Každý problém je pro mne výzvou. Doprava nezbytná a hodně komplikovaná strana 26. Tři achillovky příjezdové turistiky strana 36

Praktický průvodce světem podnikání

09

cz

Komora.cz Měsíčník Hospodářské komory České republiky 35 Kč ve volném prodeji číslo 9 / ročník 9, září 2008

Doprava – nezbytná a hodně komplikovaná strana 26

Tři achillovky příjezdové turistiky strana 36

Dominik Hašek podnikatelské Nagano nevyhrál strana 58

Každý problém je pro mne výzvou Rozhovor s Evou Kárníkovou, Manažerkou roku 2007, která stála u zavádění platebních karet v České republice, strana 16

SVĚT PODLE jana krausE: otevřené zrcadlo společnosti

září 08

str. 3

proč čtu komoru

KONZULTACE A PORADENSTVÍ Informace, navigace, konzultace pro Vaše podnikání

PEVNÝ BOD VE SVĚTĚ PODNIKÁNÍ

Dotační poradenství pro Váš podnikatelský záměr Proexportní poradenství pro Vaše první kroky v zahraničí Personální a kariérní poradenství a další profesní vzdělávání

OVĚŘOVÁNÍ A CERTIFIKACE CzechPoint – ověřené výpisy z informačních systémů veřejné správy Certifikáty o původu zboží, legalizace, ATA karnety pro Váš snadný export

MIMOSOUDNÍ ŘEŠENÍ SPORŮ Mimosoudní řešení obchodních sporů Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky – jistota rychlého a efektivního řešení případných sporů s Vašimi obchodními partnery Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů – informace, mediace nebo arbitráž pro všechny, u kterých je zákazník na prvním místě

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Národní soustava kvalifikací – aby kvalifikace byly srozumitelné pro školy, zaměstnavatele i zájemce o další vzdělávání Národní soustava povolání – aby vzdělávání odráželo situaci na trhu práce CzechSkills a Euroskills – soutěže popularizující řemesla Vzdělávací kurzy a semináře pro Vás a Vaše zaměstnance

REGISTRY FIREM A PRODUKTŮ Centrální registr produktů a firem pro Vaši profesionální prezentaci a snadný přístup k obchodním příležitostem Specializované registry pro transparentní přehled firem v určitém oboru

AKTIVNÍ PODPORA PODNIKÁNÍ Ovlivňování podnikatelského prostředí a prosazování zájmů podnikatelů Organizace podnikatelských setkání s českými i zahraničními podnikateli a institucemi FITPRO – český národní orgán pro usnadňování procedur v mezinárodním obchodě registrovaný v OSN

Hospodářská komora České republiky, Freyova 27, Praha 9, Tel: +420 266 721 300, e-mail: [email protected]

www.komora.cz

Vážení a milí čtenáři, časopis Komora.cz vždy přináší témata, která zaujmou. V tomto čísle je ale na straně 16 článek, který se mne týká tak bytostně, že ho chci nejen připomenout, ale i komentovat. Řemesla a živnostníci jsou u nás v ohrožení – to je bohužel naše blízká budoucnost. Netýká se to jen stavebnictví, v kterém celý život pracuji, se stejným problémem se setkávají kolegové v průmyslu, službách, zemědělství, ale paradoxně všichni, kterým se pochroumá cokoliv v jejich bytě, televizí počínaje a zámkem na dveřích konče. Podíváte-li se na naše stavby a do našich továren, vidíte dělnický personál přinejlepším středního věku, opravář, který se k vám dostaví do bytu patří také obvykle mezi ty dříve narozené. Co s tím? Apely zřejmě nefungují, představa rodičů, že budoucnost dítěte je v kanceláři je zrovna tak zažitá, jako zásadně chybná. Je totiž řada lidí, kteří mohou být přinejlepším jen průměrnými úředníky, ale mohli by být váženými řemeslníky. Je to již patrné i finančně: kvalitní dělník má lepší možnost uplatnění a k tomu odpovídající platové ohodnocení, než dnes módní administrativní profese. Apely ale nestačí, je už čas na činy. Metrostav nechtěl pasivně čekat na svou budoucnost zbavenou kvalitního dělnického personálu a aktivně zasahuje. Od letošního školního roku platíme třem třídám učňovských škol v Praze, Ústí nad Labem a Brně náklady na stravování, ubytování, dopravu a učební pomůcky s tím že zákonní zástupci učňů podepsali závazek, že po vyučení tito noví řemeslníci nastoupí na dva roky k nám. Chtěli bychom tak ročně získávat sto mladých kvalifikovaných dělníků. Obracíme se především na sociálně slabší rodiny a rodiny s více dětmi, kterým finanční přispění může pomoci a jejich dětem zajistit dobrý start do života.

