&
KANTÝNA NOVINY Obrátili jsme se do svých řad a zjišťovali jsme, kdo z Kantýny dělá co zajímavého. Práce u nás je samozřejmě zajímavá v mnohých směrech :), ale co dělají naši zaměstnanci ve svém volném čase? Katka, polovina našeho cukrářského týmu, když pro vás zrovna nepeče dorty, hraje kuželky. A je v tom dobrá!
Připravte si výborné plněné těstoviny, jejichž název jsem se doteď nenaučila správně vyslovit. (Konch...Končiglioni?) Ale ani to mě neodradilo od toho, si tuto dobrotu jednou za čas za odměnu dělat. A jako dezert jsme si pro vás připravili cheesecake s ovocem. Tam jsem na tom s výslovností už podstatně lépe. Ale s plnou pusou se nemluví! :)
pokračování na str. 5
pokračování na str. 7
recepty
Toto vydání můžeme věnovat umění: noviny se (u)mění, rozhovor s fotografem Janem Vávrou, gastronomický festival a naše recepty to je pravé umění s jídlem, designové trhy na Parkánech, dozvíte se i něco málo o sportovním umění, zjistíte, kde sehnat grafika a přečtete si i báseň! Umění je všude kolem nás - stejně jako začnou být Kantýna noviny.
něco ze sportu
o čem píšeme
vaše
5/
Kantýna noviny se mění! 14 dní je správná doba! Přesně na čísle 14 jsme se shodli u nás v redakci jako na správné periodě, kdy budou naše noviny vycházet. Ano čtete správně, Kantýna noviny budou vycházet každý druhý pátek. To, co vás nejspíš překvapí, je, že Kantýna noviny jsou a budou stále ZDARMA. Věříme, že děláme dobrou věc. Jsme totiž rádi, když si můžete - ať jako „písečák“ nebo „přespolní“ - přečíst něco zajímavého o našem městě, poutavý rozhovor a nebo jen něco odpočinkového na zkrácení chvíle při čekání třeba na ošetření u lékaře. Tím se však dostáváme i k tomu, kde máte možnost získat
svůj výtisk Kantýna novin. Po celém městě existují tzv. distribuční místa, která jsou umístěna v různých veřejných institucích, v obchodech, provozovnách mnoha služeb a také třeba na sportovištích, kde si můžete noviny vyzvednout. Dále můžete potkat vždy v pátek Kantýna kameloty, kteří naše noviny rozdávají v centru města i třeba v obchodních zónách a v neposlední řadě u nás v Kantýně. V případě, že by jste chtěli stojan s novinami i do vaší instituce, zaměstnání nebo obchodu, kontaktujte naši redakci. Rádi k vám stojan umístíme a budeme pravidelně zásobovat. Martin Bísek
SPECIÁLNÍ KANTÝNA MENU NA SLAVNOSTI PÁTEK
KANTÝNA BURGER od 15:00
SOBOTA
Po celé slavnosti podáváme i stálou nabídku z A la carte menu.
>
!<
» rozhovor: Jan Vávra « Líbí se mi proces tvorby, kdy jedou emoce naplno
Jan Vávra je umělecký fotograf z Písku, který se zaměřuje na inscenovanou konceptuální fotografii. Vystudoval Institut výtvarné fotografie v Opavě. Od roku 2001 působí jako pedagog na Vyšší odborné filmové škole v Písku, později i na Filmové akademii Miloslava Ondříčka. Od roku 2005 je externím pedagogem na Vyšší odborné umělecko-průmyslové škole v Písku. Od roku 1993 pořádá vlastní autorské výstavy se zaměřením na inscenovanou fotografii. Je autorem grafického zpracování bookletů alb významných hudebníků: Romana Dragouna, Vladimíra Hirsche či multiinstrumentalisty Ravena. Ve svých fotografiích se zaměřoval na krajinářské motivy a nalezená zátiší, později fotografoval hlavně portréty a akty, od roku 1986 se věnuje zejména tvorbě symbolicky pojatých inscenovaných snímků, v nichž nápaditě používá montáže více negativů, kresby
světlem, zásahy do pozitivů, tónování a kolorování. Tento rozhovor vznikl během přátelského posezení u piva, kdy jsem se sám chtěl více dozvědět o této výrazné osobnosti píseckého veřejného života. Zajímal mě také jeho pohled na kulturní dění ve městě. Jaké žánry fotografie máš ve své umělecké tvorbě nejraději? Kterým se rád věnuješ a na které se rád díváš? Na ty, které se rád dívám, nejsou třeba úplně ty, kterým se věnuji. Rád se dívám na subjektivní humanistický dokument. To je třeba Jindřich Štrejt nebo Daniel Kaifer. K tomu mám velkou úctu. Tam není fabulace ani čas něco řešit, tam je pouze rozhodující okamžik. Kdežto moje cítění a přístupy jsou realizovatelné tam, kde na mě tyto tlaky nejsou, kde můžu popustit uzdu fantazii a něco si sám ve fotografii režírovat. Ať už je to zátiší nebo figurální věc, kdy si s modelem pokračování na další straně
Kantýna noviny 5/2016
strana 1
pokračování rozhovoru s Janem Vávrou távají od reality a také ke všem
