Kdo je bohatý před Bohem?

listopad 2009 Kdo je bohatý před Bohem? Měsíc listopad je posledním měsícem liturgického roku. Liturgický kalendář se tak liší od kalendáře občanského, který ukončuje rok o měsíc později, v prosinci. Prvním listopadovým dnem je slavnost Všech svatých a následující den je vyhrazen vzpomínce na všechny věrné zemřelé. Pozornost člověka je tak katolickou církví obracena k cíli křesťanského života a současně k jeho realitě, k uvědomění si časově omezeného trvání tělesného života. Člověku je připomenuto, že předmětem jeho zájmu nemusí být jen starost o hmotnou stránku existence, která vytváří pocit zajištěnosti, ale že je možné obrátit se k pravdám a naději evangelia. Evangelista Lukáš zaznamenal slova Ježíše k zástupu, který mu naslouchal: „Dejte si pozor a chraňte se před každou chamtivostí. Neboť i když má někdo nadbytek, jeho život není zajištěn tím, co má.ÿ/Lk 12,15/ Dále Lukáš pokračuje podobenstvím o bohatém člověku, kterému se hojně urodilo, a v duchu si představuje, jak se bude mít v budoucnosti, jak vystaví ještě větší stodoly, aby nic nemohlo ohrozit jeho blahobyt. Říká si: „Mám velké zásoby na mnoho let. Klidně si mohu žít, jíst, pít a vesele hodovat!ÿ Bůh mu však řekl: „Blázne, ještě této noci budeš muset odevzdat svou duši a čí bude to, co jsi nashromáždil?ÿ Tak to dopadá s tím, kdo si hromadí poklady, ale není bohatý před Bohem. (Lk 12,20–21) Kdo je bohatý před Bohem? Připomeňme si bohatství Marie od Kříže, která byla blahoslavená Svatým otcem Benediktem XVI. před několika týdny. Benedikt XVI. o ní řekl: „Pečovala o důstojnost bratří

a sester, kterým věk odebral sílu, a rozpoznávala v nich samotného Krista. Říkala: Hleďte ’ na ubohého se soucitem a Ježíš na vás pohlédne dobrotivě, až přijde váš poslední den.‘ Tento soucitný pohled na osoby v pokročilém věku čerpala Marie od Kříže ze svého hlubokého sjednocení s Bohem a předávala svou radostnou a nezištnou službou, vykonávanou laskavě a s pokorným srdcem. Sama toužila být chudou mezi chudými. Její charisma je stále aktuální, protože mnoho starých lidí trpí různými druhy chudoby a samoty a někdy jsou dokonce opuštěni od vlastních rodin.ÿ Každý z nás se musí rozhodovat o jaké bohatství bude usilovat. Děkuji touto cestou všem pracovníkům Charity za jejich rozhodnutí pro službu potřebným. Ladislav Lego, spirituál DCHP

PŘEDSTAVUJEME PROJEKTY DIECÉZNÍ CHARITY PLZEŇ • Terénní krizová služba Neštěstí, pohromy, požáry, havárie ani jiné tragédie si nevybírají, zda je noc či den, pátek nebo svátek. A proto jsou pracovníci terénní krizové služby Diecézní charity Plzeň v pohotovosti tři sta šedesát pět dní v roce, čtyřiadvacet hodin denně, aby mohli poskytnout pomoc těm, kteří ji potřebují. Když si představíme, že tento projekt má pouhých pět stálých zaměstnanců a dvacet dobrovolných spolupracovníků, je zřejmé, že to není služba jednoduchá. Každopádně, vytočíte-li pohotovostní 1

