JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra dechových nástrojů Studijní obor: Lesní roh
Kerry Turner - Sonáta pro lesní roh a klavír Bakalářská práce
Autor práce: Jitka Moková Vedoucí práce: MgA. Zuzana Rzounková Ph.D. Oponent práce: prof. Mgr. Jindřich Petráš
Brno 2011
Bibliografický záznam MOKOVÁ, Jitka. Kerry Turner-Sonáta pro lesní roh a klavír [Kerry Turner-Sonata for French horn and Piano]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra dechových nástrojů, rok. 2011. 28 s. Vedoucí bakalářské práce MgA. Zuzana Rzounková Ph.D.
Anotace Diplomová práce „Kerry Turner - Sonáta pro lesní roh a klavír“ pojednává o životu a dílu Kerryho Turnera, doposud žijícího skladatele, pedagoga a hornisty. Kromě obecných informací, jež nebyly dosud publikovány, obsahuje také podrobnější analýzu Sonáty pro lesní roh a klavír.
Annotation Diploma thesis „Kerry Turner - Sonata for French horn and Piano“ deals with life and output of Kerry Turner, still living composer, teacher and French horn player. Beside general information, which hasn't been published yet, it includes more detailed analyse of Sonata for French horn and Piano.
Klíčová slova Kerry, Turner, Lesní roh, skladatel, Sonáta pro lesní roh a klavír
Keywords Kerry, Turner, French horn, composer, Sonata for French horn and Piano
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny. V Brně dne 30. dubna 2011
Jitka Moková
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat MgA. Zuzaně Rzounkové Ph.D. za konzultace, Kerrymu Turnerovi za ochotu a výbornou spolupráci a v neposlední řadě lidem, kteří mi pomáhali překládat anglické texty a emaily, RNDr. Petru Pudivítrovi, Ph.D.
Obsah Úvod..................................................................................................................................1 1. Kerry Turner, jeho život a dílo......................................................................................2 1.1 Rodina a jejich hudební tradice........................................................................…. .2 1.2 Počátky hry na lesní roh........................................................................................ .3 1.3 Skladatelské počátky ............................................................................................ .5 2. Dílo................................................................................................................................7 3. Sonáta pro lesní roh a klavír........................................................................................19 3.1 První věta............................................................................................................. 19 3.2 Druhá věta............................................................................................................ 22 3.3 Třetí věta.............................................................................................................. 24 Závěr................................................................................................................................27 Použité informační zdroje................................................................................................28
Úvod Ke zpracování své bakalářské práce, jsem si vybrala téma pojednávající o žijícím americkém skladateli - Kerry Turnerovi. Práce je zaměřena na jeho život a dílo. Pokusím se v ní analyzovat jednu jeho skladbu, kterou jsem sama interpretovala. Toto dílo nese název Sonáta pro lesní roh a klavír. Letos jsem ji interpretovala na svém absolventském koncertě za klavírního doprovodu studentky třetího ročníku Zuzany Tlolkové. Kerry Turner je žijící autor pocházející z Texasu. Bohužel o něm nevyšly žádné knihy. Proto o životě a díle tohoto skladatele budu čerpat pouze z internetových zdrojů, které pramení přímo z jeho vlastnoručně vytvořených stránek. Díky jeho ochotě mám v úmyslu doplnit informace pomocí emailů. Největším zdrojem informací je jeho stránka. Jsou zde uvedeny i odkazy na další internetové stránky spojené s hudbou, vydavatelstvím nebo notovými materiály.
1
1. Kerry Turner, jeho život a dílo 1.1 Rodina a jejich hudební tradice Kerry Turner se narodil 16. října roku 1960 ve městě zvaném Kingsville, které se nachází na známém Královském ranči v Jižním Texasu. Vyrůstal v hudební rodině. Otec Kenneth Turner byl skvělým trombonistou a vedoucím dirigentem středoškolského souboru. S tímto seskupením se mu podařilo vyhrát mnohá ocenění. Matka Kerryho Turnera Ginger Turner, rozená Richards, je také velmi nadaná. V mládí byla koncertní pianistkou a stala se také zpěvačkou. Velmi často zpívala v opeře a oratoriích. V neposlední řadě umí výborně hrát na varhany. Nyní dělá všechny tři činnosti. Kerry Turner nebyl jedináčkem, má dva bratry. Starší sourozenec Kerryho Turnera, Ken Turner, je úspěšným ředitelem středoškolského souboru v Sant Antonio v Texasu. Jeho druhým povoláním je zpěv. Stal se výborným tenoristou. Nejmladší sourozenec, Kyle Turner, je špičkový nezávislý hráč na tubu. Od roku 2001-2004 působil v New Yorské filharmonii a nyní je členem Amerikan Symphony v Carnegi Hall a Orchestra of St. Luke's. Kerry Turner se stal hornistou, skladatelem, zpěvákem a občas si zahraje i na klavír, když komponuje. Všichni tři bratři se vyučili a vzdělali v oboru hudba. Díky tomu, že jsou v jejich rodině hluboké kořeny, byli od malička touto múzou obklopeni. Kerry Turner se oženil s Kristinou Mascher. Nyní vychovávají dva syny, ani jeden z nich se kupodivu nevěnuje hudbě. Starší syn Trevor John Turner, se narodil v roce 1989 a nyní studuje sportovní žurnalistiku na Pennsylvania State University (Státní univerzita v Pennsylvánii). Andrew Austin Turner, mladší syn Kerryho Turnera, se narodil v roce 1991. Zabývá se na Pennsylvania State University stejným oborem jako jeho bratr. Kristina Mascher je bývalou hlavní hornistkou Bruselské filharmonie. Pochází z Albany v Oregonu a v současné době bydlí v Lucembursku. Vystudovala konzervatoř Hannse Eislera v Berlíně a univerzitu ve Wisconsinu, kde ji učil Douglas Hill.1 Na 1 Douglas Hill působil jako profesor hudby na Universitě ve Wisconsinu od roku 1974. Hill byl oceněn v roce 2009 Cenou rektora výuky. Je bývalý prezident International Horn Society. V současné době vystupuje s žesťovým kvintetem, jehož název je Wisconsin Brass Quintet a je také sólovým hornistou. Působí v několika orchestrech jako je například: New Haven symfonie, New York City Ballet, současné komorní soubory v New Yorku a Chicagu, Aspen Festival Orchestra a 30 let působí v Madison Symphony.
2
počátku kariéry, byla Kristina Mascher členkou různých komorních a symfonických orchestrů, včetně Odense Symfoniorkester v Dánsku. Zúčastnila se i několika turné pod vedením velikánů, jako je Claudio Abbada,2 Pierra Bouleze3 a Kenta Nagana4. Momentálně je nejnovějším členem amerického hornového kvarteta. Je také členkou Ni Ensemble of Luxembourg. Společně s manželem Kerry Turnerem tvoří duo, jež se nazývá Virtuoso Horn Duo. Paní Mascherová vede mistrovské kurzy a hrála ve více než 30 zemích na šesti kontinentech. Kromě hraní na lesní roh i zpívá. Uplatňuje se jako sopranistka v různých vokálních souborech.
1.2 Počátky hry na lesní roh Kerry Turner se začal učit hře na lesní roh v jedenácti letech. Sám si tento nástroj nevybral. Byl to jeho otec, který jej k němu přivedl. Potřeboval hráče na lesní roh do své skupiny. Jeho syn byl levák, měl výborný sluch, který byl zdokonalován už od útlého věku, a navíc miloval zvuk lesního rohu, jenž zazníval z různých filmových melodiích současných skladatelů. Jeho prvním učitelem hry na lesní roh byl Leland Sharock1. Tento profesor byl žákem známého Philipa Farkase2. U Sharoka se učil Kerry Turner od roku 1974 – 1978. Potom přešel k Williamu C. Robinsonovi3 na Baylor University, kde se věnoval studiu hry na lesní roh od roku 1978-1980. Poté se přestěhoval do New 2 Claudio Abbado je světoznámý italský dirigent, který se proslavil zejména jako dirigent Berlínské filharmonie od roku 1966. Od roku 1985 je šéf dirigentem Berlínské filharmonie. V roce 1960 byl hudebním režisérem v La Scale v Miláně. V roce 1965 se objevil poprvé jako dirigent Vídeňské filharmonie. Byl také ředitelem Vídeňské státní opery. Je také zakladatelem a ředitelem Europaen Union Youth Orchestra (1978( a Gustav Mahler Jugend Orchestr (1986), Claudio Abbado rovněž ukázal hluboký závazek v rozvoji mladých hudebníků. Získal mnoho ocenění a cen za svou práci a doposud vykonané umění. 3 Pierre Boulez je velmi známý francouzský dirigent, skladatel soudobé hudby a klavírista. V neposlední řadě i spisovatel. Jeho díla jsou velmi rozsáhlá. Povětšinou v nich vyobrazuje druhou světovou válku. V roce 2002 mu byla udělena cena Glenna Gouldy za jeho příspěvky. 4 Kent Nagano se narodil v Berkley, Kalifornie, je dirigent. Vystudoval sociologii a hudbu na Universitě v Carolině a později v Paříži. V roce 1978 se stal dirigentem symfonického orchestru v Berkley a následně byl i ředitelem. Dostal několik ocenění. V současné době působí jako ředitel Orchestre de Montréal Symphonique a Bavorské státní opery. 1 Leland Sharock je učitelem na lesní roh. Žije v Oklahomě a studoval na Indiana University. Působil jako hornista v San Antonio Syphony. 2 Philip Farkas je jeden z nejznámějších hornistů. Narozen roku 1914 a zemřel roku 1992. Působil jako vedoucí hornista v Chicago Symphony Orchestra. V roce 1961 začíná učit na fakultě Indiana University Bloomington. Proslavil se zejména napsáním několika teoretických spisů pro lesní roh a další žesťové nástroje. 3 William (Bill) Robinson se narodil v Oklahomě v roce 1919. Zasloužil se o založení mezinárodních hornových kurzů. Jeho životním posláním bylo předávání informací druhým, pomocí výuky. Stal se ředitelem kapely na Norman High Scholl v Oklahomě. Studoval s Filipem Farkasem v Chicagu. Od roku 1971 učil hru na lesní roh na Baylor University ve Waco, Texas.
