KAZISVĚT Prostředí pro DrD2
Obsah KOSMÍR ................................................................................................. 3 SNOVÝ SVĚT .......................................................................................... 3 BOHOVÉ ................................................................................................ 4 HISTORIE – V šeru dávných věků .......................................................... 6 KALENDÁŘ............................................................................................. 9 JAZYKY A PÍSMA .................................................................................... 9 1
KONTINENTY A ČÁSTI SVĚTA .............................................................. 11 VODSTVO ............................................................................................ 12 POHOŘÍ ............................................................................................... 14 HVOZDY .............................................................................................. 15 BAŽINY ................................................................................................ 15 DÍRY .................................................................................................... 16 ÚDOLÍ .................................................................................................. 16 STEPI ................................................................................................... 16 HIEARCHIE........................................................................................... 17 STÁTY .................................................................................................. 18 NEJZNÁMĚJŠÍ MĚSTA A HRADY .......................................................... 24 12 DOMŮ LIDU PAHORKŮ .................................................................. 45 ZŘÍDLA................................................................................................. 46 ZLÁ MÍSTA ........................................................................................... 47 MÍSTA PRO LÉČENÍ JIZEV .................................................................... 47 SPOLKY ................................................................................................ 48 NEJVĚTŠÍ KMENY A KLANY .................................................................. 52 O POVOLÁNÍCH................................................................................... 55 LEGENDÁRNÍ – ŽIVOUCÍ CIZÍ POSTAVY ............................................... 57 VÝSKYT HUMANOIDŮ A NESTVŮR ...................................................... 58
2
KOSMÍR Alchimisté, mágové, i vědmáci a ostatní věří, že prostor je rozdělen na mnoho úrovní, které ovládají bohové. V jedné takové úrovni se nachází také známá hvězda Noko-Mada s několika planetami, z nichž jedna nazývá se Kazisvět, která přitahuje 2 měsíce – Malého a Velkého Bratra. Název planety prý pramení ze zklamání lidí i elfů nad zničující skřetí špínou.
SNOVÝ SVĚT Astrální prostor vypadá jako louka s vysokou travou česanou neustálým větrem. Tahle tráva ale při dotyku řeže. Barvy neexistují, vše je černobílé. Všichni jsou sice nazí, ale po těle se jim neustále míhají zvláštní tmavé vzorce. Čím více magicky aktivní osoba je, tím více jsou vzorce složitější. Věci a postavy vrhají dlouhé stíny, které se ovšem pohybují sami od sebe a reagují na to, co si jejich tvůrce skutečně myslí! Hlasy mají ozvěnu a zní dvojitě. Každým krokem lze překonat vzdálenost, jaká v realitě trvá asi deset kroků. Vzpomínky se zde mísí se záblesky budoucnosti. Čas plyne velmi rychle. Hodiny ve Snovém světě mohou být minutami v realitě. Kromě magických cestovatelů zde žijí mnozí duchové, démoni, bohové a hrůzné bizardní bytosti.
3
BOHOVÉ PERUN je starý pohanský bůh osadníků a lidu království. Vládne bouřemi, může chrlit blesky a hromy. Jeho dřevěné sochy v kruhových – kamenných svatyních připomínají válečníka se sekerou a korunou vyzdobenou dubovými listy. Je symbolem růstu a jara, nadějí v zimě a v obdobích hladovění. Pokud je dostatek, obětuje se mu býk. SVAROG - tzv. otec všech bohů, kterého si vymyslelo Bratrstvo bílého Plamene už v dávném věku. Hlavně proto, aby mělo jak ovládat své ovečky a z čeho financovat monstrózní chrámy. Boha nazývají také tvůrcem všech věcí a bytostí. Je nehmotný a neviditelný, zároveň všude a nikde. Obětuje se mu jídlo, hlavně pak pečivo. Kult Svaroga – Bratrstvo má veliký vliv, i když jeho nejsilnější období je už dávno pryč. VELES je další starý pohanský bůh. Představuje podsvětí, má rohy a na dřevěných sochách i tři hlavy umístěné nad sebou. Jeho jméno figuruje při pohřbech, u smrtelných loží a na válečných polích. Svatyně Osadníků vypadají podobně jako ty Perunovi, jenom u vchodu jsou zavěšeny kraví rohy. Dle důležitosti svatyně může být rohů i více, někdy jsou také uvnitř stavby.
4
BELBOG – bůh zvířat, rostlin, vody, půdy. Vyznávají ho hlavně elfové, druidi a různé lesní bytosti. Rituály se provádí u kamenných menhirů, nebo v kruzích z oblázků a křemenů. ČERNOBOG – protipól Belboga. Čarodějnický bůh zla a temnoty. Ten, který se vysmívá všem, včetně trapného Striboga. Jeho uctívání je soukromou a vnitřní záležitostí a nevedou se o něm řeči. Pro elfy noci je tento bůh průvodcem od samého narození. Matka víru v moc Černoboga vštěpuje šeptem dítěti už v kolébce. Na rozdíl od Striboga jeho uctívači ovšem nevyhledávají zvěrstva. Síla pramení z nitra Kazisvěta a z tzv. pravdy o smrti. ČORS měsíční bůh elfů Domů. Jeho poznávacím znakem je veliký gong s vytepaným obličejem. Zvuk tohoto nástroje pravidelně ozvláštňuje opevněné paláce. Uctívání Čorse je spojeno s pozorováním hvězd a s plejádou odříkávaných manter. Lesní elfové, kteří jsou jeho největšími příznivci nosí na krku ořechovou skořápku s uzavřeným pavoukem, který je neustále kupodivu živý. MOKOŠ – snědá, menší a macatá bohyně plodnosti, rozmnožování, dětí a všech matek. Uctívají ji hlavně lidé, ale především hobiti, kteří mezi lid království tuto víru přinesli. Okna a římsy krbů tak zdobí malé keramické sošky usměvavé prsatice, jenž má do hospodářství přinést štěstí a dětský hlahol. ROD – trpasličí hlubinný bůh. Sdružuje pevnost klanů, střeží podzemní města, a štoly. Drží stráž při všech porodech, které jsou tak důležité pro populaci v horách. Nesnáší všechny ne-trpasličí rasy i s jejich bohy. Nejraději má hlubinné trpaslíky, kteří jej ortodoxně uctívají a budují mu majestátní podzemní dómy s masivními pilíři pokrytými znaky a větami v klínovém písmu. Rodovi se obětuje kozel. 5
STRIBOG – svržený bůh skřetů a zástupců sekty Černá Hvězda. Vyžaduje lidské (a jiné) oběti a provází ho zvrhlosti, mučení, kanibalismus, nebo hromadná smrt válečných zajatců v peci pevnosti Tortůra, či v propasti Chřtán. Je bohem větru z hor, strachu ze smrti tzv. vysušením. často využívá manipulace s podvědomím, což se projevuje jako hlasy v hlavě a nekonečné – šílené našeptávání. I proto se mu někdy přezdívá Našeptávač. Stribog rád dohání své oblíbence až k sebevraždě což je považováno za nejvyšší oddanost. Je neviditelný. DAŽBOG – barbarský bůh ohně a světla. Jeho příznivci se také klaní slunci, létu a mají hrůzu ze zatmění. Dažbog je nehmotný a každý oheň je považován za jeho projev. Jeho jméno je barbary vykřikováno při vrhání pochodní a zápalných střel na střechy nepřátel. Symbolem boha jsou zčernalé kůly se 3 vyřezávanými plameny na jeho vrcholu. U nich se zapalují ohně a pokládají hlavy nepřátel. Někdy slouží i coby mučící kůl. Výška takového kůlu znázorňuje i důležitost rituálního místa.
HISTORIE – V šeru dávných věků Rok 1) Letopočet se počítá od údajného příchodu boha Svaroga do Kazisvěta a zjevení se staršího lidu (elfů). Rok 476) Král velké říše lidu království – Mutina byl sesazen z trůnu barbarským náčelníkem Twalem. Někteří barbaři tehdy přijali víru ve Svaroga a získali tak podporu jeho kultu – Bratrstva Bílého Plamene. Osadníci mezitím svádějí své bitvy s hordami skřetů, které se potulují všemi krajinami a snaží se zabrat místo pro další vznikající osady i království. Z hor nakonec sestupuje i trpasličí pěchota, která tak nejen 6
přiloží ruku k invazi Lidí, ale poprvé se tehdy s lidskou kulturou seznamuje. Skřeti jsou většinou tedy vytlačeni ze Západního kontinentu a prchají po Ochechulském moři na druhou stranu Kazisvěta. K vyhnání jejich největších kmenů se zaslouží hlavně lidský kníže Krod z přístavu Kolobřeh. Krodův syn se později pokouší získat vládu nad elfí říší ve hvozdech, která se nazývá Pravlast. To se mu ale samozřejmě nepovede a navíc si znepřátelí elfí sousedy v podstatě navždy. Mezitím se ale do Končin opět snaží vrátit sřetí hordy, což vede k tomu, že v době opevňování Kolobřehu sem přicházejí i některé cizí rasové skupiny z různých koutů stepí i hor. Po smrti Twala jeho syn Nekan společně s lidmi opět vytlačil skřetí vojska, rozšířil a sjednotil barbarské klany do Území Klanu Volných Lovců a kontroloval pomocí lodí velká území Končin a další vznikající říše lidí. Toto období bylo vládou barbarů a většího rozmachu se už nikdy potom nedočkali. Nekan ale nemohl tak velké území udržet a proto ho rozdělil mezi lidská knížata. Rok 813) Řetězový výbuch sopek na ostrovech Pět Klů zapříčinil díky všudypřítomnému popílku 8 let temna bez paprsků Noko-Mady. To vedlo k nejrůznějším zdravotním potížím a panice, kterou ještě posílilo Bratrstvo Bílého Plamene. Vypukaly místní nepokoje a především obyvatelstvo středních Končin očekávalo konec světa. Rok 1254 – 1419) Vrcholí moc opatů Bratrstva Bílého Plamene. Jeho mniši mají pod palcem i knížata lidí. Fanatické obyvatelstvo je zmítáno uměle vyvolanými davovými psychózami. I když kult nakonec musel být radikálně omezen světskou mocí, silná víra ve Svaroga přetrvává dodnes. 7
Rok 1487) Sňatek knížete Lutobora z Kolobřehu s elfí princeznou Eglin z Pravlasti. Lidé dokonce získali část hvozdu Vnitro. V tomto období se také zdokonalily lidské armády a byla také zvolena první řádná městská rada. Jelikož ale skřetí hordy znovu plundrovali krajinu a osady, museli se armády stále přesouvat, což díky nedostatečné zemědělské produkci s malým počtem zásobáren zapříčinilo velký hladomor. Ten trval s menšími přestávkami velmi dlouho. Vesničané a osadníci trpěli nejvíce a často se otrávili zkaženým jídlem. Rok 1547) Nakažené krysy z lodí, které připluly z dalekých zemí rozšiřují s přispěním blech Černou Smrt – mor mezi obyvatelstvo Končin i dále na jih, až k hobitím nomádům ze stepí. Zmírá 1/3 všech lidí, u ostatních ras je to méně, nejlépe odolávají trpaslíci. Rok 1628 – 1728) Stoletá válka v Končinách, mezi lidmi a barbary vznikla po tom, co kníže Zvar z Kolobřehu zestárl a neměl dědice. Lidští zemani a šlechtici i barbarští náčelníci měli své kandidáty a tak došlo ke sporu. Ostatní rasy se střídavě přidávali na tu, či onu stranu. K rozhodující bitvě, ve které bylo barbarské jezdectvo, (které se sem úspěšně dostalo přes hvozd Vnitro) rozmetáno rytíři z řádu Lichoběžníku, došlo v údolí Krajní Pomezí. Rok 1730) Dnes je Kolobřeh po všech událostech samostatným městským státem, do kterého se dováží zboží a zásoby z Končin i ze vzdálených zemí. Skřetí invaze je ale stálou hrozbou. Jednotlivé okolní státy a knížectví navíc někdy zbrojí proti sobě v boji o území. Tím nejvíce trpí osadníci a vesničané. K tomu všemu se prosakují zprávy o formující se hobití Hordě ze stepi Nekonečná Louka. Mnoho lidí ve městech se bojí a uchylují se ke 8
