Katedra filosofie a religionistiky Katedra teologické a sociální etiky POŽADAVKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM V OBORU ETIKA platné pro obor ETIKA V SOCIÁLNÍ PRÁCI (Mgr.) v akademickém roce 2012/2013
Státní závěrečná zkouška trvá 20 minut (předchází jí dvacetiminutová příprava), student/ka si vylosuje dvě otázky – po jedné z každého bloku otázek (blok I. Teoretická východiska aplikace etiky v sociální práci a blok II. Aplikovaná etika a náboženství, Sociální etika a charita). Součástí státní zkoušky je i rozprava nad jedním ze dvou prostudovaných titulů ze seznamu doporučené odborné literatury, kdy student/ka prokáže znalost a reflexi zvolené literatury.
Doporučená literatura: -
-
ADAMCOVÁ, L. a kol. Úvod do rozvojových studií. Praha: Nakl. VŠE, 2006. ANZENBACHER, A. Křesťanská sociální etika. Úvod a principy. Brno: CDK, 2004. ARENDTOVÁ, H. Vita activa. Praha: OIKOYMENH, 2007. ARISTOTELÉS, Etika Nikomachova. Praha: Rezek, 1996. BANKS, S. Ethics and values in social work. New York: Palgrave, 2001. BARON, M. – PETTIT, P. – SLOTE, M. Three methods of ethics: a debate. Malden (MA) – Oxford – Carlton: Blackwell, 1997. BERLIN, I. Čtyři eseje o svobodě. Praha: Prostor, 1999. CORETH, E. Co je člověk? Praha: Zvon, 1994. FIALA, P., HANUŠ, J., VYBÍRAL, J. (eds.) Katolická sociální nauka a současná věda. Interdisciplinární analýzy sociálních encyklik Jana Pavla II. Brno: CDK, 2004. FIALA, P. Laboratoř sekularizace. Náboženství a politika v ne-náboženské společnosti: český případ. Brno: CDK, 2007. FRANKL, V. Lékařská péče o duši. Brno: Cesta, 2006. FUKUYAMA, F. Velký rozvrat. Lidská přirozenost a rekonstrukce společenského řádu. Praha: Academia, 2006. GUGGENBÜHL-CRAIG, A. Nebezpečí moci v pomáhajících profesích. Praha: Portál, 2007. HANUŠ, J. Křesťanství a lidská práva. Brno: CDK, 2002.
-
-
HRUBEC, M. ed. Globální spravedlnost a demokracie. Praha: FILOSOFIA, 2004. CHAPMAN, R. A. Etika ve veřejné službě pro nové tisíciletí. Praha: Sociologické nakl., 2003. JONAS, H. Princip odpovědnosti. Praha: OIKOYMENH, 1997. JOUVENEL, B. de Etika přerozdělování. Praha: OI, 1998. KLÖCKER, M., TWORUSCHKA, M., TWORUSCHKA, U. Wörterbuch Ethik der Weltreligionen. Die wichtigsten Unterschiede und Gemeinsamkeiten. Gütersloher, 1995. KELLER, J. Soumrak sociálního státu. Praha: Slon, 2005. KOMÁRKOVÁ, B. Původ a význam lidských práv. Praha: SPN, 1990. KÜNG, H. Světový étos pro politiku a hospodářství. Praha: Vyšehrad, 2000. LAUBACH, T. (eds.) Angewandte Ethik und Religion. Tübingen, 2003. LÉVINAS, E. Etika a nekonečno. Praha: OIKOYMNENH, 1994. LINVILLE, M., D. Je vše dovoleno? Morální hodnoty ve světě bez Boha. Praha: Návrat domů, 2003. LOEWENSTEIN, B. W. Projekt moderny. O duchu občanské společnosti a civilizace. Praha: OIKOYMENH, 1995. MACINTYRE, A. Ztráta ctnosti. K morální krizi současnosti. Praha: OIKOYMENH, 2004. NOVAK, M. Filosofie svobody. Praha: Vyšehrad, 1998. NUSSBAUMOVÁ, M. R. Křehkost dobra. Praha: OIKOYMENH, 2003. PLATÓN, Protagoras. Praha: OIKOYMENH, 2000. POKOJ A DOBRO. List k sociálním otázkám v ČR k veřejné diskusi. Praha: ČBK, 2000. POSPÍŠIL, C. V. Teologie služby. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 2002. RATZINGER, J. Evropa. Její základy dnes a zítra. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2005. RATZINGER, J. Pravda, hodnoty a moc. Brno: CDK, 1996. RAWLS, J. Teorie spravedlnosti. Praha: Victoria Publishing, 1995. RICKEN, F. Obecná etika. Praha: OIKOYMENH, 1995. ROLNÝ, I., LACINA, L. Globalizace, etika, ekonomika. Boskovice: Nakladatelství František Šalé - Albert, 2001. SOKOL, J. Člověk a náboženství. Proměny vztahu člověka k posvátnu. Praha: Portál, 2004. SPAEMANN, R. Štěstí a vůle k dobru. Praha: OIKOYMENH, 1998. SPIEKER, M. Sociální stát a jeho krize. Praha: ČKA, 1996. ŠRAJER, J., MUSIL, L. (eds.) Etické kontexty sociální práce s rodinou. Č. Budějovice, Brno: Albert, 2008. ŠRAJER, J., Suicidium, sebeobětování, nebo mučednictví, Praha: Triton, 2009. TROJAN, J. S. Idea lidských práv v české duchovní tradici. Praha: OIKOYMENH, 2002. TUGENDHAT, E. Přednášky o etice. Praha: OIKOYMENH, 2004. VRÁNA, K. Experiment křesťanství. Praha: Zvon, 1995. WEISCHEDEL, W. Skeptická etika. Praha: OIKOYMENH, 1999. WILKEN, U. (Ed.) Soziale Arbeit zwischen Ethik und Ökonomie. Freiburg, Lambertus Verlag, 2000.
OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE: I.
Teoretická východiska aplikace etiky v sociální práci
1. Východiska oboru Etika v sociální práci jako obor vysokoškolského studia a sociální práce jako profese. Profesní etika. Etické kodexy pro soc. práci (národní, mezinárodní). Filosofická etika jako neempirická věda. Význam etické teorie a její vztah k praxi. Reflexivní a technické pojetí významu etiky pro sociální práci. Hodnoty v soc. práci. 2. Problém orientace sociálního pracovníka Fundamentální (obecná) a aplikovaná (speciální) etika (vyjasnění pojmů). Předměty filosofické etiky (moralita – mravnost). Mravní předporozumění. Pojem a důležitost svobody (různá pojetí). Roviny lidské praxe. Normy (zdůvodnění autoritou, diskursem) Relativizace (Marx, Nietzsche, Freud). 3. Způsob morální argumentace v sociální práci I: Empiristická východiska Filosofická východiska empirismu. Hedonismus (rozdělení). Humova etika. Klasický utilitarismus (kvantitativní a kvalitativní pojetí). Čtyři principy utilitarismu. Utilitarismus pravidel. Obtíže utilitarismu a možnosti jejich řešení. Kritika, meze, aplikace a využití v soc. práci. 4. Způsob morální argumentace v sociální práci II: Deontologismus, Kantova etika Rozdíl mezi deontologií a utilitarismem. Kantova etika (etický formalismus). Praktický rozum jako zákonodárce. Úcta k ideji obecného zákona. Dobrá vůle. Maximy a obecný zákon. Kategorický a hypotetický imperativ. Autonomie člověka. Osoba jako účel o sobě. Význam Kantovy etiky pro sociální práci. Kritika, meze, aplikace a využití v soc. práci. 5. Způsob morální argumentace v sociální práci III: Aristotelova etika, Etika ctností Aristotelova návaznost na Platónovu etiku ctností (shody, rozdíly). Pojem ctnost (definice, kardinální ctnosti, Aristotelovo pojetí ctností). Etické a dianoetické ctnosti (fronésis). Etika ctností v současnosti (MacIntyre, Ztráta ctnosti a další pojetí). Kritika, meze, aplikace a využití v soc. práci. 6. Způsob morální argumentace v sociální práci IV: Etika přirozeného zákona, Svědomí Pojmy: fysis – nomos (u sofistů, u Aristotela). Pojem přirozenost. Teoretický a praktický rozum u Aristotela. Přirozený zákon u Tomáše Akvinského. Pojem svědomí – 3 roviny (funkce) svědomí. Svědomí před a po činu, svědomí správné a bludné. Zlaté pravidlo. Hledání univerzální etiky (dokument MTK, 2008).