Informační listy Diecézní charity Plzeň

listopad 2009

číslo 777 167 004, můžete vzít jed na to, že chu nad hlavou, prodělali šok a podobně. Něse vám vždycky někdo ozve. A bude připraven kdy je třeba obstarat např. deky, teplé náporadit a pomoci. poje, potraviny, vysoušeče a jiné přístroje, Někdy stačí s lidmi v těžké chvíli prostě náhradní nocleh, poradit jim, co dál. Jindy stačí s těmi lidmi prostě jen být, aby v té jen být . . . těžké chvíli nezůstali sami, pomoct jim pře„Naše služba poskytuje krizovou pomoc li- konat psychické trauma,ÿ popisuje Jan Jung dem, kteří se ocitli v těžké životní situaci. a jako příklad uvádí případ z menšího města Jednak se jedná o osobní záležitosti, jako jsou nedaleko Plzně, kde byli při hloubení výkopu třeba vztahové, psychické, zdravotní či exis- u rodinného domu nešťastnou náhodou zasytenční problémy, druhou skupinu tvoří psy- páni a usmrceni dva muži. „Hasiči, kteří je chosociální pomoc při mimořádných událos- vyprošťovali, nám zavolali, abychom se přijeli tech jako živelné pohromy, požáry, autone- postarat o bagristu, který při práci pomáhal, hody, povodně, tragická úmrtí a podobné zá- celou tragédii viděl na vlastní oči a nebyl na ležitosti,ÿ líčí poslání štábu terénní krizové tom psychicky zrovna dobře. Stejně tak nás služby vedoucí Mgr. Jan Jung. volali loni na Silvestra hasiči, kteří likvidoJak tedy vypadá běžný postup, pokud je vali požár domu způsobený rachejtlí, abychom zřejmé, že je pomoc potřeba? se věnovali obyvatelům. Zvládnout psychické Pokud potencionální klient terénní krizo- trauma jsme pomáhali zaměstnankyni pošty, vou službu kontaktuje, ať už telefonicky nebo která byla ve službě přepadena. Samozřejmě osobní návštěvou přes den v kanceláři v Cuk- v plném nasazení jsme byli třeba při povodrovarské ulici v Plzni, příslušný pracovník se ních, při orkánu Kyril, těch případů by se s ním sejde, o jeho problému pohovoří, spo- dalo vypočítat hrozně moc.ÿ lečně vše proberou a pak klientovi doporučí další kroky, které je třeba podniknout, aby Pohotovost má i kněz se problém začal řešit, případně jej při tom Před časem se rozsah terénní krizové doprovází a pomáhá. služby rozšířil ještě o duchovní službu nemoc„V případě živelných pohrom a jiných tra- ným. Ta je určená nemocným lidem v Plzni gických událostí, zejména tam, kde je předpo- a okolí, kteří pocítí akutní potřebu návštěvy klad většího dopadu, se sami vydáváme mezi kněze ať už u lůžka doma nebo v nemocpostižené a snažíme se je podpořit, doprová- nici. Zavolá-li takový člověk nebo někdo zet je v jejich bolesti a nesnázích, informo- z jeho ošetřujících na již zmíněné pohotovat či pomáhat prakticky,ÿ říká Jan Jung a vostí číslo 777 167 004, dispečink okamžitě dodává, že Diecézní charita Plzeň je na zá- kontaktuje duchovního, který má právě pokladě dohody o spolupráci s Hasičským zá- hotovost, a ten se neprodleně k nemocnému chranným sborem Plzeňského kraje v oblasti vydá, případně je tam pracovníky terénní kriochrany obyvatelstva, zejména humanitární, zové služby dovezen. „O pohotovost se střípsychologické a duchovní pomoci součástí In- dají kněží z plzeňských římskokatolických fartegrovaného záchranného systému jako tzv. ností,ÿ vysvětluje P. Jiří Barhoň, který už ostatní složka IZS, poskytující při záchran- léta zajišťuje duchovní službu nemocným jak ných a likvidačních pracích plánovanou po- v plzeňských nemocnicích, tak v charitních moc na vyžádání podle zákona 239/2000 Sb. sociálních zařízeních. „Pokud nejde o akutní V praxi to znamená, v případě živelné po- případ, ale nemocný cítí potřebu modlitby, hromy či havárie jsou pracovníci terénní kri- duchovního rozhovoru, setkání, domluví se zové služby ihned informováni a vydávají se návštěva na nejbližší možný termín. Nejednána místo. li se o udílení svátosti, může kněze zastoupit „Naším úkolem je postarat se o ty, kteří i některá z pěti duchovních asistentek, které sice nejsou sami zraněni, ale nicméně jsou přinášejí i eucharistiiÿ dodává kněz. Tato tragédií postiženi — ať už se jedná o po- služba je zatím k dispozici v omezeném územzůstalé, o ty, kteří přišli kvůli živlům o stře- ním rozsahu, ale v případě, že by zavolal ne2