zbytečné averzi vůči starousedlým půlčíkům. Jiní naopak doufají, že by hobití Horda mohla společně s lidmi a jinými rasami stát proti skřetům…
KALENDÁŘ 1 2 3
Luten Studen Berzen
4 5 6 7 8 9 10 11 12
Kračun Traven Červen Sečen Serpen Rujen Hruden Listen Prosen
6.1 – svátek starých králů, 29.1 – svátek boha Peruna 3.2 – zabijačky, 5.3 – průvod masek, 21.3 – jarní rovnodennost 9.4 – svátek mrtvých válečníků 21.6 – letní slunovrat
21.9 – podzimní rovnodennost 21.11 – svátek boha Svaroga 21.12 – svátek boha Velese, zimní slunovrat
JAZYKY A PÍSMA Přímá řeč Přízvuk Nářečí
lidé Království, hobiti usedlí elfové osadníci, barbaři, hobití horda 9
Murmus Hrdlos Štěk
skřetí národy trpaslíci psohlavové
Mozaika Uzly Značky Klíny Symboly Klikyháky
elfové skřeti barbaři lidé, trpaslíci kněží, čarodějové, mniši prastaré texty, které málokdo přečte
|_1000km_|
10
KONTINENTY A ČÁSTI SVĚTA Hlavní pevniny se dělí na Východní a Západní kontinent. č. 1
podnebí chladné
3
část Severní Končiny Hluboké Končiny Střední Končiny
4
Jižní Končiny
teplé
5
Ostrovy Pěti Klů (Kel) Jižní Země Nikoho Severní Země Nikoho Země Za Obzorem Původní ostrovy
teplé
2
6 7 8 9
mírné mírné
terén pahorkatina, louky, zčásti hory, místy jehličnaté lesy, skály vrchovina, zčásti hory, hvozd, skály vrchovina, zčásti hory, pole, pastviny, místy smíš.lesy, skály nížina – rovina, stepi, křoviska, místy řídké listnaté lesy, skály pahorkatina, štěrková pole, skály, činné sopky
mírné
vrchovina, zčásti hory, pole, pastviny, místy smíšené lesy, skály
mírné
vrchovina, zčásti hory, hvozd, skály
chladné
pahorkatina, sněžné pláně, led, skály
chladné
pahorkatina, husté smíšené lesy, skály
11
VODSTVO 1
Ochechulské moře
2 3 4
Soumračné moře Želví moře Moře nejhlubšího příkopu Útesové moře Krakenovo moře řeka Houžev řeka Virgule
5 6 h v
poklidné, +vodní trasy hanzovních lodí a bitvy flotil neustálé bouře výskyt praželv největší podmořská propast + příkop a jedovatý kraken plno skal u pobřeží výskyt krakenů nejmohutnější řeka, divoká horská řeka s peřejemi a úžlabinami
12
m s hr
řeka Mantra řeka Smyčka vodopády Hrdlořezy
u zo
jezero Ulita jezero Zvířecí Oko
klidná a široká řeka řeka s rozbahněnými břehy a močály vysoké vodopády na soutoku řek, za vodní stěnou je údajně jeskyně největší jezero s obřím vodníkem hluboké horské jezero
koga
13
POHOŘÍ 1 2 p m pl
pohoří Myriády pohoří Spálené Hroty nejvyšší hora Pykola nejvyšší vrch Mulda stolová hora Placka
žulové skály čedičové skály nejvyšší hora Kazisvěta + nejrozsáhlejší palác elfů Pahorků +plno starých kamenných mohyl – hrobek starých králů + nejstarší palác elfů Pahorků
vápencová hora s náhorní plošinou + nejvíc opevněný palác elfů Pahorků
14
HVOZDY Vnitro – hvozd v Hlubokých končinách, domov lesních elfů Útroby – hvozd v Severní Zemi Nikoho, domov skřetů – Šerochodců +Lesy ve Středních Končinách, Severních Končinách, na Původních Ostrovech, v Jižní Zemi Nikoho a řídké lesíky v Nekonečné Louce.
BAŽINY Marasty – močály a bažiny u řeky Smyčky, hlavně v Jižní Zemi Nikoho Bublavá Jáma – bahenní sopka v Marastech, v Jižní Zemi Nikoho +menší močály kolem řeky Houžev. 15
DÍRY Chřtán – propast na nejbližším Původním Ostrově, nahoře, u Severní Země Nikoho. Zde skřeti obětují Stribogovi válečné zajatce. Kameny jsou zčernalé krví a dno pokrývají vrstvy kostí. Morda – velice dlouhá, zarostlá rokle ve Vnitru, táhne se od severu k jihu, v celém hvozdu a elfové ji využívají hlavně pro obranné účely.
ÚDOLÍ Krajní Pomezí – odděluje Střední Končiny od Jižních, je to široké údolí, za kterým je už jenom step. Několikrát se zde odehrály významné bitvy, od kterých jsou dodnes patrné v trávě zarostlé kostry válečníků, koní, nebo trosky bitevních vozů.
STEPI Nekonečná Louka – step, která pokrývá celé Jižní Končiny. Je domovem především hobití Hordě. +ostatní pastviny, pláně a louky
16
HIEARCHIE Král Princ Kníže, Vojvoda Rytíř, Vazal Opat Velmož Konšel Purkrabí Náčelník Hejtman, kapitán
Velekněz Stařešina Zeman Kněz, mnich Rychtář, lesník Řemeslník Rolník Nevolník Otrok
dědičný titul – monarcha, rody… potomek krále, následník trůnu nejvyšší šlechtic / generál armády zasloužilý válečník šlechtické krve představený Bratrstva Bílého Plamene bohatý obchodník městský radní správce hradu vůdce kmene hobití Hordy, skřetů, barbarů… velitel oddílu / lodi, stráží… hlavní kněz v chrámu Bratrstva Bílého Plamene člen rady starších v kmeni, zasloužilý válečník starosta osady členové kultů správce panské usedlosti, dozorce nad panským lesem mistr jakéhokoliv řemesla… zemědělec dělník na cokoliv válečný zajatec, otrok od narození, apod.
17
STÁTY ÚKVL – ÚZEMÍ KLANU VOLNÝCH LOVCŮ – spojené barbarské klany, lov zvěře, stavba válečných lodí, občasné loupeživé výpravy do jiných států a pokusy o získávání dalšího území, nezávislost a soběstačnost. Žijí v dlouhých nízkých domech sdružovaných v osady chráněné palisádami a valem. Jednotlivým kmenům vládne rada starších a 18
náčelník, tito náčelníci se potom setkávají na hlavní radě, náčelníkem všech náčelníků je barbar Glorun – legendární drakobijec. Největším sídlištěm barbarů je rozlehlé a velice staré hradiště Pohansko. P – PRAVLAST – lesní elfové střeží bedlivě celý hvozd Vnitro, málokdy se zjevují přímo a s nikým se příliš nepaktují, naopak vedou války se všemi, kdo bez jejich svolení vstoupí do hvozdu, natož pokud zde loví, nebo kácí stromy! Žijí ve svobodném společenství, které je svázáno především hromadnému obdivu a fanatické zamilovanosti k jejich vůdkyni – princezně Yattmur z prastarého rodu, o které se tvrdí, že je nejkrásnější ženou Kazisvěta! Centrem lesních elfů je Změť – shluk korun lesních velikánů a u nich rozlehlá jeskyně s mnoha přírodními chodbami a slujemi. K2K – KRÁLOVSTVÍ DVOU KOTLIN – nejbohatším majestátem vůbec je trpasličí království v horách Myriády. Žijí zde pouze horští trpaslíci – v kotlině, kde se nachází rudný důl Labyrint a také hlubinní trpaslíci – v kotlině, ve které mají svou Tyrkysovou Štolu na těžbu drahých kovů a různých drahokamů. Ze státu se vyvážejí suroviny, ale také hotové zbraně, zbroje, nářadí, ale i šperky. Díky nerostným zdrojům a statečné armádě je celé království nedobytnou pevností. Hranice jsou pečlivě střeženy a především do Tyrkysové Štoly se nedostane nikdo cizí, či nepozvaný. Současným králem je válečník Moxon. Ten sice na svém území udržuje mírovou atmosféru a dobré vztahy s ostatními, ale pokud je potřeba, trpasličí pěchota dokáže zasáhnout i ve velkých a rozhodujících konfliktech. SK – SPOJENÁ KNÍŽECTVÍ – původně byla tato území v moci šesti knížat ze starých rodů lidu království, která ho měla pečlivě rozdělena a ohraničena. Někdy mezi nimi dokonce docházelo k bitvám o hrady a o místo. To vše je už minulostí a dnes tato knížectví úspěšně spolupracují. Jednotlivá knížata se spojila ve stát, který je suverénní a 19
mnohotvárný. Na severní straně je ale populace nižší a u hranic s hvozdem Vnitro žijí především osadníci, kteří se zde občas setkávají s lesními elfy. Vyváží se surové dřevo, keramika, nábytek a především uhlí. Asi nejznámějším velkým městem je Stará Kouřim, ve které žije mnoho havířů. Knížata mají velké ambice, co se týče námořních výprav a dokážou sestavit kvalitní armádu i nebezpečnou flotilu. Jsou však také známí velkou nedůvěrou, až nenávistí ke všem ostatním rasám, kromě lidí a osadníků. K – KOLOBŘEH – jediný samostatný městský stát, který dokáže fungovat sám o sobě, i bez výrazné podpory okolí. (Dále viz.kapitola o městech…) KE – KRÁLOVSTVÍ ERBŮ – území tohoto státu bylo původně součástí Říše Čtyř Stran a tamější knížata udělovala zasloužilým rytířům léna právě v této oblasti. Postupem času se moc rytířů a jejich rodů natolik upevnila, že se odvážili založit vlastní stát. Tím se se svými bývalými pány dostaly do sporu a jejich hrady museli čelit pomstychtivým nájezdům. Zkušení válečníci a jejich žoldáci si ale dokázali uhájit nové hranice. Dnes již panuje mezi Královstvím Erbů a Říší Čtyř Stran mír a rytíři jsou nadále ochotni poskytovat svoje vojenské služby starým knížatům. Králem rytířů je dnes slavný vojvoda Hroznar, který sídlí na hradě jménem Hulvát. Nejznámějším městem je Panošův Újezd, ve kterém je nejproslulejší kolbiště pro pravidelné rytířské turnaje. Království také díky své potřebě zbrojení úzce spolupracuje s trpaslíky z Labyrintu a navíc dokážou zdejší kováři sami mistrně vyrábět zbraně i zbroj. Ve zbroji na koně dokonce předčí i trpaslíky. Známá je taktéž preciznost ve stavbě válečných strojů. Ve státě žije množství trpaslíků osamocených – budovatelů hradů a hobitů usedlých. Ř4S – ŘÍŠE ČTYŘ STRAN – v tomto státě žije mimo lidu království také velké množství hobitů usedlých a trpaslíků osamocených. Vývozními 20
artikly je především mouka. Zdejší rolníci jsou nejlepšími pěstiteli čehokoliv, vynikají také v chovu dobytka, i koní. Krajinu zdobí množství větrných mlýnů. Čile se rozváží výborné pečivo, ovoce, sušené maso, nebo pivo. Název říše vychází ze 4 oblastí pojmenovaných dle světových stran, které spravují knížata starých rodů. Mimo šlechtu má ale hlavní slovo Bratrstvo Bílého Plamene – kult boha Svaroga. Jeho sídlem je chrám v náboženském městě Svatobor. Knížata tedy podléhají moci opata Slavoje! Nejen díky tomu se zde často návštěvník může setkávat s běžným používáním magie a očarovaných předmětů. Děje se to dokonce občas i mezi obyčejnými nevolníky. Jižní oblast, která spadá do údolí Krajní Meze obývají především stateční osadníci, kteří se zde potýkají s hraničními krolli a hobity z Hordy. Říše má nevýhodu menší vojenské síly, protože její rytíři žij dávno v Království Erbů a proto na ochranu hranic musí často najímat žoldáky a žádat okolní státy o pomoc, což bohatě odměňuje kravami a další potravou. Této slabosti využívají nepřátelské lodě z Opačného Království, které někdy vysazují svoje osádky na pobřeží a hodlají odsud začít invazi po celých Končinách. ŘVP – ŘÍŠE V PLÁNÍCH – vzájemné spory hobitích kmenů z Hordy zdá se – končí. Půlčíci ze stepí se opět začínají srocovat pod velením náčelnice Khemsy. V jejich rozmachu jim těžko kdo na jejich území zabrání, překážkou jsou snad jenom hraniční krollové z údolí Krajní Pomezí na severu Nekonečné Louky. Kmeny se živí hlavně lovem, nebo loupeživými výpady do Říše Čtyř Stran. Vynikají také v chovu koní, které úspěšně prodávají do všech států ve Středních Končinách, včetně těch, které otravují svými nájezdy. Největším sídlištěm hobitů je luxusní Písková Lhota.