povídám. Funguje to tak, že jsme dílo vytvořili společně, jen s tím rozdílem, že já byl víc u realizace a postprodukce. Jinak si myslím, že do toho dávají vklad oba dva. Kladu si také otázku, což spousta mých kolegů vůbec nedělá: Co je v procesu tvorby vlastně primární a co sekundární. Co autor prožívá při tvoření. Tam už se cosi děje, nějaký emoční proces, pak je vlastní práce, postprodukce a výsledek. A já se ptám, co je pro mě vnitřně primární. Jestli to je prožitek, když fotku pořizuji nebo výsledek. Často se mi stává, že prožitek při tvorbě je primární. Možná je to dost podobné jako u tvůrčího psaní, kdy si samotného psaní autor více užívá a naplňuje ho více než dokončený text… Myslím si, že kde je výsledek primární, tak je to vyrobené za určitým cílem. Už s tím má autor nějaký plán – tohle se prodá, to půjde na výstavu a podobně. Když tvořím něco pro sebe, tak o tom vůbec neuvažuji. Líbí se mi proces tvorby, kdy jedou emoce naplno. Dá se s něčím srovnat prožitek fotografa při tvorbě? Je to jako pohled do nádherné krajiny nebo to bývá intenzivnější? Přijde na to, jak je člověk emoč ně disponovaný. Zaplaťpánbůh jsme každý jiný a máme jinou výbavu ve vnímání a prožívání emocí. Už jsem se o tom několikrát přesvědčil, že nejintenzivnější prožitek je při vlastním vzniku. Vzdáleně se to snad dá připodobnit k aktu lásky. Když je tvorba spontánní, tak je to duchovní proces. Aniž si to člověk uvědomuje, dochází při ní de facto k reakcím, které tě odpou-
možným pohledům, nadhledům a vhledům do různých realit. Důležitý je neklást si otázky typu: Proč to dělám a zdůvodňovat si jednotlivé kroky a obhajovat si je atd. Všechno, co tvoříme, je dílem velkého kompromisu. Vše, co jde z nás, co máme v hlavě, co se odehrává v naší mysli, je sto procent, ale ven dostaneme jen určitou část. Jsme limitováni nejen technickými prostředky, ale i osobními filtry. To, co dostaneme ven, může být více či méně hodnotné, a méně či více se shoduje s primární myšlenkou. Vyučuješ také na píseckých filmových školách. Čím tě tato práce naplňuje a co se snažíš mladým předat? Já jsem tam spíš takový tipař. Studentům zadám nějaké úkoly a vysvětlím jim, na čem mají pracovat. Říkám jim, že mi nejde o to je učit nějakému řemeslu, ale o jejich autorský originální přístup. A já vlastně tipuji, do jaké míry se toho zhostili. Hledám originální myšlenku. Bavíme se o obsahu, poslání, o myšlenkovém potenciálu fotografie. Do Písku čas od času zveš zajímavé osobnosti. Naposled to byla začínající fotografka Kristýna Dražanová se svými intimními snímky. Kde jsi ji objevil a čím v tobě zarezonovala její tvorba? S Kristýnou jsme se našli úplně náhodou. Vůbec jsem o ní nic nevěděl. Znal jsem jen jejího otce, který se mi před lety zmínil, že má dceru, a ta zkouší fotit. Před nedávnem mi kamarád upozornil, že se na sociální síti objevují zajímavé fotky, a v tu chvíli se to spojilo. Kontaktoval jsem ji
Jan Vávra je uznávaným uměleckým fotografem.
a ona se ozvala. Brzy jsem jí nabídl možnost autorsky vystavovat, neboť jsem zjistil, že publikovala pouze časopisecky. Tak jsem jí nabídl výstavu v Divadle Pod čarou, kterou jsem zprodukoval. Kristýna coby mladé děvče fotografii uchopila velmi osobně, intimně i svérázně. A samozřejmě rozčeřila stojaté vody našeho městečka. Věci přivádí na svět velmi rychle a impulzivně. Moc o tom „nebádá“ třeba technicky, ale imponuje ji to vlastní poselství. V Písku je řada známých a zajímavých fotografů. Kdo z nich tě nejvíce oslovuje a proč? Abych pravdu řekl, tak písecké autory příliš nesleduji, ale občas se s jejich prací člověk konfrontuje na výstavách nebo jiných příležitostech. Nechci to jakkoliv zlehčovat, ale přijde mi, že co tu produkují například fotokluby, je spíš jakési koníčkaření. Když to řeknu po Haškovsku, tak je to „mírnej pokrok v mezích zákona“, který nikoho neurazí, ale ani k ničemu nevyprovokuje. Klouže to pěkně po povrchu věci, je to krásně technicky provedené se všemi náležitostmi, ale řekněme si: O čem to je? Mně tam chybí ten skutečný prožitek, nitro autora. Kdo je v Písku třeba dobrý dokumentarista? Jarda Hübl. Ten je právě nejsilnější jako dokumentarista. Cením si velmi jeho dokumentů z evropských měst, je to poctivé dílo. Podle mého lepší, než jiné žánry, kterých se chopil. A co mladá generace. Objevuje se mezi nimi v Písku nějaký Jan Vávra (vpravo) se svým kolegou z píseckých filmových škol - s režisérem Jura- výrazný talent? jem Jakubiskem.
