Kandidátní listina Každá z uvedených volebních stran mùže podat pouze 1 kandidátní listinu. Registraèním úøadem pro podávání listin je MìÚ

VII - VIII

2006

Podoba? Eliška Rùžièková

Rozdíl je jen pouhé slovo a opak smìšnou dìtskou hrou, ne na první pohled, ale všechny vìci v jádru stejné jsou. Mají jinou vlastnost a každé jiné jméno dáš, ale jsou stejné a jednu od druhé nepoznáš. Krása je kouzlem, ale uvnitø šeredou, dvì sestry k nerozeznání jako lež s pravdou. Vždy každou jistotu provází velký strach a nevinná obì je zároveò i krutý vrah. V èele se stresem kráèí hrdì pohoda a klidné bezpeèí pøidržuje histerická nehoda. Smùla hraje karty se štìstím a bída je jedna ruka s bohatsvím. I inteligence je pouze skrytá hloupost a smutek stále støídá srdeènou radost. Èistota je pøíbuzná s odporným kalem a radost se den co den upíjí žalem. Nic není tak, jak mùže se zdát, vždy popravený je zároveò i kat ....

Foto: Vlastimil Smetana

Redakce Listù Budìjovicka pøeje svým ètenáøùm pøíjemnou dovolenou Foto: Vlastimil Smetana

Komunální volby 2006 Jedny volby skonèily a pomalu zaèínají být na programu volby do zastupitelstva obce, volby, které se nás dotknou témìø osobnì. Pro ty, kteøí se rozhodli do obecní politiky vstoupit, pøinášíme nìkolik základních informací. Volby do zastupitelstev obcí upravuje zákon è. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí (dále jen „zákon“), provádìcím pøedpisem je vyhláška è. 59/2002 Sb. (dále jen „vyhláška“). Volební strany Volební stranou podle zákona mohou být: - registrované politické strany a politická hnutí a jejich koalice, - nezávislí kandidáti, - sdružení nezávislých kandidátù nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátù. Kandidátní listina Každá z uvedených volebních stran mùže podat pouze 1 kandidátní listinu. Registraèním úøadem pro podávání listin je MìÚ Moravské Budìjovice. Zde tedy odevzdají své kandidátky volební strany ze všech obcí správního obvodu II. stupnì. Náležitosti kandidátní listiny taxativnì vymezuje výše uvedený zákon, jejich vzory jsou k dispozici na MìÚ.

Volební strana, s výjimkou nezávislého kandidáta, èiní úkony ve volebních vìcech prostøednictvím svého zmocnìnce. Petice Je-li volební stranou nezávislý kandidát nebo sdružení nezávislých kandidátù, je tøeba pøipojit ke kandidátní listinì petici podepsanou volièi podporujícími kandidaturu této volební strany. Potøebný poèet podpisù volièù je stanoven ve vztahu k poètu obyvatel obce: pro nezávislé kandidáty 3 % z poètu obyvatel, pro sdružení nezávislých kandidátù pak 7 %. Vzor je rovnìž k dispozici na MìÚ. Poèet kandidátù na kandidátní listinì je limitován poètem èlenù volených do pøíslušného zastupitelstva obce. Termín voleb vyhlašuje prezident republiky nejpozdìji 90 dnù pøed jejich konáním. Doposud není znám, avšak s ohledem na poslední termín konání voleb do zastupitelstev obcí (1. a 2. listopadu 2002) lze pøedpokládat, že volby do zastupitelstev obcí probìhnou koncem øíjna roku 2006. Další informace získáte na MìÚ, Bc. Jitka Tobolková, tel. 568 408 310, e-mail: [email protected] Jitka Tobolková

2 Volby do Poslanecké snìmovny Parlamentu ÈR konané ve dnech 2. - 3. 6. 2006 (zvýraznìny jsou jen nejvyšší a nejnižší hodnoty ve skupinì)

3

Co nového v kraji Vysoèina Hejtman kraje svolává zastupitele èím dál tím èastìji. Ve dnech, kdy budete èíst tyto listy (1. èervence) se bude konat mimoøádné a 11. èervence 2006 pak další zasedání zastupitelù kraje Vysoèina, bez ohledu na prázdniny. Následující informace èerpám ze zasedání dne 20. èervna 2006. Znovu pøipomínám, že úplný program posledního zasedání (i všech pøedcházejících) a plno jiných dùležitých informací z kraje mùžete získat internetových stránkách www.kr-vysocina.cz. Atmosféra na posledním zastupitelstvu byla o mnoho klidnìjší a vìcnìjší, než ta pøedchozí v kvìtnu. Inu, je po volbách, nervozita a emoce patrnì ustupují do pozadí. Ke zlepšení atmosféry jednání hned na poèátku napomohl i sám hejtman, když blahopøál jednomu z èlenù zastupitelstva, jehož syn Josef Vašíèek, známý hokejista hrající v zámoøské NHL za Carolinu, získal pohár Stanley Cup. Na úspìchu se podíleli dva naši hráèi. Tím druhým byl František Kaberle. Jiøí Vašíèek, havlíèkobrodský odchovanec, se tak øadí mezi nìkolik málo našich hokejistù, kteøí se s touto trofejí mohou pochlubit. Tato mimoøádná událost vyvolala v zasedací síni neobvyklý potlesk na otevøené scénì. Nevzpomínám si, kdy naposledy, a zda se tak už na tomto místì kdy stalo. Hrdost na úspìchy sportovce od nás, z Vysoèiny, podnítila pozdìji další zmínky o úspìšné reprezentaci našeho kraje. Na pøíklad nad výkonem družstva Záchranné zdravotní služby v Tøebíèi, která zvítìzila ve velice silné konkurenci profesionálù ve velmi nároèné soutìži záchranáøù mezinárodních družstev. Z dalšího programu telegraficky vybírám jen ty informace, které by mohly naše ètenáøe

inspirovat k hlubšímu zájmu o schvalované materiály. Na opravu silnic ještì v letošním roce byl schválen bankovní úvìr 0,5 mld. Kè. Stejnou èástku doplní z rozpoètu kraj, což by mìlo staèit na opravu asi ètvrtiny silnic v nevyhovujícím stavu. Pro zemìdìlce bude zajímavé seznámit se se schválenými Zásadami pro poskytování finanèních prostøedkù na podporu zemìdìlství v kraji Vysoèina pro období 2007 – 2013. K získání dotace na poèítaè do obecní knihovny je nutno splnit podmínky stanovené v Zásadách pro poskytování dotací pro rok 2006 na podporu šíøení vysokorychlostního internetu v knihovnách kraje Vysoèina. Do této dotaèní kategorie patøí i novì schválené grantové programy z Fondu Vysoèina: Rozvoj vesnice 2006, Výzkum a vývoj pro inovace 2006, Prevence kriminality 2006, Certifikace – osvìdèení 2006, Edice Vysoèiny a Bioodpady 2006. Mìsto Tøebíè získalo 5 mil. korun na spolufinancování Úpravy atletické dráhy vèetnì rozšíøení sportovního areálu Tìlovýchovné jednoty Jaderné elektrárny Dukovany. Jedno z dùležitých rozhodnutí zastupitelstva je též souhlas s žádostí a s pøevzetím majetku tvoøící areál kasáren Otakara Jaroše od Ministerstva obrany ÈR. Bývalá kasárna pøímo sousedí se sídlem kraje. Je tedy logické, že by na tomto území mohlo být v budoucnosti umístìno i tìch cca 100 úøedníkù kraje, kteøí jsou prozatím rozptýleni po celém mìstì (nìkteøí dokonce sídlí v okresních mìstech). Získané území je dostateènì veliké i pro jiné státní instituce, o které kraj usiluje v rámci zrovnoprávnìní krajù. Jan Nekula

