Kapesní kalendář československého vojska na Rusi na rok 1920
knihovna
PRAHA 2016
Půjčujeme:
knihy / časopisy / noviny / mluvené slovo / hudbu / filmy / noty / obrazy / mapy
Zpřístupňujeme:
wi-fi zdarma / e-knihy / on-line encyklopedie / e-zdroje o výtvarném umění, hudbě, filmu
Pořádáme:
setkání s autory / přednášky / koncerty / filmová představení / výstavy / aktivity pro děti a jejich rodiče / čtení
www.mlp.cz
[email protected] www.facebook.com/knihovna www.e-knihovna.cz
Kapesní kalendář československého vojska na Rusi na rok 1920 Sestavil Vladimír Josef Roubal
Znění tohoto textu vychází z díla Kapesní kalendář československého vojska na Rusi na rok 1920 tak, jak bylo vydáno Informačně-osvětovým odborem Ministerstva vojenství v roce 1919 (Kapesní kalendář československého vojska na Rusi na rok 1920. Irkutsk: Informačně-osvětový odbor Ministerstva vojenství, 1919. 87 s.).
Text díla (Kapesní kalendář československého vojska na Rusi na rok 1920), publikovaného Městskou knihovnou v Praze, není vázán autorskými právy.
Citační záznam této e-knihy: ROUBAL, Vladimír Josef (ed.). Kapesní kalendář československého vojska na Rusi na rok 1920 [online]. V MKP 1. vyd. Praha: Městská knihovna v Praze, 2016 [aktuální datum citace e-knihy – př. cit. rrrrmm-dd]. ISBN 978-80-7532-287-6 (pdf). Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/04/06/53/70/kapesni_kalendar_ce skoslovenskeho_vojska.pdf.
Vydání (obálka, grafická úprava), jehož autorem je Městská knihovna v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčněZachovejte licenci 3.0 Česko.
Verze 1.0 z 9. 9. 2016.
Upozornění pro čtenáře Tato e-kniha obsahuje poznámky pod čarou, které nejsou hypertextově provázány. Text poznámky pod čarou je umístěn na dolním okraji každé stránky, ve které je v textu zvýrazněno číslo poznámky pod čarou (např.: Text0).
0
Text poznámky pod čarou.
OBSAH Upozornění pro čtenáře ........................................................................ 5 Památné dni čsl. evangelíků............................................................... 19 Kalendář boje za svobodu .................................................................. 23 Vláda Československé republiky ...................................................... 35 Úřady Čsl. republiky na Sibíři ........................................................... 36 Čsl. vojsko na Rusi (přehled organisace).......................................... 44 Soudy čsl. vojska na Rusi .................................................................... 62 Polní pošta čsl. vojska na Rusi ........................................................... 64 Některá ustanovení pro čsl. vojsko na Rusi ..................................... 67 Doslov.................................................................................................... 81
6
Nový st.
Dní
Starý st.
LEDEN — JANUÁR Svátky katolíků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
C P S N P U S C P S N P U S C P S N P U S C P S N P U S C P S
19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
Nový rok Blahoslava Jenoféfy Gordia Telesfora Tří Králů Světluše Erharda Basiliše Dobroslava Ctislavy Arnošta Jarmily Hilaria Pavla p. Marcela Antonína Jména Ježíš Kanuta Fabiána a Šeb. Anežky Vincence Zasn. P. M. Bohuslava Pavla obr. Polykarpa Jana Zlat. Karla Vel. Frant. Sal. Martiny p. Petra N.
Svátky pravoslavných Bonifáce Ignáta Petra Anastasia 10 muč. Kret. Eugenie Naroz. P. Krista Matky Boží Štěpána 20 000 muč. 14 000 mláďat Anisie Melanie Obřez. K. (Nový rok) Sylvestra Malachiáše 70. apoštolů Theopemta Zjevení P. Krista Jana Křtitele Jiřího Filipa Řehoře Theodose Sávy Jarmila Zabití Otců Pavla T. Petra v ok. Antonína Athanasia
7
Nový st.
Dní
Starý st.
ÚNOR — FEBRUÁR Svátky katolíků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29
N P U S C P S N P U S C P S N P U S C P S N P U S C P S N
19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
Ignáce Hromnic Blažeje Veroniky Háty Doroty Romualda Milady Apoleny Školastiky Zjev. P. M. v L. 7. z ř. Servitů 26. muč. Jap. Valentina Faustina a J. Cyrilla uč. c. Flaviana Popelec Konráda Nikefora Eleonory Petra stětí Petra D. Přestupný den Matěje Valburgy Markéty K. Ctirady Romana
Svátky pravoslavných Makaria Euthyma Maksima Timothea Klimenta Xenie Řehoře Xenofonta Jana Zlatoúst. t. Efrema Ignáce m. Vasila Máslen. Cyra a J. Trifona Máslen. Očišť. B. Rod. Sim. a Anny Isidora Agaty Vukoly Parthenia Theodora Nikifora Porfyria Blasia Alekseje Martiniana Avksentia Onesima Pamfila
8
Nový st.
Dní
Starý st.
BŘEZEN — MAREC Svátky katolíků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
P U S C P S N P U S C P S N P U S C P S N P U S C P S N P U S
17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
Albína Anežky české Kunhuty Kazimíra Bohumila Bedřicha Tomáše Akv. Jana B. Františky 40 muč. Anděly Řehoře I. Růženy Matildy Longina Klem. Dvoř. Jana Sark. Edvarda Josefa Jáchyma Benedikta Oktaviána Othona Gabriela Zvěst. P. Marie Sedmibol. P. M. Jana Dam. Květná neděle Eustasia Kvirina Kvidona
Svátky pravoslavných Jermogena Feodora Lva pap. Archipa Lva bisk. Timothea Athanase Přestupný den Polykarpa Hlavy Jana K. Tarasa Porfyra Prokopa Bazila Eudokie Feodota Eutropia Václava čes. přen. Konona 42 muč. Theofilakta 40 muč. Seb. Kvadrata Sofronia Řehoře Nicefora Benedikta Agapia Sabina Alekseje Bož. Cyrilla bisk.
9
Nový st.
Dní
Starý st.
DUBEN — APRÍL Svátky katolíků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
C P S N P U S C P S N P U S C P S N P U S C P S N P U S C P
19 20 21 22 23 24 25 26 27 2S 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17
Zelený čtvrtek Velký pátek Bílá sobota Hod Boží vel. Pondělí vel. Celestina Heřm. Jos. Aleše Rostislava Mechtildy Lva I. p. Julia I. p. Hermeneg. Ctibora Anastasie Kaliksta Rudolfa Vernera Krescence Marcela Slavn. sv. Jos. Sotera a K. Vojtěcha Jiřího Marka Kleta Jaroslava Pavla od K. Petra m. Kateřiny S.
Svátky pravoslavných Chrysanthoma Sergěje Cyrilla b. b. R. Vstup Krista do Jeruz. Nikona Artemona Zvěst. B. Rod. Gabriela Matrona Hilariona Velikonoce Pondělí velik. Hypatia Marie eg. Tita Nikyty Jiřího Zos. Platona Methoda ap. m. Dan. přenes. Herodiona Eusichya Terentia Antipy Vasila Antemona Antonína Apošt. Arist. Ireny Simeona
10
Nový st.
Dní
Starý st.
KVĚTEN — MÁJ Svátky katolíků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
S N P U S C P S N P U S C P S N P U S C P S N P U S C P S N P
18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
Filipa a Jak. Zikmunda Nalezení kříže Květoslava Pia V. p. Jana př. br. Stanislava Zj. Mich. arch. Řehoře N. Blaženy Mamerta Pankráce Nanebevst. Páně Bonifáce Žofie Jana Nep. Paschala B. Venance Petra Cel. Bernardina Ubalda Julie Hod Boží svat. Pondělí svat. Řehoře VII. Filipa N. Ctih. Bedy Viléma Magd. z Paz. Sv. Trojice Anděly Mer.
Svátky pravoslavných Jana D. Jana Staroz. Feodora Januaria Vitalia Jiřího Elišky Marka Stěpána P. Simeona Jasona a Jos. 9 muč. Jakuba ap. Jeremie Athanasia Theodosia Pelagie Ireny Joba Nanebevst. Krista Jana Bohosl. Přen. sv. Mik. Simona Cyrilla a Meth. ap. Epifana Akvilina Isidora Pachomie Theodora Den sv. Trojice Den sv. Ducha
11
Nový st.
Dní
Starý st.
ČERVEN — JÚN Svátky katolíků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
U S C P S N P U S C P S N P U S C P S N P U S C P S N P U S
19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17
Fortunáta Erazima Božího Těla Klotildy Bonifáce Norberta Roberta Medarda Prima Markéty Srdce P. Ježíše Jana z Fak. Antonína P. Basila V. Víta Zbyňka Adolfa Marka a M. Gerv. a Prot. Květuše Aloisa Pauliny Zdeňky Jana Křtitele Ivana Jana a P. Ladislava Lva II. Petra a Pavla Pavla pam.
Svátky pravoslavných Vlastimila Alekseje Konst. a Heleny Baziliska Michala Simeona Hlavy J. Křtit. Karpa Theraponta Nikity Theodosia Isáka D. Hermeje Justina Nikefora Luciliána Metrofána Dorothea Hilaria Marcela Fedora Cyrilla Aleks. Timothea Bartolm. a Barn. Onufria Akviliny Elisea Amosa Tichona Manuela
12
Nový st.
Dní
Starý st.
ČERVENEC — JÚL Svátky katolíků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
C P S N P U S C P S N P U S C P S N P U S C P S N P U S C P S
18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
Theobalda Processa Heliodora Navšť. P. Marie Cyrilla a Meth. Bohumily Veleslava Alžběty Ceslava 7. bratří Pia I. Jana K. Markéty Hroznaty Jindřicha P. Marie Karm. Aleše Kamila Vincence Jarolíma Anakleta M. Magdaleny Apolináře Vladimíra Jakuba ap. Anny Bonaventury Innocence Boženy Bořivoje Ignáce z Loyoly
Svátky pravoslavných Leoncia Judy Tadeáše Methoda Juliána Eusebia Agripiny Nar. J. Křtitele Febronia Davida Samsona Germana Petra a Pavla 12 apoštolů Kosmy a Dam. Roucha B. Rod. Hyacinta Andreje K. Sergěje Sisoje Acháce Prokopa Pankráce a K. 45. muč. Olgy kněž. Prokla Gabriele Akvila Vladimíra kn. Athenogena Mariny Emiliána
13
Nový st.
Dní
Starý st.
SRPEN — AUGUST Svátky katolíků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
N P U S C P S N P U S C P S N P U S C P S N P Ü S C P S N P U
19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
Petra v ok. Alfonsa z Lig. Štěpána nal. Dominika P. M. Sněžné Prom. Páně Kajetána Cyriaka Romana Vavřince Filomény Jasnušky Hypolita Eusebia Nanebevz. P. M. Rocha Jacka Heleny Ludvíka Bernarda Jany Fr. Bohuslava Filipa B. Bartoloměje Přen. sv. Vojt. Zefyrina Josefa Kal. Augustina Stětí Jana Kř. Růženy Rajmunda
Svátky pravoslavných Romana Eliáše Sim. a Joba Mar. Magdal. Trofina Borise Anny Jermolaje Pantaleona Prochora Kalinika Silase Eudokina 7 muč. mak. Štěpána arch. Isáka 7 mlád. efez. Fafie Proměnění Krista Domicia Emiliána Matěje ap. Vavřirce Eulapse Fokije Maksima Micheáše Nanebevz. Bohorod. Potn. Roucha Alipia Flora a Lavra
14
Nový st.
Dní
Starý st.
ZÁŘÍ — SEPTEMBER Svátky katolíků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
S C P S N P U S C P S N P U S C P S N P U S C P S N P U S C
19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17
Jiljí Štěpána kr. Miloslava Růženy Anděla strážce Magna Reginy Narození P. M. Bohdana Mikuláše T. Prota Jména P. Mar. Amáta Povýšení kříže Sedmibol. P. M. Ludmily Drahoslava Josefa K. Januaria Eustacha Matouše ap. Tomáše z V. Tekly Jaromíra Kleofáše Pravoslava Kosmy a Dam. Václava Michala Věry
Svátky pravoslavných Ondřeje Samuele Abrahama Pečer. Agathonika Lupa Petra Kijev. Ostatků Bartolom. Adriána Piemona Mojžíše muč. Stětí J. Křtitele Alekseje Něv. Pásu Bož. Rod. Simeona uč. Mamanta Anthema Babily Zach. a Alžběty Michala Jana Novogor. Naroz. B. Rodičky Jáchyma Menodory Fedory Antonoma Obn. chrámu Pozdviž sv. kříže Filotheje Ludmily Žofie, Věry, N. a L.
15
Nový st.
Dní
Starý st.
ŘÍJEN — OKTOBER Svátky katolíků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
P S N P U S C P S N P U S C P S N P U S C P S N P U S C P S N
18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
Remigia Leodegara Slavn. růžence Františka S. Placida Břetislava Marka Brigity Diviše Františka B. Emiliána Maximiliána Eduarda V. Kalixta I. Teresie Havla Posvěc. chrámů Lukáše Petra z Alk. Jana Kent. Voršily Korduly Severina Rafaela Kryšpína Evarista Miroslava Sim. a Judy Narcise Marcela Volfganga
Svátky pravoslavných Adriany Trofima Michala kn. Dimitrie Fokáše Poč. J. Křtitele Tekly Eufrosiny Jana Bohoslov. Kallistrata Václava čes. Cyriaka Řehoře Pláště Bohor. (Pokrov.) Cypriána Diviše Jerofeje Charitiny Tomáše ap. Sergěje Pelagie Jakuba Eulampia Filipa Proba Benjamina Nazara Luciána Longina Oseáše Lukáše ev.
16
Nový st.
Dní
Starý st.
LISTOPAD — NOVEMBER Svátky katolíků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
P U S C P S N P U S C P S N P U S C P S N P U 8 C P S N P U
19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17
Všech Svatých Dušiček Huberta Karla Borom. Sv. ostatků Linharta Engelberta Bohumíra Posv. chr. Vyk. Přen. sv. Ludm. Martina Benedikta s b. Stanislava K. Ondřeje Leopolda Otmara Řehoře div. P. chr. P. a Pav. Alžběty Felikse Obět. P. Marie Cecilie Klimenta Jana z K. Kateřiny Martina I. p. Acháce Rufa Saturnina Ondřeje
Svátky pravoslavných Joele Artemie Hilariona Kazaň. obrazu M. B. Jakuba Arethy Marciana Demetra Nestora Terence Anastaze Zenobia Stachia Kosmy a Dam. Akindina Akersima Nikandra Jonáše N. Pavla vyzn. 33 muč. Michala Onesifora Erasta Viktora Jana P. Aleks. Jana Zlatoúst. Justiniána Dimitrie Matouše ev. Nikona
17
Nový st.
Dní
Starý st.