3
Yorku. Zde se v letech 1980-1982, učil u Joela Wintera4 na Manhattan School of Music. Obdržel zde umělecký diplom. V roce 1983 se Kerry Turner přestěhoval do Stuttgartu v Německu a studoval na Statliche Hochschule für Musik u světoznámého hornového hráče a profesora, Hermanna Baumanna5. Zde byl pouhý rok. Během studií se umístil pátý na Mezinárodní hornové soutěži v Ženevě a vyhrál bronzovou medaili v interpretační soutěži 39. ročníku Pražského jara. Jedním z hlavních důvodů, které Kerryho Turnera přesvědčily, že se má kromě skládání věnovat i lesnímu rohu, a to nejen v rovině souborové, ale i sólové, byla nahrávka Hermanna Bamanna. Během poslechu CD tohoto známého hornisty a pedagoga se rozhodl pro studium sólového repertoáru. Jak už jsem zmínila, Herman Baumann byl jeho profesorem. I když jej učil jen nejkratší dobu, ovlivnil svým umem profesionální kariéru Kerryho Turnera nejvíce. Jeho teorie hraní na lesní roh, hraj na hornu, jako bys zpíval6, Kerryho Turnera doslova uchvátila. Kerry Turner je jedním z velmi známých hornistů a skladatelů. Kromě těchto povolání je i zpěvákem. Je tenoristou. Je členem prestižních souborů, jakými jsou American Horn Quartet7, ohromující Virtuoso Horn Duo8 a nyní působí taktéž jako první a třetí hornista Luxembourgh Philharmonic Orchestra. Je frekventovaným sólovým, studiovým, komorním a orchestrálním hráčem, jenž koncertuje a vyučuje především v Německu, Francii, Portugalsku, Švýcarsku, Japonsku, Spojených státech a v neposlední řadě i v České republice, kde se mu velmi líbilo. Kerry Turner neučí na stálém místě (střední škola nebo universita). Vede prozatím hornové kurzy. Sám řekl, že jeho vytížení je veliké a baví jej učit pouze za určitých okolností a nejlépe pokročilé hráče9. Je často zván jako sólista a pedagog do různých zemí. Do České republiky byl 4 Joel Winter pochází Long Island, New York. Studoval u Jamese Chhamberse na Julliard School v New Yorku. Působil v americké filharmonii Colorado Symphony a Hartford Sypmphony. Byl učitelem na Manhattan School of Music. 5 Hermann Baumann se narodil 1.8.1934 v Hamburku. Je virtuózním hráčem na lesní roh, pedagogem a skladatelem. Po zahájení jeho hudební kariéry v oboru zpěv a jazzový bubeník, se rozhodl v sedmnácti letech stát hornistou. Jeho kariéra sólového hráče začala v roce 1964 a to po té, co získal první cenu v prestižní soutěži, Mezinárodní hudební soutěž ARD v Mnichově. Byl průkopníkem v interpretaci barokní a a renesanční hudby. Zejména se proslavil jako pedagog a hráč na přirozený lesní roh. HermannBaumann učil 30 let na Folkwang Hochschule v Essenu. 6 Citace Kerry Turner 7 American Horn Quartet vzniká v roce 1982. Skládají se ze čtyř světoznámých hráčů na lesní roh, jejichž jména jsou: Kristina Mascher, Charles Putnam, Kerry Turner a Geoffrey Winter. Jejich repertoár je rozšířen o mnohé skladby, které napsal sám Kerry Turner. Velmi často spolupracují s hornovou sekcí New Yorské filharmonie. Jejich úspěchy jsou velké a stali se světoznámými. 8 Hornové duo nesoucí název Virtuoso Horn Duo, vzniklo v roce 2002. Tvoří jej Kerry Turner a jeho žena Kristina Mascher. Hrají koncerty nejen sólově s klavírem, ale hlavně s orchestrem, jakož jsou dvojkoncerty od Vivaldiho, Haydna a Telemanna. Jejich vystupování má velmi vysokou úroveň. Vystupovali v mnohých zemích, dokonce i v České Republice 9 Citace Kerry Turner.
4
pozván jako pedagog na hornové kurzy v roce 2009 do Nového Strašecí, které se ten rok poprvé konaly v Praze. Letos je pozván jako porotce na mezinárodní soutěž, která se bude konat v září 2011 v Brně na JAMU. Mezi jeho koníčky patří jazyky. Mluví plynně čtyřmi jazyky (anglicky, německy, francouzsky a vlámsky). Trochu umí i italsky, španělsky a arabsky.
1.3 Skladatelské počátky Jako skladatel se Kerry Turner proslavil už v útlém mládí. Jeho skladby se setkávají s výtečnými referencemi. Kerry Turner je v kompozici vynalézavý. Jeho skladby jsou srozumitelné, zábavné a brilantní. Velmi rád si hraje se zvukem různých nástrojů. Proto se u něj objevují skladby, které jsou hrány i v netradičním seskupení. Tím, že je Kerry Turner hornistou, je velmi oblíbený a žádaný pro skládání kompozic žesťových nástrojů, souborů, zejména je významný pro skupinu lesních rohů. Tyto zakázky si nevybírá. Jsou mu zasílány. Momentálně by chtěl složit skladbu pro malý komorní orchestr o velikosti patnácti hráčů. Bohužel mu to čas nedovoluje. Při jeho hraní v orchestru, v souborech, psaní a k tomu jeho práci na úpravách a korekturách se není čemu divit. První kompozice začal skládat v devíti letech. Své první ocenění získal Kerry Turner v oboru skladba už v jedenácti letech, a to na soutěži v San Antoniu, a o šest let později vyhrál první cenu Baylorské university. Jediným člověkem, který mu pomohl a vzdělával jej v oboru skladba, byla jeho matka. Právě ona mu dávala pravidelné hodiny. Vše začalo tím, že ji Kerry Turner poprosil, aby mu pomohla přenést na papír hudební myšlenku, která mu v tu chvíli vířila hlavou. Jeho maminka tuto věc vzala vážně a začala jej v oboru vzdělávat. Základy měl od ní a ostatní se časem naučil sám. Jeho inspirací byly velikáni, jako byl J. S. Bach, Felix Mendelssohn Bartholdy, Arnold Schönberg, Richard Strauss. Jejich hudba mu byla motivací. Velmi často ji v mládí poslouchal. O tom, že se stane Kerry Turner skladatelem, nebylo pochyb už od jeho mládí. V této době začínal poznávat způsoby kompozice. Mezi patnáctým až sedmnáctým rokem začínal psát ještě více, i přesto, že se jeho zájem o hru na lesní roh obracel k profesionálnímu zaměření, a tím pádem mu volného času ubývá. Nejvíce kompozic píše od roku 1985. V této době nastupuje do skupiny, která nese název American Horn Quartet. Věnuje se vytváření skladeb, které jsou určeny právě tomuto seskupení. 5
Materiál kvartetu byl malý a pro moderní hráče nenáročný. S tímto vědomím napsal Kerry Turner svůj první kvartet, který vzápětí získal první cenu na mezinárodní hornové soutěži. Další skladby následovaly v rychlém sledu: Hudební báseň - „The Casbah of Tetouan“, druhý kvartet zvaný „Americký“. Třetí kvartet, se kterým opět vyhráli mezinárodní hornovou soutěž, a to v roce 1996. Psal také pro další komorní soubory nejrůznějšího složení, jako např. dramatickou skladbu „Šest životů Jacka McBridea“ pro housle, lesní roh, klavír a tenor. Na Mezinárodním hudebním festivalu ve Fredenu uvedl svou premiéru dechového kvintetu se skladbou „Ricochet“, jenž se stala vůbec nejúspěšnější Turnerovou kompozicí. Inspirací, jež je pro Turnera důležitou součástí skládání, je mnoho. Patří sem například lidová hudba z britských ostrovů a Mexika, západní americký styl, hudba Severní Afriky, arabského světa, práce jiných umělců (krátké povídky – Edgar Alan Poe, romány, kresby, sochy, filmy s výborným uměleckým provedením), filmoví skladatelé, jako je například John Williams2.