Kantýna noviny 5/2016
Trochu mě stavíš teď do role arbitra, abych se stavěl nahoru a koukal se ze zámku do podzámčí… Jsou tu určitě nadaní mladí lidé, třeba i na sociálních sítích jsou práce od autorů, které třeba neznám. Z paměti je nedokážu jmenovat. Na facebooku byla iniciativa Fotogenický Písek, a tam se objevily velmi zajímavé fotografie. Bylo tam krásně vidět, jak město vnímá ten či onen, nebo jak to autor technicky řešil. Kde všude se dá v Písku uspořádat fotografická výstava? Jak je na tom s galerijními prostory obecně ve srovnání s jinými městy na jihu Čech? Písek na tom není vůbec špatně. Když si vezmeme srovnatelné aglomerace jako Strakonice nebo Tábor, tak je tu spousta míst. Vystavovat se dá v oficiálních galeriích jako jsou Sladovna, Prácheňské muzeum nebo Portyč, a pak na alternativních scénách Vykulená sova, Divadlo Pod čarou nebo kavárna Avion. Nejde ani tolik o to, kde vystavovat, ale co vystavovat, aby to mělo nějakou hodnotu. Jednorázové výstavy se budou pořádat také na dvorku v domě U Slona s okamžitou derniérou. Dobré místo je třeba i v parkánu Prácheňského muzea, který je panenským téměř nepolíbeným prostorem. Jistě sleduješ kulturní dění v Písku celkově. V čem je Písek napřed a kde naopak pokulhává? Co by se v rámci nabídky kulturního vyžití dalo zlepšit? Písek je město, které má pozitivní stigma kulturního prostoru. To rozhodně ano. A už se to s ním strana 2
pokračování rozhovoru s Janem Vávrou
táhne možná od přelomu 19. a 20. století. A tak k němu přistupovali i mnozí velikáni minulosti i současnosti. Město, co dělá pro své občany, je často terčem neoprávněné kritiky. Slyším často, že je toho málo a město nežije. Nemyslím si, že by akcí bylo málo od institucí zřizovaných městem. Potom jsou tu nezávislé iniciativy jako festival Cool v plotě, což je velmi podnětná a nedoceněná akce hlavně Písečáky, protože se na ní sjíždějí lidé z jiných regionů a závidí nám ho. A Písečáci nevědí vlastně proč. Pak je tu třeba Vykulená sova, scéna Divadla Pod čarou. Celkově se dá říct, že Písek je kulturně životaschopný a je tu možné žít kulturně. Je dobré, že tu je i samostatný web Písecký svět, který se o kulturní dění stará, je otevřený všem a napomáhá kulturnímu chvění. V čem je Písek jako město výjimečné? Čím tě inspiruje?
Fenomén Písku nikdo neumí objasnit. V jihočeském regionu jsou podobné aglomerace jako Písek – Strakonice, Tábor a třeba Jindřichův Hradec, ale Písek je jaksi plnější už historicky významnými osobnostmi, které se tu koncentrovaly a zanechaly nějakou stopu. A těch stop je nesrovnatelně víc, než v uvedených městech. Nevíme přesně, proč tomu tak je. Písečáci si to moc neuvědomují, jsou zamrzlí v jakémsi lokal patriotismu, který se skládá z úplně jiných atributů. Kdy jde jen o to, kde byla rybárna nebo drátovna, nebo jak vypadaly domky v Portyči. To gró netkví ovšem v tom, že tu byly nějaké malebné domečky, ale v otisku těch osobností. Neznám mnoho Písečáků, kteří by byli hrdí na to, že tu žil třeba Richard Weiner. Protože ani neví, kdo to byl. Zbyněk Konvička
Na výlet na skútru! Máte v garáži zaparkovaný skútr? Neseďte doma a vemte ho na projížďku! MotoRi Písek ve spolupráci s Kantýnou vás zvou na jednodení společnou vyjížďku na skútrech po krásné jihočeské krajině, téměř výhradně mimo hlavní silniční tahy. Vyražte s námi na road trip „Na skútrech okolo komína‘‘! Když nám bude přát počasí, tak nás čekají krásné výhledy na hřeben Šumavy a nespočet jihočeských rybníků. Zastavíme se u dvou přehrad a navštívíme centrum několika krásných jihočeských měst. A to vše jen kousek od komína smrkovické teplárny ;) Sraz v sobotu 18.6. v 9 hodin u prodejny MotoRi Písek (Hradišťská 2454) s natankovanou náKantýna noviny 5/2016
drží :) Návrat přibližně v 17 hodin s cílovou kávou v Kantýně. Více informací se můžete dozvědět u nás na prodejně, také na naší facebookové události, nebo kontaktujet přímo MotoRi na 777 668 674 nebo 777 059 279. Těšíme se!
Designově na Parkánech V sobotu 21.5. proběhl v parkánech u Putimské brány v Písku již podruhé festival Trhni si! Jediný festival designu v jižních Čechách, v rámci něhož představila dvacítka českých designérů produkty z autorských dílen v rámci desénových trhů. Hlavním tématem letošního ročníku byl kruh v mnoha různých podobách, v rovině fyzikální, abstraktní nebo konceptuální. Bod, tečka, puntík a koule jsou elementární tvary všude kolem nás, stejně tak jako procesy opakování, cyklus, koloběh nebo například recyklace. Hlavní instalací festivalu byl velký kruh, skládající se z tisíce barevných bodů s názvem „Dalmatinokoplešokolobalón“. V rámci multimediální výstavy a přednášky „Půlkruh“ Adrian Jansa studoval proměny a podoby kruhu jako geometrického tvaru v prostoru a čase. Stejně tak Anna Marie Němcová zachytila tento objekt svou fotografickou výstavou „Kruhem“. Přednáška „Co to, ksakru, nosím?“ poukázala na aktuální téma (ne)udržitelnosti módního průmyslu a odkryla nevědomé
motivace, vedoucí lidi k bezmyšlenkovitému nakupování, které je velkým nešvarem soudobé konzumní společnosti. Naznačila posluchačům, jak nad nákupy přemýšlet a jak k nim přistupovat odpovědně vůči sobě i životnímu prostředí. Vzácným hostem byl Vladimir 518, který promluvil o grafickém designu, ilustraci, graffiti a rozvoji vydavatelství Bigg Boss. Jeho vystoupení si nenechala ujít bezmála stovka návštěvníků. V rámci workshopové zóny naučila Nany Hoops návštěvníky co je to Hooping–tanec s obručí. Akademie malých architektů pod vedením Kamila Štajgla workshopem „Věže“, seznámila děti se základy architektury a statiky. Díky podpoře města Písek byla akce všem návštěvníkům zpřístupněna zdarma. Organizátoři jsou s průběhem celého festivalu spokojeni a hodnotí akci za podařenou. Pozitivní ohlasy účastníků a návštěvníků svědčí o tom, že design má v Písku své místo. 3. ročník, který se bude konat v roce 2017, už se připravuje. Martina Zaciosová
Odkaz a facebookovou událost MotoRi strana 3
Jezdím si po Písku a nestačím se divit
vaše
KANTÝNA NOVINY TISK: MAFRA a.s.