PROSINEC — DECEMBER Svátky katolíků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
S C P S N P U 8 C P S S P U S C P S N P U S C P S N P Ü S C P
18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
Eugia Bibiány Frant. X. Barbory Jitky Mikuláše Ambrože Početí P. M. Leokadie Melchiada Damasa I. Synesia Lucie Niky Irenea Blanky Lazara Přemysla Nemesia Kristiny Tomáše ap. Petra K. Viktorie Štědrý den Narození Páně Štěpána Jana ev. Mláďátek Boženy Davida Sylvestra I.
Svátky pravoslavných Platona Josafata Danila Obět. Bohorod. Filemona Amfilocha Kateřiny Klimenta Inocence Jakuba Stěpána Paramona Ondřeje Filareta Habakuka Sofoniáše Barbory Sávy Mikuláše Ambrože Sosthena Početí Bohorodičky Hermogena Daniele Spiridiona Eustr. a A. Thyrsy Elenthera Aggea Dan. a 3 neml. Sebestiána
18
Památné dni čsl. evangelíků Leden 1. Nový rok (Obřezání Krista), 6. Zjevení Páně mudrcům, 8. Vítězství Husitů u Něm. Brodu (1421), 13. Jana Augusty, 22. Odstranění inkvisice ve Španělsku, 24. J. Kollára († 1852), 25. Jiř. Strejce († 1599), 27. Jana Zlatoústa, 28. Karla IV., 31. Petra Chelčického. Únor 2. Očišťování Matky B., 6. Klimenta Bosáka, 11. Jana Roha († 1547), 12. M. Koperníka († 1473), 15. Jana ze Žerotína, 16. Filipa Melanchtona, 18. Dra M. Luthera †, 21. J. Mir. Hurbana, 22. Jana Rokycany, 24. Matěje ap., 25. Štěpána Lešky. Březen 1. Zal. Jednoty Čes. Bratří, 2. Zvolení Jiřího z Poděbrad za krále českého (1458), 7. Založení Biblické brit. spol. (1804), 9. Jana ze Želiva, 21. Tom. Krammera, 22. Jiřího z Poděbrad († 1471), 23. Mat. z Kunwaldu, 24. M. Bély († 1779), 25. Zvěstování Matky B., 28. Naroz. J. A. Komenského (1592), 30. Založení Tábora (1420), 31. Zrušení kompaktát (1462). Duben 1. Zelený čtvrtek, 2. Velký Pátek, 4. Hod Boží velikonoční, 5. Pondělí velikon., 7. Založení university v Praze (1348), 15. Jaroslava ze Šternberka, 17. B. Franklina, 18. Sněmu ve Wormsu, 19. Protest ve Špýru, 24. Mučedníků Borských, 28. Jana Táborského.
19
Květen 1. Filipa a Jakuba apošt., 2. Bedřicha Moudrého, 6. Jana z Damašku, 13. Nanebevstoupení Krista, 15. Václava z Budova, 16. Pěti muč. lužických, 19. Konfese českobratrské (1467), 21. Protestantský sněm v Praze (1618), 23. Hod Boží svatodušní, Defenestrace (1618), 24. Pondělí svatodušní, 26. Frant. Palackého († 1876), 27. Jana Kalvína († 1564), 28. Formule svornosti, 29. Jiřího Třanovského, 30. Prokopa Velikého, 31. Jeronýma Pražského († 1416). Červen 11. Barnabáše apošt., 12. Jana z Chlumu, 16. Bitvy u Ústí (1426), 17. Konfese helvetské, 19. Koncilu Nicejského, 21. Poprava českých pánů na Staroměstském náměstí (1621), 24. Jana Křtitele, 25. Konfese augsburské, 26. Pavla Šafaříka († l861), 29. Petra a Pavla apošt., 30. Jesenského. Červenec 4. Vyhlášena bazilej. kompaktáta (1436), 5. Cyrilla a Methoda, 6. Upálení M. Jana Husa, 14. Bitvy na Vítkově (1420), 16. Tómy ze Štítného, 17. Bohuslava z Michalovic, 21. J. Jeníka († 1827), 22. Marie z Magdaly, 23. Pavla z Kravař, 24. Tomáše Kempenského, 25. Jakuba apoštola, 27. Mučedníků kutnohorských, 28. Kristýna Pešky, 30. Počátek husitských bouří v Praze (1419), 31. Mandátu protireformačního. Srpen 2. Milíče z Kroměříže, 3. Bitvy u Tachova (1427), 5. Muč. solnohrad., 10. Zkázy Jerusalema, 11. Jakoubka ze Stříbra, 14. Bitvy u Domažlic (1431), 15. Nanebevzetí Matky B., 22. Matouše evang., 24. Bartoloměje apošt., Noci bartolomějské (1572), 28. Augustina učitele církve.
20
Září 5. Jana Podušky, 7. Bitvy u Breitenfeldu, 8. Narození Matky B., Mučedníků litoměř., 9. J. Roháče z Dubé († 1437), 15. Karla ze Žerotína, 16. Kněžny Ludmily, 20. Luther vydává N. zákon (1520), 21. Míru Augsburského, 23. Pěti mučedníků ženev. (1535), 28. Knížete Václava († 935), 30. Jeronýma učitele církve († 420). Říjen 2. Kryštofa Haranta, 6. K. A. Pácalta, 11. Jana Žižky z Trocnova († 1424), 12. Ol. Zwingliho († 1531), 13. Tolerančního patentu (1781), 17. Zrušení ediktu nantského, 18. D. A. z Veleslavína († 1599), 24. Míru Westfálského, 28. Šimona a Judy apošt., 29. Vypovězení protest. kazatelů z Čech (1622), 31. Slavnost reformace. Listopad 1. Počátek sněmu v Kostnici, 3. Příchod M. J. Husa do Kostnice (1414), 8. Bitvy na Bílé Hoře (1620), 10. Narození M. Luthera (1483), 15. Jana A. Komenského († 1671), 16. J. Jungmanna, 24. Jana Blahoslava, 29. Ondřeje apošt., 30. Matěje z Janova. Prosinec 8. Kající den evangelíků, 9. Jana Miltona, 10. Luther spálil papež. bullu, 11. Bratra Lukáše, 16. Mat. Červenky, 21. Tomáše apošt., 23. Mikuláše z Husi, 24. Štědrý den, 25. Narození Krista, 26. Štěpána muč., 30. Jana Kapity († 1589), 31. Jana Viklefa († 1384).
21
22
Kalendář boje za svobodu Leden 2. – 1919. Čsl. vojsko obsadilo Prešpurk. 3. – 1919. Zástupci spojenců oznamují maďarské vládě zatímní hranice na Slovensku. 4. – 1919. Čsl. vojsko obsadilo Lučenec. 6. – 1918. Deklarace českých poslanců na schůzi v Obecním domě v Praze. 7. – 1919. Čsl. armádní sbor nazván „Čsl. vojskem na Rusi“ (Rozkaz čsl. vojsku čís. 2. § 7.) 8. – 1918. Mírové podmínky pres. Wilsona (14 bodů). 9. – 1919. Čsl. vojsko obsadilo Komárno. – V Čelabinsku zemřel podpl. K. Vašátko. 10. – 1919. Zřízen sborový soud čsl. vojska. 12. – 1919. Čsl. vojsko obsadilo Užhorod a Rožňavu. – Boje u Měďanského a Sudinského (směr na Ossu). 13. – 1916. „Česká Družina“ přejmenována na čsl. střelecký pluk. – 1917. Odpověď spojenců na Wilsonovu notu. – 1918. 1. pluk přechází z Berezny do Žitomíru. 14. – 1918. Počal v Kyjevě pravidelně vycházeti „Českoslov. Denník“. 23. – 1919. Čsl. vojsko počíná obsazovati Těšínsko. 24. – 1918. IV. universálem prohlášena plná samostatnost Ukrajiny. 27. – 1918. 2. pluk se stěhuje z Nové Čartoryje do Berdičeva. 31. – 1919. Národní shromáždění přijímá zákon čís. 75. o novém volebním řádu do obcí. Únor 1. – 1919. Rozkaz čsl. vojsku na Rusi čís. 10. o reorganisaci čsl. vojska.
23
7. – 1918. Francouzský ministerský předseda, ministr války a ČSNR podpisují Statuty o organisaci čsl. armády ve Francii. – Čsl. vojsko na Rusi prohlášeno částí čsl. autonomní armády ve Francii. 10. – 1919. Prešpurk nazván Bratislavou a prohlášen hlavním městem Slovenska. 22. – 1919. Předán prapor 1. československému údernému praporu v Jekatěrinburgu. 23. – 1918. Odchod 2. pluku z Berdičeva na východ. 24. – 1918. Odchod 1. pluku ze Žitomíru na východ. 25. – 1918. Napadení němec. automobilů na 1. pluk u Korostyševa. Březen 1. – 1918. Pluky 1. divise procházejí Kyjevem. 2. – 1918. Boj 2. pluku s Němci na mostě přes Dněpr u Kyjeva. 3. – 1918. Sovětská vláda podepsala mír s Německem v BrestLitovsku. 7. – 1850. Narodil se president ČSR prof. T. G. Masaryk. 8. – 1915. I. sjezd zástupců čsl. spolků na Rusi v Moskvě. 9. – 1916. Portugalsko vypovědělo válku Německu. 12. – 1917. Vypukla revoluce v Petrohradě. 13. – 1918. Konec bojů s Němci u Bachmače. 15. – 1917. Založen 3. pluk Jana Žižky z Trocnova. 22. – 1915. Ruská vojska dobyla Přemyšlu. 26. – 1918. V Penze uzavřena se sovětskou vládou smlouva o projezdu čsl. vojska na východ. 28. – 1917. Rozkaz ministra voj. Gučkova o uvolnění staré disciplíny v ruské armádě. Duben 6. – 1917. Amerika vypovídá válku Německu. 7. – 1917. Kuba vypovídá válku Německu.
24
8. – 1818. Kongres utlačovaných národů v Římě. 9. – 1917. Ruská vláda vydává manifest o míru bez aneksí a kontribucí. 10. – 1917. Panama vypovídá válku Německu. 13. – 1918. Přísaha čsl. národa a jihoslovanských zástupců v Praze. 16. – 1919. Národní shromáždění přijímá zákon č. 218. o pozemkové reformě. 21. – 1918. Italská vláda podepsala první smlouvu o zřízení čsl. vojska v Italii. 23. – 1917. Brazilie vypovídá válku Německu. 24. – 1919. V Praze odevzdán prapor čsl. legionářům z Ruska. 25. – 1916. II. sjezd čsl. spolků na Rusi v Kyjevě. 28. – 1918. Zemřel Jiří Klecanda, tajemník OČSNR v Rusku. Květen 1. – 1918. Prohlášení slovenského dělnictva v Liptov. Sv. Mikuláši o osvobození Slováků. 4. – 1918. Rozkaz čsl. armádnímu sboru č. 52. o zřízení samostatného úderného praporu při 2. divisi. – 1919. Zemřel ministr voj. generál M. R. Štefánik. 6. – 1917. Zahájen českosl. národní sjezd v Kyjevě. 8. – 1919. Přepadení našich ešelonů na st. Tajšet. 9. – 1915. Úspěch čsl. legií u Arrasu. 12. – 1917. Zvolena čsl. nár. sjezdem v Kyjevě Odbočka ČSNR v Rusku. 13. – 1916. Založen 2. čsl. pluk, a tím utvořena čsl. střel. brigáda. 14. – 1918. Čelabinský incident. 16. – 1918. Manifestace čsl. lidu a zástupců utlačených národů Rakousko-Uherska při oslavě padesátého výročí Národ. divadla v Praze. 18. – 1917. Zřízena komise pro tvoření čsl. voj. částí v Rusku. – 1918. Osvobození uvězněných Čechoslováků v Čelabinsku. 20. – 1918. Na předporadách 1. sjezdu čsl. vojska v Čelabinsku
25
zvolen Prozatímný Výkonný Výbor. 23. – 1915. Italie vypověděla válku Rak.-Uhersku. – 1918. Dopravu čsl. vojska na Východ předporady 1. sjezdu předaly Prozatímnímu Výkonnému Výboru. 24. – 1918. Odevzdán prapor českosl. legiím v Italii. 25. – 1918. Přepadení ešelonu 6. pluku u Marianovky. – Obsazení Marijinska. 26. – 1918. Přepadení ešelonu II. československé dělostřelecké brigády v Irkutsku. – Obsazení Novo-Nikolajevska. – Obsazení Barabinska. 27. – 1918. Napadení ešelonu štábu 1. pluku v Zlatoustě. – Obsazení Čelabinska. – Počátek vystoupení penzenské skupiny ve Rtiščevě. 28. – 1918. Vystoupení proti bolševikům v Nižně-Udinsku. 29. – 1918. Čsl. vojsko dobylo Penzy. – Obsazen Miass. – Vystoupení v Kansku Jenisejském. – 1919. Padl býv. velitel 1. jízdní baterie plukovník I. I. Kulikovský. 30. – 1917. Deklarace Svazu českých poslanců na říšské radě ve Vídni o samostatnosti čsl. národa. – 1918. Obsazeny Batraky, Volžský most a Syzraň. 31. – 1918. Obsazena Tajga a Tomsk. – Dobyt Petropavlovsk. Červen 1. – 1918. Spojení skupiny kapitána Gajdy se skupinou kapitána Kadlece u Marijinska. 2. – 1918. Obsazení Kurganu. 3. – 1918. Deklarace mezispojenecké konference ve Versailles o utvoření samostatného polského státu a o aspiracích národa československého a Jihoslovanů. – Vláda Veliké Británie uznává ČSNR jakožto nejvyšší orgán čsl. hnutí v zemích spojeneckých a čsl. armádu jako organisovanou jednotku. – Obsazení Šišina (na Kolčuginské dráze). 4. – 1918. Boj u Lipjag (samar. fronta). – Srážka u Kargatu (záp. Novo-Nikolajevska).
26
5. – 1918. Boj u Bezenčuku (samar. fronta). – Obsazení Kolčugina a boj u Čerepanova (barnaul. fronta). 6. – 1918. Porážka bolševiků u Marianovky. 7. – 1918. Útěk bolševiků z Omska. – Zemřel poručík Jan Gajer. 8. – 1918. Obsazena Samara a podruhé Barabinsk. 9. – 1918. Spojení skupiny Gajdovy se skupinou por. Syrového u stanice Tatarské. 10. – 1918. Obsazena st. Kyštym (čelabinský rajon). 11. – 1918. Obsazena na samařské frontě st. Kiněl, sev.-záp. Omska st. Išim a na barnaul. frontě st. Povalicha. 15. – 1918. Obsazen Stavropol a Barnaul. 16. – 1918. Boj u stanice Klukvenné a u Marijinska. 17. – 1915. Vyšlo v Petrohradě 1. čís. čas. „Čechoslovák“. – 1918. Výbuch 33 vagonů střelného prachu v Ivaščenkovských závodech (Novaja Moskva u Samary.) 18. – 1918. V čelabinském rajoně obsazen Trojick, na samařské frontě Buguruslan. 19. – 1918. Obsazen Ačinsk a Bogotol. Převrat v Bijsku. 20. – 1918. Dekret sovětské vlády proti OČSNR. Likvidace marijinské fronty. – Obsazen Krasnojarsk, spojení kap. Gajdy s podplukov. Ušakovem. Obsazen Bijsk (barnaul. rajon). – Boj čsl. oddílu na řece Piave v Italii. 26. – 1918. Úporný boj o Buzuluk (směr na Orenburg). – Obsazen Zlatoust. Boj u Šeberty a obsazení stan. Chinguj u Nižněudinska. 27. – 1918. Boj u vesnice Krutaja Rěčka (ťumeňská fronta). – 1389 Bitva na Kosově poli. 28. – 1914. Zavražděn rakouský následník v Sarajevě. – 1918. Obsazena stanice Tulun. – 1919. Podepsána ve Versailles mírová smlouva mezi spojenci a Německem. 29. – 1917. Řecko vypovídá ústředním mocnostem válku. – 1918. Vláda francouzské republiky uznává OČSNR jako první základ čsl. vlády. – President Poincaré předává prapor čsl. legiím ve Francii. – Vystoupení čsl. částí ve Vladivostoku. 30. – 1918. Italská vláda podepsala druhou smlouvu o zřízení čsl.