Zemøel skladatel Jiøí Vrána V kromìøížské obøadní síni na høbitovì se dne 16. èervna 2006 sešlo mnoho pøátel i muzikantù, aby se naposledy rozlouèili s hudebníkem, vynikajícím skladatelem a výborným kamarádem panem Jiøím Vránou. Zemøel neèekanì 8. èervna 2006 ve vìku 59 let. Patøil mezi zakladatele klubu misionáøù dechové hudby v Mor. Budìjovicích a byl opravdovým pøítelem a pravidelným návštìvníkem našeho mìsta. Zdejší radnici si proto též pøed nìkolika lety zvolil jako místo své svatby. Posledního rozlouèení v Kromìøíži se zúèastnilo nìkolik pøátel i muzikantù z Mor. Budìjovic. Milovníci dechové hudby a pravidelní návštìvníci moravskobudìjovických festivalù dechových hudeb nebo autorských koncertù si usmìvavého autora oblíbených melodií jistì pamatují. Kdo by neznal napøíklad píseò „Najpìknìjší dìvèice“, valèík „Ocùny“, nebo polku „Javore, Javore!“, èi tango „Stùj pøi mnì, lásko má“… vn Pøed uzávìrkou letního èíslo Listù Budìjovicka, pøišla do Moravských Budìjovic z Miroslavi smutná zpráva: Ve vìku nedožitých 63 rokù zemøel po tìžké nemoci dne 16. èervna 2006 Th. Mgr. PhDr. P. Jaroslav Beránek, faráø v.v.. v Miroslavi, spolubratr øádu øeholních kanovníkù sv. Augustina. V knìžské službì pùsobil v tìchto farnostech: Tuøany, Šardice, Zbýšov, Blansko, Jaromìøice n. R., Bystøice nad Pert. Vlasatice, Poštorná. Jeho poslední pùsobištì bylo v Miroslavi. Rozlouèení ze zesnulým se konalo 23. 6. ve 14.00 hodin v chrámu Pánì sv. Petra a Pavla v Miroslavi a v sobotu 24. 6. ve 14.00 hodin v chrámu Pánì sv. Jiljí v Moravských Budìjovicích.

4 Mladoòovice – vesnice roku 2006

Zmìna ve vydávání pasu

Vítìzem krajského kola soutìže Vesnice roku 2006 se stala obec Mladoòovice. Hlasováním o tom 13. èervna 2006 rozhodla komise po hodnocení všech 43 obcí, pøihlášených do soutìže v Programu obnovy venkova v kraji Vysoèina. Po loòském vítìzství Jakubova u Mor. Budìjovic je to další úspìch obce našeho regionu, ke kterému redakce Listù Moravskobudìjovicka starostovi i všem obèanùm obce upøímnì blahopøeje. Mladoòoviètí se po zásluze koneènì doèkali, titul jim po nìkolik let unikal vždy jen o vlásek. Hodnotící komise ocenila ještì další obce z našeho okresu. Èestné uznání získaly i Nové Syrovice za podporu využívání volného èasu mládeže, Kralice nad Oslavou za pøíkladnou péèi o rozvoj obce a Studenec za udržování veøejného prostranství a kvalitu života v obci. Diplom za vzorné vedení knihovny získaly Mysliboøice a za rozvíjení lidových tradic obec Jinošov. vn

Již jsme informovali, že od 1. 9. 2006 vstoupí v platnost novela zákona o cestovních dokladech (tzv. e-pasy, nové cestovní doklady se strojovì èitelnou zónou a biometrickými údaji uloženými v bezkontaktním èipu). Žádat o vydání tohoto dokladu bude možné pouze u obecních úøadù obcí s rozšíøenou pùsobností v místì trvalého bydlištì, v našem pøípadì tedy na MìÚ v Moravských Budìjovicích. Zmìna je také v poplatku a délce platnosti tìchto dokladù. Dospìlému bude vydán na 10 let za 600,- Kè, dìtem od 5 do 15 let pak na 5 let za 100,- Kè. Dítì mladší pìti let nebude zapisováno do dokladu rodièù, musí mít vlastní pas, a to za poplatek 50,- Kè s platností na rok. Poslední den pro podání žádosti o vydání stávajícího typu cestovního pasu (bez biometrických údajù) je 21. srpen 2006 na MìÚ v Moravských Budìjovicích, v ostatních obcích - Jemnice, Police, Želetava - pak 19. srpen 2006! Jitka Tobolková

Rady pro cyklisty Na silnicích se pøibývá cyklistù, a proto je na místì pøipomenout si, co vše spadá do povinné výbavy jízdního kola a co je dobré dodržovat, aby jízda na kole byla opravdovým požitkem. Do povinné výbavy jízdního kola øadíme: - dvì na sobì nezávislé úèinné brzdy zadní odrazku èervené barvy (mùže být kombinována se zadní èervenou svítilnou) pøední odrazku bílé barvy odrazky na pedálech (mohou být nahrazeny svìtlo odrážející obuví) odrazku oranžové barvy na paprscích kol volné konce øidítek musí být zaslepeny (zátkami, rukojemi apod.). Za snížené viditelnosti musí být kolo navíc vybaveno: - svìtlometem bílé barvy, je-li vozovka dostateènì a souvisle osvìtlena, mùže být nahrazen bílým pøerušovaným svìtlem, zadní svítilnou èervené barvy, která mùže být nahrazena svítilnou s pøerušovaným èerveným svìtlem. Užívání pøilby lze doporuèit všem, avšak cyklisté do 18 let ji musí užívat povinnì (od 1. 7.). Ještì nìkolik doporuèení: - nezanechávejte své kolo bez dozoru, nebo ho zajišujte bezpeènostním zámkem a pøipoutáním k pevnému bodu (zábradlí, sloup atd.), - pro pøípad odcizení kola si zapište jeho výrobní èíslo, barvu, znaèku a další znaky. Jitka Tobolková

Víte, že... /

Stalo se v našem mikroregionu Sté výroèí kostela v Nových Syrovicích Znovu, po sto letech získal místní kostel úplnì nový kabát, témìø vše bylo opraveno: støecha, okna, fasáda i vnitøek. Oprava se uskuteènila bìhem minulých dvou let za velikého finanèního i pracovního pøíspìvku mnoha farníkù. Oslava stého výroèí položení základního kamene kostela Sv. Cyrila a Metodìje v Nových Syrovicích se konala v nedìli 18. 6. 2006 k poctì všem, kteøí se v minulosti i pøítomnosti o dominantu obce dokázali postarat. Na zahájení oslav prošel obcí ke kostelu prùvod obèanù v doprovodu dechové hudby Šohajka. Následovala slavnostní mše sv. za úèasti brnìnského generálního vikáøe Jiøího Mikuláška. V odpoledních hodinách oslava pokraèovala koncertem dechové hudby Šohajka na farské zahradì, která byla na koncert i na pøíjemnì prožité sváteèní odpoledne náležitì upravena. Pro dobrou pohodu bylo pøipraveno také bohaté obèerstvení. Celá akce probìhla za krásného poèasí za úèasti témìø 500 lidí z blízkého i vzdálenìjšího okolí, k plné spokojenosti všech. Vít Dvoøák

Cidlina má obecní symboly Za sluneèného dne v sobotu 24. èervna 2006 probìhlo v obci setkání rodákù a pøátel obce. Souèástí oslav bylo žehnání obecních symbolù a oslava 70. výroèí SDH v obci. K této události se v LB vrátíme v pøíštím èísle. Vlastimil Smetana