7. Způsob morální argumentace v sociální práci V: Metaetika (analytická etika) Pojem metaetika (analytická etika) – definice, význam v rámci etiky. 4 základní, výpovědní roviny: morální, metamorální, etická a metaetická (A. Pieper). Humův zákon. Naturalistický omyl (Moore). Preskriptivismus, decisionismus (Hare). Kritika, aplikace a využití v soc. práci. 8. Antropologické předpoklady etiky v sociální práci. Slabost a potřebnost člověka Antropologie a etika (možné vztahy). Člověk jako „myslící bytost“. Člověk jako „tázající se bytost“ (Vrána, Coreth). Lidský pobyt jako „starost“ (Heidegger). Lidská přirozenost. Člověk jako osoba (etické důsledky, různá pojetí). Lidská důstojnost (etické důsledky, různá pojetí). Otázka lidské slabosti z antropologického hlediska. Smysl utrpení a oběti. 9. Láska a přátelství v soc. práci. Lidský vztah jako součást profese. Láska a přátelství u Platóna a Aristotela (charakteristika, rozdíly, význam zdravé sebelásky, náměty pro soc. práci). Láska k bližnímu a přátelství v křesťanství. Sociální aspekty lásky a přátelství v encyklice Deus caritas est. Ordo amoris jako rámec pomoci (Spaemann).Vztah mezi pracovníkem a klientem. Moc a pomoc: řídit či podporovat? Hranice mezi pracovníkem a klientem (Kopřiva). 10. Etický konflikt, etický problém a etické dilema v sociální práci Vyjasnění pojmů: etický konflikt (intrasubjektivní - intersubjektivní), etický problém, etické dilema (definice, rozlišení, různé užití pojmů, příklady). Řešení etických problémů a dilemat za pomoci různých etických přístupů a teorií. Etické problémové okruhy v kodexu Společnosti soc. pracovníků ČR. 11. Smysl a zdařilost lidského života z hlediska sociální práce Cíl sociální práce a cíl lidského života. Pojem smyslu života (různé definice, pojetí). Stupně smyslu. Etika a víra – transcendentní rozměr lidské bytosti a náboženský smysl člověka. Transitivnost smyslu a nedisponovatelnost dovršeného dobra (Anzenbacher). Svrchované a dovršené dobro (Kant). Zdařilost života (Aristotelés). Antická a křesťanská odpověď, různé náboženské pohledy na smysl života. Životní cíl pomáhajícího a potřebného. Vydařený všední den. 12. Lidská práva a jejich význam pro sociální práci Lidská práva jako hlavní zdroj profesní etiky sociálního pracovníka. Dějinný původ étosu lidských práv. Lidská důstojnost – pojetí klasické a moderní. Projekt moderny. Moderní pojetí politiky, teorie společenské smlouvy. Moderní koncepce lidských práv a s ní spojené etické otázky. Kodifikace lidských práv. Všeobecná deklarace lidských práv a kodex Společnosti soc. pracovníků ČR.