27
vojska v Italii. Boj čsl. legií u Col Rosso v Italii. Obsazen Šadrinsk. Červenec 1. – 1918. Založen 1. jízdní pluk Jana Jiskry z Brandýsa. – Obsazena stanice Zima. 2. – 1917. Vítězství čsl. brigády u Zborova. – 1918. Prohlášení americké vlády o úplném osvobození členů slovanského plemene ze jha rakousko-uherského. 3. – 1918. Výpravou ze stan. Tulun obsazen Nikolajenský Závod. – Boj o Udrjak (u Čišem). 4. – 1917. Panichida v Cecové nad hroby padlých u Zborova. – 1918. Obsazena Ufa. – Boj u stan. Vagaj (ťumeň. směr). 5. – 1918. Obsazena st. Polovina. – Na ussurij. frontě po dvoudenním úporném boji dobyt Nikolsk-Ussurijsk. 6. – 1415. Upálen v Kostnici M. Jan Hus. – 1918. Spojení samařské a čelabinské skupiny u st. Miňjar. – Boj u ř. Bělé (před Irkutskem). 7. – 1918. Boj čsl. legií u Monte Val Bella na italské frontě. – Boj u Bugulmy (samarská fronta). – Obsazena st. Malta (záp. Irkutska). 9. – 1918. Boj o ves Krivskoje (šadrinská fronta). 10. – 1918. Obsazena podruhé Syzraň. – Vzat Jalutorovsk (ťumeňská fronta). 11. – 1918. Obsazen Irkutsk. Boj u Dalmatova (šadrinská fronta). 12. – 1917. Založena 2. čsl. střelecká divise. – 1918. Obsazena Bugulma. 13. – 1918. Zahájil činnost Československý Národní Výbor v Praze. 14. – 1918. Boje u Kultuku (jižní cíp Bajkalu). 15. – 1918. Obsazen podruhé Kuzněck (syzraňská fronta). 16. – 1918. Boj u vsi Goloviny (ťumeňská fronta). – Boj u Jevgěněvky (ussurij. fronta). 17. – 1916. Zřízena čsl. záložní rota v Kyjevě. – 1918. Obsazen Stěrlitamak (jižně Ufy). 18. – 1917. Rozkaz vrchního velitele č. 570 o zřízení čsl. dělostřel.
28
divisionu a parkového divisionu. 19. – 1918. Dobyta stan. Kultuk. 20. – 1917. Boj s Němci u Volosuvky (Tarnopol). – 1918. Obsazena Ťumeň, Sluďanka (Bajkal) a stan. Kuzino (severo-záp. Jekatěrinburgu). 21. – 1918. Obsazen přístav Majna (Volha). 22. – 1917. Siam vypovídá válku Německu. – 1918. Obsazen Simbirsk. 23. – 1918. Zahájen I. sjezd českosl. vojska v Omsku. 24. – 1914. Rakousko dává ultimatum Srbsku. – 1917. Boj u Velkých Hájů (Tarnopol). 25. – 1918. Dobyt Jekatěrinburg. 26. – 1914. Vyhlášení mobilisace v Rakousko-Uhersku. 27. – 1918. Obsazen Kamyšlov (jekatěrinburgská fronta) a stan. Murino (bajkalská fronta). 28. – 1918. Obsazena stan. Bogdanoviči (východně Jekatěrinburgu). 29. – 1918. Obsazen Kaul (ussurij. fronta). Přijel první transport franc. koloniál. vojska (200) do Vladivostoku. Srpen 1. – 1914. Německo vypovědělo válku Rusku. – 1918. Bitva u Kaulu, počátek defensivy čsl. částí na ussurij. frontě. 2. – 1918. Příjezd angl. koloniál. vojska (1200) z Honkongu do Vladivostoku. 3. – 1914. Francie a Belgie vypovídají válku Německu. – 1918. Zvolena I. sjezdem čsl. vojska v Omsku OČSNR v Rusku. 4. – 1917. Liberia vypovídá válku Německu. – 1918. Příchod Kalmykovců (kozáků) na ussurij. frontu. – Srážka s Chorvatovci v Golenkách (záp. Nikolsk-Ussur.). 5. – 1914. Anglie vypovídá válku Německu. 6. – 1914. Rakousko-Uhersko vypovídá válku Rusku. – 1918. Obsazena Kazaň. 8. – 1914. Černá Hora vypovídá válku Rakousko-Uhersku.
29
9. – 1918. Anglie uznává ČSNR jako zástupce budoucí čsl. vlády. – Odražen útok bolševiků na Jekatěrinburg. – Zřízeny (ze záložních pluků) 9. střel. pluk K. Havlíčka Borovského a 10. stř. pluk Jana Sladkého-Koziny. 11. – 1914. Francie vypovídá válku Rak.-Uhersku. – 1918. Francouzi přejímají velení nad ussurijskou frontou. 12. – 1918. Japonské vojsko přistálo ve Vladivostoku. – 1919. Příjezd poselstva čsl. vlády do Vladivostoku. 13. – 1914. Anglie vypovídá válku Rakousko-Uhersku. 14. – 1917. Čína vypovídá válku Německu. 15. – 1918. Obsazena stan. Kedrovaja (bajkal. fronta). 16. – 1918. Boj u Zeleného Dolu (kazaň. fronta). – Obsazení vsí Tanchoje, Perejemné a Myšichy (bajkal. fronta). 17. – 1917. Prof. Masaryk na Ukrajině poprvé přehlíží čsl. brigádu. – 1918. Obsazena stan. Mysovaja (bajkal. fronta). Desant u stan. Posolské; zajetí i smrt podpluk. Ušakova. 19. – 1918. Boj u Antonovky (ussurij. fronta). – Příjezd amerického vojska do Vladivostoku. 20. – 1918. Boj u Berezovky. – Obsazen Verchně-Udinsk. – Boj o Nikolajevsk. 22. – 1918. Boj u vsi Osinovo (kazaň. fronta). – Obsazena st. Onochaj a Petrovskij Závod (vých. Verchně-Udinska). 23. – 1914. Japonsko vypovědělo válku Německu. 24. – 1918. Nástup spojenými silami Francouzů, Japonců a Čechoslováků u Krajevského rozjezdu (ussurij. fronta). 25. – 1918. Pád sovětské vlády v Čitě. – Obsazen přístav Klučiště (u Kazaně). 28. – 1914. Zřízena v Kyjevě „Česká Družina“. – 1916. Italie vypovídá válku Německu. – Rumunsko vypovídá válku Rakousko-Uhersku. – 1918. Boj u Suché Rěky (kazaň. fronta). – Pluk. Syrový povýšen na generál-majora a jmenován velitelem čsl. armádního sboru. 29. – 1914. Rakousko-Uhersko vypovídá válku Belgii. 30. – 1914. St. Petěrburg přezván na Petrohrad.
30
31. – 1918. Spojení vladivost. a východosibířské skupiny čsl. vojsk na st. Olovjané (na řece Ononu). Září 1. – 1918. Boj u vsi Gusichy (nikolajev. fronta). – Obsazení UsfKjachty (jižně Verchně-Udinska). 2. – 1918. Amerika uznává ČSNR za vládu de facto válku vedoucí. – Obsazení Trojicko–Savska (jižně Verchně-Udinska). 3. – 1918. Konvence mezi vládou Veliké Britanie a ČSNR o čsl. armádě a diplomat. stycích. 5. – 1917. Založen 4. pluk Prokopa Vel. 8. – 1918. Zřízena polní pošta čsl. vojska na Sibíři. 9. – 1918. Japonská deklarace o uznání čsl. armády a ČSNR jako vrchního orgánu. 10. – 1914. Němci poraženi na Marně. – 1918. Opuštěna Kazaň. 12. – 1918. Opuštěn Simbirsk. – Zřízen Čsl. tábor pre Slovákov v Irkutsku. 13. – 1918. Opuštěn Volsk (Volha). – 1919. Rakouská delegace podepsala v Saint-Germain mír. smlouvu. 15. – 1918. Zřízeno čsl. dopravní oddělení na Sibíři. 17. – 1918. Boj u Čerdaklů (simbir. fronta). 20. – 1917. Nástup čsl. legií u Meusy na francouzské frontě. 21. – 1918. Boj čsl. legií u Dosso Alto na italské frontě. 22. – 1918. Boj u Nižní Časovně (simbirská fronta). 23. – 1918. Obsazena stan. Šumkovo (kungur. fronta). 24. – 1918. Ustavení Zatímní všeruské vlády v Ufě. 28. – 1918. Accord mezi vládou francouzské republiky a ČSNR o postavení čsl. národa ve Francii. 30. – 1918. Příměří spojenců s Bulharskem. Říjen 1. – 1918. Boj u Androsovky (nikolajev. fronta). – Příjezd částí
31
vladivostocké skupiny do Jekatěrinburgu. 2. – 1918. Boj u vsi Pokrovskoje (nikolajev. fronta). – Obsazena st. Samara (kungur. fronta). 3. – 1917. Oslava Kramářovy amnestie v Praze. – 1918. Deklarace italského předsedy ministerstva Orlanda o uznání ČSNR. – Čínská vláda uznává čsl. armádu a ČSNR. 4. – 1918. Dobyt Nižní Tagil. – Obsazena ves Usť-Krjuki (kungur. fronta). 5. – 1918. Založen 2. jízdní pluk. – Opuštěn Stavropol a Melekess (povolžská fronta). 6. – 1916. Svěcení praporu 2. pluku v Okonsku (u Kovelu). – 1918. Obsazena st. Laja (tagil. fronta). – Opuštěn Sarapul. 7. – 1918. Zatímní všeruská vláda uznala ČSNR. – Opuštěna Samara. – Rakousko-Uhersko nabízí spojencům mír. 9. – 1917. Rozkaz náč. štábu vrchního velitele č. 613 o zřízení čsl. armád. sboru a 1. i 2. záložního pluku. – Odhalen padlým u Zborova pomník v Nové Čartoryji (Volyňská gubernie). 10. – 1914. Pád Antverp. 11. – 1914. Svěcení praporu „České Družiny“ v Kyjevě. 14. – 1918. Dr. Beneš zpravuje protiněmeckou koalici o ustavení se čsl. prozatímní vlády. 15. – 1918. Uznání čsl. prozatímní vlády vládou francouzské republiky. – Opuštěna Bugulma. 16. – 1918. Obsazen Molebský Závod (kungur. fronta). 17. – 1917. Obsazena st. Kordon (kungur. fronta). 18. – 1918. Odpověď pres. Wilsona na mírovou nabídku RakouskoUherska. – Profesor Masaryk prohlašuje ve Washingtoně neodvislost čsl. zemí. – Opuštěn Menzelinsk. 21. – 1916. Rozkaz náč. štábu vrchního velitele o zřízení čsl. záložního praporu. 22. – 1914. „Česká Družina“ odchází na frontu. – 1918. Boj čsl. legií u Vouziers na francouz. frontě. 25. – 1918. Zemřel velitel 1. střel. divise pluk. Švec. 26. – 1919. Otevřena důstoj. škola pro pěchotu v Kyštymě.
32
28. – 1918. První den svobody čsl. národa. 31. – 1918. Čsl. delegace v Ženevě prohlašuje neodvislost čsl. zemí. Listopad 2. – 1917. Řeč prof. Masaryka o čsl. vojsku v Kupečeckém sobrání v Kyjevě. 3. – 1918. Příměří mezi spojenci a Rakousko-Uherskem. 5. – 1917. Založena 1. a 2. dělostřel. brigáda a hmoždýřové dělostřelecké divisiony. 8. – 1620. Bitva na Bílé Hoře. 9. – 1917. Bolševický převrat v Petrohradě. 10. – 1917. 2. československý pluk odjíždí z Nové Čartoryje do Kyjeva (na ochranu města). – 1918. Předání praporů plukům 2. div. v Jekatěrinburgu. 11. – 1918. Uzavřeno příměří mezi spojenci a Německem. 13. – 1918. Lužičtí Srbové utvořili v Budyšíně Národní Výbor. 14. – 1915. Prohlášení Českého zahraničního komitétu o neodvislosti českých zemí. – 1918. Národní shromáždění v Praze sesadilo habsburskou dynastii, prohlásilo čsl. země republikou a zvolilo jejím presidentem prof. T. G. Masaryka. 18. – 1918. Omský převrat a ustavení Kolčakovy vlády. 20. – 1917. III. universálem prohlášena Ukrajinská republika v rámci Ruské federativní republiky. – 1918. Obsazen znovu Molebský Závod (kungur. fronta). 23. – 1917. Amerika vypovídá válku Rakousko-Uhersku. 24. – 1915. Rakouská vláda rozpustila Českou Obec Sokolskou. 27. – 1919. Bulharsko podepsalo v Neuilly mírovou smlouvu. 28. – 1918. Opuštěn Belebej. Prosinec 1. – 1914. Bělehrad obsazen Rakušany. 3. – 1918. Vzata Kušva (kungur. fronta).
