Kapitola 19 PROTIKOROZNÍ OCHRANA OCELOVÝCH MOSTŮ A KONSTRUKCÍ

Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.

MINISTERSTVO DOPRAVY ODBOR POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ A ÚZEMNÍHO PLÁNU

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

Kapitola 19 PROTIKOROZNÍ OCHRANA OCELOVÝCH MOSTŮ A KONSTRUKCÍ ČÁST B Dodatek č. 1

Schváleno: MD-OPKÚP č. j. 586/2011-910-IPK/1 ze dne 29. 8. 2011 s účinností od 1. září 2011.

Praha, 2011


OBSAH

19B.4.3

ROZSAH ZMĚN

3

PŘECHODNÉ OBDOBÍ

4

PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY MATERIÁLŮ A SYSTÉMŮ (NOVÁ)

5

PŘÍLOHA 19B. P7 (NOVÁ)

9


17


21

1


2


ROZSAH ZMĚN 19B

PROTIKOROZNÍ OCHRANA OCELOVÝCH MOSTŮ A KONSTRUKCÍ

19B.4.3 Průkazní zkoušky materiálů a systémů

(NAHRAZUJE SE STÁVAJÍCÍ ČLÁNEK)

OPRAVA PŘÍLOHY 19B.P5 (STÁVAJÍCÍ) V Příloze 19B.P5, Tabulka II, tloušťka celkového systému PKO NDFT, systém I PS se nahrazuje tímto textem: „podle dodavatele hmot“.

NOVÉ PŘÍLOHY (NAHRAZUJÍ SE STÁVAJÍCÍ) Příloha 19B.P7 Počet, závazné rozměry a tvar vzorků pro průkazní zkoušky PKO (článek 19.B.4.3) Příloha 19B.P9 Metodika provádění průkazních zkoušek na odolnost PKO vůči CHRL II Příloha 19B.P11 Vzor průkazní zkoušky PKO

3


PŘECHODNÉ OBDOBÍ pro dokladování průkazních zkoušek systémů PKO ve smyslu předpisu TKP 19B, článek 19.B.4.3 z roku 2008 Délka přechodného období: Od data účinnosti Dodatku č. 1 do 31. 12. 2012.

Platnost: Souběžně platí alternativa I nebo alternativa II. Po skončení přechodného období, tedy od 1. 1. 2013 platí pouze alternativa II.

Alternativa I Podmínky pro dokladování průkazních zkoušek, dle stávajících TKP 19B z roku 2008 1) zkouška podle ČSN EN ISO 11977-2, 5 ks destičky, počet hodin dle Tabulky 2 2) zkouška dle CHRL I, 10 ks destičky, metodika dle Přílohy 19.B.P9 (nová)

Alternativa II Podmínky dle změny 1/2011 TKP 19B z roku 2011 viz příloha Způsob schvalování průkazních zkoušek systémů PKO: V případě dodávek na stavby pozemních komunikací v působnosti ŘSD zhotovitel po provedení průkazní zkoušky předá výsledky včetně všech protokolů, certifikátů složek a vzorků č. 1 a č. 3 objednateli – ŘSD ČR, generální ředitelství, oddělení OŘJ a laboratoře Praha. Rozsah dokladů je uveden v Příloze 19B.P11 (nová). ŘSD zajistí schválení systému PKO a vyvěšení na server ŘSD ČR nebo MD ČR a archivaci předané dokumentace vč. uvedených vzorků. Tím je systém PKO schválen. Správci staveb na PK si mohou od tohoto oddělení vyžádat v případě pochybností informaci ke zkouškám, protokolům, vzorkům, další archívní vzorky totožných systémů po dodavatelích nebo zhotovitelích systémů PKO nebudou vyžadovat. Postup platí pro Alternativu I i Alternativu II. Pokud zhotovitel nemá doklady skompletovány podle těchto pokynů, vrátí je zpět způsobilé laboratoři, která zkoušky prováděla a ta zajistí jejich úplnost zpětně.

4


19B.4.3

PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY MATERIÁLŮ A SYSTÉMŮ (NOVÁ)