Filmové skladatele Kerry Turner
poslouchal dřív, než vůbec začal psát první kompozice. Dnes jejich vliv stále cítí při každém skládání. Dobrou inspirací jsou i hory v Pensylvánii, kam jezdí na celý týden, pokud mu to práce dovolí. Styl jeho skládání nespadá do stylu soudobých skladatelů, kteří používají souzvuky tónů, jenž vytváří disonance a působí na posluchače nepříjemným dojmem. Nepoužívá
například
mikrointervalů,
naopak
jeho
skladby
jsou
povětšinou
neoklasického charakteru a s myšlenkou, kterou se snaží vyobrazit pomocí melodie. Moderní komponování bylo okradeno všemi těmi profesory a lidmi, kteří upřednostňují ošklivé, hlasité a chaotické zvuky. Naše umění by mělo vyzdvihovat lidskost. Místo toho skladatelé stáhli lidskost do míst depresivních a ošklivých, až psychotických. Pár skladatelů pokračuje v povznášení a zkrásňování hudby. Zůstali věrni své múze, ale z nějakého důvodu nebyli bráni vážně. To se teď mění. Lidi už nebaví škaredá, hlasitá a chaotická hudba. Když se ti nelíbí moderní obraz, podíváš se na něj na chvíli a jdeš dál. V hudbě je to jinak - ač se ti nelíbí, musíš sedět a doposlouchat ji, někdy to trvá docela dlouho. Moderní tanec vypadá, že našel tu správnou cestu, jak se spojit s lidmi a nebýt ošklivý3. Jeho skladby se hrají dobře. Dokonce i co se týče souhry, nejsou příliš náročné. Nástupy jsou napsány logicky a hudba má melodii a vrchol, které každý interpret i posluchač pozná. 2 Citace Kerry Turner 3 Citace Kerry Turner
6
2. Dílo Co se týče děl Kerryho Turnera, je jich mnoho. Čerpala jsem z jeho stránek, kde jsou tato díla vypsána. Seznam obsahuje vždy i krátký článek vztahující se k tomu, pro koho bylo dílo napsáno nebo jak vznikalo, případně co vyjadřuje. Nejnovější kompozice jsem umístila nakonec. Ty mi byly zaslány dodatečně emailem, bohužel bez podrobností. Farewell to Red Castle-pro smyčcový orchestr (1987) Napsáno na písemnou žádost Lynn Giles, pro školní smyčcový orchestr v Houstonu v Texasu. Později přepracováno pro oktet lesních rohů. Karankawa - pro symfonický orchestr (1993) Karankawa je jméno indiánského kmene, který obýval pobřeží Mexického zálivu podél Jižního Texasu. V roce 1685 zde ztroskotal průzkumník Robert Cavalier La Salle se svou posádkou. Zde si postavili francouzskou pevnost, která byla pojmenována Fort St Louis. La Salle nevěděl, že přišel na břeh a v samém srdci Karankawa postavil pevnost. Karankawas byly divoké kmeny, které jsou nyní
pokládány za kmeny oplývající
kanibalismem. Členové kmenu mají strašidelný a divoký vzhled. Jsou zbarveni do ruda a na sobě nosí rozetřený tuk z krokodýlů, který má odhánět komáry. Karankawas se drželi od francouzské pevnosti La Salle's Fort St Louis v odtažitosti. Nakonec je jednoho dne přepadly a celou osadnickou kolonii zmasakrovaly. Osvojily si jen pár dětí, které nechaly na živu a začlenily je mezi sebe.Tato práce je symfonická báseň, která popisuje tuto dramatickou, dosud málo známou historickou událost. Nejdříve posluchač slyší zvuky od pobřeží v Mexickém zálivu (například racky, vítr, vodu, vlny) . Pak slyší francouzské lidové písně. Poté hru na píšťalu, která je nakonec doprovázena zvukem pochodujících vojáku po písku. Karankawas mají téma v podobě fagotu a anglického rohu. Nastává obklíčení vojáků, děsivý válečný tanec kmene, bitva, vychází rány děl, výkřiky francouzských vojáků a krvelačných kanibalů. Nakonec Karankawas vítězí. Karankawa je divoká dobrodružná symfonická báseň, která trvá přibližně 9 minut. Introduction & Main Event (1992) - pro 4 lesní rohy a orchestr Toto dílo bylo skládáno v roce 1991 pro American Horn Quartet. Skládá se ze čtyř částí. Tato skladba je k dispozici i ve verzi pro čtyři lesní rohy a dechový ansámbl.
7
Concerto for Low Horn & Chamber (1995) Koncert pro hluboký lesní roh a komorní orchestr složil Kerry Turner v roce 1995. Tato neobvyklá práce byla objednána panem Edwardem Deskurtem. Je to koncert o čtyřech větách a je velmi oblíben. První věta začíná tympány a glissandy lesního rohu. Druhá věta je zvláštní doprovodem cembala. Třetí věta je melancholického charakteru za doprovodu dechového kvinteta. Čtvrtá věta je nejvíce virtuózní. Navzdory tomu, že je doposud prováděn pouze s klavírním doprovodem, se toto dílo stalo velmi populární. A to i přes skutečnost, že nebylo provedeno s orchestrem. Les Heroes (1997) - pro velký žesťový soubor s bicími V této symfonické básni o třech částech, která je určena pro velký dechový soubor, Turner vzdává hold třem lidem. Ty jsou jeho oblíbenými historickými postavami, které ovlivnili jeho život a charakter. Prvním byl Sir Ernest Shackleton (1874-1922), který riskoval život, aby mohl dovézt svou posádku zpět do Anglie. Druhou osobou je Saint Stephen, známý jako Protomartyr, který se stal prvním křesťanským mučedníkem, jenž byl obviněn z rouhání a byl ukamenován. Třetí významnou osobou v básni je Amelia Earhart (1898-1937). V červnu 1937 provedla let pře celý svět. Když se se svým partnerem blížili k Howlandovu ostrovu v Pacifiku, měli už málo paliva a kvůli bouřlivému počasí ztratili veškerou komunikaci. I přes rozsáhlé pátrání po nich nezbyla žádná stopa a jejich osud zůstává záhadou. Concerto for Bass Trombone (or Tuba) (1999) - koncert pro basový trombon a orchestr Koncert pro basový trombon a orchestr byl napsán na žádost pana Phillipa Brinka, který byl tehdy basovým trombonistou ve filharmonii v Hong Kongu. Tato práce je změnou v harmonickém zpracování skladatele a celý kus má tzv. gotický charakter. Koncert má tři věty. Existuje jen málo koncertů psaných pro basový trombon. Tohle dílo bude bezpochyby vítaným přírůstkem repertoáru. Koncert lze hrát i na tubu.
The Labyrint (1995) - pro žesťový ansámbl a bicí Labyrint je napsán pro velký dechový orchestr, který byl určen pro soubor na Bethany College v Lindsborgu v Kansasu. Skladatelovo pojetí vychází ze snu, ve kterém viděl sám sebe, jak stojí před branou labyrintu s mnoha chodbami. Aby mohl skladatel projít 8
přes labyrint, měla každá chodba svůj vlastní charakter, který získala pomocí barev a zvuků. Díky tomuto se každá chodba lišila. Bylo velmi odvážné transformovat tento sen do fonetického zážitku a podělit se tak s ostatními o tento zážitek. Labyrint trvá přibližně sedm minut. Tento kus byl složen částečně ve Frankfurtu a Berlíně v říjnu 1995 a následně dokončen v Lucembursku v lednu 1996. Postcards from Lucca (2000) - pro symfonické pásmo Toto dílo není zveřejněné. Bylo určené pro plukovníka Langleye z Amerického letectva. Sonata for Horn & Strings (1991) - sonáta pro lesní roh a smyčcový kvartet, nebo smyčcový orchestr Skladatelé 90. let se snažili více komunikovat se svými diváky. Ale na druhou stranu se snaží hledat neustále novou, technicky a umělecky nenáročnou hudbu. Ta je pak velmi jednoduše pochopitelná pro posluchače. To vše zahrnuje tato sonáta. Má tři věty a jsou v ní použity kontrastní témata. Jsou technické, rytmické a lyrické. Komorní skladby: Ricochet (1993) - pro žesťový kvintet Složeno pro mezinárodní festival hudby v Německu. Quartet Nr. 3 for Horns (1992) Tento kvartet byl oceněn. Kvartet č. 3 pro lesní rohy byl napsán v létě 1992. Byl navržen tak, aby se mohl hrát na jakémkoliv koncertu. Skladatel dává přednost tomu, aby byly všechny hlasy naprosto vyrovnané se stejnou virtuózní a melodickou obtížností. Skládá se ze čtyř vět: The Sooners, The Homesteaders, The Ghost Town Parade, a Finale. Kvartet č. 3 je přibližně sedmnáct minut dlouhý a je hrán v rozsahu čtyř oktáv. Kaitsenko (1991) - pro žesťový kvintet Napsáno pro vstup do soutěže Barlowovi nadace.
