Naštěstí jsou vodovodní řady v osadách Ředice, Ředičky, Březí, Vratkov, Mokřany, Libčice a Nechvalice z plastu a nejsou tolik poruchové. Úpravny vody v Ředicích, Březí a v Nechvalicích jsou v záruční době. Palčivým problémem mnoha obcí na Sedlčansku jsou komunikace. Jak je tomu u vás? Třicet kilometrů místních komunikací průběžně opravujeme. Domnívám se, že jejich stav není kritický. Jaké investice jste naplánovali pro letošní rok? V letošním roce plánujeme přestavbu v základní a mateřské škole. Naše škola je totiž asi jediná v širokém okolí, která nemá vlastní kuchyni. Hotové obědy dovážíme z Počepic, a i když jsou v termoportech, je po dovozu problém s jejich nízkou teplotou. Ve školce se potýkáme s nedostatkem místa. Chceme vestavět novou školní kuchyni, jídelnu, sklad potravin a hrubou přípravnu potravin. Před budovou vybudujeme v suterénu novou třídu mateřské školky. Jana Spálenková

8

VZPOMÍNKA

strana


Veterán klub Sedlčany přišel o jednoho ze zakládajících členů sdružení SEDLČANY Členové místního

Veterán klubu se v pátek 31. ledna 2014 rozloučili se svým kamarádem a prezidentem klubu Milošem Blažkem (nar. 1947). Odešel jim kamarád, bez kterého by asi tento

nek, které rád dával k dobru při různých příležitostech.

Nebyl zvyklý stát nečinně v koutě Po návratu z vojenské služby nastoupil do Sedl-

stávaly ojetými a pro provoz na silnicích nemoderními. Miloš v nich však viděl něco jiného. Stroje, které lidem sloužily mnoho let a které si nezasloužily odvézt do kovošrotu jen proto, že na trhu je

kovicích, který pořádá vždy první neděli v říjnu průmyslová škola, kterou studoval. Pokaždé se vrátil nadšený, protože zde načerpal novou inspiraci pro svou práci a ještě se potkal s některým ze svých bývalých spolužáků nebo kamarádů. V průběhu roku 2013 se mu podařilo sehnat historický automobil VW Brouk. Ihned ho začal připravovat na novou sezonu, protože měl naplánováno vzít letos do Čelkovic svou životní partnerku Jarmilu. Říkal, že léta přibývají, a proto je už potřeba trocha toho pohodlí. Brouk byl pro Miloše další životní vzpruhou. Bohužel osud mu letošní účast krutě překazil.

Čas mu též nedovolil splnit si jednu ze svých

zím návštěvníkům mohl ke každému říci mnoho zajímavostí. Vždy říkal, že každý stroj má svou duši. Znal ty stroje do posledního detailu. Rád poukazoval na to, jakým šroubkem byl který díl na původním motocyklu přišroubován, a nestrpěl, když tomu byl jinak. Miloš již nikomu z kamarádů bohužel nepomůže naštelovat ten správný předstih či nastavit karburátor, nebo odzkoušet tu správnou jiskru na svíčce neposlušného motocyklu. Nepoměří s nikým z nás, komu to jede lépe do kopce, nebo kdo má to srdce podržet plynovou rukojeť o chvíli déle a ukázat ostatním, kdo je pánem silnic. V sobotu 25. ledna 2014 jeho srdce dotlouklo a Milošova duše se vypravila na zcela novou cestu. Na cestu po nebeské autostrádě, na které se bude

dávných tužeb, a to vybudovat v Sedlčanech soukromé muzeum historických motocyklů. Ve svých snech viděl toto muzeum v objektu na Sukově náměstí, kde od mládí bydlel. Stodola, která se nachází za domem, se měla stát oním místem, kde by stály nablýskané stroje a Miloš by přícho-

muset snažit najít duše podobných nadšenců, kteří se tam dostali dříve. A nám nezbývá, než mu popřát, aby tam ve svém hvězdném stroji měl vždy plnou nádrž paliva, dobře seřízený karburátor a předstih a on mohl jet jen dál a dál. Veterán klub Sedlčany

Zemřel člověk, který měl ještě mnoho plánů Miloš Blažek se už po sedlčanském náměstí neprojede.

spolek nikdy nevznikl. Miloš historickými vozidly a též činností klubu přímo žil.

Motory ho uchvátily už v mládí Miloš Blažek byl sedlčanský rodák a motory ho uchvátily již v jeho mládí. Po dovršení patřičného věku si udělal řidičské oprávnění na malé motocykly a svou Jawettu proháněl s kamarády po okolí města. Když nastoupil na Střední průmyslovou školu v Táboře, jezdil na ní dokonce na internát. Vždy rád vyprávěl o nevšedních zážitcích z těchto cest. V motoristickém kroužku průmyslové školy spolu se spolužáky postavil motokáru, na které si na závodech vyjel příslušnou výkonnostní třídu. I během základní vojenské služby se každodenně setkával s technikou, i když trochu jinou než doposud. Sloužil totiž jako mechanik na letecké vojenské základně v Bechyni. Také z tohoto období míval spoustu krásných vzpomí-

čanských strojíren jako nástrojař. Též se stal členem místní organizace Svazarmu. Z tohoto období nejraději vzpomínal na polovinu sedmdesátých let, kdy místní klub Svazarmu hrál ligu motobalu, což byl jakýsi fotbal na motocyklech. A jelikož Miloš nebyl zvyklý stát někde vzadu v koutě, ale naopak se vždy snažil zdravě prosadit vpřed, působil v tomto mužstvu jako kapitán a později i jako rozhodčí. Postupem času se v rámci Svazarmu stal ještě členem Karavan klubu. Když se v areálu Sedlčanské kotliny začaly začátkem devadesátých let jezdit hobby závody Trabantů, tzv. Trabant cross, nemohl Miloš chybět mezi účastníky. A protože motor Trabanta je takový větší motor z motorky, mohl opět uplatnit své dovednosti při jejich úpravě a ladění na co nejvyšší výkon. Již v této době začala v Milošovi uzrávat nová výzva - schraňoval motocykly, které se pro někoho

nahradily motocykly novější. Začal tyto pro někoho vysloužilé motocykly sbírat. Nakonec se mu mopedů, Pionýrů, Jaw a ČZ podařilo nashromáždit k šesti desítkám. S jejich renovacemi a úpravami vyčkával ještě několik let, než odešel z posledního zaměstnání do důchodu. Pro někoho zasloužilý a klidný odpočinek, pro Miloše okamžik, kdy se bude moci svým strojům začít věnovat na sto procent tak, jak byl zvyklý celý život dělat svou práci. A to se mu splnilo před třemi lety. Svým umem začal dávat nový život strojům, které tolik miloval. Měl neskonalou radost, když dokončil renovaci motocyklu ČZ 150C z roku 1952. Provozoval Jawu 250 „ Pérák“, u které byl pyšný na to, že je ve zcela původním stavu bez jediného zásahu renovace. Vždy se radoval, až vyrazí na projížďku na dalším novém „Divočákovi“, jak své motocykly nazýval. V posledních letech pravidelně navštěvoval Sraz historických vozidel v Čel-

TÉMA


strana

9

„Některým studentům je vzdělání na obtíž,“ říká ředitel Středního odborného učiliště Sedlčany Jiří Janů SEDLČANY Střední odborné

učiliště v ulici Petra Bezruče má za sebou maturitní ples. Zúčastnili se ho studenti v denním i dálkovém studiu posledního ročníku nástavby oboru Podnikání. „Oproti předchozím letům byl ples umírněný, což je dáno i tím, že maturuje méně žáků a do Kulturního domu Josefa Suka se na ně přišlo podívat také méně lidí.“ Jak se škola potýká s malým zájmem o učební obory? Jak jsou na tom její studenti s absencí a kázní? Na tyto a další otázky jsem se zeptala ředitele Středního odborného učiliště Jiřího Janů. Jak Středočeský kraj investuje do vaší školy? Každý ředitel jistě bude říkat, že zřizovatel do jeho školy málo investuje, protože ve školách je stále co opravovat a vylepšovat. Kraj by mohl samozřejmě investovat víc, ale máme dobré vztahy, takže se nám daří peníze nejen na opravy získat. V loňském roce jsme například investovali přes jeden milion korun do strojů v kuchyni, která slouží jako výukové pracoviště pro budoucí kuchaře. Před tím jsme z kraje získali peníze na výměnu oken budovy, se kterou by se mělo pokračovat i letos. Jaké učební obory jsou letos na škole vyučovány? V září byl opět po několika letech otevřen obor Zahradník, což nás samozřejmě těší. Dále vyučujeme v oborech Kadeřník, Cukrář, Kuchař-číšník a Lesní mechanizátor. Naši školu navštěvuje v letošním roce kolem dvou set žáků, další stovku máme v nástavbovém studiu Podnikání, v němž si mohou maturitu dodělat jak denní studenti, tak dálkaři. Jak je to s dalšími obory, které škola v minulosti nabízela? Udržujeme je v síti. Jsme