(1) Za průkazní zkoušky ve smyslu této kapitoly TKP se považují: • zkoušky jednotlivých nátěrových hmot • průkazní zkoušky systémů PKO. (2) Výsledky průkazních zkoušek nátěrových systémů jsou jednotně zpracovány a jejich obsah uvádí Příloha 19B.P11 těchto TKP (3) Průkazní zkoušky systémů se vyžadují z důvodu prokázání požadovaných vlastností PKO a provádějí se podle Přílohy 19B.P5, Přílohy 19B.P7, Přílohy 19B.P9, Přílohy 19B.P11 těchto TKP. Průkazní zkoušky systému nejsou povinnou součástí Certifikátu jednotlivých materiálů. Jsou předkládány zhotovitelem jako součást TePř PKO podle kapitoly 19B.3.1 těchto TKP 19 B objednateli ke schválení, před zahájením prací. (4) Průkazní zkoušky systémů se provádějí v laboratořích/ zkušebnách se způsobilostí dle metodického pokynu. Odbornou způsobilost laboratoří/ zkušeben a pracovníků k provádění zkoušek stanoví TKP kapitola 1. Průkazní zkoušky mohou provádět zkušebny, splňující požadavky dle metodického pokynu SJ-PK část II/3 (č.j.20840/01120, ve znění pozdějších změn, úplné znění Věstník dopravy č. 25/2010). Objednatel může požadovat odsouhlasení laboratoře/zkušebny pro průkazní zkoušky systému PKO v ZOP/ZTKP. (5) Průkazními zkouškami na typových vzorcích se ověřuje: • příprava a jakost ocelového povrchu • technologie aplikace hmot PKO • chování systému PKO při urychlených korozních zkouškách (6) Na základě výsledků průkazních zkoušek za shodných podmínek objednatel získává: • možnost porovnání výsledků průkazních zkoušek systémů PKO • po dobu záruční doby možnost vyhodnocovat reálnost průkazní zkoušky systému PKO (7) Systémy PKO jsou při průkazních zkouškách zkoušeny na těchto typech vzorků podle Přílohy 19B.P7 (nová): • vzorek 1 (ověření aplikace a odtrhová zkouška), tl. vzorku 3 mm, 1 kus • vzorek 2 (podle ČSN EN ISO 11997-2), tl. vzorku 3 mm, 3 kusy • vzorek 3 (CHRL II), tl. vzorku 3 mm, 1 kus • vzorek A (pro svařované ocelové konstrukce), CHRL II, 1 kus nebo • vzorek B (pro šroubové spoje), CHRL II, 1 kus (8) Vzorek Typ A pro průkazní zkoušku PKO ocelové konstrukce má rozměr, tloušťky, tvar, jakost podle vzoru v Příloze 19B.P7 (nová) těchto TKP 19 B. Počet vzorků se stanovuje na 1 kus. (9) Vzorek Typ B se vyhotovuje pouze v případě používání systému PKO u šroubových/nýtových spojů. Musí odpovídat rozměrům, které jsou uvedeny v Příloze 19B.P7 (nová) těchto TKP 19 B, musí být proveden včetně tmelení spoje, v počtu 1 kus. (10) Vzorky musí být připraveny v souladu s kapitolou 19.B.3.2 těchto TKP 19 B. Rozhodující je drsnost a čistota povrchu oceli. Použité abrazivo pro tryskání, parametry tryskání a dosažené výsledky čistoty a drsnosti musí být uvedeny v protokolu o průkazní zkoušce Příloha 19B.P11 (nová) těchto TKP 19 B, shodné údaje čistoty a drsnosti musí být uvedeny v TePř PKO. (11) Technologie aplikace nástřiku a nátěru povlaku (včetně ředění) musí být uvedena v protokolu o průkazní zkoušce Příloha 19B.P11 (nová) těchto TKP 19 B.

5


(12) Aplikace PKO musí odpovídat údajům posléze uváděným zhotovitelem PKO v TePř PKO. Aplikace systému PKO pro průkazní zkoušku se provádí ve způsobilé laboratoři ve smyslu článku (4), nebo u aplikační firmy pod dohledem kvalifikované osoby (pracovníka způsobilé laboratoře). Tato způsobilá osoba dohlíží na aplikaci jednotlivých vrstev PKO, provádí přejímku jednotlivých vrstev, potvrzuje správnost údajů, vyplněných zhotovitelem v Rodném listu aplikace vzorku. Provádí měření jednotlivých vrstev aplikace/tlouštěk a fotodokumentaci zhotovení vzorku. Poznámka: Článek 12 je nutno chápat tak, že vzorky jsou zhotoveny na pracovišti, hmotami a technologií zhotovitele PKO pod vedením způsobilé laboratoře, pokud laboratoř nemá rovnocenné technologické vybavení a technologické podmínky zhotovitele PKO. (13) Tloušťky systémů PKO pro průkazní zkoušku musí odpovídat tloušťkám (NDFT), které jsou následně uváděny v TePř PKO. Vyhodnocení jednotlivých měřených tlouštěk PKO musí odpovídat pravidlu 80/20, viz kapitola 19.B.5 těchto TKP 19 B. Maximální tloušťka jednotlivých vrstev nesmí překročit 1,35 x NDFT (nominální tloušťky povlaku). (14) Vzorek pro průkazní zkoušku bude skladován v laboratorních podmínkách akreditované laboratoře, musí být před zahájením zkoušek stáří minimálně 1 měsíc, maximální doba stáří vzorku není omezena. Stáří vzorku musí být uvedeno do protokolu o průkazní zkoušce Příloha 19B.P1 (nová) 1 těchto TKP 19 B. (15) Způsobilá laboratoř provádí vyhodnocení přípravy povrchu, čistoty a drsnosti, včetně měření a vyhodnocení zkoušek vzorku v souladu s TKP 19 B, kapitola 19.B.5. Vyplňuje tiskopisy rodného listu PKO vzorku podle Přílohy 19B.P6 (stávající) těchto TKP 19 B, uvádí čas, místo a teploty pro vytvrzení vzorku. Současně vyhotovuje fotodokumentaci z jednotlivých zádržných bodů kontroly podle článku 19.B.1.10 těchto TKP 19 B. Rodný list aplikace slouží jako podklad pro vyhotovení protokolu o průkazní zkoušce. Tyto doklady jsou také součástí průkazní zkoušky. (16) V případě ocelové konstrukce, která obsahuje šroubové spoje jako součást výrobku (např.mostní závěry, mostní ložiska, zábradlí – nikoliv kotvení výrobku, mostní svodidla a zábradelní svodidla) bude při průkazní zkoušce vyhodnocován systém PKO pro vzorek Typ A (1 kus) i Typ B (1 kus) s výjimkou krajových profilů a středových lamel mostních závěrů. Mostní závěry budou zkoušeny dle pokynů v TP 86 Mostní závěry. (17) Vzorek se vyhodnocuje jako celek, s rozdělením na jednotlivé oblasti podle Přílohy 19B.P7 (nová) těchto TKP 19 B. U vzorku A (pro ocelové konstrukce) se vyhodnocuje celá oblast, u vzorku B (šroubový spoj) se vyhodnocuje oblast I a II. Pro účely vyhodnocení průkazní zkoušky šroubového/nýtovaného spoje se spoj rozebere a hodnotí se i vnitřní strana stykových desek, spojů, stav šroubů, podložek, matic ve stykové ploše. (18) Zkušební postupy pro průkazní zkoušky musí odpovídat citovaným standardům pro uvedenou zkoušku s počtem hodin, které jsou uvedeny v Tabulce 2. Není povoleno provádět jakékoliv úpravy v délkách předepsaných zkoušek nebo v citovaných zkušebních normách. Tabulka 2 – Rozsah zkoušení systémů PKO při průkazní zkoušce Systém PKO podle Přílohy 19B.P5 těchto TKP 19 B