Casbah of Tetouan (1990) - pro pět lesních rohů Toto dílo je symfonická báseň pro pět lesních rohů. Kerry Turner ji začal psát v roce 9
1988 během návštěvy v Maroku. Severní Afrika dala tomuto dílu neobyčejný nádech. Mnoho nepoznaného, spousty dobrodružství, nové exotické pohledy, koření, hedvábí, uličky lemované prodejci a mnohé další, co je v této skladbě vyobrazeno. Je to jeho vlastní zážitek z města Tetouan, kde onemocněl a celou tuto cestu prožil se závratěmi a nadopován terapeutickými čaji, které způsobovaly zostření smyslů. Tato skladba je zaznamenána na CD Americ Horn Quartet. Fiesta Fanfare (1990) - pro čtyři lesní rohy nebo čtyři trumpety Napsáno z pověření města San Antonio, Texas, ke 150. výroční oslavě. Sonata for Horn & Piano (1989) Sonáta pro lesní roh a klavír je ukázkou neoklasického stylu Turnera, který je typickou složkou pro jeho rané skladby z let 1987-1993. Sonáta je složena v tradiční formě. Byla ovšem vytvořena s tradičními texaskými melodiemi, harmoniemi a rytmy. Je velmi často uváděna na mezinárodních soutěžích lesních rohů. Twas a Dark & Stormy Night (1989) - pro lesní roh a varhany (klavír) Také hrán ve verzi pro dva lesní rohy a klavír. V podání Virtuoso Horn Duo. Quartet Nr.2 for Horn „Americana“ (1988) - pro kvartet lesních rohů Určen pro American Horn Quartet. Bandera (1987) - pro trubku, lesní roh, trombon a klavír Napsán na písemnou žádost Cynthie Carrové z university ve Wisconsinu. Dá se hrát také s marimbou, která je použita místo klavíru. Variations on a Luxembourgish Folk (1986) - pro kvartet lesních rohů Kompozice je psána pro jednu z hudebních škol. Tato skladba je určena pro středně pokročilé hráče na lesní roh (druhý až čtvrtý rok). Fanfare for Barcs (1989) - pro kvartet lesních rohů Tuto skladbu složil Kerry Turner u příležitosti úspěchu American Horn Quartet na Mezinárodní dechové komorní soutěži.
10
Quartet Nr. 1 for Horns (1986) - pro kvartet lesních rohů Za tuto skladbu získal Kerry Turner 1. cenu ve skladatelské soutěži v roce 1986. The Black Knight (1985) - pro žesťový kvintet a varhany
Soundings on the Erie Canal (1984) - pro žesťový kvintet Jedna z prvních raných skladeb pro žesťový kvintet. Je napsána jako téma a variace na americké lidové písně. Ideální pro přídavek. Sonatina for Tuba & Piano (1984) Casbah of Tetouan (1993) - pro žesťový kvintet Původní verze v podání pěti lesních rohů byla přepracována pro žesťový kvintet. Six Lives of Jack McBride (1993) - pro tenor, lesní roh, housle a klavír Jde o kus, který se skládá z šesti částí popisujících různé události. Dílo je jedno z nejoblíbenějších a nejhranějších kusů Kerryho Turnera. Unlikely Fusion: Prologue & Epilogue (1993) - pro čtyři lesní rohy, tubu, cembalo a housle Speciálně vytvořený pro album Unlikely Fusion. Ghost Riders (1994) pro dvě trumpety, dva lesní rohy, dva trombony, tubu a optimální tenorový hlas Toto dílo je napsáno pro dechovou sekci orchestru, ve složení dechový oktet a tenorový hlas. Inspirací je stará západní americká lidová píseň „Jezdci v oblacích“. Na začátku je volitelná část, kdy zpívá tenor melodii, nebo je možné tuto melodii nechat hrát trombon. The Pocono Menagerie (1994) pro trubku, lesní roh, tubu a klavír Tuto skladbu napsal Kerry Turner na žádost Ifora Jamese pro konzervatoř ve Freiburgu. Tato skladba má čtyři části. Menagerie znamená v českém jazyce zvěřinec. Pocono znamená v indiánském nářečí pramen mezi horami. V první části Kerry Turner popisuje obraz jelena v lese. Pro tuto větu je naprosto příhodné využití lesního rohu. Skladatel se snaží zachytit klid jelena stojícího nehybně uprostřed hustých lesů. Jelen vyjde z lesa 11
na cestu, čímž si člověk uvědomí jeho velikost, zranitelnost až nahotu. Druhá věta popisuje medvěda, který se vynoří z lesa a přechází cestu. Je však vyrušen, proto utíká zpět do lesa, kde se cítí bezpečně. Třetí věta popisuje nádherné jezero, které je ovšem plné hadů, jež ani nevnímáme přes klid a nádheru hladiny vody. Čtvrtá věta popisuje jaká je krása, když pozorujete velké ptáky, letící po obloze. V této větě je sólovým nástrojem trubka. Chaconne for Three Horns (1994) Je inspirováno partem J. S. Bacha. Kerry ji věnoval Pražskému hornovému triu. Song of Mary for Eight Voices (1995) Psaný pro vokální seskupení. Dílo nebylo uveřejněno. Quartet-After-Four (1996) - pro lesní roh, housle a klavír Toto dílo mělo být původně psáno pro sólové housle a klavír, které mělo být věnováno Attile Keresztesi, kolegyni Kerryho Turnera z Lucemburské filharmonie. Přidáním lesního rohu do kompozice přineslo širší spektrum možností barev a speciální efekty. The Seduction (1996) - pro smyčcový kvartet Původně zhudebněná báseň od Joela Bara. Toto dílo není taktéž zveřejněné. Fandango (1996) - pro kvartet lesních rohů Tato skladba je určena pro American Horn Quartet. Quartet Nr. 4 for Horns (1996) Taktéž určeno pro American Horn Quartet. Improvisation (1998) - pro žesťový kvintet Improvizace vznikla v roce 1998. V tomto roce musel Kerry Turner hodně cestovat a neměl přístup ke klavíru. V jeho hlavě se rodila spousta nových melodií. S tímto nápadem začal improvizovat a díky tomu, že byl na cestách právě s žesťovým kvintetem, vznikla tato skladba s názvem Improvizace. Sonatina for Violoncello & Piano (1998) Napsáno pro Ludmilu Čermákovou a Esvana Rathaye z Prahy. V roce 2004 bylo toto 12
dílo přepracováno pro bratra Kerryho Turnera, Kyleho, který hraje na tubu. Suite for Solo Tuba & Horn Quartet (1999) Dílo nebylo publikováno. Barbara Allen (2000) - fantastický kus pro kvartet lesních rohů Napsáno pro Americ Horn Quartet a lesní rohy z New Yorské filharmonie. K dostání také pro oktet lesních rohů. The Ghosts of Dublin (2000) - pro oktet lesních rohů Uvedeno v roce 2001 v Japonsku. Jsou v ní použity lidové písně a tance z města Dublin, kam cestoval. Odráží se zde impuls lidových tanců, které městem proudí, a také historie města. Po krátkém úvodu přichází různá dobrodružná témata a zaslechneme zde opakující se hlavní téma, které se nazývá Baile Atha Cliath, což je irský název Dublinu. Je zde zachycen rok 1014, kdy město podléhalo Vikingům. Další část se jmenuje Insheer – pojmenovaná po lidové písni, která se v této větě prolíná. Díky ní dostává tato část lyrický nádech. Jsou zde vyobrazeny osoby a časová období, které mají pro Dublin význam. V závěru této skladby se navrací původní téma Baile Atha Cliath. Tato práce vznikla v Lucembursku od 11.-24. září roku 2001 a jeho stopáž je 7- 8 minut.
