UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOSOFICKÁ FAKULTA KATEDRA SOCIÁLNÍ PRÁCE
Michaela Kubíčková
SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OHROŽENÉ RODINY V OKRESE ČESKÁ LÍPA
Obor:
Sociální práce
Forma studia:
prezenční
Akademický rok:
2007
Vedoucí bakalářské práce:
Doc. PhDr. Oldřich Matoušek
Oponent bakalářské práce:
Mgr. Hana Pazlarová
Datum obhájení: Výsledek obhajoby:
1
P
R
O
H
L
A
Š
U
J
I
,
že tuto předloženou bakalářskou práci jsem vypracovala zcela samostatně a cituji v ní veškeré prameny, které jsem použila. V ........, dne .......
Podpis:
2
Poděkování : Děkuji Doc. Matouškovi za cenné připomínky, vedení a rady při psaní mé bakalářské práce. Poděkování též patří pracovníkům městského úřadu Česká Lípa, odboru sociálních věcí a zdravotnictví, bez nichž by tato práce nevznikla, za vřelé přijetí a ochotnou spolupráci.
3
OBSAH ÚVOD .............................................2 1. Orgán sociálně-právní ochrany dětí ............5 1.1 1.2 1.3
Orgán sociálně-právní ochrany dětí ................ 5 Okres Česká Lípa .................................. 7 Orgán sociálně-právní ochrany dětí v České Lípě ... 8
2. Orožené rodiny ...............................10 2.1 Problematika ohrožených rodin v rámci České republiky ............................................. 10 2.2 Služby pro ohrožené rodiny v České republice ..... 14
3. Výsledky výzkumu .............................22 3.1 3.2
Obsahová analýza spisů OSPOD Česká Lípa .......... 22 Dotazník pro pracovníky OSPOD v České Lípě ...... 255
4. Návrhy služeb ................................35 4.1.Návrhy služeb pro ohrožené rodiny v okrese Česká Lípa ........................................... 355 4.1.1. Návrhy pracovníků OSPOD ................... 4.1.2. Další služby ................................
35 42
ZÁVĚR ...........................................45 Citované zdroje .................................47 Příloha číslo 1 .................................50
1
ÚVOD
Jak již název napovídá, zabývám se v této práci ohroženými rodinami. Mou snahou je zmapovat problematiku ohrožených rodin v rámci okresu Česká Lípa. Informace jsem čerpala z materiálů OSPOD Česká Lípa, kde jsem absolvovala zároveň praxi. Jde o výběr spisů, které byly založeny v průběhu roku 2006. V této práci se zabývám problematikou ohrožených rodin všeobecně, systémem služeb v České republice, v okrese Česká lípa a zde i možnou formou služeb. Cílem je vytvořit náhled na problémy, se kterými se ohrožené rodiny potýkají, zmapovat síť služeb, které jsou jim v rámci okresu poskytovány a zároveň navrhnout služby nové, které z různých důvodů nemají prozatím v okrese své místo. Informace jsem získávala jak studiem spisů, návštěvami rodin, rozhovory s pracovníky tak i dotazníkem, který pomáhá vytvořit si představu o názorech pracovníků a o dostatku a kvalitě služeb pro ohrožené rodiny v okrese Česká Lípa. Spoluprací s pracovníky městského úřadu jsem měla možnost nejen teoreticky studovat spisy, ale také se v rámci praxe seznámit s některými rodinami osobně a jejich situaci posoudit.
2
Dosavadní literatura týkající se sociálních služeb v okrese Česká Lípa či v Libereckém kraji jsou především katalogy a to Katalog sociálních služeb Libereckého kraje, vydané resortem sociálních věcí, bezpečnosti a problematiky menšin a Katalog poskytovatelů sociálních služeb na území města Česká Lípa, vydané městským úřadem. Literatury, která se týká problematiky rodin a rodinného života, rozvodů, rodinných krizí a jejich řešení je již podstatně více a je na velice dobré úrovni. Jako příklad mohu uvést několik autorů zabývajících se rodinnou tematikou. Jsou to např. I. Možný, Z. Matějček, O. Matoušek, ze zahraničních R. A. Warshak a jiní. Zákony, o které se může tato práce opírat jsou především zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách a zákon 109/2006 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách. V souvislosti s ohroženými rodinami, kde je častým jevem trestná činnost, je podkladem také zákon 140/1961 Sb., trestní zákon a zákon 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže. Dále zákon 94/1963 Sb., zákon o rodině, a zákon 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí ve znění pozdějších předpisů, zákon 109/2002 Sb. o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a též zákon 50/1973 Sb. o pěstounské péči. Tato práce může být jistě přínosem jak pro studenty sociální práce tak především pro Městský úřad Česká Lípa, odbor sociálních věcí a zdravotnictví. Je to pro tento úřad vhodný přehled, ve kterém by se mohli pracovníci vcelku dobře orientovat. Úřad by se také mohl na základě
3
výsledků vyplývajících z práce inspirovat a navrhnout či přímo vytvořit nové služby, které v okrese chybí. Konkrétní pracovníci by pak byli informováni o dalších možných službách a tak by mohli klientům více vyjít vstříc.
4
1. Orgán sociálně-právní ochrany dětí
1.1 Orgán sociálně-právní ochrany dětí
„Sociálně-právní ochranou dětí se rozumí zejména ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění, působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny.“ (Zákon o sociálně-právní ochraně dětí, 1999) Podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí je Orgán sociálně právní ochrany dětí jedním z nejdůležitějších subjektů pečujících o rodinu a dítě ve smyslu správného fungování. Sociálně-právní ochranu zajišťují orgány sociálně-právní ochrany. Jsou to krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady, ministerstvo. Sociálně-právní ochranu také zajišťují obce v samostatné působnosti, kraje v samostatné působnosti, komise pro sociálně-právní ochranu dětí, další právnické a fyzické osoby, pokud jsou výkonem sociálně-právní ochrany pověřeny. Pravomoc orgánů sociálně-právní ochrany dětí
Podle Matouška (2003) jsou v ČR od roku 2003 důležitou součástí státního systému sociálně-právní ochrany příslušná oddělení obecních úřadů s rozšířenou působností. Tato oddělení (dále jen OSPOD) mají tyto úkoly: OSPOD podává návrh na vydání předběžného opatření
5
(toto se děje v případech, kdy se dítě ocitlo bez jakékoliv péče, nebo jsou-li jeho život či příznivý vývoj vážně ohroženy). OSPOD vykonává funkci opatrovníka a poručníka dítěte v době, kdy dítě takového zástupce nemá. OSPOD podává návrhy soudu na omezení , zbavení nebo pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti, návrhy na nařízení, prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy a na vydání rozhodnutí o splnění podmínek nezájmu rodičů (po vydání tohoto rozhodnutí je možné osvojení dítěte i bez souhlasu rodičů). OSPOD zprostředkovává osvojení a svěřování dětí do pěstounské péče, rozhoduje o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů, resp. do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, poskytuje poradenství budoucím osvojitelům a pěstounům. OSPOD vydává písemný souhlas s pobytem dítěte s nařízenou ústavní výchovou u rodičů nebo jiných fyzických osob. OSPOD sleduje výkon ústavní a ochranné výchovy, to znamená, že sleduje dodržování práv dětí, které byly umístěny do ústavních zařízení a přezkoumává, zda trvají důvody pro pobyt dětí v těchto zařízeních. Tento úřad se též účastní v trestním řízení vedeném proti mladistvému a podává návrhy soudu na upuštění od výkonu ochranné výchovy, propuštění z ochranné výchovy nebo podmíněné umístění mimo výchovné zařízení. Vdává rovněž návrhy na prodloužení ochranné výchovy. Účastní se v přestupkovém řízení proti mladistvému. OSPOD spolupracuje s věznicemi, ve kterých jsou umístěny děti ve výkonu vazby, ve výkonu trestu nebo děti, o které pečují odsouzené ženy, a má povinnost pravidelně tyto děti navštěvovat. OSPOD může ukládat rodičům a dalším osobám odpovědným za výchovu dětí výchovná opatření. Orgány kraje, které mají povinnost kontrolovat činnost OSPOD, přezkoumávat jejich rozhodnutí vydaná ve správním řízení, též poskytují obcím odbornou a metodickou pomoc.
6
V případě, že obecní úřad obce s rozšířenou působností neplní řádně své povinnosti, je v pravomoci Ministerstva vnitra po konzultaci s Ministerstvem práce a sociálních věcí rozhodnout, že povinnosti OSPOD bude vykonávat jiný obecní úřad obce s rozšířenou působností.
1.2 Okres Česká Lípa
Okres Česká Lípa je jedním ze čtyř okresů Libereckého kraje a rozkládá se v jeho západní části. Je okresem pohraničním, na severu je ohraničen státní hranicí se Spolkovou republikou Německo. Na severovýchodě sousedí s okresem Liberec, na jihovýchodě s mladoboleslavským a na jihu s mělnickým okresem. Západní část okresu sousedí s okresem Litoměřice a severozápadní část s okresem Děčín. Reformou státní správy k 1. 1. 2000 byla Česká republika nově rozdělena na 14 krajů. Okres Česká Lípa se tak spolu s okresy Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily stal součástí Libereckého kraje. Na území okresu Česká Lípa byl vytvořen správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Lípa, na jehož území leží územní obvody pověřených obcí Česká Lípa, Doksy, Mimoň a správní obvod Nový Bor s územními obvody ověřených obcí Cvikov a Nový Bor. V okrese se nachází 59 obcí, z toho 11 měst. Svojí rozlohou 1 137 km2 je okres Česká Lípa největším z okresů Libereckého kraje a zaujímá téměř 36 % jeho výměry.
