Popis umístění zařízení a popis zařízení: Zařízení se nachází ve městě Kopidlno, v katastrálním území Pševes, na stavebních parcelách č. 102/6, 111, 112, 123, 126, 127, 128, a na části pozemku parc. č. 522/2 a 524/2. Přímé určení polohy (souřadnice X,Y dle rovinného souřadnicového systému S JTSK Křovák East North): X = -677 457 m, Y = -1 021 780 m. Parametry zařízení intenzivního chovu drůbeže a souvisejícího zařízení včetně zařazení do kategorií dle přílohy 1 zákona o integrované prevenci Kategorie Kapacita chovu Stavební Odchovné chované (maximální provozní objekt a chovné haly drůbeže počet kusů) 1. 2.
hala 1
nosnice
17 000
hala 2
nosnice
17 000
hala 3
kuřice
19 000
Celkem drůbeže
Zařazení dle přílohy 1 zákona o integrované prevenci
Zařazeno pod zařízení intenzivního chovu drůbeže mající prostor pro více než 40 000 kusů drůbeže, kategorie 6.6 a)
53 000
Výrobní program (odchovný a chovný cyklus) intenzivního chovu drůbeže: Cyklus odchovu kuřic trvá přibližně 16 týdnů, poté dochází k jejich přeskladnění a následnému převedení do kategorie nosnic. Cyklus odchovu kuřic (od naskladnění jednodenních kuřat do přeskladnění kuřic) je prováděn 2x ročně (vždy celý zástav najednou). Cyklus chovu nosnic trvá přibližně 11 měsíců, poté dochází k vyskladnění nosnic a odvoz na jatka. Cyklus chovu probíhá 1x ročně (vždy přibližně polovina celkového počtu nosnic). Chov nosnic slouží k produkci vajec pro lidskou spotřebu. Technologie výroby intenzivního chovu drůbeže: Technologie odchovu kuřic – technologii odchovu kuřic tvoří 1 odchovná hala. Odchov kuřic probíhá na podestýlce. Technologie chovu nosnic – technologii chovu nosnic tvoří 2 chovné haly. Systém ustájení je na podestýlce s vyvýšeným trusným kanálem a snáškovými hnízdy. Krmení – Krmení postupuje z venkovních zásobníků uzavřeným šnekovým dopravníkem až do hal, kde je následně souměrně rozděleno do všech žlábkových dopravníků a dopraveno do kruhových samokrmítek. Napájení – napájení nosnic je zabezpečeno kapátkovými napáječkami. Přívod vody do hal je zajištěn místním rozvodem přes uzávěr a filtry k technologii chovu (vodoměr, jemné filtry, medikátory, regulátory tlaku, napájecí linky – kapátkové tyče výškově nastavitelné). Větrání – ventilace a nasávání vzduchu je zajištěno pomocí ventilátorů a nasávacích klapek. V hale 1 je celkem 2 x 14 ks bočních ventilátorů. Nasávání vzduchu je zajištěno pomocí 30 kusů nasávacích klapek umístěných ve stropě ve dvou řadách po 15 kusech. V hale 2 je celkem umístěno 2 x 14 ks bočních ventilátorů a čtyřmi střešními ventilátory. Dále je hala vybavena 32 ks nasávacích klapek z toho dvě řady po 16 ks umístěných ve stropě objektu. Hala 3 je vybavena 14 ventilátory z tohoto počtu je 10 kusů bočních malých ventilátorů a 4 ventilátory boční velké. Vytápění – vytápěna je pouze hala 3 určená k odchovu drůbeže do 16 týdnů. Haly 1 a 2 jsou bez možnosti vytápění. Hala 3 je osazena čtyřmi topnými děly typu TAS 800, to znamená
čtyřmi hořáky každý 109 kW jmenovitý tepelný příkon (95 kW výkon). Jako palivo je používán topný olej. Osvětlení – v halách jsou instalována světla s automatickým řízením intenzity světla s plynulou regulací. Vyskladnění drůbeže, odkliz drůbežího trusu a podestýlky, mytí hal – drůbeží trus s podestýlkou z chovu nosnic je pravidelně 2 x v týdnu dopravován z trusných podroštových prostor pásovým dopravníkem na příčný sběrný pás na konci haly, který navazuje na vynášecí dopravník, který dopravuje trus na kontejner. Po vyskladnění nosnic (1x ročně) se provádí mytí hal → mokrá dezinfekce → suchá dezinfekce a následuje nové naskladnění drůbeže. Oplachové vody z mytí hal po vyskladnění turnusu jsou sváděny na koncích hal do kanálu a odtud do jímky. Drůbeží trus s podestýlkou z odchovu kuřic je prováděn 2x ročně vždy po turnusu odchovu následuje čištění haly odchovu. Voda – voda je odebírána z vlastního zdroje z vrtaných studní HG-1, HG-2 a HG-3. Voda je tlakovým ponorným čerpadlem (nautilou) čerpána do podzemního vodojemu umístěným pod vodárnou v areálu chovu drůbeže. Z vodárny, kde jsou další čerpadla a tlakové nádoby, je voda rozváděna do jednotlivých objektů. Související zařízení intenzivního chovu drůbeže: − 1 ks záložního zdroje – dieselagregát (ČKD Hořovice typ S 160 TN o výkonu 160 kW), − vodárna, − administrativní budova včetně soc. zařízení, − třídírna vajec, − kafilerní box, − odpadové hospodářství, − 3 vrtané study HG-1, HG-2 a HG-3, umístěné v blízkosti zařízení na parc. č. 102/6 v k. ú. Pševes, − 1 jímka na splaškové odpadní vody ze soc. zařízení, − 1 jímka na oplachové vody z mytí hal - ředěný drůbeží trus (statkové hnojivo), − sklad topného oleje, který je uskladněn ve čtyřech nádržích, každá s objemem 1 m3 umístěných na každé straně haly 3 po dvou kusech.