Rhapsody (2001) - pro devět nástrojů (dechový kvintet, housle, viola, violoncello a kontrabas) Tato skladba je obnovením čtyř živých vzpomínek ze života skladatele, jež měly vliv na jeho život. Použité scény byly v Turnerově mysli jako obraz plný barev. Dílo začíná úvodem, v němž se prolíná hlavní téma, za ním zaznívá zasněné pozadí. Toto téma se stále vrací, někdy se objevuje v kontrapunktu s nově zpracovaným materiálem. Tyto čtyři epizody, které mají charakterizovat vzpomínky, jsou propojeny třemi mezihrami, které zajišťují kontinuitu práce. Finále této skladby přináší opět hlavní téma, které je dokončeno a na závěr začleněny i různé melodie a motivy z předešlých epizod. The New – Found Journal (2001) - pro kvartet tub Objednáno Markem Htzelem pro kvartet tub. Také je verze pro dřevěný kvartet.
13
Four Duets (2002) - pro dva lesní rohy, nebo dvě tuby Four Duets je věnováno a napsáno pro Virtuoso Horn Duo. Bylo také přepsáno na žádost bratra Kyle Turnera pro dvě tuby. Tato skladba má čtyři části, z nichž každá trvá přibližně tři minuty. Úvod-waltz, Malagena, Intermezzo a Trigger. Každá část může být provedena zvlášť. Také 9 Fanfare (2002) - pro devět lesních rohů Toto dílo je napsáno pro devět lesních rohů ve složení American Horn Quartet a hornovou sekci New Yorské filharmonie. Je napsána antifonicky kdy hrají čtyři lesní rohy proti pěti. Z této skladby je cítit hrdinství a adrenalin. Three Movements for Four Horns (2003) - pro čtyři lesní rohy Tyto tři věty pro čtyři lesní rohy byly složeny na žádost mnoha nadšenců, kteří se zabývají hrou na lesní roh. Jde o práci určenou pro začátečníky, jak je tomu u dalších skladeb jako je Casbah of Tetouan, nebo Fanfara for Barcs. Tuto třívětou skladbu lze hrát celou, nebo jednotlivě větu po větě. Jsou technicky poněkud jednodušší a s menším rozsahem. Jsou méně únavné, než kvarteta, které jsou uvedeny výše. Rule Britannia! (2003) - pro kvartet lesních rohů Určeno pro American Horn Quartet. Symphony of Carols (2004) - pro kvartet lesních rohů Složeno pro Davida Johnsona a jeho skupinu lesních rohů na konzervatoři. Použil zde osm lesních rohů. Během druhé části odchází čtyři hráči za oponu. Na pódiu hrají zbylí hornisté. Druhá polovina hráčů odpovídá za plentou. Farewell to Red Castle (1995) - pro oktet lesních rohů Skladba vzniká v roce 1995 pro japonsko - německou skupinu lesních rohů. Původní téma je úryvek z autentické středověké skotské lidové písně. Skládá se ze čtyř variací a finále. Každá variace má odlišný charakter, ale téma je vždy zřetelné, i když někdy chytře skryté. Ve třetí variaci je téma považováno za dokončené a je následováno chromatickým doprovodem hlubokých tónů lesních rohů. Původní verze této skladby je napsána pro juniorský školní orchestr.
14
Berceuse for the Mary Rose (2004) - pro dechový kvintet Tuto skladbu složil Kerry Turner pro holandský dechový kvintet v roce 2004. Premiéra proběhla na hudebním festivalu v Nizozemí v městečku Kerkrade. Hudba je věnována jedné z nejznámějších válečných lodí 16. století. Byla postavena v roce 1509 – 1511. Stala se favoritem krále Jindřicha VIII. Po potopení v roce 1545 při náhodném střetu s francouzskou flotilou byla loď znovu objevena. Skladba vyobrazuje ukolébavku (spící lodě na dně moře), střet a konec plavby a v neposlední části i zábavu s dobrou společností u dvora Jindřicha VIII.
The New – Found Journal (2005) - pro dechový kvartet (flétna, klarinet, fagot a lesní roh) Přepsáno pro Quatuor de Vents du Luxembourg v roce 2004. Původní verze pro tubový kvartet. The Scorpion in the Sand (2004) - pro violoncello, lesní roh a klavír Tato dramatická práce byla napsána na objednávku Thomase Joestleina. Skládá se z šesti částí: 1. Škorpion v písku, 2. Kruh je nakreslen, 3. Kruh je půlen, 4. Kruh je čtvrcen, 5. Úvahy o významu, 6. Smrt škorpiona. Příběh pojednává o muži, který nachází škorpiona v písku na poušti. Nakreslí kolem něj hluboko do písku velký kruh. Škorpion začíná běhat kolem kruhu, ale bojí se přeskočit přes okraj. Působí na něj jako bariéra. Muž kruh rozpůlí, čímž škorpión začíná běhat kolem okraje ještě rychleji. Nakonec jej rozdělí na čtvrtiny. Škorpion je zmatený a nechápe svou situaci. Nedokáže přeskočit přes bariéru, což by mu šlo celkem snadno. Pak muž nakreslil osudovou linku. Obkreslí kolem škorpiona malý kruh. Škorpion v zoufalství a zklamání se raději zabije vlastním žihadlem. Raději zemře, než aby zůstal dále v pasti. Existuje mnoho významů pro tento příběh. Může například popisovat průběh lidského života, kruh povinností, závazků, zlozvyků, finančních problémů a dalších jiných pastí, se kterými se člověk může setkat. Žihadlo škorpiona má vyobrazovat sebedestrukci člověka s cílem vyrovnat se s problémy jako jsou alkohol, drogy, kriminalita a jiné závislosti. Škorpion mohl snadno vylézt z kruhu přes obvod. Buď to neviděl přes zářez nebo mu to nedovolil strach z toho, co se nachází na druhé straně. Poslední možností byla posedlost současným dilema a zklamání, které mu neumožňovalo myslet na jiné varianty záchrany. Tato skladba je poměrně obtížná a trvá asi deset minut. 15
Sólové skladby: Characters (1985) - pro lesní roh Stupnice, rozklady, ligatury, akcenty, intervalové skoky, extrémní vysoké a nízké polohy hry, a také extrémně hlasitá a slabá dynamika jsou obvyklou součástí rozehrávání většiny profesionálních hráčů. Characters začíná jako etuda, která se snaží napodobit rozehrávání. První veřejnou premiéru provedl sám Kerry Turner na vlastním recitálu, který hrál v New Yorku. Je nutné zde zachovávat většinu rozdílu, které jsou pro toto dílo charakteristické. Pro složitější pasáže jsou uvedeny alternativy. Come Thou Font of Every Blessing (1992) - pro klavír Nebylo publikováno. Phantom Shaties (2005) - pro lesní roh Nebyla publikována. Kompozice byla napsána pro námořní muzeum v Rotterdamu v Nizozemí. Byla věnována váženému řediteli Coenovi Schimmelpinnenckovi van der Oije, který odešel do důchodu v roce 2005. Jedná se o poměrně složitou hudební báseň, která obsahuje šest různých témat a každá tato část má jiný charakter. La Entrada de los Caballeros (2005) - pro lesní roh Tato skladba Kerryho Turnera je vázána na jeho rodné město San Antonio v Texasu. Skladba je vzpomínkou na rodeo konající se San Antoniu při kterém se účastnil Kerry Turner jako mladý muž. Skladba je vyobrazením vchodu a demonstrace kovbojů, znějících fanfár, mariachi trubek, nadšeného publika a kovboje sedícím hrdě na svém koni, který je oblečen do zdobeného mexického kostýmu. Crossing Union Square (2005) - pro lesní roh Nebylo publikováno. Na první pohled se zdá náročné. Dílo je ale psáno tak, aby se rozklady v šestnáctinových notách hrály pohodlně. Je založeno na rozkladech, které jsou jako denní cvičení společné pro všechny hornisty. Skladba je vyobrazením rušného Manhattanu, jeho provozu, křižovatek, chodců, tržišť plných ovoce a zeleniny, stánků a dokonce i rekreačního parku, kde se vyskytují skateboardisti a chodci se psy. The Hunt of the Cheetah (2005) - pro lesní roh 16
Kerry Turner se zde inspiroval přírodou. Zobrazuje známé scény, jako například geparda skrývajícího se ve vysoké trávě či pasoucí se nevinné antilopy. Jakmile antilopa vycítí nebezpečí, gepard, mistr rychlosti, vystartuje. Antilopy nejsou žádná pomalá zvířata, proto se jim protentokrát podaří uniknout. Zmizí přes pastviny. La Viuda de Salamanca (2005) - pro lesní roh Dílo nebylo publikováno. Skladatel měl tuto melodii ve své hlavě několik týdnů, pak se ji rozhodl předat pomocí hry na lesní roh posluchačům. Hudba zobrazuje osobu truchlící nad ztrátou své drahé lásky. Osoba se, zahalena do černého, oddává vzpomínkám, až se dostává zpět přes minulost a vzpomíná na vášnivé partnery, které znala před mnoha lety. Caprice (2005) - pro lesní roh Nebylo publikováno. Dílo bylo napsáno a myšleno jako přídavek. Hráč měl předvést všechny své prvky - jak melodické, lyrické, tak i technické. Melodie se hraje celkem třikrát a pokaždé je více zdobená a rozverná.