/

/

/

Nemocnice Tøebíè vydala Výroèní zprávu 2005, ve které uvádí veškeré zajímavosti o nemocnici vèetnì organizaèní struktury a výsledku hospodaøení? V uplynulém roce tam pracovalo celkem 873 zamìstnancù, z toho 117 lékaøù. Nejvýznamnìjší investicí byla rekonstrukce stravovacího provozu za necelých 70 mil. korun. Ve zprávì se také uvádí, že v této pøíspìvkové organizaci kraje Vysoèina je zaveden systém sledovanosti spokojenosti pacientù dotazníkovým šetøením. Na øeditelství bylo za toto období doruèeno 18 pochval a 5 stížností. od 1. èervna 2006 si rodièe dítìte, které 4. 9. 2006 nastoupí do 1. tøídy, mohou požádat na kontaktním místì dávek státní sociální podpory o pøíspìvek ve výši 1000,- Kè na zakoupení vybavení dítìte pro 1. tøídu základní školy? Pøi podání žádosti o pøíspìvek je nutno pøedložit pravomocné rozhodnutí o pøijetí dítìte k základnímu vzdìlávání. se objevil další podnikatelský zámìr postavit jediný stožár s vìtrnou elektrárnou? Mìla by stát na katastru obce Kojatice v blízkosti osady Spetice. náš kraj vyhlásil koneèné výsledky ankety v kategorii kulturní aktivita a péèe o kulturní dìdictví Zlatá jeøabina 2005? A víte také, že o výsledku této soutìže rozhoduje kromì úspìšného kulturního poèinu èi akce pouze poèet došlých hlasù?

5 Stalo se v našem mikroregionu Na Boží tìlo v Martínkovì Jen v málo obcích Moravskobudìjovického mikroregionu se dodržuje øada tradic a dobových zvykù jako v Martínkovì. Svou historii má zde i Boží tìlo, které se v letošním roce v obci slavilo v nedìli 18. èervna. Od osmé hodiny ranní probíhala v kostele mše svatá a poté se vydalo obcí procesí ke ètyøem oltáøùm, které se nacházely pøed vraty domù. Oltáøe, které symbolizují ètyøi evangelia, z nichž knìz èetl rùzné úryvky, byly vyzdobeny kvìtinami a obklopeny bøízkami. V procesí nechybìly družièky, kde zejména malé dívenky v krásných bílých šateèkách nesly košíèky plané kvìtù, naproti tomu co starší družièky po cestì i pøed oltáøi odtrhávaly lístky pøevážnì z kvìtù pivonìk. Procesí doprovázela kapela, hasièi ve sváteèních uniformách a obèané nejen z Martínkova, ale i z okolních obcí. V závìru slavnosti byly velmi žádané kytièky i vìtvièky z bøízek u oltáøù, které jsou po celý rok v domácnostech v úctì uchovávány a údajnì mají stejnou moc jako velikonoèní koèièky. V závìru si pøipomeòme jednu z pranostik: „Na Boží tìlo den jasný – celý rok šastný...“ a tento den byl skuteènì krásný. -vs-

Foto Vlastimil Smetana

Klub dùchodcù na cestách Pro èleny Klubu dùchodcù pøi MìKS v Moravských Budìjovicích pøipravuje výbor klubu v prùbìhu roku øadu zajímavých akcí. Ve druhém pololetí letošního roku to byla napø. cesta do Ochozu spojená s opékáním špekáèkù, dále prohlídka mìsta Znojma, cesta vlakem do Rácovic a pìší procházka lesem, ale také 30. kvìtna tematický zájezd autobusem „Po stopách parašutistù – paraskupiny SPETLER a jejich pomocníkù, partyzánù“. Døíve než úèastníci zájezdu pøijeli do Jaromìøic, tak prùvodkynì Rùžena Svobodová, pøítomné podrobnì informovala o odboji na Jihozápadní Moravì a zejména v regionu. V Jaromìøicích si prohlédli pamìtní desku v pøízemí budovy mìstského úøadu na níž je uvedeno: „V zasedací síni této radnice byli dne 24. 6. 1944 nìmeckými vetøelci na smrt odsouzeni a 24. 6. v Praze

popraveni Michal Kratochvíl, 71 rokù stár, František Pelán, 51 rokù stár, František Durda, 42 rokù stár, stateèní rodáci z Boòova, pro poskytnutí pøístøeší èeským parašutistùm z Anglie. Na vìky budou zde znít slova: Jsem Èech a nikdy Èecha nezradím!“ Po pøíjezdu do Boòova položili kytièku kvìtù u pomníèku a posléze se zastavili u domù s pamìtními deskami. Dále následovala pìší tùra k myslivnì Vostrý, kde pøítomní opìt vyslechli výklad o historii této oblasti. K pomníèku Jaroslava Kotáska prùvodkynì opìt položila kytièku kvìtù. Po pøíjezdu do Mysliboøic následovaly zastávky u míst, kde se ilegálnì vysílalo do zahranièí i u úkrytu hajného Vitouše. Pøi prohlídce místního Domu odpoèinku ve stáøí pøedali obyvatelùm domova rùzné zbytky vln, knoflíky a další materiál, sloužící k ruèním pracím. Síò malíøe krajináøe F.B.Zvìøiny si prohlédli v Hrotovicíh a následovala poslední zastávka a ta byla v Pøíložanech, kde v selském stavení manželù Kopeèkových se nachází „Muzejní zemìdìlská sbírka.“ Popsat co se v této unikátní sbírce, které se manželé vìnují øadu rokù by zabralo mnoho místa, lepší by ovšem bylo vidìt vše na vlastní oèi. -sm-, Foto Vlastimil Smetana

Spektrumáci ve Znojmì Èlenové tvùrèí fotografické skupiny pøi MìKS v Moravských Budìjovicích pøijali pozvání svého èlena Eduarda Pøibila žijícího ve Znojmì, k návštìvì mìsta ve ètvrtek 15. èervna. V dopoledních hodinách ve Znojmì navštívili nìkolik výstav fotografií V prvé øadì to byl Dùm umìní Jihomoravského muzea ve Znojmì, kde shlédli pøes sto velkoformátových barevných fotografií cestovatele Jiøího Kolbaby s názvem Obrazy svìta. Za odborného výkladu prùvodkynì Vilmy Jordánkové si dále v pøízemí budovy prohlédli fotografie Karla Nathera, „Staré Znojmo“. Dále v Domì porozumìní si nenechali ujít výstavu fotografií Petra Vokurka, kterou nazval „Hledání Venuše“. Na své cestì Znojmem se také zastavili v místech, kde byli v roce 1421 upáleni husité z Martínkova. Pokraèovali k majiteli fotolabu, který nejen moravskobudìjovickým fotografùm fandí, ale také dùslednì plní jejich

nároèné požadavky na zhotovení fotografií. Poslední zastávka vedla do „Kavárny Anna"“ kde již vystavuje èlen skupiny František Èábel. Vedoucí kavárny nabídla i ostatním fotografùm možnost vystavit své fotografie v prostorách kavárny, což Spektrumáci s nadšením pøijali. Odpoledne již patøilo pracovním záležitostem., nebo letošní rok je pro èleny významný a to nejen proto, že vedoucí František Smetana oslaví své významné životní jubileum, ale také proto, že pøed ètyøiceti lety byla fotoskupina Spektrum založena. Dohodli na mìsíc èervenec výstavu fotografií Františka Smetany, na mìsíc listopad výstavu fotografií všech zakládajících èlenù fotoskupiny Spektrum. Dle finanèních možností pøipraví k vytištìní brožuru zachycující jejich tvùrèí èinnost za minulých ètyøicet rokù a jsou v plánu v letošním roce ještì další akce. -mbs-

Spoleèná fotografie v Kavárnì Anna

Rybáøské závody v Dìdicích V mìsíci kvìtnu se již tradiènì poøádají v naší obci rybáøské závody. Místní dìti, mládež i dospìlí se u našeho rybníka utkali ve svých dovednostech pøi rybolovu. Každým rokem pøibývá nìkolik nových soutìžících z øad nejmenších, což všechny poøádající vždy potìší.

