ROČNÍK 6 • ČÍSLO 6/2010
Kdyňsko rozsvítilo vánoční stromy Krásné Vánoce a úspěšný rok 2011 přejí všem svým čtenářům starostové Sdružení obcí Kdyňska
Vánoční strom před kostelem sv. Vavřince v Mrákově. Slavnostní rozsvícení o první adventní neděli provázel zpěv koled a na závěr zatroubili trubači okresního mysliveckého sdružení. (ou)
K Ježíškovi letěla přáníčka z Chodské Lhoty
Česká lípa
Sto dvacet lidí rozsvítilo vánoční strom v Chodské Lhotě. Program řídil starosta Franta Jílek, děti recitovaly a zpívaly. Všude voněl svařák. Nakonec vypustily balonky, které krásně pluly noční oblohou směrem k Německé hoře a nesly přáníčka tomu nejpovolanějšímu - Ježíškovi.
Společně zazpívaná hymna a nově zasazená lípa. Oslavy vzniku samostatného Československa v Koutě na Šumavě.
1
Šesté polistopadové komunální volby Dvaceti lety obvykle měříme časový úsek proměny jedné generace, dvacet let trvala první republika, dvacet let zhruba trval „dočasný“ pobyt okupačních sovětských vojsk na našem území. Dvacet let také uplynulo od prvních polistopadových svobodných komunálních voleb. Politika v demokratickém státě je vždy odrazem našich postojů a priorit. Nemůže být lepší prostě proto, že si politiky volíme a oni se proto snaží zalíbit především svým voličským skupinám. To, co jedna skupina považuje za nedozírnou hloupost, druhá naopak podporuje. Vzpomeňme, jakou úlohu sehrály zdravotnické poplatky v posledních krajských volbách a ujišťování jejich pozdějších vítězů, jak tyto poplatky zruší. Ukázalo se, což samozřejmě věděli jen zasvěcení, že to vlastně z úrovně kraje nejde. Ale volební výsledky se počítají. Podobných podvodů a podvůdků volič nebude nikdy ušetřen. Měl by vždy méně podléhat slibům a více spoléhat na zdravý rozum a osobní zkušenost. Vím. V případě celostátní úrovně je „umělecký“ dojem politiků hodně ovlivňován a mnohdy také zkreslován médii. U těch krajských záležitostí jsou pro voliče k dispozici jen kusé informace, což je ve velkém nepoměru k miliardovým částkám, které kraje spravují. Komunální politika především v menších obcích a městech má však pro voliče jednu velkou výhodu. Nemusí spoléhat na zprostředkované informace. Sám si dokáže vyhodnotit, co ten či onen starosta nebo obecní zastupitelstvo dělá a již udělalo. Za těch dvacet let se i na Kdyňsku objevili lidé, kteří pro svou obec často dýchali. Někdy to odneslo jejich zdraví. V politice se prostě stává, že sebelepší záměry nemusí dojít svému
Místostarosta Kdyně Ing. Vladislav Vilímec. naplnění a někdy ani většinové podpoře občanů. Ani velké úsilí proto nemusí dojít úspěšnému završení. Jednou kvůli nedostatku financí, podruhé třeba byť kvůli jedné jediné nezdolané překážce. Každý, kdo vstupuje do komunální politiky, si musí být vědom těchto nástrah. Komunální volby jsou vždy určitým vysvědčením pro ty, kteří se snaží, věřím, podle svých nejlepších schopností a vědomostí spravovat obecní záležitosti. Někdy může být to vysvědčení příliš tvrdé a možná i nespravedlivé. Ale takový je život. V každém ohledu se obce v těch uplynulých dvaceti letech viditelně proměnily. Někde to platí více, někde možná o trochu méně. Generace komunálních politiků v těch prvních polistopadových letech na Kdyňsku rozhodně
nezklamala. Nebylo jednoduché se pustit do mnoha změn a postupně věci napravovat. Na začátku nadšení pomáhalo překonat určitou nezkušenost. Postupně se z mnohých stali obecně uznávaní komunální harcovníci, kteří se začali stále více orientovat v možnostech svých obcí, nejrůznějších státních programech a v posledku i v příležitostech, které umožnilo naše členství v Evropské unii. Po dvaceti letech ve své funkci například skončili pan starosta Václav Svoboda z Pocinovic, Václav Valečka z Brnířova, Zdeněk Bosák z Němčic nebo po mnoha letech i Václav Řehák ze Zahořan, starostové obcí odlišných velikostí. Určitě za nimi zůstala nepominutelná stopa a vytvořili určitou laťku, se kterou budou ti jejich nástupci vždy srovnáváni. Řada těch zkušených dále pokračuje a můžeme se těšit, že ve Kdyni, Kolovči, Koutě na Šumavě, Mrákově i jinde využijí plně potenciálu svých obcí. I když se asi v dalším volebním období nepodaří na Kdyňsku uskutečnit tak velký projekt, jako byla stavba Centra vodní zábavy. Na konci listopadu ostatně došlo po mnohatýdenním čekání a po mnoha intervencích konečně k plné úhradě slíbených prostředků z Evropské unie i Státního rozpočtu na tuto akci. Někdy si dokáže nepředvídatelný vývoj skutečně zahrávat s nervovou soustavou komunálních politiků. Je na místě popřát všem zvoleným starostkám, starostům i dalším představitelům obcí na Kdyňsku tedy pevné nervy, odhodlání a nezdolnou víru v úspěch. Věřím, že i další generace starostů, která nastoupila v některých obcích, uspěje přinejmenším stejně tak, jako jejich předchůdci. Ing. Vladislav Vilímec, místostarosta města Kdyně
V čem se liší a v čem jsou stejné země kontinentu
Studenti domažlického gymnázia se zapojili do mezinárodního projektu podporovaného Evropskou unií s názvem Comenius – Different and Still The Same. Skupinky čítající až šest studentů se postupně podívají do všech partnerských států, kde společně s ostatními kolegy budou tvořit dokument, který se zabývá kulturou zemí zapojených v projektu, jejich obyvateli a tamním způsobem života. 2
V ulicích se ptáme kolemjdoucích na otázky týkající se jejich běžného života či představ o životním stylu ostatních národů. Jako první nás začátkem listopadu čekala cesta do belgického města Dilsen. Zde jsme uplatnili své jazykové dovednosti a získali zkušenosti v komunikaci s ostatními lidmi v angličtině. Navštívili jsme spoustu zajímavých míst, například Evropský parlament v Bruselu nebo Maastricht, kde jsme měli možnost zúčastnit se karnevalu. Kromě znalostí jsme si přivezli spoustu zážitků a navázali přátelství se zástupci ostatních států. Do dvou let vznikne finální film, na kterém by se měly podílet všechny partnerské školy. Mezi nimi je kromě výše zmíněné Belgie i Polsko, Španělsko a Turecko. Držte nám palce, ať se dokument povede a my uděláme dobré jméno nejen domažlickému gymnáziu, ale i celé České republice. Jaroslava Presslová, Kdyně
Vo l b y s t a r o s t ů a m í s t o s t a r o s t ů n a K d y ň s k u obec
starosta
místostarosta
Obec Běhařov Obec Brnířov Obec Černíkov Obec Dlažov Obec Hradiště Obec Chodská Lhota Město Kdyně Městys Koloveč Obec Kout na Šumavě Obec Libkov Obec Loučim Obec Mezholezy Obec Mrákov Obec Němčice Obec Nová Ves Obec Pocinovice Obec Spáňov Obec Úboč Obec Úsilov Obec Všepadly Městys Všeruby Obec Zahořany
Jindřich Kellner Zdeněk Šup Jaroslav Šlachta Petr Kodeš Ing. František Polanka František Jílek Jan Löffelmann Ing. Václav Pergl Ing. Václav Dufek Jan Pflanzer Ing. Jana Dirriglová Václav Němeček Josef Janeček Jan Hvizd Mgr. Věra Hynčíková Ing. František Rada Josef Kupilík Václav Zima Miroslav Sláma Karel Němeček Ing. Ludmila Rousová Ing. Miroslav Jandečka
Stanislav Kubíček Vlastimil Weber Jan Hladík Jan Bečvář Ing. Jaroslav Fronk Otto Pech Ing. Vladislav Vilímec Jana Peclová Mgr. Luboš Kuboň Bc. Vladimír Černý Richard Honka Milena Házová Jiří Kupilík Pavel Vejvančický Josef Tauer Václav Ponocný ml. Ing. Josef Ouřada Václav Matějka Ing. Václav Pritzl Řehoř Svatoš Václav Krásnický Ing. Jaroslav Koutník
Vítali nové Kolofántky
Zábava v penzionu V listopadu proběhlo v našem Domově sportovní odpoledne plné soutěžení a zábavy. Soutěžilo se na osmi stanovištích v různých disciplínách, se kterými našim obyvatelům pomáhali studenti VOŠ z Domažlic, které jsme si přizvali na pomoc. Soutěžící sbírali podle své šikovnosti body, které následně vyměnili za odměny v podobě sladkostí a toaletních potřeb. Akce se velmi vydařila, všichni se dobře bavili a věříme, že na toto aktivně strávené odpoledne budou naši obyvatelé dlouho a rádi vzpomínat. Lenka Schauerová, Dům seniorů Kdyně, p. o.
