Střední škola obchodně technická s.r.o., Zlín, nám. T. G. Masaryka 1279 vnitřní řídící normy
Klasifikační řád součást Školního řádu
Ve Zlíně 24. 8. 2011 Schválila: Mgr. Marta Fojtíková
V souladu s ustanoveními zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) a vyhl. MŠMT ČR č. 13/2005 Sb. o středních školách v platném znění vydávám po projednání v pedagogické radě tento klasifikační řád jako součást školního řádu. Úvod Nedílnou součástí výchovně vzdělávací činnosti školy je hodnocení a klasifikace žáků. Jde o složitý proces, který klade vysoké požadavky na všechny pedagogické pracovníky. Cílem tohoto klasifikačního řádu je stanovit jednoznačně platná kritéria pro hodnocení.
Čl. 1 Zásady a pravidla klasifikace 1. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech. Celková klasifikace žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech se uskutečňuje na konci prvního a druhého pololetí. 2. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je: a) jednoznačné b) srozumitelné c) srovnatelné s předem stanovenými kritérii d) věcné e) všestranné 3. Zásady hodnocení výsledků vzdělání studující v dálkové formě studia je uvedeno samostatně v příloze č. 1 tohoto klasifikačního řádu. Čl. 2 Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci 1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává pedagogický pracovník (dále jen „učitel“) zejména těmito metodami, formami a prostředky: a) soustavným diagnostickým pozorováním žáků b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování c) různými druhy zkoušek (písemná, grafická, praktická, pohybová), didaktickými testy d) konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogickopsychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáků s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami e) rozhovory se žákem a zástupcem žáka, popř. se žáky třídy 2. Učitel je povinen: a) vést evidenci o každé klasifikaci žáka b) informovat rodiče na požádání o prospěchu a chování žáka v daném předmětu c) informovat rodiče v případě výrazného zhoršení prospěchu žáka, zpravidla po čtvrtletní klasifikaci d) uzavřít jednoznačně klasifikaci žáka za příslušné pololetí v termínu stanoveném ředitelem školy a výsledek písemně zapsat do klasifikačního archu
3. Žák je povinen: a) zapisovat do studijního průkazu (žákovské knížky) známky z jednotlivých předmětů b) respektovat pravidla pro hodnocení vzdělávání stanovená vyučujícími. 4. Žák musí být z vyučovacího předmětu vyzkoušen ústně, písemně nebo prakticky alespoň dvakrát za každé klasifikační období. Ve vyučovacích předmětech maturitních a s dotací tří a více hodin týdně minimálně čtyřikrát, z toho alespoň jednou ústně. a) počet kontrolních písemných prací a praktických zkoušek stanoví osnovy příslušných vyučovacích předmětů. b) učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených jevů, výkonů, výtvorů, znalostí. Výsledky hodnocení z písemných zkoušek oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. V tomto termínu učitel žákovi opravenou práci ukáže. c) kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. e) termín písemné zkoušky, která trvá 45 minut, termín kontrolní písemné práce oznámí učitel včas žákům a plánovanou zkoušku zapíše do poznámky v třídní knize.
Čl. 3 Výchovná opatření 1. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a opatření k posílení kázně žáků. 2. Pochvalu nebo jiné ocenění uděluje žákům třídní učitel, ředitel školy nebo orgán státní správy ve školství. 3. Podle závažnosti provinění mohou být žákům uložena některá z těchto výchovných opatření k posílení kázně žáků: a) napomenutí třídním učitelem b) napomenutí učitele odborného výcviku c) důtka třídního učitele d) důtka učitele odborného výcviku e) důtka ředitele 4. Pochvaly, napomenutí, důtky a j. výchovná opatření se udělují před kolektivem třídy nebo školy. 5. O udělení a uložení výchovných opatření nezletilému žáku uvědomí ředitel školy zástupce žáka. 6. Kázeňskými opatřeními jsou: a) podmínečné vyloučení ze studia b) vyloučení ze studia O podmínečném vyloučení ze studia a vyloučení ze studia rozhoduje ředitel školy. V rozhodnutí o podmínečném vyloučení ze studia stanoví ředitel střední školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Čl. 4 Hodnocení a klasifikace žáků 1. Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech se klasifikuje těmito stupni: a) 1 - výborný b) 2 - chvalitebný c) 3 - dobrý d) 4 - dostatečný e) 5 – nedostatečný 2. Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nehodnocen(a)“. 3. Pokud je žák z některého předmětu uvolněn, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „uvolněn(a)“.