II. Aplikovaná etika a náboženství, charita a sociální etika 13. Světová náboženství – etické přístupy a argumentace Roviny řešení problémů života a světa (náboženství, filosofie, věda). Rozlišení: náboženství, víra; polyteistická, monoteistická náboženství. Etika světových náboženství (židovství, křesťanství, islám), etika východních náboženství (filosofických směrů) (buddhismus, hinduismus) – argumentační přístupy, pojetí člověka. Solidarita s trpícím člověkem ve velkých náboženských tradicích lidstva. 14. Teologicko-etická kompetence ve společnosti vědy Poznání a zdůvodnění etického požadavku: (Sokrates, Kant); vztah Boha a morálky (Dostojevský, Merks, Benedikt XVI. (Pascal) – žít tak, jako by Bůh existoval). Poznatky empirických věd a formulace etických závěrů (kompetence vědy v etických otázkách). Role církve v etickém diskursu (exklusivita teologického přístupu): šance, problémy. Náboženská dimenze sociální práce. 15. Morální problémy současné doby a její dopady na sociální práci Charakteristiky morálního problému současnosti (proměny etického paradigmatu, morálního vědomí (Lipovetsky), „psychologizace morální řeči“, morální chaos, „starý“ a „nový“ morální pořádek (Piťha) – dopady na pojetí etiky v sociální práci). Náboženství a společnost (Durkheim, Masaryk). Role rozumu, rodiny, výchovy, sociální práce v etických otázkách, v utváření morálního vědomí. 16. Charita, sociální etika a sociální učení církve Pojem charity, jeho kontext v biblickém a historickém diskursu, charita jako základní realizace církve. Definice a charakter sociální etiky, rozlišení sociální a individuální etiky, rozlišení sociální etiky a sociálního učení církve. Původ a dějinný vývoj sociálního učení církve, základní principy – personální, subsidiarita, solidarita, obecné dobro a jejich vztah k sociální práci. 17. Politické ideologie Charakter, typologie, klasifikace a škály politických ideologií. Dichotomie levice - pravice, Eysenckovo dvourozměrné spektrum. Antropologická, etická a sociálněetická východiska politických ideologií – vztah ke svobodě, rovnosti a spravedlnosti. Vztah politologie, politické filosofie a sociální etiky. 18. Demokratická společnost Teorie demokracie, podstatné charakteristiky demokratické společnosti, dějinný vývoj v antice a moderní době, formy demokracie. Etický rozměr demokracie, procesuální a normativní rozměr demokracie, „demokratický fundamentalismus“, problémy demokracie (Gasset, Schumpeter, Arrow, Sartori), postoje jednotlivých politických ideologií k demokracii, současné trendy, postoje sociálního učení církve k demokracii. 19. Občanská společnost Pojem občanské společnosti, jeho chápání, různá pojetí občanské společnosti, struktura občanské společnosti, vztah státu a občanské společnosti. Druhy, působení a agenda INGO´s. Spor o charakter občanské společnosti, hrozba „postdemokracie“. Význam, šance a problémy zájmových skupin, spolků a hnutí, církví. Občanská společnost - totalita (soc. encyklika Qudragessimo anno).
20. Sociální stát Charakter sociálního státu, typologie sociálního státu. Politické a ekonomické aspekty sociálního státu, pojem „democratic overload“. Kritika a perspektiva konceptu sociálního státu, jednotlivé ideologické pozice vůči sociálnímu státu a jejich etický rozměr. Sociálně-etické aspekty sociální politiky a sociálního státu, pozice sociálního učení církve. 21. Sociální spravedlnost Pojem spravedlnosti, dějinný vývoj pojmu, význam pojmu pro sociální etiku. Typy spravedlnosti – procedurální a materiální, distributivní, komutativní, kontributivní. Pojem sociální spravedlnosti a jeho kritika, ospravedlnění přerozdělování. Teorie smlouvy, teorie diskursu a teorie spravedlnosti. Současné teorie spravedlnosti (Rawls, Nozick, Hayek) a jejich kritika. 22. Aktuální etické otázky sociální politiky Otázka role státu v sociální politice, sociální kontrola, sociální práva, blahobyt. Rodinná politika – sociální, demografické a etické aspekty. Agenda feminismu a genderové rovnosti, její vývoj, role v současném politickém diskursu, antropologický a etický rozměr. Etické otázky antidiskriminačního zákonodárství. 23. Hodnota lidské práce Pojetí lidské práce v dějinách (antika, současnost). Sociální encyklika Laborem exercens - spiritualita práce, subjektivní a objektivní hodnota lidské práce, přímý a nepřímý zaměstnavatel). Workholismus, práce a odpočinek. Důsledky společensko-hospodářských změn pro svět práce, problém nezaměstnanosti. 24. Etické aspekty globalizace a rozvoje Definice globalizace, pluralita pohledů na globalizační procesy, pozitivní a negativní stránky globalizace v etickém rámci. Formy reakce na globalizaci, antiglobalizační hnutí. Etické aspekty ekonomické, politické a kulturní globalizace, otázka globální spravedlnosti, pozice sociálního učení církve (encyklika Caritas in veritate). Situace rozvojového světa, otázky celosvětové solidarity, etické aspekty chudoby a rozvoje v rozvojovém světě.