S personální strategií společnosti Metrostav tudíž úzce souvisí i mezinárodní soutěž, o níž je článek na straně 6 – Naše třicítka na EuroSkills 2008. Podporujeme mladé zručné lidi, kteří jsou nadějí, že se dělnické profese vrátí na stejnou kvalitativní úroveň, jaká z nich dříve dělala prestižní záležitost. A budeme jim i jejich kolegům držet palce při rotterdamském klání. Prestiž dělnických povolání v posledních letech výrazně poklesla a myslím, že je naším úkolem to změnit. Nejen proto, že nám tito lidé v ekonomice chybějí, ale i proto, že dělnické povolání může mnohým přinést pocit radosti z dobře vykonané práce. To je ale již téma pro psychology a určitě i pro další články v Komora.cz

Jiří Bělohlav, generální ředitel Metrostav a.s.

Obsah 25 3

6 – 7 komora pomáhá...Navigace a pomoc při podnikání...8 slovo prezidenta...Klíčová role dopravy...9 NÁZORY A STANOVISKA...Pro lepší podnikatelské prostředí...10 – 11 vzdělávání...Přetočíme myšlení zaměstnavatelů i rodičů...12 – 15 živnosti...Řemesla a živnostníci jsou u nás v ohrožení...16 – 19 rozhovor...Každý problém je pro mne výzvou...20 – 24 zásah na komoru...Doprava – otevřené zrcadlo společnosti...25 z bruselu...Podvody vydavatelů firemních adresářů...26 ekologie...EMAS easy pro malé a střední podniky...27 dotační programy...Dotační poradenství HK ČR...28 – 29 téma měsíce...Doprava – nezbytná a hodně komplikovaná...30 – 34 reportáž...Tři achillovky příjezdové turistiky...36 – 38 Silná koruna jen ukázala dlouhotrvající problémy...38 – 39 aktuality...Největší zájem je o integrované služby...40 Spanilá jízda...40 Pro snazší komunikaci s úřady...40 METROLOGIE...Aktuální situace v transformaci technické normalizace...42 – 43 nový daňový řád...Nový daňový řád bude spravedlivější...44 pokr...POKR pro podnikatele...45 firemní FINANCE...Zajištění proti měnovému riziku...46 – 47 osobní FINANCE...Dokonalá konkurence hypoték?...48 – 49 Bonita – brána k úvěrům...49 – 50 PRÁVO A DANĚ...Osobní údaje na firemních stránkách...52 – 54 Odstraňte z internetu mé jméno i adresu...54 Jak uplatnit ve firmě daňovou ztrátu...56 – 57 Názor daňového specialisty...57 jméno jako značka...Konec Dominatora?...58 – 59 aktuálně...Pro lepší orientaci v poradenství...60 Nová služba pomůže technické veřejnosti...60 řemesla...Zachránci němých svědků časů dávno minulých...62 – 63 pan úspěšný...Rubik a jeho slavná kostka...64 V PŘÍŠTÍM ČÍSLE...Co najdete v říjnovém vydání KOMORY.CZ...66 proč čtu komoru...

mezinárodní soutěž...Naše třicítka na EuroSkills 2008...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

30

20

 