listopad 2009

mocný člověk z místa od Plzně vzdáleného, z dvaceti dobrovolníků, je-li potřeba, volají se lze kontaktovat nejbližší farnost a návštěvu další, počítají s tím, že telefon může zazvodomluvit. Stejně tak i v případě návštěvy du- nit.ÿ Zaměstnanci mají ze zákona povinné vychovního z jiné než římskokatolické církve. sokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání Jsme v ČR raritou v oboru sociální pracovník, dobrovolníci, V roce 2008 řešila terénní krizová služby kteří „v civiluÿ vykonávají různé profese, jsou DCHP 132 případů, poskytla celkem 308 pro službu vyškoleni a každoročně se účastní služeb a 293 intervencí. Ve 45% se jednalo společných soustředění. o osobní krize nejrůznějšího charakteru, mezi Zajímá mě, kolik podobných terénních krinejčastější patřily vztahové problémy a pro- zových služeb v České republice najdeme. blémy s bydlením. V 31% vyjížděli pracovníci „Myslím, že kromě nás je něco podobného k mimořádným událostem, z nichž bylo 20 v Brně, ale v podstatě jsme asi jediní v repožárů. Pomoc lidem, do jejichž života za- publice. Pokud vím, tak žádná jiná nezisková sáhlo tragické úmrtí blízkých, byla poskyt- organizace nemá výjezdovou terénní krizovou nuta v 12 případech. V 15ti případech byla službu, která je nonstop v pohotovosti. V jiposkynuta na žádost Cizinecké policie ČR hu- ných diecézích jsou samozřejmě schopni pomanitární pomoc cizincům a uprchlíkům. moc také poskytnout v případě potřeby, ale Kromě přímé intervenční činnosti spolu- ne nepřetržitě jako my,ÿ uzavírá naše povípracuje terénní krizová služba např. s Linkou dání vedoucí terénní krizové služby Mgr. Jan důvěry a psychologické pomoci Regionálního Jung. Když se ptám, zdali takovéto povoinstitutu duševního zdraví, s krizovým cent- lání není také obrovsky náročné na psychiku, rem SOS Archa, s odborníky z oblasti medi- usměje se: „No je, od toho máme supervize, cíny, práva a dalšími. řešíme týmové věci, aby byl člověk tuto službu Tolik strohá řeč čísel a faktů. Jak se to schopen dělat pořád kvalitně.ÿ všechno ale dá zvládnout v praxi s pěti zaAlena Ouředníková městnanci?

ROZHOVOR • „Lidem se má pomáhat, ne ubližovat . . . ÿ

Jan Jung vysvětluje princip služeb: „V pohotovostních službách se střídáme. Jednou týdně má každý z nás noční službu v pracovní den a jedenkrát za měsíc po celý víkend. K tomu je každý den na telefonu jeden

Pan VÁCLAV VESELÝ, obyvatel Domova pro seniory sv. Jiří v Plzni — Doubravce, oslavil 14. října tohoto roku své 100. narozeniny. Byla jsem na setkání s ním zvědavá, vždyť člověka, který zažil ještě např. 1. světovou válku, dnes už vnímanou jako těžce zachytitelnou minulost, hned tak nepotkáte. Věděla jsem předem, že pan Veselý je i přes svůj pokročilý věk čilý a hovorný, nicméně sto let je sto let . . . A pak jsem s úžasem pozorovala, jak do návštěvního salónku domova vplul na vozíčku svižný pán v kšiltovce a s veselými plamínky v očích, za pomoci ošetřovatelky si přesedl na židli a pustil se do vyprávění, z kterého vyplynulo, že si nejen pamatuje hodinu narození svých dcer, ale na den přesně i datum, kdy jako šestadvacetiletý přestal kouřit. 3


Pane Veselý, jak vám ve vašem věku slouží zdraví? Zdraví? Já jsem do devadesáti let nepotřeboval doktora. Pak jsem měl problémy s prostatou, ty se vyléčily, od té doby jsem zdravý. Z jara jsem měl nějakou slabost, asi infarkt, nevím, ale zase jsem se z toho dostal. Uzdravili mě tady v domově, já jsem tu moc spokojený.