schopni je vyučovat, ale nakonec třídu neotevřeme, protože o ně není dostatečný zájem. Týká se to řezníkůuzenářů, karosářů a zámečníků. Každým rokem se nám o tyto obory přihlásí jenom jeden až dva zájemci. Neotevřeli jsme v posledních letech ani třídu, v níž by se vyučovali budoucí mlékaři, rovněž kvůli nezájmu. Naposledy jsme v tomto oboru prováděli v letech 2011 – 2012 rekvalifikaci asi dvacítky dospělých, a to na požadavek Povltavských mlékáren. Kdy budete s konečnou platností vědět, jaké obory se budou na škole vyučovat v příštím školním roce? Pro každého ředitele učiliště nastává v dnešní době 20. března těžký moment – konečné rozhodnutí, který obor otevřít a který ne. Třídu otevíráme při minimálním počtu osmi zájemců. Ke stanovení zájemců o obor nám nepomůže ani prosincový Den otevřených dveří, zájem byl zhruba stejný jako v letech předchozích. Při škole funguje také Domov mládeže. Kolik má obyvatel? V Domově mládeže je v tomto roce ubytováno asi sedmdesát studentů. Před lety prošla budova rekonstrukcemi, takže o ubytování je docela zájem. Jaké investice plánuje škola v letošním roce? Rádi bychom dovybavili některá pracoviště odborného výcviku. Například pro lesní mechanizátory chceme koupit nové motorové pily a křovinořezy, kuchařům dovybavit kuchyně náčiním. V rámci projektu Evropské unie Zavedení moderních technologií do výuky se na naší škole vyučuje za pomoci digitálních učebních materiálů. Chceme také pokračovat v obmě-

ně výpočetní techniky. Jak úspěšně si studenti počínají při studiu na vaší škole? Můžeme se pochlubit žáky, kteří školu reprezentují, jsou třídními „tahouny“, ale je jich žalostně málo. Naši školu bohužel navštěvuje více těch, pro

brambory. To řada dnešních šestnáctiletých neumí a mám pocit, že ani umět nechce. Potýkáte se t aké s absencí? Ano, ve velké míře. Studenti se vyhýbají jak školním hodinám, tak praxi. Potýkáme se jak s neomlu-

Ředitel Středního odborného učiliště Sedlčany Jiří Janů

něž je vzdělání přítěží. To se projevuje také velkým pohybem žáků mezi jednotlivými školami. Pokud pedagogové po studentech důsledně něco chtějí, volí tito často místo plnění úkolů jinou školu, kde je výuka volnější (alespoň dle jejich dojmů). Pokud se ani nová škola neosvědčí, jsou schopni přestoupit na další. Tento trend se nám objevil v posledních deseti až patnácti letech a stále sílí. Je to alarmující, když v průběhu školního roku změní školu pětadvacet žáků z celkového počtu dvou set studentů. Domnívám se, že to ani tak není chybnou volbou oboru a budoucího povolání v deváté třídě, ale tím, že děti nemají zodpovědnost a pracovní návyky z dětství. Vidíme často při praxi, že se student zděsí nad tím, že vůbec bude manuálně něco dělat. V posledních letech se vytrácí u dětí manuální zručnost. Pro dnešní padesátníky bylo normální, že v mládí uměli uvařit jednoduchou polévku, oškrábat

venou absencí, tak s omluvenou, kdy žáka kryjí rodiče. S absencí souvisí velká míra neklasifikovaných, kteří nemají splněno minimálně 75 procent výuky nebo mají jen jednu známku, protože se testům a zkoušením úspěšně vyhýbali. Apelujeme na rodiče i samotné žáky, ale není to příliš platné. Zlom přichází až v pololetí 3. ročníku, kdy si studenti uvědomí závažnost situace. Bohužel, jen málokterým se pak podaří látku, vyučovanou v předchozích ročnících, bez problémů dohnat. Zajímavé je, že v poslední době chodí za školu spíše děvčata. Nástavbové studium Podnikání je ukončeno maturitou. Obávají se jí studenti? Obávají a mají proč. Od roku 2013 je jen jedna lehčí varianta státní maturity, a přece dělá studentům potíže ji složit. Problémy jim dělá hlavně matematika. Dříve, když se zkoušelo u tabule, stačilo studenta jemně navést, popostrčit a on příklad vypočítal. Problémem je,

že děti často nerozumí zadání, nechápou, co se po nich chce, zda jde o příklad na procenta, Pythagorovu větu nebo třeba lineární rovnice. Zatímco před třemi roky maturovali naši studenti výhradně z matematiky, v loňském roce jich jedna třetina zvolila cizí jazyk, v letošním roce bude z matematiky maturovat jen třetina studentů. Pracoviště odborného výcviku poskytují služby veřejnosti. Jak jste se studenty spokojen tady? Školní restaurace je poměrně dost vytížená, v týdnu vaříme kolem šedesáti obědů denně. Návštěvnosti určitě prospívá také příjemné prostředí podniku. Také učňovské kadeřnictví v Sedlčanech si našlo svou klientelu. To příbramské, které jsme zřídili kvůli tomu, že mnoho studentů tohoto oboru je z Příbrami a okolí, bylo před rokem a půl přestěhované, takže si klientelu spíše hledalo. Provozujeme také školní zahradnictví a cukrárnu. V souvislosti s červnovými povodněmi vzrostl zájem o školní sportoviště… Tím, že byla zavřená tělocvična gymnázia, hledalo gymnázium prostory pro výuku tělocviku. Ozývali se i další sportovci využívající gymnaziální tělocvičnu. Od září jsme proto přeorganizovali systém využívání našich sportovišť, aby byl efektivnější a mohli jsme uspokojit i poptávku zvenčí. Troufnete si tipnout, jaký bude další osud škol nabízejících vyučení v učňovských oborech? To je nelehká otázka. Je těžko odhadovat, jaký bude další osud těchto škol. Zvlášť v dnešní době, kdy se lidé vyhýbají práci rukama. Sliby politiků o podpoře učňovského školství zůstaly jen planými sliby. Jana Spálenková

PORTRÉT

10 strana


Karel Pejša mladší dal přednost medicíně před sportovní kariérou Sedlčanský rodák, lékař Karel Pejša mladší, pracuje na chirurgickém oddělení nemocnice Mediterra. Své povolání zde vykonává již od poloviny devadesátých let s výjimkou jednoho roku, kdy plnil v dřívější době povinnou základní vojenskou službu. Sedlčanský chirurg, který se narodil v roce 1971, svoji profesi tak trochu zdědil po svém tatínkovi Karlu Pejšovi starším, který je praktickým lékařem pro děti a dorost. Pokud bychom se vrátili ještě o pokolení zpět, tak v tomto případě už předek Karla Pejši ve zdravotnictví nepůsobil. „Děda byl drogistou a s babičkou provozoval drogerii na sedlčanském náměstí v místech, kde je dnes Kavárna u radnice,“ říká sedlčanský chirurg. Karel Pejša mladší absolvoval Základní školu i Gymnázium v Sedlčanech a v revolučním roce 1989 začal studovat medicínu na pražské Univerzitě Karlově. Promoval v roce 1995, jako mladý začínající lékař nastoupil na sedlčanské chirurgii, ale už po jediném měsíci šel v září na vojnu.

Z Hradce Králové do Příbrami „Lékaři to měli tehdy tak, že byli tři měsíce v Hradci Králové na Vojenské lékařské akademii Jana Evangelisty Purkyně. Jednalo se o základní vojenský kurz, který se dá nazvat přijímačem,“ připomíná Karel Pejša. „Následně jsme byli odveleni na různá místa. Já jsem byl devět měsíců v Příbrami na Zdaboři s doktorem Jíšou, který byl vojenským lékařem, věnujícím se akupunktuře a dalším moderním aktivitám. Jednalo se o velice zajímavého člově-

ka.“ Při otázce, jaké vojenské hodnosti během roku mladý lékař dosáhl, se Karel Pejša usmívá. „Já si to už přesně nepamatuji, ale myslím si, že jsem tehdy byl rotným. Opravdu si tím ale nejsem jistý,“ dodává pobaveně.