4. Pokud žák požádal o uznání klasifikace z předmětu a bylo mu to chváleno, uvede se na vysvědčení „uznáno“. 5. Stupeň prospěchu určuje učitel, který vyučuje příslušnému vyučovacímu předmětu.Ve vyučovacím předmětu, v němž vyučuje více učitelů, určí stupeň prospěchu žáka za klasifikační období po vzájemné dohodě. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých vyučovacích předmětech na konci klasifikačního období se stupeň prospěchu určuje na základě klasifikace za příslušné období. 6. Školní rok se skládá ze čtyř klasifikačních období. Čtvrtletní a tří čtvrtletní klasifikační období je informací pro žáka nebo jeho zákonného zástupce o průběhu vzdělávání, a také je podkladem k zjištění prospěchu pro výpočet stipendia Obě pololetní klasifikační období vyplývají ze zákona. Na konci každého pololetí, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných vyučovacích předmětů výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu, katalogu nebo katalogového listu Čtvrtletní klasifikace se zapisuje do zvláštních archů třídních učitelů. 7. Zákonný zástupce nezletilého žáka je informován průběžně o prospěchu a chování žáka vhodným způsobem, zejména: a) zápisy a známkami v žákovské knížce b) třídním učitelem a učiteli jednotlivých vyučovacích předmětů na třídních schůzkách rodičů c) třídním učitelem nebo učitelem příslušného předmětu, jestliže o to zástupci žáka požádají d) ředitelem v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování. 8. Ředitel školy může na základě žádosti žáka a doložení dokladů uznat předchozí vzdělání nebo jeho část. Žák je v rozsahu uznaného vzdělání uvolněn z vyučování a hodnocení. Na vysvědčení se uvede v daném předmětu, popř. předmětech slovo „uznáno“. Čl.5 Klasifikace ve vyučovacích předmětech Výsledky vzdělávání v e vyučovacích předmětech se klasifikují podle této stupnice: 1. Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti pro řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní i písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. 2. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní i písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Žák je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. 3. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů a pojmů, definice zákonitostí nepodstatné mezery. Požadované intelektuální a motorické činnosti nevykonává vždy přesně. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických úkolů s chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, není vždy tvořivé. Ústní a písemný projev není vždy správný, přesný a výstižný, grafický projev je méně estetický. Častější nedostatky se projevují v kvalitě výsledků jeho činnosti. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
4. Stupeň 4 ( dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností, při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení je zpravidla málo tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má zpravidla vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. 5. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev jsou na nízké úrovni. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Čl. 6 Klasifikace chování 1. Chování žáka se klasifikuje těmito stupni: 1 - velmi dobré 2 - uspokojivé 3 - neuspokojivé Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje ustanovení školního řádu, zásady a pravidla práva a morálky. Ojediněle se může dopustit méně závažných přestupků proti ustanovení školního řádu.. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v podstatě v souladu s ustanoveními školního řádu a se zásadami práva a morálky. Dopouštíli se opakovaně méně závažných přestupků proti školnímu řádu nebo se dopustí závažnějšího přestupku proti zásadám školního řádu, případně proti pravidlům práva a morálky. Stupeň 3 (neuspokojivé) Žák se dopustí zvlášť závažného přestupku proti školnímu řádu nebo se opakovaně dopouští závažnějších přestupků proti zásadám školního řádu, případně proti pravidlům práva a morálky. Čl. 7 Náhradní termíny klasifikace 1. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 2. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
3. Nedostaví-li se žák ke zkoušce v náhradním termínu pro velmi vážné důvody, je povinen se omluvit nejpozději do tří dnů písemně řediteli školy a doložit závažnost neúčasti. Ředitel rozhodne, zda uzná důvody a stanoví nový termín, nejpozději však do konce září následujícího školního roku. 4. Nedostaví-li se žák bez omluvy, je klasifikován stupněm nedostatečný. Čl. 8 Opravné zkoušky 1. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou předmětů, nebo žák, který na konci prvního pololetí neprospěl nejvýše ze dvou předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. 2. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. 4. Ze závažných důvodů může ředitel školy stanovit žákovi náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. Čl. 9 Komisionální zkouška 1. Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech: a) koná-li opravné zkoušky b) koná-li komisionální přezkoušení na základě žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka nebo zletilého žáka z důvodu pochybnosti o správnosti hodnocení. 2. Žádost o komisionální přezkoušení může být podána nejpozději do tří pracovních dnů ode dne, kdy se žák (zákonný zástupce) o hodnocení dozvěděl, nejpozději do tří dnů ode dne vydání vysvědčení. 3. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti, nebo v termínu dohodnuté, se zletilým žákem popř. se zákonným zástupcem nezletilého žáka. 4. Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo zástupce ředitel, případně ředitelem pověřený učitel. Dalšími členy komise je zkoušející učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda v den konání zkoušky. 5. Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu. Čl. 10 Rozdílová zkouška 1. Pokud žák požádá o přestup na jiný obor studia, může mu ředitel povolit tuto změnu a stanovit rozdílovou zkoušku, popř. zkoušky z předmětů, který žák neabsolvoval v jiném oboru. 2. Rozdílová zkouška není komisionální.