V sobotu 20. listopadu přivítal městys Koloveč do svých řad občánky narozené od října 2009 do listopadu 2010. Slavnostně bylo přivítáno 11 dětí, z toho sedm děvčat – Eliška Nová, Vanessa Janková, Kamila Duchoňová, Eliška Kubíčková, Vanesa Gabrielová, Julie Gabrielová a Tereza Bernklauová a čtyři chlapci – Jakub Osvald, Vladimír Horník, Matěj Němeček a Jakub Fronk. Setkání představitelů městečka Koloveč s našimi novými občánky a jejich rodiči proběhlo v obřadní místnosti. Součástí byl slavnostní projev starosty, ve kterém popřál novým občánkům, aby ve svých rodinách a v našem městysi prožili krásné a bezstarostné dětství, aby se Koloveč stal jejich opravdovým domovem, ke kterému si vytvoří pevné citové pouto, ve kterém budou rádi žít, nebo se do něj budou rádi vracet, aby byl jejich život šťastný a úspěšný, aby se stali prospěšnými a váženými občany městyse Koloveč, kteří budou hrdi na místo, kde vyrostli a kam patří. Následovalo vystoupení dětí z Mateřské školy v Kolovči, zápis rodičů narozených dětí do pamětní knihy městyse, focení dětí a rodičů profesionálním fotografem a předání drobných dárků dětem i jejich rodičům. Václav Pergl, starosta 3
Výlet kolem přehrady
Letošní pestrobarevný podzim se snažil místní úřad v Černíkově ve spolupráci s knihovnicí zpestřit osmadvaceti výletníkům putováním kolem Nýrské přehrady, přes zříceninu hradu Pajrek do Nýrska. Tradičně jsme 8. výlet završili posezením u dobrého jídla a pití v nýrské hospůdce. Přeji všem, aby se v příštím roce drželi pouze těch barev, které jim přinášejí radost a potěšení. Po všech stánkách úspěšný rok 2011. Alena Najnarová
Znak Dlažova z odpadového materiálu Začátkem října dokončily děti z MŠ Dlažov pod vedením ředitelky Aleny Němcové, učitelky Blanky Kotálové znak obce a připojily se k pokusu o světový rekord v sestavení světově unikátní galerie znaků měst a obcí ČR vyrobených z odpadových materiálů. Nyní už je tento znak zaregistrovaný a stává se tak jedním z mnoha zaslaných znaků pořadateli Agentura Dobrý den Pelhřimov s. r. o. a společnost EKO-KOM. V průběhu roku 2011 se uskuteční rekordní pokus o vytvoření světového rekordu v této „disciplíně“. Vznikne největší galerie znaků měst a obcí České republiky vyrobených z odpadových materiálů. K dnešnímu dni je již zaregistrováno 770 znaků měst a obcí. V Plzeňskén kraji pak okolo 40 organizací, které znak vyrobily a zaslaly k registraci. Petr Kodeš, starosta
Na znaku pracovaly děti ze školky, paní učitelky, dvě maminky a pár starších dětí. Děkujeme! Moc se jim to povedlo.
Hon začal i skončil v Oprechticích
Využít každý den Takto se jmenuje projekt pro žáky šestých ročníků Masarykovy základní školy ve Kdyni. Jedná se o dva dny prožité v novém třídním kolektivu na Horské chatě Koráb spolu s novými třídními učiteli hned na začátku školního roku v září – v tomto školním roce od 20. – 21. září – 6. A – třídní učitelka Mgr. Ilona Farkašová; 22. – 23. září – 6. B – třídní učitelka Mgr. Věra Kreuzová a 29. – 30. září 2010 – 6. C – třídní učitelka Šárka Bürgerová. Cílem adaptačního dvoudenního pobytu nově vytvořené šesté třídy je vzájemné poznávání, stanovení pravidel soužití v novém kolektivu, minimalizace projevů rizikového chování (šikany, záškoláctví) a prožívání sebe sama jako neopakovatelné individuality v kolektivu třídy. Pro projekt se podařilo získat většinu dětí a rodičů. Zejména rodiče pochopili význam a cíle celého projektu. Adaptační pobyt probíhal výrazně aktivní formou. Převažovaly zážitkové aktivity, které nenásilnou cestou vedly děti ke spolupráci a dodržování dohodnutých pravidel. Oblastní metodička preventivních aktivit projektu KPZ pro region Domažlicka Jana Hendrichová si s dětmi povídá o vztazích ve třídě, o způsobech řešení problémů. Zážitkové aktivity střídaly aktivity sportovní. Pobyt plný různých činností je samozřejmě velmi přínosný i pro samotné učitele, hlavně pro nového třídního. Má možnost sblížit se prostřednictvím zážitkových her a debat s dětmi, které jsou jeho novými žáky, a z pozice vnějšího pozorovatele poodhalit povahové rysy žáků. Po krátkém pozorování je jasné, kdo patří mezi třídní vůdce, které děti jsou zakřiknutí tichošlápci, po delším pozorování odhalíte oblíbené žáky, neoblíbené i věčné rváče. Všechny poznatky jsou pro třídního učitele cenné při práci s třídním kolektivem. Většině dětí se projekt líbil, všichni spolupracovali, vzájemně si pomáhali. Dva dny v objektu v blízkém okolí se společným režimem vidíme jako pozitivní krok k přechodu na druhý stupeň ZŠ. Projekt budeme opakovat. Mgr. Věra Kreuzová školní metodik prevence
Halloween třeťáků z Kouta na Šumavě
Myslivecké sdružení Stanětice pořádalo v listopadu tradiční hon v okolí Oprechtic, Stanětic a Úlíkova. Střelci a honci se v ranních hodinách sešli před hospodou, kde o průběhu honu pohovořil předseda společně s hospodářem mysliveckého sdružení. Byly připraveny tři leče. Dohromady se v revíru střelilo pět kusů černé zvěře a jedna liška. Konec honu patřil slavnostnímu výřadu a poté se střelci a unavení
honci odebrali do Oprechtické hospůdky na vepřové hody Josefa Voráčka. Než začala zábava při hudbě Hubertka, proběhl ještě myslivecký soud se soudcem Přemyslem Voráčem, kdy se probraly a potrestaly přestupky myslivců během honu. Byl vyhlášen krále honu a vylosovala se bohatá tombola. Dobrá nálada se přehoupla přes půlnoc a protáhla se až do ranních hodin. Hanka Hoffmannová 4
Lampiony v Koutě na Šumavě
Víte, že... Nově
Koutem na Šumavě prošel lampionový průvod. Vyrazil od školy, prošel obcí až na prostranství před obecní úřad. K velké radosti, nejen dětí, přijel krásný bělouš. Ani nikomu nevadilo, že s Martinou. Děti si mohly koníka pohladit. Pracovnice školy rozdávaly chutné perníčky, které děti samy vyráběly. Dospělí nepohrdli svařeným vínem. Celý podvečer zakončil ohňostroj. „Strašně jsem se bála, co bude dělat počasí, ale nakonec se umoudřilo, a tak se nám celá akce povedla“ svěřila se se svými pocity ředitelka školy Hana Holubová. Helena Klimentová, Kout na Šumavě
Platí od 29.11. - 10.12.2010
SPAR STRNAD Náměstí 131, Kdyně 4. VDěkÝujeRmeOvšeČmÍnašOimTzákEaznVíkůŘmENÍ
obchodu za projevenou přízeň a za celý kolektivrok 2011 !!! Vám přejeme veselé Vánoce a úspěšný Nowaco Z naší pekárny
SUPER CENA
Dalamánek
Coca Cola HBC
Cappy
- Pomeranč - Multivitamin na
na
Běžná ce
1 ks = 100 g
6,50
SUPER CENA
7,50
Tetrapack 1 l
Běžná ce
27,90
19,90
Kraft foods
Kostelecké uzeniny
Velvet
Kostelecký Poličan
instantní káva Sklo 200 g 100 g = 54,95 Kč
na
na Běžná ce
144,90
109,90
SUPER CENA
Cena za 1 kg
SUPER CENA
Běžná ce
179,-
139,90
Naše otevírací doba:
Po–Pá: 7:00–19:00 So−Ne: 7:00–12:00 5
založený ovocný sad je v Dlažově? V říjnu tam vysázeli 35 ovocných stromků. Obecní úřad zakoupil sazenice a ochotní občané se postarali o jejich výsadbu. Dochází tak k obnově bývalého ovocného sadu, který ještě mnozí občané pamatují. „Přispěli jsme tím i ke Dni stromů,“ dodává starosta Petr Kodeš Lampionový průvod prošel Všeruby? V předvečer státního svátku prošlo téměř 80 dětí a dospělých s rozsvícenými lampiony Všerubami. Závěr průvodu, pořádaného již tradičně školní družinou, byl v kulturním domě, kde děti plnily různé úkoly, připravené SRPDŠ při ZŠ Všeruby. Za jejich splnění získal každý „penízky“ a mohl si vybrat svítící náramky, které problikávaly sálem při následné diskotéce. „A tancovali všichni, od těch nejmenších „školáčků“ až po ty nejstarší školáky,“ uzavírá Renata Reifová. Pěvec Milan Sulej z Hluboké dosáhl velkého úspěchu v prvním finálovém večeru talentové show Talentmania? Od diváků získal nejvíce SMS a stal se absolutním vítězem nedělního finálového kola. Postoupil tak do Superfinále, kde skončil desátý. Základní škola v Prapořištích prochází postupnou rekonstrukcí a renovací? Zatím se pokročilo ve vybavení zahrady, kde byly umístěny nové stoly s lavicemi určené k odpočinku a volnému času. Postupně se připravuje na rekonstrukci i budova, práce je potřeba rozdělit postupně „krok za krokem“, jak říká ředitel školy Jan Dobiáš. Obecní úřad Dlažov společně s kulturní komisí pořádal v Mileticích adventní posezení? Účastníkům bylo ukázáno, co vše lze vytvořit z kynutého těsta. Pod vedením paní Sedláčkové a paní Hrubé ze zemědělské školy v Klatovech se i naučili několik receptů. O adventu a adventních zvycích se dozvěděli od paní Sieberové z klatovského muzea. Probíhala ochutnávka i prodej vína. Posezení provázela báječná, uvolněná atmosféra. Vznik samostatného Československa slavila Základní škola v Koutě na Šumavě? Se zastupitelkou obce paní Váchalovou připravila vzpomínkový akt. Společně s dětmi a dalšími obyvateli Kouta průvodem došli ke hřbitovu k památníku padlých. Děti připravily krátké kulturní vystoupení a všichni společně zazpívali hymnu. Připomenuli si také význam „dušiček“. U kaple U Tří křížů zasadili lípu. Sázení stromu byl pro děti velký zážitek. Tři bronzové medaile si přivezla Základní škola Prapořiště ze závodu Narama seito z Plzně? Jednu vybojoval Tomáš Šimek v kategorii kata, další dvě přidala Nikola Žikešová – v kategorii kata i kumite. Pro ostatní zatím visely cenné kovy příliš vysoko. „Většina závodníků trénuje déle než my, trénink dvakrát v týdnu začal u nás až v letošní sezóně,“ dodává ředitel Jan Dobiáš.