Obě dcery studují Doktor Karel Pejša je ženatý a jeho manželka Milena pracuje v obchodě Krystal na sedlčanském náměstí společně s Helenou Pejšovou, maminkou lékaře. Helena Pejšová je v Sedlčanech známá díky svým mnohým aktivitám. Dřívější profesorka na gymnáziu se mimo jiné dlouhá léta věnovala tai – či. Karel Pejša mladší má dvě dcery. Sedmnáctiletá Kristýna studuje na sedlčanské obchodní akademii a o čtyři roky mladší Adéla chodí na osmileté gymnázium.

lečně se svým o rok mladším bratrem,“ vzpomíná na přelom sedmdesátých a osmdesátých let Karel Pejša. „Když nám bylo zhruba šest až osm let, hráli jsme ‚velký tenis‘ a po dvou letech jsme přešli do tehdejšího sedlčanského oddílu Start. Ten založil trenér Zdeněk Dvořák v Kovodružstvu. Začali

Se stejnou intenzitou se mladý sportovec věnoval stolnímu tenisu až do studií ve čtvrtém ročníku gymnázia a v průběhu studia na medicíně trénoval v Praze, ačkoliv třeba jenom jednou týdně. Za muže sedlčanského Tatranu ale začal hrát Karel Pejša ještě v době svého působení

sportem se většinou nedá uživit dlouhodobě a navíc je stolní tenis přece jenom spíše menším sportovním odvětvím. Přesto ve druhé lize ve svých dvaačtyřiceti letech patří k nejlepším hráčům. Jednou se stal dokonce nejlepším účastníkem A skupiny druhé ligy. „V kterém roce to ale bylo, vám nepo-

jsme hrát stolní tenis s několika našimi vrstevníky, jako byli Jarda Studenovský, Jarda Peterka a další. Trénovali jsme třikrát týdně a o víkendech jsme jezdili na turnaje. Bylo to řadu let před revolucí, a v té době mnoho jiných aktivit nebylo.“

na sedlčanském gymnáziu, kdy mu bylo sedmnáct let.

vím. Podrobné statistiky vede můj spoluhráč Jirka Kocura,“ říká úspěšný stolní tenista. „Vím jenom, že to bylo paradoxně v době, kdy jsme sestupovali z druhé do třetí ligy.“ Zároveň s úsměvem dodává, že dnes netrénuje víc než v minulosti a že je to znát. Ve druhé lize doktor Karel Pejša nastupuje proti hráčům, kteří jsou o generaci mladší, a ti úplně nejmladší mu dokonce vykají. Na druhé straně jej ale v blízké době čeká v Sedlčanech souboj s legendou českého stolního tenisu, evropským šampionem Milanem Orlowskim a jeho parťákem Panským. Ti jsou zase o generaci starší. „V každém případě to bude pro náš tým i pro celé Sedlčany velká událost,“ uzavírá Karel Pejša. David Myslikovjan

Lékař, ale také sportovec Říká se, že snad každý pořádný chlap má také pořádnou zálibu. Výjimkou není ani Karel Pejša, který se už od svých dětských let věnuje stolnímu tenisu. A to dokonce s takovým úsilím, že to ve hře s celuloidovým míčkem nad nízkou sítí dotáhl až do druhé ligy. Bez nadsázky se dá označit za nejlepšího hráče ve stolním tenisu v Sedlčanech v celé zdejší historii tohoto sportu. „Já jsem začínal spo-

Karel Pejša jako rozhodčí při jednom ze zápasů ve stolním tenise

Medicína měla přednost Postupně se vypracoval na velmi dobrou úroveň, měl několikrát možnost přestoupit do jiných klubů, ale přesto zůstal věrný Sedlčanům. Jednu dobu se dokonce rozhodoval, zda se bude věnovat sportovní kariéře na „plný úvazek“, nebo zda začne studovat medicínu. „Dal jsem přednost studiu, přestože jsem mohl přejít do Vlašimi, kde se ve zdejším středisku stolnímu tenisu věnovali na vrcholové úrovni,“ připomíná Karel Pejša, který se mohl stát takovým hráčem, jako například jeho vrstevník Petr Korbel. Dnes toho ale Karel Pejša v žádném případě nelituje. Vždyť


strana

Divadýlko U Potoka hledá nové posily KOSOVA HORA Už druhým

rokem se v budově místního kina schází skupinka dobrovolníků, které spojuje společný zájem o loutkové divadlo. Ačkoli jde o nový soubor

„Scházíme se v kině každé úterý od osmnácti hodin. Nejde jen o zkoušky, ale také o výrobu loutek a kulis,“ říká Lenka Havlíčková. Divadýlko U Potoka se totiž vydalo

Lenka Horejsková a Jiří Mann studují scénář k nové hře.

a většina členů s loutkami nikdy nehrála, pod vedením výtvarníka, scénáristy a textaře Jiřího Manna se velmi rychle zdokonalují a jejich zatím dvě divadelní představení měla nečekaný úspěch. Skupinka, která se zformovala okolo Jiřího Manna a místostarostky Kosovy Hory Lenky Havlíčkové, je doslova „časovanou bombou“ nápadů a plánů. Jediné, co jí chybí, je více mužů v souboru. „Jsem jediným mužským členem loutkového Divadýlka U Potoka, což se ukazuje jako problematické hlavně tehdy, když je ve hře potřeba více mužských hlasů. Měli jsme jednoho šikovného studenta gymnázia, ale odešel nám studovat medicínu. Soubor čítá pouze osm stálých mluvičů a zároveń i vodičů loutek, takže bychom posily velmi uvítali,“ říká Jiří Mann. Nové divadýlko se uvedlo 17. května loňského roku hrou Co všechno má ráda Kašparova kráva. V prosinci sehráli divadelníci vánoční hru O Stojánkovi a Kometce, při níž byl soubor posílen o děti z místní základní školy. „Dětský loutkový soubor ale vytvořit neplánujeme, protože hlavně pro děti chceme hrát,“ vysvětluje Jiří Mann. Návštěvnost obou představení členy souboru překvapil a vlil jim do žil nadšení. Proto už zase pilně zkoušejí.

tou nejtěžší cestou – autorskou. To znamená, že scénáře ke hrám, jakož i písničky píše Jiří Mann a loutky vyrábějí členové souboru, což je samozřejmě poměrně náročné na čas. „Nehrajeme s klasickými loutkami – marionetami, které jsou jak náročné na výrobu, tak jejich vodění vyžaduje jistou dávku zručnosti, ale s maňásky. Sami je navrhujeme a šikovné členky souboru je šijí. Já se starám hlavně o hudební doprovod,“

vznik Divadýlka U Potoka. Před zhruba dvěma roky jsme připravovali nový strategický plán naší obce a přemýšleli, jakým způsobem oživit dění v kině. Přišlo nám poněkud málo, že se v budově promítá pouze dvakrát do měsíce a občas zde pořádáme koncerty.Věděli jsme, že v Kosovce působili divadelní ochotníci, ale také loutkové divadlo. Rozhodli jsme se tuto tradici vzkřísit. Pátrali jsme po loutkách a kulisách ze sedmdesátých let, kdy loutkové divadlo přestalo působit, ale nic jsme nenašli. Začínali jsme proto s divadlem vlastně úplně nově,“ přibližuje okolnosti vzniku souboru Lenka Havlíčková. Do začátku jim pomohla obec „dotací“ ve výši pět tisíc korun. „Za tyto peníze jsme mohli ušít první maňásky a za pomoci truhláře vyrobit první kulisy. Představením jsme vydělali na potřebný materiál pro další výrobu scény a loutek, textilie k šití panáků však většinou pochází z domácích zásob,“ říká Jiří Mann. Rozhodně tedy není

Jiří Mann při práci s ručně dělanými maňásky

dodává Lenka Havlíčková. Cílem souboru je uvést dvě hry ročně, jeden kratší kus na začátku léta (ke Dni dětí) a jeden kus delší a náročnější na konec roku. Soubor se nebrání hostování u přespolních, ale upřednostňuje hraní na domácí scéně. „S tím souvisí samotný

Divadélko U Potoka výdělečný podnik. Odměnou je členům souboru dobrý pocit a radost z povedených představení. Hraní s maňásky se naučí každý, kdo chce. „Sháníme každého, kdo se o hraní s loutkami zajímá a chtěl by rozšířit naše řady,“ dodává Lenka Havlíčková. -js-

11

V posledních letech se knihovna stává útočištěm pro sociálně slabé Dokončení ze strany 1

16 až 19 lety patří podle ní z hlediska oslovení a nabídky služeb a aktivit jednoznačně k nejrizikovější skupině. Knihovnice se na dospívající zaměřily a přichystaly pro ně například soutěž s názvem Prezentace lehce, komiksovou dílnu, Noc pro náctileté a ve spolupráci s Klubem nezávislé kultury také další aktivity. Přesto vlastní čtenářský průkaz do sedlčanské knihovny jen dvě stě padesát mladých lidí mezi 16 a 19 lety. C e l kov ě n av š t ě v uj e městskou instituci v ulici Kapitána Jaroše 2 280 čtenářů. Pokud bychom toto číslo převedli na počet obyvatel Sedlčan, dalo by se říci, že čtenářem knihovny je takřka třetina Sedlčaňáků. Přispívá k tomu také výchova dětí ke čtenářství a řada projektů, například Je nám dobře na světě aneb Kniha je náš kamarád s oblíbenou dlouhodobou soutěží Čtenářská liga, program pro prvňáčky, návštěvy školních tříd v knihovně a aktivity pro celé rodiny. Počet dětských čtenářů se za poslední rok o více než tři desítky zvýšil a čtenářskou legitimaci vlastní v současné době 732 dětí. „Stále nás udivuje a jsme pyšné na to, kolik dětí k nám chodí a jak vysoké je procento těchto čtenářů. V loňském roce navštěvovalo k 68,3 % všech dětí ve městě. Přitom celorepublikový průměr je 25 %,“ uvádí Blanka Tauberová. K vypůjčení nabízí sedlčanská knihovna 54 591 knihovních jednotek, z toho je 41 154 knih pro dospělé a 12 627 knih pro děti. Další naleznete jako studijní literaturu bez možnosti výpůjčky domů ve studovně. Zvláště díky darům se v loňském roce

podařilo doplnit a utřídit regionální literaturu. Dále jsou mezi knihovní jednotky zařazeny časopisy a noviny (periodik odebírala knihovna v loňském roce 135), rukopisy, hudebniny, zvukové knihy a další pracovní pomůcky. „Od 1. ledna půjčujeme domů elektronické čtečky knih a také společenské deskové hry,“ láká čtenáře na novinky do knihovny Blanka Tauberová. Dobrou zprávou jistě je, že knihovna začala postupně dávat do vazby i regionální periodika. „V loňském roce se nám podařilo svázat celou Radnici, ale také dva ročníky týdeníku Sedlčanský kraj,“ říká Tauberová.