Cyklická zkouška ISO 11997-2

zkouška CHRL IIpodle metodiky v Příloze 19B.P9

2 688 h

zkouška se požaduje

2 016 h


2 688 h


2 016 h


I A (I A + I speciál)1 I B (I B + I speciál)1 1

I C (I C + I speciál)

II A (I B + I speciál) II B (II B + I speciál) IIIA IIIB IIIC IIID IIIE Poznámka: odpovídá životnosti > 20 let

1

(19) Hodnocení systémů PKO se provádí před expozicí v urychlených korozních zkouškách a po jejich expozici podle stanovených oblastí podle Přílohy 19B.P7 (nová) těchto TKP 19 B, v případě výrobků se plochy vyhodnocují jako

6


celek. Vyhodnocují se všechny plochy, včetně hran, otvorů, svarů, popř. funkce a stav tmelů v případě šroubových spojů. Hodnocení před expozicí obsahuje tyto zkoušky: • Měření tlouštěk povlaku NDFT, vyhodnocení pravidlem 80/20, podle článku 19.B.5, tloušťka jednotlivých vrstev/ systému musí odpovídat čl. (13) této kapitoly, všechny vzorky; • Stanovení pórovitosti povlaku podle ASTM D 5162 (zjištěné vady se neopravují, zkouška se provádí pouze u ocelových vzorků typ A podle Přílohy 19B.P7 (nová) těchto TKP 19 B. Alternativně lze zkoušku nahradit vizuální kontrolou výskytu pórů lupou se zvětšením (min. 10x); • Vizuální hodnocení aplikace PKO (se zvětšením 10x) s případným popisem výskytu vad aplikace PKO (povrch systému musí být rovnoměrný, bez viditelných nerovností, stečenin, pórů, zatřených částic prachu, bez trhlinek a odlupování a jiných vad jako je výskyt puchýřků, zmatnění povrchu, lokálních míst bez nátěru, vrásnění, struktury pomerančové kůry, nerovnoměrné pigmentace, suchého střiku a pod. všechny vzorky; • Odtrhová zkouška podle ISO 4624, minimální hodnota 5 MPa, vzorek 1 dle Tabulky 3 této kapitoly TKP 19B. Hodnocení bezprostředně po expozici obsahuje tyto požadavky (vyhodnocují se všechny plochy, včetně hran a otvorů, svarů atd.), podle Tabulky 3. Tabulka 3 – Hodnocení systémů PKO při průkazní zkoušce, požadavky (ISO 12944-6) Cyklická zkouška ISO 11997-2

Zkouška CHRL II postup podle metodiky v Příloze 19B.P9

Požadavky na stav po zkoušce, vzorek 2

Požadavky na stav po zkoušce

0 (S0)

0 (S0)

Ri 0

Ri 0

ISO 4628-4 (praskání)

0 (S0)

0 (S0)

ISO 4628-5 (odlupování)

0 (S0)

0 (S0)

c (čl.6.2) ≤ 3,0 mm d se uvádí, ale nevyhodnocuje

Vzorek 3 c (čl.6.2) ≤ 6,0 mm d se uvádí, ale nevyhodnocuje

6 měření2

6 měření2 (3 měření vzorek A, 3 měření vzorek 3)

Metoda hodnocení

ISO 4628-2 (puchýřkování) ISO 4628-3 (prorezavění)

Koroze v okolí řezu ISO 4628-8 (stupeň delaminace a koroze)1 ISO 4624 (odtrhová zkouška)

1) nesmí dojít k adheznímu odtržení prvního nátěru od ocelového 1) nesmí dojít k adheznímu odtržení podkladu nebo zinkové vrstvy, pokud prvního nátěru od ocelového se nedosáhne 5 MPa podkladu nebo zinkové vrstvy, pokud se nedosáhne 5 MPa 2) jedna hodnota odtrhu minimálně 50% původní hodnoty, minimálně 2) hodnota odtrhu minimálně 50% 2 MPa původní hodnoty, minimálně 2 MPa Poznámka: 1 Způsob hodnocení je uveden na Obr. 1 2 Vzorek 1 – před provedením korozní zkoušky hodnota odtrhu min. 5 MPa, nesmí dojít k odtržení od ocelového podkladu (v případě žárového zinkování ponorem od zinkové vrstvy). V případě žárového zinkování nástřikem platí požadavek na přilnavost k ocelovému povrchu.

(20) Výsledky se uvádějí do protokolu, včetně fotodokumentace ke každému hodnocení. (21) Forma tiskopisu průkazní zkoušky se pro způsobilou laboratoř předepisuje podle EN ISO 12944-6, a podle Přílohy 19.B.P11 (nová) podle těchto TKP 19 B.