Díky kvalitní pøípravì všichni odcházeli s pocitem dobøe stráveného odpoledne. Sami mùžete posoudit na našich www stránkách v sekci fotogalerie. Bohumil Pešl starosta obce

6

Prázdninová pøíloha pro pobavení i pouèení ètenáøù Nezávazné rady našich babièek >

Svítíme-li v chatì petrolejovou lampou, namoèíme knot pøed zasazením v silném octì a dobøe vysušíme. Takový knot nikdy neèadí a vydává jasné svìtlo.

>

Máme zájem prodloužit hoøení svíèek až tøikrát? Svíèky dáme pøed použitím do mrazáku, mohou tam ležet tøeba i mìsíc. Výsledný efekt a doba pùsobení svìtla urèitì budou stát za to.

>

Høebíky zatluèeme do zdi snadnìni, namoèíme-li je v tuku. Do tvrdého døeva pùjdou lehce, když je napøed namydlíme.

>

Kousky sušené citrónové kùry vhozené do ohnì v krbu pøíjemnì provoní místnost.

>

Zadrhnutý zip potøeme obyèejnou tuhou, jež pomùže hladšímu klouzání. Tuhou z obyèejné tužky mùžeme také potøít panty, aby dveøe neskøípaly.

>

Pach z cigaret po návštìvì je opravdu nepøíjemný. Popelník vysypeme a vytøeme do sucha. Do nìj následnì nasypeme trochu mleté kávy. Nepøíjemný pach zmizí døíve, než kdybychom dlouhé hodiny vìtrali.

>

Škrábance na skle se pokusíme zlikvidovat tím, když naneseme zubní pastu na hadøík a poškozené místo nìkolik minut dùkladnì tøeme. Po tomto úkonu by mìly škrábance zmizet.

>

Zápach z bot zmizí, když do nich na noc vložíme kousek køídy.

>

Pásek z bílé kùže ošetøujeme pravidelným potíráním mlékem.

>

Obuv nejlépe usušíme, když ji vycpeme novinovým papírem a postavíme šikmo. Nestavíme blízko k topení, kùže by se lámala.

Zaslechli jsme v kuchyni: -

-

Aspik - jedná se o odvar z telecích nožièek, vepøových kùžièek, zeleniny, koøení a octa. Aspik používáme zejména ke zdobení rùzných studených pokrmù. Bazalka - Listy koøenové rostliny. Jelikož je silnì vonná, hodí se jen pro nìkteré pokrmy. Bujón - je silná, èistá hovìzí polévka, kterou podáváme v hrníècích pøi hostinách. Curry (karí) koøení je jemné chuti a skládá se z kardamonu, høebíèku, muškátového kvìtu, muškátového oøíšku, kurkumy, kmínu a skoøice. Na našem trhu se èastìji objevuje karí ostré, kde je místo kurkumy použito pepøe a chilli koøení. Chilli koøení - Pøi použití tohoto koøení dbáme zásady, že ménì je nìkdy více. Chilli tvoøí cayenský pepø, dále se pøidávají paprika, kmín, èesnekový prášek, nové koøení, høebíèek, estragon, dobromysl. aj. Dìlená strava - je populární právì v tom, že umožòuje jíst témìø všechno. Záleží jenom na správném sestavení jídelního lístku. Estragon - je jemný ocet, nazvaný po rostlinì téhož jména, která se do nìho nakládá. Majonéza - je studená omáèka. Je pøipravena ze žloutku, oleje, smetany a octa. Podává se napø. ke studeným peèením, k rybám apod. Mrazení - je jedním ze zpùsobù konzervace potravin. Je založeno na poznatku, že pøi klesající teplotì se zpomalují všechny procesy jak v rostlinných, tak i živoèišných surovinách. Ocet - je zøedìný roztok kyseliny octové vyrábìný octovým kvašením zøedìných alkoholických roztokù. Nejèastìji se u nás používá lihový ocet, který se vyrábí v koncentraci 4 - 8% Pøedkrmy - podáváme pøi slavnostním stolování, u obìda a veèeøe, pøed hlavním jídlem nebo místo polévek. Rozeznáváme pøedkrmy studené a teplé. Smetany a jogurty - mají oblíbenou úlohu v kuchyni, kde slouží také jako základ k pøípravì omáèek a zálivek (dresingù). Polévky - podle poznatkù o zdravé výživì by nemìly chybìt ani jeden den na našem jídelním lístku. A to nejen jako oèekávaný zaèátek obìda, ale i jako sytá svaèina nebo veèerní jídlo. Úkolem polévky je pøedevším pøipravit trávící ústrojí na pøíjem a zpracování dalších chodù. Sendviè - jedná se o obkládané chlebíèky nebo plátky veky s rùznými pøísadami (vajec, másla uzenin, sardinek apod.). Tabasko - Tento název dostala tato ostrá tekutina, jejíchž hlavní složkou je cayenský pepø, podle mexického státu Tabasco, kde se vyrábìla. Je žádoucí používat v minimálním množství. Worcestrová omáèka - ostrá, tmavohnìdá tekutina silnì podporuje chu a trávení. Vyrábí se macerací rùzných druhù mletého koøení, napø. pepø, paprika, høebíèek, estragon, èesnek, nìkdy i švestková povidla, ve vodì, vínì a octì s pøídavkem soli, cukru, hub a celeru.

Èteme z myšlenek Stanislava Komendy Profesor RNDr. Stanislav Komenda DrSc. se narodil v r. 1936 v Louce u Jemnice a maturoval na Reálném gymnáziu v Mor. Budìjovicích. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou, fakultu statistiky. Aplikovaná matematika ho pøivedla do Olomouce na Lékaøskou fakultu Univerzity Palackého. Tam se také stal profesorem a vìdecké hodnosti získal na Univerzitì Karlovì. Profesor Komenda je znám i mimo vìdecké kruhy. Je èlenem Obce èeských spisovatelù, napsal øadu básnických sbírek. Píše aforismy, bajky, eseje, fejetony a rozhlasové hry. Jeho bohatá literární tvorba je do znaèné míry inspirovaná problematikou poznání, mìøení, rozhodování a hodnocení. V úvodu knihy aforismù Obèané a páni autor uvažuje o struènosti mimo jiné takto: „Struènost je jedním ze zpùsobù jak šetøit èas. Ne ovšem zpùsobem absolutním – žádný èas nebyl ušetøen, jestliže se struènì neøeklo nic. V takovém pøípadì se struènost míjí cílem…. Nepostradatelnou souèástí struènosti je proto výstižnost…“ A nyní na ukázku nìkolik aforismù z pera Stanislava Komendy. Demokracie je víra, že nìkolik milionù jedincù táhnoucích káru života v nìkolika milionech smìrù pøimìje onu káru k pohybu po cestì, kterou dosud nikdo nevybudoval. Poctivì fungující sociální øád bude rozvrácen pøíchodem tøeba jen jediného lumpa. Nefungující øád však pøíchodem ani velkého poètu spravedlivých do funkèního stavu pøiveden nebude. Závist je socialista, Krádež kapitalista, Nenávist komunista. Politikové rozdávají sliby – aniž by jim došlo, že nám mají dát pøíležitost. Lid = ústní voda politikù. V zemi, kde krást je standardní poèínání, spí chudí lépe než bohatí. K nežádoucím dùsledkùm svobody slova patøí svoboda hloupé øeèi. Jediný spolehlivý zpùsob jak pøežít vedle blbce je zblbnout. Nelze dìlat pøedem dobré skutky jako kompenzaci budoucích høíchù – stejnì jako se nelze pøedem do zásoby umýt. vn