Čl. 11 Celkové hodnocení žáka 1. Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky jeho klasifikace v povinných předmětech a klasifikaci jeho chování. Nezahrnuje klasifikaci v nepovinných vyučovacích předmětech. 2. Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí se vyjadřuje takto: a) prospěl(a) s vyznamenáním b) prospěl(a) c) neprospěl(a) d) nehodnocen(a) 3. Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré. 4. Žák prospěl, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch nedostatečný. 5. Žák neprospěl, má-li z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný. 6. Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu. ČL. 12 Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku 1. Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí prospěl. 2. Pokud žák neprospěl v některém školním roce, může na jeho žádost ředitel střední školy povolit opakování ročníku, k žádosti nezletilého žáka se vyžaduje vyjádření jeho zákonného zástupce. Čl. 13 Vedení dokumentace o hodnocení a klasifikaci žáků 1. V třídním výkazu nebo katalogovém listu se zaznamenává vyučovací předmět, z něhož byla stanovena opravná zkouška nebo zkouška v náhradním termínu, její datum a její hodnocení. 2. Vysvědčení se vydává až po vykonání této zkoušky, a to s datem jejího konání. Na konci klasifikačního období se žáku vydá jen výpis z třídního výkazu, katalogu nebo katalogového listu. 3. Jestliže se žák bez řádné omluvy ve stanoveném termínu k opravné zkoušce nedostavil, je prospěch zkoušky hodnocen jako nedostatečný a celkové hodnocení žáka je „neprospěl“. Třídní učitel zaznamenává rovněž do třídního výkazu nebo katalogového listu . 4. Udělení výchovných opatření s datem jejich projednání s ředitelem střední školy nebo v pedagogické radě se uvedou do třídního výkazu. 5. U žáků denní formy nástavbového studia není předmět tělesná výchova hodnocen klasifikačním stupněm, na vysvědčení je uvedeno „absolvoval(a)“, popř. uvolněn(a). 7. Uvolnění na kratší část roku (nebo jen od určitých činností) se poznamenává jen v třídním výkazu nebo katalogovém listu žáka. 8. Rozhodnutí ředitele střední školy o povolení přerušení studia se poznamenává do třídního výkazu nebo katalogového listu slovy „Přerušení studia na dobu od....do... povoleno rozhodnutím ředitele střední školy ze dne...
9. Třídní výkaz nebo katalog se uzavře až dnem, kdy byla ukončena klasifikace všech žáků, tímto záznamem: „Třídní výkaz uzavřen pořadovým číslem...dne...“, nebo Katalog uzavřen pořadovým číslem....dne....“. 10. Doložky na vysvědčení opatří ředitel střední školy otiskem razítka střední školy, svým podpisem a datem.