21
KKP – KRÁLOVSTVÍ KRVAVÝCH PRAPORCŮ – oblast hvozdu Útroby a z velké části také Původní Ostrovy obývají všechny druhy skřetů, pod velením skurutů a dalších pánů, jako je jejich král Azgúk. V tomto státě se soustřeďuje veškerá moc zla, zdejší černokněžníci a hejtmani se spojují s knížaty Opačného Království a společně potom pomocí válečných kog okupují především Říši Čtyř Stran. Centrem všech skřetích národů je obrovská skalní pevnost Tortůra. Název státu vychází z faktu, že oblast obývá velké množství nejrůznějších skřetích kmenů, které vstupují na velká bojiště vždy pod svými prapory. OK – OPAČNÉ KRÁLOVSTVÍ – úhlavní nepřítel všech států ze západního kontinentu. Kupodivu ho ovládají knížecí rody a rytíři lidu království, kteří sem původně uprchli jako psanci a zrádci. Na území žije množství osadníků, ale šlechticům slouží především dvorní skřeti. Nejzapřísáhlejším nepřítelem západního kontinentu a králem je černokněžník Pazuzu. Ten sídlí, obklopen vojskem a skurutí gardou v monstrózní citadele Zbizub. Početní otroci, především z řad lidí z Říše Čtyř Stran jsou dodáváni k likvidaci na sever – do Tortůry, nebo otročí na zdejších polích. Opačné Království má totiž i poměrně dobře 22
vyvinuté hospodářství. Aby zdejší vojvodové odradily své nepřátele ze západu od případného protiútoku, vytvořili po celém pobřeží proslulý Les Kůlů, což jsou tisíce kůlů s naraženými zajatci, nebo s jejich kostrami. KH – KRÁLOVSTVÍ HRŮZY – nepředstavitelný život mají lidé království a osadníci, či hobiti přivlečení již dávno na toto území jako potrava pro své pány. Těmi jsou zde již dlouhá staletí knížecí rody upírů, žijící ve svých všude roztroušených tvrzích. I oni ale mají strach z toho nejmocnějšího, jenž se zve Růtan a žije na největší tvrzi jménem Haxna. Lidé v tomto státě sice fungují podobně jako jinde, ale rolníci i řemeslníci ovšem musí počítat s tím, že kdykoliv si jejich pán přijde pro potravu v podobě jejich potomků! Upíři disponují početnou armádou nemrtvých stvůr, která je dokáže doprovázet v případě potřeby i přes moře. Království musí sice respektovat moc skřetích kmenů na kontinentu, ale běda každému, kdo vstoupí nezván na jejich prastará území! O upířích knížatech je nutno dodat, že rády cestují po celém Kazisvětě v utajení, či přestrojení za běžnou šlechtu, užívají si života a libují si ve schraňování uměleckých předmětů.
23
NEJZNÁMĚJŠÍ MĚSTA A HRADY 1 – KOLOBŘEH a SUROVEC – největší město / přístav Kazisvěta. Leží v deltě řeky Houžev, což mu zajišťuje společně s mohutnými hradbami, věžemi i hradem Surovec dobrou ochranu, i přístup po vodě. Existují 3 brány, jižní, severní, a západní, která je hlavní branou. Dostat se tudy lze jenom po velikém kamenném mostě, kde se vybírá 24
mýtné a je zde ve dne takový provoz, že překonat most může trvat i hodiny! Před hradbami jsou přístřešky tuláků, nebo množství stanů obchodnických karavan, spousta oslů a zvířat. Na severní straně je také špitál pro válečné veterány a leprosárium. Na jižní straně je zase patrný zvlněný terén po morových jamách. Lze se dočkat nepříjemného setkání nejen s otrhanými žebráky, ale i s umrlci, či dokonce s moronošem! V leprosáriu nejčastěji za hrozných podmínek hynou hobiti, mezi kterými si svou oběť někdy hledají i divoké hůkalky. V blátivých ulicích proudí kupecké karavany, vojáci, řemeslníci i rolníci na trh, rybáři, dobrodruzi, nebo houfy dětí. To vše je promícháno s koňmi, osli, psi a jinými zvířaty. Není nouze ani o potkany a krysy. Nad střechami krouží hejna vran a krkavci. Co chvíli se rozléhá zvuk chrámového zvonu, gongy svatyň, či zbožný chorál. Při oslavách, zápasech a výročích jsou slyšet bubny a píšťaly. Město je rozděleno na tyto různě veliké čtvrti: PŘEDHRADÍ zahrnuje nejstarší část – kolem hradu Surovec i samotný hrad (viz. Surovec) ÚSTŘEDNÍ čtvrť patří středu města s domy velmožů a důležitými paláci. Také je zde pranýř a neustále zaplněné tržiště, i krámy v podloubí domů. Zde žijí nejúspěšnější řemeslníci. Především šperkaři a kovotepci. Údajně někdy ožívají zdejší chrliče. Tržiště je oblíbené i pro množství loutkových divadel, zápasnických arén a pro shromažďující se bardy a kejklíře. Jednou za 6 let se konají výroční trhy. Ulice jsou zde dlážděné kočičími hlavami a na nárožích najdeme sochy bohů. Společná ulice obepíná hlavní náměstí. Zájezdní hostince nabízejí čisté, ale drahé komory k přenocování. Obětní ulice je 25
nezvykle široká. Obsahuje množství pompézních chrámů boha Svaroga. Většina obyvatel ulice ho také uctívá, nosí jídlo a další dary mnichům a knězům Bratrstva Bílého Plamene. I v noci jsou chrámy otevřené, jejich schodiště osvětlena. Toho využívají různí šmelináři prodávající amulety a talismany. Největší Svarogův chrám je vystavěn z kamenných kvádrů a z mramoru. Širokánské schodiště ke klenutému vchodu je zdobeno sochami boha v různých pozicích. Tyto sochy jsou i uvnitř chrámu, kde je navíc zvýrazňují stovky svící. Při mši sedí věřící na dřevěných lavicích a sledují dění kolem kamenného oltáře s motivy ohně a hvězd. Mniši v šedých kutnách přepásaných provazem nosí výrazné keramické korále. Počet korálů na krku určuje postavení v Bratrstvu Bílého Plamene. Mnichem se může stát jenom zaříkávač z lidu království. Pouze lidem království je umožněno léčit si tady svoje duševní šrámy. Opat soupeří často s drzou klekánicí, která se tady usazuje. Vysoká ulice nabízí majetným možnost vzdělávání u soukromých učitelů, kteří jsou často elfího původu. V honosných domech si tu žijí léčitelé, zdatní mastičkáři a učenci. V písařských dílnách se ručně přepisují knihy. Kruhový Palác je sídlem obchodnické gildy známé jako Spojenci Kruhu. Je to oválná budova s nádvořím, kde se chystají oslí karavany, která má po svém obvodu zvenčí mnoho podloubí s krámy nabízejícími nejlepší oblečení, šperky a exotický nábytek, či keramiku. V oknech lze pozorovat vyšňořené hlídky hobitích kušinířů. Městský Palác je přímo na hlavním náměstí. Tady se kníže Dragoš z hradu Surovec schází s radou složenou z konšelů, mezi kterými je i trpaslík a dva elfové. Každý konšel má na starosti jednu čtvrť. V paláci je také kronikář a úředníci vybírající daně, nebo udělující nejrůznější glejty. Lidé urozeného původu a vzdělanci si mohou odpočinout ve veliké knihovně. Vchod do paláce střeží dvě oživlé kamenné sochy v podobě vysokánských, ale vyzáblých trubačů.