Kdyňští hasiči na letošních srazech a oslavách Letošní rok jsme se s naší ,,Babičkou“- automobilovou stříkačkou Laurin a Klement zúčastnili několika srazů hasičské historické techniky a oslav založení hasičských sborů nejen v naší republice. Naší první akcí byl 22. května Dětský den před Sport barem ve Kdyni. Zájem o soutěže a prohlídku hasičské techniky byl velký, a to jak u dětí, tak u dospělých. Děkujeme panu ing. Mazancovi, řediteli firmy ELITEX Machinery, s. r. o, za zapůjčení nákladního automobilu na převoz naší automobilové stříkačky Babičky. František Strnad
6. června jsme byli pozváni na oslavu 150. výročí založení hasičského 1. - 12. června jsme se zúčastnili pátého ročníku Srazu historické hasičské sboru ve městě Roding v Bavorsku. Ze strany návštěvníků i kolegů hasičů techniky v Litoměřicích. Ministr vnitra zavěšuje pamětní stuhu na náš byla „Babička“ obdivovaným exponátem. Pro nás byla velkým zážitkem prapor. „Babička“ byla mezi pěti vozidly, která vezla významné hosty. jízda v průvodu, který byl dokonale zorganizovaný.
31. července jsme byli pozvání na oslavu 120. výročí založení hasičského sboru v Tlumačově. Slavnost zahájili mší svatou u kaple a probíhala v přírodním amfiteátru na koupališti. 21. srpna jsme byli účastníky 40. ročníku Jízdy historických vozidel Chodskem. Trasa vedla z domažlického náměstí do Staňkova na letiště a dále na Babylon. Počasí podpořilo hojnou účast a atmosféra byla vynikající.
Poslední akcí v roce 2010 byla účast na 4. ročníku srazu hasičských autoveteránů v Kolíně – Kutné Hoře. Seřadiště bylo v Kolíně, projíždělo se Kutnou Horou kolem Chrámu Svaté Barbory a poslední fotografie je před zámkem Kačina, kde byl cíl.
Tenisový klub v roce 2010 Tenisový klub ukončil venkovní sezonu v říjnu. Závěrečnou akcí byl tzv. handicapový turnaj ve dvouhrách. Vítězem se stal Jiří Schneider ml. Turnaje se zúčastnilo 12 hráčů a po jeho ukončení následovalo společné posezení a zakončení sezony. Letošní sezona byla pro náš klub úspěšná. Naše 2 družstva dospělých hrají v I. a II. třídě okresní soutěže Davis Cup, v průběhu celého roku jsme organizovali a zajišťovali výuku tenisu dětí, která vyvrcholila týdenní tenisovou školou. Proti loňsku se zvýšil počet dětí, které se tréninků účastní, a většina z nich se zapojila také do zimní přípravy. Klub v tomto roce zorganizoval 4 turnaje. Již zmíněný handicapový turnaj (Schneider ml.), Turnaj čtyřher o pohár starosty města (Abrahám-Suchý), Přebor dvouher (Pavlica), Přebor čtyřher (Roub - Šustek). V příštím roce, kdy máme 50ti leté výročí založení stávajících kurtů, bychom mimo běžnou činnost chtěli provést dílčí rekonstrukci kurtů, pokračovat v dětské tenisové škole a v průběhu roku opět zorganizovat několik turnajů. Jaroslav Pavlica 6
KDYŇSKO informační zpravodaj vydává: Sdružení obcí Kdyňska Odpovědná redaktorka: Sylva Heidlerová Adresa redakce: Infocentrum Kdyně Nádražní 314 345 06 Kdyně e-mail:
[email protected] [email protected] Evidence periodického tisku u ministerstva kultury pod číslem MK ČR E 15943 Tisk: Typos, tiskařské závody, s. r. o. uzávěrka příštího čísla: 20. 1. 2011
Po stopách Yettiho s Kolo Kolovčem Naše pionýrská skupina Kolo Koloveč zorganizovala na konci října víkendovou výpravu „Po stopách Yettiho“. Páteční večer pro nás začal sbíráním nejrůznějších informací o Yettim, které nám naši předchůdci zanechali ukryté v důmyslných skrýších. Protože nám zbyl čas před spaním, využili jsme ho k hraní zábavných deskových her. V sobotu ráno dorazila naše výprava do domorodé vesničky Tibeťanů, kteří nás naučili vyrobit si jejich tradiční klobouky. A protože někteří z nás nevěděli, jak Yetti vypadá, tak museli vyřazováním nesprávných nápověd, přijít na jeho skutečnou podobu. Po dobrém obědě jsme se vydali do tajemné Shambally, kde prý Yetti slouží jako strážce. Přes stanoviště jsme se dostali dovnitř, kde nás ovšem čekalo velké lákadlo a to zlaté sošky. Ovšem pokud jsme si je chtěli vynést, bylo to možné jen ve správném pořadí, což nebylo vůbec lehké. Navečer se blížila sněhová vánice. Byl čas se někde utábořit, abychom byli připraveni na další den, na lov Yettiho. Proto se vedoucí rozhodl postavit pevné igelitové stany, které nás ochránily. Nedělní mlhavé ráno, kdy už jsme věděli, že je vhodná doba jít Yettiho hledat, jsme si nakres-
lili jeho obrázek. To proto, abychom si ho nespletli s něčím jiným, a ještě jsme o něm složili písničku. Po svačině, v mlze a jemném dešti, jsme blízko našeho obydlí narazili na jeho stopy a po delším hledání ho opravdu
našli. Byl už na turisty zvyklý a po krátkém přemlouvání se s námi společně vyfotil. S úsměvem a nadšením jsme se vrátili do chaty. Sbalili se a odešli zpět do civilizace a domů. Magdalena Hergetová, PS Kolo Koloveč
klání rodičů a dětí ve Všerubech Tenisový turnaj Podzimní Podmínkou účasti bylo vytvoření dvojice rodič – žák či prarodič – žák a tyto dvojice spolu plnily různé úkoly. Například házely míčky do kužele, pokoušely se projít co nejrychleji vytyčenou trasu se zavázanýma očima, poslepu hádaly napsaná slova pouze jejich obtahováním prstem a při vyplňování „dotazníků“ všichni zjistili, jak dobře se navzájem znají. Většina soutěží probíhala na víceúčelovém hřišti v těsném sousedství školy, ale i přes odpolední sluníčko se ochladilo a všichni byli rádi, že se mohou přemístit do vyhřáté budovy školy. Tam podle předlohy skládali rozstříhaný obrázek, společně si vyrobili papírového dráčka a na závěr rodiče či prarodiče „poslepu“ poznávali své děti. Odpoledne se vydařilo, a tak plánujeme další – Jarní klání, to už bude jistě tepleji! Foto poslední strana fotoreportáže Renata Reifová
37. ročník turnaje O pohár města Kdyně ve stolním tenisu, který je zároveň memoriálem Jana Pejsara, dlouholetého předsedy oddílu a trenéra, se konal v kdyňské sokolovně. Zúčastnilo se 37 mužů, 12 žen a 15 žáků. Zásluhou několika ligových hráčů a hráček byl k vidění velmi pěkný stolní tenis. Účastníky pozdravil starosta Kdyně Jan Löffelmann a podívat se přišla i paní Pejsarová, které pořadatelé předali květinu. Vítězem mezi muži se stal Tomáš Voříšek, hráč druholigového oddílu Kotlářka Praha, který ve finále porazil Daniela Berana z Unionu Plzeň. Dvouhru žen vyhrála domažlická hráčka Zdeňka Marešová, která nyní hájí barvy druholigového Boru u Tachova, druhé místo obsadila Marta Škubalová ze Sokola Plzeň. Mezi žáky byl nejlepší Miroslav Jehlík z Pocinovic, který momentálně již sbírá ligové zkušenosti rovněž v Boru u Tachova. Z domácích hráčů se nejlépe umístil Ivo Stanček, který obsadil 5. – 8. Místo ve dvouhře mužů. Ivo Stanček 7
Co se děje v infocentru Zakončení semestru Letos ... hold sochařině univerzity 3.věku Podzimního semestrálního kurzu, cyklu 6-ti přednášek na téma: Využití a pěstování jedlých a léčivých hub se zúčastňuje 20 posluchačů, převážně důchodového věku. Zakončení semestru je v Muzeu příhraničí v úterý 14. 12. v 10 hodin. Zveme i nepřihlášené zájemce na přednášku na téma: Jak si můžeme houby vypěstovat sami. TIC Kdyně
C h c e t e d a ro v a t p ř e k v a p e n í ? Věnujte mapu! Turistické informační centrum Kdyně nabízí nástěnné plastické mapy vhodné pro poznávání i dekoraci. Česká republika, Plzeňský kraj, Šumava
V sále Muzea příhraničí probíhá výstava klatovského sochaře Václava Fialy. Expozice s názvem Letos… je autorovým ohlédnutím za uplynulým rokem, za vytvořenou prací. Vzhledem k velikosti sálu jsou zde zastoupeny převážně menší plastiky z černě patinovaného železa. Ta větší, monumentální díla jsou zachycena na fotografiích. Vernisáž zahájil architekt Jan Rampich a vtipně představil autorovu práci a sochařinu vůbec: „Vzít
dláto a palici, sbíječku, pilu a ostatní přetěžké nástroje a zaútočit na masiv, trpělivě a směle z něj odebírat gram po gramu až se vyloupne kadlub skulptury, to chce zajisté vážnější a úpornější umanutí, než pozvat slečnu do ateliéru, nabarvit jí latexem a nafotit s ní pár aktů…“ vzdával hold Fialovi během své řeči architekt. Výstava v Muzeu příhraničí potrvá do 31. 12. 2010. TIC Kdyně
Turistické informační centrum zve
Vánoční jarmark
na 35. setkání pamětníků. Muzeum příhraničí pátek 10. prosince, 14. 30 hod. Tématem jsou ochotnické divadelní soubory. Tisíc fotografií a autentické zvukové nahrávky.
a unikátní novinka - Český les.