7

Prázdninová pøíloha pro pobavení i pouèení ètenáøù Magická moc nìkterých bylin

Tajemství polibku

U èarodìjù je nejdùležitìjší bylinou koøen mandragory. Pøisuzovala se mu mimoøádná moc jako napø., že umí pøedpovídat budoucnost, léèit nemoci, obstarávat bohatství apod. Získat ji nebylo nikterak jednoduché – mandragora se ze zemì mohla vykopat jen za pomoci speciálního rituálu. Léèivý heømánek má též možnost magického využití. Od nepamnìti se vìøilo, že pøivolává peníze, proto si v nìm nejen obchodníci myli ruce, ale také hráèi pøed hazardními hrami. Koupele zase mìly pøivolat lásku a ulehèit meditaci. Heømánek má také oèistnou funkci, pùsobí protizánìtlivì a dezinfekènì. Uvolòuje køeèe a zvyšuje pocení. Zlatobýl se v magii používal tehdy, když mìl nìkdo zájem spatøit svou budoucí lásku. Staèilo prý u sebe nosit kousek rostliny a vytoužený partner se do nìkolika dnù objevil. Když prý se držel zlatobýl v ruce, kvìt ukazoval na ztracené pøedmìty. Pokud náhodou vyrostl poblíž domu, potká majitele neèekané štìstí. Zlatobýl se èasto používá i pøi kouzlech, které mají pøivodit peníze. Je také všeobecnì známo, že jakákoliv rùže, tedy i šípková dokáže pøivolat lásku. Pokud budeme u sebe nosit šípky, tøeba navleèené na niti jako náhrdelník, nemìla by nás láska ani štìstí minout. Rozmarýn je vždy zelený keø s prutovými vìtvemi a je èasto spojován i s láskou. Rozmarýn používali již staøí Øímané, nazývali ho moøskou øasou. Èastìji než droga se užívá silice, hlavnì pøi revmatizmu. Užívá se také v magii. Spalováním rozmarýnu se uvolòují mohutné oèistné vibrace, proto se pálí v prostorách, kde jsou záporné síly. Patøí k nejstarším kadidlùm vùbec. Daný pod polštáø zahání noèní mùry a je zárukou dobrého spánku. Povìšený nade dveømi chrání pøíbytek proti zlodìjùm. Mùže se pøidat i do koupele, kde má uzdravující funkci. A víte proè mìly rozmarýn za okny babièky? Sloužil také k tomu, aby pøivolával elfy, bytosti žijící na kvìtech a pomáhající rodinnému štìstí.

Blíží se èas prázdnin, èas dovolených, èas volna a také èas volnìjších mravù. Zamysleme se v tomto období i nad bìžným polibkem. Fyziologové tvrdí, že vášnivý polibek poøádnì rozproudí krev a zrychlí tep, takže životodárná tekutina se dostane do toho posledního koutku našeho organizmu. Snad se ani pøesnì neví, kdy se lidé zaèali líbat, ale kouzlo polibku znali již v biblických dobách. Ve støedovìku se bratrsky líbala šlechta, senioøi rodù dávali na hlavy svých dìtí otcovské polibky. Erotické polibky se však v dobì zvýšené religióznosti staly pomalu pojmem ïáblovým. Povoleny byly pouze mezi manželi. Ne všude se dívají na polibek stejnì. Napøíklad v islámských zemích mùže být dotek mužových rtù na ruce cizí ženy oznaèován za akt sexuální agrese. Stejnì tìžkým provinìním je poslat cizí ženì polibek dlaní. Do krve uražený manžel by si to nesmìl nechat líbit. V Japonsku by políbení ruky bylo urážkou ženy i jejího muže. Za projev nejvyššího taktu je považována maximální zdrženlivost v projevech citù a pocitù. Polibek je také výborným cvièení pro oblièej. Dokonce i ten „tuctový“ uvádí do pohybu dvanáct svalù a „spálí“ 48 joulù. Pøi vášnivém polibku je zapojeno až tøicet svalù oblièeje a krku. Není proto nic divného, že takové cvièení pøi pravidelném opakování omlazuje. Zajišuje pevnost zejména okolí úst, tváøí a brady. Výsledek polibku je pøímo úmìrný technice. Líbejme se prostì tak, jak nám to nejvíce vyhovuje, ale pozor, polibkem se také pøenáší obrovské množství bakterií. -tšinzerce

Tìžká jsou rána... Veèírek, mejdan, party nebo jen tak neformální posezení s pøáteli u krbu èi táboráku patøí jistì k tìm pøíjemnìjším chvílím našeho života. Pøi takových pøíležitostech se klidnì mùže stát, že zapomeneme poèítat sklenièky a pøi troše štìstí se dostaneme v poøádku do vlastní postele, èi stanu. Ale až se probudíme! Zajisté to našim ètenáøùm nepøejeme, ale co kdyby. Proto pár rad jak se kocoviny zbavit. Alespoò pùl litru vody, nejlépe minerální, která doplní úbytek tekutin. Ten se podílí na nevolnosti, závratích a bolestech hlavy. Alkohol totiž pùsobí moèopudnì. Èím více sklenièek vypijeme, tím více vody ztratíme. Lehké jídlo v podobì jednoho èi dvou celozrnných krajíèkù obnoví hladinu krevního cukru, kterou alkohol snižuje. Zmírní se tím slabost, tøes a závra. I když k jídlu máme pøímo odpor, mìli bychom se pøemoci, protože pár soust nám urèitì pomùže. Bylinné èaje uklidòují žaludek a prospívají játrùm. Proto druhý den pijeme mátový, kopøivový nebo heømánkový nálev. Vyhánìní èerta ïáblem - to znamená léèení kocoviny dalším alkoholem. Malý doušek vodky (ne více!) mùže zmírnit nepøíjemné pøíznaky. Nìkdo také uznává PPP (pivo první pomoci). Procházka na èerstvém vzduchu udìlá dobøe v tom pøípadì, že náš krok již nabyl opìt ztracené jistoty. Každý má svùj lék. Nìkomu svìdèí syrový žloutek, tøeba ve Worcesterové omáèce, nebo v octì, pøípadnì v rajské šávì. Jinému zase pomáhá pár lžièek medu, a dalšímu pohár zakysaného mléka. Èerná káva, aèkoliv je považována za úèinný prostøedek proti následkùm nemírného pití, také dráždí žaludek a navíc zbavuje tìlo dalších tekutin. Pøi kocovinì nepomùže. -as-

GENERÁLNÍ PARTNER

8 Stalo se v našem mikroregionu Dìtský den v Dìdicích V èervnu, pøesnìji 3.èervna, obsadili náš les Baøinka indiáni. Nezasvìcený by si mohl myslet, že se ocitl v indiánské vesnici pøed mnoha lety. Ale ani jedno není pravda. To dospìlí nachystali krásné odpoledne a podveèer dìtem k svátku. Nechybìla ani indiánská týpí, totem, luk a šípy èi dýmka míru.