26
OKRAJOVÁ čtvrť se táhne jako půlměsíc po severozápadní straně města, u hradeb. Tady žije lůza a ti nejbídnější nevolníci v polozemnicích. Chatrče jsou v dezolátním stavu, všude je špína, odpadky a žebráci. Lidé trpí hladomorem. Nezkušený chodec se může stát snadno obětí hrdlořezů a zlodějů. Vše ještě k tomu korunuje půlkruhová budova žaláře. Je to přízemní kamenná stavba, kde žijí stráže (většinou krolli). Její suterén je zato plný odporných kobek, kde vězni spočívají vleže, spoutaní řetězy. Vězení disponuje pověstnou mučírnou zdobenou nejen skřetími kůžemi. Před budovou je popravčí špalek na vyvýšeném pódiu zčernalém zaschlou krví. Směrem do ulice ze zdí trčí trámy, na kterých visí železné klece se zmírajícími skrčenci a kostrami pro výstrahu darebákům. Lidé, kteří tu procházejí, nebo pozorovali popravy tvrdí, že nesprávně odsouzeného nejednou zachránil posel zásvětí. K žaláři přiléhá otrokářský trh, kde svůj osud najdou nejen spoutaní krollové, ale i lidé, kteří se propadli až na samé dno společnosti. Mnoho otroků (mimo krolli) může časem získat svobodu zpět. PŘÍSTAVNÍ čtvrť je na pobřeží Ochechulského moře. U mol se zde shromažďují hanzovní a válečné kogy. Někdy lze na lodích spatřit kromě exotických posádek také golemy. V přístavu je stále živo. Velmoži organizují přesuny zboží mezi plavidly a skladišti, v loděnici se vyrábějí a opravují lodě. Přístavní nosiči a dělníci jsou často krollové spoutaní. Námořníci a rybáři jsou spíše lidé, nebo hobiti. Ve čtvrti je i rybí trh. Zdejší domy jsou veliké, několikapatrové a zarostlé břečťanem. Poříční ulice lemuje rameno delty řeky Houžev, která tady vstupuje do moře. Ukotvené pramice lze nechat opravit v manufaktuře, nebo zde překládat zboží, pokud nepotřebují až do velkého přístaviště s kogami. Na druhém břehu je množství vodních mlýnů které zpracovávají dovezené obilí. Na to navazuje domácí pekárna, kterou všichni znají díky výborným vekám i koláčům. Dojem 27
kazí nedaleká smradem zahlcená Koželužnická ulice s manufakturami, ve kterých kůže zpracovávají, moří i barví především děti a skupina krollů spoutaných. Starší dělníci většinou trpí různými zdravotními potížemi a vyrážkami. „Mechovna“ je oblíbeným pajzlem lůzy a rybářů. Je celá obrostlá vilejšem z moře a mimo dobrého piva zde podávají pečené ryby a výborné pšeničné placky. ČERNÁ čtvrť zahrnuje hřbitov a několik starých mohyl, které zde byly už před založením města i hradu. Také jsou zde polorozpadlé svatyně a domy v žalostném stavu. Na jedné z vyvýšenin lze také prozkoumat ruiny opuštěného elfího paláce, ve kterém údajně žijí mluvící kočky. Ve čtvrti se pohybuje dost čarodějů i vědmáků, kteří mají dost práce s umrlci a kostlivci. Pokud se zde pohybují vůbec nějací obyvatelé, chovají se podivně a většina z nich je pod vlivem nějakých kouzel. Staré hrobky slouží prý také k rituálům zakázané sektě Černá Hvězda. Její stoupenci zde narážejí i na staré fexty. Některé hroby jsou obyčejné, jiné veliké, protože slavní válečníci jsou pohřbíváni i s koňmi. Těla knížat a králů jsou mumifikována v prostorných mohylách. Cizáckou ulicí před staletími táhlo skřetí vojsko s černokněžníkem, zvaným Pazuzu. Obyvatelé, kteří zde žili uprchli a vše zůstalo pohozené dodnes, tak jak to nechali. Nádobí i nábytek je obalen pavučinami, mezi domy kvílí zlověstný vítr z východu, přinášející smrtící šepot boha skřetů – Striboga. Údajně ve své skrýši někde číhá had prašivec. STUDENÁ čtvrť nese svůj název díky chladnému větru, který sem pravidelně přichází z moře. Do hradeb jakoby vrůstají skály. Lidé zde žijí většinou v roubených domech. Osamocení trpaslíci ve štolách těží železo, nebo v menších lomech lámou stavební kámen. V hutní ulici mají solidní baterii sléváren a kováren. Domy trpaslíků jsou oproti ostatním obydlím malými pevnostmi. Tato čtvrť je známa drsnými 28
způsoby, těžkou prací a množstvím hraničářů, kteří zde hledají přechodný domov. Skalní ulice soustřeďuje domy se složitými schodišti, průčelími a s kovovým zábradlím, na jejím konci, u hradeb je kamenný lom. V perleťové ulici trpaslíci i elfové vyrábějí šperky z drahokamů a kovů přivezených z Tyrkysové Štoly. Svoje výrobky nabízejí v kamenných krámcích, jejichž podloubí často střeží magické obrazce, nebo ozbrojenci. Aréna je veliké kruhové zápasiště z hrubých balvanů, nad kterými jsou lavice pro množství diváků. Z nich se lze kochat zápasy na smrt mezi divokými zvířaty, či válečníky z řad krollů spoutaných. Zločinci jsou zde předhazováni vyhladovělým šelmám jako předehra hlavního zápasu. PARÁDNÍ čtvrť sousedí s Přístavní. Velké několikapatrové domy velmožů jsou v teplých měsících zdobeny květinami na parkánech. Před nimi – na nábřeží vznikla promenáda, která je v noci osvětlena koši s řeřavým uhlím a která prý dala městu jeho jméno. Za domy najdeme zahrady s ovocnými stromy, výborné zájezdní hostince, ale i proslulé něvěstince s luxusními elfími kráskami, které se sem samozřejmě dostali nedobrovolně. Nejznámějším hostincem je „U Čtyř kopyt.“ Za domy velmožů lze také procházet několika ulicemi s nízkými a dlouhými domy, které patří komunitě hobitů usedlých. Lázně „U Žlutého Vlasu“ jsou skupinou nízkých budov vystavěných z kamenných kvádrů. Nabízejí koupele, odpočinek, mastičkáře a elfí společnice. Někde najdeme i dobře ukrytou alchymistickou laboratoř, ve které trpasličí mistři prodávají různé ingredience, suroviny, lektvary a movití zájemci si mohou objednat i golemy, nebo oživlé sochy a homunkuly.
29
NOVÁ čtvrť je největším souvislým sídlištěm lidu království v Končinách. Najdeme tu naprosto všechno. Od honosných domů, po menší paláce elfů mladé generace, chrámy Svaroga, krčmy i krámy. Řemeslníci pracují v dílnách i manufakturách. K nalezení je i zastrčená a vzácná elfí kovárna. Několikrát ve čtvrti ale hořelo, což má podle některých místních na svědomí ohnivec. Vrcholná ulice se kroutí po největším ším kopci ve městě. Ten je zhusta obestavěn roubenými domy, ale směrem nahoru jsou spíše polozemnice zemnice a na nejslunnějších místech hobití nory. Také lze zajít do hobití gurmánské hospody „Tunel“, která je proslulá nejen výbornými ovocnými koláči, koláči ale i hrou s koulemi, které se za domem házejí do písku. Nejen na kopci, kopci ale už při výstupu je báječný rozhled na čtvrť i celé město. Nemluvě o výhledu z dominanty celé čtvrti – Osamělé Věže, která patří vědmáckému spolku Temní Strážci. Alejovou ulici zdobí řady mohutných platanů, jejichž uschlá kůra v létě praská pod nohama. noham Členové elfí komunity rádi vysedávají na vyřezávaných lavicích před svými nádhernými domy, které zdobí květiny. Ulice stoupá do mírného svahu, na němž je pompézní palác elfů pahorků z bílého mramoru - zvaný Mandragora. Chovají se v něm vzácné kočky a má 30
nádhernou zahradu se skleněnými sochami zvířat a s kašnou ve tvaru magické byliny. Z té vyvěrá léčivý pramen. Žije zde nejlepší léčitel Kazisvěta – Logos. Soukenická ulice je známa tkalcovskými stavy, kde lidé i elfové vyrábějí jak hrubé oblečení na práci, tak vynikající šaty pro šlechtu. Nejoblíbenější krčmou v Kolobřehu je „U Tykadla“, kde si především elfové rádi pochutnávají na šnecích z jezera Ulita. Další hospodou je „U Dřevěné Masky“, která zase nosí titul největší nálevny ve městě, kam se vejde maximální počet hostů. ÚTRPNÁ čtvrť sousedí s hradem a s Předhradím. Má spíše menší domy, které se neustále opravují. Obyvatelé si užili už příliš ostřelování skřetími válečnými stroji. I proto se zde soustřeďují vojáci a armáda. Před hradbami jsou i dnes patrná prakoviště a rozpadlé bašty obléhatelů. V Jezdecké ulici lze sehnat téměř jakékoliv zvíře, nebo kvalitního koně i s výstrojí. Potkáme zde žoldáky a válečníky různých ras a i z hodně vzdálených koutů Končin. Hříšná ulice se táhne bezmála až do přístavu.Vojáci i námořníci si mohou užívat pouličních kurtizán, hampejzů a knajp. Hobiti vynikají ve vrchcábách – hře v kostky, která je tady nesmírně populární. STARÁ čtvrť je nejmenší a přiléhá zevnitř města k Předhradí. Ve velkých kamenných domech zde žijí uzavření a podivínští měšťané. Říká se o nich, že tajně kují pikle proti knížeti. Jsou to pouze lidé království, potomci sice starých, ale zaniklých šlechtických rodů, kteří již nemají příliš velkou moc, ale o to více jsou arogantní a nesnášenliví vůči ostatním rasám, kromě dvorních skřetů, které využívají jako poskoky. Proslýchá se, že mezi těmito lidmi žijí také upíři přicházející tajně z Království Hrůzy, kteří se s nimi kříží. Po staletí se pod domy hloubily veliké sklepy pro zásoby v případě obléhání města. Sloužily také jako úkryt. Sklepy se různě spojovaly, až vznikla několikapatrová síť stok a katakomb. V některých temných 31
částech žijí nejen krysy, ale také neznámá a nebezpečná havěť a zlí tvorové, vé, jinde se zabydlili trpaslíci. Bohužel toto podzemí někdy využívají i skřetí tlupy k průniku do města. Toto bludiště je vskutku obrovské, je to město pod městem. Běda dítěti, které se sem zatoulá!
SUROVEC je největší hrad Kazisvěta, jehož Předhradí se později rozvinulo v město Kolobřeh. Stovky let již slouží k tomu, aby střežil křižovatku obchodních cest sbíhajících se z celých Končin a také ta vodní uzel na řece Houžev. Je vystavěn na skalní ostrožině, která se nachází v severovýchodním výběžku města. Jeho ho majitelem je kníže Dragoš a jeho napůl-elfí elfí žena Mlada. O Dragošovi se říká, že je ve skutečnosti nejen vynikajícím vůdcem a válečníkem, ale také je to prý zlatý drak chodící po světě v lidské podobě. PŘEDHRADÍ je odděleno od zbytku města cihlovou zdí z nepálených vepřovic. Ve stájích se chovají váleční koně, okolo najdeme seníky, stodoly, pivovar, který vyváží svoje Podhradské pivo do celých Středních Končin, cihelnu, vodní mlýn, sklepy, ovocný sad, sýpky a políčka, nebo voliéry se sokoli. Kovárna díky vodnímu hamru dokáže vytvářet vzácné meče z damaškové – skládané oceli. Pracuje v ní trpasličí klan a jeden kroll. Krčma „U Helmy“ sousedí s pivovarem. Je typická svým masivním komínem vyrůstajícím už od spodu budovy. Vítáni jsou hlavně obyvatelé Předhradí,í, kteří většinou konzumují mimo piva i výtečnou pálenku. Vyznavači boha Peruna mohou vejít 32
do svatyně, která má kruhový tvar a ve svém středu velikou dřevěnou sochu. Do čtvrti ústí prý také dobře maskovaný a zamřížovaný únikový tunel z hradu. Hradní příkop je vytesán do ostrých skalisek a navíc v něm žijí často vyhladovělí medvědi. Přes příkop k bráně s padací mříží je kladkový most. Hradby jsou monumentální a patrné už z moře. Po ochozech neustále pochodují hlídky. Za zubovím vykukují střelci. Do hradeb jsou vsazeny mnohé věže vybavené balistami. Hradní jádro tvoří především rozměrný palác o třech patrech. Je v něm mnoho komor a také hlavní sál. Dřevěný parkán spojuje některé komory i zvenčí. Kapitán zbrojnošů má vlastní palác, ve kterém žije i posádka. Běžní řemeslníci a další obyvatelé hradu žijí v polozemnicích mezi hradbami a u nich. K vytápění důležitých prostor se využívá v podlaze i zdech rozvedený kouřovod. V podzemí hradu je mnoho vlhkých a nízkých kobek bez světla v rozsáhlém vězení s hlubokou hladomornou a mučírnou s trollími katy a jejich poskoky – dvornými skřety. V kuchyni zase slouží množství hobitů a několik trpaslic. Je zde spousta zásob, pokrmy jsou vybrané a vládne tady vždy výborná nálada. V současné době je ve výstavbě ohromná kruhová věž, jenž je obklopena lešením, kladkami a šlapacími koly. Střechy Surovce i jeho zdi nesou stopy po ostřelování smolnými věnci z válečných praků.