Kantýna noviny 5/2016
KANTÝNA NOVINY
vaše
Jezdím si tak denně po Písku (a učím řídit ženy začátečnice) a nestačím se divit! A čemu že se to podivuji? Křižovatce ulic Rokycanova, Prokopova a Žižkova třída. Tedy... divím se kvůli ní už poměrně dlouho. Netuším, a spolu se mnou velká spousta dalších řidičů, proč se přehledná křižovatka změnila v dopravně hodně problematické místo. A v posledních dnech situace vygradovala díky uzavírce Jeronýmovy ulice. Pokud jste tudy jeli v dopravní špičce, tak víte, že na křižovatce se dějí věci. Část řidičů (většinou mimopíseckých?) je ze situace na křižovatce absolutně paf. Například minulý týden jsem tam z auta řídila provoz. Ne, že bych si chtěla hrát na dopravního strážníka (dobře, jasně, na strážnici, jsem žena přece), Ne, být strážnice nikdy nebyla moje touha. Jen jsem křižovatkou chtěla prostě a jednoduše projet. Bohužel jsem jela po Žižkově třídě směrem dolů. Tzn., že jsem byla poslední z posledních, na levé vedlejší silnici. Řidič přijíždějící po ‚hlavní‘ (z Rokycanovy směrem na Žižkovu) ovšem netušil, že přijíždí po ‚hlavní‘. Takže trpělivě čekal, až vjedu do křižovatky a zmizím v dáli. Nevjela jsem a nezmizela. Posuňky připomínajícími záchvat padoucnice (no dobře, trošku přeháním) jsem pánovi naznačovala, že křižovatka je jen jeho. Že ač žena, dávám mu přednost a trvám na tom :-) Po chvíli si pán dal říct a rozjel se. Bohužel, k mému překvapení, i řidič na pravé vedlejší silnici byl ‚gentleman‘ (nebo neznalý turista). Fenomén psychologické přednosti dělá na Žižkově třídě divy. Takže opět následovaly posunky hodné člena baletní jednotky Křeč. Opravdu už mě tlačil čas a řízení křižovatky mě přestávalo bavit. Hned ten den, v odpolední špičce, jsem zapomněla na svoje předsevzetí - Žižkovce se po dobu rekonstrukce vyhýbat. Za trest jsem vystála 15 minutovou frontu kvůli hornímu semaforu, přes který se při dobré konstelaci dostala na jednu zelenou v průměru tři auta. Jeronýmova ulice se bude rekonstruovat až do listopadu, takže zvýšený provoz se zajímavými dopravními situacemi si asi ještě užijeme. Nebylo by možné upravit časové intervaly semaforu? Dobře, dojdu se zeptat na příslušná místa a dám vědět. :-) Slávka Nejedlá JEDU SAMA kondiční jízdy speciálně pro ženy www.jedusama.cz
Máme za Kantýnou krásnou zahrádku! Všimli jste si, že Kantýna před nedávnem prošla malou úpravou? Okno nahoře v jídelně se změnilo na dvěře a my pro vás otevřeli zahrádku ve vnitrobloku. Místo je to úžasné! Zahrádka je z obou stran krytá, takže tu nefouká nepříjemný vítr a výhled z ní je přímo na kostelní věž. Ta se na léto ale schová za košatým ořechem, takže vám doporučujeme nově otevřenou zahrádku navštívit co nejdříve a užít si tento netypický pohled. Připravujeme sezení jak pro horké letní dny ve stínu pod altánem, tak pro hosty, kteří chtějí načerpat energii ze sluníčka. Pro zákazníky máme v případě chladnějších večerů nebo rán připravené teplé deky. A až se ochladí více, zapneme teplomet. Finální dojem bude dokreslovat i příjemná hudba. Pro vaši spokojenost uděláme maximum. V tuto chvíli sázíme květiny, zaléváme, vymýšlíme letní menu, grilování a další akce. Veřte, že je opravdu na co se těšit! A teď k praktickým informacím - jak to na zahrádce chodí se snídaněmi, obědy a večeřemi? Funguje to stejně, jak jste z Kantýny zvyklí. Snídani objednáte u našich servírek a ty se o vás dále postarají. Obědy jsou více méně ve vaší režii, kdy si jídlo od teď ale budete moci odnést ven. A když přijdete na večeři, pohodlně se usadíte a naše servírky se o vás postarají jak uvnitř, tak i venku. Dopředu vám prozradíme, že na konci června se můžete těšit na venkovní akci k zahájení letní sezóny. My se moc těšíme a začínáme na tom pracovat. A vy se od teď můžete těšit s námi :)
“LÁHEV VÍNA
*
HLEDÁME KAMELOTY!
pro roznos Kantýna novin láhev vína zcela zdarma.