7
Co se týče srovnání Libereckého kraje, jehož je Česká Lípa součástí, s celou Českou republikou, ekonomickou aktivitou obyvatel zaujímá Liberecký kraj jedno z předních míst na žebříčku, který srovnává jednotlivé kraje. Ekonomická aktivita vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob starších 15 let. Hodnota celorepublikového průměru ekonomicky aktivního obyvatelstva je téměř stejná jako v Libereckém
kraji(50,3%). Ke konci roku 2004 v
Libereckém kraji dosáhla registrovaná míra nezaměstnanosti hodnoty 8,2%, což jej zařadilo na 9. místo v mezikrajském měřítku. Celorepublikový průměr činí 9,5%. (http://www.risy.cz/index.php?pid=202&sid=1730&mid=1187, 30.3. 2007)
1.3 Orgán sociálně-právní ochrany dětí v České Lípě
Orgán sociálně-právní ochrany dětí v České Lípě je součástí Městského úřadu Česká Lípa, odboru sociálních věcí a zdravotnictví, který se dělí na Oddělení dávek sociální péče a sociálních služeb, Oddělení sociální prevence a kurátorské činnosti a Oddělení sociálně-právní ochrany. Do konce roku 2006 byla kompetence jednotlivých částí rozdělena podle věku dětí jinak, než dnes. Část OSPOD měla pod patronací děti pod 15 let věku a
Oddělení sociální
prevence a kurátorské činnosti děti od 15 do 18 let věku. Počátkem roku 2007 se tato skutečnost změnila a hranicí se
8
stal třináctý rok věku. Děti od 13 do 15 let tedy přešly pod Oddělení sociální prevence a kurátorské činnosti. Na oddělení sociálně-právní ochrany pracuje celkem 14 pracovníků, samozřejmě vedoucí oddělení, administrativní pracovníci a také 10 sociálních pracovnic přímo se zabývající konkrétními případy a také jeden romský poradce. Na oddělení sociální prevence a kurátorské činnosti je pracovníků 6, z toho jeden z nich je kurátorem pro dospělé. Mezi pracovníky převažují ženy. Pracují zde pouze tři muži-kurátor pro mládež, kurátor pro dospělé a romský poradce. Velikým problémem, který trápí většinu zaměstnanců úřadu je přetíženost. Jednotlivé sociální pracovnice mají svou sféru působení rozdělenou podle ulic, popřípadě okolních vesnic. Jedna sociální pracovnice tak má často na starost neúměrně velkou oblast a jejích klientů je příliš mnoho. Podle vyjádření pracovnic se počet klientů pohybuje ve stovkách ročně. S některými se samozřejmě spolupracuje jen nárazově, s některými je navázána spolupráce dlouhodobá. Na důkladnou práci s rodinami pak většinou nezbývá čas, ač se o ni pracovníci opravdu snaží. Práci s klienty jim ztěžuje též přílišná administrativa. Za problém též považuji nevelkou možnost zasahování do tvorby nových služeb. Ač jsou pracovníci OSPOD jedni z těch, které služby v okrese nejvíce doporučují a pro své klienty potřebují, k vytváření nových služeb často nemají přístup.
9
2. Ohrožené rodiny
2.1 Problematika ohrožených rodin v rámci České republiky
Jak uvádí Matějček (1994), Rodinu si lze představit jako systém, jehož prvky netvoří jednotliví lidé sami o sobě, ale lidé ve vzájemných vztazích. Systém tedy není jen součet prvků. Má svůj vývoj, svou životní dynamiku. A co nám z toho vyplývá? Že rodina je jednotka, ve které vše souvisí se vším. Je-li rodina funkční, jsou i její členové mnohem odolnější vůči vnějším faktorům působícím proti její stabilitě, ovšem je-li některý člen nějakým způsobem ohrožen nebo oslaben, má to vliv na všechny její členy, kteří jsou s ním v kontaktu. Je tedy v každém případě třeba pracovat s rodinou komplexně. Problematika ohrožených rodin je závažným tématem současné společnosti. Za ohroženou rodinu je považována taková rodina, která má většinou dlouhodobě celou škálu problémů, týkajících se jednotlivců i celé rodiny a není v silách jejích členů obtíže samostatně řešit. Můžeme ji tedy nazvat mnohoproblémovou rodinou. Problémy, vyskytujícími se v ohrožených rodinách je syndrom CAN, čili syndrom zneužívaného, zanedbávaného a týraného dítěte, který často souvisí s alkoholismem, jinými závislostmi, ať již na hracích automatech, drogách či jiných návykových látkách, pak také duševní poruchy
10
rodičů, především ty, kde je pacient agresivní a neovládá plně své chování, a neopomenutelné domácí násilí týkající se všech rodinných příslušníků. Častým jevem je zanedbávání povinné výchovy a výživy dítěte. S tímto je velice často spjata chudoba rodiny, nevyhovující životní a sociální podmínky a nižší sociální i emoční inteligence rodičů. Rodiče mají na dítě už od narození výrazný vliv a jejich nezvládnutí rodičovských funkcí má obvykle neblahé následky na osobnost a budoucí chování dítěte. Jak uvádí Koukolík (2001), jednou z hlavních příčin tělesných, psychiatrických, psychologických, a sociálních onemocnění a poruch dětí a dospívající mládeže je narušené rodičovství. Je v kořenech (antisociální) poruchy chování dětí a dospívajících, delikvence dětí a mladistvých, závislosti na nikotinu, alkoholu a drogách. Ohroženou rodinou je vlastně již ta, která prošla procesem rozvodu. V některých rodinách probíhá proces rozvodu na velice dobré úrovni. Rodiče jsou schopni se bez větších problémů dohodnout jak na výchově a výživě tak na rozdělení majetku a styku s dětmi a i v budoucnu spolu kvalitně komunikovat (tzv. souhlasný rozvod). Tyto případy ovšem nejsou nejčastější. Častěji dochází k hádkám a neschopnosti dohodnout se na čemkoli. Rodiče popouzí děti proti sobě navzájem, odmítají druhému dítě vydat, vyhrožují, napadají slovně či fyzicky, zapojují do ošklivého konfliktu i širší rodinu. V tomto případě zasahuje OSPOD a určuje v zájmu dítěte kolizního opatrovníka. Zde se nabízí otázka, kde je prapůvod růstu rozvodovosti, která se v posledních letech neustále zvyšuje. Respektive stagnuje, ale počet sňatků je nižší.
11
Ivo Možný (1999) uvádí, že nejhlouběji v pozadí změny leží zřejmě ztráta opory manželského svazku v transcedenci. Změna slibu věrnosti před Bohem ve sňatek jako občanskou smlouvu. Platnost či zrušení této smlouvy je v kompetenci zúčastněných stran. Nyní věnuji alespoň v krátkosti pozornost jednotlivým problémům, vyskytujícím se v ohrožených rodinách. Jako první jsem uvedla syndrom CAN. Při syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte dochází k poškození tělesného, duševního i společenského stavu a vývoje dítěte, které vznikne v důsledku jakéhokoli jednání dospělé osoby, které není náhodné a které je společností považováno za nepřijatelné. Jedná se o soubor negativních důsledků špatného zacházení s dítětem. K tomu může dojít následkem aktivního ubližování nebo nedostatečné péče. V případě nedostatečné péče trpí dítě zanedbáváním jeho důležitých životních potřeb. Jedná se o poškození vzniklé týráním, zneužíváním či zanedbáváním. Různé způsoby ubližování mohou vést k různým důsledkům. Proto rozlišujeme problémy vzniklé deprivací (tj. nedostatečným uspokojováním různých potřeb), týráním a zneužíváním. Dítě nejčastěji poškozují jeho rodiče či další členové rodiny, pokud jsou necitliví a bezohlední a pokud je dítě předmětem uspokojení jejich vlastních potřeb. Lze opovažovat za zneužití fyzické síly či psychické nadřazenosti a moci dospělého nad podřízeným a závislým dítětem. Předpokládá se, že syndromem CAN trpí v současné době přibližně 1–2 % dětí. (http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=520, 30. 3 2007)
12
Dalším problémem jsou různé druhy závislostí. Nejčastější je alkoholismus, který bývá zpočátku velice nenápadný a tím více nebezpečný. Rodič, který se stane závislým na alkoholu či drogách bývá často agresivní či naopak naprosto pasivní, bez zájmu o rodinu. Jeho hlavním zájmem je obstarat si předmět své závislosti a ve finální fázi je ohrožen majetek rodiny a samozřejmě i vztahy. Závislý člověk prodává rodinný majetek, rodina ho nezajímá, o děti se nestará a často je též pro rodinu nebezpečný, především v záchvatech agrese. Tímto vším rodina výrazně trpí a pokud není závislý člen buď ochoten nebo schopen se léčit, velice často dochází k rozpadu rodiny. Také duševní poruchy mohou značně ovlivnit kvalitu rodinného života. Jak uvádí Matoušek (1997), souvislost mezi psychickými poruchami a rodinnými vztahy je pojímána v současnosti jako těsná. Dále uvádí ,že po propuknutí duševní poruchy je typickou reakcí rodiny tzv. dvoufázová nálepkovaní reakce. Ve fázi první rodina zesílí kontakt s postiženým a snaží se všemožně o normalizaci jeho chování. Pokud se toto nezdaří nebo když jsou chováním nemocného ohroženy podstatné hodnoty rodiny, rodina kontakt s ním omezí, v některých případech ho svěří do péče psychiatrického ústavu. Je tedy zřejmé, že duševně nemocný člověk stabilitu rodiny narušuje a jeho nemoc může vést k rozpadu vztahu. Aby k tomuto nedocházelo, je třeba zmobilizovat všechny síly jak k léčbě nemocného, tak k péči o jeho rodinu. Spolupráce s odborníky je v tomto případě nezbytná.