33
7. – 1918. Čsl. a ruské části obsadily Bisertský Závod – (permská fronta). 8. – 1870. Prohlášení zemského sněmu Českého království proti odtržení Elsas a Lotrinska od Francie. – 1918. Ministr gen. Štefánik přijel do Jekatěrinburgu. 10. – 1918. Ruské vojsko obsadilo st. Lysvu (permská fronta). 11. – 1918. Ruské vojsko dobylo Lysvenský Závod (permská fronta). 12. – 1916. Německo a Rakousko-Uhersko nabízejí spojencům mír. – 1917. Řeč prof. Masaryka na schůzi národů v kyjevském cirku. – Vyšlo 1. číslo „Českoslov. Denníku“ (nečíslované). 13. – 1918. Obsazena st. Kordon (kungur. fronta). – Ruské části obsadily Kalino (permská fronta). 15. – 1914. Srbové znovu vstupují do osvobozeného Bělehradu. – 1918. Ruské části dobyly Čusové (permská fronta). 17. – 1914. Anglie vyhlásila protektorát nad Egyptem. – 1918. Ruské části obsadily st. Tulumbasy (kungur. fronta). 18. – 1918. Obsazena st. Šumkovo (kungur. fronta). 19. – 1914. Prof. Masaryk odjíždí za hranice Rakousko-Uherska. – 1917. Francouzská vláda vydává „Dekret o konstituování čsl. armády ve Francii“. – 1918. Vyklizen Bijsk (severně Ufy). – Národní shromáždění přijímá zákon o 8 hod. době pracovní. 20. – 1916. President Wilson žádá spojence o formulování jejich válečních cílů. 21. – 1918. Slavný návrat prof. Masaryka do Prahy. – Čsl. a ruské části obsadily Kungur. 23. – 1918. Poselství presidenta prof. Masaryka Národnímu shromáždění. 24. – 1918. Obsazeny ves. Melnikovo, Polevaja, Šadějka a Žilina (permská fronta). 25. – 1918. Ruskými vojsky obsazena Perm. 26. – 1918. Generál maj. Gajda jmenován velitelem sibířské armády. 30. – 1916. Deklarace jihoslovanského komitétu v Londýně o spojení všeho srbsko-chorvatského i slovinského národa. – 1918. Opuštěna Ufa.
34
Vláda Československé republiky President republiky: prof. dr. Tomáš Garrigue Masaryk Ministerstvo: Vlastimil Tusar, předseda ministerstva, dr. E. Beneš, ministr zahraničních záležitostí, dr. E. Franke, ministr železnic, G. Haberman, ministr vyučování, A. Hampl, ministr veřejných prací, dr. F. Heidler, ministr obchodu, F. Houdek, ministr výživy, V. Klofáč, ministr národní obrany, K. Prášek, ministr orby, K. Sonntág, ministr financí, F. Staněk, ministr pošt a telegrafu, dr. V. Šrobár, ministr zdravotnictví (zástupce dr. Semerád) a plnomocník pro Slovensko, F. Švehla, ministr vnitra, dr. F. Veselý, ministr spravedlnosti a dr. Lev Winter, ministr sociální péče.
35
Úřady Čsl. republiky na Sibíři Zatímní plnomocník vlády Čsl. republiky: dr. Václav Girsa. Jemu podřízeny jsou úřady ministerstva zahraničních záležitostí: 1. Diplomatický odbor (pod vedením zat. plnomocníka); 2. Konsulární odbor (náč. dr. Glos); 3. Technický odbor (náč. voj. inženýr Holna); 4. Ústřední hospodářská komise ve Vladivostoku; 5. Zástupce v Mezinárodní železniční komisi (kapit. Člupek).
Vojenská správa na Sibíři Náčelníkem Vojenské správy na Sibíři (rusky: Vojennoje upravlenije čechoslovackoj armii v Sibiri, francouzsky: Administration militaire de l’armée tchécoslovaque en Sibérie) je vůdce poselstva poslanec F. V. Krejčí. (Náměstek podpluk. Hanuš.) Pod Vojenskou správou na Sibíři sjednocují se úřady vyřizující záležitosti spadající v pravomoc ministerstva národní obrany: 1. Vojenský referát (náč. maj. Závada); 2. Právní referát (náčelník maj. s. sl. dr. Svoboda); 3. Vrchní kontrola (náčelník spr. maj. dr. Suchý); 4. Finanční správa (náč. spr. kap. Šíp); 5. Informačně-osvětový odbor (náčelník, spr. kap. dr. Kudela). Poměr mezi náčelníkem Vojenské správy na Sibíři a velitelstvím čsl. vojska na Rusi spravuje se obdobně zásadami a předpisy platnými v republice pro poměr minist. nár. obrany k velitelství vojsk. Jmenování a povyšování důstojníků a úředníků ministerstva národní obrany potvrzuje náčelník Vojenské správy na Sibíři ve smyslu nařízení gen. Štefánika ze dne 17. ledna 1919 čís. 599, Ú. V. č. 36.
36
Diplomatický odbor Do jeho působnosti spadá zastupování Čsl. republiky vůči zástupcům jiných států neb státních útvarů. Jemu přímo podřízen jest mimořádný plnomocník pro Dálný Východ podpluk. dr. Hess v Charbině.
Konsulární odbor Do působnosti konsulár. odboru (okrskových konsulárních představitelů v oblasti jim přikázané) patří: 1. zastupování Čsl. republiky vůči úřadům místním a konsulárním jiných států i vůči čsl. občanům–nevojákům; 2. obrana soukromo-právních zájmů čsl. občanů, podniků a institucí, stojících mimo svazek armády (vyřizování žádostí o udělení občanství a vystavování cestovních průkazů); 3. činnost národohospodářská: a) zkoumání všeobecného hospodářského stavu, snah jeho vývoje, jakož i možnosti uplatnění čsl. kapitálu a práce (literatura, statistika, zkušenosti jednotlivců atd.); b) přesná a podrobná evidence podniků krajanů, organisování mezi nimi hospodářských družstev nákupních, odbytových a úvěrních, podporování solidních začátečníků mravně i zastupitelstvím při získávání koncesí, licencí, dodávek, upozorňování našinců na výhodné umístění kapitálu a práce, na podniky prodejné a pod.; c) sbírání cenníků, vzorků, nabídek a reklam místních podniků, tarifů drah a paroplavebních společností; d) podporování slušné reklamy solidních podniků domácích, sprostředkování inserce do časopisů a kalendářů, styk s místními časopisy, povzbuzující k navázání obchodních styků; e) studování ekonomických a technických možností dovozu a vývozu z vlasti;
37
f) informování místních obchodních komor a hospodářských spolků. Jemu bezprostředně podřízeni jsou okrskoví konsulární představitelé: v Krasnojarsku kap. Šejd, v Irkutsku dr. Blahož, ve Vladivostoku zatímně maj. Brož. Tito pověření představitelé Čsl. republiky jsou v oblasti jim přikázané nejvyšší autoritou pro všechny občany a organisace Čsl. republiky ve všech záležitostech, dotýkajících se přímo nebo nepřímo zájmů Čsl. republiky.
Technický odbor Technický odbor byl zřízen rozkazem armádnímu sboru čís. 77. ze dne 19. července 1918. Účelem jeho bylo vzkřísiti k novému životu zničený ruský průmysl, zabezpečiti práci v průmyslových podnicích a dolech tak, aby armáda naše i ruská měla silný tyl, by doprava na drahách nebyla ohrožována různými nedostatky (uhlí, dřeva atd.). Do továren i dolů vysíláni odborníci, aby byli pojítkem mezi dělníky i zaměstnavatelem tak, aby se předešlo zbytečným sporům, které by mohly ohrožovati klidný tyl našeho vojska. Technický odbor má tato oddělení: strojní, stavební, horní, dopravní, chemické a statisticko-finanční. Technický odbor je nyní s celým stavem přidělen jako výkonný orgán k Ústřední hospodářské komisi ve Vladivostoku. (Viz dále.)
Ústřední hospodářská komise ve Vladivostoku Tato komise (předseda: konsulární představitel ve Vladivostoku) obstarává lodě a lodní náklad k evakuaci čsl. vojska na Rusi do vlasti. Samu evakuaci a organisaci vodní dopravy provádí evakuační úřad ve Vladivostoku (pluk. zdravotní služby dr. Raše).
Čsl. zástupce v „Mezinárodní železniční komisi“ či „Spojenecké technické radě železniční“ je súčastněn na všech pracích rady současně s druhými zástupci spojeneckých vlád.
38
Presidentem rady je americký inženýr Stevenson, jemuž dána do rukou veškerá moc a právo zaříditi organisaci železniční dle svého dobrozdání. Dočasným sídlem je Charbin. Poznámka. Pokud jde o opatření materiální pro dráhy za hranicí jest „Technické radě železniční“ podřízen „Nákupní komitét“ se sídlem ve Vladivostoku. V tomto komitétě člena nemáme. V nejnovější době utvořil se podkomitét pro zásobování Čínské Východní a Ussurijské dráhy uhlím. Hlavním spojeneckým úřadem pro sibířskou magistrálu jest „Spojenecký železniční komitét“ se sídlem ve Vladivostoku, který vydává veškerá nařízení o změnách stávajících řádů železničních atd. Čsl. členem komitétu jest dr. Girsa, jeho zástupcem major Brož. Tomuto komitétu přidělena je ku pomoci vedle „Spojenecké technické rady železniční“ i „Spojenecká vojenská rada dopravní“ se sídlem ve Vladivostoku, která stanoví pravidla o vojenských transportech, ešelonech, vagonech atd. Čsl. členem této rady jest major Brož.
Vojenský referát Zřízen ustanovením Zvláštního sboru ze dne 14. července 1919, aby přejal úkoly Mobilisačního a Etapního oddělení zrušené Vojenské správy O. M. V. Obě jmenovaná oddělení přešla z Vojenské správy do Politického oddílu a nyní tvoří oddělení Vojenského referátu. Činnost Vojenského referátu je dána obsahem působnosti obou oddělení. Mobilisační oddělení řídí registraci a mobilisaci občanů republiky k vojenské službě ve zbrani neb pracovní, provádí propouštění z vojska i dočasná osvobozování od činné služby, vyřizuje sporné případy zařazení do vojska, připravuje materiál pro domácí demobilisaci.
39
Etapní oddělení řídí vyplácení podpor zůstavším v Rusku mimo svazek vojska, invalidům a žijícím na osvobozené oblasti, rodinám příslušníků vojska a vede evidenci evakuovaných do vlasti. Obě oddělení provádějí své úkoly na místech pomocí evidenčních důstojníků, přidělených okrskovým politickým důvěrníkům. Mimo to vyřizuje Vojenský referát záležitosti přikázané náčelníkem Vojenské správy na Sibíři.
Právní referát Právní referát, v jádru právní odbor OČSNR, převedený do Vojenské správy a pak do Politického oddílu, je nejvyšším orgánem soudní správy. Do jeho kompetence spadá: 1. organisace soudů i úřadů veřejné žaloby, 2. jmenování na úřady i hodnosti soudní služby, 3. vykonávání dozoru nad působností justičních orgánů, 4. spolupůsobení při vydávání obecných nařízení, 5. dobrozdání v záležitostech právních, 6. povolování sňatků. Náčelník Právního referátu zastává funkci veřejného žalobce při sborovém soudu čsl. vojska na Rusi.
Vrchní kontrola Zřízena rozkazem minist. voj. čís. 456. ze dne 8. ledna 1919. Úkolem jejím jest zkoumati správnost hospodaření v čsl. armádě a při zjištění nesprávností podnikat kroky k nápravě. Za tím účelem Vrchní kontrola: 1. zkoumá, zda orgány k tomu ustanovené pečují o včasné a hospodárné opatření všech potřeb čsl. vojska jak v celku, tak i v částech; 2. zkoumá správnost dokladů a vedení knih; 3. dává návody k účelné opravě účetnictví; 4. udílí výtky;
40
5. dává návrhy na sesazení osob nezpůsobilých k vedení hospodářské správy nebo o zavedení soudního řízení proti osobám, podezřelým ze zneužití svého úřadu; 6. vede bezprostřední korespondenci se všemi částmi a orgány čsl. armády. Dělí se na: a) evidenční oddíl, který má na zřeteli potřeby vojska na budoucí období: zkoumá, zda jsou příslušnými orgány včas opatřovány; v opačném případě žádá o nápravu u vyšších orgánů; zkoumá právní i věcnou správnost uzavřených smluv o koupi a dodávkách a jiných smluv (nájemných a pod.), vede v evidenci trhové ceny hlavních produktů, kde pracují nákupní oddíly, kde samostatně opatřují si potřeby jednotlivé části a pod., vůbec činí vše, co slouží k dokonalému objasnění poměrů, za kterých se ty či ony potřeby vojska opatřovaly nebo opatřují; b) revisní oddíl, který provádí revisi pokladen i skladů po stránce formální i věcné správnosti, sleduje pohyb naturalií i peněz od okamžiku nabytí do konečné spotřeby, srovnává spotřebu s vykazovanými úředními stavy a přesvědčuje se, zda vše, co bylo nabyto, bylo správně rozděleno, spotřebováno a zda o tom byly vedeny přesné záznamy.
Finanční správa Finanční správa byla zřízena rozkazem min. vojenství č. 456. ze dne 8. ledna 1919 z býv. Finančního odboru OČSNR. Řídí a obstarává: 1. zaopatřování peněz pro běžné výdaje čsl. vojska i ku krytí všech jeho vnitřních potřeb; 2. účelné jich rozdělování na jednotlivé části dle potřeby; 3. evidenci veškerého státního majetku Čsl. republiky, nacházejícího se vůbec u čsl. vojska; 4. ústřední, jak peněžní, tak i věcné vyúčtování veškerého majetku Čsl. republiky u všech částí;
41
5. poukazování peněz do vlasti; 6. správu Vojenské spořitelny příslušníků čsl. vojska a propagaci této myšlenky; 7. sběrnu a propagaci pro „Zlatý poklad Čsl. republiky“; 8. likvidaci „Revoluční zápůjčky“. Finanční správa má expositury v Charbině, Vladivostoku, Šanghaji a Tokiu.
Informačně-osvětový odbor Zřízen na základě nařízení min. vojenství č. 393. ze dne 10. ledna 1919 sloučením Propagačního a Osvětového odboru OČSNR. Z býv. odboru soc. péče převzata do něho knihařská dílna. Dělí se na tyto části: správní, zpravodajskou, vydavatelskou, osvětovou, historicko-archivní, umělecko-výtvarnou a hospodářskou. Do kompetence jednotlivých částí zařazeno: a) Do části správní: ústř. protokol a registrace s oddělením psacích strojů, osobní oddělení, ústřední účtárna, ústřední pokladna, organisace odboru a ústřední správa řízená rozkazy po odboru. b) Do části zpravodajské: redakce „Čsl. Denníku“, „Slov. Hlasů“, „Čsl. Vojáka“, „Čsl. Besed“, „Čsl. Vál. Zpravodaje“, „Na Stráž“, Čsl. tiskové kanceláře s redakcí ruských telegram, „Houpaček“, něm. listu „Heimat“ a maď. „Magyar Honfitárs“. c) Do části vydavatelské: tiskárna, litografie, zinkografie, rytecká dílna, knihařská dílna, administrace a expedice vydaných tiskovin, sklad technických potřeb. d) Do části osvětové: oddělení pro pořádání přednášek a osv. podniků, evidence činnosti osv. kroužků v částech, správa ústř. knihovny a knihoven cestovních, symfonický orchestr, divadelní oddělení, hudební oddělení. e) Do části historicko-archivní: práce spojené se sbíráním materiálu a dokumentů o osvětovém ruchu v našem vojsku, ústřední archiv o vývoji a práci Informačně-osvětového odboru
42
a všech předcházejících jej institucí, práce z oboru historie, hlavně našeho vojska pro běžné potřeby zpravodajské části. f) Do části umělecko-výtvarné: 1. Sochařské dílny západní skupiny s původním sídlem v Jekatěrinburgu, později evakuované do Novonikolajevska, které mají postaviti pomníky na hrobech našich bratří v rajoně SamaraOmsk (do evakuace) a nyní od Krasnojarska na západ.1 2. Sochařské dílny východní skupiny se sídlem u odboru (Irkutsk), které staví pomníky v rajoně od Krasnojarska na východ. 3. Malířské oddělení, jemuž svěřena práce spojená s uměleckou výpravou grafických edicí a dekorativní úlohy při různých příležitostech. g) Do hospodářské části: Zásobování odboru výzbrojí, výstrojí a potravinami.