Hodnocení výsledků vzdělávání studujících v dálkové formě studia ________________________________________________________________________________________________
I. Zásady hodnocení 1. Studující v dálkové formě respektují požadavky vyučujících jednotlivých předmětů k získávání podkladů ke klasifikaci za příslušná klasifikační období. 2. Vyučující příslušného předmětu seznámí na počátku každého pololetí studující s tématickým plánem a stanoví způsob vykonání zkoušky s tím, že zkouška může sestávat z více kroků vedoucích k ověření znalostí. Zkouška může být písemná, ústní nebo kombinovaná, její součástí může být odevzdání samostatné práce. 3. Klasifikačním obdobím je 1. a 2. pololetí školního roku. 4. V každém klasifikačním období je vyhlášen ředitelem nebo jeho zástupcem termín uzavření klasifikace. 5. Vyučující jednotlivých předmětů oznámí termíny zkoušek v posledním konzultačním dni daného pololetí. 6. Pokud se studující nepřihlásí ve vyhlášených termínech ke zkoušce, je z daného předmětu neklasifikován. V případě, že se nedostaví bez řádné omluvy ke zkoušce, na kterou je přihlášen, je hodnocen stupněm „nedostatečný“. 7. Pokud se studující nemůže dostavit ke zkoušce ve vyhlášených termínech z velmi vážných důvodů, je povinen tuto skutečnost oznámit třídnímu učiteli, písemně požádat o prodloužení klasifikačního období a doložit potvrzením (kopie neschopenky, doklad o hospitalizaci apod.), a to neprodleně. II. Náhradní termíny klasifikace 1. Prodloužení klasifikačního období je možné v prvním pololetí maximálně do 31. března, a to pouze v závažných případech dlouhodobé nemoci, nástupu na mateřskou dovolenou nebo jiné závažné události. Ve druhém pololetí je možné prodloužení klasifikačního období do konce září příštího školního roku pouze v závažných případech a je schvalováno ředitelem školy na základě doporučení pedagogické rady. 2. Studující, který nemohl být hodnocen k termínu uzavření klasifikace a byla mu zohledněna neúčast, má stanoven náhradní termín k uzavření klasifikace za příslušné klasifikační období, je povinen písemně požádat o prodloužení klasifikačního období. 3. Jestliže studující požádá o prodloužení klasifikačního období, uhradí škole náklady s tím vzniklé v pokladně školy. 4. Před zkouškou je studující povinen se prokázat dokladem o zaplacení poplatku. 5. Výše úhrady zkoušek v náhradním termínu: a) při prodloužení do 31. 3. v 1. pololetí a do 31. 8. ve druhém pololetí - počet předmětů 1 - počet předmětů 2-3 - počet předmětů 4-5 - počet předmětů více jak 5
poplatek poplatek poplatek poplatek
100,- Kč 200,- Kč 300,- Kč 500,- Kč
b) při prodloužení klasifikace do 30.9. následujícího školního roku – viz sazby uvedené v odstavci 5a) a příplatek 300,- Kč.
III. Opravné zkoušky 1. Studující, který je hodnocen stupněm „nedostatečný“ na konci prvního pololetí má právo pokračovat ve studiu. Ve druhém pololetí je zkoušen v daném předmětu z rozsahu učiva za celý školní rok. 2. Studující, který je na konci 2. pololetí hodnocen stupněm „nedostatečný“ maximálně ze dvou předmětů, má právo na vykonání opravné zkoušky. Termín vykonání zkoušky je nejpozději do 31. 8. příslušného školního roku. 3. Studující, který je na konci 2. pololetí hodnocen stupněm „nedostatečný“ z více jak dvou předmětů, neprospěl a nemůže postoupit do vyššího ročníku. V případě, že se jedná o poslední ročník, není připuštěn k maturitní zkoušce. 4. Opravná zkouška je komisionální, poplatek dle ceníku činí za každou zkoušku 150,- Kč. Před zkouškou se studující prokáže dokladem o zaplacení.
IV. Informace ke smlouvě o podmínkách studia 1. Smlouva o podmínkách studia vymezuje rámcově vztah mezi studujícím a školou a stanoví postup úhrady školného. 2. Pokud jsou ze strany studujícího porušovány sjednané podmínky, může škola od smlouvy ustoupit a ukončit studium. Jedná se především o neuhrazení školného, ale i neplnění studijních povinností, mezi něž patří např.vysoká absence na konzultacích bez udání důvodu, opakované prodlužování termínů klasifikace, neúčast na zkouškách ve vyhlášených termínech, neodevzdané samostatné práce apod. 3. Odstoupením od smlouvy o podmínkách studia ze strany školy pro její neplnění je studium ukončeno, studující nemá dále možnost uplatňovat nároky a práva vyplývající ze školské legislativy.
Ve Zlíně 24. 8. 2011
Mgr. Marta Fojtíková, v. r. ředitelka