13
Z jiného úhlu pohledu lze mezi ohrožené rodiny zahrnout i rodiny se zdravotně postiženým členem, seniorem, který není schopen se o sebe postarat, či rodiny náležející do nějakého etnika či menšiny v našem státě. Též rodiny s dlouhodobě nezaměstnaným členem. Dle národní zprávy o rodině (2004) jsou zvláštním případem rodiny se zdravotně postiženými dětmi. Je tu několik typů sociálních služeb, které jsou určeny pro jejich podporu. Jsou to na příklad raná péče, centra denních služeb, respitní péče aj. Problémem je v tomto případě nedostatečná legislativa především u nových, inovativních typů služeb, též dostupnost těchto služeb a nedostatečná možnost jejich kontroly. Tyto typy služeb jsou poskytovány především neziskovými organizacemi. Jako další problém se ukazuje vzdělávání dětí se zdravotním postižením a jejich integrace do škol. Co se týče oblasti sociálního zabezpečení, mají pečující osoby k dispozici rodičovský příspěvek poskytovaný do 7 roku věku dítěte, v pozdějším věku dítěte má rodič pečující o toto dítě nárok na příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu.
2.2 Služby pro ohrožené rodiny v České republice
Podle Národní zprávy o rodině (2004) byla ústavní péče v dřívějších dobách nejčastější formou poskytovaných sociálních služeb. Za období posledních patnácti let bylo v ČR vytvořeno velké množství různých sociálních služeb, na které nepostačovala legislativa. Legislativní normy
14
upravují pouze malou část těchto služeb, především ústavní péči. Na vznik nových, inovativních služeb, měl vliv především jejich rozvoj v zahraničí a inspirace těmito službami. Služby vznikají taktéž pochopitelně na základě aktuálních potřeb v regionech. Změny se odehrávají především v okruhu nestátních organizací. Sociální služby, u nichž je rodina přímo cílovou uživatelskou skupinou, jsou raná péče, poradenství, osobní asistence, centra denních služeb,respitní péče, pečovatelská služba a její moderní varianty, azylové domy a krizová pomoc, domovy a penziony. Komplikací je, že nelze jednoznačně vymezit sféru „prorodinných“ typů sociálních služeb, protože podpora rodiny není vymezena jako kritérium dělení typů sociálních služeb. Poskytovateli inovativních typů služeb jsou z velké části neziskové organizace. Právě to, že jde o služby nové, objevují se také problémy. Jedním z nich je nedostatečný legislativní základ. To, že byla v minulosti preferována lůžková zařízení, vede k nedostatku terénních služeb, které podporují práci s rodinou v jejím přirozeném prostředí, tedy doma. Tyto služby jsou též špatně dostupné. Stát zastoupený Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR se především snaží o podporu rodin prostřednictvím nových typů sociálních služeb, které umožňují život v přirozeném prostředí. Podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách se služby dělí na tři základní typy a to sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence.
15
Poradny Poradny slouží lidem, kteří nejsou schopni vyřešit specifickou situaci ve svém životě aniž by jim byla poskytnuta vnější pomoc. Aby byl klient schopen svou situaci sám vyřešit, jsou mu nabídnuty možnosti řešení a pomoc při jejich realizaci. Přímo pro rodinu jsou zřizovány specializované poradny pro rodinu a mezilidské vztahy (rodinné a manželské poradny). Raná péče Tato služba je pro celou rodinu s hendikepovaným dítětem raného věku, jehož vývoj je postižením ohrožen. Zahrnuje pedagogická, sociální a zdravotní opatření. Je poskytována převážně v přirozeném prostředí klienta. Cílem je pomoci rodičům k jejich kompetenci k výchově dítěte a tím předcházet nutnosti umisťování dětí do ústavní péče. Odlehčovací služby Tato služby jsou především pro rodiny, které celoročně pečují o dítě s postižením či jiného člena rodiny. Cílem je zvládnutí péče tak, aby nedošlo k omezení aktivit běžného života (zaměstnání, společenské aktivity apod.). Může se jednat např. o doprovod dítěte do školy, péči v domácím prostředí nebo o krátkodobý pobyt mimo rodinu. Osobní asistence Zde jde o službu, kterou využívají především senioři, ale může ji využít i osoba se sníženými schopnostmi
16
v oblasti péče o domácnost apod. v rámci rodiny. Jde o pomoc se zvládnutím běžných každodenních úkonů, které by člověk dělal sám, kdyby mu v tom nebránilo např. zdravotní postižení. Jde o službu poskytovanou v přirozeném prostředí. Cílem je zajištění soběstačnosti uživatele. Pečovatelská služba Je určena lidem se sníženými schopnostmi sebeobsluhy. Poskytuje se též rodinám s dětmi do 3 let, kdy je cílem této služby krátkodobě nahradit rodičovskou péči nebo pomoci rodině ve zvládání péče o dítě. Centra denních služeb (nízkoprahová denní centra) Jedná se o kombinaci služeb poskytovaných v denním režimu v zařízení nebo přirozeném prostředí, popřípadě v kombinaci obou. Jejich podstatou je aktivizace klientů, stabilizace a posílení jejich schopností a dovedností. Krizová pomoc Jde o neodkladnou pomoc osobám, které nejsou schopny vlastními silami nebo z vlastních zdrojů zvládnout svou životní situaci v potřebném čase. Jedná se o pomoc krátkodobou, nepřetržitou a v dosahu má krizové lůžko. Cílem je poskytnout klientovi v krizové situaci bezpečí, podporu a vedení při zvládnutí situace vlastními silami. Je tu snaha, aby pocítil úlevu a naději na návrat na předkrizovou úroveň. Příkladem jsou krizové telefonické linky a krizová centra pro děti, pro ženy-oběti domácího násilí apod.
17
Azylové domy Služba je určena lidem bez přístřeší, jde o poskytnutí přechodného ubytování a pomoc při získávání vlastního bydlení. Jedná se o režimové zařízení. Cílem je především minimalizovat závislost na sociální pomoci. V souvislosti s rodinou jde především o azylové domy pro matky s dětmi a azylové domy pro oběti domácího násilí. Domy na půl cesty Tyto domy poskytují pobytové služby osobám do 26 let věku. Jedná se o osoby, které opouštějí např. dětské domovy, či jim skončil výkon trestu. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Tato centra poskytují ambulantní či terénní služby dětem ve věku od 6 do 26 let ohroženým společensky nežádoucími jevy. Cílem
je zlepšit kvalitu jejich života
a předcházet nebo snížit související sociální a zdravotní rizika. Kontaktní centra Jsou to nízkoprahová zařízení, která poskytující ambulantní či terénní služby osobám ohroženým závislostí na návykových látkách. Jde především o snížení zdravotních rizik.
18
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Tyto služby lze definovat jako terénní nebo ambulantní služby, které jsou poskytovány rodinám s dítětem, jehož vývoj je ohrožen díky dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče nejsou schopni bez pomoci překonat, a existují též další rizika ohrožení vývoje dítěte. Terénní programy Jsou to terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou takovýmto způsobem života ohroženy. Diagnostický ústav Podle zákona 109/2002 Sb. se jedná o zařízení, které přijímá děti na základě výsledků komplexního vyšetření. Umísťuje je do dětských domovů, dětských domovů se školou nebo výchovných ústavů. Dětský domov Pečuje o děti ve věku od 3 do nejvýše 18 let, plní zejména úkoly výchovné, vzdělávací a sociální. Zajišťuje péči o děti s nařízenou ústavní výchovou, které nemají závažné poruchy chování. Dětský domov se školou Tento domov pečuje o děti od 6 let do ukončení povinné školní docházky, které mají nařízenu ústavní výchovu, majíli závažné poruchy chování, pro svou přechodnou nebo
19
trvalou duševní poruchu potřebují výchovně léčebnou péči, s uloženou ochrannou výchovou a nebo, pokud jsou to nezletilé matky. Výchovný ústav Tento ústav pečuje o děti starší 15 let se závažnými poruchami chování. Kojenecký ústav Je to ústav starající se o děti od 0 do 3 let věku, kde selhala péče ze strany rodičů. Pěstounská péče Je to forma náhradní rodinné péče. Dle zákona 50/1973 Sb. je do pěstounské péče předáno dítě, jehož výchova ze strany rodičů není dostatečná a předpokládá se, že příčiny tohoto nedostatku budou dlouhodobé. Může být svěřeno do pěstounské péče jednotlivce či manželů. Zaniká zletilostí dítěte. Nevzniká zde příbuzenský vztah, pěstoun pobírá příspěvky od státu. Může jít o pěstounskou péči individuální (profesionální či neprofesionální rodiny) či skupinovou (SOS dětské vesničky). Osvojení Zde jde též o formu náhradní rodinné péče, kde mezi osvojitelem a dítětem vzniká příbuzenský vztah. Může jít o osvojení zrušitelné a nezrušitelné.