Takže nelitujete, že jste před rokem opustil svůj dům v Dnešicích odešel do Domova pro seniory sv. Jiří? Podívejte, já si opravdu nemůžu na nic stěžovat. Jsem tady spokojený, mám se tu dobře, starají se tu o nás tak, že doma jsem to neměl tak zařízené. Máme všechno, co potřebujeme. To neříkám jen tak. To tam napište! Povězte mi něco o svém životě . . . Narodil jsem se ve Zlonicích na Kladensku. Tam taky jeden čas žil Antonín Dvořák, byl soused s mým dědou, jeho rodiče jsou tam pochovaní na hřbitově a on tam má muzeum. Taky je tam krásný kostel, stavěli ho bratři Dienzenhoferové, má tři zvony. Klekáníček zvonil, že máme jít spinkat, umíráček, když někdo umřel, a Florián zvonil po celém kraji poledne. Dvořák o nich napsal skladbu. Pocházel jsem ze šesti dětí. Táta byl čtyři roky ve válce, maminka se o nás musela sama postarat. To byla nejhorší doba, za Rakouska. Vyučil jsem se klempířem. A jak jsem se dostal do Plzně? To bylo tak. Továrník tam u nás byl nemocný, potřeboval dát krev. A já jsem měl tu správnou skupinu, tak jsem šel a 4

listopad 2009

u nich ve vile mi vyndali žílu a napumpovali moji krev do něj. Podívejte, že si nevymýšlím. (Pan Veselý vyhrnuje rukáv a ukazuje jizvu na paži.) Uzdravili ho. Jenomže potom mi táta povídá — on mě vyhodil z práce a ty mu zachraňuješ život. Tak jsem odešel. Bratr byl tehdy v Plzni ve Škodovce, zrovna přibírali dělníky, tak jsem se tam dostal. Od dělníka jsem se vypracoval až k četaři, byl jsem tam od roku 1934 až do důchodu. Založil jste si rodinu, žili jste po léta v Dnešicích na Přešticku. Jak k tomu došlo? Víte, já jsem byl svobodnej, bydlel v Plzni v Koperníkově ulici, chodil do hospod, vykuřoval, hrál karty. Jednou jsem dostal chřipku a kamarád povídá, nepij a nekuř, bude ti líp. Šel jsem o půlnoci domů kolem trati, bylo to 11. srpna 1935. Zahodil jsem cigártašku do kolejiště a od té doby nekouřím, proto jsem tak zdravej. Ale abych se dostal k manželce. Chodívali jsme tancovat k Poláčkům, to bylo tam, co je Elektra. Jednou tam seděla dvě děvčátka, jedno z nich se mi moc líbilo. Seznámili jsme se a už jsme spolu vostali. Ona dělala chůvu u jednoho zubaře, chodili jsme spolu rok, když mi řekla, že bude maminkou. Jako čestnej chlap jsme se s ní oženil v listopadu a 1. května v 6 hodin ráno se nám narodila první dcera. Nějaký čas jsme žili v Plzni, ale ke konci války to tam bylo kvůli bombardování nebezpečné. Manželka pocházela z Dnešic, její bratři nás tam vzali k sobě, všechno mi předali a od té doby jsme tam žili. Narodily se vám dvě dcery, kromě vnoučat máte určitě i pravnoučata. Jsem dokonce prapradědeček, mám i prapravnoučata! Tři pravnoučata a dvě prapravnoučata. (Pan Veselý vypočítává na prstech a všechny vyjmenovává.) Jedna vnučka se vdala do Francie, tak mám některé tam. Byli tu teď i na oslavě mých narozenin. Slyšela jsem, že prý máte tady v domově přítelkyni. Opravdu? Mám tu přítelkyni Bohunku, je mladší než já, ročník 1926. Když jsem přišel sem do domova pro seniory, jen tak ležela, nikam nechodila. Tak jsem se jí ujal. Jsem její přítel.