Úspěch přednášek předčil očekávání S příchodem dlouhých zimních večerů odstartoval i další řetězec přednášek, které pořádá Turistické informační centrum města Kdyně. S první přednáškou v řadě vystoupil v úterý 9. listopadu MVDr. Josef Steinbach. Jednalo se o cestopisnou přednášku na téma Aljaška a Yukon. Zájem o ni byl nad očekávání veliký a účastníci zaplnili celou kapacitu sálu kdyňské synagogy. S přednáškami budeme pokračovat i v příštím roce, přesný program bude zveřejněn v příštím čísle. Již teď je domluvena další přednáška s panem Steinbachem tentokrát zaměřená na národní parky v USA. TIC
Ve středu 15. prosince od 10 do 15 hodin mohou návštěvníci Muzea příhraničí kromě stále expozice navštívit i Vánoční jarmark. Na tradiční akci představují řemeslní umělci své dovednosti. Pravou paličkovanou krajku, stejně jako techniku paličkování předvede paní Švecová, jemně zdobené vánoční perníčky mají své synonymum v Oldřišce Hlaváčové. Řezbář Jan Tykvart s sebou přiveze ručně vyřezávané betlémy a dá prostor i technice s jakou jednotlivé figurky postupně vyřezává z kousku dřeva. Ke zhlédnutí budou výtvarné práce Marie Mužíkové. Kromě ukázek tvořivé práce si návštěvníci mohou výrobky koupit. Vstupné 5 korun. TIC Kdyně
Kdyně připomenula osobnost Jana Kubelíka
Pravnuk Jana Kubelíka René Kubelík a koncertní mistr Miroslav Vilímec v kdyňské synagoze. Koncert v srdečné atmosféře za početného zájmu publika ke 130. výročí narození a 70. výročí úmrtí slavného houslisty a skladatele první poloviny 20. století Jana Kubelíka proběhl v říjnu v synagoze ve Kdyni. Jan Kubelík patřil vedle Emmy Destinnové, Českého kvarteta a České filhar-
monie ve své době k celosvětově nejproslulejším českým interpretům. Houslistův syn Rafael Kubelík patří rovněž k nejvýraznějším dirigentům mezinárodní scény a současná generace si jistě vybaví jeho slavný návrat do své rodné země v roce 1990, kdy několikrát vystoupil na koncertech s Českou filharmonií. 8
Pravnuk Jana Kubelíka, René Kubelík, je rovněž uznávaným houslistou a svým způsobem dědicem houslového odkazu svého praděda. Ve Kdyni vystupoval ještě jako student v roce 1994 u příležitosti životního výročí a zároveň přenesení ostatků hudebníka Karla Webera do nového hrobu na kdyňském hřbitově. Karel Weber byl totiž prvním učitelem houslí Jana Kubelíka v době svého působení v Praze. Dokonce Weberova života mu vděčný žák posílal pozdravné dopisy ze svých četných koncertních cest. Není divu, že René Kubelík projevil přání opětovně zavítat do Kdyně a uspořádat koncert s bratry Miroslavem a Vladislavem Vilímcovými. Všechny spojuje intenzivní obdiv k interpretačnímu velikánu a vynikajícímu skladateli Janu Kubelíkovi. Ve dvou skladbách účinkoval také Libor Vilímec, syn Miroslava, a dnes už vynikající pokračovatel tradice hudební rodiny Vilímců, na jejímž počátku stála Ilona Vilímcová. Koncert nadchl. Ve Kdyni jsme se mohli těšit poslechem i méně známých skladeb. Počínaje virtuozní Suitou Moritze Moszkowského, Kubelíkovými tklivými melodiemi i vzrušivým Leošem Janáčkem. Zásluhou Miroslava a Vladislava Vilímce se Kdyně připojila k dalším místům v Čechách, kde vzpomněli legendární osobnosti Jana Kubelíka. Vlastimil Hálek
Slavnostní otevření nové budovy v Kolovči Zahájení provozu nového kulturního a administrativního zařízení Koloveč, projektu, který byl spolufinancován z finančních prostředků Evropské unie, konkrétně prostřednictvím ROP NUTS II Jihozápad, proběhlo v září. Slavnostního okamžiku se zúčastnila řada významných hostů, politiků, starostů, zástupců zainteresovaných institucí a úřadů, zástupců zhotovitele stavby a také občanů městyse Koloveč. Starosta městyse při této příležitosti připomněl, že projekt je jednou z největších investičních akcí v novodobé historii Kolovče a zároveň poděkoval všem, kteří se podíleli na jeho realizaci a zdárném dokončení. Popřál kolovečským občanům a občanům přespolních spádových obcí, aby jim moderně vybavený úřad městyse Koloveč, včetně veřejné knihovny sloužil k jejich spokojenosti a aby prožili mnoho společných a příjemných chvil v novém víceúčelovém kulturním sále, který po necelých dvaceti letech plně nahradí dnes již fyzicky zaniklou, ale v myslích kolovečských občanů stále žijící Sokolovnu. Vyjádřil přání, aby nová budova sloužila dlouho svému účelu, aby se stala součástí našeho každodenního života a místem setkávání, které bude všechny spojovat. Po symbolickém přestřižení pásky a posvěcení budovy p. Bednářem, farářem zdejší farnosti, následovala prohlídka objektu a doprovodný kulturní program, který se protáhl až do pozdních večerních hodin. Městys Koloveč
Slavnost v Mrákově Přestože v neděli 10. října bylo nádherné slunečné počasí, mnozí obyvatelé Mrákova dali přednost návštěvě místní základní školy. Důvodem byla účast na shromáždění spojeném se slavnostním přestřižením pásky u příležitosti dokončení rozsáhlé rekonstrukce školní budovy a jídelny. Ceremoniál probíhal na novém školním nádvoří a byl v režii školního senátu, tj. žáků osmé a deváté třídy. První měl slovo starosta obce Josef Janeček, který vzpomněl nedávnou rekonstrukci mateřské školy, na kterou obec použila dotaci za vítězství v soutěži Vesnice roku Plzeňského kraje v roce 2008. Následovalo krátké vystoupení žáků základní školy. V následném projevu ředitel školy Vladimír Duffek poděkoval všem, kteří se podíleli na řádném a včasném dokončení prací. V emotivním závěru své řeči připomněl, že jako žáka, učitele i ředitele školy ho k ní váže silné citové pouto. Pevně doufá, že všichni ti, kteří školu navštěvují nebo navštěvovat budou, to cítí podobně a zasadí se o to, aby zůstala zachována taková, jakou se ji podařilo vytvořit. Po symbolickém přestřižení pásky a přípitku se přítomní vydali na prohlídku interiérů v rámci Dne otevřených dveří, který zde učitelé se svými žáky připravují každoročně. Uvnitř školy čekalo na hosty pohoštění ve formě chodských koláčů, jednohubek, ale i sklenka sektu byla k dispozici. Slavnostní atmosféru nedělního dopoledne umocnil fakt, že mrákovských, ale i přespolních se ve škole sešlo ke třem stovkám. Při oslavách padesátého výročí založení, které zde chystají v příštím roce, snad bude účast ještě hojnější. OU Mrákov
Černíkovská pouť a Charleyova teta Počasí a nálady v „dušičkových“ dnech bývají pochmurné. Vzpomínáme na teplé letní dny, vzpomínáme na ty, které už nikdy nepotkáme. Snad i proto naši předchůdci spojili tyto dny s poutí, tehdy jinak pojímanou než dnes, ale s podružnými skutečnostmi, že se lidé sešli, sjeli se příbuzní, známí, řekli si, co je kde nového, koho co těší a trápí a společně se pobavili u muziky, která k této sešlosti určitě patřila. K pozvednutí nálady o černíkovské pouti už čtvrtým rokem přispívá ochotnický spolek ČERNOCH při SDH Černíkov. Čtvrtým rokem v pátek před poutí se představil čtvrtou hrou svého hraní. Charleyova teta od J. B. Thomase v překladu Z. Vančury pozvedla náladu přítomným divákům černíkovského kulturáku. Ochotníky odměnilo na 250 diváků upřímným smíchem, potleskem i ústní pochvalou. Sobotní odpoledne patřilo fotbalu. Na místním „skoro hřišti“ proběhl turnaj v malé kopané pojatý už šestým rokem jako Memoriál V. Šmída. Vítězství si odvezli do sousedních Mezholez, poražení zůstali doma. Svůj žal a dobrý pocit z fotbalového odpoledne pak zapili na večerní taneční zábavě. Dechová hudba z Mrákova VRCHOVANKA roztančila černíkovský sál a hrála a zpívala až do přechodu na zimní čas. Neděle už byla co do dění klidnější. Od dopoledne vyhrávala na návsi hudba od houpaček a střelnice, v rodinách se vítaly návštěvy příbuzných, špacírovalo se s dětmi k houpačkám i na procházku za ves, protože sluníčko také lákalo. Snad by se dalo říct jedním nebo dvěma slovy, že se pouť vydařila a můžeme se těšit napřesrok. Za SDH Černíkov, Jan Pernikl, jednatel
Ochotníky odměnilo na 250 diváků upřímným smíchem, potleskem i ústní pochvalou. 9
Neví o sběrných dnech a dvorech? Jak dokáže být člověk bezohledný k naší krásné přírodě dokazuje nález tří černých skládek, které se nacházejí na katastru Černíkovska, a to při silnici v lese ze Slavíkovic k Libkovu. V současné civilizované době každý inteligentní člověk ví, že nebezpečný a velkoobjemový odpad lze bez problémů uložit ve velkých městech ve sběrných dvorech a v malých obcích při sběrných dnech, které se organizují dvakrát do roka. Města a obce věnují této činnosti nemalé prostředky, přesto někteří nezodpovědní občané jsou schopni zničit krásná zákoutí našich lesů a okolí cest tímto odpadem. Ve většině případů je viníka nemožné vypátrat nebo dopadnout. A tímto zůstává na nás starostech, abychom tyto skládky likvidovali sami. Otázkou zůstává, jak těmto hrubým nešvarům zabránit, aby se z naší přírody nestala jedna velká popelnice. Jaroslav Šlachta, starosta obce Černíkov