Echoes of Glastonbury (2005) - pro lesní roh Dílo nebylo publikováno. Tato skladba je inspirována legendami z okolí slavného opatství v Glastonbury. Toto místo je posledním odpočinkem krále Artuše a Guinevery. Má to být místo slavného ostrova Avalon a bydliště Jezerní paní. Svatý Grál je zde údajně také umístěn. Po zahájení scény na začátku této skladby se zde objevuje motiv, který líčí legendu Artuše, jako by někdo říkal, „to se stalo tady... tady“. Představuje ozvěnu z dávné minulosti. Celá skladba má vášnivý a dramatický charakter. Na konci se opět objevuje téma „to se stalo tady … tady“. The Twelve – Tone Walz (2005) - pro lesní roh Nebylo publikováno. Tato skladba je složena pomoci dvanáctitónové řady. Na začátku hraje lesní roh v hluboké poloze. Valčík je složen celý, s výjimkou pěti taktů, s použitím dvanáctitónové řady. Melodie se mění podle různých pravidel, pomocí proměn melodie v račím postupu, v inverzi raka, použitím sekvencí a různých oktáv. Je docela překvapivé, jak je možné vzhledem k takovému omezení kreativně komponovat. Celkový efekt je pro posluchače docela jednoduchý. Dávají tím tak možnost hráči si 17
vyzkoušet hudbu atonální. The Testament of Saladin (2005) - pro lesní roh Dílo nebylo publikováno. Saladin byl známým a obdivovaný sultáne Egypta, který po skončení osmdesátiosmileté vlády křesťanů v Jeruzalémě bojoval proti králi Richardovi Lví srdce ve třetí křížové výpravě. Byl podle všeho velmi nadaný vůdce. Respektovali jej nejen vlastní muži, ale i křižáci. V barbarském světě se snažil zachovávat zdrženlivost a civilizované chování. Byl příkladem úcty k lidskému životu, oddanosti ke svému lidu a k jejich náboženství. Tato skladba je Šeherezádou pro sólový lesní roh.
Book of 9 Solos (rok napsání neuveden) - pro lesní roh Bronze Triptych (rok napsání neuveden) - pro dvanáct lesních rohů Napsáno pro Dallas Symphony Orchestr. Ballad of Annabel Lee (rok napsání neuveden) - pro trubku, klavír a zpěv Symphony Nr. 1 „The Grail Symphony“ (rok napsání neuveden) Navajo Mandala (rok napsání neuveden) - pro žesťový kvintet a dechový kvintet Věnováno americkým ozbrojeným silám v Evropě.
18
3. Sonáta pro lesní roh a klavír Sonáta pro lesní roh a klavír vznikla v roce 1989. Je vrcholným příkladem Turnerova neoklasického stylu, také je typickou skladbou pro jeho rané kompozice v rozmezí let 1987-1993. Je komponována v tradiční sonátové formě (1. a 3. věta jsou v sonátové formě, tempo allegro, a 2. věta je typická passacaglia) s klasickým označením vět. Nicméně jde o čistě umělecky pojatou skladbu s typyckými texaskými harmoniemi, melodiemi a rytmy. Dílo získalo světový ohlas navzdory jeho relativní obtížnosti. Bylo nahráno na CD samotným Turnerem za doprovodu pianistky Ludmily Čermákové. Najdeme jej na albu Unlikely Fusion, třetím albu American Horn Quartet z roku 1996. První věta nese tempové označení Allegro, druhá Andante a třetí věta Allegro ma non troppo.
3.1 První věta První věta s označením Allegro je v klasické sonátové formě, ve znějící c moll. Téměř celá první věta je ve třídobém taktu. Místy se objeví střídavé takty, kdy je takt třídobý vystřídán taktem pětiosminovým, a následně se navrací do taktu třídobého. První téma této věty je vyplněno, takt po taktu, dvěma čtvrťovými notami s tečkou. Postupuje ve stoupajícím legátu a je zakončeno ostrými akcentovanými tóny. Toto téma je podtrženo doprovodem klavíru, ostinátem v osminových hodnotách, které předjímá druhé téma lesního rohu, začínající od dvanáctého taktu. Mezi prvním a druhým tématem hraje klavír sám. Přednáší opět stejné ostinátní osminy, jako v předešlých taktech, tentokrát ve velmi slabé dynamice. Dalo by se říct, že právě klavír je tím nástrojem, který vykresluje v této větě dynamické rozdíly. V mezihrách je klavíru povětšinou předepsána slabá dynamika. Kontrast vytváří hráč na lesní roh, který hraje v silné dynamice téměř po celou dobu trvání první věty této kompozice. Druhé téma (od dvanáctého do první doby sedmnáctého taktu) v podání lesního rohu, je přejato z předešlé anticipace v klavíru. Na rozdíl od klavíru, tyto ostinátní osminy hraje v legátu, ale v silné dynamice. Pod ním burácí klavír, jenž přednáší ve forte tečkovaný rytmus s předraženou šestnáctinovou notou. Je to předzvěst předcházející další téma. Klavír je během první věty neustále o jedno téma před sólistou. Jako by dával autor sám najevo rovnoprávnost při hraní sonát. V tuto chvíli je klavírista nejen doprovodným hráčem, ale i rovnocenným spoluhráčem. 19
Třetí téma navazuje přímo na předchozí část. Pod ním hraje klavírista v pravé ruce první téma lesního rohu, tedy čtvrťové noty s tečkou ve stoupajícím pohybu, a v levé ruce druhé téma, ostinátní osminové noty s akcentem. Celá tato část je v silné dynamice. Vyobrazuje vrcholné zakončení první části první věty. Tyto části jsou odděleny dvojitou taktovou čárou a je zde možno udělat malou pauzu pro zvýšení dramatičnosti. Druhá část moduluje z c moll do znějící As dur. Lesní roh nastupuje v měkkém forte a klavír v mezzoforte. Celá tato část působí jako z „jiného světa“. Zvláštností, která je pro tuto část typickou, jsou zdvihové noty do čtvrté doby. Tím že je hráč protáhne, posluchač uslyší motiv, který je typický pro Texas. Toto téma se hraje tenuto. Nové téma, jež je v legatu, se objevuje hned vzápětí. Má o něco silnější dynamiku. V klavírním doprovodu slyšíme předchozí téma, které hrál hornista. Celá tato část sílí a vede posluchače k další ještě silnější části. Kerry Turner psal témata tak, aby bylo možné je na klavír zahrát současně. Mnohdy se tak v jednu chvíli objeví i tři témata zároveň. Tato část začíná taktem třicet jedna. V klavírním doprovodu slyšíme v pravé ruce stále stejné opakující se téma a v levé ruce téma, které hrál hornista v předchozích taktech. V notové osnově určené pro lesní roh je napsáno téma, které zatím nezaznělo. Vyznačuje se ligaturou, tečkovaným rytmem a zaznívá i triola. V jeho závěru je běh šestnáctinových not, které postupují vzestupně a pak sestupným pohybem zaznívá chromatický postup, který je zakončen druhou dobou v taktu třicet osm, nejprve osminovou notou a pak ráznou šestnáctinovou triolou. Tato triola zaznívá i v klavírním doprovodu v obou rukou v témže taktu, jen o dobu dříve (tedy v první době). Klavírista dohrává poslední takt a zakončuje toto téma a celou část akordem, prodlouženým pomyslnou korunou a následující malou dramatickou pauzou. Od čtyřicátého prvního taktu hraje klavírista mezihru. Opět nastává zlom v dynamice, ale tentokrát i v tempu. Po předchozí dramatické pauze zní v pravé ruce jemné akordy a v levé již známá ostinátní melodie v osminových notách. Je to vyobrazení klidu po bouři. Tempo je pomalejší, ovšem jen po dobu čtyř taktů. Poté přichází accelerando a v taktu číslo čtyřicet sedm hraje klavír opět v tempu. V levé ruce stále zní ostinátní osminy, tentokrát v hlasitější dynamice a v pravé ruce zaznívá první téma, jež jsme slyšeli na úplném začátku skladby (čtvrťové noty s tečkou). Mezihra končí taktem čtyřicet devět. Zde nastupuje lesní roh a navrací se první část věty, opět v c moll, která se opakuje beze změny až do taktu sedmdesát jedna. 20