20
Síť služeb pro ohrožené rodiny v České republice je na vcelku dobré úrovni, ale stejně jako ve všech oblastech, není poptávka zcela uspokojena. Rozdíly mezi jednotlivými kraji České republice nejsou příliš výrazné, avšak tam, kde je větší kumulace měst a tato města jsou v této oblasti na dobré úrovni (např. Praha, Středočeský kraj), je počet a dostupnost služeb lepší.
21
3. Výsledky výzkumu
3.1 Obsahová analýza spisů OSPOD Česká Lípa
Předtím, než jsem se začala věnovat pročítání spisů, nebyla jsem o problematice, se kterou se pracovníci OSPOD setkávají úplně informována. Mým předpokladem bylo, že nejčastější problematikou je úprava poměrů, problémy s bydlením, a pak syndrom CAN. Trestnou činnost mladistvých jsem nepovažovala za častý jev. Co se týče svěřování dítěte po rozvodu do výhradní péče jednomu z rodičů, předpokládala jsem, že poměr matka : otec bude 2 : 1. Po dobu několika měsíců jsem se podrobně zabývala spisy evidovanými za rok 2006 na orgánu sociálně-právní ochrany dětí v České Lípě. Celkový počet aktivních spisů, tedy těch, se kterými se v současnosti pracuje (v rodině musí být alespoň jedno nezletilé dítě) je 430. Nejčastějším důvodem, proč byly spisy založeny, je úprava výchovy a výživy nezletilých dětí, a to ve 277 případech. Z toho se ve 185 případech jednalo o rozvod a v 92 o ukončení nesezdaného soužití či partnerství, kde k soužití ani nedošlo. Zde byla má domněnka potvrzena. Na druhém místě byla trestná činnost mladistvých a to ve 36 případech. Zde jsem se tedy mýlila, protože tuto problematiku jsem nepovažovala za častou. O
22
zbylých 118 případů se podělily v různém poměru jevy jako špatné sociální podmínky (25), trestná činnost rodičů (19), určení otcovství (16), pěstounská péče a osvojení (14), schválení právního úkonu (14), nezletilost matky (11), výchovné problémy dětí (10) a syndrom CAN (8). Graf č. 1: Početní zastoupení důvodů založení spisů OSPOD Česká Lípa
Syndrom CAN 8 (2%) Výchovné problémy dětí 10 (2%) Nezletilá matka 11 (3%) Schválení právního úkonu 14 (3%) Pěstounská péče a osvojení 14 (3%) Určení otcovství 16 (4%) Trestná činnost rodičů 19 (4%)
Nevyhovující sociální podmínky 25 (6%)
Trestná činnost mladistvých 36 (8%)
Úprava výchovy a výživy 277 (65%)
Šetření na základě těchto spisů se týkalo celkem 540ti dětí, z toho bylo 285 chlapců a 255 dívek, což je téměř vyrovnané.
23
V převažující většině šlo tedy o úpravu výchovy
a
výživy nezletilých dětí. V těchto sporech je dítě svěřeno buď výhradně matce, výhradně otci, do jejich společné či střídavé péče, či ve výjimečných případech třetí osobě (ta může být rodinným příslušníkem, nebo cizí osobou), popřípadě do náhradní rodinné péče. Ve spisech OSPODu Česká Lípa byly děti svěřeny matkám v 260ti případech, otcům pouze ve 22 případech, společná výchova se týkala pouze dvou spisů, taktéž výchova střídavá a do péče třetí osoby se děti dostaly také pouze ve dvou případech. Poměr matka : otec se tedy výrazně lišil od mých předpokladů. Zde se nabízí otázka, zda má nějaký vliv na vývoj dítěte to, zda vyrůstá ve výhradní péči matky či otce a s druhým rodičem se dostatečně nestýká. Touto otázkou se zabývá ve Richard A. Warshak (1992). Mluví o tom, že na toto téma bylo provedeno devět vědeckých studií a co se týká dětí, žádný rozdíl mezi dětmi z výhradní péče otce a výhradní péče matky nebyl zjištěn – ani v nezávislosti, v četnosti poruch chování, v počtu projevů poruch chování, v úrovni jejich zralosti, v počtu psychosomatických potíží, v úzkosti, v kvalitě chování při rozhovoru s psychology, ani v jejich vztazích s rodiči, kteří o ně pečovali, s vrstevníky a s učiteli. K mému překvapení jsem se poměrně často setkávala ve spisech s případy agresivity některého z rodičů, častěji otce. Podle očekávání se vyskytoval též alkoholismus a závislosti, nejčastěji na hracích automatech. Agresivita muže v rodině se objevila ve 35 případech, agrese matky čítá 3 případy, alkoholismus otce 15 případů, matky 5. Co se týká jiných závislostí, objevili se zde hrací automaty, kde otec byl závislý v sedmi rodinách a matka ve dvou a
24
drogy, kde byli závislí tři otcové a tři matky. Ve třech případech šlo o matku prostitutku.
Všeobecně velkým problémem, který se podle mého pozorování vyskytoval nejčastěji, byl nezájem otce o své děti a neplacení výživného. Měla jsem možnost účastnit se několika soudních líčení zabývajících se právě výší výživného a úpravou výchovy a výživy. Obě strany byly vždy vyslechnuty a výživné bylo vždy přizpůsobeno nejen alespoň minimálně potřebám dětí, ale též finančním možnostem rodiče, který ho měl platit. Nepřipadalo mi vůbec přehnané. Samosoudkyně vždy spolupracovala se sociální pracovnicí a na její rozhodnutí měla výrazný vliv oficiální zpráva z OSPOD. Rodič, který má dítě ve své péči a je na výživném částečně závislý se neplacením ze strany povinného rodiče dostává do svízelné situace a potřebuje podporu a pomoc.
3.2 Dotazníky pro pracovníky OSPOD v České Lípě
Na počátku dotazníkového šetření uvedu několik hypotéz, jejichž potvrzení či vyvrácení je úkolem dotazníku a na které jsem se zaměřila i při běžných rozhovorech s pracovníky. 1.
Problematika, se kterou se pracovníci nejčastěji
setkávají je úprava poměrů, finanční problémy a problémové chování dítěte.
25
2.
Většina pracovníků si myslí, že služby nabízené
v regionu nepokrývají potřeby jejich klientů. 3.
Většina pracovníků si myslí, že klienti nejsou
dostatečně informováni o nabízených službách. 4.
Většina pracovníků si myslí, že OSPOD by měl klienty
informovat o nabízených službách. 5.
Pracovníky nejčastěji nabízenými službami jsou
pedagogicko-psychologická poradna, dům pro matky s dětmi a poradna pro rodinu a mezilidské vztahy. 6.
Podle názoru pracovníků by se v regionu nejvíce
uplatnila intenzivní rodinná terapie, nízkoprahový klub pro mládež a sociálně aktivizační služby pro rodiny. 7.
Služeb, které pracovníci v regionu postrádají je
nejméně deset. Dotazník (viz. Příloha č. 1), který jsem předložila celkem patnácti pracovníkům OSPOD v České Lípě byl zaměřen na několik cílů. Prvním bylo zjistit, s jakou problematikou se pracovníci nejčastěji ve své praxi setkávají, jak často doporučují určité, v dotazníku uvedené, služby poskytované v okrese, jaké nové služby by v současné době uvítali a jaké jim v okrese chybí. Dotaz byl též na informovanost klientů o službách a funkci OSPOD týkající se povinnosti informovat klienty o nabízených službách.