O dvě holčičky více
V Mezholezích v listopadu vítali své občánky. Respektive občanky, kterými jsou Terezka Bernklauová a Michaelka Koutníková. Obec pro každou připravila dárek a pamětní list. Děti z mateřské školy v Úsilově a místní děti přednesly básničky. Všichni pak byli pohoštěni. Milada Siková
Recyklohraní ve Všerubech Jitřenka informuje Pionýrská skupina Jitřenka Kdyně pořádala 2. října první ročník akce Psí stopou. Cesta vedla od hřbitova až na Rýzmberk a po cestě čekalo na návštěvníky 21 stanovišť s drobnými úkoly za malé pamlsky. Na Rýzmberku si zájemci mohli opéct buřty a zazpívat s kytarou. Další akcí, kterou PS Jitřenka pořádala, byla v sobotu 6. listopadu 2010 večerní hra pro rodiče s dětmi ale i pro děti samotné, STRAŠIDLA. Trasa vedla okrajovou částí Kdyně, kde není místní pouliční osvětlení a kde vynikla světýlka, podle kterých se šlo. Po cestě bylo rozmístěno 12 stanovišť strašidel a statečné děti za projití stanovištěm dostaly nějakou drobnou sladkou odměnu. Hodinku před akcí začalo pršet, a tak si organizátoři mysleli, že akci zruší. Ale protože měli s přípravou dost práce, vyrazili do terénu i za velkého deště. A udělali dobře! I přesto, že vydatně pršelo nejenom na Strašidla samotná, ale také do odměn a vítr sfoukával všechna světýlka, přišlo s deštníky a v pláštěnkách 130 dětí. Organizátoři jsou potěšeni tak velkou účastí a už se těší na druhý ročník, který se určitě příští rok zase uskuteční. O podzimních prázdninách připravili vedoucí pro své oddílové děti a jejich kamarády prodloužený víkend na chatě Jitřenka v Zelené Lhotě. Tématem bylo zakončení oddílové hry Záhady Sherlocka Holmese, kdy děti plnily všechna různá malá dobrodružství a záhady, aby tu velkou poslední nakonec úspěšně vyřešily a setkaly se se samotným Sherlockem. Ivana Mochurová, skupinová vedoucí
Ekovýchova se stává nedílnou součástí vzdělávání, děti již bez problémů třídí odpad a poznávají, jak neničit životní prostředí a jak mu naopak pomáhat. Na webových stránkách školy si můžete prohlédnout některé výrobky z odpadových materiálů vyrobené dětmi ve školní družině a při hodinách pracovních činností. Ve třídách máme kontejnery na papír a plast, děti s rodiči přináší do školy starý papír, kartony, plastové lahve a víčka. K nim přibyl nyní i velký kontejner na drobný elektroodpad a kartonový box na baterie. A proč? Dalším krokem k posílení ekologické výchovy se totiž stalo přihlášení naší školy do projektu Recyklohraní, ve kterém se sbírá drobný elektroodpad, baterie, kabely, monitory PC a televizory. Zároveň děti plní různé úkoly, soutěže, kvízy a projekty. Žáci 4. – 5. r. se již zapojili do literární soutěže „Příběhy našich dědečků a babiček“, některé práce byly skutečně velmi zdařilé a již jsme za ně získali další body. Ty potom využijeme k nákupu různých věcí v internetovém obchodě Recyklohraní. 10
K dalším ekoaktivitám bude patřit vycházka ke krmelci, při které nám Ing. Beran řekne zajímavosti o zimní přírodě a přezimování živočichů. A na jaro plánujeme další akci z nabídky občanského sdružení Ametyst, zaměřeného právě na ekologickou výchovu na školách. Renata Reifová
65 let Českého rozhlasu
Budova Plzeňského rozhlasu na Náměstí míru na Borech, unikátní stavba, byla v 50. létech jako jediná ve střední Evropě postavena pro rozhlasové vysílání. Patřila v době svého vzniku k nejmodernějším rozhlasovým studiím v Evropě. Letos v květnu oslavil Český rozhlas Plzeň (Čro5) 65 let svého vzniku. Plzeňský rozhlas je veřejnoprávní regionální rozhlasovou stanicí, která svým signálem pokrývá celé území západních Čech s přesahem do sousedních regionů. Nabízí širokou a velmi pestrou nabídku hudebních pořadů, zpravodajství i zábavní pořady. Vysílání v Plzni započalo v posledních dnech 2. svět. války. 5. května 1945 obsadili čeští vlastenci středovlnný vysílač o výkonu 500 W na soutoku řek Radbuzy a Mže. Tento vysílač sloužil okupantům jako místní stanice oznamující na délce vlny 559 m přelety bombardujících svazků a součastně rušil na vlně 265 m české vysílání BBC. Vysílač byl umístěn v dřevěné boudě v bunkru napůl v podzemí, v místech dnešního sportovního areálu ve Štruncových sadech na tzv. Obcizně. Toho dne ve 12 hod. 37 min. poprvé ohlásil Dr. Karel Šindler, pozdější první ředitel rozhlasové stanice (1945 – 46), památná slova: „Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří. Voláme vás, občané města Plzně a celých západních Čech. Oznamujeme vám, že jsme se zbavili nadvlády Němců a jsme svobodni.“ Těmito slovy začala historie Českého rozhlasu v Plzni. 6. května po krátkém přerušení, ve vysílání vlastenci pokračovali a o vysílací čas se dělili s americkou armádou. Svými informacemi pomohli udržet německou armádu v kasárnách a tím zamezit unáhleným akcím. Zabránili zbytečnému krveprolití, a tak naplnili důležitou část rozhlasového vysílání - veřejnou službu. V začátcích rozhlasového vysílání se zasloužil i světoznámý loutkoherec, profesor Josef Skupa, který zapůjčil mikrofon, zesilovač a gramofon. Byl prvním režisérem, autorem programů i technickým vedoucím.
1. července 1945 převzal Plzeňský rozhlas tehdejší Československý rozhlas jako svoji první mimopražskou stanici v Čechách vedle předválečných stanic v Brně a Ostravě. Studio se stěhovalo na různá místa v Plzni, 2 roky také sídlilo v bývalém německém gymnázium ve Škroupově ulici. 1. února 1946 byl založen Plzeňský rozhlasový orchestr (PRO) a měl 32 hráčů. V r. 1946 Plzeňský rozhlas vyhlásil veřejnou soutěž na svoji znělku. Obdržel 33 návrhů. Zvítězil návrh Jaromíra Fialy z Domažlic se Smetanovou Vzpomínkou na Plzeň. Jeho znělka je používána s obměnami dodnes. Téhož roku v květnu dostal Plzeňský rozhlas k 1. výročí dárek v podobě nového vysílače vysílajícího na vlně 566 m s výkonem 20 kW. Tím se podstatně zvětšil okruh příjmu v éteru. V r. 1947 byla zahájena stavba nové rozhlasové budovy na hřišti sportovního klubu SK Olympie na Borech firmou Konsorcium (pozdější Průmstav Plzeň). Generálním projektantem byl Spojprojekt Praha. Projekt vypracoval kolektiv architekta Karla Tausenaua s F. Hurtem a V. Pavelkou. Akustický projekt navrhli R. Haisinger a E. Němcová. Venkovní obložení dlaždiček zhotovily Chlumčanské keramické závody. Západní část budovy byla zkolaudována v r. 1951. Celá byla dokončena v r. 1956. Od r. 1965 měla hudební redakce jako první pracoviště pro natáčení stereo pořadů. Svoji roli sehrál rozhlas i v noci z 20. na 21. srpna 1968, když vojska Varšavské smlouvy začala obsazovat Československou republiku. Už od časného rána připravili rozhlasoví technici vše, aby se započalo se svobodným vysíláním pod vedením tehdejšího ředitele Vladimíra Semráda. Vedoucím technického provozu byl Zdeněk Levý. Vysílání bylo zaměřeno celostátně, protože všechny vysílače v republice byly napojeny na Plzeň a vznikla tzv. štafeta jednotlivých studií. Od r. 2002 je rozhlasová budova prohlášená kulturní památkou. Její velká činoherní a hudební studia – 11
prostorově a akusticky skvěle řešena – patří k technickým skvostům. Určitou úlohu v šíření plzeňského vysílání sehrál i rozhlas po drátě (RPD), tzv. „dráťák“, jehož program přebíral. V našem kraji se začal zavádět začátkem 50. let, tehdy ze strategických důvodů. Hlavní pouliční rozvod byl o napětí 240 V, následně transformován na 30 V k jednotlivým účastníkům. Vybudovalo se okresní studio RPD v Domažlicích a k tomu 12 tzv. radiouzlů po celém okrese, včetně Kdyně. První kroky vysílání pro Domažlice a okres podnikl tehdejší ředitel pošty Antonín Halama. Byl zároveň prvním hlasatelem programů. O technickou stránku se staral František Pikhart. Od r. 1960 nastupuje jako technik Antonín Konrády. Získal zánovní profesionální magnetofon a pořady tak měly dokonalejší technický výsledek. Dalším redaktorem a hlasatelem pro Domažlice i celý okres byl prof. Dr. Josef Kotal. Po jeho odchodu se redaktorské funkce ujala Dr. Věra Závadská, Marta Vojtíková a MUDr. Oldřich Tikal. Dalšími techniky v průběhu doby byli: Ing. Pavel Svoboda, František Pankrác, Jaroslav Hamerle, Josef Šmíd a další. Nemalou úlohu na odbavování pořadů sehrály tzv. „manipulantky“. Ve Kdyni na poště více než 30 let tuto službu vykonávala Jaroslava Haladová. RPD byl rozveden ve Kdyni, v Brnířově a v Prapořištích. Domažlické okresní studio „vstupovalo“ do vysílání se svojí relací jedenkrát týdně a jedenkrát v týdnu mělo svůj vysílací čas i studio ve Kdyni. Posluchači tak byli informováni o dění ve svém okrese a městě. Každý ještě vzpomene na hlas moderátora, kdyňského ochotníka, Sváti Konopa v režii Karla Polanského. Vysílání RPD bylo ve Kdyni k 1. dubnu 1997 pro drahý provoz a náročnou údržbu ukončeno. Dnes si Český rozhlas Plzeň můžete naladit v pásmu VKV (FM) z vysílače Domažlice – Vraní vrch o výkonu 9,9 kW na 105,3 MHz H, z Plzně – Krašova na 106,7 MHz H o výkonu 10 kW nebo z vysílače Klatovy – Barák 102,4 MHz H. Poslouchejte Český rozhlas Plzeň, rádio vašeho kraje. Rudolf Šlajer