II. V souladu s ust. § 13 odst. 3 písm. d) zákona o integrované prevenci krajský úřad stanovuje provozovateli zařízení závazné podmínky provozu zařízení, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek (dále jen „závazné podmínky provozu“): 1. Ochrana ovzduší 1.1 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, povolení k provozu stacionárního vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší – intenzivní chov drůbeže, za podmínek
2
a) provozovatel provozuje zemědělský zdroj znečišťování ovzduší v souladu s technickými podmínkami a technickoorganizačními opatřeními v provozu zdroje stanovenými provozním řádem („provozní řád“) „Technologické zařízení chovu drůbeže Pševes“, který vypracovala RNDr. Daniela Pačesná, Ph.D. (DP Eco-Consult s.r.o.), v červnu 2014, b) provozovatel provozní řád průběžně kontroluje a předkládá ke schválení krajskému úřadu návrhy na jeho změnu před tím, než nastanou změny v provozu zdroje znečišťování ovzduší nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi; bez schválené změny provozního řádu nesmí být změna v provozu zdroje znečišťování ovzduší provedena, c) provozovatel používá ověřené nebo jiné schválené technologie ve stájích, z uskladnění drůbežího trusu a aplikací drůbežího trusu, které sníží emise amoniaku (NH3) a zápachu; skladování drůbežího trusu volně na venkovních plochách u hal je nepřípustné, d) provozovatel vede dle provozního řádu a v souladu s výrobním programem (chovný cyklus) a používanými technologiemi provozní záznamy o počtech chované drůbeže dle chovných kategorií, používaných referenčních, snižujících a koncových technologiích snižujících emise amoniaku a pachu ve stájích, z uskladnění drůbežího trusu, z aplikace drůbežího trusu a z předání drůbežího trusu. Písemné záznamy uchovává po dobu 5 let, e) provozovatel 1 x ročně zjišťuje výpočtem množství amoniaku (NH3) vypouštěného ze zemědělského zdroje znečišťování ovzduší za kalendářní rok dle emisních faktorů pro zemědělské zdroje s ohledem na provozní řád, používané technologie snižující emise amoniaku (NH3), kategorii a počet chované drůbeže a výrobní program. Výpočet uchovává nejméně po dobu 5 let. V případě roční emise amoniaku (NH3) větší než 10 t provádí provozovatel ohlášení prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (IRZ), f) provozovatel dokladuje prodej, předávání drůbežího trusu a jiné nakládání s drůbežím trusem a uchovává tyto doklady po dobu 5 let. 2. Ochrana vod Pitná i užitková voda je odebírána z vlastních vrtaných studní HG-1, HG-2 a HG-3 za účelem zásobování vodou pro zařízení a objektu na st. p. č. 129 v k.ú. Pševes. Odpadní vody splaškové (sociální zařízení) jsou vypouštěny do bezodtokých jímek a smluvním dodavatelem odváženy na čistírnu odpadních vod. S ředěným drůbežím trusem je nakládáno jako se statkovým hnojivem. 2.1 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, povolení k odběru podzemní vody z každé vrtané studny HG-1, HG-2 a HG-3, umístěné v blízkosti zařízení na parc. č. 102/6 v k. ú. Pševes (vodní útvar č. 43600 – Labská křída; hydrogeologický rajon č. 4360 – Labská křída), přímé určení polohy (souřadnice X,Y; souřadnicový systém jednotné trigonometrické sítě katastrální S – JTSK): HG-1 (X = -677 020 m, Y = -1 022 059 m, HG-2 (X = -677 041 m, Y = -1 022 092 m) a HG-3 (X = -677 058 m, Y = -1 022 119 m), v množství max.: pro HG-1 0,3 l.s-1
140 m3. měsíc-1
3
1 400 m3. rok-1,
pro HG-2 0,3 l.s-1
140 m3. měsíc-1
1 400 m3. rok-1,
140 m3. měsíc-1
1 400 m3. rok-1,
420 m3. měsíc-1
4 200 m3. rok-1,
pro HG-3 0,3 l.s-1 celkem HG-1, HG-2 a HG-3 0,9 l.s-1
za podmínek a) celkové odebrané množství podzemních vod bude kontinuálně měřeno a pravidelně zaznamenáváno 1x za měsíc, b) výsledky měření množství odebírané podzemní vody předá provozovatel Povodí Labe, státní podnik, každoročně do 31. ledna za rok předcházející, c) platnost povolení k odběru podzemní vody je stanovena do 31. prosince 2028. 3. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení a) všechna zařízení, sklady a dopravní prostředky, v nichž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují závadné látky vodám, jsou v takovém stavebním anebo technickém stavu, umístěny a provozovány tak, že je zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek do půdy, podzemních vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami. Používat zařízení, sklady a dopravní prostředky, které nejsou k používání, zachycování, skladování, zpracovávání nebo dopravování závadných látek stavebně anebo technicky určeny, je nepřípustné. b) provozovatel zabezpečuje sklady závadných látek nepropustnou úpravou proti jejich úniku do podzemních vod. Provozovatel o prováděných opatřeních zabraňujících nežádoucímu úniku závadných látek do půdy, podzemních vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami vede písemné záznamy. Písemné záznamy provozovatel uchovává po dobu 5 let. c) v místech, kde je nakládáno s látkami závadnými vodám se nacházejí prostředky a materiály pro zamezení a odstranění úniků závadných látek vodám. S použitými prostředky a materiály se nakládá tak, že je zabráněno kontaminaci povrchových nebo podzemních vod. d) provozovatel postupuje v případě havárie v ochraně vod podle schváleného havarijního plánu (viz níže) a příslušných provozních předpisů. e) provozovatel ověřuje nejméně 1x za 6 měsíců těsnost jímek na jímání látek závadných vodám – oplachové vody (ředěný drůbeží trus) vizuální senzorickou kontrolou, o prováděné vizuální kontrole těsnosti jímek na skladování látek závadných vodám budou vedeny písemné záznamy. Písemné záznamy provozovatel uchovává po dobu 5 let.
