KDO JSME?
Hana Páníková
Duben
ZDARMA
Vážení Plzeňáci, právě držíte v ruce první číslo časopisu Veřejné zájmy Plzeňského kraje. Před jeho vznikem jsme si v tvořící se redakci položili základní otázku „Potřebují vůbec občané města takovýto časopis?“ Po zvážení všech pro a proti jsme se nakonec shodli na tom, že ANO. Dokážeme-li pravidelně každému čtenáři přinášet zajímavou formou aktuální dění nejen z politické scény, bude naše informační úsilí úspěšné. Nevnímáme časopis jako kus papíru, který nám má zkrátit dlouhou chvíli, ale jako další způsob, jak se společně dozvídat o nových a podnětných tématech. Kromě šíření osvěty se ale také chceme aktivně podílet na komunální politice. Proto otevřeně deklarujeme postoje k zásadním problémům a nehodláme z nich ustupovat. Tvrdě budeme hájit zachování společnosti Plzeňská teplárenská v městských, resp. v našich rukách. Zaměříme se i na další problémy jako je neúměrně vysoká cena a kvalita vody nebo nízký počet mateřských školek. Veřejné zájmy Plzeňského kraje, mají řešení, jak co nejvíce eliminovat dopady na Vás, občany města. Přeji Vám příjemné čtení. Roman Bakala Veřejné zájmy plzeňského kraje
Roman Bakala
Hana Páníková je před sedkyně spolku Veřejné zájmy, hájící oprávněné požadavky občanů ve vztahu k nefungu jícím úřadům státní a veřejné správy. Roman Bakala, zástupce plzeňských fotbalových fanou šků PFANS a opoziční zastupi tel v obci Chrást. Ing. Jan Sazama, bývalý předseda dozorčí rady Plzeň ské teplárenské, který byl za
Ing. Jan Sazama
Evžen Zavadil
svou kritiku netransparentního hospodaření teplárny vyloučen ze sociální demokracie. Evžen Zavadil, bývalý starosta Doubravky, který s dalšími Plzeňáky, jimž osud našeho města není lhostejný. Založili přípravný výbor hnutí Veřejné zájmy Plzeňského kra je, který chce spojit nezávislé osobnosti pro podzimní volby do zastupitelstev města Plzně a jejích obvodů.
O co nám jde? O kolik se zdraží vodné a stočné? Aktuální cena vodného a stočného je 89, 43 Kč s DPH. Ještě v loňském roce však byla cena nižší o 1, 94 Kč. Zásad ním problémem je přitom stále nedostatečná kvalita vody a nutnost odkoupení od Veolia společnost provozující vodárnu za stovky milionů ko run, protože jinak bude muset město Plzeň vrátit dotace EU investované do vodárny.
Prodá město Plzeňskou teplárenskou? Koalice ODS a ČSSD loni jednorázově zdražila teplo o 10% přesto, že ceny se meziročně zvýšily jen o několik málo procent. Město investuje do nejdražší vari anty výstavby spalovny, která hrozí předlužením teplárny. Neprůhledné hospodaření tep lárny bylo mnohokrát kriti
zováno od předražené výroční zprávy až po desítky milionu korun na marketing. Kde vzít peníze na nové školky? Zruší se hazard? Problémem Plzně je, že se o skutečných problémech příliš nemluví. Politici nás tiše post aví před hotovou věc. Přitom to jsou otázky, o kterých se ro zhodne tento rok v podzimních komunálních volbách. Naším cílem je kandidovat v podzimních komunálních volbách. Podpořte vznik našeho hnutí svým podpisem. Petice za registraci hnutí Veřejné záj my Plzeňského kraje je k dis pozici na našich stáncích na náměstí, U Branky a v Sadech Pětatřicátníků. Přijít podepsat ji můžete i na naše debaty, které budou probíhat každý pátek od 17 ti hodin ve vinárně Jadran, Smetanovy sady 9. 1
Ceny tepla rostou, hrozí další zdražení? Ing. Jan Sazama