K Ku u ll tt u u rr n n íí s se e rr v v ii s s PROSINEC 11. 12. Chodská Lhota, Výroční schůze SDH, 17.00 hod., hostinec U Choda, Hudební vystoupení Marvalovy harmoniky. 11. 12. Mezholezy, Vánoční trh s vesnickou zabijačkou, 13.00 hod., prodej zabijačkových výrobků z masa, ryb, vánočních stromků, svařeného vína, medoviny rozsvícení stromku. 11. 12. Mrákov, Myslivecký bál, 20.00 hod., kulturní dům Starý Klíčov, Myslivecké sdružení Myšák zve na myslivecký bál, k tanci a poslechu zahraje Vrchovanka. 12. 12. Kout na Šumavě, Vánoční koncert, 15.00 hod., kostel sv. Jiří. 15. 12. Kdyně, Vánoční jarmark, 10.00-17.00 hod. Muzeum příhraničí, TIC Kdyně zve na tradiční předvánoční jarmark do Muzea příhraničí, kde kromě zakoupení vánočních suvenýrů budete moci nahlédnout i do výroby paličkovaných krajek či zdobení perníčků. 17. 12. Úboč, Vánoční koncert, 18.00 hod., kostel sv. Mikuláše, Vánoční koncert skupiny Canzonetta. 19. 12. Kdyně, Vánoční koncert, 19.30 hod., kino Kdyně, Koncert dechové hudby Domažličanky, která si pro vás připravila spoustu krásných vánočních písní a koled. 19. 12. Koloveč, živý betlém, 17.00 hod., u kostela Zvěstování Panny Marie, Městys Koloveč zve širou veřejnost na společné adventní setkání spojené se shlédnutím živého betlému – biblického příběhu o narození Ježíše Krista ztvárněného dobrovolníky z řad občanů městyse Koloveč. Občerstvení v podobě teplé medoviny je zajištěno. 21. 12. Mrákov, Vánoční koncert, 18.00 hod., kostel sv. Vavřince, Vánoční koncert Mrákovského souboru. 23. 12. Kdyně, 16.00 hod., na louce u kostela sv. Mikuláše, Betlémské světlo; 16.30 hod., živý betlém, pořádá farnost Kdyně a skauti Prapořiště. 25. 12. Dlažov, 20.30 hod., koncert Kečup, Bigbítová hospoda Dlažov. 26. 12. Mrákov, Vánoční koncert, 16.00 hod., kostel sv. Vavřince, Vánoční koncert Čerchovanu - Česká mše vánoční. 26. 12. Slavíkovice, Vánoční koncert, kostel sv. Josefa, 16,00 hod. Známé i méně známé koledy a vánoční písně zahraje a zazpívá Malý lidový soubor z Plzně. Pro zahřátí čaj nebo svařáček. 28. 12. Kdyně, Vánoční koncert, 17.00 hod., synagoga Kdyně, koncert dívčího pěveckého sboru Canzonetta. 31. 12. Hradiště, Silvestrovská zábava v hospodě u koupaliště, k tanci a poslechu zahraje Franta Kest ze Sonetu. 31. 12. Koloveč, Divadelní silvestrovská zábava, 20.00 hod., kulturní dům,
Divadelní spolek „Kolofantí“ zve na divadelní silvestrovskou zábavu. Předprodej vstupenek v prodejně textilu Anela Móda u pí. Dolejšové v Kolovči. 31. 12. Mezholezy, Silvestrovská zábava 31. 12. Všeruby, Silvestrovská zábava, 20.00 hod., TJ Sokol Všeruby, hraje Elixír, můžete se těšit na bohatou tombolu, soutěže i překvapení. LEDEN 1. 1. Hradiště, společný Novoroční pochod na Úlíkov, odchod cca ve 12.00 hod. od koupaliště. 8. 1. Tříkrálová sbírka na Kdyňsku. 8. 1. Koloveč, Sportovní ples, 20.00 hod., kulturní dům, TJ Slavoj Koloveč zve na sportovní ples. Hraje kapela Crystal Band. Bohatá tombola. Předprodej vstupenek v prodejně textilu Anela Móda u pí. Dolejšové v Kolovči. 8. 1. Mrákov, Hasičský bál, 20.00 hod., kulturní dům Starý Klíčov, Hasičský bál pořádá SDH Mrákov, k tanci a poslechu zahraje Horalka. 15. 1. Mrákov, Hasičský bál, 20.00 hod., kulturní dům Starý Klíčov, Hasičský bál pořádá SDH Starý Klíčov, k tanci a poslechu zahraje Hájenka. 22. 1. Chodská Lhota, Hasičský bál, 20.00 hod., sál sokolovny, předtančení. 20. 1. Kdyně, Expedice Tibet, 18.00 hod., kino Kdyně, Film cestovatelů Jany Dvorské a Miloše Kašpara mapuje trasu ze Lhasy – hlavního města Tibetu až na západ do království Guge, kolem posvátné hory Kailas. Je zde zachycena nejen duchovní stránka klášterů, ale i rozmanitá příroda Himaláje, život chudého obyvatelstva, život Nomádů v horách. 22. 1. Mrákov, Hasičský bál, 20.00 hod., sál hospody ve Štítovkách, Hasičský bál pořádá SDH Nový Klíčov, k tanci a poslechu zahraje Hubertka. ÚNOR 12. 2. Kdyně, Městský ples, 20.00 hod., sokolovna Kdyně, Již tradiční ples města Kdyně, k tanci a poslechu bude hrát Taneční orchestr Miroslava Novotného. Předtančení a tombola. 19. 2. Mezholezy, 12.00 hod, masopustní průvod za doprovodu Veselé pětky.
Turistické informační centrum Kdyně připravuje
Školení kronikářů obcí. Prosíme předběžné zájemce o sdělení kontaktu na:
[email protected] nebo tel.: 379 413 555.
12
KINO PROSINEC 1. 12. 20:00 Občanský průkaz (ČR) 3. - 4. 12. 20:00 Dál než se zdálo USA) 7. - 8. 12. 17:00 Poslední vládce větru (USA) 7. - 8. 12. 20:00 Machete (USA) 10. - 11. 12. 20:00 Občanský průkaz (ČR) 14. - 15. 12. 20:00 Habermannův mlýn (SRN, ČR) 17. - 18. 12. 20:00Přežít svůj život (ČR) 21. - 22. 12. 20:00 The social network (USA) 24. 12. 14:00 Jak vycvičit draka (USA) LEDEN 2011 4. – 5. 1. 20:00 Hlava, ruce, srdce ČR) 7. – 8. 1. 17:00 Harry Potter a Relikvie smrti - část 1 (VB, USA) 11. – 12. 1. 20:00 22 výstřelů (Fr.) 14. – 15. 1. 20:00 Bastardi (ČR) 18. – 19. 1. 20:00 The Doors (USA) 21. – 22. 1. 20:00 Poznáš muže svých snů (USA) 25. – 26. 1. 20:00 Tacho (ČR) 28. – 29. 1. 20:00 Benga v záloze (USA)
Lampionový průvod v Kolovči Tradiční Lampionový průvod při příležitosti oslavy Státního svátku - Dne boje za svobodu a demokracii proběhl v Kolovči. Akci letos podpořilo 200 účastníků, zejména dětí, které si přinesly s sebou do průvodu krásné lampiony. Průvod městečkem skončil na náměstí Svobody, kde všichni společně uctili památku všech spoluobčanů, kteří po dlouhá desetiletí vytrvale bojovali za svobodu a demokracii v naší společnosti a v řadě případů za tyto hodnoty obětovali i svoje životy. Václav Pergl, starosta městyse také ve svém projevu připomněl přítomným, jak důležité je uchovávat a rozvíjet svobodu a demokracii v naší společnosti a přispívat jednotlivě svými činy a chováním k tomu, abychom tyto hodnoty již nikdy neztratili. Poté proběhlo společné focení všech dětí s lampiony. Účastníci průvodu se také občerstvili teplým čajem, ti starší čajem s rumem, a potom všichni společně vypustili na oblohu stovku barevných balónků štěstí a přitom mysleli na svá přání. Doufejme, že alespoň část jich bude splněna. Městys Koloveč děkuje Všem za účast na této vydařené akci. Václav Pergl, starosta
Jarmark v Úboči Po letním malířském plenéru se obecně prospěšné společnosti Ateliery fara Úboč podařilo zorganizovat další úspěšnou akci. V sobotu 2. října byla po letech obnovena tradice svatováclavské poutě v Úboči na Kdyňsku. Bohatý program pouťových oslav začal otevřením jarmarku se stánky lidových řemesel na návsi. Ke koupi byly proutěné košíky, výrobky ze dřeva, šperky i medové perníčky. V místním sále dopoledne sehrálo divadlo Dráček pohádku pro děti „Hrnečku vař!“ Představení bylo možné uskutečnit díky finanční podpoře obecního úřadu Úboč. Nejmladší návštěvníci se pak mohli vyfotit v kulisách s princeznou nebo si užívat na kolotočích. Dopoledne byla před vchod bývalé fary nainstalována moderní železná socha patrona české země svatého Václava. Sochu začal tvořit v červenci ve venkovním ateliéru fary její autor PhDr. Tomáš Kůs z Plzně. Odpoledne bylo na programu malování velkého obrazu Úboče, který vznikal netradiční formou. Obraz byl převážen na malém traktůrku, a tak iniciátor tohoto díla a celé pouti akademický architekt Václav Šmolík z obecně prospěšné společnosti Ateliery fara Úboč spolu s ostatními malíři mohl postupně procházet celou obcí a vyobrazovat jednotlivé domy. Návštěvníci úbočské poutě měli možnost zhlédnout i další práce sochařů a malířů. Část děl byla k vidění na venkovním prostranství, ostatní v prostorách bývalé fary. V posledních letech se tento objekt stal zázemím pro tvorbu umělců, kteří do této obce přijíždějí na pravidelná tvůrčí sympozia. Program doplnil podvečerní koncert duchovní hudby a mše v kostele sv. Mikuláše. Ateliery fara Úboč o.p.s. akad. arch. Václav Šmolík předseda správní rady
Vzpomínali na mladá léta na Všerubsku
I v letošním roce se v kulturním domě ve Všerubech sešli důchodci ze Všerub a přilehlých obcí. Pěkné odpoledne zahájilo vystoupení dětí ze školky a školy a na ně navázala hudba Kolovanka, která hrála až do večera. A že hrála opravdu pěkně, nezůstával parket dlouho prázdný. Všichni si mohli prohlédnout vystavené alba a při kafíčku, ke kterému dostali
zákusky a chlebíčky, vzpomínali na svá mladá léta a na vše, co prožili. Odpoledne se vydařilo a závěr se neustále oddaloval, ale vše jednou končí, a tak i poslední vytrvalce odvezl autobus, který pro zájemce zajistil městys Všeruby. Na sedmdesát důchodců odcházelo spokojeno a to je pro městys znamení, aby v tradici pokračoval. Renata Reifová
čtěte: www.kdynsko.cz
Úspěch stanětických dětí
Vítězné družstvo Stanětice A.