4
4. Opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků Havarijní plán 4.1. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením § 126 odst. zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), schvaluje
5
plán opatření pro případ havárie (havarijní plán) – „Farma chovu drůbeže Pševes“, vypracoval Ladislav Voves, v září 2011, aktualizováno v září 2014 v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, za podmínek a) provozovatel postupuje při vzniku havárie v souladu se schváleným havarijním plánem, b) provozovatel plán opatření pro případ havárie průběžně kontroluje, aktualizuje do jednoho měsíce po každé změně, která může ovlivnit účinnost a použitelnost havarijního plánu (aktualizaci plánu opatření pro případ havárie provozovatel předem projedná s krajským úřadem) a poté bezprostředně předkládá krajskému úřadu ke schválení. 5. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti 5.1 Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením § 33 písm. h) zákona o integrované prevenci schvaluje „Základní zpráva“ o stavu znečištění půdy a podzemních vod příslušnými nebezpečnými látkami, kterou v říjnu 2014 vypracoval Ing. Robert Michek (DP Eco.Consult s.r.o., se sídlem V Lukách 446/12, 503 41 Hradec Králové, IČ 28766300) jako odborně způsobilá osoba v hydrogeologii č. 1949/2005 (dále jen „základní zpráva“). 5.2 Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením § 15a zákona o integrované prevenci stanovuje postup pro ukončování provozu zařízení 1. Provozovatel zařízení ohlásí krajskému úřadu přerušení, dočasné ukončení nebo trvalé ukončení provozu (dále jen „ohlášení“) neprodleně, jakmile se o tom dozví nebo je o tom rozhodnuto, nejpozději do 1 měsíce. 2. Před plánovaným přerušením nebo dočasným ukončením provozu zařízení nebo jeho části, při nevyužívání integrovaného povolení déle než 4 roky bez uvedení vážného důvodu krajskému úřadu provozovatel zařízení předloží krajskému úřadu do 6 měsíců od ohlášení podrobný návrh opatření a podrobný postup uvedení místa provozu zařízení do stavu, který nepředstavuje žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Minimální výčet opatření, která provází případné přerušení anebo dočasné ukončení provozu zařízení nebo jeho části, je následující: a) postupný odvoz všech uskladněných surovin, materiálů, částí zařízení, chemických látek, a přípravků, b) vypuštění všech médií ze zařízení a jejich bezpečné využití, případně odstranění, prostřednictvím oprávněné osoby, c) předání vzniklých odpadů oprávněné osobě k využití, k odstranění, případně k jinému způsobu nakládání s těmito odpady.
5
Nejpozději do 1 měsíce po splnění výše uvedených opatření je krajskému úřadu předložena zpráva o přerušení nebo dočasném ukončení provozu zařízení nebo jeho části a doklady o odstranění, popř. využití, všech surovin, materiálů, odpadů a částí zařízení v souladu s platnou legislativou v ochraně životního prostředí. 3. Před plánovaným trvalým ukončením provozu zařízení nebo jeho části, provozovatel zařízení předloží krajskému úřadu do 6 měsíců od ohlášení podrobný návrh opatření a podrobný postup uvedení zařízení a místa provozu zařízení nebo jeho části do stavu, který nepředstavuje a v budoucnu nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Minimální výčet opatření zahrnující opatření v bodě 2 písm. a) až c), která provází trvalé ukončení provozu zařízení nebo jeho části, je následující: a) posouzení stavu znečištění zařízení, tj. staveb a provozních zařízení, b) posouzení stavu znečištění podzemních vod nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými v místě provozu zařízení prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby, c) posouzení stavu znečištění půdy nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými v místě provozu zařízení prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby. 4. Pokud provozovatel zařízení nezjistí prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby, že zařízení způsobilo (oproti stavu dle základní zprávy) významné znečištění půdy nebo podzemních vod anebo že jsou znečištěné stavby a provozní zařízení nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením, nejpozději do 1 měsíce je krajskému úřadu předložena zpráva spolu s výsledky výše uvedeného posouzení znečištění. 5. Pokud provozovatel zařízení zjistí prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby, že zařízení způsobilo (oproti stavu dle základní zprávy) významné znečištění půdy nebo podzemních vod, anebo že jsou znečištěné stavby a provozní zařízení nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením, nejpozději do 1 měsíce je krajskému úřadu předložena zpráva spolu s výsledky výše uvedeného posouzení znečištění. Nejpozději do 6 měsíců je krajskému úřadu předložen návrh projektového řešení a podrobný postup uvedení místa provozu zařízení nebo jeho části do stavu, který nepředstavuje a v budoucnu nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí (dále jen „projektové řešení a podrobný postup“). Projektové řešení a podrobný postup, který obsahuje zejména postup asanačních a dekontaminačních prací k odstranění znečištění z půdy a/nebo z podzemní vody v místě zjištěného znečištění a/nebo odstranění znečištění staveb a provozních zařízení dle výsledků a doporučení posouzení, včetně časového harmonogramu tohoto postupu, následně po odsouhlasení krajským úřadem provozovatel uskuteční. 6. V případě neplánovaného ukončení provozu zařízení z důvodu závažné havárie se postupuje dle bodu 3 přiměřeně s přihlédnutím ke skutečnému stavu zařízení. 6. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení 1. Každoročně vždy do 30. března bude vypracována a krajskému úřadu předložena souhrnná zpráva dokladující plnění všech podmínek integrovaného povolení za předchozí rok. Platí od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. 6
2. Provozovatel zařízení je dále povinen: a) písemně ohlásit krajskému úřadu plánovanou změnu zařízení dle § 16 odst. 1 písmena b) zákona o integrované prevenci, b) neprodleně písemně hlásit krajskému úřadu všechny mimořádné situace porušující závazné podmínky provozu, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí včetně návrhu nápravného opatření a dále oznámení o přerušení výroby delší než 3 měsíce, c) vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu stanovených tímto rozhodnutím.