2 – SVATOBOR je poměrně veliké město v Říši Čtyř Stran, které ovšem není výrazně chráněno ničím jiným, než proutěným plotem. Vzniklo kolem vrchu, na kterém je dodnes kamenná stolice druidů obklopena starými buky. Těsně pod tímto kopcem je pověstný a pobožnými návštěvníky neustále zaplněný zájezdní hostinec 33
„U Zázraku.“ Kam oko dohlédne, tam jsou polozemnice, žádné veliké městské domy, pole, sady a paradoxně nejvíce chrámů boha Svaroga. Město nemá výraznou vojenskou posádku, přestože v něm často přebývá Slavoj – opat Bratrstva Bílého Plamene. Vše se točí hlavně kolem rolníků, trhů s nejlepší moukou a potravinami, ovocem a zeleninou. Vše téměř neustále protínají chrámové zvony a chorály.
3 – VELEMOST je novým městem vznikajícím na starých rozvalinách elfího domu. Jeho název vznikl od přístupu k hlavní bráně, kterým je gigantický kamenný most o šesti obloucích. Ten překlenuje horskou průrvu. Jediná cesta vede totiž přes pohoří Myriády, což městu mimo jiné poskytuje výbornou ochranu a spolupráci s trpaslíky z Království Dvou Kotlin. Všichni konšelé města jsou sice elfové, pracuje v něm mnoho kamenických mistrů a stavebníků z trpasličího národa, ale jinak většinu obyvatel tvoří lidé království. Všechny skvělé domy drží na skalnatém podloží, ulice propojují schody s železnými zábradlími. Je to ráj oživlých chrličů. Čarodějové zde mohou vyhledat schopné mistry, kteří si nechali vystavět mnoho věží s báječným rozhledem. Vojenskou posádku tvoří mimo jiné elfí lučištníci schovaní za bytelnými hradbami, ale také oddíl pověstné trpasličí těžké pěchoty. Válečníci dobře nakoupí v kovářských dílnách zásobovaných z Labyrintu a krasavice zase seženou šperky z Tyrkysové Štoly. Nejlepší občerstvení i náladu nabízí „Krčma Nad Propastí“, což je podnik vystavěný na okraji hlubokého horského srázu, s báječným rozhledem na Končiny.
34
4 – STARÁ KOUŘIM je středem Spojeného Knížectví. Jde opravdu o nejstarší lidské sídlo, které po mnohá staletí platilo jenom za hradiště osadníků, ze kterého zbyly jenom palisády a val, které chrání obyvatele dodnes. Ačkoliv knížata státu žijí v dobře opevněných hradech, samotné město nemá výraznější opevnění a spoléhá na svižnou armádu a jezdectvo z okolí, nebo na místní domobranu, ve které je zastoupeno množství hraničářů. Za palisádami najdeme polozemnice havířů pracujících v podzemí. Každá rodina má vlastní malý důl, jenž dědí z jednoho pokolení na druhé. Uhlí je tedy hlavním vývozním artiklem. Mimo něj je ale oblast známa košíkářským uměním a pletenými věcmi všeho druhu. Zvláštností je, že místní lidé nejenže nemají příliš v lásce jiné národy (až na jednu výjimku), udržují stále zvyky osadníků, ale také silnou víru v boha Velese, ale je zde ještě jedna podivnost. Lidé si tu snadno léčí rány na těle i na duši kvůli spoustě mastičkářů a šamanů. Zdejší nejstarší šaman Pyschug má dokonce hlavní slovo a je respektován i knížaty. Cizinec půjde zřejmě do kolen, když ho uvidí, jelikož je to skurut!
5 – LABYRINT je bludištěm trpasličích pevností a podzemní město v pohoří Myriád. Sídla klanů horských trpaslíků využívají okolní louky 35
pro pastvu koz a bohatá podzemní naleziště rudy. Běžně se dohadují, když na sebe jednotlivé tunely narazí, ale jindy se spojují v nezničitelný uzel proti hrozbě zvenčí. Takovým způsobem vzniklo i Království Dvou Kotlin. Labyrint i jiné místo – Tyrkysová Štola leží totiž v kotlině, chráněné horami a skalami. Pevnosti jsou potom zaklíněné mezi nimi. Trpaslíci rádi obchodují s kýmkoliv, kdo se ocitne před jejich branami, ale než ho vpustí dovnitř, prochází dlouhou promluvou a prověřováním s kapitánem stráží. Pěchota je vůbec všudypřítomná a neustále kličkuje mezi zdmi dokonalých staveb s vyznačenými rodovými erby. Kdo chce zbraně, zbroj, nářadí, nebo tu nejkvalitnější rudu z první ruky a za nejlepší cenu, musí se svou karavanou až do těchto míst, musí si hlídat svůj jazyk a běda tomu, kdo by se snad odvážil využívat v doprovodu třeba dvorného skřeta! Labyrint najde docela snadno díky mnoha cestám a pěšinám a hlavně pro kouř stoupající z komínů rodinných hutí a kováren.
6 – TYRKYSOVÁ ŠTOLA – hlubinní trpaslíci žijí možná i jinde, ale jenom zdejší kotlina je známá v Končinách. Na povrchu je jenom vstup chráněný tou nejdokonalejší branou Kazisvěta se spletí hrotů, nýtů, závor, pantů a magických symbolů. Po obou stranách stojí navíc nehnutě oddíl kamenných soch v podobě obrů! Hodiny a hodiny by strávil odvážný průzkumník, pokud by se dostal dovnitř nějakým zázrakem, než by sestoupil černými chodbami až do sídla horníků a kovotepců. Tady, u kořene hory Pykola, v sousedství lávové řeky je zbudován prostorný dóm pro srocování namyšlených a uzavřených trpasličích mistrů. Oni a jejich golemové těží drahé kovy i drahokamy, dokáží z nich vyrábět úžasné šperky, nebo za pomocí magie i silné artefakty. S výrobky se nebojí obchodovat a tak vypravují v pravidelných časech karavany do Končin, jenž dobře střeží obrnění jezdci a 36
čarodějové. V hlubinném městě operují ve svých skvělých laboratořích i alchymističtí předáci a jejich poskoci nejdivotvornějších podob. Málokomu se podaří uvidět Štolu zevnitř, musí k tomu projít dlouhou pouť plnou pátrání, doporučení někoho z Lybyrintu, musí vlastnit zvláštní glejty, nebo prsteny, které jenom těžko sežene. Tato povolení vystavují vládnoucí velmoži, nebo dokonce samotný král Moxon.
7 - PANOŠŮV ÚJEZD lze považovat za hlavní město všech rytířů z Končin. Rozsáhlé kolbiště láká návštěvníky na pravidelné turnaje, kováři chrlí zbraně a zbroj kované z materiálu, jenž se vozí z Labyrintu, nebo prodávají i trpasličí výrobky. Ve městě je vůbec dost trpaslíků usedlých. Ten, kdo shání brnění pro svého oře, nejlepší najde právě zde. Újezd sice není sám osobě příliš veliký, ale je dobře chráněný hradbami i řekou Houžví, jejíž impozantní šířka se zde obtáčí kolem. Navíc proniká poměrně hlubokým údolím, takže město je jakousi protáhlou nudlí se dvěma branami na obou koncích. Z druhé strany je zase veliké žoldácké ležení se stany a dřevěnými chatrčemi na zimu. Několik věží je obsazeno výbornými střelci. Nejmohutnější z nich často obývá napůl barbar a napůl osadník - král Království Erbů – válečník Šrom. V případě potřeby slouží nevolníkům z okolních vsí jako úkryt před skřety a jinými nepřáteli. Většina ulic je dlážděných kamennými kostkami, které snadno zavedou cestovatele až do proslulého zájezdního hostince „U Krtka.“ Mladíci z nižší šlechty, kteří se v budoucnu chtějí stát rytíři odcházejí do zdejších škol, aby posléze celé roky posluhovali válečníku, který si je vybere.
37
8 – POHANSKO – hradiště ve kterém přebývá i hlavní náčelník všech barbarů – Glorun, je velmi staré. Palisádami obehnané dlouhé domy jsou ověšeny kůžemi a parožím, leckde visí u vchodu zbraně a štíty nepřátel poražených v boji. Mezi ortodoxními barbary žije kupodivu několik půlelfů, poloskřetů a kolem hradiště i komunita osadníků. Říká se, že z hvozdu Vnitro sem přicházejí za potravou vlkodlaci maskovaní jako kupecká družina, nebo lovci. Nejobávanějším z nich je brutální Bjarval. Zdejší Barbaři posluhují svému bohu Dažbogovi, kterému vystavěli prostornou svatyni s nezanikajícím ohněm. Také se ale věnují výrobě keramiky, kterou úspěšně prodávají do Středních Končin a jsou mistry v sokolnictví. Bojovníci i hraničáři se rádi scházejí v krčmě „U Skřetí Hnáty“. Na palouku poblíž sídliště se často hrají zvláštní turnaje družstev v zápase o kožený míč. Někteří hráči si k 38
tomu berou na pomoc vydržované krolli spoutané. V Pohansku se také soudí těžké zločiny. Provinilci nemohou být vězněni, protože zde takové zařízení neexistuje a proto k jejich trestání povětšinou slouží koně. Podle míry provinění je potom zločinec za koněm vláčen, je po něm dupáno, když leží pod kůží zubra, nebo je dokonce mezi koňmi rozerván!
9 – ZMĚŤ se špatně hledá a jenom lesní elfové a zkušení druidi dokážou dojít až do míst, kde se splétají nejmohutnější stromoví velikáni Vnitra. Pod nimi je kruh menhirů vytesaných z křemene, což slouží jako svatyně Bělbogovi. Nedaleká přírodní jeskyně s dobře maskovaným vchodem chráněným silnými magickými symboly je plná rozvětvených chodeb a slují ve kterých po věky žijí lesní elfové. Každý, kdo se sem pokusí vstoupit a není stejné rasy, riskuje okamžitou smrt šípem, bez možnosti jakéhokoliv vysvětlování. Nejhlouběji ukrytá a údajně přímo pompézní krápníková jeskyně s podzemním jezerem slouží jako korunní sál krásné a zbožňované princezně Yattmur. Říká se, že vlastní nejmocnější mluvící zrcadlo Kazisvěta. Jediné, co by mohlo toto sídlo lesních elfů prozradit je blízký tok řeky Houžev, který i oni využívají pro rybaření a pohyb na pramicích a člunech.