Po pøipravené trase lesem dìti plnily úkoly v indiánském duchu. Po splnìní úkolù byly v cíli odmìnìni a poté následovala volná zábava. Pøes nepøízeò poèasí se dìtský den vydaøil. Proto bych touto cestou chtìl podìkovat všem, co se na této akci podíleli. Bohumil Pešl starosta obce

Závìr školního roku v Litohoøi Konec školního roku pøináší dìtem kromì starostí s vysvìdèením, také nìkolik zábavných akcí. Vše startuje 1. èervnem – Dnem dìtí. U nás ho prožíváme tradiènì velkou dopravní soutìží, kde kromì jízdy zruènosti dìti øeší silnièní testy. Dopoledne jsme zakonèili soutìžemi v netradièních disciplínách, jako napø. nošení vratkých bøemen nebo hod kufrem smìrem k prázdninám. Samozøejmì nechybìlo opékání párkù. Velikou radost udìlali všem místní hasièi, kteøí pro dìti i dospìlé tradiènì organizují v èervnu zábavné odpoledne ve sportovním areálu. Obì naše školy procházejí i obnovami. Mateøská škola svítí opravenou fasádou, máme i nové vchodové dveøe do školní jídelny. V záøí nás pøivítají i novoty v základní škole. Budou vymìnìna všechna okna. Na nový vzhled naší školní budovy se velmi tìšíme. Jiøina Vodièková

bylo i množství sladkostí, opeèené buøtíky a malá tombola. Na závìr sportovního odpoledne se prostor mezi hasièárnou a mateøskou školou promìnil v „zimní náves“. Hasièi pøedvedli agregát Turbon, kterým vytvoøili lehkou pìnu pro dokonalé vyøádìní domamilských dìtí. Na celé akci se podílela øada sponzorù, kterým bych chtìl touto cestou podìkovat, jakož i všem poøadatelùm. Josef Bláha, starosta SDH

Pøátelské setkání Ve støedu 14. èervna 2006 pøivítal øeditel ZŠ TGM v Moravských Budìjovicích Miloš Bøezina mimo jiné i vzácné hosty z Rakouska. Jednalo se o pøedstavitele tøí partnerských základních škol a to z Vídnì, Kautzenu a Pulkau. Posláním spoleèného setkání, kterého byli také pøítomni pøedstavitelé mìsta, nìkteøí žáci, Vìra Nováková, které projekt pøipravuje a další hosté, bylo zhodnocení jednoho z mezinárodních projektù, nesoucí název MEDIEN, do kterého je i ZŠ TGM zapojena. Projekt je podporován Evropskou unií a je urèen pro žáky ve vìku od 10 do 15 rokù.

zaøízení, knihy, uhradila cestovní náklady a nechala zhotovit nástìnný kalendáø pøátelství. Z vyjádøení zahranièních hostù jasnì vyplynulo, že spolupráce rakouských škol se ZŠ TGM je na vysoké úrovni a tìší se perspektivì. -mbs-

Pohárová soutìž SDH Martínkov

Domamil v bílém V nedìli 4.èervna 2006 uspoøádal místní Sbor dobrovolných hasièù a Rybáøský spolek Domamil ke Dni dìtí soutìžní sportovní odpoledne pro dìti. V soutìžích, které byly pro dìti pøipraveny, se úèastníci pìknì vydovádìli. Odmìnou za pøedvedené výkony

Jeho hlavním cílem je používání nové komunikaèní technologie – Internetu, elektronické pošty, digitálních fotografií, videokamery a videoprojekce. Touto formou se také zatraktivní i výuka cizího jazyka. Žáci mají možnost si ovìøit své studium cizího jazyka a také se nauèí prezentovat výsledky své práce. Stìžejní aktivitou jsou i vzájemné návštìvy, jak tomu bylo napø. 12. dubna, kdy moravskobudìjoviètí žáci navštívili školu v Pulkau, kde mimo jiné se seznámili s pùsobením Jana Jiøího Grasela, loupežnického náèelníka a rodáka z Nových Syrovic. V kvìtnu zase navštívili ZŠTGM žáci z partnerské školy z Vídnì se zámìrem zúèastnit se sportovních soutìží a her a také si prohlédnout mìsto. Dala by se uvést celá øada dalších akcí, které jsou zaznamenávány na video i digitální fotoaparát. Celkové náklady projektu èiní 680 000 Kè, z èehož 510 000 korun uhradila EU a 170 000 Kè (t.j.25%) je hrazeno z vlastních zdrojù. Z tìchto prostøedkù škola také nakoupila digitální fotoaparát, projektor, ozvuèovací

Zábìr s pøivítacího ceremoniálu Foto Vlastimil Smetana

V sobotu 10.èervna poøádal Sbor dobrovolných hasièù Martínkov již 4. roèník soutìže v požárním útoku „O pohár firmy KLIMAIR.“ Soutìže se zúèastnilo 20 družstev, z èehož Martínkov reprezentovala dvì mužstva mužù a jedno družstvo žen. Za pìkného poèasí a hojného poètu divákù zahájilo celou soutìž družstvo SDH Bítovánky, jako první z pøihlášených.

9 Stalo se v našem mikroregionu

Pohárovou soutìž v kategorii mužù vyhrálo družstvo SDH Dešná èasem 0:19:27 min. 2. místo obsadili muži z Horek a 3. místo obhájilo družstvo Bítovánky I. Družstva z Martínkova tentokráte neuspìla. Prvních pìt družstev po skonèení pohárové soutìže bojovalo o živé sele. Boj byl velmi dramatický a sele si vybojovalo družstvo SDH z Horek o 1 setinu sekundy pøed družstvem z Bítovánek. Vítìzným družstvùm pøedal poháry jednatel firmy KLIMAIR pan Otakar Reif. Po celé odpoledne bylo pro všechny soutìžící pøipraveno bohaté obèerstvení. Luboš Venhoda, jednatel SDH Martínkov Foto Vlastimil Smetana

pøíjemná zmìna po „volebním hemžení“. Na závod se nakonec sjelo více než 30 závodníkù, kteøí byli rozdìleni do 4 kategorií (ženy, muži do 18 let, muži 18-39 let, muži nad 39 let). Od 13:30 do 14:30 hodin probìhla prezence úèastníkù a v 15:00 se šlo rovnou na vìc, resp. na start. Na sportovce èekalo nejprve velice nároèných 5 km bìhu, poté 26 znièujících kilometrù na kole a jako zpestøení na závìr likvidaèních 2,5 km bìhu. Není proto divu, že nìkteøí borci doslova doklopýtali, èi spíše se doplazili do cíle. Vyhlášení výsledkù nastalo v 18:00 hodin, kde kromì vítìzù byli ocenìni i dva závodníci, jejichž výkon na trati se takøka rovnal heroickému. Poté následovala zábava, na kterou mìli závodníci volnou vstupenku. Zde probíhala živá diskuse nad právì skonèeným závodem a všeobecnì se dospìlo k závìru, že organizace závodu i samotná tra byli perfektnì pøipraveny a že i konkurence byla na vysoké úrovni. Nyní se již všichni tìší na pøíští roèník. Tomáš Klušák

Sportovci zmìøili své síly

Gratulujeme

V sobotu 3. èervna pøipravilo sdružení TJ Sokol Martínkov nejen pro sportovce z obce, ale i z okolí „Martínkovský duatlon“. Pro mnohé úèastníky i poøadatele to byla vcelku

Dne 3. èervna 1956 si slíbili lásku a vìrnost manželé Ladislav a Marie Venhodovi z Martínkova. 50 let spoleèného života pøineslo mnoho zážitkù, na které oba

jubilanti vzpomínali spoleènì se zástupci obce, kteøí jim pøišli gratulovat. Radost z tohoto významného výroèí ještì umocòoval fakt, že se pan Ladislav Venhoda, bývalý dlouholetý starosta Martínkova, v èervnu pøed 75 roky narodil. Dìkujeme mu za vše, co pro Martínkov vykonal. Jelikož se i nadále aktivnì zapojuje do dìní v obci, vìøíme, že nás ještì pøekvapí mnohými dobrými èiny. Manželùm Venhodovým pøejeme do dalších spoleèných let hodnì zdraví, životního optimismu a neutuchající elán. Zdenìk Øepa, starosta obce P.S: Redakce Listù Budìjovicka se ke gratulaci pøipojuje.