III. Integrovaným povolením se v souladu s ust. § 13 odst. 6 zákona o integrované prevenci nahrazují rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které by byly vydány na základě zvláštních právních předpisů: 1. Povolení provozu stacionárního vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší a povolení provozního řádu dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d), resp. ustanovení § 12 odst. 4 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 2. Povolení k nakládání s podzemními vodami dle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), k jejich odběru. 3. Schválení plánu opatření pro případy havárie dle ustanovení § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních předpisů a správních aktů, které toto integrované povolení nezahrnuje, zůstávají v souladu s § 46 odst. 3 zákona o integrované prevenci integrovaným povolením nedotčeny.
IV. V souladu s ustanovením § 44 odst. 2 zákona o integrované prevenci se ruší následující pravomocná rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy nebo jejich části: − povolení odběru podzemní vody z každé vrtané studny HG-1, HG-2 a HG-3, umístěné v blízkosti zařízení na parc. č. 102/6 v k. ú. Pševes, č.j.: MuJc/2008(16771/ZP/Svo, ze dne 1. října 2008, vydané Městským úřadem v Jičíně, odborem životního prostředí.
Odůvodnění a) Průběh řízení a postup krajského úřadu Krajský úřad obdržel dne 6. listopadu 2014 od provozovatele zařízení společnosti MAVE Jičín, a.s., se sídlem Lháň 21, 507 13 Lháň - Radim, s přiděleným IČ 00580384 žádost o vydání integrovaného povolení k provozu „Zařízení intenzivního chovu drůbeže Pševes“.
7
Krajský úřad následně dne 12. listopadu 2014 dospěl k závěru, že předložená žádost nesplňuje požadavky přílohy 1 vyhlášky č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“), proto krajský úřad vyzval provozovatele zařízení k doplnění žádosti o kolaudační rozhodnutí, resp. stavební povolení, příslušného stavebního úřadu ke stavbě každé z tří hal (1, 2 a 3) chovu drůbeže včetně souvisejícího zařízení (např. nádrže 4x1000 l na skladování paliva pro vytápění haly č. 3), popř. dokumentaci skutečného provedení stavby schválenou dle ust. § 125 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, pokud se dokumentace stavby nedochovala nebo nebyla vůbec pořízena, nebo není v náležitém stavu, a zároveň řízení o vydání integrovaného povolení usnesením přerušil. Provozovatel žádost doplnil dne 18. května 2015. Krajský úřad následně oznámil v souladu s ust. § 47 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájení řízení o vydání integrovaného povolení a postoupil dne 22. května 2015 žádost všem známým účastníkům řízení a dotčeným správním úřadům k vyjádření. Krajský úřad dále v souladu s ustanovením § 8 odst. 2 zákona o integrované prevenci oznámil zveřejnění stručného shrnutí údajů o zařízení (dále jen „stručné shrnutí údajů“) všeobecně srozumitelným způsobem podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) zákona o integrované prevenci na internetu prostřednictvím informačního systému integrované prevence (www.env.cz/www/ippc.nsf) a na své úřední desce na dobu 30 dnů. Krajský úřad si v souladu s ust. § 11 odst. 1 a 3 zákona o integrované prevenci vyžádal odborné vyjádření k aplikaci nejlepších dostupných technik od autorizované osoby CENIA, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10, která se vyjádřila dne 24. června 2015 se závěrem, že zařízení v některých ohledech nedoložilo potřebné doklady k posouzení hledisek nejlepších dostupných technik (BAT), resp. že některé používané techniky a technologie nesplňují BAT. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení o vydání integrovaného povolení nevznikla ze strany účastníků řízení potřeba ústního jednání, ani nebyly vzneseny zásadní připomínky od účastníků řízení anebo dotčených správních úřadů, bylo upuštěno od ústního jednání dle ustanovení § 49 správního řádu, resp. dle ust. § 12 zákona o integrované prevenci. Krajský úřad následně rozhodl dle ust. § 13 zákona o integrované prevenci o vydání integrovaného povolení tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí. b) Vypořádání připomínek obsažených ve vyjádřeních podaných podle § 8 až 11 zákona o integrované prevenci V rámci řízení o vydání integrovaného povolení mohli účastníci řízení a dotčené správní úřady zaslat do 30 dnů svá vyjádření. Zároveň se v souladu s ustanovením § 8 a § 9 zákona o integrované prevenci k žádosti o integrované povolení vyjádřili: − − − − − −
Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, dne 29. 5. 2015 – bez připomínek, Povodí Labe, s.p., dne 11. 6. 2015 – bez připomínek, Městský úřad Jičín, odbor životního prostředí, dne 17. 6. 2015 – bez připomínek, Česká inspekce životního prostředí, dne 19. 6. 2015 – bez zásadních připomínek, Královéhradecký kraj, dne 24. 6. 2015 – bez připomínek, CENIA, dne 24. 6. 2015 – připomínky k BAT.