7


Obr. 1 Fotodokumentace vzorku 2 a vzorku 3 a způsob hodnocení koroze v okolí řezu (formát snímku A4 v Příloze 7 Průkazní zkoušky PKO)

Barevná škála

Měření tlouštěk PKO vzorku

Číslo vzorku

Odstranění povlaku na polovině vzorku podle Čl.5.3.2 ISO 4628-8

Měřítko

Měřítko

8


PŘÍLOHA 19B.P7 (NOVÁ) POČET, ZÁVAZNÉ ROZMĚRY A TVAR VZORKŮ PRO PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY PKO (článek 19.B.4.3 TKP 19B)

9


10

Vzorek 2 pro zkoušku podle ČSN EN ISO 119972, řez se vyhotovuje se podle ČSN EN ISO 12997-1, nearchivuje se u ŘSD ČR, 3 kusy

75 mm

Vzorek 1 pro ověření aplikace, na jedné straně vzorku odtrhová zkouška před korozními zkouškami, na druhé straně odstupňování jednotlivých vrstev nátěru, první pruh po otryskání, atd. Předává se do archivu ŘSD ČR, 1 kus

75 mm

Schema počtu vzorků pro průkazní zkoušky podle TKP 19B

100

25

100

25

150 mm

11

Vzorek A - pro zkoušku CHRL II podle TKP 19B, nearchivuje se u ŘSD ČR, 1 kus, zkouší se vždy, na ploše 9 obsahuje vodorovný řez

vzorek 3, vzorek A, vzorek B

Vzorek B - pro zkoušku CHRL II podle TKP 19B, nearchivuje se u ŘSD ČR, 1 kus, zkouší se pouze v případě použití systému PKO u šroubových spojů

Vzorek 3 pro zkoušku CHRL II podle TKP 19B, řez se vyhotovuje v šířce 2 mm, maximální hl.0,2 mm do ocelového podkladu, archivuje se u ŘSD ČR, 1 kus, zkouší se společně se vzorkem A/ vzorkem B

25

25

75 mm



12

13

200 mm

8

7

3

5

4

100 mm

300 mm

2

6

100 mm

9

Obrázek 3 – rozměr řezu šířky 2 mm, hloubky do ocelového podkladu max.0,2 mm

Obrázek 1 – rozměr svařeného vzorku

50 mm

1

200 mm

200

50 50

200

100

50

Obrázek 2 – rozměr řezu na ploše 9 vzorku – pohled

150

9

Oblasti pro vyhodnocení PKO: Horní část (úchyt) a hrany se nezahrnují do vyhodnocení systému PKO, ale musí být opatřeny shodným systémem PKO. Šipky vyznačují počet a směr záběrů fotografických snímků. Číslování ploch k hodnocení je uvedeno na obrázku 1-9. Na ploše 9 je vodorovný řez dle schematu, šířky 2 mm, až k ocelovému podkladu, do hloubky oceli max. 0,2 mm podle Obrázku 3. Jakost oceli: S 235 podle ČSN EN 10025-2 Svařeno metodou 111, 135 Ocelové plechy jsou svařeny 1/2 V svarem podle nákresu, svary bez opracování, jakost není předepsána, hrany zaobleny min. R1, tloušťka profilů 4 mm, hrany broušeny po pálení, průměr všech otvorů 10 mm, koutový svar a= 2 mm. Závěsné oko je přivařeno I svarem. Všechny položky jsou ovařeny, žádné svary nesmí být ukončeny na hraně.

Vzorek A – Tvar a rozměry svařeného vzorku pro ocelové konstrukce



14

15

80 mm

65 mm

70 mm

60 mm 65 mm

60 mm

200 mm

20 mm

65 mm

2x50=100 mm 80 mm

mezera ve spoji 0 – 5 mm, tmeleno

2x 35 =70 mm

65 mm

tupý svar ½ V

rozměr pásnice 280 x 160 x 6 mm

mezera ve spoji 0 – 5 mm, tmeleno

tloušťka stykových desek 6 mm, spoj je zatmelen po obvodu stykových desek i v místě styku obou pásnic rozměr všech stykových desek: 180 x 200 x 6 mm

rozměr pásnice 280 x 120 x 6 mm

rozměr obou pásnic 280 x160 x 6 mm

2x50=100 mm

otvory pro zavěšení vzorku

Oblasti pro vyhodnocení PKO: Oblast I – svislá část vzorku včetně šroubů, matic a tmelu, Oblast II – vodorovná část vzorku včetně šroubů, matic a tmelu (tupý svar ½ V se vyhodnocuje jako součást svislé části vzorku). Vzorek se vyhodnocuje v sestaveném a v rozebraném stavu po zkoušce. Fotografická dokumentace se realizuje před zkouškou, po zkoušce a po zkoušce v rozebraném stavu. Šipky vyznačují počet a směr fotografických záběrů

160 mm, vzdálenost osová šroubů 2 x 40+ 80 mm

40 mm

60 mm

200 mm

Jakost oceli: S 235 podle ČSN EN 10025-2 Svařeno metodou 111, 135 Aplikace PKO se provádí podle specifi kace zadavatele zkoušky, včetně tmelení spoje po sestavení vzorku. Rozměr šroubového spoje: otvor 26 mm, M24 - šroub, matice, podložky (z obou stran spoje), jakost šroubů 10.9, délka šroubu 50 mm, příslušná jakost matic a podložek podle Tabulky 10 TKP 19 A. PKO spojovacího materiálu je podle Tabulky 15 TKP 19 A. Třecí spoj s VP šrouby: upravená třecí plocha podle ZDS, velikost utahovacího momentu podle DZS. Šroubový spoj přesný nebo hrubý: systém jako na ocelové konstrukci, bez vrchního nátěru, ručně utaženo bez použití momentového klíče. V případě nýtovaných spojů se použije průměr nýtu 20 mm, otvor 24 mm.

