13.3.2012
Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost
y
Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo
15.3.2012 Ekonomicky aktivní ob. ob
Zaměstnaní
Ekonomicky neaktivní ob. ob
Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená
Zaměstnaní: starší 15-ti let, mají placené zaměstnání nebo jsou zaměstnaní ve vlastním podniku y osoby starší 15-ti let y
x nejsou zaměstnané nebo sebezaměstnané x aktivně hledají práci x jsou schopny nastoupit do práce nejpozději do 14 dnů
Míra nezaměstnanosti u=
U ⋅100, L +U
u … míra nezaměstnanosti v % U … počet nezaměstnaných L … počet zaměstnaných Míra nezaměstnanosti je procento nezaměstnaných z ekonomicky aktivního obyvatelstva
13.3.2012 – registrovaná míra nezaměstnanosti 9,2 %
realita – registrovaná nezaměstnanost (úřad práce) y někteří se na ÚP nehlásí – krátkodobé nezaměstnání nebo naopak dlouhodobě nezaměstnaní y skutečná nezaměstnanost je o nějaké procento vyšší než registrovaná n. y
http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/
http://portal.mpsv.cz/sz/stat
1
13.3.2012
Míra registrované nezaměstnanosti y
Míra registrované nezaměstnanosti podle původní metodiky je počítána jako podíl, kde je v čitateli počet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce k poslednímu dni sledovaného období (zdrojem dat je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR) a ve jmenovateli pracovní síla, tj. počet pracovníků ve všech sektorech NH s jediným nebo hlavním zaměstnáním vč. žen na mateřské a další mateřské dovolené (z podnikového zjišťování) + počet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných g ý na úřadech p práce k p poslednímu dni sledovaného období ((do konce 1. čtvrtletí 1994)
y
počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil (klouzavý roční průměr) + počet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce k poslednímu dni sledovaného období (od 2. čtvrtletí 1994 do konce roku 1996)
y
počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil (klouzavý roční průměr) + neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce (vše klouzavý roční průměr). Do zaměstnanosti se na rozdíl od předchozích období nezapočítávají ženy na další mateřské dovolené (od 1. čtvrtletí 1997).
y
http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/
1. Frikční nezaměstnanost y
důvod: určitý nutný čas pro vyhledání pracovního místa
pracovník
sám opustí své zaměstnání a hledá lepší práci, zaměstnanec ě dostane d výpověď, ý ěď studenti, kteří dostudují sezónní nezaměstnanost (zemědělství, stavebnictví) ! Proti těmto nezaměstnaným existují volní místa ! Člověk je nezaměstnaný pouze dočasně ! Bude existovat vždy
Nezaměstnanost a vzdělání dlouhodobá tendence růstu poptávky po pracovních profesích s vyšším vzděláním y vyšší n. u méně kvalifikovaných a naopak y rychleji se rozvíjejí ta odvětví, která vyžadují práci s vyšším vzděláním, zatímco odvětví využívající málo kvalifikovanou práci rostou pomaleji rok 1998 v ČR y
Typy nezaměstnanosti Frikční Strukturální 3. Cyklická 1.
2.
2. Strukturální nezaměstnanost strukturální změny v ekonomice: neustálý útlum některých odvětví ∧ jiná odvětví expandují y kvalifikace pro určité odvětví ⇒ rekvalifikace y nebo: v jedné části země je vysoká n., v jiné naopak ∧ nedostatečná mobilita p pracovních sil ! důvod kvalifikační nebo nesoulad mezi S a D práce ! v ekonomice existují volná místa ! trvá déle než frikční, větší zásah do života ! přirozená a nevyhnutelná součást každé ekonomiky (ekonomika nesmí zaostávat) ! př. hutnictví v českých zemích, uzavírání ztrátových dolů y
Nezaměstnanost absolventů http://www.radavs.cz/prilohy/7p5postvys.pdf
Míra nezaměstnanosti v ČR podle dosaženého vzdělání, r. 1998 Základní
20,6 %
Vyučení
7,7 %
Střední všeobecné
7,6 %
Střední odborné
4,3 %
Vysokoškolské
1,9 %
http://www.sipkhk.cz/data-statistiky/uplatneni-absolventu/nezamestnanost-absolventu-dle-urovne-vzdelani-v-kr/
2
13.3.2012
mapa – regionální rozdíly
3. Cyklická nezaměstnanost
recese – klesá HDP, roste počet nezaměstnaných y expanze – HDP roste, klesá počet nezaměstnaných e a ěst a ýc ! existuje všeobecný přebytek nabídky práce nad poptávkou po práci ! zasahuje všechna odvětví v ekonomice y
http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/grafika/2012/03/08/nezamestnanost-v-unoru/#6
Graf – vývoj reálného HDP a míry nezaměstnanosti
Plná zaměstnanost a přirozená míra nezaměstnanosti plná zaměstnanost = zaměstnanost, které je dosaženo, jestliže ekonomika pracuje na hladině potencionálního produktu potencionální produkt = produkt, který je dosahován při tzv. přirozené míře nezaměstnanosti
! pokud k d ex. plná l á zaměstnanost, ě existuje i j určitá či á (přirozená) míra nezaměstnanosti ! tvoří ji frikční a strukturální nezaměstnanost ! u* ! mění se v čase, pouze odhady Holman, 2002, s. 293
Co ovlivňuje přirozenou míru nezaměstnanost? Demografické změny Vládní politika Strukturální změny v ekonomice
Dobrovolná a nedobrovolná Dobrovolná nezaměstnanost (agregátní) poptávka po práci – firmy (agregátní) nabídka práce – domácnosti y vertikální osa – nom. nom mzda y horizontální osa – množství práce y y
poptávka po práci je klesající y nabídka práce je rostoucí (nemůže růst do nekonečna) y
3
13.3.2012
y
rovnováha áh v E E, pak kd dojde jd k poklesu kl po produkci d k i firem fi ⇒↓ ↓ DL na DL‘ ⇒ nerovnováha (SL >DL v rozsahu AE) ⇒ pokles mzdové sazby (ochota některých pracovat při nižší mzdě) ⇒ WB a LB, ale někteří se stali nezaměstnanými ∼ DOBROVOLNĚ NEZAMĚSTNANÝMI
výše a délka DN: alternativní příležitosti (podpory v n.) y Jsou-li podpory v n. nízké a doba jejich poskytování krátká, je dobrovolná n. nízká, protože jsou nezaměstnaní motivování k tomu, aby si rychle našli nové zaměstnání.