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) Připomínky: Výše uvedené zařízení se skládá ze 3 provozních hal a má projektovanou kapacitu 53 000 ks, což přesahuje limitní hodnotu uvedenou v příloze č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb. v bodě 6.6. 8
pod písm. a). K žádosti o vydání IP byla mj. přiložena základní zpráva zpracovaná dle ust. § 4a zákona o integrované prevenci včetně příloh, návrh provozního řádu stacionárního zdroje znečišťování ovzduší, plán opatření pro případ havárie (havarijní plán) schválený vodoprávním úřadem dne 24.10.2011 včetně příloh, provozní řád pro středisko Pševes ze dne 4.11.2013, kolaudační rozhodnutí ze dne 9.4.2002 a povolení k odběru vody ze dne 1.10.2008. Oddělení integrovaných agend: ČIŽP se na základě údajů uvedených v žádosti o vydání integrovaného povolení, resp. v jeho přílohách domnívá, že zařízení dosáhlo projektované kapacity dnem 9. 4. 2002, tj. dnem kolaudace haly č. 3. Připomínka byla projednána s provozovatelem. ČIŽP na základě porovnání a vyhodnocení předložených a dostupných mapových podkladů požaduje, aby v rámci zahájeného řízení ve věci vydání integrovaného povolení pro výše uvedené zařízení byly do integrovaného povolení zahrnuty veškeré pozemky, které jsou činností tohoto zařízení dotčeny, neboť přehled pozemků uvedený v žádosti, resp. v základní zprávě není úplný, přičemž je nutno do přehledu pozemků zahrnout mj. i pozemky, na kterých jsou umístěny zdroje podzemní vody. Připomínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v popisu zařízení v plném rozsahu. ČIŽP zároveň požaduje, aby provozovatel zařízení předložil v rámci zahájeného řízení aktualizovaný plán opatření pro případy havárie (havarijní plán), neboť postup pro ohlašování havárie v předloženém havarijním plánu není v souladu s ust. § 41 odst. 2 zákona č. 254/2001Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Připomínka byla projednána s provozovatelem, provozovatel aktualizoval návrh „Havarijního plánu“. ČIŽP zároveň požaduje, aby v rámci zahájeného řízení bylo jednoznačně stanoveno, v jakém režimu bude nakládáno s produkovanými oplachovými vodami: V některých dokumentech je uváděno, že tyto vody budou odváženy na ČOV a v jiných, že s nimi bude vzhledem k jejich charakteru nakládáno jako s hnojůvkou. Připomínka byla projednána s provozovatelem. Provozovatel upřesnil způsob nakládání s oplachovými vodami. Oplachové vody jsou využívány jako zředěný drůbeží trus k aplikaci na pole. Provozovatel pravidelně nejméně 1 x za 6 měsíců ověřuje těsnost jímek na jímání látek závadných vodám - oplachové vody (ředěný drůbeží trus) senzorickou vizuální kontrolou. ČIŽP požaduje, aby skutečnost, že činnost zařízení nepodléhá zákonu č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií byla dokladována protokolem o nezařazení zpracovaném dle ust. § 4 zákona č. 59/2006 Sb. Připomínka byla projednána s provozovatelem. Netýká se změny integrovaného povolení. ČIŽP se s ohledem na významná množství LTO, se kterými je v zařízení nakládáno, neztotožňuje se závěrem zpracovatele žádosti, že v zařízení nejsou žádné nebezpečné látky a má důvodné pochybnosti, že s kadávery bude nakládáno v režimu zákona o odpadech s jako nebezpečnými odpady (viz Plánovaná opatření spojená s ukončením provozu zařízení). Připomínka byla projednána s provozovatelem. Nebezpečné látky vodám jsou uvedeny v havarijním plánu. S úhyny bude nakládáno v souladu s veterinárními předpisy. ČIŽP doporučuje, aby v popisu přímo spojených činností bylo odděleno odpadové hospodářství od sběru kadáverů, neboť tyto činnosti budou pravděpodobně probíhat podle odlišných zákonů. Připomínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v popisu zařízení v plném rozsahu. ČIŽP dále požaduje, aby do přímo spojených činností bylo zahrnuto i nakládání s podestýlkou a drůbežím trusem, a to včetně jednoznačné specifikace, zda s použitou podestýlkou a trusem bude nakládáno v režimu zákona o hnojivech nebo režimu zákona o odpadech. Připomínka byla projednána s provozovatelem. Provozovatel bude v běžném provozu nakládat s drůbežím trusem s podestýlkou v režimu zákona o hnojivech jako se statkovým hnojivem.
9
ČIŽP upozorňuje, že právní předpisy na úseku odpadového hospodářství v současné době neznají pojem likvidace odpadů a zejména pak dlouhodobě neznají pojem TKO a pokud byl tento pojem používán, nejednalo se o technický komunální odpad, ale o tuhý komunální odpad. Připomínka byla projednána s provozovatelem, provozovatel upřesnil zkratku TKO (tuhý komunální odpad). Oddělení ochrany ovzduší: Jedná se o zdroj znečišťování ovzduší vyjmenovaný v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb. pod kódem 8, tj. chovy hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t, který inspekce evidovala ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb. jako velký zdroj znečišťování ovzduší pod IČP 63180 031 1 a kterému bylo systémem ISPOP dne 6. 1. 2010 přiděleno IČP 520701632. Integrované povolení nahradí povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., pro zdroje znečišťování ovzduší vyjmenované v příloze č. 2 k tomuto zákonu, která se ve smyslu ustanovením § 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb. nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání IP. Proto nelze akceptovat údaj v kap. 9. 1. 10. v žádosti o IP – „Netýká se“. V případě náhrady správních aktů podle právní úpravy na úseku ochrany ovzduší uvést zde rovněž veškeré další údaje požadované podle této právní úpravy. V žádosti o vydání IP není citováno žádné doposud vydané povolení k provozu zdroje znečišťování ovzduší. Ve smyslu ustanovení § 41 odst. 6 mělo být pro zdroj znečišťování ovzduší vyjmenovaný v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., který byl uveden do provozu před nabytím účinnosti tohoto zákona a který nemá vydané povolení podle § 17 odst. 1 písm. d) zákona č. 86/2002 Sb., požádáno o povolení provozu podle zákona č. 201/2012 Sb. do 31. 8. 2013, resp. o vydání IP. Připomínka byla projednána s provozovatelem. Dle sdělení provozovatele, nedisponuje v současné době povolením provozu zdroje znečišťování ovzduší - chov drůbeže, proto nedojde v souladu s ustanovením § 44 odst. 2 zákona o integrované prevenci ke zrušení platných pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů nebo jejich částí týkajících se povolení výše uvedeného zdroje znečišťování ovzduší. Pro stávající provoz bylo vydáno Městským úřadem v Kopidlně, stavebním úřadem, kolaudační rozhodnutí č.j. 840/SÚ/77/02-804/A10 ze dne 9.4.2002 k „rekonstrukci a modernizaci stáje K196 spojenou se změnou účelu užívání na chov kuřic“ a ověření zjednodušené dokumentace skutečného provedení stavby „stáje pro chov nosnic“ (na pozemku st. p. 123 v katastrálním území Pševes, s celkovou kapacitou max. 34 000 nosnic) vydané dle ust. § 125 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů - nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel, pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby vyhovuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad. Zařízení chovu drůbeže je tak v trvalém provozu. Dále se inspekce domnívá, že v předložené žádosti je chybně provedeno zařazení dieselagregátu typ S 160 TN jako zdroje znečišťování ovzduší, kdy zpracovatel žádosti provedl posouzení pouze na základě elektrického příkonu. Přitom spalování paliv v pístových spalovacích motorech se posuzuje na základě celkového jmenovitého tepelného příkonu (v palivu). Připomínka byla projednána s provozovatelem – provozovatel má za to, že se jedná o nevyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší, proto nežádá o povolení tohoto zdroje. Oddělení ochrany vod: K předložené žádosti o vydání integrovaného povolení nemá ČIŽP, oddělení ochrany vod, další připomínky.