26
Dotazovaných bylo celkem patnáct, z toho pět pracovníků oddělení prevence a kurátorské činnosti a 10 z oddělení sociálně-právní ochrany. Z výzkumných metod jsem ke zjištění skutečností, které jsou předmětem výzkumu, použila dotazník a rozhovory s pracovníky úřadu. Dotazník se skládá z devíti otázek, z nichž bylo šest otázek uzavřených a tři otevřené. V otevřených otázkách měli pracovníci možnost vyjádřit své návrhy na řešení dané problematiky. Rozhovory, které jsem s pracovníky praktikovala byly nestrukturované, jednalo se spíše o běžný hovor při určitých, pro mě zajímavých, situacích. Rozhovory byly přesto zaměřené na nalezení odpovědí na otázky, které formuluji již v dotazníku. Týkaly se též běžné praxe v této profesi, tedy profesi sociálního pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
27
Zde jsou problémy, které byly nabídnuty a počty odpovědí pracovníků v jaké míře se s těmito problémy setkávají. Tabulka číslo 1: Míra zastoupení nabízených problémů v praxi sociálních pracovníků OSPOD Česká Lípa velmi často
často
někdy
nikdy
ÚPRAVA POMĚRŮ
7
2
4
2
RODINNÉ VZTAHY-PROBLÉMY
10
5
0
0
FINANČNÍ PROBLÉMY
10
3
2
0
PROBLÉMY S BYDLENÍM
6
6
3
0
HYGIENA BYDLENÍ
5
4
6
0
ALKOHOL
1
6
8
0
DROGY
1
2
12
0
JINÉ ZÁVISLOSTI (AUTOMATY, PC)
0
1
13
1
ZANEDBÁVÁNÍ PÉČE O DÍTĚ
2
5
8
0
TÝRÁNÍ DÍTĚTE
1
1
8
5
SEXUÁLNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ DÍTĚTE
1
1
8
5
PROBLÉMOVÉ CHOVÁNÍ DÍTĚTE
7
7
1
0
PĚSTOUNSKÁ PÉČE
1
2
5
7
ADOPCE
1
1
2
11
URČENÍ/POPŘENÍ OTCOVSTVÍ
0
0
12
3
TRESTNÁ ČINNOST DÍTĚTE
6
5
4
0
DOMÁCÍ NÁSILÍ VŮČI ŽENĚ
0
2
8
5
TRESTNÁ ČINNOST DOSPĚLÉHO
2
5
5
3
Z této tabulky vyplývá, že nejvíce se vyskytující problematika jsou problémy ve vztazích v rodině, finanční problémy, úprava poměrů a problémové chování dítěte. Pak jsou také nezanedbatelné problémy s bydlením, což jsem si
28
sama v terénu ověřila. Často se stává, že u sociálně slabých rodin žije několik dospělých lidí s několika dětmi v jedné malé místnosti. Nečastěji jde o tzv. neplatiče. Nejméně se pracovníci ve své praxi setkávají s adopcí a pěstounskou péčí, což je vcelku pochopitelné, protože problematiku náhradní rodinné péče má na starost jedna specializovaná pracovnice. První hypotéza se tedy potvrdila. V otázce, zda si pracovník myslí, že služby v našem regionu pokrývají potřeby jeho klientů, si žádný z nich nemyslel, že by služby zcela pokrývaly poptávku. Pouze dva pracovníci odpověděli, že spíše ano,
deset z nich, že
spíše ne a zbývající tři si myslí, že vůbec ne. K odpovědi ano se nepřiklonil žádný z nich. Toto považuji za alarmující informaci, protože právě OSPOD by v této situaci měl mít k dispozici kvalitní nabídku služeb pro své klienty, protože se setkává v mnoha případech s rodinami, kde pomoc potřebují nejen děti, ale i dospělí. Hypotéza číslo dvě se tedy potvrdila také. Na otázku, zda si pracovníci myslí, že jsou jejich klienti o nabídce služeb v regionu dobře informováni, odpověděl jen jeden pracovník, že ano, sedm spíše ano, šest spíše ne a jeden si dokonce myslí, že vůbec ne. Zde je situace naprosto vyrovnaná, je tedy vidět, že pocit informovanosti klientů je velice individuální. Závisí také na tom, s jakými problémy a potažmo službami se pracovník setkává. Hypotéza třetí, tedy že většina pracovníků si myslí, že klienti nejsou dostatečně informováni o nabízených službách se nepotvrdila, zde je situace vyrovnaná.
29
Devět dotazovaných si myslí, že je zcela určitě úkolem OSPOD klienty o službách v regionu informovat, čtyři z nich si myslí, že spíše ano, ale ne výlučně a dva odpověděli, že spíše ne a že je to úkolem jiných organizací či obce. Nikdo si nemyslí, že má být z informování klientů o službách OSPOD zcela vyloučen. Já osobně si myslím, že OSPOD by měl být jedním z předních institucí, která by měla klienty informovat o nabízených službách. Tzv. „sociálka“, jak tento úřad mnozí klienti nazývají, je považován za úřad, který tzv. „má přehled“, a na který se klienti obracejí povětšinou s celým spektrem problémů k řešení. Zde se hypotéza potvrdila. Návazně na tyto otázky jsem se dotazovala na to, jak by se dala, podle názoru každého z nich,
informovanost
klientů zvýšit. Objevily se návrhy typu letáčků do schránek, do čekáren u lékařů, chodeb úřadů, kvalitních internetových stránek především s jednoduchým vyhledáváním a podrobným popisem služeb. Také šířením informací do škol, jak terénním pracovníkem, zabývajícím se např. preventivními protidrogovými programy apod. tak třeba opět letáčky či brožurkami. Liberecký kraj vydal katalog služeb, ve kterém se leze snadno orientovat, jen popis konkrétních služeb je trochu málo podrobný. Takovýto katalog by byl vhodný i pro okres a s podrobnějším popisem služeb. Též informace v místním tisku či ostatních médiích by mohly pomoci. Dlouhodobějším řešením by mohlo být další školení pracovníků v pomáhajících profesích.
30
Zde měli pracovníci odpovědět na otázku, které z těchto služeb klientům nabízí nejčastěji. Tabulka číslo 2: Četnost nabízení vybraných služeb klientům v okrese Česká Lípa
CENTRUM PRO RODINU PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ PORADNA VOLNOČASOVÁ CENTRA/AKTIVITY /KLUB RODIČŮ DŮM PRO MATKY S DĚTMI AZYLOVÝ DŮM DŮM NA PŮLI CESTY ZAŘÍZENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ CIZINCŮ KRIZOVÉ CENTRUM MANŽELSKÁ A PŘEDMANŽELSKÁ PORADNA PORADNA PRO CIZINCE VZDĚLÁVACÍ, REKVALIFIKAČNÍ KURZY CENTRUM DENNÍCH SLUŽEB CENTRUM PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ PORADNA PRO RODINU A MEZILIDSKÉ VZTAHY PORADNA PRO OBĚTI TRESTNÝCH ČINŮ
často občas 1 3
zřídka 2
nikdy 9
13
1
1
0
2 3 4 3 0 2
3 8 6 3 0 2
5 2 3 4 3 5
5 2 2 4 12 6
5 0 5 0 0
5 0 1 0 0
2 4 3 1 3
3 11 6 14 12
8
5
1
1
0
2
4
9
Z této tabulky vyplývá, že jednoznačně nejvíce doporučovanou institucí je pedagogicko-psychologická poradna. Nejméně pak centrum denních služeb, centrum pro zdravotně postižené, zařízení pro zajištění cizinců a poradna pro cizince. S příslušníky jiných států se pracovníci OSPOD setkávají jen zřídka. V tomto případě se hypotéza potvrdila.
31
A zde, jaké z následujících služeb by se podle jejich názoru v regionu uplatnily. Tabulka číslo 3: Služby, které by se podle sociálních pracovníků v okrese Česká Lípa uplatnily ano částečně ne RANÁ PÉČE
3
6
6
NÍZKOPRAHOVÉ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ
13
2
0
MEDIAČNÍ SLUŽBY
6
4
5
PODPŮRNÉ SLUŽBY PRO OSAMĚLÉ MATKY
11
3
1
DĚTMI
9
4
2
TERÉNNÍ SLUŽBY PRO OHROŽENÉ RODINY
11
1
3
SKUPINY DĚTÍ PO ROZVODU
3
8
4
DĚTMI
7
5
3
SKUPINY MATEK, KTERÉ SE VZDALY VÝHRADNÍ PÉČE
2
3
10
PROGRAMY PRO PACHATELE DOMÁCÍHO NÁSILÍ
6
4
4
7
3
5
PROFESNÍM ZAMĚŘENÍM
11
2
2
INTENZIVNÍ RODINNÁ TERAPIE
14
0
1
SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S
PROGRAMY PRO RODIČE ŠPATNĚ ZACHÁZEJÍCÍ S
PROGRAMY PRO RODIČE POPOUZEJÍCÍ DÍTĚ PROTI DRUHÉMU RODIČI KRÁTKODOBÁ PĚSTOUNSKÁ PÉČE V RODINÁCH S
Podle pracovníků OSPOD by většina nabízených služeb potřebná. Nejvíce však intenzivní rodinná terapie, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, podpůrné služby pro osamělé matky, terénní služby pro ohrožené rodiny a krátkodobá pěstounská péče v rodinách s profesním zaměřením. Nejméně využitelné by podle nich byly skupiny matek, které se vzdaly výhradní péče. Je pravdou, že tyto matky tvoří zanedbatelnou část matek, kterým nebylo
32
svěřeno dítě do výhradní péče. Výsledek, který mě překvapil bylo nízká hodnota odpovědí ano u rané péče, kterou já osobně považuji za důležitou. Také mediační služby nejsou pracovníky žádané v takové míře, jakou bych očekávala. Zde je hypotéza opět potvrzena. Pracovníky jsem též v jedné z otázek žádala, aby navrhli služby, u kterých mají pocit, že v regionu chybí. Ne všichni mi na otázku odpověděli, ale většina ano. Každý se samozřejmě orientoval na svou oblast působení a na problémy, se kterými se setkává. Pro kurátory bylo nejčastější odpovědí chybění střediska výchovné péče. Dále intenzivní rodinná terapie, ať již ambulantní či terénní, asistence pro rodiny, terénní rodinní poradci, nízkoprahové kluby pro děti a mládež, volnočasové aktivity, dům na půli cesty, zařízení následné péče pro závislé, sociální asistence a sociální bydlení, terénní sociální práce s mladistvými, probační program a preventivní programy pro mládež, cenově dostupné víkendové programy pro rodiny s dětmi, organizované skupinové či individuální brigády pro mládež mezi patnácti a osmnácti lety. Jako další návrhy se objevily specializované třídy na základních školách s malým počtem žáků pro děti s LMD a ADHD, pro děti s nutností individuálního přístupu případně s psychiatrickými problémy apod. a nedostatek kvalitních (myšleno vyškolených) mužských jedinců pro volnočasové aktivity dospívající mládeže včetně adrenalinových sportů. V posledních dvou případech se nejedná přímo o službu, ale jsou to návrhy, které by mohly být podkladem pro vytvoření služby.