VYDAVATEL: B-stores, s.r.o., IČO: 01653296 Zapsáno do evidence periodického tisku pod ev. č. MK ČR E 22168
REDAKCE: Kantýna Jungmannova 32/7, 397 01 Písek
[email protected]
INZERCE: Martin Bísek, 605 258 523
[email protected]
strana 4
Kuželky nejsou pro (ledajaké) holky! Jsem přesně ten typ člověka, co si jednou za rok zajde na dvě hodiny zahrát bowling. V první hře jsem naprosto bezkonkurenční, přikládám to štěstí věčného začátečníka, zato ve druhé hře posílám žlábek za žlábkem a jsem znechucená na další rok. Káťo, můžeš takovému neznalci vysvětlit rozdíly mezi bowlingem a kuželkami? Ráda. Nás kuželkáře někdy trochu zlobí, když si náš sport pletou s bowlingem. Je to trochu podobné a taky hodně jiné. Hlavními rozdíly jsou počet kuželek, u bowlingu je jich 10, my máme 9. Pak je to koule, bowlingová má v sobě tři otvory na prsty, můžeš si vybrat podle váhy, na kterou si troufáš, od váhy se odvíjí i velikost otvorů na prsty. Koule na kuželky mají jeden rozměr, jeden průměr….pro dospělé, v dětské variantě jsou průměry i váha menší. Dalším rozdílem je počítání bodů, nic se nenásobí, nic ti nepřidá možnost házet víckrát i systém rozložení hodů je jiný. V kuželkách máš počet hodů odvozený od typu soutěže, hází se od šedesáti do dvou set hodů sdružených. To znamená polovina hodů je do plných (stojí všech devět kuželek) a druhá polovina hodů se doráží (dokud se nesrazí poslední kuželka)….Konkrétně, v naší soutěži hrajeme na 100 hodů, které rozdělíme na 2 dráhy, tedy 50/50 a ještě na každé dráze je to 25 hodů do plných a 25 hodů do dorážky. Celkově se tedy dá v tomto případě nahrát 900 bodů. Hraje se u nás nějaká liga? Jasně, 1. 2. 3. liga, divize. Když půjdem do nižších soutěží, pak je to krajský přebor I. II, a okresní přebor. Na jakém místě najdeme tebe? Já momentálně hraji za Sokol Písek krajský přebor. Kde se v Písku vlastně dají hrát kuželky? Naše základna je ve sportovní hale v Tyršově ulici. Při vstupu do vestibulu se dáš doleva a po pravé straně dlouhé chodby se za zataženými červenými závěsy ukrývá dvoudráha. Sem chodím pravidelně již osm let. Jak vypadají zápasy? Jako domácí vždy připravíme kuželnu, což obsahuje pečlivý úklid prostoru kuželek, rozběhových a náhozových desek, očištění hracích koulí. Sepíšeme domácí sestavu, po pečlivém projednání ji doplní i soupeř a pak nastoupí první dvojice k tréninku. Na naší kuželně je nastavený trénink 5 minut na rozcvičení cvičnými hody a poté začíná vlastní hra. V krajské soutěži se družstvo skládá z šesti hráčů, takže
trvá 40 minut. Vše je propojeno s automatickým zařízením kuželek a počítadlem a na konci je vytvořen zápis o hře. Na jaké úrovni se hraje u nás v čechách oproti světu? U nás v ČR se na profesionální úrovni nehraje, někteří čeští hráči hrají profesionálně v sousedních zemích jako je např. Rakousko, Německo, Polsko…. Jak je to s koulemi? Máte své vlastní? Většinou máme koule oddílové, ale jsou i hráči, kteří používají své. Bývají to dárky od blízkých či kamarádů nebo prostě chuť mít své vlastní….. bývají i barevnější, různě duhované, musejí však být vybavené vlastním pasem ( legitimací). Je potřeba soustředěnost, síla, přesné míření, štěstí, nebo úplně něco jiného? Určitě nutné je soustředěni, pečlivost a fyzička, protože během třičtvrtě hodiny uděláš 100 výpadů. Však přijď, můžeš si to zkusit a na další den mi řekneš, co všechno tě bolí :) Kuželky patří k náročným sportům a to nejen fyzicky, ale i psychicky. Důležitá je i podpora spoluhráč a fanoušků. Řekneš nám nějakou zajímavost ze světa kuželek? Písecké ženy hrály i II. ligu, bohužel z důvodu nevyhovující kuželny k dané soutěži byly nuceny ji opustit. Nedostatek finančních prostředků je limitním faktorem pro rozvoj tohoto nedoceněného sportu. Kuželky jsou týmový sport a přece se dá vyniknout i jako jednotlivec, jsou vypisovány soutěže pro jednotlivce v okresních, krajských, republikových přeborech, turnajích, na mistrovstvích světa a Evropy. Takže i když jsi součástí družstva, které je ve své soutěži tabulkově průměrné, v jednotlivcích můžeš být republikovým přeborníkem. Jakou knihu jsi četla naposledy? Analfabetka, která uměla počítat, od Jonas Jonasson. Tvoje oblíbené jídlo? Lasagne a štrůdl. Kdo nebo co tě naposledy rozesmálo? Kolegyně z práce, některé jejich hlášky by zasloužili zvěčnit. Lucie Nejedlá
[email protected] Kantýna noviny 5/2016
Představujeme: Básníci z Písku Rádi bychom vám s příchodem jara vlili do žil trochu umění. Odteď v každém čísle najdete poetický sloupek od píseckých básníků. Šejmus. Tak si říká můj kamarád, pankáč tělem i duší. Ale nenechte se odradit. Je to jeden z nejzajímavějších lidí, které jsem kdy potkala. Ač nejsem nijak spirituálně založená, tenhle člověk žije ve zláštním propojení se vším kolem sebe a jeho fantazie je nekonečná. Má svůj svět a skrze jeho básně nás - smrtelníky - nechává občas do něj nahlédnout. V běžném hovoru používá nespočet vlastních slov, nad jejichž významem se někdy člověk musí zamyslet a nestačí se divit. Svým způsobem je tenhle člověk geniální!
Jeden Jeden člověk v davu lidí, všichni koukaj, jen on vidí. Vidí, co se kolem děje, stojí, mlčí, jen se směje. Stojí, kouká, to co vidí, za to lidi nenávidí. Prochází se davem lidí, že je jedním z nich se stydí. Osamocen v davu bláznů, sám se občas ztrácí v prázdnu. Nekouká, jen tupě zírá, z budoucnosti strach ho zžírá.