Moderní železná socha patrona české země svatého Václava v Úboči.
V zářijovou sobotu se konala oslava desátého výročí založení kroužku mladých hasičů. Celá oslava spojená se soutěží družstev mladých hasičů se měla konat v hezkém prostředí před budovou ZŠ Milavče, ale pro neustálé dešťové přeháňky se vše přesunulo do místního kulturního domu. Celým odpolednem prováděl vedoucí družstva MH Milavče Jaroslave Sporer. Soutěžilo celkem třináct družstev, Milavče A, Milavče B, Blížejov A, Blížejov B, Horšovský Týn, Osvračín, Staňkov, Stanětice A, Stanětice B, Kdyně, Domažlice, Koloveč A, Koloveč B a hosté, malí hasiči z Domažlic Soptíci, provedli ukázku požárního útoku. Děti se doslova vyburcovaly ke krásným výsledkům a celé odpoledne si užívaly. Krom jiného byly mezi soutěžemi připraveny vsuvky pro zpestření. Jako první se předvedli mladí hasiči z Domažlic, kteří provedli ukázku oblečení a vybavení hasičů při zásahu, dýchací přístroje s vyváděcí kuklou a ochranný oděv proti sálavému teplu. O další program se staralo lezecké družstvo směny Hasičského záchranného sboru Domažlice. Lezci předvedli slaňování a záchranu osob z výšky pomocí lan a lezeckého materiálu. Ukázka měla velký úspěch hlavně u malých hasičů, protože domažličtí lezci několik dětí povozili na připravené lanové dráze. V závěru byly vyhlášeny výsledky celé soutěže. Na třetím místě se umístilo družstvo ze Stanětic B, na druhém místě skončilo družstvo z Blížejova a první místo si odnesly opět Stanětice spolu s překrásným dortem z Milavečské cukrárny. Hanka Hoffmannová 13
20 let cestovní kanceláře CAMPANAtour Vzpomíná zakladatelka firmy Marta Zemanová Když jsem v kdyňském Zpravodaji č. 4/2010 četla o červnových oslavách na bývalé všerubské celnici, uvědomila jsem si, jak rychle ta dvě desetiletí uběhla. Chtěla bych vzpomenout na zdejší začátky soukromého podnikání po sametové revoluci. Vždyť cestovní kancelář CAMPANAtour byla tehdy druhou soukromou firmou ve městě a první na náměstí (první vůbec byly Stavebniny Stárek poblíž nádraží). Mnoho lidí se mne za ta léta ptalo, proč právě já jsem dostala ten nápad a založila zde firmu se zaměřením na cestovní ruch, proč jsem jí dala název Campana. Uplynulo dvacet let a firma stále existuje, mnohem větší, a to dává dobrý důvod vzpomenout právě na ty začátky. Na jaře 1990 jsem byla už sedmý rok vedoucí místního sdruženého klubu pracujících Modrá hvězda. Vedle velice pestré kulturní činnosti jsme veřejnosti nabízeli také rozsáhlý zájezdový program – mám uchované všechny Zájezdové zpravodaje, které jsme vydávali od roku 1972. Obyvatelé Kdyňska byli po dlouhé roky zvyklí jezdit na různé typy zájezdů od jednodenních až po dvoutýdenní dovolenkové. Jezdili turisté, rodiče a děti, důchodci i zaměstnanci sdružených podniků na Kdyňsku; jezdili po Československu i do tehdy povoleného zahraničí. Tyto zájezdy jsem ve výboru klubu od roku 1972 nejen pomáhala vytvářet, tedy tvořit trasy a kalkulovat ceny, ale na mnohých jsem byla později průvodkyní. Od roku 1978 jsem byla externí průvodkyní Čedoku s pravidelným přezkušováním z techniky a jazyků. Velkou výhodou mi byla státní zkouška z němčiny a velice dobrá znalost ruštiny. Přípravné práce pro zájezdy jsem pochopitelně, stejně jako všichni aktivisté výboru, vykonávala zdarma. Teprve od ledna 1984 jsem byla v klubu placenou silou na plný úvazek. Záhy po listopadu 1989 jsme naše klubové zájezdové programy rozšířili za nejbližší hranici, abychom umožnili občanům na Kdyňsku poznávat to, co bylo do té doby zapovězené. Ještě v prosinci 1989 jsme uspořádali zájezdy do Lince a do Vídně. Tam byly tehdy všechny galerie, muzea a kulturní památky pro Čechoslováky zcela zdarma. Opravdu jsme toho hodně využili. Od ledna do konce června 1990 jsme v klubu Modrá hvězda za minimální poplatek 20 Kčs zajistili stovkám občanů Kdyňska vízum do SRN; tito lidé s námi pak vyjížděli na jednodenní poznávací zájezdy do nejbližších německých měst: do Řezna, Norimberku, Pasova, Mnichova, ale také na velikonoční jízdu Leonardiritt do Furthu, nebo na turistiku do Bavorského lesa – to vše „pod hlavičkou“ klubu Modrá hvězda a se štědrým finančním příspěvkem odborových organizací. Na léto 1990 jsme připravili program na dva desetidenní autokarové poznávací zájezdy do Paříže, které se oba velice vydařily.
Mezitím na jaře 1990 organizovalo sousední město Furth im Wald vzájemně poznávací akci ve velkém stanu – co můžeme my z Bavorska nabídnout vám do Čech, a obráceně. Kdyňský klub Modrá hvězda se tam prezentoval svou zájezdovou činností a také orchestrem Horalka. Já jsem tam ve velké hale u mikrofonu překládala různé projevy. Pamatuji si, že tam vystavovalo družstvo Chodovia, tkalcovna Postřekov, hrnčíř a keramik Wolf z Kolovče a jistě mnozí další. Za pár týdnů po této akci přijeli za mnou do Modré hvězdy dva pánové z Chamu z tamější cestovní kanceláře (stále existuje) s nabídkou práce. Přijeli i po druhé, nabízeli „hory-doly,“ ale nechtělo se mi nikam dojíždět. Když přijeli po třetí a dokonce domů, napadlo mého syna, který byl právě ze školy doma, že mohu mít cestovní kancelář přece tady! A tak to začalo. Těsně před létem jsem od městského úřadu získala do nájmu přízemní místnosti v domě na náměstí č. 131, kde je firma dodnes. Snad patnáct let před tím tam byly stažené rolety po bývalé provozovně Fotografia. Uvnitř byla hnízda myší, závoje pavučin, makety dortů a umělé pugéty, kupa zvetšelých hadrů, několik krabic starých fotografií a účetních dokladů, které nikdo léta nehledal. Ze zdí opadávala omítka, podlaha se místy propadala, nebylo tam sociální zařízení. Ale voda fungovala a ve zdech bylo silné elektrické vedení – to kvůli fotolampám. Můj syn tam celé své vysokoškolské prázdniny tvrdě a většinou sám brigádničil: pálil doma papíry, otloukal zpuchřelé omítky, které nechal vyvézt na skládku, vylomil původní výlohu…. Já jsem byla stále zaměstnaná v klubu, který v tom euforickém polistopadovém období vyvíjel velice bohatou činnost (v červnu např. koncert Karla Kryla a pak 5. ročník Rýzmberského hradního guláše, tentokrát už beze strachu, že nám jej někdo „zatrhne!“). Svoji dovolenou jsem ten rok vyčerpala převážně na shánění potřebných razítek. V Praze na Ministerstvu obchodu a cestovního ruchu nejprve to základní k povolení činnosti cestovní kanceláře. Ve státní bance souhlas s provozováním směnárny. Na ministerstvu zahraničního obchodu jsem osobně žádala o povolení dovozu kopírky ze SRN. To vůbec nebylo v létě 1990 jednoduché, protože tam stále seděly „staré struktury.“ Také ta paní, ke které jsem přišla, se tvářila všelijak; ale pak se zadívala do mé žádosti a zvedla hlavu: Vy jste ze Kdyně? A znáte paní Vilímcovou? Já jsem jen opáčila: Růženku? – Razítko udělalo buch-buch a povolení na dovoz kopírky jsem měla v ruce. Ta nesrovnatelná jednoduchost, když mi ji pak pan Baumgartner z Kötztingu sám přivezl, nainstaloval a naučil mne kopírovat! Ještě otevřeně přiznám, že jsem doma neměla tehdy skoro žádné peníze, protože na jaře 1990 jsem koupila auto. V nejbližší rodině jsem si proto vypůjčila 50.000 Kčs (na dva roky), abych mohla financovat vnitřní úpravy a první jednoduché vybavení. Stavební úpravy financoval městský úřad jako majitel objektu. Uvnitř byly
14
vlastně jen dva pracovní stoly s telefonem za zvýšeným pultem, pár židlí a stoleček pro zákazníky; regál na prospekty a katalogy vyrobil místní truhlář, nad stoly visela snad tři světla, na zdech velké mapy. A nová kopírka. Říjen v roce 1990 byl slunný a teplý; na chodníku před budoucí kanceláří jsme lakovali dřevěný regál, kolem chodili lidi a ptali se, co tady bude? Konečně jsme nad dveře a výlohu pověsili název firmy: CAMPANAtour, cestovní a informační kancelář. Jméno vzniklo podle mé dávné sbírky zvonů a zvonečků, neboť campana je latinsky zvon. Ty nejpěknější ze sbírky jsem umístila v nové kanceláři jako dekoraci. A pak jsem ve čtvrtek 1. listopadu 1990 poprvé otevřela.