Bývalý předseda dozorčí rady Plzeňské teplárenské a.s. l Chtěl vidět dokumenty o aktuálním financování Plzeňské teplárenské a. s. l Přístup k těmto informacím mu byl odepřen l Dostal výpověď l Byl vyloučen i z ČSSD l Jemu i jeho manželce bylo vyhrožováno l
Ceny tepla rostou, hrozí další zdražení? Zatímco v roce 2011 zapla tili plzeňští spotřebitelé za 1 Giga joule 390, 15 Kč včetně DPH, tak o v loňském roce zaplatili 490, 36 Kč včetně DPH. Lidé tam museli vytáhnout z peněženky téměř o sto korun více. Kam až cena tepla po roste, když za poslední dva roky vzrostla téměř o čtvrtinu? I když v porovnání s celorepublikovými čísly se cena plzeňského tepla drží na nejnižších příčkách, není to v žádném případě důvod k takto markantnímu zdražování tepla. Zvláště když většina tepláren je v soukromých rukách a naproti tomu ta plzeňská je majetkem města. Do konce dubna dostává sdružení vlastníků bytových jed notek vyúčtování za teplo a vodu. Většina občanů je z minulých let zvyklá na vracení příplatků. Díky skokovému zdražení je však řada lidí zaskočena v nelehké finanční 2
Plzeňská teplárna je státem ve státě a nikdo nehlídá její hospodaření, financování ani personální politiku. Tutlání hospodaření Plzeňské teplárenské a.s. mě stálo místo. Když jsem si jako předseda dozorčí rady v roce 2011 vyžádal dokumenty o aktuál ním financování Plzeňské tepláren ské a. s., byl mi přístup k těmto in formacím odepřen. Ba co víc, sám ředitel teplárny, Tomáš Drápela, na mě křičel, že mi zakazuje vstup do teplárny a ruší mojí kancelář. Když jsem se po tomto incidentu odeb ral na radnici, abych se zeptal, jak mám dál svou funkci vykonávat, bylo mi řečeno, že příslušné doku menty si klidně mohu rozložit na
schodech. Jinými slovy, na dotaz na financování Plzeňské teplá renské a.s., se mi jako předsedovi dozorčí rady dostalo odpovědi ve formě výpovědi. Zároveň jsem se pak v novinách dočetl, že jsem byl vyloučen z ČSSD. Tisku to sdělil náměstek primátora, Mar tin Zrzavecký. Důvodem mělo být údajné hrubé porušení stanov teplárny, konkrétně nezapla cení nadstandardního členského příspěvku za moji činnost v radě. Tím ale celá záležitost rozhodně neskončila. Ještě dlouhou dobu po této zkušenosti s Plzeňskou teplá renskou a. s. jsme s manželkou dos távali výhrůžné zprávy typu: „To se nebojíš, že tě přejede auto?“.
situaci, naopak doplatky za loňský rok. Zdražení o jednu čtvrtinu za dva roky je o to zákeřnější, že ve volebním roce 2014 k žádnému zásadnímu zdražení nedochází. Politici ČSSD a ODS mají asi pocit, že občané mají krátkou paměť.
s plánem na získání evropské dot ace. Plzeňští zastupitelé stavbu spalovny schválili s vědomím, že získají peníze i od EU. Teď je ale všechno jinak. Ušilo vedení Plzeňské teplárenské na radnici boudu? Teplárna je zatím majet kem města. Kde však město vezme dalších půl miliardy, o které přišlo kvůli dotaci, když musí investovat ještě do stavby předraženého di vadla? Existují jen dvě možnosti. Buďto dojde k dalšímu extrém nímu nárůstu ceny tepla a spalovnu doplatí plzeňští občané, nebo přijde jakási spřízněná firma, která ochotně pomůže Plzeňské teplá renské s financováním, výměnou za její spoluvlastnictví. Znovu se proto ptáme, byl snad v nezískání dotace záměr? Jedná se o další kmotrovskou praktiku v Plzni? Jaké důsledky z toho budou vyvozeny pro představitele Plzeňské teplá renské a. s.?