1
Po skončených pracích soustřeďují se nyní v Irkutsku. (Pozn. red.)
43
Čsl. vojsko na Rusi (přehled organisace) Vrchním velitelem československých i spojeneckých vojsk na Rusi je generál M. Janin. Všechny vojenské části čsl. vojska na území Ruska tvoří část armády Čsl. republiky. Oficielní název pro ně: Československé vojsko na Rusi. Velitelem čsl. vojska na Rusi je generál-major Jan Syrový.
Vojenské části Štáb čsl. vojska na Rusi (náčelník štábu podpl. Všetička). I. divise (velitel plukovník Voženílek): štáb divise (náčelník podpl. Žák), 1. střelecký pluk Jana Husi (podpl. Kutlvašer), 2. střelecký pluk Jiřího z Poděbrad (ppl. Hasal), 3. střelecký pluk Jana Žižky z Trocnova (podpl. Němec), 4. střelecký pluk Prokopa Velikého (podpl. Kroutil). Dělostřelectvo (velitel major Přikryl): 1. pluk lehkého dělostřelectva (major Fajfr), 1. division těžkého dělostřelectva (major Vedral), 1. muniční division (kap. Pilka), 1. technická rota (major Fischer), divisní nemocnice čís. 1. (maj. z. s. Dr. Theuer), divisní lékárenský sklad č. 1. (podpor. z. s. Janďourek), zvěrolékařská nemocnice čís. 1. (maj. zvěr. s. Mirolubov), divisní hospodářství (kap. Holan), dům rekonvalescentů č. 1. (por. Malínský). II. divise (velitel pluk. Krejčí): štáb divise (náčel. maj. Birula), 5. střelecký Pražský pluk T. G. Masaryka (maj. Zicha), 6. střelecký Hanácký pluk (podpl. Jaroš), 7. střelecký Tatranský pluk (podpl. Váňa), 8. střelecký Slezský pluk (major Nosál); dělostřelectvo (velitel maj. Vojta): 2. pluk lehkého dělostřelectva (maj. Melichar), 2. division těžkého dělostřelectva (maj. Petr Novák), 2. muniční division (maj. Pozdíček); 2. technická rota (maj. Nosek), divisní nemocnice č. 2. (maj. z. s. Janczák), divisní lékárenský sklad č. 2. (por. z. s. Žabka), zvěrolékařská nemocnice čís. 2.
44
(podpl. zvěr. s. Baiml), divisní hospodářství (spr. por. Střecha), dům rekonvalescentů čís. 2. (rotmistr Tůma). III. divise (velitel pluk. Prchala): štáb divise (náčel. major Kvapil), 9. střelecký pluk Karla Havlíčka Borovského (pluk. Petřík), 10. střelecký pluk Jana Sladkého-Koziny (podpl. Číla), 11. střelecký pluk (maj. Zmek), 12. střel. pluk M. R. Štěfánika (maj. Palacký); dělostřelectvo (velitel maj. Zdeněk Novák): 3. pluk lehk. dělostřelectva (maj. Mrázek), 3. division těžkého dělostřelectva (maj. Netík), 3. muniční division (kap. Šmíd); 3. technická rota (maj. Wiesner), divisní nemocnice čís. 3. (major z. s. Dr. Suchánek), divisní lékárenský sklad čís. 3. (podpor. z. s. Rein), zvěrolékařská nemocnice čís. 3. (major zvěr. s. Vetešnikov), divisní hospodářství (podpor. Novotný), dům rekonvalescentů čís. 3. (por. Mach).
Části podřízené přímo štábu čsl. vojska na Rusi 1. jízdní pluk Jana Jiskry z Brandýsa (maj. Krejčířík), 2. jízdní pluk (pluk. Červinka), úderný prapor (maj. Hásek), jízdní baterie (por. Svitavský), záložní doplňovací rota (por. Šenbach), telegrafní rota (kapit. Suchánek), radiotelegrafní rota (por. Pištělka), automobilní část (kap. Placák), letecký oddíl (kap. Melč), strážní prapor (kap. Koptík), pracovní prapor (poručík Adam), obrněný vlak „Orlík“ (por. Hájek), obrněný vlak „Úderník“ (poručík Ruml), samostatná dopravní rota (poručík inž. Šporcl), samostatná strojírenská rota (inž. Futera), hospodářství čsl. vojska na Rusi (major Vavroch), tylové hospodářství čsl. vojska na Rusi (spr. pluk. Petrš), koňský záložní dvůr (kap. zvěr. s. Velík); nemocnice: 1. čsl. nemocnice v Irkutsku (podpl. z. s. Dr. Janda), 2. čsl. nemocnice v Tomsku (podpl. z. s. Dr. Mandaus), čsl. nemocnice v Krajnojarsku (podpl. z. s. Dr. Richter), 4. čsl. nemocnice v Jeniseji (maj. z. s. Dr. Reichel), 5. čsl. nemocnice ve Vladivostoku (podpl. z. s. Dr. Bouček), zdravotní vlak čís. 4. (kap. z. s. Dr. Karas), zdravotní vlak č. 5. (por. z. s. Dr. Vymětal), zdravotní letučka (por. z. s. Dr. Motejl); sklady: dělostřelecké sklady (kap. Dostál),
45
technický sklad (kap. Skrášek), hlavní lékárnický sklad (major z. s. Červinka). Čsl. vojenské části Dálného Východu. Vel. generál-major Češek, náčelník štábu maj. Moravec. Inspektorát čsl. vojska na Rusi. Inspektorem čsl. vojska na Rusi je generál poručík Šokorov (náčelník štábu pluk. Kulčický). Části jemu podřízené: čsl. důstojnická škola (podpl. Svátek), technické důstojnické oddělení (kap. Novák), škola pro nezletilé dobrovolce (podpor. Kysela), důstojnická záloha.
Štáb čsl. vojska na Rusi Vzhledem k mimořádným poměrům, ve kterých čsl. vojsko žije, je štáb čsl. vojska nejen prvním výkonným a odborně-pomocným orgánem, který uvádí rozkazy velitele vojska v život a předává je k provedení částem, popřípadě pracuje samostatně dle jeho všeobecných disposic po stránce operativní a vojensko-správní, nýbrž zastává anebo soustřeďuje v sobě ještě práci různých speciálních a pomocných orgánů, které v našem vojsku pro jeho zcela zvláštní postavení jsou nezbytné. Nejbližším pomocníkem velitele vojska je náčelník štábu jak při vedení a řízení operací, tak i ve vnitřní správě vojska; oznamuje jeho jménem rozkazy, dává nařízení a rozhodnutí týkající se vojenských operací, pohybu i vnitřních poměrů vojska, spolupracuje na plánech voj. operací atd. Štáb dělí se na 9 odborů: I. generála-ubytovatele (maj. Hrabčík), II. dežurného generála (major Eisenberger), III. inspektora dělostřelectva (major Kroutil), IV. armádního inženýra (major Havel), V. organisačního (kap. Urbánek), VI. zdravotního náčelníka (pluk. z. sl. dr. Haering), VII. armádního intendanta (maj. Vavroch), VIII. armádního zvěrolékaře (pluk. zvěr. sl. Dr. Lenfeld).
46
IX. tylového intendanta (pluk. Petrš) Generál-ubytovatel je spolupracovníkem náčelníka štábu po stránce operativní: v jeho odboru konají se práce, spojené s vedením operací i přípravou vojska k nim; přidělena jsou mu některá specielní (pomocná) oddělení a úřady. Odbor generál-ubyvatele má oddělení: 1. operativní, 2. výzvědné, 3. tajně výzvědné, 4. všeobecné (ústřední kancelář); pomocné oddíly: topografický s litografií a fotogrametrický. Dále jsou při jeho odboru: náčelník služby spojení, náčel. autoslužby (zatímní velitel autoparku), náčel. avioslužby (zatímní velitel leteckého odd. a letecké školy), náčel. strážní služby, odd. zpravodajské, historicko-archivní, ústřední fotolaboratoř a polní pošta. Dežurný generál má na starosti veškeré záležitosti vojenskosprávní, týkající se stavu, doplňování, evidence a vnitřní správy vojska. Jeho odbor má oddělení: 1. inspektorské (výkazy o stavu, osobní změny, převody), 2. evidenční (registrace a evidence všech příslušníků čsl. vojska), 3. osobní (povyšování, vyznamenání, personálie důstojníků), 4. hospodářské (hospodářství štábu), 5. soudní (právní referát a zároveň plukovní soud štábu). Dále je při jeho odboru: velitelství hlavního stanu (ubytování, vnitřní pořádek a ochrana štábu); při něm jsou: strážní rota, vozatajská rota, etapní oddělení a písařský oddíl. (Při odboru dežurného generála je dočasně i velitelství strážního praporu.) Inspektor dělostřelby vede v evidenci výzbroj dělostřelectva i ostatních zbraní. Rozděluje zbraně, náboje, sedla atd. i vydává je z dělostřel. skladů a dílen; bdí nad výcvikem a doplňováním dělostřelectva. Při vedení operací spolupracuje po stránce dělostřelecké. Armádní inženýr je řídícím orgánem technické služby ve vojsku. Řídí voj. železniční službu (jak dopravní, tak i strojírenskou). Má dva náměstky: 1. jest pro záležitosti inspektorsko-ženijní, 2. jest hlavním náčelníkem dopravy. Jeho odbor má dvě oddělení: 1. technického zásobování, 2. pro řízení vozového parku. – Zásobuje
47
veškeré vojsko technickým materiálem (výzbroj, třaskaviny, telefonní a telegrafní výstroj atd.), který vydává z dílen a skladů. Odbor organisační pracuje v otázkách vojensko-organisačních (složení a vnitřní organisace vojska, org. stavy, odborné posudky a návrhy organ. změn). V komisích, zasedajících při odboru, vypracovávají se vojenské řády, předpisy, názvosloví, příručky a pod., které se schválením velitele vojska se vydávají. Má (zatím) oddělení: 1. všeobecné (náčel. je náměstek náčelníka odboru), 2. reglementární (voj. řády a předpisy), 3. organisačně-stavovské (organisační stavy a změny). Přidělena je též komise jazyková a dočasně komise pro tělesnou výchovu. Zdravotní náčelník čsl. vojska řídí zdravotní a lékárenskou službu na frontě i v tylu. Jeho odbor má oddělení: 1. zdravotnické (medicinské), 2. lékárnické, 3. zubního referenta. Armádní intendant (hospodář vojska) stará se o včasné zásobení celého vojska všemi produkty, předměty výstroje, vozatajstva a píce. Řídí se při tom operativními příkazy o přemístění vojsk. Zásoby vydává ze svých skladů, kamž dodává potřebné množství tylové intendantstvo, po případě je připravuje sám vlastním nákupem. Jeho odbor má oddělení: 1. osobní, 2. potravin, 3. výstroje, 4. vozatajstva. Armádní zvěrolékař řídí všechny instituce a zařízení, potřebné pro zdokonalení a udržování stavu koňstva (i skotu), určeného k službě neb zásobování vojska: řídí službu zvěrolékařskou. Vede u nás částečně i záležitosti inspektorátu jízdy (doplňování, nákup, třídění, výcvik koní pro různé služby atd.). Jeho odbor má 2 oddělení: 1. zvěrolékařské, 2. remontní a evidenční (doplňování a evidence koní).
Štáb divise Je zřízen podobně jako štáb vojska a má v divisi tytéž úkoly, ovšem v menším měřítku. Má oddělení: 1. operativní, 2. výzvědné, 3. organisační (činnost není totožná s činností org. odb. štábu vojska a podobá se činnosti odboru děžurného generála), 4. hospodářské. 48
Kromě toho jsou zde: náčel. služby spojení divise (s oddílem telegrafním, telefonním), divisní inženýr, zdravotní náč. divise, divisní intendant, divisní zvěrolékař, pomocné orgány odborné (podobně jako u štábu vojska) a divisní soud. Štáb má strážní rotu, autooddíl atd.
Střelecký pluk Skládá se ze štábu pluku, tří praporů, výzvědné roty (z 3 pěších čet a jedné jízdní), plukov. dělostřelectva, plukov. obozu, strážního oddílu, plukovní hudby a plukovní ošetřovny. Do štábu pluku jsou zařazeni všichni referenti a pomocné orgány velitele pluku jak pro službu řadovou, tak výzvědnou, správní, hospodářskou, technickou, zdravotní, telefonní, soudní a zbrojní. V boji jsou při veliteli pluku jen orgány služby řadové, výzvědné, technické a služby spojení, kterými velitel pluku disponuje dle potřeby. Účelem výzvědné roty je získávání zpráv o nepříteli a terrainu obyčejně jen před úsekem pluku, nebo zvláštní bojové úkoly, vyžadující odvahy a iniciativy. Plukovní dělostřelectvo slouží k tomu, aby podporovalo pěchotu hned na počátku boje a pomáhalo svým hmotným i mravním účinkem zvláště v první době boje. Pluk. oboz slouží k zásobovacím účelům. K němu jsou připojeny dílny pro nejnutnější opravu porouchaných věcí ihned na místě. Strážní oddíl vykonává policejní službu v bezprostředním tylu pluku. V pluk. ošetřovně dostane se raněnému neb nemocnému první vydatnější lékařské pomoci, v případě potřeby i příležitosti k odeslání do nemocnice. Prapor se skládá ze štábu, 4 střeleckých rot, jedné kulometné roty a praporní ošetřovny. Rota dělí se na 4 čety, z nichž tři jsou střelecké a skládají se ze 4 družstev. Čtvrtá četa skládá se z družstev: zákopníků, samostřelců „Chauchat“ neb „Lewis“ a telefonistů (1 stanice); v boji, pokud to její organisace dovoluje, koná též službu střelecké čety. Výzbroj: japonská puška „Arisaka“ vzor 1905 s bodákem, světlost 6,49 mm (2,56’’’) nejvyšší přícel 2.400 m (3.200 kroků). Ruční granáty 49
různých soustav (hlavně francouzské). Dvě rychlopalná děla vzor Leana (u některých pluků horská, japonská a americká). Samostříly „Chauchat“ neb „Lewis“. Kulomety obyčejně „Maxima“ neb „Kolta“.