listopad 2009

Řekl jsem, chce to sílu, abys žila, ne abys umíPřestože neziskový sektor nebyl nikdy rala! Je to pěkná ženská. Dneska chodí cvičit, podporován tak, jak by si zasloužil, stal sebrala se. se významnou součástí života většiny lidí a troufáme si tvrdit, že by bez něj nefungoObdivuju vaši neuvěřitelnou vitalitu, valo mnoho věcí pro společnost nepostradaradost ze života. Odkud čerpáte to, co telných. Jedná se o aktivity v oblasti kulby vám mohli závidět mnozí i o desítky tury, sportu, smysluplného naplňování vollet mladší lidé? ného času dětí a mnoho dalších. Jednou z oblastí, kde se neziskové organi(Pan Veselý chvíli nad otázkou přemýšlí a se usměje.) Lidi mě měli rádi a já jsem se zace staly zcela nepostradatelnými, jsou sociodjakživa snažil pomáhat. Mám lidi rád. Pa- ální služby. Dokonce lze říci, že bez jejich činmatuju si, jak se vraceli zmrzačení z první nosti by se stávající systém sociálních služeb světové války. A na nálety ve druhé válce. zhroutil. Místo respektu a uznání jsme nuceni Proto si přeju, aby války nebyly. Jsem nepří- čelit problémům, které jsou způsobeny dloutel války a všech krutostí. Lidem se má pomá- hodobou nečinností politiků, špatnou legislahat, ne ubližovat. Jednou ve Škodovce jsem tivou a momentální hospodářskou situací. Mnohokrát jsme poukazovali na to, že stápotkal nešťastného zaměstnance, kterého vyhodili protože nic moc neuměl. Tak jsem ho vající podoba Zákona o sociálních službách vzal k sobě do party a naučil ho pracovat. nevyřeší situaci ani uživatelů, ani poskytovaTo mi přišlo lepší než ho vyhazovat. Pomá- telů a povede k bezprecedentnímu plýtvání prostředky ze státního rozpočtu. Pokud se hal jsem v práci, chci pomáhat i tady. Nastává čas oběda, a tak se s panem Vese- k tomu navíc přidají rozpočtová opatření lým loučím. Dlouze mi tiskne ruku a ptá se: na rok 2010, jedná se o praktickou likvidaci „Jste se mnou spokojená, stačilo vám to?ÿ mnoha potřebných služeb a jejich poskytovaPak mi ještě z vozíčku furiantsky zamává telů. mezi dveřmi a odjíždí. Kdykoliv si na naše Konkrétně dotace v roce 2008 pro poskysetkání, které trvalo něco málo přes půl ho- tovatele sociálních služeb činila více než 6,5 diny, vzpomenu, nepřestávám žasnout. I ta- miliardy Kč, pro tento rok činí 6,8 miliardy kovouto podobu může mít láska k lidem . . . Kč, pro rok 2010 je v rozpočtu naplánovaná Alena Ouředníková

• Výzva Charity ČR členům Parlamentu České republiky Vážení členové Parlamentu České republiky, obracíme se na Vás jako představitelé Charity Česká republika, která je v naší vlasti největším poskytovatelem sociálních, zdravotních a humanitárních služeb z řad nevládních neziskových organizací. Vzhledem k tomu, že na naší činnosti závisí obrovské množství konkrétních lidských osudů, není nám lhostejná současná politická a hospodářská situace a její přímý vliv na sociální služby v naší zemi. Od sametové revoluce v roce 1989 se u nás velmi významně rozvinul občanský sektor a stal se pro mnoho občanů možností, jak svobodně uspokojovat nejenom svoje vlastní potřeby, ale hlavně také potřeby druhých.