Plzeňská teplárenská nezískala dotaci na spalovnu, kde chce vzít půl miliardy? Na začátku března Deníku Ref erendum uveřejnil, že Plzeň ne získá evropskou dotaci na výstavbu spalovny v Chotíkově. S penězi od EU se však od začátku počítalo! Výstavba Spalovny v Chotíkově bude stát bez mála 2,5 miliardy korun. Dotace měla dosahovat až půl miliardy korun. Kdo tedy nese odpovědnost za to, že Plzeň peníze nezíská? Nepochybně vedení Plzeňské teplárenské a. s., v čele se svým ředitelem Tomášem Drá pelou, který zastupitelstvu předložil plány na výstavbu spalovny spolu
Stanislav Halámka
Veřejné zájmy plzeňského kraje
Veřejné zájmy Plzeňského kraje mají řešení 1. C hceme transparentnost hospodaření Plzeňské teplárenské a. s. Teplárna nezveřejňuje na internetu průběh výběrových řízení, a kdo se jich účastní za jaké ceny. Například JUDr. Vít Bárta se na zastupitelstvu šestkrát ptal, kolik stála výroční zpráva Plzeňské teplárenské a.s. Až po takové tlaku poslance mu byla poskytnuta odpověď, že jeden výtisk stál 2000 Kč. Celá kauza je o to zajímavější, že výroční zprávu vyrobila firma, která má stejného majitele jako dům, ve kterém žije Roman Jurečko, předseda představenstva Plzeňské teplárenské a. s. Reklamní firma Drakon Jiřího Drachovského dostává každoročně od teplárny velmi lukrativní zakázky a Roman Jurečko platí Drachovskému nájem za velmi luxusní bydlení v jeho vile. Dokonalá symbióza nebo střet zájmů? Město dá ročně teplárně několik desítek milionů na marketing, ale nikdo už neví, za co jsou peníze utraceny. Předražená výroční zpráva je toho důkazem. 2. Chceme dohlížet na stavbu spalovny v Chotíkově Budeme interpelovat na zastupitelstvu, proč se přišlo o dotace z EU. 3. Chceme zachovat stávající stav vlastnictví Plzeňské teplárenské a. s. městem. Chceme zabránit prodání teplárny. Nechceme, aby byla teplárna majetkem soukromé firmy. Nedovolíme spoluvlastnictví Plzeňské teplárenské jiné firmě. Teplárna musí zůstat městu! Před volbami budeme apelovat na všechny politické strany, aby se vyjádřily, zda chtějí teplárnu prodat. CHCETE-LI O ZDRAŽOVÁNÍ VĚDĚT VÍCE, PŘIJĎTĚ NA DEBATU, VINÁRNA JADRAN, SMETANOVY SADY 9 Veřejné zájmy plzeňského kraje
3
Ani bony, ani euro! 27. února se v Plzni odehrála akce Bony a klid 2, propagu jící pokračování veleúspěšného prvního filmu režiséra Víta Olmera. V rámci představení nového filmu se v divadle Pluto odehrála i debata s plzeňskými občany, kterou moderoval pop ulární herec Roman Skamene. Na dotazy Plzeňanů pak odpovídala herečka, kostý mová výtvarnice a politička Simona Chytrová, kandidát do europarlamentu Radek John a režisér Vít Olmer. Diváci mohli exkluzivně spatřit dosud nepublikované ukázky z filmu, aby věděli, na co se mohou v kině těšit. Olmer posluchačům prozradil, že kromě zajíma vých zvratů a životních osudů jednotlivých postav nebudou rozhodně ochuzeni ani o další příběhy ze světa bývalých veksláků. Simona Chytrová se v průběhu večera setkala i se svým známým, plzeňským hercem Přemyslem Kubištou, který hraje v divadle Pluto roli Švejka. A právě jako Švejk vys toupil i na akci Bony a klid 2, kde glosoval české politické dění. Na akci dokonce zazněla v doprovodu živá hudba, v podání kapely Šerlok Houm les. Příjemná atmosféra této kulturní akce byla dotvořena tím, že kniha, podle jejíž předlohy byl pak natočen film Bony a klid 2, nese inspiraci z plzeňského prostředí.