Divisní dělostřelectvo Veliteli divisního dělostřelectva (se štábem) jsou podřízeny: 1. pluk lehkého dělostřelectva, 2. division těžkého dělostřelectva, 3. muniční division. Štáb velitele divisního dělostřelectva se skládá z pomocných důstojnických (řadových i soudních) a kancelářských sil, dělostřelecké a telefonní hlídky. Pluk lehkého dělostřelectva se skládá ze štábu, 4 baterií 3’’’ rychlopalných děl. Štáb pluku obsahuje analogicky tytéž orgány a referenty jako v střeleckém pluku, rozšířené dělostřeleckou hlídkou, zvěrolékařskými a lékárnickými silami a jistým počtem potřebných řemeslníků. Dělo: lehké polní dělo vzor 1902, světlost 3 palce (7˙56 cm), rychlopalné s hydrantickou brzdou, pístovým závěrem a štítem. Každá baterie má dva kulomety. Division těžkého dělostřelectva skládá se ze štábu a 3 baterií, každá baterie zvlášť má dvě děla stejného systému. Jedna baterie jest ozbrojena ruskou lehkou houfnicí vzor 1910, světlost 42 linií (42’’’). Druhá baterie jest ozbrojena ruskou těžkou houfnicí vzor 1900, světlost 6 palců (15 cm). Třetí baterie jest ozbrojena dalekonosným dělem (ruským) vzor 1910, světlost 48 linií (48’’’). Každá baterie má kromě toho dva kulomety. (Lehké houfnice svým rázem nepatří do těžkého dělostřelectva a jsou tam zařazeny z důvodů technicko-administrativních.) Technická výzbroj všech baterií: busoly, stereoskopy, kompasy, binokle, hodinky a telefonní aparáty s drátem. Muniční dělostřelecký division představuje zálohu nábojů pro pěchotu, kulomety i dělostřelectvo všeho druhu; má doplňovati spotřebované množství nábojů v bojové frontě stálým dodáváním. Skládá se ze štábu a 3 muničních parků. Park veze na 70ti 50
povozkách náboje dělostřelecké a na 70ti náboje pro pěchotu. Koně muničních povozek jsou dělostřelecké a hodí se v případě nejnutnější potřeby k nahrazení ztráty koní u děl.
Technická rota Skládá se ze štábu s technickou kanceláří a dílnami (truhlářskou a montovací), 2 saperných půlrot o 2 četách, parkové čety, k níž je přidělen divisní parkový sklad, a remontního vlaku. Velitel technické roty je zároveň divisním inženýrem. K provedení spěšných prací přidělují se technické rotě pracovní družiny. Dílny truhlářské obrábějí dřevo, montovací železo a přidělují se dle potřeby k půlrotám neb remontnímu vlaku. Parková četa se stává z intendantského a technického obozu a převáží i divisní technický sklad, kde je potřebné množství technického nářadí k doplnění technické výzbroje pluků příslušné divise i k ozbrojení přidělených pracovních družin. Remontní vlak je výkonnou částí technické roty při pracích na železnicích a vchází do ní jako pátá oddílná četa. Velitel remontního vlaku má práva velitele roty a podléhá přímo divisnímu inženýru. Remontní vlak je daleko pohyblivější než rota, bývá vzhledem k své výzbroji a účelu obyčejně daleko od ní zaměstnán; není sice hospodářsky samostatnou jednotkou, ale může dáti rotě samostatně vyúčtování. Výzbroj obdrží remontní vlak u dráhy, od technické roty jen tolik, kolik přebývá.
Divisní nemocnice (lazarety) Byly zřízeny po jedné pro každou střeleckou divisi ze zdravotních vlaků čís. 1., 2. a 3.; jsou mobilního rázu a platí pro ně předpisy jako pro nemocnice druhého stupně. Při každé nemocnici je domácí lékárna.
51
Divisní lékárnický sklad Zásobuje divisní nemocnice i plukovní ošetřovny potřebnými medikamenty, obvazovým materiálem a lékařskými nástroji, které dostává z hlavního lékárnického skladu.
Divisní zvěrolékařská nemocnice Zde jsou léčeny všechny koně divise, které v ošetřovnách nemohly býti vyhojeny. Po úplném uzdravení odesílají se opět do části. Při nemocnici je zřízena domácí lékárna.
Divisní hospodářství Vydává a reguluje potřeby (oděv, potraviny, píci atd.) plukům a samostatným hospodářským jednotkám divise. Dostává veškeré zásoby ze skladů armádního intendanta.
Dům rekonvalescentů Jest samostatná jednotka a podléhá zdravotnímu náčelníku divise. Tam mohou býti posláni rekonvalescenti, kteří neprošli příslušnou lékařskou komisí; příjem může se díti jen na souhlas zdravotního náčelníka divise, jenž jediný má právo přijímati a propouštěti rekonvalescenty. Stravování jest až do odvolání nemocniční.
Jízdní pluk Skládá se ze štábu pluku, pluk. obozu, dvou štábů divisionů, 4 eskadron, kulometné eskadrony, oddílu spojení, zákopnického oddílu a záložní eskadrony. Výzbroj eskadrony: jezdec má jízdeckou šavli, karabinu „Arisaka“ neb 3’’’ vzor 1891 a bomby. Eskadrona má samostříly „Chau-chat“ nebo „Lewis“. Kulometná eskadrona dělí se na 4 čety, z nichž každá má 2 kulomety „Kolta“ nebo samostříly „Lewis“. Oddíl spojení se skládá ze 2 telegrafních a 7 telefonních
52
stanic. Zákopnický oddíl se skládá ze čtyř družstev. Záložní eskadrona je sestavena jako polní. Stav instruktorů je stálý; stav mužstva se mění jeho odesíláním k doplnění polních eskadron a příchodem nových vojáků. Jízdy se užívá k výzvědné službě, útokům, a je-li potřeba, i jako pěchoty.
Úderný prapor Úkolem úderného praporu jest nenadálým prudkým útokem překvapiti nepřítele a umožniti tak nástup druhým vojenským částem. Z toho důvodu používá zvláštní taktiky a příslušníci jeho mají býti lidé mladí, zdraví a odvážní. Skládá se ze štábu a čtyř rot.
Jízdní baterie Liší se od polní baterie pluku lehkého dělostřelectva tím, že veškerá obsluha děje se koňmo, čímž stává se baterie lehčí i pohyblivější, a proto může jí býti použito ku zvláštním úkolům, vyžadujícím větší rychlosti a pohyblivosti. Přidává se obyčejně k jízdeckým částem, operujícím samostatně. Má 4 rychlopalná 3’’’ děla a 2 kulomety.
Záložní doplňovací rota Po zrušení záložního pluku byla zřízena záložní doplňovací rota, do níž zařazen zbytek (poddůstojníci a střelci) záložního pluku. Zařazují se do ní všichni po dvouměsíční nepřítomnosti v části, tj. propuštění z nemocnice, přespočetní, pak ti, kteří zrušením některé části neb instituce vojska mají býti zařazeni do jiných částí. Čety jsou řadové i neřadové (rekonvalescenti). Jezdci i dělostřelci jsou do nich zařazováni rovněž jako střelci. Řadových čet používá se k posádkové i strážní službě.
53
Telegrafní rota Obstarává čsl. i mezinárodní telegrafickou korrespondenci a má svými orgány (22 stanic) obsazenu téměř celou sibířskou magistrálu. Má 4 oddělení a telegrafní školu, kde se cvičí v telegrafní službě příslušníci roty i divisních oddílů spojení atd. Z absolventů se doplňuje potřebný počet čsl. vojenských telegrafistů.
Radiotelegrafní rota Vykonává radiotelegrafní službu čsl. vojska. Slouží všeobecně k strategickým účelům, obstarává spojení vyšších vojenských jednotek mezi sebou a s vrchním velitelem vojska. Vystavuje a obsluhuje 4 radiotelegrafní stanice.
Automobilní část Automobilní služba čsl. vojska na Rusi je po stránce technické vedena autoreferentem, jemuž jsou v tomto ohledu všechny jednotky autoslužby podřízeny. Celá organisace pozůstává z automobilního parku, armádního skladu benzinu a mazadel a z automobilních oddílů: 1. štábu čsl. vojska na Rusi, 2. štábů střel, divisí (tři odd.), 3. štábu vojen. částí Dálného Východu, 4. tylového intendantstva, 5. úřadů býv. min. voj. oddělení v Rusku. Jednotky autoslužby (případně jich části) jsou přiděleny štábům a částem čsl. vojska, jichž náčelníci neb velitelé jimi služebně disponují. Automobilní park dělí se na 5 kolon.
Letecký oddíl Vykonává bitevní výzvědnou službu a spojovací službu pomocí aeroplánů. Jest jako radiotelegrafní rota jen strategickou disposiční jednotkou hlavního velitelství, výjimečně přiděluje se operativním jednotkám nižšího řádu. Letecký park se skládá ze 6 aeroplánů. Při leteckém oddílu konají se letecké kursy (letecká škola), ve kterých se cvičí nastávající letci a pozorovatelé.
54
Strážní prapor K zabezpečení státního majetku Čsl. republiky jest zřízena z neřadových neb služby méně schopných příslušníků čsl. vojska zvláštní jednotka – strážní prapor –, do které patří větší nebo menší strážní oddíly, přidělené tam, kde je toho třeba: k ochraně skladů, úřadů, dílen, kanceláří, pokladen, k průvodu vlakových nákladů atd.
Pracovní prapor Je složen z pracovních rot a oddílů. Příslušníci čsl. státu, mobilisovaní k vojenské službě na práci, nacházejí-li se v kterékoli části vojska, jsou zařazeni do pracovního praporu s přidělením k té neb oné části. Velitel pracovního praporu vede je v evidenci na základě hlášení o změnách zaměstnaných v části mobilisovaných příslušníků Čsl. republiky (onemocnění, úmrtí, převody z moci úřední, sběhnutí atd.).
Obrněné vlaky „Orlík“ a „Úderník“ Užívá se jich jako výzvědné i jako bojové jednotky pro jejich rychlost a možnost okamžité změny posice a pro jejich poměrně jistý úkryt proti nepřátelským střelám malé světlosti i proti nepřátelským dělům větší světlosti, pro něž jsou poměrně malým a pohyblivým cílem. Užívá se jich proto s úspěchem na ohrožených místech. Mají význam zvláště v ešelonní vojně. Nyní při ochraně magistrály jsou velmi vážným, mnohdy rozhodujícím činitelem. Jsou vyzbrojeny děly, kulomety, telegrafními aparáty, reflektory a nářadím na opravu trati. Jsou samostatnými hospodářskými jednotkami. Kromě toho mají některé vojenské části své obrněné vlaky, které v čas potřeby obsazují posádkou vlastní.
55
Samostatná dopravní rota Vykonává dopravní službu čsl. vojska na Rusi; její velitel je zároveň náčelníkem dopravy. Je organisačně podřízena náčel. štábu čsl. vojska, po stránce technické druhému pomocníku armádního inženýra. Veliteli roty jsou podřízeni: účastkoví inspektoři dopravy s pomocníky a velitelé stanic 1., 2. a 3. řádu.
Samostatná strojírenská rota Je organisačně podřízena náčel. štábu čsl. vojska, po stránce technické druhému pomoc. arm. inženýra; její velitel je zároveň náčelníkem strojírenské služby. Jemu jsou podřízeni: náčelník materiální části drah, účastkoví inspektoři, inženýři-technikové jako instruktoři strojíren (hlavních železničních dílen) a topíren 1. třídy a všichni příslušníci čsl. vojska, zaměstnaní v železničních dílnách.
Hospodářství čsl. vojska na Rusi Pojem hospodářství objímá veškerou starost o materielní zaopatření částí i jednotlivců a týká se jak stravy a píce, tak i výstroje a výzbroje veškerým materiálem k dosažení co možno největší a nejlepší pohotovosti k boji. Ke každé hospodářsky samostatné jednotce je přidělen hospodář, který se stará o materielní dobro všech příslušníků vojska, jeho hospodářské pravomoci podřízených. Hospodáři, přidělení k úřadům rovným velitelství pluku, vedou v evidenci rozdělování materialií mezi jednotlivé hospodářské jednotky. U každé střelecké divise je zřízeno divisní hospodářství, které vydává a reguluje potřeby plukům a samostatným hospodářským jednotkám v divisi. Hospodářství čsl. vojska na Rusi má své vlastní sklady, které doplňuje ze skladů tylového hospodářství čsl. vojska na Rusi.
56
Tylové hospodářství čsl. vojska na Rusi Úkolem tylového hospodářství je obstarávati pro naše vojsko výstroj, výzbroj, potraviny, píci, dopravní prostředky, palivo, svítivo, krátce vše, co vojsko potřebuje a co za normálních poměrů dodávají vojenským úřadům zásobovací orgány státu (ministerstvo zásobování, hospodářská družstva atd.). Ústředí je nyní v Irkutsku. Náčelník má dva pomocníky: první je pro nákup v Rusku, druhý pro nákup na Dálném Východě (v Charbině). Ústředí má oddělení: 1. výstroje a výzbroje, 2. potravin, 3. vozatajstva a píce, 4. osobní, 5. finanční, 6. evidenční. Mimo to má zvláštního referenta na Dálném Východě. Odbočka v Charbině je zařízena podobně. Nákup obstarávají plnomocníci a nákupní komise. Tylové hospodářství má expositury ve Vladivostoku, Japonsku a Číně. Při každé komisi jsou odborní znalci, resp. tlumočníci.
Koňský záložní dvůr Sloužil k doplňování stavu koní u částí; odtud se dodávaly koně úplně už jízdy schopné, vycvičené dle těchto kategorií: 1. jízdní a důstojnické, 2. dělostřelecké, 3. obozní. Dnes, kdy stav koní u částí je již doplněn a stav koňského záložního dvoru se úplně redukoval, bude asi zrušen.
Čsl. nemocnice Zde léčí se ranění a nemocní, jichž nemoc vyžaduje delšího léčení nebo operace, kterou nelze provésti v divisních nemocnicích. Jsou to ústavy stabilní a podřízeny přímo zdravotnímu náčelníku při štábu čsl. vojska na Rusi.
57
Epidemieologický, bakteriologický a výzkumný ústav při čsl. nemocnici v Jeniseji slouží účelům specielním (odborné rozbory, výroba ochranných prostředků bakteriologických, sera atd.).
Zdravotní vlak Zdravotní vlaky čís. 4. a 5. slouží nyní jako evakuační vlaky pro invalidy, určené k evakuaci do vlasti. Jinak slouží k dopravě raněných a nemocných do stabilních nemocnic.
Zdravotní letučka Zdravotní letučka jest zdravotní vlak menšího rozměru, sloužící hlavně účelem ambulančním; vysílá se zdravotním náčelníkem tam, kde je toho právě třeba.
Dělostřelecké sklady Jsou ústřední sklady zbraní a nábojů čsl. vojska; rozdělují se na oddělení: 1. dělostřelecké, 2. kulometné, 3. ručních zbraní, 4. střeliva, 5. smíšené. U dělostřeleckých skladů jsou dílny k opravě zbraní; dělí se na oddělení: 1. dělostřelecké, 2. kulometné, 3. puškařské, 4. kovodělné, 5. dřevařské.