částka 3 miliardy Kč. Plánovat dlouhodobě podfinancovaným službám cca 40 % skutečnosti z roku, který pro ně byl finanční katastrofou, nám připadá nezodpovědné, ne-li přímo cynické. Je smutné, že jsme se po dvaceti letech budování demokracie nedostali k funkčnímu systému péče o potřebné, když jedním z nich může být zítra potenciálně kdokoliv z nás i z Vás. Je smutné, že většina služeb je spojena s nenárokovými a nesystémovými dotacemi. Je smutné, že nejsou stanoveny kromě práv také povinnosti jednotlivých participujících stran. Je smutné, že miliardy ze státního rozpočtu díky nedostatečné kontrole zejména v I. a II. stupni příspěvku na péči mizí neznámo kde, místo aby naplňovaly účel, ke kterému byly poskytnuty. 5


Proto Vás žádáme, abyste přijali odpovídající opatření proti likvidaci služeb, které často vznikaly za velkých osobních obětí mnoha poctivých pracovníků. Mnozí pomocí občanských aktivit řešili problémy svých blízkých. Jejich motivace je nenahraditelná a nedá se získat za žádné peníze. Vyzýváme Vás také k jednání. Známe způsoby, jak sociální služby zachovat a náklady neúměrně nezvyšovat. Víme, jak lépe nakládat s dotacemi, bez kterých se systém sociálních služeb zatím nemůže obejít, a známe také možnosti, jak dotace postupně eliminovat na minimum. Vážení členové Parlamentu ČR, doufáme, že zvítězí politická odpovědnost, zdravý rozum a Vaše lidskost. Za Charitu Česká republika Ing. Mgr. Oldřich Haičman, ředitel

V Praze 24. září 2009 (text byl schválen Radou CH ČR dne 22. září 2009)

• Auto — prosebníček. Dobrý den, dovolte, abych se představilo. Jsem speciální auto pro přepravu zdravotně postižených a vozíčkářů. Rádo bych sloužilo v Městské charitě Plzeň, ale ta na mne nemá tolik peněz. Rýsuje se však přece možnost, jak mi to umožnit. Stačí, když se Vy podle Vašich možností zapojíte svým hlasem do programu PRAZDROJ LIDEM a pomůžete tak získat finanční prostředky na můj nákup. Lze to udělat do 30. 11. 2009 těmito způsoby:

?

z mobilního telefonu poslat dárcovskou SMS — získáme tak 2 body a ještě 27 Kč. Zpráva stojí 30 Kč a musí být odeslána na číslo 87 777 ve tvaru DMS(mezera) PLP14.

?

hlasovat můžete i pomocí internetu na www.prazdrojlidem.cz

? a také hlasovacími kupony, uveřejněnými 20. 11. 2009 v Plzeňském deníku. Pokud byste potřebovali nějaké další informace, obraťte se na Městskou charitu Plzeň nebo přímo na Annu Srbovou, telefon 731 433 101. 6

listopad 2009

Děkuji Vám a věřím, že mi bude dopřáno zpříjemnit zdravotně postiženým klientům Městské charity Plzeň jejich nelehký život! Vaše auto — prosebníček

POZVÁNÍ • Výstava fotografií „Arménie dvacet let potéÿ tentokrát v Chebu Unikátní putovní výstava fotografií „Arménie dvacet let potéÿ bude od 4. 11. do 28. 11. 2009 k vidění v chrámu sv. Mikuláše v Chebu. Ačkoli výstava bude přístupná již od středy 4. listopadu, slavnostní vernisáž proběhne v úterý 10. listopadu v 1730 hodin (kostel sv. Mikuláše). Po vernisáži bude od 1745 ve farním sále (naproti kostelu sv. Mikuláše, Kostelní nám. 15) následovat beseda s Janem Vyškovským, spoluautorem výstavy a pracovníkem humanitárního sdružení ARCHA, který se audiovizuální formou podělí o své zážitky z cest po Arménii během humanitárních misí, kterých se osobně zúčastnil. Výstava je vhodná pro všechny věkové skupiny, doporučujeme ji zejména pamětníkům tragické události z roku 1988, ale také základním a středním školám. Expozice ve dvou jazykových mutacích (čeština a angličtina) přináší pohled do současného života arménských seniorů dvacet let po ničivém zemětřesení ve městě Gjumri, při kterém v roce 1988 zahynulo přes 60 000 lidí. Díky finanční podpoře Diecézní charity Plzeň a aktivitám humanitárního sdružení Archa byl již v roce 2003 zahájen projekt Domácí péče v Gjumri nazvaný „Mám babičku, dědečka v Arméniiÿ, který funguje podobně jako adopce dětí na dálku a výrazně pomáhá řadě bezmocných seniorů, kteří zůstali naprosto bez svých rodin a jakékoli státní podpory. Výstava je svědectvím o úsilí vynaloženého při humanitárních misích, přináší výpovědi místních seniorů, ukazuje život běžných lidí, stejně jako neobyčejnou krásu této země rozprostírající se pod posvátnou horou Ararat.