33
Pro pracovníky oddělení druhého, zabývající se rodinami s dětmi mladšími než 13 let bylo nejčastější odpovědí sociální bydlení. Dále se objevovala potřeba krizových lůžek, intervenčního ubytování, azylového bydlení, služeb pobytového zařízení pro matky s dětmi – bez omezení, opět intenzivní spolupráce odborníků s rodinou a problémovými dětmi v terénu i ambulantně, střediska výchovné péče, nízkoprahových zařízení pro děti a mladistvé,
aktivizačních
služeb pro občany ze sociálně
vyloučených lokalit, multikulturního centra. Několikrát se objevila potřeba etopedického a psychologického poradenství rozloženého po celém regionu a poradna pro svobodné matky. Velice zajímavými návrhy byla přítomnost sociálního pracovníka na velkých základních a na zvláštních školách a také vznik zařízení pro navrátilce z výkonu trestu. Objevil se zde i návrh hospicové péče pro rodiny s umírajícím členem. Z těchto odstavců vyplývá, že poslední, tedy sedmá hypotéza se potvrdila zcela jasně, protože pracovníky nabízených služeb je mnohem více než deset.
34
4. Návrhy služeb
4.1.Návrhy služeb pro ohrožené rodiny v okrese Česká Lípa
Jako vzor jsem si vzala nejprve návrhy pracovníků, zpracované z předloženého dotazníku, protože to, co je nejpotřebnější pro osoby, jejichž pracovní náplní je pomoc dětem, potažmo jejich rodinám je, podle mého názoru, nejdůležitější. A poté jsem se věnovala návrhům vlastním.
4.1.1. Návrhy pracovníků OSPOD
Intenzivní rodinná terapie, ať již ambulantní či terénní Jedno z pražských Prev-centru popisuje, že u této služby je klientem celá rodina, případně její část. V případě, že je porucha podmíněna celkovou strukturou nebo způsobem chování rodiny a pokud je problém zralý pro terapii, členové rodiny jsou dostatečně motivovaní a rozumově způsobilí, je zde časová dostupnost a také terapeut je schopen pracovat s rodinou, je tento problém řešen rodinnou terapií. Podle Matouška (2005) existuje v USA tzv. „Homebuilders Program“, kde je výhodou především nízký počet klientů na jednoho pracovníka, což umožňuje intenzivnější spolupráci a individuální přístup. Matoušek (2003) se též zabývá faktory, na které je žádoucí
35
se soustředit při rodinné terapii. Může to být kulturní orientace rodiny, její hodnoty, struktura, vazby a vztahy, komunikace mezi členy navzájem
s okolím, historie,
vnímání změn, řešení krizí apod. Terénní rodinní poradci Rodinný poradce poskytuje služby v oblasti rodinných problémů. Například, když má dítě v rodině problémy s chováním, vyskytují se neshody mezi rodiči, rodiče si nevědí rady s výchovou(třeba i po rozvodu), při obtížích v soužití dvou generací, ve vztahu mezi dospělými dětmi a rodiči,
když se rodina octne v těžké životní situaci
apod. Může jít ale také například o terénní pracovní poradce, kteří pomáhají motivovaným klientům v úzké vazbě na úřady práce a zaměstnavatele získat zaměstnání. Asistence pro rodiny Jde o podporu a stimulaci rodin v obtížné životní situaci a díky preventivnímu působení může dojít ke zlepšení sociálního fungování celé rodiny. Intenzivní spolupráce odborníků s rodinou a problémovými dětmi v terénu i ambulantně
Cenově dostupné víkendové programy pro rodiny s dětmi Sociální asistence Tato služba je určena především rodinám či jednotlivcům pocházejícím z dlouhodobě znevýhodňujícího prostředí. Cílem je snížit rizika prohlubování klientových sociálních problémů. Většinou jde o formu intenzivní
36
dlouhodobé sociální práce v terénu. Často včas odhalí domácí násilí a předchází jejich zařazení do ústavu. Aktivizační
služby pro rodiny ze sociálně vyloučených
lokalit
Tyto služby by měly obsahovat tyto základní činnosti: výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Středisko výchovné péče Jak uvádí SVP Hradec Králové, jde o preventivně výchovnou péči pro děti a mládež s negativními jevy chování, u nichž zatím není potřeba rozhodnout pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy ve speciálních výchovných zařízeních. Jde buď o internátní pobytová výchovná zařízení nebo zařízení, která poskytují ambulantní péči i poradenské služby. Nízkoprahové kluby pro děti a mládež Jak uvádí Česká asociace streetwork, pojem nízkoprahový klub vznikl přibližně před patnácti lety. Je určen pro děti a mládež a nachází se mezi rodinou a školou. Je to prostor, kam mají děti a mládež volný přístup a v některých případech zde nalézají podporu při realizaci vlastních nápadů. V České republice je evidováno 127 zařízení pod názvem nízkoprahový klub pro děti a mládež. Cílem je minimalizovat rizika, umožnit lepší 37
orientaci v sociálním prostředí a vytvářet podmínky k účelnému naplnění volného času. Zákonem o sociálních službách (2006) je dáno, že jsou zde poskytovány ambulantní, popřípadě terénní služby dětem ve věku od 6 do 26 let ohroženým společensky nežádoucími jevy. Volnočasové aktivity pro mládež Tyto aktivity se mohou týkat širokého spektra činností, od sportů, zájmových kroužků po výuku jazyků, ovládání počítače nebo třeba kurzu sebeobrany. Terénní sociální práce s mladistvými Terénní sociální pracovníci působí zejména v lokalitách a komunitách ohrožených sociální patologií a sociálním vyloučením, vyhledávají potřebné klienty v jejich přirozeném prostředí. Terénní pracovník je především průvodcem pro mladého člověka, podporuje ho, pomáhá mu s jeho problémy. Preventivní programy pro mládež Preventivní programy probíhají především na školách, ale není jich dostatek a také kvalita není v některých případech dostatečná. Týkají se především prevence zneužívání návykových látek a prevence kriminality. Probační program Probační program je individuální program vytvořený pro pachatele ve spolupráci s probačním úředníkem.
38
Jde zejména o program terapeutický, program sociálního výcviku, psychologického poradenství, program zahrnující obecně prospěšnou činnost, vzdělávací, doškolovací, rekvalifikační nebo jiný vhodný program k rozvíjení sociálních dovedností a osobnosti mladistvého. Jde zde také o urovnání vztahů mezi pachatelem a poškozeným. (Návrh systému pravidel a kritérií včetně kontrolních mechanizmů pro akreditaci a ověřování kvality probačních programů (PRP) pro mladistvé pachatele, 2004) Organizované skupinové či individuální brigády pro mládež mezi patnácti a osmnácti lety
Dům na půl cesty Podle Wikipedie, je dům na půl cesty spíše azylovým domem pro mladé lidi v problémech. Mezi klienty nejčastěji patří náctiletí, kteří odešli nebo uprchli z dětského domova, zaléčení uživatelé drog, děti alkoholiků apod. Toto zařízení klientům nabízí materiální, sociální a právní podporu. Je jim zde poskytována taková pomoc, aby dokázali žít na vlastních nohách a ve společnosti uspěli. Přítomnost sociálního pracovníka na velkých základních a na zvláštních školách
Specializované třídy na základních školách s malým počtem žáků pro děti s LMD a ADHD, pro děti s nutností individuálního přístupu případně s psychiatrickými problémy apod.
39
Krizová lůžka Při neodkladné pomoci lidem, kteří nejsou schopni vlastními silami zvládnout v potřebném čase svoji životní situaci jsou krátkodobě poskytována krizová lůžka, na nichž může pacient strávit většinou až okolo 7 dní. Intervenční ubytování Jde o ubytování v intervenčních centrech, což jsou,podle Magdalenia, centra, která zprostředkovávají sociální, lékařské, psychologické a právní poradenství obětem např. ohroženým násilným chováním ze strany blízkých osob. Úkolem je také koordinace zúčastněných institucí (OSPOD, Policie, nestátní instituce). Azylový dům Jsou to zařízení určené k přechodnému ubytování pro osoby bez přístřeší za současné motivace k aktivitě a pomoc s navržením a realizací způsobů, jak si zajistit vlastní bydlení. Tato služba již v regionu existuje, ale poptávka je mnohonásobně vyšší, nabídka je tedy nedostatečná. Služby pobytového zařízení pro matky s dětmi – bez omezení
Tato zařízení poskytují přechodné ubytování, poradenské, sociální a případně výchovné služby osamělým matkám s dětmi nebo těhotným ženám v krizové životní situaci, kterou nemohou nebo neumějí samy řešit. (Obce, města, regiony a sociální služby, 1997)
40
Přímo v České lípě funguje dům pro matky s dětmi Jonáš, provozovaný Charitou, ale pobyt je zde časově omezen a kapacita pouze 40 lůžek. Poradna pro svobodné matky Etopedické a psychologické poradenství rozloženého po celém regionu
Zařízení následné péče pro závislé Informační portál o ilegálních a legálních drogách uvádí, že cílem této služby je, aby byl člověk schopen fungovat v takovém stavu, ve kterém je po úspěšné léčbě. Následná péče může mít různé formy: opakovací léčby, doléčovací skupiny či svépomocné skupiny apod. Může mít též formu individuálních pohovorů, zajišťovaných AT ordinacemi, popřípadě K-centry nebo klinickými psychology. Důraz se klade na posilování abstinence. Specializovaná pracoviště pro následnou péči se u nás většinou nazývají doléčovací centra. Zařízení pro navrátilce z výkonu trestu Jde především o dlouhodobější bydlení, pomoc s hledáním práce a opětovným začleněním do společnosti. Také preventivní působení proti návratu k trestné činnosti. Multikulturní centrum Centrum zabývající se různými jazykovými, etnickými i náboženskými kulturami, které žijí v České republice. Toto
41
centrum se snaží minimalizovat konflikty mezi těmito kulturami a o jejich harmonické soužití. Hospicová péče pro rodiny s umírajícím členem Podle portálu Osobní asistence jde o péči, která nabízí těžce nemocným a jejich blízkým pomoc, kdy už jsou prostředky medicíny, síly a schopnosti nejbližšího okolí pečovat o nemocného nedostačující. Poskytuje v lůžkových hospicových zařízeních i doma ve spolupráci s rodinou nemocného. Snaha o zvýšení počtu kvalitních (myšleno vyškolených) mužských jedinců pro volnočasové aktivity dospívající mládeže včetně adrenalinových sportů
Zde se samozřejmě nejedná o službu, ale je to požadavek, jehož splnění by zkvalitnilo spoustu služeb a pracovníci ho považují za významný.