Ve své nové firmě jsem byla sice svou paní, ale také jsem byla téměř na všechno úplně sama. Každý den jsem šla do práce s obavou, jestli mi v noci někdo nevymlátil výlohu. Říkala jsem si: Jen se nerozbrečet. Prostě vezmeš koště a zameteš to. – Lidé chodili, dveře se doslova nezastavily; aspoň se přišli zeptat, kam se bude jezdit, ale hlavně chodili kopírovat. Němci chodili měnit marky; mluvili na mne dosud nezvyklým bavorským nářečím, kterému jsem zprvu špatně rozuměla, a měli opravdu rozmanitá přání. Koupili si mapu okolí a chtěli vědět, co kde uvidí. Jeden přišel s papírkem, na kterém bylo jediné slovo: SENSE. Kývla jsem, napsala pod to KOSA a z chodníku tomu sekáčovi ukázala železářství nahoře na náměstí, kde si ji může koupit. Do pekárny v Kötztingu jsem sehnala aspoň tři pekaře, také několik žen a děvčat do různých obchodů i na výpomoc do domácností. Jen jsem odmítla jednoho podnikavce z Lamu, který by si byl rád v mé cestovce otevřel jakousi zprostředkovací, ale on tím myslel hlavně sňatkovou kancelář. Přesvědčoval mne, že ty naše ženy jsou opravdu lepší, a že bychom určitě dobře prosperovali. Ale dohazovačka se ze mne nestala. Tu první zimu jsem měla starost hlavně o to, abych měla brzy hotový svůj zájezdový katalog Pokračování na straně 15
Dokončení ze strany 14
na první sezónu 1991. Začátkem ledna jsem byla na prvním veletrhu GO v Brně. Nabízela jsem tam panu Fischerovi prodej jeho zájezdů za provizi – a on o to tehdy vůbec nestál! Tak jsem namísto toho navázala ihned spolupráci s německou TUI a ti mne doslova zaplavili katalogy s nabídkou do celého světa. Můj katalog mi tiskli tehdy v Klatovech, a moc dlouho jim to trvalo, až do jara! Katalog to byl jednoduchý, doslova prostinký. Když v něm dnes zalistuji, nabízela jsem hodně jednodenních zájezdů k sousedům: Ingolstadt, Norimberk, Straubing, Deggendorf; mimochodem, tenkrát s námi doslova „zamávalo“ poznání, jak blízko od nás teče Dunaj. Dosud byl pro nás Dunaj nejblíže v Bratislavě – v takové zkreslené skutečnosti jsme žili! V březnu jsme jeli na Ženevský autosalon, následoval Salzburg se Solnou komorou, jarní Paříž i Vídeň. V létě pak Švýcarské Alpy, Paříž, Benátky a okolí, zájezdy s exkurzemi do továrny AUDI – a všechny tyto zájezdy se jezdily pro velký zájem třikrát, pětkrát. Ale také Velká jubilejní výstava v Praze s Křižíkovou fontánou. A konečně „koupací“ Itálie i Španělsko, na podzim opět turistika na Bavorské Šumavě a předvánoční trhy u našich sousedů. Za první sezónu 1991 se uskutečnilo celkem 63 zájezdů, žádný se nerušil, i když některé byly mírně ztrátové. Ale i to patřilo k riziku podnikání. Bylo to hodně práce: všechno vymyslet, objednat služby, zkalkulovat, PRODAT!, dát či poslat svým klientům všechny informace k odjezdu, zamávat jim při odjezdu a pak se ještě nervovat, aby se vrátili v pořádku. Je
pravda, že na dálku mi hodně pomáhal syn, který byl na vysoké škole – měl spoustu nápadů a také sháněl užitečné kontakty po Praze; ale tady ve Kdyni jsem byla sama. Však jsem taky přestala číst, přestala chodit za kulturou, přestala si psát s desítkou lidí po Evropě. Tehdy pletený svetr mi zůstal v košíku nedokončený celých patnáct let! Už v létě 1992 jsem otevřela pobočku v Domažlicích. Od ledna 1994 přibyla pobočka v Klatovech, o rok později v Liberci, v roce 1996 v Praze. V jádru jsme zůstali rodinnou firmou, kde se může jeden na druhého plně spolehnout, postupně se přidali dcera, syn, zeť, neteř…. Přibývalo práce, přibývalo poboček i zaměstnanců, také starostí. Začaly nám hodně pomáhat počítače, začali jsme se prezentovat na celostátních výstavách CR, začali jsme vydávat krásné barevné katalogy. (Veřejnost to ani neví, protože se jedná o interní soutěž mezi českými CK, ale jeden z katalogů CAMPANAtour pro sezónu 2009 byl vyhodnocen jako druhý nejlepší v ČR!) Svoji novou práci jsem milovala – byla jsem ráda, že místní klienti mohou jet pohodlně z domova a zase se sem vrátit. Mají jistotu, kdo jim zájezd prodal a kdo jim ručí za peníze. Spousty klientů ze vzdálených oblastí Čech jsme „naučili,“ kde leží Kdyně, protože tudy vedla vždy trasa našich zájezdů. Byli jsme dlouhá léta také jediným informačním centrem ve městě bez jakékoliv hmotné podpory – prostě jen s tím vědomím, že poskytování turistických informací do naší branže patří. Jsme firmou, která má od začátku vybudovaný velice
15
kvalitní tým průvodců, osvědčené a spolehlivé dopravce a stabilní soubor zaměstnanců, kteří – spíše které jsou ve firmě zaměstnány desetdvanáct-šestnáct let. Díky jim za pracovní věrnost a vysoké nasazení! Firma CAMPANAtour prošla za dvacet let několika etapami vývoje od skromných začátků po rychlý rozvoj; prošla krizí, kdy doplatila na krachy několika velkých CK a snad se z toho uměla dostatečně poučit. Od roku 1997 si cílevědomě buduje vlastní produkt, kterým jsou destinace Francie včetně zámoří, specializovaná edukativní turistika pro kolektivy, zámořské trasy pro jednotlivce a menší skupiny. Dnes se pomocí internetu dostává naše nabídka mnohem dál než do výloh našich poboček. O to větší je také konkurence, o to vyšší jsou nároky na práci těch, kteří dnes společnost řídí. Hodně úspěchů do dalšího desetiletí, spokojené klienty s příjemnými zážitky na cestách přeje všem Marta Zemanová
Podzim na Kdyňsku Psí stopou na Rýzmberk Všerubské generační klání
Pionýrská skupina Jitřenka Kdyně se vydala Psí stopou až na Rýzmberk. Po cestě čekalo na návštěvníky 21 stanovišť s drobnými úkoly. Na Rýzmberku pak pekli buřty a zpívali s kytarou.
Obraz vozili traktůrkem
Soutěže mezi dětmi, rodiči a prarodiči ve Všerubech prý zopakují na jaře. Zaprvé to všechny bavilo, zadruhé bude tepleji.
Kynuté těsto o Vánocích
Obraz obce Úboč vznikal netradiční formou. Byl převážen na traktůrku, a tak iniciátor díla a celé pouti akademický architekt Václav Šmolík spolu s malíři mohl postupně procházet celou obcí a vyobrazovat jednotlivé domy.
a jiné recepty se učili v Dlažově. Pod vedením několika odbornic tam pekli a tvořili s vánoční tématikou. A zájem byl veliký.
V kostele sv. Mikuláše
Adventní odpoledne
Kdyně si připomenula 92. výročí vzniku republiky v kostele sv. Mikuláše výjimečným koncertem „Zpěv srdce“. Výbor z vlastního životopisu J. J. Ryby přednesl Vladimír Matějček za výtečného varhanního doprovodu Vladimíra Roubala.
Adventní věnce i jiné dekorace vlastnoručně vyráběli také v Koutě na Šumavě. Organizátorky potěšil velký zájem mladých maminek a dětí.
16