Dobrovolníci jsou vítáni Pokud byste si chtěli vzpomenout na všechny akce, které v loňském roce Městská knihovna Sedlčany uspořádala, zřejmě byste se jejich konečného počtu nedopočítali. V loňském roce nabídla knihovna veřejnosti 613 akcí, což je o 52 více než v roce předchozím. „Tyto akce průměrně navštívilo osmnáct lidí, a to statisticky nesledujeme počet návštěvníků výstav,“ upozorňuje Tauberová. V knihovně pracuje sedm žen, a jak její ředitelka upozorňuje, bez dobrovolníků by se při pořádání některých akcí jen těžko obešly. „Během roku 2013 jsme napočítaly 229 dobrovolníků, kteří pro nás odpracovali 578 hodin, tedy čtrnáct a půl pracovního týdne. Velmi si této pomoci vážíme, těmto lidem patří náš dík, obdiv a úcta,“ říká ředitelka Městské knihovny Sedlčany Blanka Tauberová. Jana Spálenková

Mi

KALENDÁŘ

12 strana DIVADLA Sedlčany – kult. dům 9. 2. O medvědu Ondřejovi Pohádka pro malé diváky. V režii Dany Bartůňkové hraje Divadelní společnost Julie Jurištové; 15:00 10. 2. Můj báječný rozvod Ve hře Geraldine Aron hraje Eliška Balzerová; 19:30 20. 2. Mandarínková izba Komedie plná francouzského espritu a šarmu nabízí zajímavé příběhy lidí ve vtipných, krátkých jednoaktovkách; 19:30

KONCERTY Sedlčany – kult. dům 25. 2. Roman Horký – Kamelot Folkový koncert; 19:30

KINA Sedlčany 7.2. Hořící keř Film ČR, drama; Film vypráví o následcích Palachovy oběti a počátcích normalizace v posrpnové ČSSR. Rekonstruuje reálie Palachova sebeupálení z konce šedesátých let a pracuje i s archivními dokumenty. Mládeži přístupné; 20:00 8. 2. Riddick Film USA, akční, sci-fi, thriller; Vin Diesel se vrací ve své slavné roli antihrdiny – nebezpečného trestance Riddicka. Mládeži do 12 let nevhodné; 20:00 13. 2. Rozbitý svět Film GB, – drama; Silná, podmanivá a dojemná studie lásky v jejích mnoha formách – idealizované, neopětované, nechtěné a – nakonec – bezpodmínečné; 20:00 14. 2. Velký závod Film Francie, komedie; Francois Nouel je fanouškem Tour de France a chce si splnit svůj dětský sen – jet tento závod. Mládeži do 12 let nevhodné; 20:00 15. 2. Show! Film ČR, dokument; Michal Mertl založil dětskou pěveckou pětici 5Angels. Od počátku je její stabilní členkou jeho dcera Nikola. Vydali se do nejvyšších pater českého šoubyznysu… Mládeži přístupné; 20:00

16. 2. Šmoulové 2 Film USA, komedie; V pokračování filmu vytvoří zlý čaroděj Gargamel pár nezbedných stvoření podobných Šmoulům a doufá, že s jejich pomocí získá všemocnou kouzelnou šmoulí esenci. Dětské představení; 15:00 21. 2. Husiti Film ČR, animovaná komedie; Co když se klíčová pasáž našich dějin odehrává jinak, než jak se učí děti v dějepisu? Mládeži přístupné; 18:00 22. 2. Líbánky Film ČR, intimní drama; Tereza a Radim vypadají jako ideální pár a stejně krásně se jeví i jejich svatební obřad a navazující hostina. To by ji však nesměl narušit tajemný mladík, který se tváří jako ženichův přítel… Mládeži přístupné; 20:00 Kosova Hora 15. 2. Hrdinové z říše Gaja Film USA, GB, D, komedie; Animovaný pohádkový příběh o vítězství dobra nad zlem. Mládeži přístupné; 18:00

ZÁBAVY – PLESY Nové Dvory – hasičský dům 8. 2. Myslivecký ples MS Černá Hora II Hraje Hošna band; 20:00 Červený Újezd – pohostinství 14. 2. III. Divadelní ples Divadelního spolku Oujezďáček Hraje Hošna band; 20:00 Sedlčany – kult. dům 14. 2. Ples SRPŠ – 2. ZŠ Propojení Hraje Ešner band; 20:00 15. 2. Ples Domovů Svatý Jan a Nalžovice Odpolední akce 22. 2. Šibřinky TJ Tatran 20:00 Prosenická Lhota – kult. dům 15. 2. Školní ples ZŠ Kosova Hora Hraje Elizabeth; 20:00

Dublovice Hraje Ešner band; 20:00 Přestavlky – kult. dům 22. 2. Hasičský maškarní ples SDH Přestavlky Hraje Hošna band; 20:00

VÝSTAVY Sedlčany – knihovna Malá galerie umělců česko-slovenské kinematografie objektivem Miloše Fikejze Výstava fotografií známých osobností Výstava trvá do 5. března Sedlčany – muzeum Historie Klučenic a jejich osad slovem i obrazem Výstava trvá do 21. března Sedlčany – kult. dům Toulání Výstava fotografky Drahoslavy Šmídové. Fotografie zachycují krásy České republiky.

PŘEDNÁŠKY Sedlčany – knihovna 7. 2. Gotland Přednáška Jindřicha Částky o zemi Vikingů, rauků, větrných mlýnů a zkamenělin; 18:00 17. 2. Betonové sochy pohledem stavebního inženýra Přednáška Karla Třtíka; 10:00 19. 2. Myšlenkové mapy, pomocnice naší paměti Přednáška Aleny Budkové; 9:00 19. 2. Místo člověka v kosmu Třetí z promluv Josefa Muzikáře; 18:00 21. 2. Jižní Švédsko a Öland Přednáška Jindřicha Částky o zemi majáků, mostů a větrných mlýnů; 18:00 Sedlčany – muzeum 21. 2. 3D promítání Matěje Boháče -– Himaláje Ladakh Projekce unikátních prostorových fotografií doplněná zajímavým povídáním; 18:30

SPORT Dublovice – jídelna 21. 2. Hasičský ples SDH

Sedlčany – sraz na auto-


busovém nádraží 8. 2. Za prvním skřivánčím zpěvem na zlatý vrch Pochod sedlčanských turistů, trasa dlouhá 13 km/ sraz 7:50, návrat 15:20 Nedrahovice 9. 2. Sedmý závod Žabácké běžecké zimy 2014 Okruh Kolem rybích sádek, start před OÚ Nedrahovice; 09:45

OSTATNÍ Sedlčany – knihovna 5. 2. Hajánek – zdravé čtení na dobrou noc. Pravidelný středeční cyklus pro celé rodiny; 17:00 12. 2. Hajánek 17:00 7. 2. Návštěva Pohádkové babičky nebo Pohádkového dědečka 15:00 14. 2. Valentinská etiketa Formou scének, povídání a čtení si děti osvojí, jak se chovat na návštěvě, v divadle nebo v restauraci; 15:00 14. 2. Hrátky s papírem Výtvarná dílna pro děti; 16:00 Kosova Hora – restaurace Na Zámecké 15. 2. Karneval Pro děti od 14:00, pro dospělé od 19:00 Kvasejovice – Restaurace Eden 15. 2. Dětský karneval 13:00 Sušetice – hasičská zbrojnice 16. 2. Dětský maškarní karneval 14:00 Sedlčany – kino a Společenské centrum CASD 17. 2. Život – náhoda nebo záměr Film – kino; 19:00 18. 2. Darwinovy tragické omyly Přednáška – SC CSAD; 20:00 19. 2. Moudrost ukytá v lidském těle Přednáška – SC CSAD; 20:00 20. 2. Přednáška Holocaust a genocida Přednáška – SC CSAD; 20:00

Eliška Balzerová zazáří v komedii Můj báječný rozvod Kulturní dům Josefa Suka připravil pro milovníky divadla komedii pro všechny, kteří ne vlastní vinou zůstali sami. Eliška Balzerová v ní sehraje všechny role, od hlavní postavy Angely Kennedyové Lipské, jejího manžela Maxe, jeho mexické milenky, ruské výpomoci v domácnosti až po prodavače v sex shopu nebo právníka. Příběh Angely Kennedyové Lipské, ženy středních let, kterou právě opustil manžel a která se po desetiletích v roli manželky a matky začíná

Foto: divadlo.cz

učit žít sama, sklízí úspěchy po celé Evropě a je jednoznačně nejúspěšnější komedií současné irské dramatičky Geraldiny Aron. Její česká má za sebou od premiéry v roce 2003 více než čtyři stovky zcela vyprodaných repríz. Na diváckém úspěchu má jistě zásadní podíl brilantní výkon Elišky Balzerové, ale také i to, že Můj báječný rozvod je sice především skvělá komedie, ale o vážných a docela smutných peripetiích života, které jsou důvěrně známé minimálně ženské části populace. Tato one lady show však končí happy endem. Můžete se o tom přesvědčit na vlastní oči v pondělí 10. února od 19:30 v Kulturním domě Josefa Suka v Sedlčanech.