4.1.2. Další služby
Mateřské centrum Zde jde vlastně o klub pro matky s malými dětmi. Cílem je usnadnit matkám situaci, která vyplyne z toho, že přeruší pracovní poměr, ztrácí některé společenské kontakty. Jde též samozřejmě o posílení komunikace nejmenších dětí a možnost tvorby sociálních vazeb.
42
Další speciálně-pedagogická poradna Podle Pedagogicko-psychologické poradny v Kroměříži, pomáhá tato instituce řešit výukové a výchovné problémy dětí předškolních zařízení, žáků základních škol, středních škol, speciálních škol a školských výchovných zařízení. Pomáhá též při profesionální orientaci žáků a zajišťuje odborné pedagogicko-psychologické služby pro předškolní zařízení, školy a školská výchovná zařízení. Provádí též pedagogicko-psychologická vyšetření dětí a žáků, poskytuje metodickou pomoc pedagogickým pracovníkům a výchovným poradcům na školách a psychologům ve školských výchovných zařízeních. Mediační služby Jak uvádí Matoušek (2003), v případě mediace se jedná o vyjednávání a uzavření dohody pomocí vyškoleného zprostředkovatele – mediátora. Výsledkem tohoto procesu by měla být reálná dohoda, a to taková, aby ji všichni účastníci považovali za nejlepší řešení. Podporované bydlení Jde o časově neomezenou službu, která se poskytuje osobám s omezenými schopnostmi sebeobsluhy. Cílem je pomoci klientovi s vedením domácnosti včetně hospodaření tak, aby mohl žít ve svém přirozeném prostředí. Podporované zaměstnávání Jde o službu časově omezenou ale dlouhodobou (až na 2 roky), kde je hlavním předpokladem aktivita klienta. Cílem
43
je umožnit lidem v produktivním věku získat a udržet si místo na otevřeném trhu práce. Specializované programy pro pachatele domácího násilí Podle Matouška (2005) tato služba funguje např. ve Švédsku a jde především o to, aby pachatel převzal za své jednání plnou odpovědnost a o to, aby dokázal korigovat své chování a agresivní sklony.
44
ZÁVĚR
Ohrožené rodiny jsou v současné době poměrně výrazným problémem. Rodina jako instituce je velice důležitá jak pro dítě, tak pro dospělého. Proto je třeba se o ni zajímat především z hlediska správného fungování a v případě potíží zasáhnout. Orgán sociálně-právní ochrany dětí tuto práci zastává. K tomu, aby mohl pomáhat na dobré úrovni, je třeba aby měl k dispozici kvalitní síť služeb zabývajících se rodinou jako celkem i jejími jednotlivými členy. Cílem mé práce je především popsat služby pro ohrožené rodiny v okrese Česká Lípa a zjistit, zda je tato síť služeb podle mínění sociálních pracovníků pro potřeby klientů dostatečná. Dále na podkladě kontaktu se sociálními pracovnicemi OSPOD Česká Lípa navrhnout služby, které by v okrese mohly najít své uplatnění. Z mého výzkumu na podkladě dotazníků a rozhovorů vyplynulo, že síť služeb zdaleka nepokrývá potřeby klientů v okrese. Toto je zřejmé především z množství služeb, které mi navrhli přímo sociální pracovníci. Jako nejžádanější služby se ukázaly být intenzivní rodinná terapie, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a terénní služby pro ohrožené rodiny, které v okrese zcela chybí. Za další významný problém považuji informovanost klientů o nabízených sociálních službách. Odpovědi pracovníků byly sice poměrně vyrovnané, ale já sama považuji informovanost za nedostatečnou. Ta by se dala 45
zvýšit pomocí letáčků na různých veřejně přístupných místech, ale též kvalitními přehlednými internetovými stránkami s podrobným popisem služeb. Za největší problém považuji přetíženost sociálních pracovníků, kteří díky přílišnému množství klientů nemají možnost věnovat se jejich problémům v dostatečné míře. Přestože bylo mou snahou
co nejkvalitněji zmapovat
potřebu služeb v okrese, není výčet služeb úplný. Přesto doufám, že tato práce bude pracovníkům orgán sociálněprávní ochrany dětí nápomocna.
46
Citované zdroje Literatura: Katalog sociálních služeb Libereckého kraje, II. vydání, vydal Liberecký kraj resort sociálních věcí, bezpečnosti a problematiky menšin, Liberec 2006 Kempe R.S., Cempe C.H.: Child abuse – The developing child, Twelfth printing, USA, 1994, ISBN 0-674-11425-6 Koukolík F., Drtinová J.: Zlo na každý den, Život s deprivanty I, Galén, Praha 2001, ISBN 80-7262-088-6, s. 225 Matějček, Z.: O rodině vlastní, nevlastní a náhradní, Portál, Praha 1994, ISBN 80-85282-83-6, s. 47 Matoušek, O.: Práce s rodinou in Matoušek O. a kol.: Metody a řízení sociální práce, Portál, Praha 2003, ISBN 80-7178548-2, s. 186-189 Matoušek, O.: Rodina jako instituce a vztahová síť, II. vyd. SLON, Praha 1997, ISBN 80-85850-24-9, s. 106, 107 Matoušek, O.: Slovník sociální práce, Portál, Praha 2003, ISBN 80-7178-549-0, s. 105 Matoušek, O.: Sociální práce se zneužívanými, týranými a zneužívanými dětmi a jejich rodinami in Matoušek O. a kol.: Sociální práce v praxi, Portál, Praha 2005, ISBN 80-7367002-X, s. 35, 36, 63 Možný, I.: Sociologie rodiny, SLON, Praha 1999, ISBN 8085850-75-3, s. 181 Národní zpráva o rodině, vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Praha 2004, s. 137 - 140 Obce, města, regiony a sociální služby, I. vydání, vydal SOCIOKLUB, Praha 1997, ISBN 80-902260-1-9, s. 134 Pazlarová H.: Přednášky Náhradní rodinná péče, Katedra sociální práce Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, letní semestr 2007
47
Spisy OSPOD Česká Lípa založené od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2006 Warshak, R.A.: Revoluce v porozvodové péči o děti, Portál, Praha 1992, ISBN 80-7178-089-8, s. 112 Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách, Parlament ČR, 2006, s. 1, 2 , 14 Zákon 109/2002 Sb. o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, Parlament ČR, Praha 2002, s. 2,5-10 Zákon 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, Parlament ČR, Praha 1999 Zákon 50/1973 Sb. o pěstounské péči, Parlament ČR, Praha 1973, s. 2-3
Webové stránky: Brandýské mateřské centrum Matýsek: http://www.bmc.brandysnl.cz/, 2.5. 2007 Česká asociace streetwork: http://www.streetwork.cz/index.php?option=com_content&task= view&id=638&site=cas, 1.5. 2007 Dobromysl: http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=520 , 30.3. 2007 drogy-info.cz Informační portál o ilegálních a legálních drogách: http://www.drogy-info.cz/index.php/info/glosar_pojmu/n, 2.5. 2007 Encyklopedie Wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%AFm_na_p%C5%AFl_cesty, 2.5. 2007 Magdalenium, pomoc obětem domácího násilí: http://www.magdalenium.cz/html/legislativa.htm, 2.5. 2007 Pedagogicko-psychologická poradna Kroměříž: http://www.poradna-km.cz/, 2.5. 2007
48
Portál Justice.cz: http://portal.justice.cz/ms/soubor.aspx?id=29755., 2.5. 2007, Návrh systému pravidel a kritérií včetně kontrolních mechanizmů pro akreditaci a ověřování kvality probačních programů (PRP) pro mladistvé pachatele, vyd. Probační a mediační služba České republiky, str. 7 Portál Osobní asistence, Hospicová péče: http://www.osobniasistence.cz/hospic1.php, 2.5. 2007 Prev-centrum Praha6: http://prevcentrum.cz/browseresult.php?href=defzpojmcpmr, 2.5. 2007 Regionální informační servis: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&sid=1730&mid=1187 , 30.3 2007 Stránky www.sagit.cz ,Zákon o sociálních službách: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb06108&cd=76 &typ=r Střediska výchovné péče Hradec Králové: http://www.hradeckral.cz/nab%C3%ADdky/stediska.htm, 2.5. 2007
49
Příloha číslo 1: Vážený pracovníku, obracím se na Vás s prosbou o zodpovězení následujících otázek týkajících se sociálních služeb v našem regionu. Informace od Vás získané budou sloužit pouze k vypracování bakalářské práce. Děkuji za spolupráci. Michaela Kubíčková
1. Zkuste uvést, jak často se během roku setkáváte s následující problematikou. Křížkem označte nejvíce vyhovující možnost