Vstupné na výstavu je dobrovolné. Organizátoři výstavy, jimiž jsou Diecézní charita Plzeň, sdružení Archa a Farní charita Cheb, by však s její pomocí rádi našli další donátory z řad veřejnosti i firem, kteří by umožnili pokračování započatých charitativních projektů. P. Petr Hruška, ředitel Farní charity Cheb

• Mše sv. v kapli sv. Maxmiliána Kolbeho Za všechny klienty, pracovníky, i za ty, kteří nikoho nemají a odpočívají v charitním hrobě, bude sloužena tradiční charitní „dušičkováÿ mše svatá dne 2. listopadu 2008 v 16 hodin v kapli sv. Maxmiliána Kolbeho v Památníku obětem zla v Plzni — Doudlevcích, Srdečně zveme pozůstalé, ty, kteří jim sloužili, jejich přátele i širokou plzeňskou veřejnost. (asrb)

listopad 2009

nec převážil názor o potřebě dostatečně veliké místnosti, která by sloužila jak dětem, tak i matkám k jejich společnému setkávání i dalším aktivitám zařízení. Koncem září už herna nabývala finální podoby. Prováděla se výměna lina, osvětlení a následovalo i malování. Poslední etapu příprav pak završilo vybavení nábytkem a dalšími věcmi, potřebnými pro pestré vyžití dětí. Překvapením byla i konečná úprava čelní stěny, na které je znázorněn krtek v kalhotkách podle známého kresleného seriálu. S blížícím se dnem slavnostního otevření herny rostla i zvědavost dětí. Sestra Zdislava z Kongregace školských sester de Notre Dame přestřihla pásku a pak už se ozýval jen radostný jásot dětí, které se nemohly krásné herny nasytit. Výkřiky radosti a nadšení se ještě dlouho rozléhaly po celém domě a byly tou největší odměnou pro všechny, kteří mají na vzniku herny svoji zásluhu.

• Beseda o životě současných Inků — indiánů v Peru Středisko rozvojové spolupráce spolu s Poradnou pro cizince a uprchlíky Diecézní charity Plzeň zvou na další akci z cyklu „Setkání se solidaritouÿ, a sice na besedu s Olgou Vilímkovou z Nadačního fondu Inka, která bude hovořit o životě současných Inků, indián. v peruánských horách. Beseda proběhne 10. listopadu od 18 hodin v kulturní kavárně Jabloň v Plzni (naproti Centrálnímu autobusovému Ubytované klientky nacházejí v tomto nanádraží) a bude doplněna promítáním fotografií a drobnou výstavkou tradičních indi- šem zařízení vždy dostatek zaměstnanců, ochotných nezištně pomoci v jakékoliv žiánských šatů. votní situaci. To je velmi důležité zvláště v těch případech, kdy je z předchozího vztahu narušena psychika maminky. Lze si jen přát, abychom byli schopni předávat dostatek ra• Děti jásaly v nové herně dosti a všeobjímající Boží lásky, která dokáže V rámci Dne otevřených dveří v Domově sv. vše překonat, urovnat a uzdravit, jak je nádZdislavy pro matky s dětmi v tísni v Klato- herně vyjádřeno v listu sv. Pavla křesťanům vech záhájila provoz nová herna. Tato míst- do Korintu: „Láska je trpělivá, laskavá, nenost se budovala ze skladu, který obsaho- závidí, láska se nevychloubá a není domýšval vše možné, co lze v budoucnu ještě něja- livá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj kým způsobem pro ubytované použít. Nako- prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.