Vzorek B – Tvar a rozměry vzorku pro šroubové/nýtované spoje



16


PŘÍLOHA 19B.P9 (NOVÁ) METODIKA PROVÁDĚNÍ PRŮKAZNÍCH ZKOUŠEK *) NA ODOLNOST PKO VŮČI CHRL II

*) Počáteční zkouška systému PKO

17


19B. P9.1 ÚVOD 19B.P9.1.1

Obecně

(1) Tato příloha stanovuje metodiku provádění průkazních zkoušek na odolnost nátěrových a kovových povlaků vůči CHRL pro ocelové konstrukce pozemních komunikací. Zkouška je označována jako CHRLII. (2) V rámci zkoušky se porovnávají požadované a dosažené parametry v Tabulce, odděleně vzorek 3 (destička) a vzorek A (svařenec) a soulad mezi výsledky.

19B.P9.2 Metodika zkoušení (3) Zkušební vzorky pro všechny nátěrové a kovové povlaky jsou vyrobeny z konstrukční uhlíkové oceli S 235 dodané podle ČSN EN 10025-2, ve standardní jakosti. Rozměry vzorků a způsob jejich výroby je určen v Příloze 19B.P7 (nová) TKP 19 B. (4) Minimální počet zkoušených vzorků je: 1 kus vzorek A – vždy a 1 kus vzorek B, pouze v případě použití systému PKO na šroubové/nýtové spoje, 1 kus vzorek 3. (5) Příprava vzorků pro zkoušení musí být v souladu s postupem, uvedeným v kapitole 19.B.4.3 TKP 19B. (6) Všechny hrany a otvor pro zavěšení vzorku musí být zaobleny na minimální R=1mm. (7) Rozměry řezů na vzorku A a vzorku 3 odpovídají Příloze 19B.P7 (nová) TKP 19 B. Řez se provádí maximálně do hloubky 0,2 mm do ocelového povrchu, šířky 2 mm. (8) Zkušební roztok I (bez krystalické vody): chlorid sodný NaCl

100 g ± 5 g

chlorid vápenatý CaCl2

100 g ± 5 g

destilovaná voda, pH > 5,5

1 000 ml

(9) Zkušební roztok II: chlorid sodný NaCl

50 g ± 5 g

destilovaná voda, pH > 5,5

1 000 ml

(10) Cyklus probíhá následujícím způsobem, opakuje se 25krát, trvá celkem 4 200 h. Fáze

Čas (h)

Teplota (°C)

Podmínka

Poznámka

1

8

50±2

vlhko: (95±3)%RH

2

10 minut

-7±3

ponor do chladící lázně roztok I uvedená teplota je teplota povrchu vzorku, musí být dosažena na konci 10-té minuty

3

50 minut

-35±2

mrazící box, předchlazený vzduch

teplota povrchu vzorku na konci 50-té minuty má -18±1°C

4

3

0 až +5

ponor do roztoku I

nutno dodržet uvedenou teplotu roztoku (ohřev)

5

20

-25±2

mrazící box

6

24

50±2

horké sucho

7

24

35±2

ponor do roztoku II

8

24

50±2

horké sucho

9

8

35±2

ponor do roztoku II

10

8

50±2

horké sucho

11

8

50±2

vlhko: (95±3)%RH

12

8

50±2

horké sucho

18


13

8

50±2

vlhko: (95±3)%RH

14

8

50±2

horké sucho

15

8

50±2

vlhko: (95±3)%RH

16

8

50±2

horké sucho

17

zpět k fázi 1

19B.P9.3

celková doba cyklu (fáze 1 až 16) je 168 h

Metodika hodnocení o zkoušky

(11) Hodnocení zkoušky se provádí vizuálně na všech vzorcích jako posouzení změn povlaku, na všech vzorcích, svarech a otvorech v následujícím rozsahu posouzení změn povlaku: a) první známky zjištění korozních produktů (stanovení doby vzniku) a vzniku puchýřů v jednotlivých cyklech; b) mechanické poškození hran při manipulaci; c) výsledné hodnocení parametrů stavu vzorků po zkoušce. Hodnocení se provádí v souladu s Tabulkou, musí být uvedeno časové období, kdy docházelo k zásadním změnám jakosti povlaku. Každý vzorek musí mít vlastní fotodokumentaci počátečních a konečných výsledků zkoušky, která je součástí protokolu. Fotodokumentace před provedením zkoušky a po jejím skončení se provádí vždy minimálně v rozsahu podle Přílohy 19A.P7 (nová) TKP 19 B. Zvlášť se uvádí porovnávací fotografie řezu vzorku 2, vzorku 3 a řezu na vzorku A, podle Obr.1 kapitoly 19.B.4.3. Vzorek B je posuzován a fotografován v kompletním stavu a po jeho rozebrání. (12) Hodnotí se všechny plochy obou vzorků včetně hran před zkouškou, podle TKP 19B, kapitoly 19.B.4.3. (13) Parametry hodnocení systému PKO po zkoušce jsou uvedeny v Tabulce 1P9 této přílohy. (14) Vzorky se hodnotí po zkoušce podle ISO 12944-6 ve všech plochách obou vzorků, včetně otvorů. Místa úchytů a hran se nehodnotí, ale jejich stav musí být zřejmý z fotodokumentace. Důvod mechanického poškození hran a čas poškození musí být uveden v protokolu. Tabulka 1P9 – Hodnocení vzorků při průkazní zkoušce Zkouška CHRL II Parametry na stav po zkoušce

Metoda hodnocení ISO 4628-2 (puchýřkování) ISO 4628-3 (prorezavění) ISO 4628-4 (praskání) ISO 4628-5 (odlupování) 1

Stupeň koroze v okolí řezu podle ISO 4628-8 2

ISO 4624 (odtrhová zkouška)

vzorek 3

vzorek A

vzorek B3

0 (S0)

0 (S0)

0 (S0)

Ri 0

Ri 0

Ri 0

0 (S0)

0 (S0)

0 (S0)

0 (S0)

0 (S0)