Technický sklad s dílnami Opatřuje a spravuje předměty technické výzbroje a vydává je částem na poukaz armádního inženýra. Má 4 oddělení: 1. telegrafní a telefonní, 2. pro zákopnictví a nářadí, 3. pro materiál, 4. výbušných látek. Technické dílny slouží k opravě telefonních, telegrafních a měřičských přístrojů, k výrobě elektrických článků. Budou rozšířeny i na výrobu řemeslných nástrojů. Pracují výhradně pro
58
potřeby vojska: čsl., ruského a spojeneckého. Objednávky vyřizuje armádní inženýr.
Hlavní lékárnický sklad Zaopatřování potřebného medicinského i zvěrolékařského materiálu přísluší hlavnímu lékárnickému skladu čsl. vojska na Rusi ve Vladivostoku; zde přijímají se pro čsl. vojsko veškeré dodávky léčiv a nástrojů, přicházející ze zahraničí, a odtud vysílají se dle direktiv zdravot. náčelníka vojska do lékárnických skladů ve vojsku.
Čsl. vojenské části Dálného Východu Jsou tyto: štáb, posádka ve Vladivostoku a Charbině, lodní oddíl, velitelství stanic v Mandžurii, Čitě a jiných větších stanic na dráze východně Bajkalu, hospodářství čsl. vojska Dálného Východu, soud a nemocnice č. 6.
Inspektorát čsl. vojska na Rusi Inspektoru čsl. vojska na Rusi jsou podřízeny: čsl. důstojnická škola a škola pro nezletilé dobrovolce. Je pomocným orgánem velitele vojska po stránce dozoru a kontroly vojenského výcviku vojska; zkoumá a posuzuje činnost ústavů a úřadů těsně s výcvikem souvisících. Je nejvyšším představeným vojenských škol a kursů; specielně dohlíží nad přípravou a výcvikem důstojníků. Dbá o odborné rozvití každého druhu vojsk, dokonalosti a jednotnosti vojenského výcviku a bojové pohotovosti ve všech směrech, dohlíží za správným dodržováním předpisů, poučení a příruček, týkajících se vojenského zdokonalování, vykonává osobně nebo přidělenými orgány buď předem ohlášené, neb nenadálé přehlídky částí a úřadů; při zpozorování hrubé nedbalosti neb nepořádku ve výcviku či v práci úřadů informuje velitele vojska za účelem okamžitého odstranění; zkoumá a vyjadřuje se o otázkách o zlepšení a zdokonalení všech odborů učebných, bojového výcviku, výzbroje,
59
organisace i hmotné stránky vojsk a seznamuje se s kvalifikací důstojníků, vyvolených pro vyšší vojenské úřady. Určuje k posuzování otázky, týkající se směrnic nutných k všestrannému vyvrcholení všech odborů učebných, bojového výcviku, výzbroje, organisace a hmotné stránky vojsk, a otázky, týkající se směrů pedagogicko-didaktických, navrhuje k posouzení otázky o pokusech potřebných pro všestranné zdokonalování vojsk, ústavů a úřadů a účastní se i mimo vojenský pořádek veškerých přehlídek i cvičení všech druhů vojsk, úřadů, ústavů i štábu vojska.
Důstojnická škola Účelem jejím je příprava důstojníků čsl. vojska; má jim dáti potřebné teoretické i praktické znalosti moderní taktiky, vštípiti jim vojenského ducha a pochopení pro povinnosti občana i vojáka vůči vlasti, vybudovati v nich vědomí o vysokém cíli čsl. vojáka povolaného na obranu vlasti, důkladně a rozumně vštípit jim vojenskou kázeň a zavést tím do vojska zdravý bratrský poměr. Škola sestává z pěšího, dělostřeleckého a samostatného technického oddělení. Dle potřeby zřizuje se při škole kurs velitelů rot (baterií, eskadron), kde důstojníci, kandidáti na tento úřad, rozšiřují své znalosti. Doba kursu pro důstojnické aspiranty 3 měsíce, kursů důstojnických 3–6 týdnů. Inspektor vojska určuje v dohodě s velitelem čsl. vojska velitele školy, který má právo žádati za přidělení lektorů. Velitel školy řídí práci po stránce učebné a výchovné, dohlíží za pořádkem ve škole i mimo ni a jest hlavním rukovoditelem způsobu života a práce vůbec. Je zodpověden za správnou a zákonnou činnost hospodářských orgánů školy. Jeho pomocníkem v oboru učebném jest náměstek velitele školy, který řídí školní výcvik teoretický i praktický a řadový, sestavuje učebné rozhovory a naznačuje povinnosti přednášejících ve všech odvětvích výcviků. Velitelé oddílů (pěchotného, dělostřeleckého) a velitelé řadových jednotek (roty baterií) jsou v učebném oboru přímými vykonavateli rozkazů náměstka velitele školy a řídí za součinnosti přednášejících výcvik posluchačů dle stanovených osnov a instrukcí 60
náčelníků. Přednášející lektoři řídí zaměstnání ve svých předmětech, zachovávajíce předepsanou osnovu a pečujíce o to, aby posluchači předepsanou látku ovládali.
Technické důstojnické oddělení Je zřízeno k výchově nových technických důstojníků, prohloubení znalostí těch, kteří jsou naznačeni na technická místa, aniž prošli důstojnickou školou, a stanoví jednotné učebné osnovy pro technické části i technické oddíly v pluku; kurs trvá tři měsíce. Technické oddělení je podřízeno veliteli důstojnické školy a jeho náměstku s tím omezením, že armádní inženýr a jeho pomocník mají právo a povinnosti dávati instrukce a pokyny v učebném technickém oboru i v oboru specielních a technických cvičení. Kurs je teoretický i praktický a má třídy; 1. saperní, 2. telefonní, 3. železniční, 4. automobilní, 5. radiotelegrafní. Za účelem praktických cvičení bylo tohoto roku důstojnické technické oddělení sloučeno s kursem pro výchovu zákopnických instruktorů (na stanici Zima).
Škola pro nezletilé dobrovolce Nedospělí dobrovolci z jednotlivých částí čsl. vojska (většinou příslušníci ruští) byli sebráni v oddíl či školu pro nezletilé dobrovolce, kde se vychovávají a vyučují: stářím pokročilejší se učí nejpotřebnějším věcem pro život. Výchovný ráz školy je vojenský.
Důstojnická záloha Při štábu čsl. vojska jest zřízena důstojnická záloha jako zvláštní sborné místo pro důstojníky, kteří jsou invalidy, nebo k službě aspoň dočasně fysicky neschopní, nebo jsou ve své části přespočetni; dále mohou zde býti i ti, kdož byli osvobozeni od služby (zbaveni úřadu). Z důstojnické zálohy se čerpá při obsazování vakantních míst.
61
Soudy čsl. vojska na Rusi Soudy čsl. vojska na Rusi jsou jakožto soudy vojenské soudy trestními. Sborový soud výjimečně je soudem pro soukromoprávní nároky čsl. eráru proti příslušníkům vojska a soudy plukovní jsou činny v prvním stadiu řízení pozůstalostního po příslušnících čsl. vojska na Rusi. Trestní soudnictví vykonávají: soudy plukovní, soudy divisní a soud sborový. Soudů plukovních je 23 (u pluků pěších i jízdních, divisního dělostřelectva, úderného praporu, štábů divisí, štábu vojska a soud částí v Charbině). Soudy divisní jsou 3; mimo to soud částí Dálného Východu ve Vladivostoku má práva a působnost soudu divisního. Sborový soud je jeden. Plukovní soudy všeobecně rozhodují o menších činech trestních (přestupcích) a hrubých deliktech disciplinárních (§ 3. č. 2. disciplin. řádu). Divisní soudy rozhodují o hrubých činech trestních (zločinech) a přečinech. Z rozhodnutí soudů plukovních možno podati opravný prostředek soudu divisnímu a z jeho rozhodnutí soudu sborovému. Ten dohlíží a kontroluje všechny ostatní soudy. Soudy plukovní se skládají ze soudce právníka jako předsedy soudu a dvou soudců laiků (porotců vylosovaných pro jednoměsíční období), z osob zvolených rotami dotyčné části. Soudy divisní rozhodují v senátech čtyřčlenných, složených ze dvou soudců právníků a dvou soudců laiků; jde-li však o činy, na něž je trest nejméně pětiletého žaláře, rozhodují v senátech osmičlenných, složených z tří soudců právníků a pěti soudců laiků. Laici jsou jmenováni na období 4 měsíců k návrhu sborového soudu velitelem vojska. Soud sborový se skládá ze 3 soudců právníků. Ve smyslu ústavním (soudcovská neodvislost) jsou soudy a soudci čsl. vojska na Rusi dle zákonů Čsl. republiky postaveni na roveň soudům občanským.
62
Sborový soud čsl. vojska na Rusi: předseda: s. podpl. Dr. Štefán Hojo; členové: s. major Ferd. Richter, s. major Rudolf Pitra. Vrchní žalobce: s. major Dr. Viktor Svoboda. Divisní soud I. střelecké divise: předseda s. podpl. Dr. Jaroslav Komárek, veřejný žalobce s. kapit. Bohum. Taufer. Divisní soud II. střelecké divise: předseda s. kapit. Al. Veselý, veřejný žalobce s. poručík Dr. Zeno Zavoral. Divisní soud III. střelecké divise: předseda s. maj. Vincenc Bočánek, veřejný žalobce s. poručík Jan Koukal. Soud vojenských částí D. V.: předseda s. kapit. Vladimír Skokánek, veřejný žalobce (vykonává spolu funkce prokurora spojeneckých sil ve Vladivostoku) maj. Dr. Fr. Šebesta.
63
Polní pošta čsl. vojska na Rusi a) Stručný výtah z poštovních předpisů Dopravuje se pošta listovní, tj. dopisy úřední (jednotlivě zapisované), soukromé a lístky, dopisy peněžní a balíčky, časopisy a tiskopisy. Doprava jest bezplatná a má na ni nárok každý příslušník československého vojska, občané přiznavší Československou republiku, příslušníci srbských, rumunských a polských legií na Sibíři i všichni příslušníci spojeneckých vojsk, a to nejen ve vzájemném styku, nýbrž i ve spojení s ruskými úřady a obecenstvem a vlastí. Aby byly bezplatně přijímány dopisy ruskou poštou do míst, kde nejsou naše části, musí býti opatřeny razítkem části a nápisem: „iz dějstvujuščej čechoslovackoj armii“; taktéž i dopisy posílané do armády naší musí býti nadepsány: „v dějstvujuščuju čechoslovackuju armiju“. Doporučené dopisy, balíčky, peněžní dopisy atd. ruská pošta bezplatně nepřijímá. Dopisy do vlasti přijímá polní pošta pouze od částí v balíčkách řádně adresovaných a dopravuje je jako úřední dopisy. Úřední dopisy musí býti opatřeny razítkem části podávající dopis, na nich musí býti uvedeno jednací číslo a předávají se na potvrzení v předací knize. (Viz armádní rozkaz č. 98. z 2. září 1918.) Peněžní dopisy přijímají se pouze na stálých úřadech polní pošty. Podávané soukromě jsou přípustny do 1000 rub., úřední bez omezení výše obnosu. Soukromé podávají se otevřené a pečetí se po přepočítání na poštovním úřadě. Úřední přinášejí se na poštovní úřad s pečetí části. Balíčky soukromé jsou přípustny do váhy 12 funtů, úřední do váhy 1 pudu, případně i těžší. Největší přípustný rozměř soukromých balíčků stanoven 40 krát 50 krát 60 cm. (Viz arm. rozk. č. 119. z 31. října 1919.)
64
Peněžní dopisy a balíčky jsou přípustny pouze mezi příslušníky našich a spojeneckých armád, a to jen tam, kde je spojení naší polní poštou. Balíčky a peněžní zásilky posílané od zdejších obyvatelů příslušníkům naší armády přejímají se správou polní pošty v Irkutsku a předávají se k další dopravě naší polní poštou. Tam, kde by se tímto postupem zdrželo doručení zásilky, naše pošta vyzvedne a doručí pověstku, na níž adresát obdrží zásilku sám od ruské pošty. Poznámka. Veškerá soukromá korrespondence členů čsl. armády na Sibíři, řádným způsobem odevzdávaná polní poště, nepodléhá žádné censuře a až do doby doručení adresátovi nachází se v opatrování jedině úředníků poštovních. Úředníci pošty jsou zodpovědní za bezpečnost a správné dodání korespondence, jakož i za dodržení tajemství listovního. (Nařízení pol. plnom. a náč. voj. správy na Sib. ze dne 9. prosince 1919.)
65
Úřed. dop.
9 672
15 962
26 911
33 543
34 994
33 528
49 414
70 961
105 704
94 862
94 148
103 895
100 636
774 230
V měsíci
Říjen
2
Listopad
Prosinec
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Celkem
20 027
3 260
3 115
2 650
2 722
3 461
1 199
997
612
859
608
359
181
4
Peněž. dopisů
26 757
2 806
2 897
2 219
3 102
3 302
2 007
1 808
2 319
3 235
2 181
473
347
1
Bal.
2 739 457
482 680
516 758
399 062
308 098
250 123
170 538
156 116
94 813
106 471
81 917
r. 1919
77 697
59 782
35 400
r. 1918
Soukr. dopisů
5 320 000
600 000
605 000
600 000
580 000
530 000
480 000
430 000
370 000
310 000
260 000
225 000
180 000
150 000
Novin
30 118 839,371/2
9 529 279,152
5 985 564 –
5 142 476,02
3 913 205,28
1 408 751,76
1 359 842 –
1 766 560,371/2
734 829,87
278 330,92
Úhrnný součet peněz R.
8 880 411
1 189 389
1 231 665
1 098 079
988 779
892 590
724 705
638 335
501 272
455 559
378 249
330 440
256 272
195 077
Zásilek celkem
b) Statistika dopravy
V měs. říjnu bylo též odesláno 608 – K, 5.195 – fr., 671,18 dol., 50 – yen.
66
cukr
čaj
4
5
–
–
30
30
18
3/ 4
30
20 kus.
cigarety
3
5
30
cibule
2
24
30 dn.
06
1
brambory
Běžné číslo
1
zol.
Kolikrát za měsíc
31
31
31
31
5
31 dn.
–
f.
Název
Den. dávka
84
24
zol.
–
5
221/2
60
600 kus.
1
6
f.
30 dnech
90
24
zol.
–
5
231/4
78
620 kus.
1
6
f.
31 dnech
Celkem za měsíc o
může být zam. 15krát kávou
jako zám. za tabák podle relace 1 zol. tab. = 5 cig.
jako zám. za kroupu a luštěniny
Poznámka
Některá ustanovení pro čsl. vojsko na Rusi
a) Normální naturální dávky potravin, kuřiva, mýdla atd. pro jednoho českoslov. vojáka na Rusi (Viz přílohu k rozkazu českoslov. vojska č. 59, § 10)
67
1 –
čočka
fazole
hrách
hřebíček
chléb
jablíčka rajská
káva
Běžné číslo
6
7
8
9
10
11
12
03
02
48
1/ 10
zol.
Kolikrát za měsíc
15
30
30
30
30 dn.
–
–
f.
Název
Den. dávka
15
31
31
31
–
–
45
–
45
60
–
03
–
–
46
–
45
62
48
031/10
zol.
f.
f.
zol.