Proč? Proč touha zastiňuje rozum, proč chceme mít všechno hned? Naději házíme hladovejm psům, svým vlastním chtíčem zničíme svět. Proč krása zůstává pod bahnem skrytá a špína vyplave na povrch hned? V smrtelný křeči se na zemi zmítá poslední z těch, kdo chtěl lepší svět. Zbytečná smrt a zbytečná špína, zbytečný životy v lahvi od vína. Pod korkovou střechou ve skleněných zdech, někdo kapky vína hledá, někdo je na plech. Skleněná stěna je na dotek pevná, z dálky není průhledná, vžitá je klamavá idea levná, která nás drží u dna. Zblízka však dá se prohlédnout a rozbít na střepy, budem se moci rozhlédnout a už nikdy nebýt slepí. Lucie Nejedlá strana 5
Plavky, 101. narozeniny a 2 kg navíc Milé dámy (a pánové), je to tady. Pár slunečných dnů po sobě a nastává lehká panika. Kde je mám? Můžu letos ty loňské, předloňské (každý podle sebe) vůbec nosit? Plavky. Každoroční velké téma pro většinu z nás. Plavky už toho docela hodně pamatují. 5.července 1915 byl navržen první plážový outfit. Byly to takové letní šaty pod kolena s rukávy k loktům, límečkem a pořádnými kalhotami. Aby nebylo vidět nohy a stehna. Pánové na tom nebyli o mnoho lépe. Ti vypadali jako přerostlá mimina v „dupačkách“. Zřejmě to tenkrát bylo velmi působivé, ale úplně nepraktické.
Dalších pětatřicet let se toho moc nedělo. Díky příměsím streče sice plavky přiléhaly víc k tělu, ale odkryly pouze ruce a nohy. V době války nikdo o opalování moc nepřemýšlel. A tak, i když už existovala moderní vlákna Lycra a nylon, začala se uplatňovat až po válce. 5. července 1946 se konala u bazénu jednoho francouzského hotelu první přehlídka plavek. Inženýr Louis Réard tenkrát udělal pořádnou revoluci ve světě spodního prádla. Přivedl na svět bikiny (pojmenoval je podle tichomořského ostrova v Pacifiku se stejným názvem). Modelky totiž předvedly dvojdílné plavky! A někoho hod-
ně zapšklého tenkrát napadlo, že bikiny ohrožují pověst žen, které je nosí. A tak se tisk rozhodl, že nebude vůbec nic z této přehlídky publikovat. Tím udělal bikinám tu nejlepší reklamu! I tak bylo jejich nošení na evropských plážích dost dlouhou zakázáno. V Německu dokonce až do sedmdesátých let. Znáte Brigitte Bardot a její bikiny ve filmu „ A bůh stvořil ženu“ z r. 1956 ? Nebo Ursulu Andress v jedné z epizod Jamese Bonda? Tyhle dvě dámy zpopularizovaly bikiny na celém světě. Představte si, že v roce 1959 dokonce redaktoři Vogue vyhlásili bikiny za objev století. Díky bikinám se dočkali i pánové. Nejen pohledů na odhalená ženská těla, ale i na zkrácení nohavic u svých plavek. A potom se dalších třicet let nazývá v plavkovém průmyslu obdobím krásných těl. Použitého materiálu bylo čím dál méně, ale byl mnohem kvalitnější a díky němu je tak nošení plavek pohodlné a komfortní. Během posledních dvaceti let dokonce získaly titul druhá kůže. A že vy nejste tak úplně ve své kůži, když se mluví o plavkách? Že
vás trápí ta věčná dvě kila navíc? Nebojte, nejste v tom sami. Chce to trochu vůle a pohybu. A pokud to ani potom není úplně podle představ, přestaňte to řešit a nenechte si zkazit radost z nákupu těch letošních plavek. A jaké jsou in? Jako vždy modro bílá klasika, květinové vintage a exotické vzory, geometrické i zvířecí potisky, puntíky i jednobarevné. A hlavně takové, ve kterých vám to bude slušet. Vždycky říkám zákaznicím – rozhlédněte se kolem sebe na pláži a uvidíte, že nikdo není dokonalý. Přestaňte se trápit nějakým špíčkem na bříšku nebo ďolíkem na stehně. Jste taková, jaká jste a hlavně jste to vy. Sluníčko, voda, vaše dovolená a pohoda. To je to, o co tady jde. Takže dámy, přeji vám úspěšný nákup plavek a nemračte se při něm na sebe do zrcadla! Lenka Krejčová, LINGERIE, Budějovická ul., Písek
SE SPLNĚNÍM SVÝCH PŘÁNÍ ANI S LEPŠÍM BYDLENÍM NEČEKEJTE. NEJLEPŠÍ PŮJČKU DOSTANETE PRÁVĚ TEĎ V UNICREDIT BANK Možná vás zaujalo nové auto, počítač nebo televize. Nebo potřebujete rekonstruovat koupelnu a vaše linka by si zasloužila nové spotřebiče. A třeba řešíte celé bydlení od začátku do konce. Letošní jaro je nejlepší příležitostí s tím něco udělat. Úroky půjček jsou totiž rekordně nízko. Finance na vaše potřeby a sny tak nikdy nebyly dostupnější. V UniCredit Bank navíc platí jednoduché pravidlo: Čím vyšší půjčka, tím nižší úroky platíte. Tak výhodné úrokové sazby spotřebitelských úvěrů Česko ještě nezažilo. „Čím vyšší PRESTO Půjčka na cokoliv, tím nižší úroky. Pro klienta to při stejné měsíční splátce znamená peníze navíc a až o půlku nižší sazbu. A to zcela bez podmínek a omezení,“ říká Michaela Podhrázská, ředitelka pobočky UniCredit Bank v Písku. PRESTO Půjčka na cokoliv se vám navíc plně přizpůsobí. Předčasně splatit ji můžete kdykoliv. Měsíční splátku si můžete také odložit, a to až pětkrát za celou dobu splácení. Žádných poplatků třeba za vedení úvěru se bát nemusíte, žádná nepříjemná překvapení na vás nečekají.
