Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ Důvody pro laktátové testování jsou zcela zřejmé: Pokud jsou ostatní faktory shodné, tak ten sportovec, který b ěhem závodu vyprodukuje nejvíce energie za časovou jednotku, tento závod vyhraje. Podstatná část tréninku je proto směřována k maximalizování přísunu energie do svalů. Nejefektivnější způsob měření rozvoje energetických systémů je laktátové testování. Existuje celá řada testů, ale pouze některé z nich dokáží měřit produkci energie ve svalech. §
Laktátové testování je nejsnadnější a nejjednodušší způsob měření energie. Jde o měření nepřímé.
§
Laktát se tvoří, když anaerobní systém vytváří energii. Koncovým produktem anaerobního metabolismu je pyruvát. Pyruvát je pak využíván pro aerobní metabolismus nebo se přemění na laktát. Část laktátu vstoupí do krevního řečiště a zde jeho koncentrace lze snadno změřit.
§
Jestliže jsou testy správně provedeny, laktátové testování určí aerobní i anaerobní kapacitu.
Stav pyruvátu a jeho přeměna na laktát jsou klíčovým faktorem pro odhad tvorby energie. Množství laktátu v krevním řečišti při různých intenzitách slouží k posouzení množství vytvořeného pyruvátu i jeho procentuálního využití pro tvorbu aerobní energie.
1
Graf 4.1 zjednodušeně popisuje produkci energie. Graf 4.1 : Tvorba energie
Množství laktátu v krvi při různých úrovních intenzity se užívá k odhadu kolik pyruvátu bylo vytvořeno a jaké procento bylo využito pro aerobní energii.
2
Bylo by samozřejmě žádoucí vědět, kolik pyruvátu vzniká, protože by to poskytlo přímý náznak vytvářené anaerobní energie. To je však prakticky nemožné. Je však snadné testovat množství laktátu v krvi a pak odhadnout oba energetické systémy.
Graf 4.2 :
3
Úrovně laktátu v krvi §
Před diskuzí o postupech laktátového testování je nezbytné se zmínit o odstraňování laktátu.
§
Jestliže svalové vlákno nemůže využít všechen pyruvát, ten se přemění na laktát.
§
Laktát se pohybuje z oblastí s vysokou koncentrací do oblastí s nižší koncentrací. Laktát opustí sval a přesune se nejprve do prostoru mezi svaly, a potom se většina dostane do krevního řečiště.
Graf 4.3 : Odstraňování laktátu
4
Kde a jak skončí tento laktát ? Jiné svaly v těle mají přebytečnou kapacitu pro využití pyruvátu na aerobní energii. Během fyzické zátěže laktát najde takovéto svaly s přebytkem kapacity, ve kterých přemění zpět na pyruvát a je využitý pro tvorbu aerobní energie. Svaly s p řebytkem kapacity mohou být hned vedle svalu, ve kterém se vytvořil nadbytek laktátu. Mohou se nacházet i v jiné části těla.
Graf 4.4 :
5
Přesun laktátu Hlavním konzumentem laktátu je srdeční sval. Laktát se také přetváří v játrech a v některých svalech na glykogen. Některé části těla během intenzivní fyzické zátěže laktát po určitou krátkou dobu zadržují. To vše se děje velmi rychle. Tento proces se nazývá „přesun laktátu“.
Graf 4.5 : Přesun laktátu
6
Hladiny laktátu v krvi §
Hladina laktátu v krevním řečišti v libovolném okamžiku představuje rozdíl mezi produkcí
a odstraňováním laktátu. V tomto kontextu je často používán termín
odbourávání laktátu.
Odbourávání se může týkat dvou procesů: §
odstraňování laktátu ze svalů, ve kterých se laktát vytváří
§
odstraňování laktátu z krevního řečiště
Graf 4.6 : Odbourávání laktátu
7
Dynamika laktátu §
V klidu
se většina vytvořeného laktátu dostane do jater a zde se přemění na
glykogen. §
Během cvičení skončí většina vytvořeného laktátu jako energie v jiném svalu. Srdce je hlavním konzumentem laktátu pro tvorbu energie.
§
Ale aby se laktát dostal do míst, kde bude využitý pro tvorbu energie, musí nejprve vstoupit do krevního řečiště.
§
Nejúčinněji se laktát měří v krvi.
Graf 4.7 : Dynamika laktátu
8
Hladiny laktátu v krvi §
V krvi se měří koncentrace laktátu v jednotkách mmol/l, neboli milimol na litr (jedna tisícina molu na litr krve).
§
Klidová hodnota laktátu je normálně mezi 1,0 – 2,0 mmol/l, ačkoliv jsou běžné nižší i vyšší hodnoty.