31 dnech
30 dnech
Celkem za měsíc o
viz luštěniny
31 dn.
68
jako zám. za čaj
může být zam. suchary
dle možností
Poznámka
–
koření nové
konserva masová
kroupa ječná, pohanková
list bobkový
15
16
17
18
–
1/ 2
–
–
kmín
neb uz. maso
neb sýr
střídavě
14
klobása,
f.
1/ 10
kus.
1/ 10
1/ 4
24
zol.
Kolikrát za měsíc
30
30
30
30
30
30 dn.
13
Běžné číslo
neb máslo
Název
Den. dávka
31
31
31
31
3
31 dn.
69
15 kus.
03
071/2
48
–
03
viz luštěniny
–
–
7
031/10
073/4
72
–
031/10
151/2 kus.
–
–
7
zol.
f.
f.
zol.
31 dnech
30 dnech
Celkem za měsíc o
dle možností
jako zám. za maso
dle možností
dle možností
může býti zaměněno uzeným masem skopovým
Poznámka
– –
luštěniny (hrách, čočka, fazole) nebo kroupa ječná, pohanková
machorka
majoránka
makarony
marmeláda
máslo
maso hovězí, vepřové
Běžné číslo
19
20
21
22
23
24
25
–
–
48
10
12
1/ 10
24
zol.
Kolikrát za měsíc
30
30
4
30
30
30 dn.
–
f.
Název
Den. dávka
31
31
4
31
31
31 dn.
70
15
3
–
–
7
7
–
–
–
12
15
3
72
48
22
48
031/10
viz ovoce sušené
48
03
viz tabák
48
zol.
f.
f.
zol.
31 dnech
30 dnech
Celkem za měsíc o
může býti zaměněno masem skopovým
viz též klobása
jako zám. za luštěniny nebo kroupu
dle možností
může býti zam. brambory, rýží, zelím nebo makarony
Poznámka
– – –
maso vepřové, uzené
mouka I.
mýdlo
papírky ke kouření
paprika, pepř
28
29
30
31
1/ 6
–
–
14
Kolikrát za měsíc
30
30
30
30
–
5
5
30 dn.
–
72
1
27
72
–
maso skopové, uzené
–
1
26
zol.
Běžné číslo f.
Název
Den. dávka
31
31
31
31
–
6
6
31 dn.
71
–
10
4
6
24
36
05
–
1
4
24
50
48
48
–
051/6
5 archů
viz klobása
72
72
–
5 knížek
1
4
8
3
5
zol.
f.
f.
zol.
31 dnech
30 dnech
Celkem za měsíc o
knížka = arch
celkem
jako zám. za maso hovězí, vepřové
jako zám. za maso hovězí, vepřové
Poznámka
– –
petrolej, svíčky
povidla
ocet
ovoce sušené, marm., povidla
rýže
suchary
sůl
Běžné číslo
32
33
34
35
36
37
38
–
1
–
08
–
24
04
1/ 4
02
zol.
Kolikrát za měsíc
30
30
5
30
30
30
30 dn.
–
f.
Název
Den. dávka
31
31
5
31
31
31
31 dn.
72
60
–
2
30
1
1
–
48
–
24
24
071/2
2
31
1
1
–
viz ovoce sušené
–
56
–
24
28
073/4
62
zol.
f.
f.
zol.
31 dnech
30 dnech
Celkem za měsíc o
z toho dva zol. denně do pekárny
jako záměna za chléb
jako záměna za luštěniny nebo kroupu
pokud je na skladě
Poznámka
– – –
svíčky
sýr
tabák listový, machorka
tomaty
zápalky
zázvor
zelenina svěží
zelenina suchá
zelí
Běžné číslo
39
40
41
42
43
44
45
46
47
–
48
09
04
1/ 10
–
04
zol.
Kolikrát za měsíc
4
30
30
30
30
30
30 dn.
–
–
f.
Název
Den. dávka
4
31
31
31
31
31
31 dn.
73
2
2
1
–
1
28
–
78
24
03
2
2
1
–
–
87
28
031/10
5 krab.
viz jablíčka rajská
24
5 krab.
1
viz klobása
viz petrolej
zol.
f.
f.
zol.
31 dnech
30 dnech
Celkem za měsíc o
jako zám. za luštěniny nebo kroupu
jako zám. za zel. svěží
může býti zam. zeleninou suchou
dle možností
může býti zam. cigar.
Poznámka
b) Podpory invalidům Jsou určeny usnesením sjezdu 1918. Měsíční podpory (I. tř. 250 R, II. tř. 200 R, III. tř. 120 R, IV. tř. 80 R, V. tř. 50 R) zvyšují se s ostatními vojenskými platy podle změn ceny ruské měny. Třídu invalidity určuje Vojenská lékařská komise. Invalidi I. a II. třídy mají býti dle možnosti zaopatřeni v invalidovně (dnes jsou odesláni vesměs do vlasti), invalidé III. a IV. třídy zaměstnáni v tylových částech a ústavech (jsou většinou rovněž odesláni do vlasti, zůstali jen nemnozí na své přání). Invalidé do vlasti evakuovaní požívají po čas transportu plné dávky s vojenským platem podle své hodnosti. Jich požitky ve vlasti budou upraveny příslušnými zákony. Rovněž občané mobilisovaní k vojenským pracem a zařazení do pracovních oddílů mají v případě invalidity nárok na peněžní podporu stanovenou pro invalidy-vojáky. Nemají-li možnost žíti mimo svazek vojska, zařazují se do „Invalidní roty“ invalidůnevojáků (ve Vladivostoku), kde požívají stanovené dávky a mají svůj plat mobilisovaných občanů. Dle možnosti se evakuují do vlasti s vojskem. Invalidé, občané republiky, jichž invalidita není v souvislosti se službou ve vojsku, ať brannou, či pracovní (býv. zajatci), zařazují se do Invalidní roty, kde mají svoji dávku a měsíční plat 15,- rublů.
74
c) Úprava podpor rodinám přísl. čsl. vojska Nařízení Vojenské správy na Sibíři ze dne 24. listopadu 1919 č. 21820 Ustanovení Zvláštního sboru ze dne 19. února čís. 3641. o úpravě podpor ženám a dětem příslušníků československého vojska na Rusi, s pozdějšími doplatky a doplňky se tímto shrnuje, částečně mění a doplňuje takto: § 1. Ženám a dětem příslušníků československého vojska na Rusi přísluší podpora jestliže: a) sňatek byl uzavřen před vstupem do československého vojska na Rusi a řádně ohlášen; b) sňatek byl uzavřen po vstupu do vojska se svolením Právního referátu čsl. Vojenské správy, resp. úřadů, dříve oprávněných k povolování sňatků. § 2. Podpory ženám a dětem příslušníků Československého vojska na Rusi vyplácí československé úřady na poukaz Etapního odd. Voj. referátu, jemuž se podávají doložené ve smyslu § 1. žádosti. Je nepřípustno vymáhati podporu od ruských úřadů i československých současně. § 3. Podpora obnáší pro ženu plnou dávku stravní, cukru, čaje a mýdla (nikoliv tabáku) s přídavkem 30 rub. měs., pro dítě do 17 let poloviční dávku s přídavkem 15 rub. měs. Podpora může býti vyplácena v penězích. Výši obnosu určuje 15. každého měsíce pro budoucí měsíc dle ceny dávky Finanční
75
správa zaokrouhlujíc cenu dávky a obnos přídavku na desítky rublů. § 4. Podpora se vyplácí: V případě uvedeném v § l. a) ode dne vstupu do vojska, v případě § 1. b) ode dne uzavření sňatku, při narození dítěte ode dne narození. Jestli v kterémkoli případě požádáno o podporu teprve dodatečně, přísluší podpora ode dne podání kladně vyřízené žádosti. Za zlomky měsíce počítá se podpora denně. § 5. Nejsou-li splněny podmínky, uvedené v § 1., sňatek nároků na podporu nezakládá. Vojenský referát může ve výjimečných případech, zasluhujících zvláštního zřetele, mimořádně poukázati podporu. § 6. Příslušníci vojska, jejichž rodiny požívají podpory, jsou povinni ihned hlásiti každou změnu ve své rodině, jež má vliv na stanovení podpory i určení výplatny – narození, úmrtí, přestěhování. Neohlásí-li se včas úmrtí některého člena rodiny a podpora bude nadále vybírána, podléhá vinník předání soudu. Přeplacený obnos se vrací. § 7. Dětem po otci z předešlého manželství podpora nepřísluší. § 8. Podpora rodině zaniká: a) propuštěním muže z vojska;
76
b) sběhnutím muže na dobu, po kterou je sběh vzdálen od své části nebo si odpykává trest. Velitelé částí a ústavů čsl. vojska jsou povinni hlásiti propuštění neb sběhnutí z vojska mužů, jakož i dobu stanovenou soudním rozsudkem při dopadení sběha Vojenskému referátu, aby byla zastavena podpora. § 9. Podpora ženě zaniká: a) zaměstnáním ženy v službách čsl. vojska za plat a stravu; b) jestliže její vinou nastoupily okolnosti, které by muže dle zákonů republiky opravňovaly k žalobě o rozloučení neb rozvedení manželství. Právo na podporu dětí v tomto případě nezaniká. § 10. Podpora v případě smrti mužovy resp. otcovy je určena zvláštním ustanovením. § 11. Manželky a děti příslušníků čsl. vojska mají právo v místech, kde je to možno, aniž by byla zatěžována zdravotní služba, na lékařskou pomoc v případě onemocnění. § 12. Ustanovení toto platí i pro rodiny občanů Československé republiky povolaných k vojenským pracem. § 13. Žádosti o podporu ženám vojáků, nacházejícím se v Rusku mimo oblast vojska, se registrují a budou rozhodnuty ve vlasti.
77
§ 14. Do tohoto ustanovení jsou pojata ustanovení Zvláštního sboru a nařízení Vojenské správy: čís. 3641. z 19. února (rozk. čsl. voj. č. 19. § 1.), čís. 5684. ze dne 7. dubna § 1. (rozk. čsl. voj. č. 30. § 1.) čís. 6284. z 23. dubna (rozk. čsl. voj. č. 33. § 2.), č. 10040. z 14. června § 1. a 2. (rozk. čsl. voj. č. 45. § 1.), č. 12310. ze 4. července § 1., 2., abc. 3. (rozk. čsl. voj. č. 50. § 3.), jež tímto pozbývají platnosti.
78
d) Úprava podpor vdovám a sirotkům po československých vojínech Nařízení Vojenské správě na Sibíři ze dne 24. listopadu 1919 č. 21815 Do té doby, než bude stanovena pense vdovám a sirotkům po československých vojínech zákonem republiky, nejdéle však do 31. prosince 1920, určují se vdovám a sirotkům po příslušnících československého vojska na Rusi podpory tímto ustanovením. § 1. Nárok na podporu vdovskou a sirotčí mají v Rusku žijící vdovy a manželské děti těch, kdož v době úmrtí byli příslušníky československého vojska. § 2. Nárok na podporu vdovskou mají vdovy jestliže: a) manželský svazek trval nejméně rok; b) vdova v době úmrtí měla nárok na podporu stanovenou pro příslušníky vojska. § 3. Vdovská podpora obnáší v případech určených § 2. podporu ženy vojáka zvětšenou o 1/3 základního platu mužova před smrtí. § 4. Netrval-li svazek manželský jeden rok, vyplácí se vdově po dobu jednoho roku, počínaje ode dne smrti mužovy, nadále podpora, stanovená pro ženy příslušníků vojska bez zvýšení. § 5. Vojenský referát může v případech zasluhujících zvláštního zřetele poukázati vdově podporu do výše uvedené v § 3. i tehdy, nejsou-li splněny podmínky § 2. § 6. Nárok na podporu sirotčí mají děti příslušníků československého vojska (§ 1.), narozené v manželství (buď za života mužova, nebo do 10 měsíců po smrti), a to i tehdy, když matka pro nedostatek podmínek uvedených v § 2. nemá nároků na podporu vdovskou. § 7. Podpora sirotčí se rovná podpoře stanovené pro děti vojáků, jestliže matka požívá podpory vdovské.
79
Jestliže však se matce nevyplácí alespoň podpora ve výši stanovené v § 4., zvyšuje se sirotčí podpora o 1/6 základního platu otcova v době úmrtí. § 8. Nárok na podporu sirotčí zaniká dosažením věku 17 let. § 9. Nárok na podporu vdovskou i sirotčí zaniká opětovným provdáním se vdovy. § 10. Podpora vdovská i sirotčí může býti částečně nahrazena, zaměněna celou neb poloviční vojenskou stravní dávkou podle ustanovení o úpravě podpor ženám a dětem.
80
Doslov Při sestavování kapesního kalendáře řídil jsem se snahou dáti našim bratřím do ruky praktickou příručku a zároveň památku na službu v čsl. vojsku na Rusi a pobyt na Sibíři zvláště. Těžké poměry, obklopující naše vojsko, nedovolovaly bohužel uskutečniti to, co by za normálních poměrů bylo možno vykonati, a proto i přes dobrou vůli má kalendář přece některé nedostatky. Sdělím zde stručně, odkud jsem sebral látku pro kalendář. „Památné dni čsl. evangelíků“, vložené za obvyklé kalendarium, sestavil jsem z evangelických kalendářů přivezených z vlasti i Ameriky za součinnosti faráře Husova chrámu v New Yorku dra Píska. V „Kalendáři boje za svobodu“ soustředil jsem hlavně data z bojů čsl. vojska na Rusi, čsl. legií ve Francii, Italii a doma, důležitá data z našeho politického boje a světové války vůbec. Při sbírání dat byl mi nápomocen historik štábu čsl. vojska na Rusi br. dr. Šteidler a obětaví bratři ve vojsku. „Přehled organisace úřadů Čsl. republiky na Rusi“ jsem sestavil podle údajů dotyčných úřadů samotných. K „Přehledu organisace čsl. vojska na Rusi“ nejvíce přispěl bratr poručík Kasalický z organisačního odboru štábu čsl. vojska na Rusi. „Předpisy pro polní poštu“ i statistiku dodal její správce por. Novotný. „Některá ustanovení pro čsl. vojsko na Rusi“ jsou sebrána z vojenských rozkazů. Chtěl jsem ještě přidati „Data v Sibíři“ a „Seznam stanic železných drah východního Ruska“ pro praktickou potřebu, hlavně však na památku bratřím vojákům, kteří jistě ještě po letech budou na mnohé stanice, roztroušené po dlouhé sibířské trati vzpomínat, pro nedostatek místa i času však s toho sešlo. (Seznam stanic bude snad vydán později samostatně.) Irkutsk. 1. prosince 1919. Vlad. Roubal
81
Kapesní kalendář československého vojska na Rusi na rok 1920 Sestavil Vladimír Josef Roubal Vydala Městská knihovna v Praze Mariánské nám. 1, 115 72 Praha 1 V MKP 1. vydání Verze 1.0 z 9. 9. 2016 ISBN 978-80-7532-287-6 (pdf)