0 (S0)

c ≤ 6,0 mm

-

-

3 místa náhodně zvolená

3 místa náhodně zvolená na jednotlivých plochách 1-9

-

1) nesmí dojít k adheznímu odtržení prvního nátěru/povlaku od ocelového podkladu (v případě zinkování ponorem od zinku), pokud se nedosáhne 5 MPa. 2) jedna hodnota ze 6-ti měření může dosáhnout minimálně 50% původní hodnoty2, minimálně však 2 MPa. 1

Musí být splněno současně u vzorků obou zkoušek, tedy vzorek 2 (zkouška podle ISO 11997-2) a vzorek 3. Vzorek 1- nesmí dojít k adheznímu odtržení prvního nátěru/povlaku od ocelového podkladu (v případě zinkování ponorem od zinku), pokud se nedosáhne 5 MPa. 3 Vzorek B- hodnotí se stav tmelení a stav ploch po rozebrání spoje. Hodnocení je na základě vizuální prohlídky s popisem stavu a doložením fotodokumentace. 2

19


(15) Hodnocení koroze v místě řezu se provádí po odstranění povlaku z poloviny řezu vzorku 3 (vzorek A zůstává v původním stavu a nehodnotí se), podle Obr. 1 kapitoly 19.B.4.3. Metodika podle ISO 4628-8, čl. 5.3.2, čl.6.1, čl. 6.2. Stupeň koroze se uvádí a hodnotí, stupeň delaminace se uvádí, ale nehodnotí. V rámci fotodokumentace vzorků se vyhotovuje porovnávací fotografie vzorku 2 (formát A4), vzorku 3 (formát A4) a vzorku A (formát A4) s pohledem na řez, musí být uvedeno měřítko v podélném a příčném směru vzorku, viz Obr. 1 kapitoly 19.B.4.3 TKP 19B. Fotodokumentace je součástí Přílohy 19B.P7 (nová) Titulního listu Průkazní zkoušky PKO.

19B.P9.4

Vypracování protokolu o zkoušce

(16) Protokol o zkoušce obsahuje: 1. Způsobilá laboratoř (název, adresa, vedoucí laboratoře, popř. pracovník, kdo zkoušku prováděl, číslo laboratoře se způsobilostí podle TKP 19 B, popř. číslo akreditace); 2. Identifikace výrobce hmot (firma výrobce hmot, označení hmot, šarže, pro žárový nástřik kovu chemické složení drátu, datum výroby hmot, firma aplikátora hmot, jméno aplikátora, datum jednotlivé technologické aplikace, skladování); 3. Definice a popis vyhotovení vzorku podle této kapitoly TKP 19 B (odkaz na Rodné listy); 4. Popis skladby systému, označení systému podle Přílohy 19A.P5 (stávající, změna Tabulky II) těchto TKP 19 B, včetně přípravy povrchu; 5. Popis místa, podmínek (teplota, vlhkost) a doby vytvrzování povlaku; 6. Chemický rozbor zkušebního roztoku před a po provedení zkoušky, včetně teploty roztoku (pH, vodivost, koncentrace Fe3+ nebo Zn2+iontů); 7. Úhel sklonu vzorku při zkoušení, způsob zavěšení nebo uložení vzorku; 8. Popis rozhodujících časových období pro poškození povlaku, vývoj koroze základního materiálu, náchylnost a citlivost jednotlivých vrstev povlaku na zkušební roztok; 9. Popis metody, která byla použita pro čištění vzorku a odstranění povlaku po provedené zkoušce; 10. Hodnocení vzorků a dosažených parametrů podle Tabulky 1P9 této přílohy; 11. Odkaz na fotodokumentaci vzorku před a po zkoušce v rozsahu Přílohy 19B.P7 (nová) a podle této přílohy, je součástí Titulního listu Průkazní zkoušky PKO; 12. Jméno, datum a podpis odpovědného pracovníka laboratoře se způsobilostí podle TKP 19 B, článek 19.B.4.3.

20


PŘÍLOHA 19B.P11 (NOVÁ) VZOR PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY PKO*)

*) Počáteční zkouška systému PKO

21


19B. P11.1

ÚVOD

(1) Tato příloha stanovuje způsob uspořádání dokladů o provedení průkazní zkoušky PKO. Tento způsob byl zvolen z důvodu sjednocení formy výsledků a pro větší snadnost kontroly výsledků průkazních zkoušek objednatelem stavby ŘSD ČR. (2) Průkazní zkoušky kompletuje způsobilá laboratoř společně s Titulním listem průkazní zkoušky PKO podle Obr. 1 této přílohy. Titulní list současně obsahuje vyhodnocení zkoušky korozním inženýrem, nezávislým na způsobilé laboratoři. Laboratoř zajistí toto potvrzení a vyhodnocení zkoušky korozním inženýrem v rámci průkazní zkoušky systému PKO před odevzdáním. Korozní inženýr vystaví čestné prohlášení, kde svým podpisem potvrdí nezávislost na zhotoviteli staveb, výrobci nebo dovozci (distributorovi) nátěrových hmot. Čestné prohlášení bude mít uvedeno datum, jméno a kvalifikaci korozního inženýra, včetně rozsahu platnosti kvalifikace. Bude vydáno ve 3 originálech, z nich 1 ks bude uložen v laboratoři, 1 ks na ŘSD ČR (podle článku 3), 1 ks na MD ČR (podle článku 4). (3) Součástí předání dokladů Průkazní zkoušky PKO je vždy jeden kus vzorku 1 a jeden kus vzorku 3, včetně CD s fotografiemi vzorků. Tento soubor dokladů a vzorků se následně předá objednateli stavby ke zveřejnění a archivaci podle článku (4). (4) Schválení systému PKO zajišťuje objednatel stavby, ŘSD ČR po předložení výsledků na základě pověření ministerstva dopravy. Schválený systém, včetně čestného prohlášení korozního inženýra je uložen na server ŘSD ČR a MD ČR. Logo způsobilé laboratoře, název, adresa, IČO