 

září 08

str. 6

str. 7

mezinárodní soutěž

mezinárodní soutěž

Naše třicítka na EuroSkills 2008

který doporučil také zástupce SKF ČR Ing. Libor Kunte, Ph.D. Kadeřnické práce Ve stejném odvětví byli do soutěže jednotlivců kadeřnictvím Klier doporučeni dva soutěžící, pánský a dámský kadeřník – Jana Hrůšová a Tereza Havlíková. Společnost FRISÖR KLIER správní s.r.o. uhradí náklady spojené s vysláním obou soutěžících. Móda Posledním zástupcem v odvětví Výtvarná a uměleckořemeslná tvorba a Móda bude dvoučlenný tým Miroslava Polánková a Michaela Kadlecová. Profese módního návrháře a tvůrce módních výrobků doporučila Integrovaná střední škola živnostenská v Plzni. Office IT tým Tento tým je složen ze čtyř soutěžících. Víta Klimenka, kterého doporučila společnost IPIS, o.s., na pozici Open Source specialista, doplní Office specialista, Cisco specialista – Tomáš Herout, a Microsoft specialista.

O mezinárodních soutěžích v odborných dovednostech EuroSkills 2008 jsme vás už informovali v předchozích měsících. Výběr a vyslání soutěžících na mezinárodní soutěž EuroSkills realizuje národní koordinátor, kterým je Národní centrum CzechSkills při Hospodářské komoře České republiky. Při výběru soutěžících pro CzechSkills, resp. EuroSkills Hospodářská komora úzce spolupracovala se živnostenskými společenstvy, školami, firmami a dalšími organizacemi. • Květinář • Kadeřník • Móda • Office IT tým • Instalační technologie • Stavba domku

Česká republika bude mít své zastoupení v pěti ze šesti odvětví, 14 z 25 soutěží a vyšle celkem 30 soutěžících

• Truhlář • Malíř • Dopravní stavitelství • Technik osobních automobilů • Motocyklový technik • Řidič nákladních vozidel • Práce ve společném stravování • Pečovatelské práce Květinářské práce V odvětví Výtvarná a uměleckořemeslná tvorba a Móda je na pořadu EuroSkills 2008 týmová soutěž – Květinářství. Markéta Nagyová, SŠ zahradnická a zemědělská, Děčín – Libverda, Vojtěch Lazecký, SOŠ zahradnická a SOU Rajhrad tvoří soutěžní tým v soutěži Květinářství,

Foto: Shutterstock.com

Výběr soutěžících byl proveden na základě již existujících soutěží, které výše zmíněné instituce pořádají, nebo na základě nově vytvořených soutěží, případně na základě doporučení. 31. července registrovalo Národní centrum CzechSkills při HK ČR české soutěžící, kteří se zúčastní tohoto klání 18. – 20. září v rotterdamské Ahoy aréně. Česká republika bude mít své zastoupení v 5 z 6 odvětví, 14 z 25 soutěží a vyšle celkem 30 soutěžících, kteří se utkají o titul evropského šampióna ve svém oboru. Naše republika je, co se počtu vyslaných soutěžících na EuroSkills 2008 týče, třetí z 29 zúčastněných zemí. Českou republiku na EuroSkills 2008 budou zastupovat reprezentanti těchto kategorií:

Instalační technologie V oblasti stavebnictví máme nejvyšší počet reprezentantů. V týmové soutěži Instalační technologie se představí trojice vítězů soutěže CzechSkills 2008 – Instalační technologie. Na EuroSkills je potřeba nejen řemeslná zručnost, ale také pohotovost, tvořivost a improvizace. Společnosti Draka Kabely, s.r.o. a Klima-classic, s.r.o. uhradí náklady spojené s přípravou a vysláním soutěžících. Petr Zejda, manažer marketingu a komunikace společnosti Draka Kabely, s.r.o. k podpoře EuroSkills říká: „Společnost Draka Holding N.V. jako jeden z celosvětově největších výrobců kabelů a vodičů se snaží podporovat odborné vzdělávání nejenom na mezinárodní úrovni (formou podpory projektu Euroskills 2008), ale i v rámci České republiky, kde je Draka Kabely, s.r.o. oficiálním partnerem Czechskills 2008. Naším cílem jsou výrobky nejvyšší kvality a jejich profesionální instalace. Proto podporujeme projekty, které zvyšují úroveň odborných dovedností, kvalitu řemesel nebo výměnu informací v mezinárodním měřítku.“ „Doufáme že tímto způsobem přispějeme k rozšíření zájmu o uvedené profese, přispějeme ke zvýšení odbornosti mladých a současně se nám dostane srovnání znalostí a technického „fortelu“ našich vyučenců vůči ostatní Evropě,“ řekl Milan Matlocha, technický ředitel Klima-classic s.r.o. Soutěžícími jsou: Marek Kalianko – Instalatér, Tomáš Bohata – Elektrikář, Matěj Musil – Chladicí technik. Stavba domku Metrostav, a.s. je hlavním partnerem této týmové soutěže, při níž pět profesí soutěží ve stavbě modelu domku. Metrostav, a. s. hradí náklady spojené s vysláním celého pětičlenného týmu.