Máte-li přitom jiné úvěry, kreditní karty nebo kontokorenty, stačí k nim přinést dokumenty. Jejich převedení do UniCredit Bank zařídíme za vás. Všechny své závazky tak můžete splácet jedinou splátkou. S rekonstrukcí, vybavením i družstevním bytem vám ještě výhodněji pomůže účelová PRESTO Půjčka na bydlení. Můžete s ní získat až 1 milion korun zcela bez zajištění, a to již od 4,9 % p. a. Stačí doložit, že jste půjčené prostředky použili na své bydlení. Nemusíte přitom chvátat, máte na to půl roku od poskytnutí úvěru. „Doklady navíc mohou být až o rok starší než vaše půjčka. Peníze tak můžete využít i na rozjeté projekty, které ke zdárnému konci potřebují finanční injekci,“ doplňuje Michaela Podhrázská. Na rozdíl od hypotéky nepotřebujete s PRESTO Půjčkou na bydlení zastavovat nemovitost. A pokud se vejdete do 350 tisíc korun, obejdete se i bez spolužadatele. Úvěr tak bez problémů použijete i na družstevní nebo obecní byty. Těch jsou v Česku stále statisíce, jejich financování přitom bylo pořádným oříškem i pro zkušené klienty.
Pokud navíc k UniCredit Bank přivedete své příbuzné, kamarády nebo známé, můžete získat odměnu až 1 700 korun za každé úspěšné doporučení nového klienta. Třistakorunový bonus vás čeká ve chvíli, kdy si sjedná účet U konto, a rovnou sedm stovek získáte za jeho PRESTO Půjčku i hypoteční úvěr. Navlas stejný finanční obnos navíc připíšeme i vámi doporučenému klientovi. Na vzájemné spolupráci tak rozhodně nebude tratit ani jeden z vás. Přijďte si pro nejvýhodnější půjčku na cokoliv i na bydlení do své pobočky UniCredit Bank.
Pobočka Písek Alšovo náměstí 16
[email protected] Tereza Benešová specialista na spotřebitelské úvěry tel.: 955 964 473, mob.: 725 562 111
PRESTO Půjčka na bydlení: Reprezentativní příklad: Chci si půjčit 200 000 Kč. Celková výše úvěru 201 500 Kč zahrnuje poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč. Doba trvání úvěru 84 měsíců. Úroková sazba 4,9 % p. a. Výše měsíční splátky 2 839 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) 5,25 % p. a. Celková splatná částka 238 909 Kč. Program Doporuč a získej: Nabídka je určena pouze pro fyzické osoby nepodnikatele a platí do odvolání. UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s., si vyhrazuje právo parametry nabídky kdykoliv změnit nebo nabídku odvolat. Další informace o Programu Doporuč a získej vám poskytne osobní bankéř a úplné znění podmínek najdete na www.unicreditbank.cz/doporuc. Toto sdělení slouží pouze pro informační účely a není návrhem na uzavření smlouvy.
Kantýna noviny 5/2016 16206_UCB_Pisek_PR_clanek_PRESTO_a_MGM_210x140_V04.indd 1
strana 6 22.4.16 15:14
Recept: znáte CONCHIGLIONI? Když jsem poprvé slyšela název těchto těstovin, přišlo mi to jako zaklínadlo z Harryho Pottera. Není tomu tak. Takové plněné conchiglioni jsou absolutní delikatesa. Jsou to vlastně takové velké mušle, které se dají skvěle naplnit. Fantazii se meze nekladou, můžete zvolit i strategii - spotřebujte to, co máte doma. Ale teď s námi vyzkoušejte conchiglioni plněné rajčatovo -houbovou směsí se špenátem. Budete potřebovat: conchiglioni gianti (na dvě porce cca 15 kusů) 5 portobello žampionů 2 stroužky česneku, prolisované 1 plechovka sekaných rajčat v rajčatové omáčce (cca 400g) 200g spařeného listového špenátu sůl, pepř, sušený česnek olivový olej 50g sýru Grana Padano 4 cherry rajčata čerstvá bazalka 1. Jako první si uvařte těstoviny, tento druh se vaří celkem dlouho, takže si mezitím v klidu připravíte směs. Ty moje se vařily 18 minut, možná jsem je tam nechala i o minutku déle, protože mi pořád přišly tvrdé: budete to muset zkrátka
sami vyzkoušet :) 2. Zatímco se vám vaří těstoviny, připravte si směs. Začněte s houbami, které jen lehce otřete, případně opláchněte, osušte a nakrájejte na drobné kostičky. 3. Přendejte je do pánve a zakápněte trochou oleje. Přidejte prolisovaný česnek a pár minut restujte. Až houby zhnědnou, můžete k nim přilít plechovku rajčat. Promíchejte a nechejte chvíli povařit. 4. Pokud máte čerstvý špenát, určitě ho můžete použít (nejdřív ho trochu spařte, lépe se vám bude do směsi přimíchávat). Já jsem ho ale bohužel neměla, takže jsem si povařila kostky zmraženého listového, který jsem poté dostatečně scedila a nechala trochu vychladnout. Je to na vás, každopádně základem je, abyste k přípravě směsi měli požadované množství spařeného špenátu. Ten můžete lehce pokrájet a poté přidat do pánve. 5. Celou směs dochuťte solí, pepřem a sušeným česnekem: pokud máte rádi pikantnější jídla, můžete přidat mleté chilli. 6. Jakmile budete mít uvařené těstoviny, nechejte je trochu vychladnout, ať se vám potom lépe plní. Mezitím si předehřejte troubu přibližně na takových 170 °C
a vložte do ní pekáček s rozčtvrcenými cherry rajčaty. Když budou trochu opečené, jsou lepší. 7. Hotovou směsí naplňte uvařené těstoviny, vyskládejte do pekáčku k rajčatům, posypejte nastrouhaným sýrem, zakápněte olejem
a dejte na několik minut zapéct. Zároveň se vám tak celé jídlo ohřeje. 8. Zatm si natrhejte čerstvou bazalku na kousky, ohřáté „mušle„ nandejte na talíř (na jednu porci jich počítejte tak pět až šest), posypte bazalkou a dobrou chuť! Lucie Nejedlá
Recept: nepečený cheesecake Cheesecake je dezert, který tvoří dvě vrstvy: krusta z rozdrobených sušenek a sýrová (resp. tvarohová) vrstva. Cheesecake lze připravit podle původní receptury, tedy čistě sýrový, nebo v různých příchutích, jež bývají obohaceny i o třetí vrstvu: ovoce, čokoládu, cokoli vám jen bude chutnat. V počátcích byl cheesecake pouze pečeným dezertem, ale v současné době existuje i nepečená varianta. A právě tu jsme si pro vás připravili jako sladký Kantýna recept.