Výsledky průkazních zkoušek systémů PKO, ve smyslu TKP 19B MD ČR pro stavby pozemních komunikací Objednatel zkoušky (uveď název, adresu) Výrobce/dovozce/distributor hmot (uveď název, adresu) Výrobce vzorků PKO (aplikátor) (uveď jméno, název firmy, adresu) Příprava povrchu, skladba systému PKO, včetně předepsaných tlouštěk (uveď popis systému) Seznam příloh s přehledem výsledků (zatrhni uveď počet listů) Příloha 1 Kontrola identifikace hmot (počet listů)

ano

ne

Příloha 2 Rodné listy

ano

ne

Příloha 3 Protokoly o měření tlouštěk PKO

ano

ne

Příloha 4 Hodnocení vzorků před expozicí

ano

ne

Příloha 5 Protokol zkoušky podle ČSN EN ISO 11997-2

ano

ne

Příloha 6 Protokol zkoušky podle TKP19B, CHRL II

ano

ne

Příloha 7 Fotodokumentace

ano

ne

Součástí dokladů je vzorek 1 a vzorek 3 Součástí dokladů je CD s fotodokumentací (počet snímků)

ano

ne

ano

ne

Výstupní kontrola výsledků laboratoře (jméno, datum, podpis pracovníka) Zkoušky prováděl pracovník způsobilé laboratoře (jméno, datum, podpis pracovníka) Celkové hodnocení výsledků podle TKP 19B Výsledky jsou/nejsou vyhovující Certifikovaný pracovník (jméno, datum, kvalifikace, číslo certifikátu, podpis pracovníka) Obr. 1 Titulní list Průkazní zkoušky PKO

22

Posouzení a vyhodnocení výsledků certifikovaným korozním inženýrem, FROSIO Inspector level II (nesmí být zaměstnanec laboratoře, která zkoušku prováděla). Musí vystavit čestné prohlášení o nezávislosti.


19B.P11.2

OBSAH PŘÍLOH PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY PODLE TITULNÍHO LISTU

Příloha 1

Identifikace hmot

(1) Pro kontrolu identifikace hmot v rámci provádění průkazních zkoušek budou doloženy výrobcem hmot následující zkoušky s tím, že ve způsobilé laboratoři budou ověřeny zkoušky na množství netěkavých látek a hustota, viz Tabulka 1P11 této přílohy. (2) V případě pochybností při realizaci průkazní zkoušky může způsobilá laboratoř podle uvedené metodiky provést odběr a zkoušky hmot a porovnat je s doloženými zkouškami předanými výrobcem hmot. Tabulka 1P11 – Hodnocení identifikace hmot PKO Datum vydání

Základní hmota

Vytvrzovací činidlo

Základní parametry hmoty 1), 2)

zkušební metoda

rozmezí výsledků zkoušky

rozmezí výsledků zkoušky

3)

ISO 3251

(… ± 2)%

(… ± 2)%

Název nátěrové hmoty Barevný odstín Jméno výrobce Číslo šarže Datum výroby Technický list Bezpečnostní list Netěkavé látky (hmotnostní podíl) Hustota

3)

ISO 2811

(… ± 0,05) g/cm

3

(… ± 0,05) g/cm3

IR spektra

ISO 20340

Popel

ISO 20340

(… ± 3)%

(… ± 3)%

ISO 14680-2

(… ± 1)%

(… ± 1)%

Doplňkové údaje4) Obsah pigmentu (hmotnostní podíl) kovový Zn/celkový Zn Al Fe P Obsah funkčních skupin

ISO 20340

Epoxy OH Číslo kyselosti Aminy Isokyanáty Poznámky: 1) Výsledky závisí na barevném odstínu. 2) Vlastnosti IR spektra a obsah funkčních skupin se stanoví po oddělení pryskyřice od pigmentu. 3) Hodnoty se stanovují v rámci průkazních zkoušek. 4) Pro přesnější charakteristiku složek hmot může být vhodné použít další doplňkové zkoušky udávané výrobcem, popřípadě požadované objednatelem.

Příloha 2

Rodné listy

(1) V rámci aplikace nátěrových hmot jsou vypracovány pro jednotlivé vzorky Rodné listy aplikací ve smyslu TKP19B. Rodné listy vyplňuje zhotovitel vzorků, způsobilá laboratoř nebo aplikátor pod dohledem způsobilé laboratoře, pravdivost údajů potvrzují další účastníci zkoušky podle metodiky TKP 19B. (2) Originály rodných listů jsou předány objednateli zkoušky, kopie budou uloženy v archivu laboratoře po dobu minimálně 20 let.

Příloha 3

Protokoly o měření tlouštěk PKO

(1) Po aplikaci a vytvrzení hmot na všech vzorcích, v rozsahu podle Přílohy 19B.P7 (nová) předpisu TKP 19B (stáří vzorků minimálně 1 měsíc) se provede měření tlouštěk PKO způsobilou laboratoří. Bude doloženo protokolem. 23


(2) Metodika měření tlouštěk PKO odpovídá Příloze 19B.P10 (stávající) předpisu TKP 19B. (3) Originály protokolů jsou předány objednateli zkoušky, kopie budou uloženy v archivu laboratoře po dobu minimálně 20 let.