10
Oddělení odpadového hospodářství: K předložené žádosti nemá ČIŽP oddělení odpadového hospodářství, další připomínky. CENIA - připomínky k aplikaci nejlepších dostupných technik (BAT) Zařízení je v souladu s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) s výjimkou: • Zásady správné zemědělské praxe – nebyl předložen plán revizí a komplexní plán školení v zařízení, tj. přesné plánování činností, včetně environmentálních a zoohygienických aspektů, • Krmné techniky – nebyly doloženy receptury krmiv, aplikace fázové výživy, složení aminokyselin - lyzin, metionin, treonin a tryptofan, používání anorganického fosforu nebo enzymu fytáza, • Emise z ustájení – neprobíhá nucené sušení hluboké podestýlky s exkrementy z chovu nosnic, • Hospodaření s vodou – nebyla doložena technologie mytí stájí úsporným vysokotlakým zařízení, • Hospodaření s energií – nebyla doložena technologie osvitu a výkony ventilátorů s nízkou spotřebou energie a vysokou účinností ve všech stájích, není instalována rekuperace tepla ze stájí, • Použití dezinfekčních, desinsekčních a deratizačních prostředků k čištění hal chovu drůbeže, • Balení vajec- nebyl uveden materiál obalů (s nejmenším negativním dopadem na životní prostředí). Připomínka byla projednána s provozovatelem. Aplikaci výše uvedených technik a technologií BAT nebylo možné posoudit a zhodnotit zejména s ohledem na nedostatek informací o zařízení. Výše uvedený výčet BAT však s ohledem na jejich charakter není zásadním nedostatkem v ochraně životního prostředí, který by bránil vydání integrovaného povolení za dodržení standardu kvality životního prostředí uvedeného v ust. § 2 písm. f) zákona o integrované prevenci. Závazné podmínky provozu zařízení tak odpovídají možnosti použití BAT dle ust. § 15 odst. 2 zákona o integrované prevenci. Krajský úřad se bude blíže zabývat zavedením, resp. dalším zaváděním, BAT technik a technologií v zařízení a připomínkami CENIA na základě následného přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení postupem dle ust. § 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci, tj. až po zveřejnění „Závěrů o BAT“ pro dané zařízení (zveřejnění pro chov drůbeže se očekává v roce 2015). Podle čl. 13 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU na úrovni Evropské unie se stanou tyto BAT nejpozději do 4 let od výše uvedeného zveřejnění závazné a provozovatel bude dle ust. § 18 odst. 3 věty poslední zákona o integrované prevenci povinen BAT v zařízení dodržovat. Další připomínky účastníků řízení a příslušných správních úřadů nebyly v průběhu řízení vzneseny. c) Podklady pro vydání rozhodnutí, úvahy, kterými se krajský úřad řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů Při vydání integrovaného povolení krajský úřad vycházel z následujících podkladů: - žádost o integrované povolení, - zjednodušená dokumentace (pasport) stavby, ověřená Městským úřadem Kopidlno, příslušným stavebním úřadem, č.j. 670/2015/MUK-2, ze dne 6. 5. 2015, - kolaudační rozhodnutí stavebního úřadu Kopidlno „rekonstrukce a modernizace stáje
11
-
-
-
K196 spojená se změnou účelu užívání na chov kuřic“, č.j. 840/SÚ/77/02-804/A10, ze dne 9.4. 2002, návrh provozního řádu zdroje znečišťování ovzduší – chov drůbeže, odborný posudek zdroje znečišťování ovzduší – chov drůbeže, vypracovala dne 8. 6. 2014 oprávněná osoba RNDr. Daniela Pačesná, Ph.D., povolení odběru podzemní vody z každé vrtané studny HG-1, HG-2 a HG-3, umístěné v blízkosti zařízení na parc. č. 102/6 v k. ú. Pševes, č.j.: MuJc/2008(16771/ZP/Svo, ze dne 1. října 2008, vydané Městským úřadem v Jičíně, odborem životního prostředí, návrh havarijního plánu v ochraně vod před závadnými látkami vodám, základní zpráva o stavu znečištění půdy a podzemních vod příslušnými nebezpečnými látkami, kterou v říjnu 2014 vypracoval Ing. Robert Michek (DP Eco.Consult s.r.o., se sídlem V Lukách 446/12, 503 41 Hradec Králové, IČ 28766300) jako odborně způsobilá osoba v hydrogeologii č. 1949/2005, obdržené připomínky v průběhu řízení.