Alice Randáková
4
Skamene o natáčení: Režisér Olmer na mě hodil flašku
Herce a komika Romana Ska mene není třeba nijak zvlášť představovat. Je prostě „nepřehlédnutelný“. Naší reda kci se podařilo udělat s ním jeden krátký rozhovor o jeho vztahu k Plzni a o zákulisí z filmu Bony a klid II. Roman nakonec přidal i veselou historku z natáčení, která ale málem měla smutný konec. Jak se Vám v Plzni, ve městě, které bylo předlohou pro film Bony a klid 2, líbilo? „Plzeň mám velmi rád. Pohy buji se tu minimálně jednou za měsíc, díky své profesi. Dokonce jsem v Plzni měl i příbuzné, takže ji poměrně dobře znám. A rád mám dokonce plzeňské pivo. Co si budeme povídat Plzeň, je Plzeň…“ Které konkrétní podobnosti s Plzní najdeme ve filmu Bony a klid 2? Zaznělo tu, že inspirací byl i Roman Jurečko… „Tvůrci filmu se opravdu in spirovali plzeňským prostředím, například panem Jurečkem, já ho osobně neznám, ale vím, že tam podobnosti jsou. Například to, že
jedna z filmových postav vlastní dvě kozy Hugo a Boss. Jinak na rozdíl od jedničky, kde veksláci kšeftovali s dolary nebo bony, mají ve dvojce veksláci lukrativnější posty a provádějí obchody za mili ony.“ Skutečně se stali z veksláků politici? „Samozřejmě, že ano. V politice jsou bývalí veksláci. A je jich celá řada…“ Jak jste řekl na akci Bony a klid 2: „všichni zbohatli, jen já jsem zůstal chudej“, nezáviděl jste alespoň jako filmový Bíny vekslíkům jejich pohodlný život? „Bínymu prostě ujel vlak, asi tak bych to řekl nejlíp. Nedostal se mezi garnituru lidí, kteří pak bu dou vydělávat. Prostě mu v určitou dobu chyběla vychytralost, a tak zůstal na ulici a rozdává jídelní líst ky. Navštěvuje ale také bohaté zná mé, kteří ho ale nevidí úplně rádi. Nicméně mu pomohou, protože Bíny na ně leccos ví :)“ Pokračování straně 8 Veřejné zájmy plzeňského kraje
Parkování na sídlištích Ing. Václav Ženíšek Toužimská 16 Plzeň Taky se vám stává, že nemůžete na sídlišti zaparkovat? Hlavní vinu za současné problémy nesou samozřejmě zastupitelé města a ob vodu, kteří nevěnují dostatečnou pozornost potřebám občanů a sch valují další a další nekompetentní nakládání s městskými pozemky. Jako příklad můžeme uvé st změnu územního plánu na sídlišti Vinice. Na místě, kde mělo stát obchodní zařízení, má vyrůst bytový dům „B“. V dalším příkladě můžeme uvést prodej pozemků v Krašovské ulici na sídlišti Košutka. Místo původně plánovaného parku s vodním dílem bylo nakonec vydáno stavební po volení na další bytový dům se 108 byty. Na celou situaci však dop lácejí obyvatelé Plzně. Například lidé z Manětínské ulice na sídlišti Košutka musí již více než 10 let pod svými okny snášet provoz k hyper marketu Gerská (Albert). Zastup itelé však místo řešení této neúnos né situace přichází ještě s dalším zhoršením. Vinou souhlasu obvodní rady s přístavbou obchodního cen tra hrozí úplný kolaps obslužnosti manětínských bytových domů. Obyvatelé sídliště Lochotín zase, sotva co odvrátili hrozbu záměru výstavby dalšího bytového domu v Komenského ulici, už musí bojo vat proti nesmyslným návrhům na úpravu centrálního parku Lochotín. Jak je možné, že se neřeší dlouhodobý protiprávní stav panující na sídlištích v oblasti dopravy v pohybu a klidu? Na vině je nepochybně také Útvar koncepce a rozvoje (ÚKR), Veřejné zájmy plzeňského kraje
zpracovatel územního plánu města a odborný poradní orgán samo správy v územním plánování. Jeho pracovníci trpí naprostou ztrá tou morálky a profesionální cti. Opakovaně sice prohlašují, že pan elová sídliště byla špatně navržena, že se jedná o území poškozené přehuštěnou monofunkčností by dlení s nedostatkem zelených ploch, ale když za nimi přijde sku pina obvodních zastupitelů organi zujících tunelování městského ma jetku s návrhem dostavby dalšího bytového domu, změní názor. Do městského zastupitelstva předloží stanovisko, že je tento záměr z urbanistického hlediska úžasně vhodný. V letošním roce mají občané jedinečnou možnost, jak docílit toho, aby se konečně po 20 letech prázdných proklamací o revitalizaci sídlišť, ale naproti tomu reálného tunelování městského majetku, nastartoval plánovací proces urban izace panelových sídlišť. Vytváří se totiž návrh nového územního plánu (ÚP) města, který by měl být, možná již v průběhu prvního po loletí, veřejně projednán s občany. Kvalitně zpracovaný územní plán se závaznými regulačními prvky by mohl zabránit dalšímu tunelování městských pozemků na nesmyslné privátní developerské projekty.