KULTURA


strana

13

Jana Arcimovičová navštívila buddhistické jeskyně SEDLČANY V městském

muzeu se v úterý 28. ledna konala přednáška spisovatelky a cestovatelky Jany Arcimovičové z Kosovy Hory, která s posluchači besedovala o buddhismu a Číně. O besedu, nazvanou Cestou zářícího lotosu, byl z řad široké veřejnosti značný zájem. Proto také byla místnost, která slouží rovněž jako knihovna a studovna, zaplněna

k rozvoji vzájemných vztahů a 16. února by se poprvé v historii měly setkat vlády obou těchto států. Bezprostředně předtím, než se začali scházet první účastníci besedy, jsme Janu Arcimovičovou vyzpovídali. Čínu jste navštívila již šestkrát. Kdy jste absolvovala první cestu a proč jste si vybrala právě tuto zemi? Poprvé jsem byla v Číně

Cestovatelka a spisovatelka Jana Arcimovičová ve společnosti ředitele sedlčanského muzea Davida Hrocha

do posledního místečka. Jana Arcimovičová navštívila Čínu naposledy v říjnu loňského roku. Jednalo se již o její šestou cestu do nejlidnatější země světa. Jednou byla na Taiwanu, který je sice politicky samostatný, ale Číňané jej přesto považují za 23. provincii své země. Zajímavostí je, že vláda Čínské republiky na Taiwanu vyhlásila svrchovanou moc také nad územím pevninské Číny (Čínská lidová republika). Přes neshody, které mezi oběma zeměmi stále panují, dochází v poslední době

v roce 2000 a následně jsem se tam až do roku 2008 vracela téměř každý rok. Má loňská návštěva tedy byla po delší přestávce a musím říci, že se za těch pár let v této zemi opravdu hodně změnilo. Poprvé jsem se do této země vydala proto, že jsem se věnovala tradiční čínské medicíně a psala o čínských čajích. V roce 1998 mi vyšla knížka o čaji. V té době mi připadalo jako sen, že bych se někdy mohla dostat do míst, o které jsem se zajímala. Nicméně po dvou letech jsem se do Číny přece jenom podívala, ačkoliv jsem

se tenkrát ještě neodvážila zorganizovat si cestu sama, byla jsem tam s cestovní kanceláří. Po návratu jsem si uvědomila, že není zase až tak velký problém se v zemi orientovat a o rok později jsem už vyrazila na čínské čajové plantáže. Dostala jsem se do míst, která jsem si přála navštívit. Jak byste popsala Čínu, kdybyste na to měla jedinou minutu… Uvedla bych, že Čína velice rychle ekonomicky postupuje dopředu. Jedná se o zemi, ve které se všechno vyvíjí skokem. Byť je tam oficiálně dodnes u moci komunistická strana, jedná se o moderní stát. Je ale pravda, že je velký rozdíl mezi městem a venkovem a řeší se tam řada sociálních záležitostí. Jak jste se v Číně domlouvala? Já se snažím učit čínsky a jsem schopná se domluvit. Nemůžu si popovídat třeba o filozofii, ale zorganizovat si svůj program v čínštině dovedu. Jejich psaný znakový jazyk je pro nás složitý, takže mám s sebou tištěného průvodce, ve kterém jsou napsaná ve znacích místa, do kterých se potřebuji dostat. V čem se především liší nátura běžného Čecha a Číňana? Dnešní mladí lidé v obou zemích jsou si hodně podobní. Všichni žijí moderním způsobem. Původní Čína ale vždy lpěla na tradicích

Na ples se těší SEDLČANY V sobotu 15. února v odpoledních hodinách se v Kulturním domě Josefa Suka uskuteční v pořadí již dvanáctý ples, který pořádají poskytovatelé sociálních služeb Nalžovický zámek a Domov Svatý Jan. Stejně jako minulý rok se ho zúčastní také organizace MELA, Stéblo Borotice, Sdružení pro pomoc mentálně postiženým

Příbram, Základní škola a Dětský domov Přest avlky a samozřejmě dobrovolníci. K poslechu, ale především k tanci, letos na plese zahraje hudební skupina Forte. Na úvod plesu budou mít klienti připraveno předtančení ve stylu country, které s nimi secvičuje taneční mistrová Květa Horváthová. Předpokládá se, že stejně

a starší generace je dodnes dodržuje. Číňané jsou odmalička vychováváni k velké úctě ke svým předkům a kladou mimořádný důraz na rodinu. Je to díky vlivu konfucianismu, což je filozofické a náboženské učení. Mezi tři nejrozšířenější náboženství patří buddhismus, taoismus a konfucianismus. Většina Číňanů vyznává všechna tři náboženství, která se navzájem prolínají. Velice těžko lze rozlišit, kdo je jakého vyznání. Čína je nejlidnatější zemí světa. Která největší města jste zde navštívila? Byla jsem v Pekingu, Šanghaji i v Hongkongu. V roce 2000 měl Peking 13,5 miliónu obyvatel, v roce 2013 už to bylo podle odhadů 20,5 milionu. V Číně má většina hlavních měst všech provincií několik miliónů obyvatel. Několikamilionová populace žije i v dalších významných městech. Je tam strava taková, jakou ji známe z našich čínských restaurací, nebo je jiná? Je zcela jiná. U nás vedou čínské restaurace lidé, kteří k nám obvykle přišli z jediné oblasti, z města Wenzhou a mají téměř totožné recepty. Tady se například hodně používá mražená zelenina, zatímco v Číně jsem se s něčím podobným nesetkala. Chodili jsme mimo jiné do buddhistické vegetariánské restaurace, která byla naprosto úžasná. Zvlášť v Pekingu lidé tolik nepoužívají rýži, spíše mouku.

Dokonce existuje názor, že Marco Polo špagety, které se v Itálii staly národním jídlem, přivezl z Číny. Je pravda, že nudle podobné špagetám jsou tam naprosto běžné. J a n a A r c i m ov i č ov á seznámila návštěvníky přednášky s nejlidnatější zemí světa a přiblížila jim svoji dosud poslední cestu, kterou absolvovala se svou dcerou. V provincii Che-nan navštívily klášter Šaolin a také město Luo-jang, poblíž kterého jsou buddhistické jeskyně Lung-men (Dračí brána). V nich je ve 2 300 jeskyních a výklencích vytesáno do kamene na sto tisíc buddhů. Toto místo, které je zapsáno do seznamu světového dědictví UNESCO, obě cestovatelky mimořádně zaujalo. Přednášející se proto snažila ukázat posluchačům nejen tato jedinečná umělecká díla, ale také nastínit historické souvislosti a vliv buddhismu na čínskou společnost. Zájem o tradiční čínskou medicínu je rovněž zavedl na největší trh s bylinami v Číně v městě Po–čou. Ačkoliv má toto město pět milionů obyvatel, lidé tam ještě žijí tradičním způsobem. Cestovatelka se rovněž zmínila o závěrečné části svého pobytu, kterou s dcerou strávila v Pekingu a společně s dalšími dvěma českými přáteli studovali u Mistra profesora Paie tradiční čínské masáže čchikung tchui-na. David Myslikovjan

MB KOMPLEX s. r. o. Vysoký Chlumec jako v letech minulých se všichni budou dobře bavit. Na uskutečnění plesu se podílí kromě sponzorů i přátelé výše u ve d e n ý c h organizací. Petr Frumert

přijme zámečníky (svářeče) nástup a platové podmínky dohodou

tel. : 318 865 565, e-mail: [email protected] Sportrelaxx centrum Monínec hledá nového kolegu na pozici

KUCHAŘ CHAŘ AŘ / KUCHAŘKA K AŘK Ř A MÁTE? Á E? ÁT zájem o zajímavou gastronomi? chuť pracovat na Monínci? týmového ducha? chuť pracovat a naučit se osvědčené recepty? už ně nějakou praxi?