Od taktu sedmdesátého prvního hraje pouze klavírista. Tato část je bez předznamenání a přechází do pětiosminového taktu. Pak následuje přechod do taktu třídobého, tří osminového a po dalších dvou taktech se navrací zpět k taktu třídobém, ve kterém začíná na třetí době hrát hornista. Mezihra se střídavými takty a melodií, kterou hraje klavírista, představuje téma, které může svými synkopickými rytmy vyvolat představu kovboje jedoucího na koni. Od taktu sedmdesát devět toto téma zopakuje po klavíru i hornista, čímž dostává tato část nádech filmové hudby, která ovlivňuje veškerou kompozici Kerryho Turnera. Toto téma je zakončeno v taktu osmdesát osm, ve kterém hráč na lesní roh hraje dlouhý tón v třídobém taktu, spojený ligaturou až do taktu osmdesát devět, který je na čtyři doby. Pod ním zní v klavírním doprovodu tři akordy a pak jeden dlouhý akord s fermatou. Dynamika zeslabuje, na akordech je decrescendo. Následuje dramatická pauza, po níž zahraje klavírista ostré a krátké akordy v posledních dvou dobách čtyřčtvrťového taktu, stojící z agogického hlediska mimo rytmus, jako by tam ani nepatřily. Od taktu devadesát, který přechází zpět do c moll, hraje klavír opět mezihru ostinátního tématu osminových not. V devadesátém čtvrtém taktu se přidává hornista a opakuje toto téma znovu s tím rozdílem, že od třetího taktu hraje osminové noty v chromatickém postupu směrem dolů. Opět se začínají střídat takty z třídobých na pětiosminové. Zatímco hráč na lesní roh hraje stále tyto osminové postupy, v klavírním doprovodu zní již známá melodie připomínající zmíněnou filmovou hudbu. Toto téma dynamicky slábne, aby pak zesílilo do taktu sto třináct. V tomto taktu se skladatel znovu vrací k prvnímu tématu. Hornista hraje čtvrťové noty s tečkou a klavírista v obou rukou ostinátní rytmus v osminových notách. Po dohrání tohoto tématu přichází zlom v taktu sto devatenáct. Oba hráči zeslabí dynamiku a hornista hraje v legátu čtvrťové noty na druhé a třetí době. Z hlediska fráze je vhodné hrát první notu silněji a druhou lehčeji. Celá tato část se zeslabuje a objevuje se dvoutaktový úryvek filmové hudby, který moduluje do znějící B dur. Lesní roh hraje stále čtvrťové noty v legátu na druhé a třetí době, přičemž dynamika zesiluje. V taktu sto třicátém třetím opakuje lesní roh dříve zahrané téma v šestnáctinových notách, které je podpořeno levou rukou klavíristy. Téma je zakončeno dvakrát zopakovanou skupinkou osminové noty s triolou, spojenou na konci se čtvrťovou notou. Klavír dohrává poslední dva takty, ve druhém taktu drží akord a udělá malou dramatickou pauzu. Od taktu sto třicet devět má klavír mezihru, která je v pomalejším tempu. 21
V pravé ruce drží akordy, v levé hraje ostinátní osminové noty. Vše je hráno jemně ve velmi nízké dynamice. Od pátého taktu této mezihry začíná klavírista zrychlovat a zesilovat, až do taktu sto čtyřicet šest, kde se připojuje hornista. Začíná hrát na třetí zdvihovou dobu ve forte. Toto téma se podobá opět filmové hudbě. V taktu sto padesát dva, který se mění z třídobého na čtyřčtvrťový, se objevuje v lesním rohu znovu téma shodné s taktem sedmdesát devět. Hornista zde hraje v nejsilnější dynamice a ostrým nasazením během dvou dob zahraje dvě šestnáctinové a jednu osminovou notu. Tento dynamický vrchol naznačuje blížící se finále této věty. Na toto téma navazuje opět hudba, která má mnoho společného s filmovou hudbou. Dochází k opětovnému střídání pěti osminových a třídobých taktů. Od taktu sto šedesát jedna začíná hrát hornista v legatu sestupný tečkovaný rytmus a následuje sestupný pohyb v osminových notách. V této části je předepsané decrescendo. Od taktu sto šedesát šest se směr postupu obrací. Během tří taktů dochází ke vzestupnému pohybu, kdy hráč na lesní roh hraje tečkovaný rytmus, tentokrát bez legata s crescendem, zakončeným akcentovanými tóny v jednočárkované oktávě. Následuje závěrečné téma (takt sto sedmdesát jedna), které musí hráč na lesní roh hrát v maximální možné dynamice. Toto téma je v pomalejším tempu a představuje mariachi trubky, které jsou typické pro toreadorské a kovbojské akce v Texasu nebo ve Španělsku. Výrazným prvkem je kontrast mezi šestnáctinovými notami a triolami, hranými v tenutu, čímž vynikne nejlépe jejich rytmická rozdílnost. Téma je zakončeno akcentovanými osminami a krátkou dramatickou pauzou. Na závěr se navrací tempo primo, které přináší opět nám známé první téma čtvrťových not s tečkou. Naposledy slyšíme bouřlivé rytmické téma, prolínající se celou první větou.
3.2 Druhá věta Druhá věta nese tempové označení Andante a je typickou passacaglií. Je psaná v tónině e moll. První téma přednáší v nejslabší možné dynamice klavír. Toto téma působí jako chorál. Klavírista začíná dlouhou notou ve třídobém taktu, ze které se vyvíjí velmi prostá, smutná, pomalá melodie. V třináctém taktu se přidává lesní roh, který opakuje stejné téma, prolínající se s klavírem. Dynamika je velmi slabá, ale je potřeba ji vystavět společně s frázemi. Úkolem hornisty a klavíristy je zahrát toto téma tak, aby vyznělo jako dialog obou nástrojů. Oba nástroje jsou si rovny. Toto téma se rozvíjí až do taktu třicet pět. V taktu třicet šest začíná nové téma, rozvíjející se do taktu čtyřicet 22
osm. Dynamika je v mezzoforte v obou partech. Oba hráči by měli hrát nenuceně a tok hudby by měl plynout přirozeně. Je potřeba vhodně volit agogiku, s ohledem na vnitřní členění melodií témat. Vše v tuto chvíli závisí na vzájemné konfrontaci obou hráčů. Po tomto tématu má klavírista krátkou mezihru o třech taktech s novým tématem. V levé ruce hraje ligaturované osminové hodnoty, jež vytváří synkopický charakter. V kontrastu hraje pravá ruka noty čtvrťové. Po třech taktech mezihry se přidává hornista, který hraje polodlouhé noty v pianu. Jde o takzvanou techniku „stopped“. Noty se hrají polodlouze, ani staccato, ani tenuto. Po zaznění nechat tón doznít pomocí dozvuku. Hornista hraje velmi jednoduchou melodii a mezi jednotlivými tóny melodie mu díky této technice vznikají jemná odsazení. Klavír cituje v pravé ruce druhé téma a v levé probíhá ostinátní pohyb osminových not v různých intervalech, které se opakují, ale modulují. Po pár taktech se přidává lesní roh, pozměněn busche. Hornista hraje dlouhý tón, který je napsán do dvou taktů, spojených ligaturou s výrazným crescendem a decrescendem, který se ještě jednou opakuje o malou tercii níže. Tímto témbrovým efektem vznikají dynamické vlny a dochází k vyvolání ještě melancholičtější nálady. Doprovod ostinátních osminových not pokračuje, jen se obměňuje jejich harmonická struktura. Lesní roh začíná hrát další téma, šestnáctinové noty v rozkladech akordů a melodických postupech. Přestože je v této části předepsána nízká dynamika, nabízí se možnost různých dynamických nuancí. Toto téma působí napjatým nervózním dojmem, předjímá tak vrchol, který v následujících taktech přichází v doprovodném partu klavíristy. Je důležité, aby se hráč na lesní roh nenechal strhnout do jiného tempa. Následuje šestnáctinový pohyb v klavírním partu. Nad ním cituje hornista první téma této věty. Toto téma je pozměněno crescendem do mezzoforte a sólista hraje pouze šest taktů. V kontrastu hraje klavírista ostinátní šestnáctinové noty s crescendem a accelerandem v dalších čtyřech taktech, které předjímají vrchol druhé věty. Hornista nastupuje v jednočárkované oktávě osminovými notami s akcentem ve forte. Následují skupinky šestnáctin v legatu. Další dva takty klavíristy ve velmi silné dynamice naplňuje postup v šestnáctinových hodnotách, z nichž vyrůstá pasáž dvaatřicetinových hodnot, jež vyústí tremolem ve fortissimu. Do něj na třetí době taktu nastoupí hornista akcentovanými tóny v nejsilnější hratelné dynamice, pak následuje glissando přes dvě oktávy a opakování tohoto krátkého tématu, které končí akcenty na každém tónu. Díky fanfárám a glissandům vykresluje výše uvedené téma nový život. Je pokusem o boj s předchozí melancholickou náladou, kterou navodila mollová tónina. Toto celé téma 23
uzavírá klavírista zahráním akordu ve fortepianu s následným ritardandem, které nás navrací zpět k myšlence prvního tématu. Na závěr zazní koda, citující první téma v mystickém charakteru. Toto téma je v silnější dynamice, než na počátku skladby a je možno jej hrát o oktávu výš. Je doprovázeno klavíristou, v levé ruce akordy a v pravé osminovými hodnotami. Téma dále přebírá sólový klavír. Blíží se závěr, utichající postupně do nejslabší možné dynamiky. Poslední tón, který hornista zahraje je v jednočárkované oktávě a trvá patnáct dob. Pod ním hraje klavír tiché akordy, nejprve na jednu dobu, pak na dvě a poslední akord na tři doby. Aby byl konec ještě efektivnější, je dobré tento akord a fermatu v lesním rohu co nejvíce zeslabit.