Na základě předložené žádosti a obdržených vyjádření krajský úřad vydal integrované povolení v následujícím rozsahu: Výroková část I. Popis zařízení a umístění zařízení, výrobní program včetně používaných technologií Krajský úřad uvedl v této části integrovaného povolení popis zařízení a popis umístění zařízení dle ust. § 13 odst. 3 písm c) zákona o integrované prevenci. Dále blíže popsal jednotlivé provozní i mezní kapacity zařízení s ohledem na výrobní program a používané technologie výroby. Neméně důležitým aspektem týkající se přesného popisu zařízení a používaných technologií je hledisko aplikace nejlepších dostupných technik (BAT). Krajský úřad v této souvislosti uvádí, že na základě v budoucnu vydaného rozhodnutí podle čl. 13 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o závěrech o nejlepších dostupných technikách pro dané zařízení (zveřejnění pro chov drůbeže se očekává v roce 2015) na úrovni Evropské unie se stanou tyto BAT nejpozději do 4 let od zveřejnění závazné a provozovatel bude povinen je dodržovat dle ust. § 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 1. Ochrana ovzduší, bod 1.1 integrovaného povolení Krajský úřad vyhověl žádosti provozovatele zařízení a povolil stávající zdroj znečišťování ovzduší – chov drůbeže dle kódu 8 přílohy 2 (8. Chovy hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t včetně, resp. kód 7.1 dle vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Pro provoz tohoto zdroje znečišťování ovzduší nejsou stanovené specifické emisní limity, pouze dle výše uvedené vyhlášky technická podmínka provozu - za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit technicko - organizační opatření ke snížení těchto emisí např. využitím snižujících technologii, jejichž seznam je uveden ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Provozovatel nemá stanovenou povinnost závazně zavádět minimální počet snižujících technologií v provozu zařízení pro stáje ani jiné nejlepší dostupné techniky a technologie (závazné BAT), avšak v případě zavedení některé ze snižujících technologií ve stájích (např. biotechnologický přípravek do krmiva, do napájení, do podestýlky) započítává snížení emisí amoniaku ve výpočtu emisí amoniaku z chovu drůbeže dle Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší, Ministerstva životního prostředí ČR,
12
zveřejněném ve Věstníku MŽP, ROČNÍK XIII, ÚNOR 2013, ČÁSTKA 1 A 2. Výpočet emisí amoniaku z chovu drůbeže se provede na základě provozních záznamů dle výše uvedeného metodického pokynu s ohledem na kategorii chovu drůbeže, počet chované drůbeže v příslušné kategorii, dle výrobního programu (chovný cyklus), používaných referenčních, snižujících a koncových technologiích snižujících emise amoniaku a pachu – ve stájích, z uskladnění drůbežího trusu a aplikací drůbežího trusu. Provozovatel vede provozní záznamy o chovu hospodářských zvířat dle schváleného provozního řádu, v souladu s výrobním programem (chovný cyklus) a používanými technologiemi a záznamy o aplikaci snižujících technologiích v míře nezbytné pro výpočet emisí amoniaku ze zařízení dle Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší, Ministerstva životního prostředí ČR, zveřejněném ve Věstníku MŽP, Ročník XIII, ÚNOR 2013, ČÁSTKA 1 A 2. Pokud provozovatel nemůže prokazatelně doložit způsob aplikace drůbežího trusu, tj. drůbeží trus předává další osobě k využití na základě smlouvy bez dalšího skladování v zařízení a známosti konkrétního způsobu aplikace (např. rozvozový plán hnojení statkovými hnojivy s uvedenou dobou zapravení do půdy od aplikace) dle výše uvedeného metodického pokynu, je provozovatel oprávněn započítat ve výpočtu emisí amoniaku snížení emisí ve výši 40 % z dílčího emisního faktoru pro aplikaci. Provozovatel průběžně kontroluje provozní řád a předkládá ke schválení krajskému úřadu návrhy na jeho změnu před tím, než nastanou změny v provozu zdroje znečišťování ovzduší nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi; bez schválené změny provozního řádu nesmí být změna v provozu zdroje znečišťování ovzduší provedena. Při uvádění zařízení do provozu, při jeho odstavování, při údržbě a odstraňování poruch klíčových částí zařízení i při běžném provozu provozovatel dodržuje postupy a zásady provozní dokumentace a provozního řádu. Provozní řád spolu s platným integrovaným povolením je přiložen k místním provozním předpisům jako závazný dokument pro provoz zdroje znečišťování ovzduší a je kdykoliv dostupný pro kontrolní orgány ochrany ovzduší. Krajský úřad v tomto bodě rovněž zohlednil podmínku v případě roční emise amoniaku větší než 10 t provedení ohlášení prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů (IRZ). Z hlediska závazného zavádění nejlepších dostupných technik a technologií (závazné BAT) v chovu drůbeže dle ust. § 14 zákona o integrované prevenci uvedených v závazných podmínkách integrovaného povolení krajský úřad uvádí, že závazná povinnost zavedení BAT nastane v případě vydání rozhodnutí o jejich závaznosti na úrovni EU, tzv. závěry o BAT pro velkochovy prasat a drůbeže, které jsou předběžně očekávány v roce 2015. Následně nejpozději do 4 let od vydání těchto závěrů o BAT je provozovatel zařízení dle ust. § 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci povinen provozovat zařízení intenzivního chovu drůbeže v souladu s BAT. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 2. Ochrana vod, bod 2.1 integrovaného povolení Krajský úřad vyhověl žádosti provozovatele o vydání povolení k odběru podzemní vody (množství odebírané podzemní vody se nemění; délka povolení nebyla v žádosti provozovatelem navržena). V doposud platném povolení k odběru podzemní vody z vrtané studny HG-1, HG-2 a HG-3 vydané Městským úřadem v Jičíně, odborem životního prostředí, pod č.j.: MuJc/2008(16771/ZP/Svo, ze dne 1. října 2008, bylo povolení k odběru podzemní vody časově omezeno do 31. prosince 2028. Krajský úřad při stanovování délky, resp. časového omezení, povolení k odběru podzemní vody přihlédl k tomuto povolení.