Příloha 4

Hodnocení vzorků před expozicí

(1) Po aplikaci a vytvrzení hmot na všech vzorcích, po měření tlouštěk PKO se provede hodnocení stavu vzorků. Stáří vzorků musí být minimálně 1 měsíc. (2) Hodnocení systémů PKO se provádí před expozicí v urychlených korozních zkouškách podle stanovených oblastí podle kapitoly 19.B.4.3 TKP 19 B, v případě výrobků se plochy vyhodnocují jako celek. Vyhodnocují se všechny plochy, včetně hran, otvorů, svarů, popř. funkce a stav tmelů v případě šroubových spojů. Hodnocení před expozicí obsahuje tyto zkoušky: • Měření tlouštěk povlaku NDFT, vyhodnocení pravidlem 80/20, podle kapitoly 19.B.5, tloušťka jednotlivých vrstev/systému musí odpovídat čl (13) kapitoly 19.B.4.3 TKP 19B (všechny vzorky). • Stanovení pórovitosti povlaku podle ASTM D 5162 (zjištěné vady se neopravují, zkouška se provádí pouze u ocelových vzorků typ A. • Vizuální hodnocení aplikace PKO (se zvětšením 10x) s případným popisem výskytu vad aplikace PKO (povrch systému musí být rovnoměrný, bez viditelných nerovností, stečenin, pórů, zatřených částic prachu, bez trhlinek a odlupování a jiných vad jako je výskyt puchýřků, zmatnění povrchu, lokálních míst bez nátěru, vrásnění, struktury pomerančové kůry, nerovnoměrné pigmentace, suchého střiku a pod.(všechny vzorky). • Odtrhová zkouška podle ISO 4624, minimální hodnota 5 MPa (vzorek 1), podle Tabulky 3 kapitoly 19.B.4.3. (3) Na základě realizovaných zkoušek jsou vyhotoveny protokoly podle kapitoly 19.B.4.3 TKP 19 B. Originály protokolů jsou předány objednateli zkoušky, kopie budou uloženy v archivu laboratoře po dobu minimálně 20 let.

Příloha 5 a Příloha 6 Protokoly zkoušky po expozici (1) Po aplikaci a vytvrzení hmot na všech vzorcích, po měření tlouštěk PKO, po zkouškách před expozicí se realizují urychlené korozní zkoušky. Stáří vzorků musí být minimálně 1 měsíc. (2) Stanovení dosažených výsledků zkoušky se provádí po expozici v urychlených korozních zkouškách podle oblastí podle kapitoly 19.B.4.3 TKP 19 B, v případě výrobků se plochy hodnotí jako celek. Vyhodnocují se všechny plochy, včetně otvorů, svarů, popř. funkce a stav tmelů v případě šroubových spojů. (3) Vyhotovení řezů na vzorcích odpovídá Příloze 19B.P7 (nová) předpisu TKP 19B, vyhodnocení se řídí podle Přílohy 19B.P9 (nová) a podle kapitoly 19.B.4.3 předpisu TKP 19B. (4) Na základě realizovaných zkoušek jsou vyhotoveny protokoly podle kapitoly 19.B.4.3 TKP 19 B s uvedenými parametry zkoušek. Originály protokolů jsou předány objednateli zkoušky, kopie budou uloženy v archivu laboratoře po dobu minimálně 20 let.

Příloha 7

Fotodokumentace

(1) Po provedení aplikace PKO, bezprostředně před realizací zkoušek (minimálně 1 měsíc stáří vzorku) se vyhotoví fotodokumentace připravených vzorků podle kapitoly 19B.4.3. Každý vzorek 1,2,3 (destička) bude mít označení, měřítko, rozměr a umístění snímků vždy 4 ks na formát A4. Tedy každá strana vzorku, 4 snímky na formát A4. V případě vzorků s řezem bude vyhotovena fotodokumentace po zhotovení řezu na stejném formátu. (2) Po provedení zkoušek se vyhotoví fotodokumentace vzorků po zkoušce, stejným způsobem, jako před zkouškou. (3) V případě vzorku A/vzorku B bude vyhotovena fotodokumentace každé strany vzorku podle Přílohy 19B.P.7 (nová), 4 snímky na formát A4. (4) V případě zkoušky koroze řezu bude po zkoušce a odstranění poloviny povlaku na řezu na jednom formátu A4 umístěn jeden snímek vzorku 2, na dalším formátu A4 vzorku 3 a na samostatném formátu A4 snímek vzorku A s řezem (strana 9 vzorku, obr. 3 Přílohy 19B.P7 (nová). (5) Originál fotografií v rozlišení minimálně 3000x2000 pixelů ve formátu s bezztrátovou kompresí bude předán společně s doklady na CD. Každý snímek bude obsahovat popis s identifikací tiskové verze. 24


TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Dodatek č. 1 Vydalo:

Ministerstvo dopravy Odbor pozemních komunikací a územního plánu

Zpracovatel:

PRAGOPROJEKT, a. s.

Zpracovatel kap. 19B-Dodatek: Ing. Miloslava Pošvářová, Ph.D. (MottMacDonald) Tech. redakční rada:

Ing. Ing. Ing. Ing.

I. Batal (SMP), Ing. F. Herrmann, Ing. J. Hromádko (ŘSD-GŘ), Husák, Ing. M. Müller, (PGP), Ing. V. Mráz (MD-OPKÚP), Salava, Ing. Schiller (SYNPO), Ing. J. Sláma, CSc. (ŘSD-GŘ), D. Šimlerová, K. Toužil, Ing. J. Trochta (METROSTAV), Ing. J. Žák

Distribuce:

PRAGOPROJEKT, a. s., K Ryšánce 1668/16, 147 54 Praha 4 Dodatek č. 1 – 2011 – 150 výtisků

Kapitola 19 PROTIKOROZNÍ OCHRANA OCELOVÝCH MOSTŮ A KONSTRUKCÍ

Recommend Documents