3.3 Třetí věta Třetí věta s tempovým označením Allegro ma non troppo, je ve znějící C dur. Působí z celé této sonáty nejefektivněji a je napsaná ve čtyřčtvrťovém taktu. Fanfárou, jež začíná hrát hornista sám a o takt později se připojuje v protipohybu i klavírista, je navozena nálada celé této energické věty. Figurami technických skupinek se docílí nepsaného acceleranda a gradace vedoucí k prvnímu hlavnímu tématu třetí věty. První hlavní téma se vyskytuje třikrát. V partu lesního rohu zní šestnáctinové běhy. Klavírista hraje pouze levou rukou stejné rytmické hodnoty, jako hráč na lesní roh. Toto téma nezní v unisonu, oba party jsou od sebe vzdáleny o velkou tercii. Klavírista hraje hlavní téma a po dvou taktech se připojí opět i hornista. V partu pro lesní roh jsou zapsány dva hluboké tóny na čtyři doby. Vytváří podbarvení klavírního tématu v šestnáctinových notách. Po těchto dlouhých tónech hornista opět přebírá hlavní téma. Tyto motivy se navzájem prolínají s klavírním doprovodem, zesilují a dochází ke zhuštění melodie, čímž autor vytváří napětí. V následujících taktech dochází k dynamickému zlomu. Oba nástroje hrají mezzopiano. Figury, které jsou napsány v šestnáctinových a osminových hodnotách s akcenty, se prolínají mezi partem klavíru a lesního rohu. Tato část pomalu crescenduje až do místa kde oba nástroje hrají v plné síle. V levé ruce klavíristy lze slyšet akordy, v pravé ruce se střídají čtyři šestnáctinové noty po nichž následuje čtvrťová nota. V partu lesního rohu je stejný průběh v opačném pořadí. Tímto způsobem dociluje 24
skladatel zhuštění harmonie a efektivnosti. I přes neustálé střídání hlasů, použití protipohybů, střídání figur v sólovém partu a doprovodném partu, je dílo dobře hratelné. V souhře nejsou téměř žádné problémy. Po krátké mezihře přichází nové melodické téma. Hornista hraje ve vysoké poloze táhlou melodii za doprovodu šestnáctinových hodnot. Toto téma je psané v nízké dynamice. Občas se objeví šestnáctinové hodnoty v sólovém partu, které jsou však pouze krátkou melodickou ozdobou. Je potřeba tuto část hrát velmi přesně, zejména zdvihové noty, které svádí ke zpomalování a následnému rozbití souhry s klavírem. Následně toto téma přechází do dalšího motivu v šestnáctinových hodnotách. V klavírním doprovodu zní dvojhlasně stejné melodie i rytmické hodnoty, jako v partu lesního rohu, čímž motiv zaznívá v trojhlasu. Je zakončen chromatickým postupem v obou nástrojích. Na něj navazuje klavír dalším tématem, jež vzápětí opakuje lesní roh. Nejprve jej hraje tenuto v mollové harmonii. Pak se toto téma vyskytuje o pár taktů později tentokrát v harmonii durové. Nyní už tuto melodii hornista nehraje v legatu a něžně, ale naopak jsou zde psány akcenty a je možno tuto část rozvinout do rychlejšího tempa. Po tomto tématu dochází k výraznému tempovému zlomu. Klavírista takt před tímto zlomem zpomalí. Všechny noty v obou partech jsou zatěžkané. Toto místo je zvláštní použitím synkop, triol, kvartol a duol. Některé místa znějí jako z orientu, jiné mají nádech Španělska. Téma se neustále dynamicky rozvíjí a dosahuje vrcholu. Zakončením jsou ostré krátké akordy, po nichž následuje dramatická pauza a okamžitý návrat do původního tempa. Navrací se první hlavní téma. Je zcela nepozměněno. Po těchto tématických šestnáctinových notách zaznívají v podání lesního rohu melodické jemné tóny v legatu, přerušené náhlými akcenty v osminových hodnotách. Kerry Turner v těchto kontrastech využívá možností zvuku nástroje. Když přichází po hlavním tématu líbezné legato, posluchač je uklidněn, ale náhlé osminové akcenty v plné dynamice jej vytrhnou ze spánku. Po pár taktech mezihry se navracíme k melodickému tématu, které zde už zaznělo. Tentokrát je použita malá změna. Za tímto melodickým tématem jsou vloženy čtvrťové noty, které se střídají s trylky. Co doba to změna. Tyto dva takty jsou podpořeny doprovodem klavíru hrajícího trylky. Díky tomuto lze pro lepší hratelnost bez povšimnutí nahradit v partu lesního rohu trylky pouhými nátryly. Na těchto dvou taktech je potřeba uklidnit tempo, zvláště pokud hráč není technicky zdatný. Na tyto dva 25
takty s trylky se napojuje opakující se figura čtyř šestnáctinových a jedné osminové noty, postupující směrem dolů. Každá figura začíná o půltón níže. Toto téma zaznívá v protipohybu i v klavírním partu. Směrem dolů dynamika narůstá. V posledním taktu hraje do těchto figur, sestavených z šestnáctinových not, klavírista v levé ruce velké trioly v oktávách a v pravé ruce sextoly. Po těchto taktech je malá cezura, která dodává na dramatičnosti. Následuje akcent a glissando přes dvě oktávy. V závěru se opakuje hlavní téma, které je napsáno o oktávu výš a s malými obměnami narůstá do nejvyšší možné dynamiky. Dílo je zakončeno opět ostrými akordy, čtvrťovou pauzou a následně se ozývá sforzato na dlouhé notě se závěrečným glissandem přes dvě oktávy, typickým pro Turnerovu tvorbu. Jeho sonáta je dobře hratelná, efektivní a pro posluchače zajímavá. Souhra není složitá, ale naopak se z ní dá mnohé vytěžit. Vše záleží na tom, jakou strategii si hornista zvolí. Zda je technický, nebo výrazový typ. Není vyloučeno, že si zde může udělat i další tempové změny tak, aby bylo dílo co nejefektivnější. Tato skladba se nedá hrát jako klasické dílo, ačkoliv je v tomto duchu komponována. Rozbor jsem se snažila psát tak, aby v něm byly zejména mé vlastní hudební poznatky.
26
Závěr Cílem mé práce bylo prezentovat zde dosud neznámé informace o životě žijícího amerického skladatele a hornisty Kerrym Turnerovi. Součástí tohoto materiálu je dále souhrn skladatelova díla a kompoziční prostředky, kterých využívá ve svých skladbách. Díky vstřícnosti Kerryho Turnera jsem získala dostatečné množství informací ke zmapování jeho profesních úspěchů, skladatelské činnosti a sólové kariéře. Z hlediska toho, že zde uvádím také rozbor Sonáty pro lesní roh a klavír, je tato práce nabízena jako inspirační zdroj zejména v praktickém směru. Skladba je zde popisována z hlediska formy, nastínění charakterů jednotlivých témat i interpretačních problémů. Poznatky, mnou zde uvedené, by měly pomoci objasnit určité zákonitosti Turnerových skladeb. Inspirační zdroje skladatele, jimiž byl ovlivněn a které jsem zde napsala, by měly být vodítkem každému interpretovi, jež se bude zajímat o hudbu tohoto žijícího autora.
27
Použité informační zdroje http://www.hornquartet.com/home.html (15.3.2011) http://www.kerryturner.com/home.html 10.3.2011) http://cs.wikipedia.org/wiki/Claudio_Abbado (21.4.2011) http://www.kentnagano.com (21.4.2011) http://en.wikipedia.org/wiki/Pierre_Boulez
(21.4.2011)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Claudio_Abbado (21.4.2011) http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_Farkas (24.1.2011) http://en.wikipedia.org/wiki/Hermann_Baumann_%28musician%29 (21.4.2011) Emailová korespondence s Kerry Turnerem: Email ze dne 21.3.2011, Email ze dne 29.3.2011 Email ze dne: 8.4.2011 Email ze dne 13.4.2011 Email ze dne 30.4.2011 Email ze dne 1.5.2011
28