13
Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 3. integrovaného povolení Krajský úřad v tomto bodě stanovil provozovateli specifické podmínky ochrany vod pro zacházení se závadnými látkami vodám (topný olej, ředěný drůbeží trus oplachovou vodou a drůbeží trus s podestýlkou) s ohledem na technickou charakteristiku zařízení a místní podmínky. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 4. integrovaného povolení Krajský úřad v tomto bodě schválil „Havarijní plán v ochraně vod“ a stanovil v souladu s ust. § 6 odst. 6 vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, postup aktualizace tohoto plánu. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 5. integrovaného povolení Krajský úřad schválil v této části závazných podmínek integrovaného povolení základní zprávu (§ 4a zákona o integrované prevenci) jako nezbytnou podmínku popisu stavu znečištění půdy a podzemní vody v zařízení nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými zařízením v době jejího zpracování. Krajský úřad na schválení základní zprávy blíže vázal další podmínky přerušení a dočasného a trvalého ukončení provozu zařízení nebo jeho části dle ust. § 15a zákona o integrované prevenci. Krajský úřad považoval za vhodné blíže určit postup provozovatele zařízení jak při přerušení, tak také při ukončení provozu zařízení s ohledem na vyšší informovanost provozovatele a požadavky na něj kladené z hlediska ochrany životního prostředí krajským úřadem, odborem životního prostředí, orgánem integrované prevence. Provozovatel na základě splnění stanovených podmínek a povinností může požádat krajský úřad o vydání rozhodnutí o zániku integrovaného povolení dle ust. § 20 odst. 2 zákona o integrované prevenci. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 6. integrovaného povolení Krajský úřad stanovil v této části závazných podmínek integrovaného povolení provozovateli povinnost předkládat každoročně zprávu o plnění podmínek integrovaného povolení dle ust. § 16a odst. 1 zákona o integrované prevenci zpracovanou dle přílohy 4 vyhlášky č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci. Datum pro předložení zprávy do 30. března byl volen záměrně s ohledem na hlášení za předchozí kalendářní rok. Dobu 3 měsíců, tj. od začátku roku do konce března má krajský úřad za dostatečnou pro její zpracování. Krajský úřad dále stanovil provozovateli zařízení povinnost písemného ohlášení plánované změny v provozu zařízení dle ust. § 16 odst. 1 písm. b) zákona o integrované prevenci, tzn. jakékoliv změny v provozu zařízení s ohledem na změnu v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení uvedenou v popisu zařízení. Rovněž krajský úřad stanovil provozovateli povinnost neprodleně ohlásit mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení a vést nezbytné provozní záznamy požadované integrovaným povolením. Toto písemné ohlášení se týká až doby následující po zvládnutí mimořádné situace, popř. havárie provozovatelem, popř. dalšími zasahujícími orgány (ČIŽP), která již nemá přímý negativní vliv na životní prostředí. Provozovatel na základě této podmínky informuje o havárii příslušný úřad a navrhuje řešení, které by takovému nežádoucímu stavu v zařízení způsobujícímu havárii v budoucnu zabránilo (ust. § 16 odst. 1 písm. d) v zákoně o integrované prevenci tím není dotčeno. Výrok III. Nahrazení rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů, které by byly vydány na základě zvláštních právních předpisů Krajský úřad uvedl v této části závazných podmínek integrovaného povolení, které souhlasy a rozhodnutí nahrazuje postupem podle zákona o integrované prevenci, které by byly jinak 14
vydány na základě složkových předpisů v ochraně životního prostředí – ochrana ovzduší (povolení zdroje znečišťování ovzduší), ochrana vod (povolení odběru podzemní vody, schválení havarijního plánu). Výrok IV. Zrušení pravomocných rozhodnutí, vyjádření a stanovisek Krajský úřad uvedl v této části závazných podmínek integrovaného povolení, které rozhodnutí a souhlasy se ruší vydáním integrovaného povolení v souladu s ustanovením § 44 odst. 2 zákona o integrované prevenci.
Poučení účastníků řízení Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení § 81 a násl. správního řádu odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Odvolání se podává u Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Rozhodovat o odvolání přísluší Ministerstvu životního prostředí ČR.
-otisk úředního razítkaz p. Ing. Mgr. Milan Hůla odborný referent na úseku integrované prevence Rozdělovník: Účastníci řízení: 1. MAVE Jičín, a.s., se sídlem Radim – Lháň 21, 507 13 Železnice v zastoupení společností DP Eco-Consult s.r.o., V Lukách 446/12, 503 41 Hradec Králové (bez přílohy) 2. Město Kopidlno, Hilmarovo nám. 13, 507 32 Kopidlno 3. Královéhradecký kraj, Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové -zdeDotčené správní úřady: 1. Městský úřad Jičín, Žižkovo nám. 18, 506 01 Jičín 2. Městský úřad Kopidlno, Hilmarovo nám. 13, 507 32 Kopidlno 3. Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Hradec Králové, Resslova 1229, 500 02 Hradec Králové 4. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové, Habrmanova 19, 501 01 Hradec Králové 5. Krajská veterinární správa SVS pro Královéhradecký kraj, inspektorát Hradec Králové, Jana Černého 370, 503 41 Hradec Králové Na vědomí: 1. Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové 2. CENIA, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10
15