OHLÉDNUTÍ

7


listopad 2009

Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se ra- to tam ukliď, ať si lidi nemyslí, že jsme na duje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vy- ně zapomněliÿ. Takže ještě zapálíme svíčky a drží, láska věří, láska má naději, láska vy- jdeme do tepla! trvá.ÿ Milan Hájek, OCH Klatovy

• Druhá letošní návštěva kladenských vozíčkářů v Plzni se uskutečnila 8. října 2009 v meditační zahradě v Památníku obětem zla. Stejně jako vloni i letos jsme byli velice obdarováni a naše podzimní pouť do zahrady se stává pomalu tradicí. A zájem je tak veliký, že jsme ani všechny nemohli pobrat. Kouzelné scenérie v zahradě, setkání s přáteli a nezapomenutelná návštěva mše svaté, celebrované přímo v kapli sv. Maxmiliána Kolbeho, které jsme se zúčastnili spolu s místními farníky, v nás zanechali hluboký dojem. Odjížděli jsme z Plzně s tím, že se všichni těšíme, když Pán Bůh dá, na setkání v příštím roce. Bylo nám moc dobře, neboť víme, že máme v Plzni otevřenou náruč dobrých lidí. Za vozíčkáře z Kladna Marie Divišová

• Ten dělá to a ten zas tohle . . . aneb . . . Koukám, jak ten čas letí Podzimní svátky se nám v Domově pokojného stáří sv. Alžběty dobře vydařily. Nejdříve jsme začátkem měsíce září oslavili 10. výročí našeho domova, a pak už jsme se začali modlit a těšit na návštěvu Svatého otce. A radovali jsme se, že vše uvidíme v televizi. Za týden na to byla zase Plzeň na nohou, protože měl Otec biskup 70. narozeniny, takže kdo alespoň trochu mohl, šel dopoledne na slavnou mši sv. Teď už jsou za námi pomalu i Dušičky, na které jsme se připravovali také „dvojmoÿ. Jednou modlitbou — myslím, že našim milým modlitba více prospěje než kdovíjak nazdobený hrob, že ze vzpomínek a modlitby mají víc! Ale moje babička by řekla: „Jen

A další starosti nás čekají: blíží se advent! A budou Vánoce! Některý druh perníčků už se musí začít v listopadu! I my tady v DPS budeme připravovat drobnosti, protože Vánoce na sebe nenechají dlouho čekat. Čas plyne jako voda a každý dává k dispozici v rámci svých schopností šikovnost a dovednost . . . a na dílně se vystřihuje, natírá, lepí a zhotovují se vánoční přáníčka a drobné dárky. Ten dělá to a ten zas tohle a všichni dohromady — nu, přijďte se někdy podívat, co krásných věcí se u nás dělá! Jenom musíme prosit Pána o sílu, abychom se takto mohli scházet a společně pracovat. A taky o trpělivost. A abychom uměli poděkovat všem, co nám pomáhají, aby nám to dobré, co jsme se naučili (nebo ještě naučíme) vydrželo a ty trampoty, které máme, aby vymizely — ty bychom mohli zapomenout! Ale na vás, na své přátele, nezapomeneme a v modlitbách i našem vzpomínání máte pořád svoje místo! Přejeme vám všem hezký začátek adventu! Iva Trčková, DPS sv. Alžběty

• Charita ČR pomáhá v oblasti postižené zemětřesením na Sumatře. Sbírkové konto na pomoc obětem zemětřesení na Sumatře: číslo účtu 435741530247/0100 u Komerční banky Olomouc

Vydává: Diecézní charita Plzeň, Hlavanova 16, 326 00 Plzeň, 377 223 861, 377 221 540 mail: [email protected],http://www.charita.cz. Vychází měsíčně jako příloha Zpravodaje plzeňské diecéze, objednávky na: [email protected] i v elektronické podobě (PDF).

Kdo je bohatý před Bohem?

Recommend Documents