§
Na grafu 4.8 je vidět, že jakmile se rychlost sportovce zvyšuje, začíná po dosažení určité rychlosti stoupat i hodnota laktátu - nejprve pomalu a potom, jak se zvyšuje jeho rychlost, rychleji.
Graf 4.8 : Závislost laktátu na rychlosti běhu
Hodnoty laktátu v krvi lze použít pro měření aerobního i anaerobního systému. §
Čím vyšší je hodnota laktátu během maximálního úsilí, tím rozvinutější je sportovcův anaerobní systém.
§
Čím vyšší je intenzita zátěže před tím, než se začne laktát hromadit v krvi, tím rozvinutější je aerobní systém.
Graf 4.9:
9
Test anaerobní kapacity Anaerobní systém je posuzován podle toho, kolik laktátu je vytvo řeno v krvi po relativně krátkém maximálním úsilí. §
Jestliže je měření provedeno dostatečně rychle, aerobní systém bude zaplavený množstvím pyruvátu, který se téměř všechen přemění na laktát.
§
A také, jestliže je měření provedeno rychle, nedojde k výraznému odstraňování laktátu jeho přesunem.
Proto budou mít tyto dva faktory na měření laktátu relativně malý vliv. Graf 4.10 Test anaerobní kapacity:
Jestliže je zatížení příliš dlouhé, ovlivňuje výsledek testu několik dalších faktorů: §
Aerobní systém začne využívat pyruvát.
§
Přenašeče laktátu začnou odstraňovat laktát.
§
Pufrovací kapacita ovlivní jak dlouho dokáže sportovec udržet vysoké úsilí. Proto celkové množství laktátu v krvi bude odrážet celkovou akumulaci laktátu a ne rychlost, jakou se laktát vytváří.
§
Výsledek je také ovlivněn schopností snášet bolest.
Toto vše je důležité pro úspěch při závodě, ale bude ovlivňovat měření anaerobní kapacity, která je vyjádřena jako rychlost tvorby laktátu a ne jako jeho celkové množství.
10
Test aerobní kapacity Laktát je také měřítkem energie vytvořené aerobním systémem (graf 4.11). §
Čím vyšší je úroveň úsilí před tím, než se laktát vytvoří, tím rozvinutější je aerobní systém.
§
Jestliže je test správně proveden, nedostatek laktátu nebo množství vytvořeného laktátu ukazují, kolik energie je vytvořeno aerobně.
Graf 4. 11: Test aerobní kapacity
11
Účinek anaerobní kapacity §
Anaerobní kapacita ovlivňuje kolik pyruvátu se vytvoří. Sportovec s vyšší anaerobní kapacitou, proto vytvoří větší množství laktátu bez ohledu na sílu svého aerobního systému.
§
Proto je pro vyhodnocení aerobního testu nutné vědět, jak vyvinutá je anaerobní kapacita.
Graf 4.12 : Účinek anaerobní kapacity
Jestliže dva sportovci vyprodukují 3 mmol/l laktátu při běhu na jednu míli za 6 minut, potom ten sportovec, který má vyšší anaerobní kapacitu, bude mít také vyšší aerobní kapacitu. Proč? Protože sportovec s vyšší anaerobní kapacitou vyprodukuje více pyruvátu. Jestliže se v krvi objeví stejné množství laktátu, potom je jeho aerobní systém siln ější a dokáže využívat přebytečný pyruvát a laktát na aerobní energii.
12
Graf 4.13:
Pyruvát a laktát §
Sportovec s velmi slabou anaerobní kapacitu bude mít problém vytvá řet laktát.
§
Toto je typické pro většinu vytrvalců.
§
Jestliže se jedná o špičkové nebo dobře trénované sportovce, bude jejich aerobní kapacita poměrně vysoká a budou schopni využít většinu pyruvátu vytvořeného jejich slabou anaerobní kapacitou.
§
Proto je docela běžné najít špičkové vytrvalce, kteří vytvářejí velmi málo laktátu dokonce i při VO2max.
§
To je důvod, proč jsou tak dobří vytrvalostní sportovci. Mohou trénovat a závodit při vysokém procentu VO 2max, než pocítí účinky zakyselení.
Kreatinfosfát a laktát Laktátové testy mohou být použity také pro měření kreatinfosfátového systému. Čím nižší je laktát během velmi krátkých úseků maximálním úsilím, tím vyvinutější je kreatinfosfátový systém. Vysoké hodnoty laktátu ukazují na nízké zapojení kreatinfosfátového systému. Tento systém však není příliš trénovatelný a má pouze malý vliv na většinu sportovních disciplin. Proto zde nebude o tomto systému detailn ěji diskutováno. 13