Zasloužený postup V nedìli 11. 6. 2006 zakonèili fotbalisté TJ Sokol Martínkov svou velice vydaøenou sezónu v Jakubovì. Sezónou 2005/2006, druhou pro martínkovské fotbalisty, procházeli naši hráèi se ctí a pokorou a zakonèili ji po ètyøech remízách, bez jediné porážky na 1. místì. Vyhráli tak IV. tøídu skupiny B a postupují do tøídy III. Postup s hráèi bude slavit i jejich maskot – malý Mocný kaèer. Tak chlapci hodnì štìstí v nadcházející sezónì a mnoho branek v soupeøovì síti!! -tkzr-

Jarmarky ožívají V sobotu 17. èervna ožilo Zámecké nádvoøí v Moravských Budìjovicích øemeslnickým jarmarkem. Jednalo si již v poøadí o XIV. roèník pod patronací místního Muzejního spolku. Návštìvníci shlédli také pletení košíkù, práci mistra øezbáøe, ukázky výrobkù pletaøky apod. Ve stáncích se nabízely zajímavé rukodìlné výrobky a netradièní zboží. Atmosféru jarmarku již tradiènì navozoval harmonikáø. Je jen škoda, že se této zajímavé akce nezúèastnilo více místních øemeslníkù. -vsFoto Vlastimil Smetana

10 Obec Police a správa zámku pøi OÚ Police si Vás dovolují pozvat na veøejnosti zpøístupnìný goticko renesanèní

zámek Police. Otevøeno: od 1. èervence 2006 do 31. srpna 2006 Otevírací doba: celý týden, vèetnì víkendù, mimo pondìlí 9:00 - 17:00 Kde nás najdete: na samém nejjižnìjším cípu Kraje Vysoèina, kousek od Slavonic, Jemnice, Uherèic, Moravských Budìjovic, Bítova, Cornštejna, Vranova nad Dyjí, Znojma...nedaleko od státních hranic s Rakouskou republikou... ...již v loòském roce jsme pro Vás zpøístupnili goticko - renesanèní památku, která prošla velice složitou historií... ...budovu, jenž obsahuje mnoho vzácných a pozoruhodných stavebních prvkù - od arkád, pøes štukovou výzdobu až po nároèné klenutí...

Snímky se vracíme k oslavám 110. výroèí železnièní trati Moravské Budìjovice - Jemnice v závìru kvìtna letošního roku. Foto: Vlastimil Smetana

HODY A RODÁCI V MARTÍNKOVË PÁTEK 18. SRPNA 2006 17:00 19:00 20:30 21:30

Vernisáž výstavy „Z historie Martínkova“ a køest knihy Vlastimila Smetany – „Historie školy v Martínkovì“. Uskuteèní se ve tøídách bývalé ZŠ. Stavìní máje Derniéra hry Záskok v podání Martínkovského ryze amatérského divadla v sokolovnì Posezení s hudbou pod májí

SOBOTA 19. SRPNA 2006 10:00 – 16:00 13:00 – 18:00 14:00 14:00 – 18:00 18:00 20:00 – 3:00 22:30

Zpøístupnìní hasièské zbrojnice Výstava Z historie Martínkova, zpøístupnìní knihovny, obecního úøadu, kostela Navštívení Panny Marie Pøivítání rodákù Posezení s Budìjovankou v sokolovnì Koncert martínkovského chóru v kostele Navštívení Panny Marie Pouová zábava v sokolovnì Ohòostroj na návsi

NEDÌLE 20. SRPNA 2006 9:30 10:30 – 12:00 13:00 – 16:00 14:00 - 18:00 16:00 19:00 – 24:00

Mše svatá za rodáky Výstava Z historie Martínkova Krojovaný prùvod obcí Výstava Z historie Martínkova Vystoupení místního souboru Džbánek a hostù pod májí Cimbálová muzika Rathan v sokolovnì

zmìna programu vyhrazena

V letošním roce jsme pro Vás pøipravili: - Novì vytvoøené kulturnì - informaèní centrum (zpøístupnìno od 1. èervence 2006, prodej suvenýrù a turistických známek) - Expozici o historii zámku s aktuálnì zpracovaným stavebnì - historickým prùzkumem - Výstavu zbraní, výstroje a výzbroje od konce osmnáctého do poèátku dvacátého století nesoucí název „Bráníme vlast“ - Zpøístupnìná pìtipatrová hranolová hodinová vìž s vyhlídkou do dalekého krásného kraje jihozápadní Moravy - Možnost pøíjemného posezení, obèerstvení a osvìžení na arkádovém nádvoøí zámku . . . Obèané Police Vás srdeènì zvou k návštìvì zámku i obce... Kontaktní spojení: Zámek Police, Police 1 CZ - 675 34 Police u Jemnice Tel.: +420 568 445 056 Fax: +420 568 445 056 E-mail: [email protected], [email protected]

11 Nahlédnutí do sousedních mikroregionù

Partnerské setkání zástupcù EU pro Evropu v Polici Každoroènì od roku 1999 se setkávají zástupci stávajících a pøistupujících zemí EU. V letošním roce se " Partnerské setkání zástupcù EU pro Evropu" uskuteènilo v Praze. Po dopolední konferenci se delegace pøesunula a navštívila Polici a seznámila se s projekty MAS Jemnicko, které byly realizovány v roce 2005. inzerce

ZUBNÍ ORDINACE Litohoø 101 Dr. H. Janoštíková pøijímá nové pacienty tel.: 568 420 838 Prohlídka se uskuteènila v základní škole, kde probìhl projekt „Komunitní škola“ - vybavení školy výpoèetní technikou a nabídka kurzù pro veøejnost. Zástupce Walesu nabídl spolupráci škol z obou zemí. Druhý projekt, který se uskuteènil v Polici v loòském roce byla „Rekonstrukce ordinace dìtského lékaøe“. Návštìva pokraèovala do Dešné, kde z dotací Leader ÈR byla postavena tìlocvièna. Veèer probìhla diskuse za úèastí zástupce rakouské MAS a došlo k výmìnì poznatkù, názorù a zkušenosti z práce v Místních akèních skupin, kde je od roku 2004 i MAS o.p.s. Jemnicko. Druhý den pokraèovala návštìva delegace v Jemnici. Setkání se zúèastnili zástupci: Anglie, Walesu, Polska, Lotyšska, Litvy, Estonska, Albánie, Slovinska, Chorvatska, Slovenska, Rumunska a Maïarska. Za MAS o.p.s. Jemnicko Karel Janoušek, èlen správní rady

ZÁCLONY, ZÁVÌSY A BYTOVÝ TEXTIL

Módní novinka, hotové záclony s poutky.

Garnýže kovové s velkým výbìrem ozdobných koncovek.

1. máje 177, Moravské Budìjovice tel.: 568 421 427

12 Kulturní a spoleèenské akce Moravské Budìjovice *

*

*

*

*

7. - 16. 7. Výstava fotografií Františka Smetany, vernisáž v 18:00 - Zámecké konírny - èlen fotoskupiny SPEKTRUM oslaví životní jubileum, vstupné dobrovolné 15. 7. Hrom do Police - 21:00 - Zámecké nádvoøí v Polici - úèinkují: Duha, Jewelci tradièní letní country zábava, bohatá tombola, vstupné 50,- Kè 19. 8. Støelecký den - 18:00 - Zámecké nádvoøí + konírny; výstava zbraní, pøednášky, koncert, historická bitva, vstupné dìti do 15 let zdarma / 50,- Kè 21. - 25. 8. Horákùv divadelní festival - 20:00 – MìKS BESEDA - Diogenes Horáèek, Tøída - ZŠ TGM, Dalskabáty høíšná ves - Beseda Znojmo, Král jelenem - ochotníci Mor. Budìjovice, Neslyšitelný øev umìní - Studio GAGA Brno, vstupné 50,- Kè na den / dohromady 1 den zdarma (200,- Kè) 2. 9. Bigbítové louèení s prázdninami - 18:00 – Zámecké nádvoøí (MìKS) - Postinors – u pøíležitosti výroèí 5 let vzniku køest DVD!!!, Joking Hazard, Project Lajka, Slyz Band, Kokartes Band, Fun Kids, vstupné 50,- Kè

Kulturní a spoleèenské akce v mikroregionu

Domamil *

7.7.2006 – v pátek - Poutní taneèní zábava - hraje Špacír band, Zaèátek ve 20.00 hodin v novì zrekontruované sokolovnì. Bohatá tombola – vstupné 50,-- Kè