velmi často
často
někdy
nikdy
ÚPRAVA POMĚRŮ RODINNÉ VZTAHY-PROBLÉMY FINANČNÍ PROBLÉMY PROBLÉMY S BYDLENÍM HYGIENA BYDLENÍ ALKOHOL DROGY JINÉ ZÁVISLOSTI (AUTOMATY, PC) ZANEDBÁVÁNÍ PÉČE O DÍTĚ TÝRÁNÍ DÍTĚTE SEXUÁLNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ DÍTĚTE PROBLÉMOVÉ CHOVÁNÍ DÍTĚTE PĚSTOUNSKÁ PÉČE ADOPCE URČENÍ/POPŘENÍ OTCOVSTVÍ TRESTNÁ ČINNOST DÍTĚTE DOMÁCÍ NÁSILÍ VŮČI ŽENĚ TRESTNÁ ČINNOST DOSPĚLÉHO
U následujících otázek zakroužkujte Vámi zvolenou možnost, popř. vypište. 2. Myslíte si, že služby v našem regionu pokrývají potřeby Vašich klientů? ano
spíše ano
spíše ne
50
ne
3. Uveďte dalších 5 služeb, které postrádáte v pořadí od nejpotřebnější k méně potřebné: 1.……………………………………………………………………………… 2.……………………………………………………………………………… 3.……………………………………………………………………………… 4.……………………………………………………………………………… 5………………………………………………………………………………… 4. Myslíte si, že jsou klienti o nabídce služeb v regionu dobře informováni? ano
spíše ano
spíše ne
ne
5. Jakým způsobem by se podle Vás dala informovanost klientů o nabídce služeb zvýšit? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 6. Myslíte si, že je úkolem OSPOD o službách v regionu klienty informovat? ano
spíše ano
spíše ne
ne
7. Které z vyjmenovaných služeb klientům nabízíte nejčastěji? často CENTRUM PRO RODINU PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ PORADNA VOLNOČASOVÁ CENTRA/AKTIVITY /KLUB RODIČŮ DŮM PRO MATKY S DĚTMI AZYLOVÝ DŮM DŮM NA PŮLI CESTY ZAŘÍZENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ CIZINCŮ KRIZOVÉ CENTRUM MANŽELSKÁ A PŘEDMANŽELSKÁ PORADNA PORADNA PRO CIZINCE VZDĚLÁVACÍ, REKVALIFIKAČNÍ KURZY CENTRUM DENNÍCH SLUŽEB CENTRUM PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ PORADNA PRO RODINU A MEZILIDSKÉ VZTAHY PORADNA PRO OBĚTI TRESTNÝCH ČINŮ
51
občas
zřídka
nikdy
8. Které z následujících služeb by se podle Vašeho názoru v našem regionu uplatnily? ano
částečně ne
RANÁ PÉČE NÍZKOPRAHOVÉ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ MEDIAČNÍ SLUŽBY PODPŮRNÉ SLUŽBY PRO OSAMĚLÉ MATKY SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI TERÉNNÍ SLUŽBY PRO OHROŽENÉ RODINY SKUPINY DĚTÍ PO ROZVODU PROGRAMY PRO RODIČE ŠPATNĚ ZACHÁZEJÍCÍ S DĚTMI SKUPINY MATEK, KTERÉ SE VZDALY VÝHRADNÍ PÉČE PROGRAMY PRO PACHATELA DOMÁCÍHO NÁSILÍ PROGRAMY PRO RODIČE POPOUZEJÍCÍ DÍTĚ PROTI DRUHÉMU RODIČI KRÁTKODOBÁ PĚSTOUNSKÁ PÉČE V RODINÁCH S PROFESNÍM ZAMĚŘENÍM INTENZIVNÍ RODINNÁ TERAPIE
9. Napadají Vás jiné služby, které by se v tomto regionu uplatnily? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… Ve Skotsku funguje organizace One plus, která realizuje programy a kurzy pro osamocené rodiče. Předpokládá také, že se rodiče zapojí do činnosti organizace na všech úrovních, nejen jako klienti. Osamocení rodiče představují vysoké procento pracovníků. K hlavním aktivitám patří pracovně-profesní a psychologické poradenství, vzdělávání a práce ve skupinách. Kurzy předcházející odbornému vzdělávání jsou považovány za klíčový předpoklad znovuzískání sebevědomí prostřednictvím ověření životních zkušeností, poznání vlastních schopností a získávání informací o příležitostech ke vzdělávání. Kromě kurzů zakončených akreditací probíhá odborné vzdělávání v oblasti péče o děti, sociální péče, hospodaření a administrativy. V rámci projektu organizace zajišťuje hlídání dětí, protože právě tato služba podmiňuje vzdělávání rodičů. V zahraničí existují služby pro rodiče nevhodně zacházející s dítětem. Mají obvykle podobu skupinových sezení, při kterých se využívá kognitivně-behaviorálních postupů přeučujících spontánní reakce klientů na frustraci, podporují odpovědnost klientů za vlastní chování a pokouší se ovlivňovat jejich sklon obviňovat jiné členy rodiny. Podporují empatii klienta a porozumění druhým.
52
Matky, které se vzdaly výhradní péče se ve společnosti cítí ostrakizovány, ale nemusí být v této situaci samy, v USA byli založeny organizace „Matky bez výhradní péče“. Jde o celostátní svépomocné skupiny organizované tak, aby poskytovaly emoční podporu těmto nekonformním matkám. Tyto organizace mohou pomoci, podpořit ženu, ale nemohou vymazat trápení matky, která je odloučena od svého potomka, nemohou vyplnit prázdné místo po dětech. Rozvod má na děti negativní dopad v mnoha oblastech, proto v Anglii vznikají skupiny, které pomáhají dětem vyrovnat se s touto skutečností. Děti ve skupinách nacházejí podporu, porozumění i příležitost ke vzájemné pomoci. Mají zde možnost svobodně se vyjádřit – sdělovat skutečnosti, myšlenky a pocity a nemusí se obávat, že se to někdo dozví, že raní rodiče, nemusí si dělat starosti s loajalitou k rodičům. Pro dítě je dobré najít děti, které prožily to samé, protože to umí pochopit. Skupiny jsou tvořeny dětmi přibližně stejného věku, protože děti různého věku na situaci reagují jinak a trápí je troch u odlišné problémy. Bohužel diagnostika a řešení syndromu zavrženého rodiče u nás zatím nepatří do běžné rutiny sociálních pracovníků, soudců, ani psychologů a lékařů. V USA mají zkušenosti s deprogramovacími postupy, které jsou odstupňované podle stupně zavržení. Výchova může zůstat u programujícího rodiče, soud určí terapeuta, který zpočátku řídí styk dítěte se zavrhovaným rodičem, při nespolupráci programujícího rodiče jsou možné sankce jako napomenutí, pokuty, obecně prospěšné práce nebo odsouzení. Je-li zavržení vážnější, soud nařídí program pro dočasný pobyt dítěte v neintegračním zařízení, kde probíhá terapie specializovaná na syndrom zavrženého rodiče a je neutralizováno programování. Reintegrační zařízení bývá často relativně izolovaná venkovská farma, kde odcizené dítě a zavržený rodič společně pracují, připravují jídlo, hrají hry a sportují. Zavržený rodič přijede proškolený,připravený na počáteční nenávist dítěte, která postupně přechází v běžný negativismus, hranou lhostejnost, okukování a zájem. Vztah k programujícímu rodiči projde krizí, ale obvykle se nezhorší. Dítě bývá k tomuto rodiči chápavější, ale vůči programování je už imunní. Soud také může iniciovat změnu výchovy, kdy dítě přejde do péče zavrženého rodiče a nařídí styk dítěte s programujícím rodičem monitorovaný určeným terapeutem.
53
RESUMÉ
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ohrožených rodin, popisuje některé problémy, se kterými se tyto rodiny mohou potýkat a službami, které jsou jim v České republice nabízeny. Dále se zaměřuje na služby rodinám nabízené v okrese Česká Lípa a navrhuje další, které by v okrese mohly najít své uplatnění, což je též cílem mé bakalářské práce. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část a na čtyři kapitoly. Do teoretické části je zahrnuta kapitola první a druhá, do praktické části kapitoly zbývající. V první kapitole se věnuji popisu orgánu sociálněprávní ochrany dětí, jeho funkcím a kompetencím. Také vymezení okresu Česká Lípa a představuji místní OSPOD. V kapitole druhé se věnuji problematice ohrožených rodin v ČR, problémům, se kterými se setkávají a sítí služeb, které jsou jim nabízeny. Třetí kapitola je věnována podrobné analýze spisů OSPOD Česká Lípa, zabývá se problematikou ve spisech uvedenou, též uvádí početní vyjádření zastoupení jednotlivých problémů. Dále je zde uvedena práce s dotazníkem, který byl vytvořen speciálně pro zjištění
54
problematiky služeb pro ohrožené rodiny v okrese a rozbor odpovědí na jednotlivé otázky. Poslední kapitola se zabývá výhradně navrženými službami pro okres Česká Lípa. Pomocí dotazníků, rozhovorů a prostudování literatury jsem došla k závěru, že služby nabízené v okrese jsou sice četné, ale plně nepokrývají potřeby klientů. Navržených služeb je poměrně hodně a pokud by se v budoucnu povedlo zavést v okrese alespoň některé, bylo by to rozhodně prospěšné.
55