10 – PÍSKOVÁ LHOTA je opravdovým unikátem v hloubění a budování opravdu luxusních hobitích nor všech podob. Pro výborně zařízené domovy si hobití hordy našli kvalitní pískovec pro snadné kutání. Půlčíci si svůj střed zbudovali tam, kde se jim nejsnáze kopalo a kde se cítili dobře chráněni Nekonečnou Loukou ze všech stran. Mírně zvlněný terén vytváří hezké údolí, v jehož svazích je vidět vchody do jednotlivých nor. Mezi nimi jsou místy rozesety proutěné strážní věže 39
se střelci. Střed sídliště je potom označen velkou kamennou sochou bohyně Mokoš. Všude kolem města se pasou koně, kterých je zde opravdu mnoho, jelikož jsou klíčem k přežití a moci. Obklopena svými strážci, žije v největší a nejvýše položené noře náčelnice, které se opět daří spojovat rozkmotřené kmeny ze všech koutů Říše v Pláních – šamanka a bojovnice Khemsa. Tu momentálně trápí ohnivý pes, který se toulá Lhotou a není možné se ho zbavit.
11 – MAMUTÍ BRODY jsou na hranici Území Klanu Volných Lovců a Pravlasti, tam, kde se Houžev rozvodnila a vytvořila veliký a široký brod plný ohlazených balvanů a štěrku. Lovci zde již dávno našli otisky v lávové vyvřelině na březích, které nemohli patřit nikomu jinému, než pravěkým chobotnatcům. Dnes jsou břehy zastavěny loveckými 40
chatami a místo se tak stalo loajálním útočištěm a dobrou pověstí opředeným místem. Každý dobrodruh, lovec, hraničář, či šaman si zde může najít svůj kousek břehu. Ačkoliv je hranice hvozdu Vnitro bedlivě střežena lesními elfy, skrze jejich les sem často pronikají karavany dychtící nakoupit kožešiny a paroží. Vedle sebe tu i proto mohou žít zástupci všech ras a dokonce jsou tolerováni i krolli spoutaní, kterým se podařilo uprchnout ze zajetí, ať už odkudkoliv. Zdejší nezávislost a volnost s možností pohybu i po řece je ovšem trochu trnem v oku Glorunovi – vrchnímu náčelníku barbarů z Pohanska. Jeho pokusy o ovládnutí se však srazily s tvrdým odporem osadnických sekerníků, kteří mají v Mamutích Brodech silnou tradici.
12 – TORTŮRA – skřetí pevnost a sídlo Azgúka – krále z Království krvavých Praporců by hledal jenom blázen. Tam, kde končí hvozd Útroby a začíná pohoří Spálené Hroty stoupá hrozný dým ze skalních komínů. Tady je ve vysokánské, rozeklané černé skále s kameny špičatými jako konec oštěpu vytesáno tisíce jeskyní a chodeb vedoucích až do nejhlubších dolů a nalezišť rudných žil. Kdokoliv prohraje v bitvě se skřety, ať už u sebe doma, nebo i když je sám na válečné výpravě, běda mu! Pokud není zabit ihned, nezemře na lodi, či při trmácení smrtelně nebezpečným lesem, skončí na zdejších mučidlech! Skřeti se z něj snaží vypáčit děsivými metodami tajemství týkající se hlavně opevnění měst a vydolovat zprávy o alchymistických mistrech, čarodějích a králích. Ti, co mají toto nelidské utrpení teprve před sebou, musí čekat v hnusných dírách plných krys, nak kterými je železná mříž. Kdo již vyzradil i to, co nevěděl, je zaživa vhozen do věčně hladové pece! Kdo neváhal hejtmany skřetů, kteří se přišli pokochat jeho mučením urážet a plivat na ně, může skončit ve 41
vroucím kotli, nebo je mu zaživa stažena kůže z těla! Navíc běda ženám, které se sem dostanou a slouží potom skřetům jako osobní hračky až do skonání. Především lidé království jsou zde páleni po desítkách. Zachránit je dočasně může jenom prodej do otroctví v sousedním Království Hrůzy. Vchodů do Tortůry je mnoho a vždy jsou chráněny padací mříží a kovovými sochami, jenž vypadají jako malí tlustí kati. V jejich okolí se neustále navíc potulují smečky vrrků. Železa je ostatně v horách dost, což dovoluje skřetům produkovat obrovské množství zbraní i zbroje, včetně pověstného zahnutého černého tesáku, kterému se v Kazisvětě říká Sax.
42
13 – ZBIZUB – citadela v Opačném Království je útočištěm největšího nepřítele lidí – trollího černokněžníka jménem Pazuzu. Obklopen skurutí gardou, skrývá zde početné vojsko skřetů s potenciálem začít invazi do západního kontinentu. On je iniciátorem veškerých vojenských výpadů přes moře a zvláštní zaměření má především na Říši Čtyř Stran. Údajně pochází ze spoutaného rodu, který dlouho sloužil svému krutému pánovi. Odtud snad prýští jeho hluboká nenávist a chuť vyhladit veškerý lid království. Pevnost vyniká především masivními hranatými věžemi s ozubím pro střelce a vrhače kopí, které dalo stavbě název.
14 – HAXNA – poměrně malá, ale z nezvykle velkých kvádrů dokonale vystavěná tvrz patří upírovi Růtanovi z Království Hrůzy. Tvrz navíc tkví na skalním hřibu a proto je absolutně nedostupná. Nahoru vede jenom úzké schodiště, které se obtáčí – vytesáno do nohy útvaru. Nejstarší ze všech žijících upírů odsud vládne státu železnou rukou. Armáda nemrtvých mu pravidelně vodí zásoby vybrané potravy z řad půlčíků, na kterých si jejich pán obzvláště libuje. Ale to není jeho jediná zábava. Především sál v menším paláci s nádherně tesanými okenními oblouky zdobí stovky drahocenných soch a obrazů ze všech koutů Kazisvěta. Růtan se také vyžívá v nejlepších špercích a šatech.
15 – TORZO – rozsáhlá zřícenina pobřežní pevnosti na Původních ostrovech kdysi sice patřila skřetům, ale ti byli vytlačeni před asi dvěma desítkami let námořními rabiáty, kteří jsou známi pod jménem Rudé Kukly. Tito barbaři, lidé a poloskřeti šikanují již dávno veškerá plavidla a hlavně hanzovní kogy v Ochechulském moři. U pevnosti kotví jejich ozbrojené lodě a uvnitř skrývají poklady z lupů. 43
16 – SOCHOR – je nejstarším skalním hradem ve východním kontinentu. Nejdříve patřil lidem, kteří se snažili usadit v této oblasti a ničit skřety, potom ho ale dobili skuruti. Nakonec se kolem něj sročili tlupy nejhorších žoldáků a hrdlořezů ze Středních Končin, kteří sem uprchli po moři před spravedlností a uzurpovali ho pro sebe. Jejich suverenita ale trvala jenom do doby, než si sem nakráčel jejich současný velitel – kostěj nesmrtelný jménem Zakr. Hrad je poměrně v dezolátním stavu, obrostlý křovisky a mechem, ale stále slouží výborně svému účelu. Kostěj a jeho vrazi jsou dnes nezávislým útvarem, který čas od času spolupracuje i s mořskými bratry ze zříceniny Torzo. Jejich 44
podlé výpravy jsou známy rychlými a nenápadnými přesuny a nedokáže je nikdo zastavit.
12 DOMŮ LIDU PAHORKŮ 1 – Na Pykole – nejrozlehlejší, elfové jsou extrémně uzavření. 2 – Na Muldě – nejstarší, má v péči královské mohylové hrobky. 3 – Na Placce – nejvíce opevněný – proti hobití Hordě. 45
4 – palác Mandragora – nejvlivnější, s léčivým zřídlem a zahradou. 5 – v Pravlasti – na pobřeží, ve Vnitru, musí uplácet lesní elfy, má kogy. 6 – Na Původním Ostrově – utajený, má výborné kogy a korzáry! 7 – Na Území Klanů – momentálně po zdecimování barbary. 8 – Na Ostrově Kel – tajemný a obklopen magickými symboly. 9 – Na Ledovci – v Zemi Za Obzorem – nejmenší, spolupracuje s divokými krolli. 10 – Na Útesu – v Ochechulském Moři, má očarované kogy 11 – V Cizině – na kopci v Království Hrůzy, v úpadku po vypálení skřety. 12 – Na Jezeře – na ostrůvku / skále v jezeře Ulita, nejvíce otevřený veřejnosti.
ZŘÍDLA Prameny všech řek na Západním kontinentu 2 vodopády Hrdlořezy 3 vrchol hory Pykola 5 chrámy a svatyně 3 (jen pro věřícího) menhiry ve Změti 5 staré krčmy a zájezdní hostince 1 palác Mandragora 5 + ostatní paláce Lidu Pahorků 3 Svatobor – u kamenné stolice 5
46
ZLÁ MÍSTA pramen řeky Smyčka všechny města a hrady ve Východ. kontinentu, kromě osad lidí v KH Útroby, Spálené Hroty, Marasty + Bublavá Jáma, Chřtán, Les Kůlů, špitály, leprosária, hřbitovy – kromě Muldy, morové jámy mučírny, popraviště, žaláře, stará válečná pole včetně Krajního Pomezí
MÍSTA PRO LÉČENÍ JIZEV Kolbiště v Panošově Újezdu V: 4 (jenom válečníci) palác Mandragora T, D, V: 5 (jenom lid pahorků z tohoto paláce) ostatní paláce lidu pahorků T, D, V: 3 (jenom lid pahorků odsud) lázně U Žlutého Vlasu T:3 svatyně a chrámy D: 3 (jenom věřící) sály vládců a sídla náčelníků V: 5 sídla a skrýše spolků V:4 (jenom pro členy) +mastičkáři, šamani, čarodějnice, atd…
47
SPOLKY KONVOJ SMRTI – PROKLETÍ je název pro armádu, která již několikrát vtrhla do končin. Nekonečný průvod z Východního kontinentu má mnoho roztodivných oddílů, které jejich hejtmani a vojvodové vždy posbírají ze všech koutů krajin prostoupených zlem. Skřeti zde pochodují pod svými prapory, dohlíží nad nimi skurutí velitelé, to všechno doplňují prapodivné nestvůry a nemrtví i válečné stroje! Výraz Konvoj Smrti vyčaruje nutně na obličeji každého obyvatele Končin strach a hrůzu. Za takovým průvodem, na jehož konec lze čekat i několik dní zůstává jenom spáleniště a zkáza. ŘÁD LICHOBĚŽNÍKU naopak spojuje nejzdatnější rytíře ušlechtilé krve, kteří žijí ve středních Končinách a jeho centrem je Panošův Újezd. Stát se jeho členem vyžaduje již skutečné mistrovské válečné schopnosti a především umění zacházet s těžkými zbraněmi, zbrojí a ovládat výborně válečného oře. Tito rytíři bývají oděni v bílé pláště s vyznačeným rudým lichoběžníkem na prsou a na štítech.