Na panelových sídlištích Sever ního předměstí žije 45 tisíc obyva tel a dle Generelu dopravy v klidu je na těchto sídlištích deficit 10 tisíc parkovacích míst. Aby bylo možno napravit tento protiprávní stav panující na panelových sídlištích, musí být zabráněno další privati zaci veřejných ploch. Do návrhu musí být zakomponováno i řešení, jakým způsobem je možné pro tiprávní stav v oblasti dopravy v klidu odstranit. Sledujte nyní městské vývěsky a přijďte na veřejné projednání návrhu ÚP města Plzně zkontro lovat, jak je v okolí Vašeho bytu zajištěno Vaše právo na příznivé životní prostředí, právo na pokojné užívání majetku a jestli je zaručen trvale udržitelný rozvoj území na příští desítky let.
Veřejné zájmy Plzeňského kraje říkají 1. S TOP stav na další výstavbu 2. je třeba podporovat zelené plochy 3. když nová stavba, tak dostatkem parkovacích míst 4. základem je koncepce, ne antikoncepce
5
Plzeň evropským městem kultury? Čiré pokrytectví
Redakční pošta
Trhy patří hlavně Plzeňanům Milá redakce, minulý týden jsem se byl podívat na trzích na náměstí a do teď se nestačím divit nad změnou. Velmi dobře si totiž pamatuji, jaký ráz měly ty dřívější. Kdybych měl pojmenovat nejmarkantnější rozdíl mezi starými a novými, tak říkám rozmanitost. Ta mi na těch současných asi chybí nejvíce. Podle mě by trhoviště potřebovalo více stánků s keramikou, nádobím, zeleninou, ovocem, sazeničkami, dětským zbožím a podobnými artikly. Osobně mi ale na druhou stranu nevadí, že na trhu není tolik oblečení a kuchyňských potřeb. Ale co jsem tak zaslechl, ostatní si na absenci stěžovali. Dalším očividným rozdílem je bezpochyby cena. V devadesátých letech byly plzeňské trhy plné rozličného zboží za vcelku příznivé ceny. Dnes naproti tomu patří podle mého názoru k těm nejdražším. Třeba jen občerstvení. Když jsem byl na návštěvě u známých v Rakovníku, dal jsem si klobásu, která stála okolo 45 Kč s libovolným množstvím pečiva. V Plzni v zásadě ta samá klobása přijde už na 75 Kč, a to bez pečiva, za které se připlácí. Když už jsem odbočil k tomu jídlu, tak zrovna tak moc nechápu, proč je na plzeňském náměstí hned několik stánků s Trdlem. Nezaslouží si Plzeňané kvalitnější trhy, jako mají v ostatních městech? Apeluji na Veřejné zájmy Plzeňského kraje, aby ve svém programu prosazovaly častější střídání provozovatelů trhů, čímž by byla zajištěna jejich rozmanitost. Město by mělo garantovat širší sortiment zboží, ne jen to, které se dobře prodá turistům. Vladimír Pruner, kandidát Hnutí Úsvit ve volbách do Poslanecké sněmovny