Soutěžící do pozic Tesař – Michal Štrubař, Zedník – Tomáš Blahoňovský, Supervizor – Petr Štofka vybírá stavební společnost Metrostav, a. s., do pozice Klempíř - Petr Sadílek SOŠ a SOU Hradec Králové a do pozice Obkladač – Pavel Wohlgemuth Cech obkladačů ČR, o. s. Filozofie této soutěže spočívá v tom, že jeden člověk domek nepostaví, je zapotřebí celý tým, který spolu musí umět efektivně komunikovat a koordinovaně postupovat při stavbě. „Metrostav podporuje technické vzdělání mladé generace a zvláštní pozornost věnuje učňovskému školství. Proto podporujeme finančně 100 učňů na třech školách se záměrem získat jejich absolventy do trvalého pracovního poměru. Soutěž EuroSkills je akcí, jejíž cíle – zvýšit prestiž dělnických profesí i zvyšovat jejich kvalitu – je plně v souladu s naší personální strategií,“ uvedl generální ředitel společnosti Metrostav a.s. Jiří Bělohlav.

Na EuroSkills je potřeba nejen řemeslná zručnost, ale také pohotovost, tvořivost a improvizace

Truhlář Do individuální soutěže Truhlář navrhla Střední škola Hluboš Karla Švajdlera, který v loňském roce získal Osvědčení HK ČR. Malířství Do individuální soutěže Malířství doporučil Cech malířů a lakýrníků ČR Jana Konečného. Dopravní stavitelství V oboru dopravního stavitelství patří Skupina SSŽ mezi špičky, stala se proto partnerem při výběru a zajištění dvou soutěžících – Václav Kabourek a Jan Vintr do týmové soutěže a zárověň hradí veškěré náklady s ní spojené. Soutěž spočívá v konstrukci vozovky a jejího přechodu na chodník. Ten bude víceúrovňový, z různých druhů zámkové dlažby, soutěžící navíc musí instalovat pouliční osvětlení a lavičku. „Jsme velmi rádi, že se nám naskytla tato možnost a věřím, že naši členové pod vedením manažera Romana Heka uspějí a dokáží přilákat ke stavařskému řemeslu další mladé lidi,“ sdělila Lenka Zachová, personální ředitelka EUROVIA Services. Doprava a logistika To je název předposledního odvětví, jehož se čeští soutěžící zúčastní, a to hned ve dvou individuálních soutěžích a jedné týmové. Automobilová technologie – osobní automobily