48
BRATRSTVO BÍLÉHO PLAMENE bylo kdysi neomezeně mocným kultem, který si dovoloval zasahovat svými vyzáblými prsty bludů skrze Pravlast, až na Území Klanu Volných Lovců. Zdejší barbaři ale svým pohrdáním vůči smyšlenému bohu Svarogovi nakazili i nevolníky v Končinách a posléze jejich vládce. Moc kultu byla nakonec sice úspěšně omezena, ale dodnes má silné postavení hlavně v Kolobřehu a v Říši Čtyř Stran. Z obětin věřících staví dech beroucí chrámy a ty plní svými mnichy a knězi. Současným opatem je Slavoj, o kterém se tvrdí, že má úzké vazby na cech z podsvětí, jenž se zve Děsivé Loutky. Mniši chodí v hrubých šedých kutnách přepásaných provazy a jejich krk zdobí množství keramických korálů, které probírají při odříkávání modliteb a pění chorálů za doprovodu zvonů. Věřící se pohybují mezi stovkami dlouhých bílých svící a pravidelně nosí oběti v podobě rozlomeného pečiva, nebo rovnou těžce naspořené groše. SPOJENCI KRUHU je název pro obchodní gildu, která má zastoupení v celých Končinách. Jejím členem se ale může stát jenom bohatý velmož. Velmoži mají veliký vliv a ti nejbohatší se usazují hlavně v Kolobřehu, aby zde ovlivňovali rozhodování městských konšelů, nebo samotného knížete Dragoše. Gilda disponuje flotilou hanzovních lodí a pravidelně vypravuje oslí karavany dobře střežené najatými žoldáky, kteří jsou vesměs z národa osadníků. Velmoži samotní nosí velmi drahé šaty a často jsou ozbrojeni pouze dýkou, která bývá ale zdobena drahokamy. Jejich odznakem je kroužek na krku, z tepaného stříbra. ČERNÁ HVĚZDA – zakázaná sekta, jenž se vyskytuje ve středních Končinách vyznává stejně jako skřeti boha Striboga. Její členové okupují i samotný Kolobřeh a byli viděni v Černé čtvrti. Ke shánění lidských obětí pro své hnusné rituály neváhají využít nemrtvé stvůry. Vyznavači nosí černé kutny, kněží mají dokonce masku ušitou 49
z lidského obličeje, jenž byl oběti odebrán zaživa. Velekněz má obří masku sestrojenou dokonce z několika obličejů! Rituály sekty se odehrávají v nejpřísnější tajnosti, uctívači při nich neváhají vraždit také děti, pojídají vnitřnosti nebožáků a věští z nich zvrácené vize budoucnosti. Šílení sektáři jsou většinu času pod vlivem byliny zvané Rulík Zlomocný. Stává se, že cestovatel může dorazit do vzdálené vesnice osadníků, která je celá zasvěcena Stribogovi a podléhá moci Černé Hvězdy. Samotní čarodějové skřetů se ale těmto příznivcům jejich boha spíše posmívají a jenom je místy využijí pro podlé plány vojvodů svých zemí. TEMNÍ STRÁŽCI – cech vědmáků z Končin čítá zástupce různých ras. Jejich střediskem je Osamělá Věž v Kolobřehu. Označují se dřevěnými náušnicemi ve tvaru spirály. Jejich tvar a barva naznačuje postavení na žebříčku v cechu. Nejvyšším vůdcem a nejzkušenějším pronásledovatelem nestvůr je prý rysí polkan Muff, který se toulá po celém Kazisvětě. RUDÉ KUKLY – rozrostlý cech námořních i říčních rabiátů. Poznat se dají podle rudé škrabošky, kterou se maskují a označují. Tlupy jsou složeny hlavně ze zatoulaných osadníků, barbarů a poloskřetů. Setkat se s nimi lze na otevřeném moři, především v Ochechulském, na pobřežích, Původních Ostrovech, ve zřícenině Torzo, nebo dokonce i v nočním přístavu Kolobřehu! Zabývají se přepadáváním, okrádáním i zajímáním hanzovních lodí a proto jsou trnem v oku Spojencům Kruhu. Disponují rychlými loděmi, které si sami upravují, bourají některé paluby a nástavby. TŘI PĚTKY – zlodějský cech lupičů a kejklířů složený z lidu království, hobitů a několika osamocených trpaslíků. Z vnitřní strany zápěstí mají vytetované třikrát číslo pět, které vychází z počtu skupin a členů jádra cechu. Kradou na trzích, nebo přímo v domech bohatých obyvatel. 50
Umí otevřít zámky, probourat v tichosti zeď, nebo dokonce vyhloubit nenápadně pod domem tunel. Jejich základna je v Kolobřehu, ale mají větev kupodivu i v samotném Labyrintu! ZLÁMANÉ KLOUBY – vydírání, nátlak, vybírání výpalného a vraždy. To je zlodějský cech lidí a krollů. Vyznačují se hustým tetováním, které pokrývá celé tělo, někdy i včetně obličeje. Operují v celém Kolobřehu a skrývají se v opuštěných štolách Studené čtvrti, nebo v katakombách pod městem. DĚSIVÉ LOUTKY – elfí cech zvědů je rozšířen v celých středních Končinách, ale jeho centrem je Velemost. Na břiše mají vypálený cejch v podobě dřevěné loutky s dlouhým nosem a šňůrkami. Zabývají se intrikami, informacemi, manipulací s mocí i veřejným míněním. Jsou mistry ve výsleších, při kterých neváhají používat nože, kyselinu, nebo oheň. S oblibou nalévají zajatce lektvary, které jim rozváží jazyk. V jejich řadách se vyskytuje i několik schopných mágů. Jejich služby si platí velmoži, konšelé a další mocní obyvatelé. Pokud cech operuje mimo města, spoléhá na pomoc mluvících lišek. REZAVÉ KUDLY – darebáci, mordýři a pouliční verbež z Útrpné čtvrti v Kolobřehu. Obsazují úzké a nepřehledné uličky, ve kterých v noci bez váhání zapíchnou a okradou kohokoliv. Je mezi nimi spousta sirotků a špinavých vyhladovělých spratků, pro které je cech 51
způsobem přežití. Členové nemají žádné zvláštní znamení, ale dorozumívají se speciálními hesly, která nikdo jiný nezná. ZJIZVENÍ XICHTI – cech lidí pod vedením několika barbarů, kteří byli z nějakého důvodu zavlečeni do civilizace lidu království a uprchli, nebo si vybojovali volnost. Operují hlavně v zadních uličkách Parádní čtvrti Kolobřehu, kde provozují černé trhy s pašovaným zbožím, hlavně potom s omamnými lektvary. Také mají prsty v obchodu s otrokyněmi ze všech různých koutů Kazisvěta, které přivážejí na lodích. Za těmito účely občas spolupracují s Rudými Kuklami. Lze je poznat podle rituálních jizev na obličeji. HADÍ KLUBKO - cech travičů ze Staré čtvrti v Kolobřehu. V jejich řadách působí několik zdatných alchymistů. Díky tomu jsou hlavními zbraněmi tohoto zločinného spolku jedy a otrávené zbraně. Služby jsou poskytovány až po důkladném ověření zákazníka, jimiž bývají nejčastěji velmoži, konšelé a jiné mocné osobnosti, které se potřebují zbavit soupeře v boji o moc, nebo nepohodlného svědka. Cech běžně využívá sešité stvůry jako strážce a sluhy.
NEJVĚTŠÍ KMENY A KLANY BÍLÉ VRÁNY – nejpočetnější kmen hobití hordy z Nekonečné louky. Z tohoto kmene také pochází velká náčelnice a šamanka Khemsa. HORKÉ HLAVY – vládnoucí klan barbarů, který svým válečnickým uměním a divokostí předčí všechny ostatní. Hradiště Pohansko leží na
52
jejich území. Právě náčelníci tohoto klanu vždy spunktovaly většinu kořistnických výprav skrze hvozdy až do Končin, nebo po moři. HOLÉ LEBKY – kmen hraničních krollů z Krajního Pomezí. Šikovně využívá své neotřesitelné pozice a podle hmotných úplatků (většinou v podobě zbraní a válečných koní střídavě straní a umožňuje průchod oddílům z Říše Čtyř Stran, nebo naopak jezdcům z Říše v Pláních. Holé Lebky jsou nejen zkušenými válečníky, ale i vychytralými manipulanty. V jejich kmeni mají velikou tradici i vědmáci, kteří odpuzují nestvůry přicházející z Nekonečné Louky i ze středních Končin. HRUBÉ HNÁTY – kmen divokých krollů, který má nejsilnější postavení v Zemi za Obzorem. Jeho náčelník Zabulon je nesmlouvavý vůči ostatním krollím tlupám a dokáže obstojně vyjednávat i s nedalekým Domem lidu pahorků, kterému poskytuje ochranu a jídlo, na oplátku za zbraně a jiné předměty. ROZEKLANÉ JAZYKY – nejpočetnější, ale nejhůře vystopovatelný kmen skřetů – šerochodců, kteří obývají většinu hvozdu Útroby. Jsou dokonce velmi nezávislí i na skřetech z Tortůry a většinou si hledí jenom vlastního území. Nikdy neopouštějí svůj hnusný hvozd. TĚŽKÉ KOSTI – okování skřeti z Tortůry, kteří jsou nejlépe organizovanou a nejvíce nebezpečnou armádou. Vyrážejí do boje v těžké zbroji, pod velením skurutů. Zotročují největší množství malých skřetů v porovnání s jinými kmeny. Pokud s nimi ostatní skřetí kmeny na jejich válečné stezce nehodlají spolupracovat, jsou nemilosrdně rozmetány. Takto se Těžké Kosti nejednou střetly ve smrtelném zápase s Rozeklanými jazyky. Válečníci těchto skřetů jsou 53
pokryti mnoha bolestivými cejchy, které vyznačují bojové zásluhy a hodnosti. Jejich přičiněním mohl Azgůk vytvořit svůj stát Království Krvavých Praporců. ZLOMENÉ NOŽE – početný skřetí kmen, který tají své doly a jeskyně přímo v Myriádách západního kontinentu! Jeho tlupy otravují obchodní karavany Spojenců Kruhu a jiné cestovatele. Lapkové totiž neváhají vyrážet na výpravy napříč Končin. K menším kmenům, které se také různě v Končinách potulují jsou nemilosrdní, ale stáhnou se, narazí-li na Konvoj Smrti-Prokletí, pokud tento plundruje zdejší krajinu. K bratrům z východu se nehlásí a hledí si vlastních zájmů. Mezi jeho příslušníky lze pozorovat asi největší množství poloskřetů. JESKYNNÍ VRAZI – utajená tlupa skřetů – hladových stínů, která provádí svoje operace a služby kdekoliv v Kazisvětě. Setkání s jeich zvědem, nebo vědmákem bývá tím posledním setkáním s kýmkoliv. Málokteré oběti plánované likvidace se podaří uprchnout, nebo skřeta v černé kápi porazit v boji. Výborně mizí ve tmě a používají nespočet různých fíglů a čarovných předmětů. POTOMCI SLUJE – na dvě části rozdělený kmen skřetů – požíračů. Větší část žije v hlubinách pod pohořím Spálené Hroty, zatímco druhé části kmene se již před staletími podařilo dostat přes moře a žijí v nejhnusnějších stokách katakomb pod Kolobřehem, aniž by to kdokoliv z obyvatelů tušil. Těžké Kosti a Pazuzu tuto větev někdy uplácí jako špiony před nadcházejícím obléháním města. PRAŠIVÍ MASOJEDI – skřeti – uctívači měsíce a ortodoxní vyznavači Striboga žijí na všech ostrovech Kel a jsou nejzdatnějšími mořeplavci. Putují a bojují pod velením černokněžníků a běžně využívají očarované předměty a zbraně. Jejich černé kogy křižují všechna moře a bez 54
varování likvidují jakoukoliv jinou loď. Používají nože s čepelemi, které se brousí ze sopečného skla.