HLEDÁME PRÁVĚ VÁS! HLED Nástup možný k 1. 4. 2014 | více info na tel. 739 393 543 nebo [email protected]

SPORT

14 strana

V hokejovém zápase bylo uděleno sto třicet trestných minut Tatran Sedlčany – Benátky 4:5 (0:1, 3:2, 1:2) Velmi zvláštní hokejové utkání se odehrálo v sobotu 1. února mezi juniory Sedlčan a Benátkami. Zpočátku se hrál vyrovnaný hokej bez vyloučení. Ve druhé třetině Tatran dokonce vedl 3:2. Ovšem poté se začalo velmi často vylučovat. Za druhou polovinu utkání udělil hlavní rozhodčí Petr Hruška neuvěřitelných 130 trestných minut. Do třetí třetiny se šlo za nerozhodného stavu 3:3. Na začátku třetí třetiny Sedlčanům nebyl uznán patrně regulérní gól. Tatran poté dostal dvě branky po chybách obrany, v závěru se mu podařilo ještě snížit a v power play to dokonce vypadalo i na sedlčanské vyrovnání. To se bohužel pro domácí nekonalo, a tak Tatran podlehl Benátkám

4:5. Sedlčanské juniory čekají poslední dvě utkání,

„To nebyl Gyömber a Sůsa se trénink, ale od ostatních siláků jatka,“ tvrdí dočkali uznání letošní závo- 237,5 kg získal absolutní Vojta Vlček dy majíPrvní siláci sedlčanské- druhé místo napříč celým PRAHA

Dokončení ze strany 1

SEDLČANY

Hráč Tatranu Sedlčany Marek Vlasák

O víkendu jedou do Vlašimi a závěrečný zápas odehrají za 14 dní doma proti Kralupům. Branky Sedlčan: Murárik 2x, Bém, Piskáček Sestava Sedlčan: Červený – Mašek, J. Spilka, T. Spilka, Šebek, Bém, Bednář, Kadlec, Chomát, Piskáček, Murárik, Pospíšil, Vlasák -jp-

to nedopadne dobře. Řekl, že se bude cvičit technika a z těchto důvodů si nepochopitelně nevzal rukavice a šel do toho svými holými pěstmi. To by každý kvalifikovaný trenér kroutil hlavou. Pochopitelně absence rukavic se projevila a kamarádovi urazil kus zubu. Ještě jsem to nechal být. Trenér si poté vzal na paškál nějakého šestnáctiletého svěřence a znovu si na sparing nezval rukavice. Po chvíli jsem uslyšel strašnou ránu, mladík ležel na zemi a vedle něho jeho zub. Z pohledu na krev se mu udělalo špatně… Trenér s tím nic nedělal, evidentně neměl trenérskou licenci, protože neměl ani páru o první pomoci, což je podmínkou k udělení certifikátu.

ký výkon podal tým mladších žáků Tatranu Sedlčany na velmi dobře obsazeném halovém turnaji v Milevsku, který se konal v sobotu 25. ledna. Turnaje se totiž z důvodu nemocí zúčastnilo pouze torzo týmu. Turnaje se zúčastnilo šest družstev z jižních a středních Čech. Jednalo se o jeden tým z České ligy žáků, čtyři týmy z krajských přeborů a jeden z žákovské 1. A třídy. Na palubovku nastupovali čtyři hráči do pole plus brankář, a vzhledem k tomu, že v Milevsku bylo pouze šest sedlčanských kluků, při zápasech téměř neslezli z hrací plochy. V úvodním mači Tatran sice utrpěl debakl s Pískem 0:6, ale hned vzápětí si kluci vše vynahradili a rozdrtili Hradiště 7:1. Čtyřikrát se trefil Bareš a třikrát Bursík. Hodně vyrovnané bylo derby

Sedlčany – Spartak Příbram a díky dvěma trefám Kouklíka a jedné Bareše zvítězil Tatran 3:2. Sedlčanský tým následně porazil Milevsko II 4:2 (Hrma 2, Bareš, Kouklík) a Milevsko I 4:1 (Bareš 2, Bursík, Hrma). První dva týmy tabulky se střetly ještě jednou v superfinále. Tatran opět narazil na ligový Písek a proti němu už unavení kluci ze Sedlčan neměli šanci. Sice prohráli 1:9, když o jediný úspěch se zasloužil Kouklík, ale kromě stříbrných medailí měli dostat ještě jednu za statečnost. V Milevsku Sedlčany reprezentovali brankář Jan Jirásek a hráči v poli Radim Bareš, Josef Hrma a Jakub Kouklík. Na postu levého křídla se střídali benjamínci Ondřej Bursík a Tomáš Svoboda. Nejlepším hráčem turnaje byl vyhlášen Jakub Kouklík z Tatranu Sedlčany. David Myslikovjan

ho oddílu Zlobr za sebou. V sobotu 1. února vyrazila osmičlenná výprava na oblastní závody silového trojboje konané v Praze. Mezi ženami obsadila druhé místo za celkový výkon 310 kg Petra Švadlenková. Ta navíc získala i stříbrnou medaili v absolutním pořadí juniorek. V mužské lehké váze obsadil čtvrté místo Vít Kolárovec a třetí skončil Miroslav Cabák, který navíc v závodě získal absolutní prvenství mezi juniory. Ve váhové kategorii do 83 kg se představil Lukáš Vrbický a Ondřej Gyömber. Lukáš bohužel pro technickou chybu vypadl na první disciplíně. Spravit chuť si dokázal až v mrtvém tahu, kde díky výkonu

startovním polem. Ondřej Gyömber potvrdil své obrovské zkušenosti a za celkový výkon 605 kg si odvezl prvenství této kategorie. I když soupeře Ondřej často poráží, je díky své velké pokoře k ostatním u rivalů velmi oblíbený. Jan Paukner startoval ve střední váhové kategorii. Benčpresový specialista nakonec skončil na pátém místě. V těžké váze se po třech letech závodní pauzy představil David Sůsa. Tento silák obsadil sedmé místo. Po soutěži se mu dostalo velkého uznání, neboť do závodního sportu se vrátil i přes to, že prodělal před lety těžkou nehodu na motorce. Zvedá váhy i přesto, že má v ruce nadále devět šroubů. -red-

Fotbalisté Tatranu absolvovali soustředění, poté nastoupili proti Písku

Šest fotbalových statečných se prostřílelo do finále MILEVSKO Doslova heroic-


LIBLÍN/PÍSEK Fotbalisté

Dal jsem tedy tomu chlapci mokrý ručník na hlavu a zvedl mu ruce a nohy. Trenér v ten moment raději trénink ukončil. Lidé v Sedlčanech si thajský box s mojí osobou hodně spojují. Je třeba si uvědomit, že jde o soutěžní sport a rozhodně odmítám, aby byly tréninky praktikovány tak, že trenér při tréninku dokazuje svou sílu tím, že si nevezme rukavice a zraní své svěřence. Mrzí mě, že tato vysokochlumecká epizoda vrhá špatné světlo na tenhle jinak pěkný sport. Osobně se od podobných praktik naprosto distancuji a zájemcům o lekce radím: Pokud jdete někam trénovat thajský box, zjistěte si, zda má trenér licenci a chce vás něco naučit a nikoli si na vás honit ego a zranit vás.“ Vojta Vlček

sedlčanského Tatranu absolvovali ve dnech 23. – 26. ledna zimní soustředění v Liblíně, který leží třiadvacet kilometrů od Rokycan. Společně s vedením mužstva se nabírání fyzických i psychických sil na jarní část sezóny zúčastnilo dvacet hráčů. „Soustředění splnilo naše očekávání,“ uvedl vedoucí týmu Jiří Voráček. „V příjemném prostředí jsme měli k dispozici travnaté hřiště a posilovnu. Trénovalo se třífázově. Dopoledne, odpoledne a večer v posilovně. Využili jsme i rehabilitační bazén v Rokycanech, kde byla k dispozici solná sauna, parní sauna, vířivka a bazén. Hráči ve velké míře pracovali s míči a pilovali střelbu, kterou budeme potřebovat v boji o záchranu. Na soustředění chyběli z důvodu pracovního zaneprázdnění Bartoš a z důvodu zkoušek Soldát

a Haas. Chyběl také zraněný Lengyel.“ Nyní čeká fotbalisty Tatranu série přípravných utkání a k prvnímu z nich odjeli v sobotu 1. února do Písku. Zde se střetli s velice těžkým soupeřem, vždyť domácí hráči bojují na špici divize. Sedlčany nastoupily v omlazené sestavě a po poločase, který skončil 0:3, prohrály 0:4. Tatranu citelně chyběli Lukáš Brotánek a Martin Valsa, kteří odešli jídat „fotbalový chlebíček“ mimo Sedlčany. Zatímco Brotánek přestoupil do divizních Úval, Valsa odešel do Rakouska. Realizační tým Tatranu tak z velké části dává pro jarní část fotbalového středočeského přeboru dohromady opět nové mužstvo. „Přesto náš výkon v Písku nebyl špatný,“ řekl nám trenér Ladislav Šach. „Vytvořili jsme si několik brankových příležitostí, ale dlouhodobý problém s jejich proměňováním jsme zatím nevyřešili.“ -dav-