Reprezentovat ČR bude automechanik Josef Ivaniš, kterého doporučila SOŠ a SOU v Praze 10 ve spolupráci s Toyotou Motor Czech spol. s r. o., (Toyota je oficiálním partnerem EuroSkills 2008 a soutěžící budou pracovat s jejími vozy). Toyota rovněž hradí náklady na vyslání soutěžícího. Marcela Barnová z oddělení vzdělávání sponzorující firmy TOYOTA MOTOR CZECH k soutěži uvedla: „Partnerství v soutěži Euroskills je pro japonskou značku Toyota součástí celoevropské podpory vzdělávání mladých lidí. Toyota vidí v této spolupráci příležitost k posílení pozice technických automobilových profesí, napomáhá při současném trendu zvýšeného zájmu o kvalifikované odborníky na vysoké technické úrovni. Prostřednictvím speciálního vzdělávacího programu T-TEP (Toyota Technical Education Programme) podporuje Toyota ve 20 zemích Evropy včetně České republiky přes 220 středních škol s cílem zvýšit úroveň vzdělávání mladé generace. Právě proto bude na letošním ročníku Euroskills reprezentovat Českou republiku v oboru mechanik silničních vozů absolvent programu T-TEP.“ Motocyklový sektor Dalšího mechanika Pavla Krejčího pro motorismus, tentokrát jednostopých vozidel, doporučuje ISŠ automobilní z Brna. Transportní technologie a logistika Tak se jmenuje týmová soutěž, v níž se v řidičských dovednostech utkají dvoučlenné týmy řidičů nákladních vozidel, Jiří Málek a Ondřej Mikulecký. Partnerem této soutěže je společnost Fiat hradící náklady, jednotlivé soutěžící vybírá partnerské Iveco. Práce ve společném stravování V odvětví Sociální a personální služby budeme mít zastoupení v týmové soutěži Práce ve společném stravování. Tým je složen ze dvou profesí, Kuchaře a Číšníka. Na základě jednání s Asociací kuchařů a cukrářů ČR soutěžící doporučila Soukromá hotelová škola Bukaschool s.r.o.: Kuchař – David Hlava a Číšník – Petra Břehovská. Pečovatelské práce Posledními našimi soutěžícími v tomto odvětví budou dvě zdravotní sestry Magdalena Hromková a Alena Lukášová, které předvedou své dovednosti v týmové soutěži Pečovatelské práce. Fakultní nemocnice Motol se stala partnerem této soutěže. Dalšími partnery (vedle odborných partnerů, kteří zajišťují výběr a přípravu soutěžících) jsou: • EUROLINES zajišťující dopravu soutěžících, • překladatelská společnost ASPENA s.r.o., která pro soutěžící zajistila překlady technických osnov • a Česká pojišťovna a. s., která připravila pro soutěžící kombinované pojištění. kom

září 08

str. 8 komora pomáhá

tématem zářijového vydání měsíčníku Komora.cz je doprava – téma, které se týká každého z nás bez rozdílu a podnikatelů zvláště. Role dopravy u nás je klíčová, protože Česká republika je tranzitní zemí v samém středu Evropy a doprava je páteří ekonomiky naší země; její stav ovšem zdaleka není dostačující ani uspokojivý…

Navigace a pomoc při podnikání Mohu dovážet cukrovinky a balit je až na území ČR? Jak dlouho musím podle zákona archivovat účetní doklady? Jak mám přeměnit veřejnou obchodní společnost na s. r. o.? Kde získám formuláře k vrácení DPH z Německa? Tisíce podobných dotazů přicházejí každý týden na kontaktní místa pro podnikatele při HK ČR. Jejich zodpovězení trvá zpravidla dva dny. Stačí vyplnit elektronický formulář a mít na paměti, že jasně formulovaná a strukturovaná otázka znamená rychlou odpověď. Text etikety Typický krátký dotaz zadal Josef Chvala z litoměřické firmy Legato. Otázka společnosti, která se zabývá velkoobchodním a maloobchodním prodejem nábytku, zněla: Co musí obsahovat etiketa umístěná na čalouněném nábytku, dováženém z území mimo EU? „Informaci potřeboval náš subdodavatel. Rovnou jsem se zeptal sám,“ říká podnikatel. Podle svých slov si chtěl informační servis HK ČR osobně vyzkoušet. Odpověď pracovníků litoměřického kontaktního

místa pro podnikatele přeposlal partnerské firmě. „Na jasnou otázku dostali jasnou odpověď a jsou spokojeni,“ pokračuje J. Chvala. Sám je rovněž spokojený. Služba InMP se osvědčila a prý ji příště opět využije.

Co musí obsahovat etiketa umístěná na čalouněném nábytku, dováženém z území mimo EU?