O POVOLÁNÍCH BOJOVNÍCI – v celém Kazisvětě, všude mezi humanoidy, jedno z nejrozšířenějších povolání. LOVCI – nejrozšířenější povolání, všude a hlavně tam, kde je dostatek volné přírody a zvěře KEJKLÍŘI – ve všech větších městech a předhradích, většinou cestují, výjimečně má kníže, nebo král na svém sídle osobní skupinu takových bavičů MASTIČKÁŘI – v osadách i ve městech, na tržnicích, velmoži a šlechta mohou mít svoje osobní felčary, nejvíce se jich soustředí v Kolobřehu ZAŘÍKÁVAČI – roztroušení po všech krajinách, ve svatyních a chrámech svých bohů, osaměle, i ve městech, i jako mniši, nebo kněží v Bratrstvu Bílého Plamene, nebo jako žreci jiného boha v zapadlé osadě VÁLEČNÍCI – ve všech vyspělejších usedlostech a skupinách, členové hradních posádek a bojových oddílů, nebo samostatné osoby putující za svými cíli HRANIČÁŘI – všude ve volné krajině, ale hlavně v málo osídlené divočině, kde se setkávají s lovci, často žijí mezi osadníky 55
ŠAMANI – hlavně mezi skřety i barbary, ale svou tradici mají i v lidských osadách a mezi hobití hordou, mohou mít velké slovo a ovládat i celý kmen, ale jsou poměrně vzácní DRUIDI – pouze ve hvozdu Vnitro, svou tradici mají mezi lesními elfy, ale druidové tolerují ve svých řadách jakoukoliv rasu, jejich posvátným poutním místem mimo hvozd je kamenná stolice ve Svatoborském háji LUPIČI – operují samostatně, nebo se sdružují v cechy ve větších městech, či brázdí širá moře ZVĚDI – ve všech divokých kmenech a osadách, také jako předvoje vojsk, zvědi úspěšně parazitují na potřebách všech, kteří potřebují znát činnost nepřítele VĚDMÁCI – jejich středem je Osamělá Věž v Kolobřehu a odsud také pochází jejich tradice, putují ale po celých Končinách ALCHIMISTÉ – jsou spíše vzácní, kromě laboratoří ve městech se často vyskytují všude mezi trpaslíky i mezi skřety ČARODĚJOVÉ – velmi vzácní, jsou hodně nezávislí a rádi cestují po Kazisvětě, neradi se nechávají omezovat čímkoliv a u obyvatel vzbuzují obdiv a bázeň MÁGOVÉ – jsou ještě vzácnější než čarodějové a dá se říci, že jde o našeptávače a pravé ruce vládců, králů , knížat, ale i skřetích hejtmanů, jsou to nevypočitatelní, ale schopní podivíni
56
LEGENDÁRNÍ – ŽIVOUCÍ CIZÍ POSTAVY WAKO – lesní elf / zvěd, stopař (Vnitro i střední Končiny) KUZMA KUTODUCH – usedlý hobit / samostatný alchymista (Kolobřeh) YATTMUR – lesní elfka / princezna na mluvícím grošákovi (Změť) NIHASA – elf noci / lukostřelec na nočním hřebci (Končiny) GALATEA – lid království / mág (Říše Čtyř Stran) PYGMALION – lid království / mág (Velemost) JO-VESSY – divoký kroll / druid (Vnitro) MARDUK – barbar / nekromant s mluvící vránou (celý Kazisvět) PAZUZU – spoutaný kroll / černokněžník (Zbizub) ZABULON – divoký kroll / náčelník Hrubých Hnát (Země za Obzorem) KHEMSA - půlčice z hordy / šamanka, válečnice, hlavní náčelník MEKLEN DLOUHÁ RUKA – půl-elf / druid a vědmák (Končiny) MOXON - hlubinný trpaslík / válečník a král (Labyrint) GLORUN – barbar / válečník a vrchní náčelník (Pohansko) ŠROM – napůl barbar a osadník / válečník a král (Panošův Újezd) BJARVAL – vlkodlak / vůdce všech vlkodlaků (Vnitro a Pohansko) SLAVOJ – lid království / mág a opat Bratrstva (Svatobor) RŮTAN – nejstarší upír / král (Haxna, Království Hrůzy, Kazisvět) DRAGOŠ – zlatý drak + čl.království / váleč. + mág a kníže (Surovec) MLADA – půl-elfka / vědma, kněžna – žena Dragošova (Surovec) LARSEN – osamocený trpaslík / válečník, námořní kapitán (Kolobřeh) KRUT – osadník a poloviční kroll / válečník, kat (Končiny) HROZNAR – člověk království / válečník, král (Panošův Újezd) PAŠ STRUNKA – potulný hobit / kejklíř a šumař (střední Končiny) LOGOS – elf Domů / mastičkář, alchymista, felčar (palác Mandragora) POLA – elfka noci / vědmák a mág (Kazisvět) UKOK – spoutaný kroll / válečník, zápasník (Panošův Újezd)
57
ŤUHÍK – hobit usedlý / syn konšela a maskot mluvících krys (Kolobřeh) ZANON – barbar / válečník, žoldák, (Končiny) ZAKR – kostěj nesmrtelný (Sochor) AZGÚK – skřet / král (Tortůra) MUFF – rysí polkan / nejvyšší vědmák Temných Strážců (Kazisvět) MAKUMBA – sktřetí žena / čarodějnice (Útroby) TOJ – divoký kroll / šaman (Země za Obzorem) PYSCHUG – skurut / šaman a vůdce (Stará Kouřim) ZUKI - hobit z hordy / zvěd a nejlepší jezdec (Písková Lhota) EXARCHADDOR – nejmocnější a nejstarší zlatý drak Kazisvěta
VÝSKYT HUMANOIDŮ A NESTVŮR LIDÉ KRÁLOVSTVÍ – Střední Končiny, Království Hrůzy a všude jinde OSADNÍCI – hranice a málo obydlené oblasti, kromě vých.kontin. BARBAŘI – Končiny, nejvíce ÚKVL, také Země za Obzorem ELFOVÉ PAHORKŮ – pouze ve svých palácích + na cestách… ELFOVÉ NOCI – Kazisvět LESNÍ ELFOVÉ – Vnitro HORŠTÍ TRPASLÍCI – Myriády, K2K, Labyrint HLUBINNÍ TRPASLÍCI – Myriády, Tyrkysová Štola, K2K OSAMOCENÍ TRPASLÍCI – osady a města lidí v Končinách USEDLÍ HOBITI – vesnice i města lidí POTULNÍ HOBITI – západní kontinent HOBITÍ HORDA – jižní Končiny, ŘVP HRANIČNÍ KROLLOVÉ – Krajní Pomezí DIVOCÍ KROLLOVÉ – Země za Obzorem, hřebeny všech hor KROLLOVÉ SPOUTANÍ – města a osady lidí, tlupy v Myriádách 58
čarodějnice – okolí lidských osad, černokněžníci – východní kontinent a ostrovy Kel, lapkové – Končiny, tuláci – kolem měst ve středních Končinách, rytíři – střední Končiny, žoldnéři – Kazisvět, malí skřeti – všude a hlavně ve východ.kontinentu, požírači – Spálené Hroty, okovaní – Tortůra, hladové stíny – Kazisvět, šerochodci – Útroby, uctívači měsíce – Kel, skuruti – Tortůra a Zbizub, strážní – města středních Končin, bojar – Nekonečná Louka a různě, věma – chýše v lesích Končin, poustevník – jeskyně poblíž Svatoboru, žebrák – velká města, potulný mnich – velká města,
medvědi – hory a hvozdy, psi – města a osady, vlci – téměř všude v divočině, sokoli – všude kromě Země za Obzorem, vrrci – Útroby a celý vých.kontinent, divočáci – lesy a hvozdy, jeleni – Vnitro, lesy Končin i Nekonečná Louka, kočka – města a vesnice, krysy – města i louky, velepotkan – útroby, Nekonečná Louka, koně – všude kromě Země za Obzorem, divocí koně – Nekonečná Louka, osli – všude, hlavně u trpaslíků v horách, lišky – Myriády, Vnitro, lesy Končin, Nekonečná Louka, netopýři – Vnitro, útroby, vrány – kolem lidských sídel a hřbitovů, obří netopýři – Torzo, Útroby, zmije – Kazisvět, Zubr – Vnitro, Nekonečná Louka, želvy – lesíky a močály, praželva – želví moře,
zlobři – jeskyně Myriád,Vnitro,Útroby, duchové – kdekoliv, bezhlavý jezdec – Nekonečná Louka, golemové – stráží na lodích,v palácech, dolují v Labyrintu, oživlý chrlič – větší města, kostlivec – hrobky Muldy, katakomby pod Labyrintem, KH, smrtonoš – KE, ŘVP, KH, umělec - hrobky Muldy, katakomby pod Labyrintem, moronoš – kolem lidských měst a v nich, upír – KH a Kazisvět, hejkal – Vnitro, 59
ohnivec – někt.města, víla – Vnitro, bludičky – Marasty, vlkodlaci – Vnitro, Útroby, Pohansko a Končiny, vodník – Ulita, řeky, bazilišek – Marasty, Nekonečná Louka, medvědodlak – Vnitro, Útroby, salamandr – Tyrkysová Štola, draci – útesy, hory, bažiny, u řek, ledový draci – Myriády, Spálené Hroty, Země za Obzorem, zlatí draci – výjimečně, vícehlavá saň – ostrovy el, gryf – hory, střední Končiny, mantikora – Nekonečná Louka, obří pavouk – oba hvozdy, lidožravý obr – hory u hvozdů, permoníci – Myriády, Stará Kouřim, psohlav – hory u hvozdů, Morda, velebobr – nejvyšší vrcholy hor, krvezmij – Útroby, fext – Mulda a jiné hrobky, homunkul – OK, a jinde, sešitá stvůra - OK, a jinde, kamenné i železné sochy – paláce, hrady, K2K, volkun a přízrační vlci – Torzo, Spálené Hroty, baba jaga – u Pohanska, rohatý – ostrov Kel, bludný kořen – oba hvozdy, plesnivec – Marasty, bukavač – Ulita a u řek, krakeni – krakenovo moře, lešij – Vnitro, ohnivý pes – Písková Lhota, ogloj chorchoj – Nekonečná Louka, Pavoučnice – Útroby, pták noh – Nekonečná Louka, drásač – Útroby a Spálené Hroty, ocelový vampýr- Kel, mořská panna a rybí muži – kolem Původních Ostrovů
napsal: Miloš Lovětínský (lowin) v Batelově 14. 6 2013
60
61
62
63
64