SPORT


strana

Duel pohárových vítězů ovládly Zvírotice

Šestý závod Žabácké běžecké zimy vyhrál Martin Singr

Stará garda Štětkovice – River Boys Zvírotice 3:4 (1:2, 1:2, 1:0)

JESENICE U SEDLČAN V nedě-

Nedělní (2. února) prvoligový večerní zápas dlouhodobé soutěže amatérských hokejistů přilákal nadstan-

ta těsně před modrou překlopil vedení na stranu Zvírotic. Hned v 1. min. prostřední části hry sice vyrovnal Jiří Kahoun na 2:2, a to dokonce ve vlastním oslabení, ale o chvíli později Radek Kutiš nádhernou střelou od mantinelu na vyrážečku branká-

Kapitáni mužstev zvírotický Milan Hájek (vlevo) a štětkovický Radek Válko

dardní počet diváků. Sešla se jich dobrá stovka, a to hlavně z toho důvodu, že se utkal čtyřnásobný vítěz Poháru starosty města s jeho posledním držitelem. V úvodu 4. minuty hry pykaly Zvírotice za příliš mnoho hráčů na ledě a hned po několika vteřinách přesilovky Lukáš Hlaváček střelou z bezprostřední blízkosti otevřel účet zápasu – 1:0 pro Štětkovice. Už o minutu později ale Aleš Huml napřáhl z mezikruží a doslova propálil štětkovického gólmana – 1:1. Prakticky to samé se povedlo v 9. min. Dudukinovi, který ranou těsně nad ledem z mís-

ře vrátil vedení na hokejky zvírotických hokejistů. Hned vzápětí po předchozí střele Jiřího Chlastáka dorazil puk do sítě Tomáš Holeček a tento gól se nakonec stal rozhodujícím momentem zápasu. V jeho třetí části se kupodivu poměrně dlouho hrál poklidný hokej, jakoby Štětkovice ani nechtěly vyrovnat, ale osm a půl minuty před koncem vstřelil Kahoun kontaktní gól a hra se hodně zrychlila. V závěru mače si při power play vytvořily Štětkovice mocný tlak a Zvírotice už jenom vyhazovaly puky. Skóre se už ale nezměnilo. David Myslikovjan

li 2. února se v okolí Jesenice uskutečnila Velká cena Farmy Prčice, kterou začal druhý semestr Žabácké běžecké zimy. Tento seriál závodů na silničních okruzích, jehož organizátorem je Povltavský sportovní klub DA-BA, je tvořen deseti akcemi v závěru roku 2013 a na počátku roku letošního. Závod se konal na okruhu Okolo vrchu Kalvárie (4 200 metrů), jehož start i cíl ležely u penziónu Hulín a trať vedla přes Mezné a Jesenici. Na účastníky hlavního závodu čekaly tři tratě – 1 500 metrů (pro žáky do 10 let), 4 200 metrů (pro žáky do 14 let, seniory od 60 let a ženy od 15 let) a 8 400 metrů (pro muže do 39 let a veterány do 59 let). Akci zahájil rámcový běh předškolních a mladších školních dětí na 50 metrů, v němž byli nejrychlejší Martin Piátek a Petra Zapletalová (oba z Jesenice). V hlavním běhu absolvovali závodníci po 750 metrech (na místě obrátky tratě C) rychlostní prémii soutěže O cenu Restaurace Modrá hvězda Petrovice, jejíž páskou proběhl jako první Petr Bartoš (DA-BA 1961) před

Uplynulý týden byl nabitý hokejovými událostmi SEDLČANY Minulý týden

(27. ledna až 2. února) nabídl v dlouhodobé soutěži amatérských hokejistů bojujících o Pohár starosty města, hned několik šlágrů. V repríze loňského finále rozdrtily Zvírotice Rožmitál a následně se v úloze posledního šampióna postavily čtyřnásobnému vítězi soutěže, týmu Štětkovic. V neděli 2. února na sebe navíc narazily dva týmy, které dominují čtvrté lize, první Neveklov a druhé štětkovické „béčko“. Výsledky – 1. liga: Daleké Dušníky – Příčovy 4:5, Kňovice – Genemusic 1:9, Chlum – Štětkovice 5:9, Zvírotice – Rožmitál 7:3, Gene-

music – Chlum 5:0, Příčovy – Kňovice 5:1, Štětkovice – Zvírotice 3:4. Díky tomuto vítězství se zvírotičtí hokejisté udrželi na prvním místě tabulky před týmem Genemusic. Mají nyní osmnáct bodů, zatímco Genemusic šestnáct. Štětkovice zůstávají třetí s dvanácti body. 2. liga: Vršovice – Domino 4:6, STROS – SK Votice 4:9. První tým SK Votice dosud nasbíral dvanáct bodů, druhé Olbramovice mají o tři body méně. 3. liga: Medvědi – Dublovice 4:6, Čerti Votice – Miličín 11:3, Dublovice – AHC Nový Knín 2:6. Třetí lize stále dominují Křepenice, které v době naší uzávěr-

ky měly tříbodový náskok před mužstvem AHC Nový Knín, ačkoliv měly na svém kontě o jeden zápas méně. 4. liga: Ševci Nový Knín – Draci 7:3, Štětkovice B – Neveklov 5:3. Štětkovické „béčko“ se probojovalo na první místo tabulky čtvrté ligy právě před Neveklov. Další program: Středa 5. 2. Olbramovice – STROS (18.30), Domino – Drásov (20.25). Pátek 7. 2. Solopysky – Vršovice (18.30), Medvědi – Kosova Hora (20.25). Sobota 8. 2. AHC Nový Knín – Křepenice (16.00), Miličín – Dublovice (18.00), Rovina – Čerti Votice (20.00). -dav-

Pavlem Vlkem (Toyota Dolák) a Matoušem Grambličkou (Buková). Při klesání do Jesenice se na čelo dotáhl největší favorit, sedlčanský rodák Martin Singr (SKP Nymburk). Jeho rychlému tempu v následujícím stoupání stačil pouze Vlk, ale ani on to nevydržel až do konce úvodního okruhu. Vítězný Martin Singr proběhl cílem

15

výborný výkon olbramovický žák Matěj Jelenecký (DABA 1961), jenž k absolutnímu prvenství potřeboval 19:04 min. Nejlepší ženou byla Jana Bloudková (Štěchovice, 19:59 min), sedlčanský Rudolf Bartoš (DA-BA 1961) vyhrál divizi seniorů, když 4 200 metrů uběhl za rovných 28 minut. Na nejkratší trati, s obrát-

Závodníci (vlevo) Martin Singr (SKP Nymburk) a Pavel Vlk (Toyota Dolák). Foto: Ivana Hrdinková

po 8 400 metrech v čase 33:02 min. Třetí místo obsadil Petr Bartoš, jenž vůbec nepřipustil očekávaný nápor českého reprezentanta v advanture races, Petra Bloudka (Štěchovice, 35:49 min), který se stal vítězem divize veteránů. Na prostřední trati podal

kou na místě rychlostní prémie, byla nejrychlejší Lucie Bloudková (Štěchovice), která dosáhla času 8:36 min. Druhá doběhla vítězčina sestra Veronika a třetí skončila domácí Markéta Piátková (DA-BA 1961). -db-

Bartoš se stal potřetí fotbalistou roku SEDLČANY V pátek 31.

ledna se již po páté v rámci výroční členské schůze fotbalového oddílu Tatran Sedlčany vyhlašovala anketa Fotbalista roku. Jednou už toto ocenění získal Dušan Pudil a Martin Valsa. Letos v anketě zvítězil již potřetí Josef Bartoš, druhý skončil brankář Lukáš Mošnička a třetí Martin Valsa. Následovalo vyhlášení nejlepších hráčů jednotlivých družstev. V A mužstvu zvítězil Petr Pešek, v mužstvu B Jaroslav Repetný, ve starším dorostu Tomáš Senft,

v mladším dorostu František Hofman, ve starších žácích Josef Kouklík, v mladších žácích Radim Bareš. V jednotlivých přípravkách byla vyhlášena Barbora Bartáková, David Nováček a David Barták. Na schůzi, které se zúčastnil i starosta města Sedlčan, Jiří Burián a ředitel příspěvkové organizace SAS Pavel Bednář, byl zvolen fotbalový výbor v následujícím složení: Stanislav Mošnička, Zdeněk Lhota, Lubomír Lhota, Petr Jindrák, Pavel Chaloupek, Martin Havel, Josef Brotánek, Pavel Bláha a Jiří Barták. Jiří Prášek

PUBLICISTIKA

16 strana

GLOSA

KO M E N TÁ Ř

Nic není starší než včerejší noviny Oko novinářovo, denně hledící do záře monitoru a slídící v ulicích, pečlivě sleduje své okolí i v běžném, nepracovním životě… Ovšem tak trošku po svém. Všímá si záměrně akcí, osob a informací všeho druhu, od zpoždění osobního vlaku ve směru od Olbramovic, rozbité výlohy obchodu u náměstí, mokrých, nebo naopak extrémně suchých polí, chybějících, nebo naopak přebývajících dopravních značek… To co se „obyčejným“ lidem zdá jako obyčejné, je pro oko novinářovo jevem neobyčejným.