Koutek zahrádkáøe Èervenec-srpen Jestliže se hrom v èervenci èastokrát ozývá, bude nadcházející zima velmi studená. -

-

-

-

-

Martínkov *

8. 7. 2006 - Taneèní zábava, hraje NATUTY, vstupné 60,-- Kè

*

29. 7. 2006 – Jezdecký den a taneèní zábava - Lukov - areál

Lukov

*

* * *

Nabídka – poèítaèe Tøebíè Akademie J.A.Komenského v Tøebíèi nabízí v rámci „Národního programu poèítaèové gramotnosti“ následující kurzy: 15. 6. 2006 – Základy práce s poèítaèem. 20. 6. 2006 Texty v poèítaèi. 22. 6. 2006 Internet a e-mail. Výuka probíhá od 15.00 hodin na poèítaèové uèebnì ZŠ Cyrilometodìjská. Vyuèuje PaeDr Kapinus. Cena jednoho kurzu je 100 Kè.-, což se hradí pøedem. Každý úèastník všech tøí kurzù obdrží po ukonèení Osvìdèení a ke každému kurzu obdrží úèastník zdarma brožurku. Pøihlášky a bližší informace: Akademie J.A.Komenského, Komenského nám è. 11, 674 01 Tøebíè. Telefon 568 841 523

-

-

Na zahrádce pokraèujeme ve sklizni rybízu èerného, èerveného a bílého, dále angreštu, malin a zahradních borùvek. Èešeme pozdní odrùdy tøešní, višnì, meruòky, broskve a ve druhé polovinì mìsíce i letní odrùdy jablek nebo hrušek. Dokonèíme sklizeò plodù jednouplodních odrùd jahodníku. Poèínáme si pøi tom šetrnì a zvláštì za mokra zbyteènì po pùdì nešlapeme. Slabší nebo málo pevné vìtve, obtìžkané ovocem, podepøeme, aby se nezlomily. Pøi déletrvajícím suchu zavlažujeme hlavnì rybíz, angrešt, jablonì a broskvonì, které na zvýšenou spotøebu vody reagují výraznì vyššími výnosy. Ošetøíme pøeroubované stromy a probereme obrost pod rouby, pokud znovu prorùstá nebo neuèinili jsme tak v pøedchozím mìsíci. Od poloviny èervence zaèínáme s oèkováním jednotlivých ovocných døevin ve druhé míze. Je-li na vìtvích stále ještì mnoho plodù, dokonèíme ruèní probírku. Pøednostnì odstraòujeme napøíklad kroupami nebo jinak mechanicky poškozené a znetvoøené plody. V teplých oblastech vysazujeme pro podzimní sklizeò ranné odrùdy košálovin. Sklízíme èesnek a cibuli podle doby dozrání. Vyštipujeme a vyvazujeme tyèková rajèata. Pravidelnì sbíráme okurky. Vyséváme pekingské a èínské zelí, špenát, salát a øedkev. Ošetøujeme révu proti šedé hnilobì (botrytidì) a druhé generaci obaleèù podle signalizace. Dále ošetøujeme jahodník proti skvrnitosti listù a mrkev, petržel a okurky proti padlí. Dále pokraèujeme v ošetøování ovocných døevin a révy proti chloróze, citlivé odrùdy broskvoní proti padlí, cibule proti plísni cibulové, rajèata proti plísni bramborové, okurky proti plísni okurkové apod. V srpnu na dobøe pøipravené záhony vyséváme do øádkù øídce ještì hlávkový salát, øedkvièku a opìt špenát. Sázíme také sadbu raných kedluben, salátu a štìrbáku. Tyto zeleniny sklidíme do zimy. V plodných vinicích již konèí tento mìsíc ochrana proti peronospoøe a padlí. V srpnu již sklízíme rané stolní odrùdy. Na závìr malá rada: Všechny rostliny, které pìstujeme na zahradì, bychom mìli znát. Nezáleží jen na názvu, ale mìli bychom znát i jejich vlastnosti. z odborné literatury vybral – mbs-

Z receptù našich ètenáøù V prázdninovém dvojèísle Listù Budìjovicka otiskujeme recepty, které nám zaslala naše ètenáøka paní Vìra Nováková z Moravských Budìjovic: Výborná péøová buchta s pudingem 20 dkg hladké mouky, 20 dkg práškového cukru, 4 vejce, l dcl oleje, 1 prášek do peèiva, 2 zakysané smetany, 2 skoøicové cukry, 1 l uvaøeného pudingu ze dvou vanilkových pudingù. Postup: Vejce s cukrem ušleháme, pøidáme olej, pak mouku a prášek do peèiva. Lehce umícháme a nalijeme na plech vyložený peèícím papírem (papír dáme i na strany). Na tìsto dáme ovoce (asi 1,5 kg na hrubo nastrouhané jablka, kiwi, na plátky nakrájený banán). Na to nalijeme vaøený puding a do nìho dáme pøi vaøení jednu lžíci krystalového cukru - vše peèeme. Upeèená a vychladlá buchta se potøe zakysanou smetanou a pøisypou se 2 bal. skoøicového cukru. Na malý plech staèí pùl dávky. Zasklený koláè Plech vymastíme olejem. 1 sklenice (1/4 l hrnek), krystalového cukru, 1 sklenice oleje, 4 celá vejce, 1 sklenice studené vody, 2 sklenice polohrubé mouky, 1 prášek do peèiva, 2 lžíce kakaa. Tìsto upeèeme. Po vychladnutí na nì dáme nádivku a to: 1 Heru, 0,5 kg kelímku tvarohu, 20 dkg práškového cukru, trochu rumu - vše ušleháme. Prochladlý mouèník potøeme. Na to polevu: uvaøíme jako puding: 1 l studené vody, 3 vanilkové pudingy, 6 lžic krystalového cukru, 1 TANG - pomeranèový – trochu zchladlým polít. Necháme vychladit (ztuhnout) v lednièce Zdobíme šlehaèkou (uprostøed) kostky 6x6 cm – velký bobek. Pití: 1 Tang rozpustíme ve 2 l studené vody. Vajeèná roláda 1 majolka (menší skl.), 1 moravanka (ve sklenici zeleniny), 30 dkg dietního salámu, 5 vajec na tvrdo, 1 masox, prášek – vajeèná roláda. Postup: 3 dcl vody - polovinu dát svaøit s masoxem + celý prášek povaøit krátce. V misce nakrájené vejce, salám, moravanka (bez feferonky) - bez vody, okurek nakrájet, ostatní jak je ve sklenici, zamíchat majolku; dát tu svaøenou vodu, èást studené vody se 3 dcl vody a znovu zamíchat. Pozor na to, aby hmota nebyla pøíliš øídká. Srnèí høbet vyložíme alobalem nebo celofánem a vlijeme do toho. Dáme do lednièky. Asi za 1,5 hodiny ztuhne. Krájíme na øezy asi 1,5 cm a podáváme s krájenou vekou.

Listy Budìjovicka l Vydavatel: Mìstské kulturní støedisko Moravské Budìjovice, MK ÈR E10826 l Adresa redakce: Mìstské kulturní støedisko, Purcnerova 62, Moravské Budìjovice l Telefon: 568 421 322, 568 420 410, mobil: 736 243 647 l E-mail: [email protected] nebo [email protected] l Zástupce šéfredaktora: Vlastimil Smetana. l Uzávìrka èísla 9/2006 je do 19. 8. 2006. l Nevyžádané rukopisy se nevracejí. l Pøíspìvky do LB se nehonorují. l EÈEØA DTP a digitální tisk: Petr Veèeøa, vydavatelství, Baèice, tel.: 602 523 037

V

YDAVATELSTVÍ