Kantýna noviny 5/2016
Připravte si: 1 balení cukrářských piškotů 2 plátky želatiny 200 ml smetany ke šlehání 2 lžíce cukru semínka z 1 vanilkového lusku 3 balení Lučiny 100 g šťáva z 1 citronu čerstvé ovoce
dené vody a nechte nabobtnat. 3. Smetanu ušlehejte s cukrem a vanilkou a postupně vešlehejte Lučinu. 4. Namočenou želatinu se šťávou z citronu zahřejte až do rozpuštění želatiny. Vmíchejte nejprve velkou lžíci krému z Lučiny a pak želatinu přidejte a zašlehejte do zbytku krému. Směsí naplňte připravenou 1. Menší dortovou formu vyložte formu s piškoty a dejte ztuhnout pečicím papírem a na dno nandejte do lednice. 5. Ozdobte navrchu ovocem a zápiškoty. 2. Namočte plátky želatiny do stu- zrak je hotový.
Jestli se nechcete pouštět do cheesecaku sami, máme pro vás alternativu. Najdete ho pravidelně u nás v Kantýně. Máme spousty druhů: s ovocem, několik čokoládových, nebo třeba i kávový. Mimo jiné v pečených i nepečených variantách. Zkuste u nás ochutnat jeden kousek ke kávě a uvidíte, že si hned budete chtít celý dort obědnat domů. I to pro vás rádi uděláme!
strana 7
Děláme to pro děti Ač Kantýna není zrovna uzpůsobená pro dětské zákazníky, v poslední době se i my o děti zajímáme. V květnu se konal - můžeme snad říci už tradiční pohádkový les. Se spoustou stanovišť, soutěží, her, odměn pro nejmenší a leckdy i pro ty děti, co už jsou řáku let dospělé :) Kantýna pohádkový les sponzorovala svačinami pro organizátory a dobrovolníky. Pro ty, kteří věnují svůj volný čas vašim dětem
a dělají to prostě pro to, že je to baví. Podpořili jsme také nadační fond Chance 4 Children a naše peníze tak půjdou na podporu Dr. Klauna - klauna pro děti do nemocnic. V posledních dnech jsme malou pomoc poslali studiu ForBody, které v Protivíně pořádá dětský den plný sportu, smíchu a zážitků. Pro ně jsme vytvořili plakát a dočkají se i občerstvení.
Novinky v regálu plném dobrot Kantýna vaří s vámi aneb nová kolekce koření přímo „Kantýňáckého“ koření. Nabízíme Vám mnoho druhu koření (grilovací, houbové, různé pepře, soli, bylinky a mnoho dalšího) ale také například chia, konopná, dýňová a další semínka vhodná jak do vaření, pečení nebo jen tak do jogurtu. Máte rádi Španělsko? Jestli ano, tak vás zajisté osloví široká nabídka oliv, nakládané zeleniny, kapary, tuňák, Iberijská šunka či pestrá nabídka paštik. To vše za výborné ceny ze španělské produkce. Samozřejmě v našem regále zůstávají různé bezlepkové speciality, zdravé pochutiny a také pečivo.
Gastronomický festival Dotkněte se Písku a obohaťte své chuťové smysly o nezapomenutelný zážitek. V sobotu 11. června určitě vyrazíte do ulic podívat se na městské slavnosti. Zastavte se v 11 hodin před Kozlovnou U Plechandy a přijďte ochutnat speciality od Píseckých dodavatelů a podniků. Můžete se těšit na čepované pivo z mobilních tanků, čerstvé uzené ryby a jiné nevšední občerstvení, dezerty, míchané koktejly a mnohem více. Stánek Kantýny zde potkáte také. Budeme pro vás mít připravené naše obložené chlebíčky, které už jistě znáte. Právě teď pro vás ale v kuchyni zkoušíme chlebíčkovou novinku, kterou budete mít možnost ochutnat právě na Kozlovském gastronomickém festivalu.
4.6. 2016 / od 15:30 Areál fotbalového hřiště Protivín
VSTUP ZDARMA
Ý K S DĚT
čí, i v c Kdozlobí! ne
DEN
di
y stu
od s ForB
nky em Ha
vé Bísko
DOPROVODNÝ
PROGRAM:
SOUTĚŽ V DĚTSKÉM AEROBICU TENISOVÁ ŠKOLIČKA PETANG A HRY PRO DĚTI VÝTVARNÁ DÍLNIČKA Aerobic ForBody Písek MALOVÁNÍ NA OBLIČEJ Dětský aerobic Protivín JÍZDA NA KONI Taekwondo Protivín LEZETO PÍSEK Dětský domov Žíchovec LASER ARENA PÍSEK Dětský klub Pohádka Písek Pole Dance ForBody A VELKÁ ZUMBA PÁRTY !
ÚČINKUJÍCÍ:
Zumba Team Protivín Mladí hasiči SDH Záboří
sudoku - středně těžké
Váš osobní obuvník on-line!
Kantýna noviny 5/2016
strana 8