Když mluví novinář se známým, už přemýšlí, zda by s ním nemohl udělat zajímavý rozhovor. Novinář si také vytváří jakousi pro něj bolestnou úchylku. Bedlivě sleduje konkurenci deníků, týdeníků, kurýrů a měsíčníků a psychicky se týrá při tom, když čte výborné články svých kolegů, ovšem uveřejněné v konkurenčním médiu. Snad už by mohl být oproti informacím zvenčí rezistentní a nevěnovat jim pozornost, ale zvídavost a touha ho přece jen vždycky zlákají…

Hned po probuzení pustí novinář rádio, televizi a počítač (nejlépe vše najednou), zadívá se, začte a pak píše a píše, třídí, hodnotí, polemizuje. Jeho oko těká po konkurenčních textech a hodnotí. Škodolibě si podtrhává chyby v textech svých kolegů, a pokud něco objeví, má hned lepší den… Novináři jsou zvláštní individua. A není se čemu divit, když musí žít s vědomím, že nic není starší než včerejší noviny. Jana Spálenková

Ú VA H A

Trojka je magické číslo Všechno se točí kolem magického čísla tři. Prosím, povšimněte si. Nejcennější medaile se udělují zpravidla čtyři, bramborová se však nepočítá. Tři stupně vítězů nelze rovněž nahradit něčím jiným, třeba výstupem do schodů. Stejně početná byla družina králů, kteří putovali za svou hvězdou. Prý kamsi až do Betléma. Sudičky rovněž nejraději předpovídají ve trojici. V hodinách fyziky jsme se nejednou přeli i dohadovali o třech veličinách,

které neexistují, které nikdo nedokáže změřit, zvážit, zařadit do nějaké škatulky. Dokážete si představit, jak změříme chlad? U tepla je to docela snadné. Ale což taková tma? Na světlo nám stačí pár pixelů či světelných let. Nejhůře je na tom zlo. Také nelze říci, jak je nebezpečné, je-li větší či menší, kolik měří v kohoutku, když se postaví na zadní. Ještě štěstí, že chlad, tma i zlo mají své protějšky. Docela snadno změřitelné. Dvě trojky položené


na sebe připomínají ležatou osmičku, symbol nekonečna. V jedné prastaré legendě stojí psáno: „Třikrát obejdi horu a náhle bude tvá.“ Smrt také dvakrát nekáže, třikrát už vůbec ne. To by se musela umluvit, a kdyby pak věčným žvaněním byla celá umordovaná, nemohla by se důkladně soustředit na závody v trojskoku. Víte, kolikátá by skončila? Můžete hádat třikrát. Třetí? Ne, první od konce. Vladimír Stibor

Stoletá voda třikrát za dvanáct let Vzpomínám si, jak jsme před pár lety s malým synem Štěpánem hledali místo, kde se rodí Nechvalický potok. Snad ani v mapách nebylo. V lesích pod hájovnou Kozlovy jsme klopýtali, nacházeli spoustu drobných ramen, dalo by se říci čůrků, ale určit ten správný bylo nesmírně obtížné. A zažít na horním toku potoka potopu? To snad nikdy nebylo ani možné či myslitelné. I když můj děda si vybavil, že během jeho života šla velká voda přes hráz pouze jednou za celých osmdesát let. Na jinou si nepamatoval. Za posledních dvanáct roků však třikrát. Bůhví, proč stoletá voda není zadobře s matematikou. Nejničivější přišla v roce 2002, pak o sedm let později, naposledy vloni v červnu, kdy už nevydržela sypaná hráz horního rybníka. Po ničivých záplavách na začátku tisíciletí se všichni bili v prsa a říkali, že už to tak nenechají, že se přívalovým dešťům i nízké tlakové níži i vodním katastrofám hrdě postaví. Tím

mínili, že se pročistí zanesené rybníky, z velkolánů se zase nadělají menší políčka, aby meze a remízky směly nějaké to vodní nadělení zadržet. A pole s obilím se změní v louky, tu a tam se vysází nový les na znamení dobré vůle, neboť ten mnohonásobně pohlcuje přívalové provazce vod než plocha osetá kukuřicí, a to ještě v řádcích ze shora dolů. Vášnivé debaty i dobrá předsevzetí se změnily během několika týdnů jen v řečnická cvičení. Posléze bahno oschlo, na záplavy všichni kolem zapomněli. Stačilo by však tak málo k nápravě. Poradit se s Jakubem Krčínem. V místech, kde je to jen trochu příhodné, postavit pár rybníků navíc. Možná ještě lépe by bylo domluvit se s matičkou přírodou. Nebo jí alespoň nedělat naschvály. S každou povodňovou vlnou totiž neuplavou jen psí boudy, nábytek z dolních pater domů a vil současného podnikatelského baroka, ale také iluze o nás samých. Vladimír Stibor

FEJETON

Z deníku (ne)dobrovolné hasičky Vždycky jsem se domnívala, že dobrovolní hasiči dobrovolně hasí – hlavně vlastní žízeň. O tom, že za členstvím u dobrovolných hasičů je také spousta práce, modřin a potu, jsem se přesvědčila na vlastní oči a nohy poprvé v sobotu 22. května 2010 v 15:21. Právě jsem s velkou vervou přelézala malou bariéru, vláčela kolečka hadicí přes lávku, zapojovala rozdělovač a z posledních sil se doplazila (protože běh už to opravdu nebyl) za povzbuzování ostatních členek družstva k cíli. Moje stovka měla něco přes půl minuty. Hrůza, protože o patnáct let starší mami-

ny ji běhají nejen statečněji, ale i rychleji, a ještě při tom stihnou dobře vypadat. Naše družstvo ješetických žen se profilovalo celé jedno desetiletí. Když netěhotněla jedna, těhotněla druhá, když už to vypadalo nadějně, přišla nemoc, dovolená, víkend v práci. Sedm statečných se nás sešlo až po Vánocích před třemi roky. Jako správní vesničtí hasiči jsme předsoutěžní nácviky s dámami omezily na tři soboty před okrskovou soutěží. Nedošlo nám však, že jako nováčci některé z nás nepoznají savici od proudnice a proudnici od hadice. Proto se pro nás nácviky stávaly bojovým cvičením se

snahou spojit všechno dobře, pokusit se nabrat vodu bez bahna a co nejméně se při tom zmáchat. Domů jsme chodily jako vodníci (vodnice). Od soboty do soboty stačily naše boty jen tak tak uschnout. Při nácviku pořadovky jsme zjistily, že pochodovat za sebou bez toho, aniž bychom se pokopaly, také není tak jednoduché, jak se zdálo. Na soutěž jsme proto jely se staženými opasky. Při pořadovce prokázalo naše ženské družstvo, že hruď vypínat umí. Útok se nám dle mého mínění povedl znamenitě – voda tekla, plechovky byly sestřeleny, všechny to přežily (tedy holky). Ješetický

holky si svou tehdejší premiérou rozhodně ostudu neudělaly, umístily se na krásném čtvrtém místě (pozn. red. – ze čtyř družstev). Jako každý únor od onoho památného roku si nás sedm na schůzi slibuje, jak letos ten nácvik nezane-

dbáme a začneme už příští týden. A tak to odkládáme, odkládáme, až potom dobrovolně nedobrovolně podáváme koncem května na okrskové soutěži výkony vskutku nadlidské, odpovídající naší „poctivé“ přípravě a „výborné“ kondici. -js-

Týdeník vychází ve středu, uzávěrka v pondělí v 11 hodin Šéfredaktorka: Jana Spálenková, tel.: 774 414 225 ([email protected]) Redaktoři: David Myslikovjan (společnost, kultura, sport), tel.: 721 784 743 ([email protected]); Jiří Prášek (sport, kultura), tel.: 604 655 852 ([email protected]); Inzerce: Radka Novotná, tel.: 774 822 213 ([email protected]) Adresa redakce: Havlíčkova 514, 264 01 Sedlčany Návštěvní hodiny v redakci: pondělí až pátek 8 - 12 hodin Korektura: Jana Stejskalová. Sazba: redakce. Tisk: Van druck Sedlčany. Vydavatel: Zdeněk Kolář. Registrační číslo: MK ČR E 11724. Internet: www.sedlcansky-kraj.cz

Klaus na moníneckou sjezdovku nezanevřel

Recommend Documents