Medailonek: Ing. Arch. Miloslav Hrubec ealizované stavby: areál R učňovských škol na Lochotíně, věžové domy, sídliště Skvrňany, autosalon Mercedes, park Přátelství na Slovanech a další účelové stavby, včetně rodinný domů l Projektoval Dům Kultury před třiceti lety l Vystudovaný odborník, profesionál l Nyní jako důchodce bojuje za zlepšení stavu staveb v Plzni l
Jak to bylo s domem kultury? l Otevřen veřejnosti 17. 1. 1986 l Developerská firma Amadeus zakoupila Dům Kultury s cílem vybudovat OC CORSO l 30. 6. 2011 ukončen provoz Kulturního Domu l Památkáři neuznali Dům Kultury jako kulturní památku l Plzeňané podepisovali petici na záchranu objektu, marně l V květnu 2012 byl Dům Kultury zbořen Jako architekt považuji za svou povinnost upozornit na současné poměry ve stavebnictví v našem městě. Jsem pamětníkem doby, kdy výstavbu a vývoj Plzně řídil odborně vzdělaný hlavní architekt města. Dnešní špatná situace v urbanismu města je zaviněna právě tím, že pra covníci UKRU (Útvar koncepce a rozvoje) nemají odpovídající od bornost. 6
Porušovalo vedení Plzeň 2015 zákon? Je tomu několik týdnů, co jsem měl schůzku s plzeňskou částí Hnutí ANO 2011. Při přípravě na toto setkání jsem si zjišťoval, s kým to vlastně budu hovořit a pozorně jsem si prostudoval webové stránky tohoto hnutí. Zarazil jsem se u pana Vozdeckého, řečeného „vinaře“. Tento poslanec hnutí Ano 2011 má regionální kancelář v Aleji Svo body. Pozici jeho asistenta zde zastává Mgr. Tomáš Froyda, jehož jméno je v plzeňských kuloárech zmiňováno především v souvislosti s kulturou a společností Plzeň 2015. Zprvu totiž působil jako ředitel plzeňského dětského Divadla ALFA na Doubravce, kde by podle našich informací měl končit. Nicméně na we bových stránkách divadla je stále uveden jako jeho ředitel. Poté byl vybrán na post ředitele společnosti Plzeň 2015. Po neúspěšném ředitelování EHMK Plzeň 2015 a přisluhování představitelům ODS, si dnes našel jiné teplé hnízdečko v podobě tajemníka ANO 2011. Jen pan Babiš by měl vědět, koho si do svých řad přijal a jak dalece ho to může v Plzni ovlivnit v podzimních komunálních volbách...
Daniel Mráz
Plzeň evropským městem kultury? Čiré pokrytectví Poprvé jsem si toho všiml při sle dování kauzy nevhodně situovaného obchodního domu Amadeus. Je para doxní, že jako autor mnoha studií tohoto území jsem z mně neznámých důvodů nikdy nebyl přizván ke vstupním jednáním, ale co naplat. Přesto jsem však na město nezanevřel. Navštívil jsem ředitelku UKRU Ing. Vostrackou a doporučil jí obvyklou ověřovací soutěž na zjištění únosnosti území. To ředitelka UKRU kategoricky odmítla s poukazem, že na vyhlášení soutěže nejsou peníze.