Psí hotel Věra Ondráčková z Českých Budějovic přemýšlela, jak využít prázdné prostory v domě, který s rodinou vlastní. Volba padla na hotel pro psy. „Ke zvířatům máme hluboký vztah. Vždycky jsme měli pejska, manžel je myslivec. Přitom podniká.“ Paní Ondráčková chce podnikat Tematické zaměření dotazů za 1. pololetí 2008

4% 23%

7%

23% 11% na své otázky u pracovníků informačního servisu HK ČR

Také máte dotaz související s vaší podnikatelskou činností? Poradíme vám na  www.inmp.cz mik podpora podnikání

Hospodářská komora ČR

15%

Také podnikatelé z Litoměřic a okolí nacházejí odpovědi

také, ale o zvoleném podnikatelském záměru neměla žádné informace. „Zajímalo mě, zda je provozování psího hotelu volná nebo vázaná živnost, jaké zde platí normy, musím-li mít nasmlouvaného veterináře, jak velké mají být kotce…“ Vzhledem k obšírnosti dotazu trvalo jeho zodpovězení déle. „Asi týden a půl. Dostala jsem několik stran informací a také potřebné kontakty. Dost mi to pomohlo,“ říká začínající podnikatelka. V jaké fázi je nyní její podnikatelský záměr? „Zatím ve stavební. Bohužel se všechno nesmírně protahuje a lidé ze stavebního úřadu neoplývají ochotou.“ Z kontaktního místa pro podnikatele při českokrumlovské komoře asi paní Věra Ondráčková odnesla pozitivní zkušenost. „Hned od začátku jsem měla pocit, že se mi pracovnice snaží vyjít vstříc. To se nakonec potvrdilo.“

provoz podniku

9%

8%

SLOVO PREZIDENTA

Klíčová role dopravy

Foto: Dan Zahrádka, Shutterstock.com, archiv

Čas je nejcennějším kapitálem. Frustraci ze ztráty desítek a stovek hodin každý rok hledáním potřebných (ale často i prakticky podřadných) informací pociťují nejvíce drobní a střední podnikatelé. Účinnou pomoc nabízí Hospodářská komora České republiky. Její pracovníci bezplatně zodpovídají dílčí i komplexní dotazy podnikatelů ve všech regionech.

str. 9

zahájení/ukončení podníkání, změny v životě podniků zahraniční obchod a přeshraniční poskytování služeb oborové informace regionální informace obchodní a jiné kontakty

Jak jsou podnikatelé spokojeni s dopravou v ČR? Šetření, které Hospodářská komora ČR provedla mezi více než tisícovkou podnikatelů, ukázalo, že jednou z jejich největších bolestí je právě nedokonalá dopravní infrastruktura, již podnikatelé v některých krajích označují dokonce za velmi špatnou a v žádném případě ne podobnou dopravním podmínkám v ostatních státech EU. Podnikatelská veřejnost si nejvíce stěžovala na dopravní komunikaci D1, která podle ní nesplňuje ani základní standardy pro uznání za rychlostní silnici. Cena, kterou musí podnikatelé za její užívání platit, prý není adekvátní stavu komunikací. Kamiony v pátek nejezdí Podnikateli, jichž se dopravní systém dotýká nejvíce a nejpříměji, jsou firmy pracující v oblasti nákladní – kamionové dopravy. V zájmu zvýšení bezpečnosti na českých silnicích byla kamionová doprava omezena v období letních prázdnin v pátek od 17 h do 21 h a v sobotu od 7 h do 13 h, což podle doporučení expertní komise ovlivní bezpečnost, ale podnikatele a přepravce ve větší míře nezatíží. Nyní se hovoří o zavedení pátečního omezení celoročně od 15 h do 20 h či o alternativním řešení ve formě navýšení poplatků za používání pozemních komunikací – mýtného, v inkriminovaných časových úsecích, a to kromě uvedených důvodů i kvůli narůstajícímu přetížení silnic. Autodopravci tato opatření považují za nekoncepční, bez prokazatelného účinku a navíc poukazují na nutnost budování nových odstavných parkovišť a zvyšování kapacity stávajících. Protože v současnosti je kapacita odstavných parkovišť nedostatečná, vyvstává zde také riziko

zablokování odstavných pruhů a místních komunikací v blízkosti dálnic. Pro mnohé firmy by navíc omezení možnosti plynulého zásobování znamenalo významné narušení jejich chodu. Odborníci proti nařízení argumentují tím, že taková omezení nemají v ostatních státech obdoby a poukazují na možné dopravní kolapsy v pohraničí a ohrožení konkurenceschopnosti českých přepravců, které by mohlo vést i ke zdražení zboží. Zelené cestičky k přírodě Na druhé straně se množí úspěšné projekty, podporující propojení dopravy s ekologickými snahami dnešní společnosti. Výrazným příkladem je projekt Greenways Nadace Partnerství,