y
rovnováha v E, pak opět dojde k poklesu poptávky po produkci d k i firem fi ⇒ pokles kl poptávky á k po práci á i ⇒ DL na DL’ doleva ⇒ nerovnováha – nabídka práce převyšuje poptávku v rozsahu AE
y
Kdy nedojde ke snížení mzdové sazby W? ◦ kolektivní smlouvy
y
y
◦ obava firem ze ztráty nejlepších pracovníků y
zůstává WE a je zaměstnáno LA pracovníků, při této mzdové sazbě by ale chtělo pracovat LE zaměstnanců
y
NEDOBROVOLNÁ NEZAMĚSTNANOST = rozdíl mezi těmi, co chtějí pracovat při této W, a těmi, kteří nakonec pracují
uzákonění MINIMÁLNÍ MZDY – zvláštní případ vzniku nedobrovolné nezaměstnanosti
E jako rovnovážný bod ⇒ uzákonění minimální mzdy WMIN > WE ⇒ nižší poptávka po práci (A) ∧ vyšší nabídka práce (B) y WMIN<WE – rovnováha zůstane nedotčena ! u lidí s velmi nízkými příjmy y
y
současnost ČR – 7669 Kč
nedobrovolná n. má horší důsledky než dobrovolná n. y nedobrovolná n. může postihovat lidi, kteří te nemají e aj dob dobréé a alternativní te at příležitosti, protože je pro ně rekvalifikace nebo nalezení jiného zdroje obživy velmi obtížné y registrovaná míra n. obsahuje kromě nedobrovolné n. i nějakou dobrovolnou n. y
Nepříznivé dopady nezaměstnanosti 1.
Ekonomické dopady
•
plýtvání zdroji, u > u* ⇒ Y < Y* Okunův zákon – je-li skutečná míra nezaměstnanosti o 1 procentní bod nad úrovní přirozené míry nezaměstnanosti, nezaměstnanosti skutečný produkt bude o 2 procentní body pod svou potencionální úrovní individuální ekonomické dopady na jednotlivce a rodiny
•
•
4
13.3.2012
2.
Sociální dopady
•
kriminalita, alkoholismus. sebevraždy, xenofobie roste s prodlužující se dobou, po kterou je člověk nezaměstnaný dlouhodobá nezaměstnanost – rok a déle dlouhodobě nezaměstnaný ztrácí své pracovní návyky, tito lidé jsou pak málo atraktivní graf
• • • •
Politika zaměstnanosti
Pasivní politika zaměstnanosti
pouhé utlumení dopadů – podpory v nezaměstnanosti
Aktivní politika zaměstnanosti
vytváření nových pracovních míst, zvýšení flexibility pracovní síly, předcházení ř d há í nezaměstnanosti ě t ti ⇒ rekvalifikace, k lifik společensky l č k účelová pracovní místa, absolventská a praktikantská místa, chráněné dílny, ….
Dlouhodobá nezaměstnanost nezaměstnanost bychom měli posuzovat také významně dle její délky y dlouhotrvající hospodářská recese. dlouhodobá mzdová strnulost (kolektivní smlouvy, odbory), štědré podpory v n. y dlouhodobá n. se někdy samovolně mění z nedobrovolné v dobrovolnou, protože je-li člověk dlouho nezaměstnaný, mění se jeho způsob života i jeho postoje k zaměstnání y
Vytváření pracovních míst krátkozraká politika státu, dlouhodobě nelze snížit míru n. a naopak se zpomaluje hospodářský růst y politikové obvykle chtějí dělat věci, které „jsou vidět“ a úkolem ekonomů je upozorňovat je na ty důsledky jejich politiky, které „nejsou vidět“ y popularita u voličů, podpora podnikům, kterým hrozí krach – udržování pracovních míst za cenu obrovských ztrát y
cyklická nezaměstnanost – expanzivní fiskální nebo monetární ekonomika • opatření k větší flexibilitě na trhu práce (informovanost, dopravní obslužnost, sociální politika) •
5