Odpověď architekta Jana Soukupa a jeho komise pro magistrát byla podobná. Tato rozhodnutí jen uspíšila demolici. Dům. Kdyby se v této době uskutečnilo referendum, mohlo dojít k jeho záchraně. A co nové divadlo? Má profese architekta mi přikazuje poukázat i na další diletantské zásahy UKRU v situování důležitých staveb v centru města. Pokračování na další straně Veřejné zájmy plzeňského kraje
Pokračování z předchozí strany Odstrašujícím případem je i stav ba nového divadla, které je svojí dis pozicí podřízena frekventovanému staveništi, zatímco například divadla v Brně a v Kladně jsou obklopena zelení a mají dominantní umístění. I z těchto důvodů jsme vždy předpokládali kulturně-komerční lokalitu mezi obchodním domem Tesco a Radbůzou, včetně přestavby původního Domu Kultury. Dům Kultury měl jako jediný sál v Plzni šikmou podlahu. Díky nekulturn osti a nekoncepčnosti magistrátu byl zničen, a koncerty se tak musejí konat v náhradních prostorech s rov nou podlahou hlediště a volně sto Veřejné zájmy plzeňského kraje
Veřejné zájmy Plzeňského kraje říkají 1. v ýsledky soutěže budeme sledovat 2. budeme dělat maximum proto, aby se celá záležitost řešila až po volbách v říjnu, ve kterých bychom chtěli kandidovat 3. chtěli bychom, aby byl Ing. Arch. Miloslav Hrubec porotcem soutěže a poradcem města pro další postup
jícími židlemi. To osobně považuji za krajní rozpor s požárními předpisy. Vedení Plzně dovolilo zničit nejcennější centrální prostor města, a to i díky zasypání prostoru pod Domem Kultury, který by byl vhodný pro veliké vícepodlažní parkoviště. Doufám, že podezřele vstřícný vztah magistrátu k firmě Amadeus bude brzy objasněn. Z důvodů, které jsem zde uvedl, považuji za velmi pokry tecké, pyšnit se titulem Hlavního ev ropské město kultury. Plzeňská rad nice sice vypsala soutěž na zástavbu území, na kterém stál Dům Kultury. Vedení města ale jedná amatérsky, soutěž nemá jasné zadání, což může způsobit další škody… 7
Skamene o natáčení: Režisér Olmer na mě hodil flašku Pokračování ze strany 4 V rámci své filmové role pijete tzv. „magické oko“. Bylo jeho součástí i plzeňské pivo? „No jo, v prvním dílu jsem pil to pivo opravdu na ex, ale plzeňské nebylo. Dokonce jsme tu scénu museli několikrát opakovat, takže jsem se docela slušně opil. Naštěstí to byla poslední scéna z natáčecího dne. Od té doby to ale nemůžu ani cítit. Byl jsem pak tedy opravdu rád, že se ve dvojce kvůli finančním úsporám nekupoval opravdový alkohol, ale umíchali mi jen tako vou náhražku :)“ Podělíte se s námi o nějakou veselou historku z natáčení?
Ono jich moc nebylo, protože film se točil opravdu velmi krátkou dobu. Nebylo moc času na to si to užít. Ale jedna přece jen byla, i když jsem při ní málem přišel o život. V rámci reklamy se nám ve filmu velmi často objevovala jedna li monáda nejmenované značky. Měli jsme za sebou opravdu dlouhý den
Srdečně Vás zveme na páteční debaty, které budou probíhat každá pátek od 17ti hodin ve vinárně Jadran na adrese Smetanovy sady 9. Připravili jsme pro Vás řadu zajímavých hostů, na každý pátek jednu zajímavou osobnost, která s Vámi bude debatovat. Kdo Vás přijede navštívit v nejbližší době? Herečka, kostýmová výtvarnice a politička Simona Chytrová, poslanec a předseda Výboru pro obranu David Kádner, zastupitelka Prahy 5, dcera známého operního pěvce Marie Hakenová, zakladatel a předseda spolku Šalamoun John Bok, poslankyně Olga Havlová, bývalý novinář a kandidát pro volby do europarlamentu Radek John, Dita Portová místopředsedkyně SPOZ, kterou za kritiku strany vyškrtli z kandidátky, ale soud jí dal nyní za pravdu. kontaktní číslo pro Vaše dotazy 735 001 911 8
a já už jsem prostě nemohl. Pořád jsem opakovali jednu scénu. Vít Olmer v rozčilení popadl limoná du a vší silou jí odhodil směrem k nejbližšímu křoví, kde jsem si byl odskočit. Byla to sice jen plas tová láhev, ale za to plná. Jen jsem cítil, jak mi těsně prosvištěla kolem hlavy :-D“
Pozvánka na akci Bony a klid 2 15. května se v Plzni uskuteční další debata k novému filmu Víta Olmera, Bony a klid 2. O dalších podrobnostech se dozvíte na našich debatách nebo na webové adrese www.verejnezajmy.cz. Srdečně Vás zveme na další večer o Plzni, přijďte se podívat.
Akce Bony a klid proběhne i ve Stříbře a to 19. května. Těšíme se na Vás. Bližší informace najdete na www.verejnezajmy.cz
Veřejné zájmy plzeňského kraje