Na druhé straně se množí úspěšné projekty, podporující propojení dopravy s ekologickými snahami společnosti který zahrnuje celou síť cyklotras s navazujícími službami pro turisty. Do projektu se zapojují nejenom obce a města, ale také podnikatelé a další subjekty. Známku Zelená stezka – Greenway může dostat jenom takový projekt, který splňuje určitá pravidla. Greenways si totiž stanovily za cíl stát se liniovým parkem, otevřenou tělocvičnou nebo učebnou přírodopisu či místní historie a být tak mnohem víc, než jen pouhou cyklostezkou. V současné době vede přes území naší republiky několik takových tras, které nás spojují s okolními

zeměmi. Zároveň tak zvyšují podíl bezmotorové dopravy na každodenním pohybu lidí, umožňují rekreační cykloturistiku rodinám s dětmi, seniorům a lidem s tělesným omezením a přinášejí s sebou i ekonomický užitek v sektoru služeb, zejména ve spojení s trávením volného času, rekreací, sportem a turistikou. Greenways jsou pro nás příkladem toho, že dopravní výstavby, urbanizace a využívání krajiny mohou být ohleduplné vůči životnímu prostředí. Budoucnost české dopravy Ve spojitosti mimo jiné i s těmito ekologickými projekty mohu s úlevou konstatovat, že rehabilitace, zefektivnění a vůbec náprava a modernizace dopravního systému v naší zemi se ve srovnání s dobami minulými začíná pomalu, ale jistě rozbíhat. Velkou část logistiky přebírá zpět doprava železniční a dokonce i doprava vodní. Hodnotnou pomocí jsou pro naši zemi i finanční prostředky z evropských fondů. Odpůrci některých dopravních staveb možná namítají, že tyto komunikace brání výstavbě kvalitního bydlení v daných oblastech a ničí životní prostředí. Ovšem opak je pravda. V dnešní době máme možnosti kombinovat různé druhy paliv a dopravy a vyvážit tak zátěž, kterou na prostředí kolem sebe vkládáme. S pomocí soudného plánování a hledání rozumných kompromisů se regiony naší země mohou vyváženě rozvíjet a česká doprava se může v dohledné době dostat na úroveň, jakou potřebujeme, při nastavení a upevnění rovnovážných vztahů s životním prostředím, které je nutné zachovat. Petr Kužel, prezident Hospodářské komory České republiky

září 08

str. 10

str. 11

NÁZORY A STANOVISKA

NÁZORY A STANOVISKA

Pro lepší podnikatelské prostředí

Silná koruna a dotace z EU Česká republika má na období 2007–2013 nejvyšší finanční alokaci z fondů EU v přepočtu na jednoho obyvatele ze všech států EU, přesto se posilující česká koruna negativně promítá i do oblasti čerpání dotací z fondů EU. Během sedmiletého období by mohla ČR vyčerpat z evropských fondů celkem 26,7 miliard eur. Na počátku období, kdy se kurz pohyboval okolo 28 Kč za euro, to bylo v přepočtu zhruba 750 miliard Kč. Při aktuálním kurzu (23,60 Kč za 1 euro) se celková suma vyšplhá na „pouhých“ 630 miliard Kč. Finanční alokace jsou vyjednány v eurech a jsou konečné. Jednotlivé rozvojové projekty se však proplácejí v korunách, proto celková finanční podpora klesá. Podnikatelé mají možnost žádat o finanční podporu svých projektů v několika tzv. operačních programech. Čím později budou vyhlášeny tzv. výzvy k předkládání žádostí o dotace, tím menší objem finančních prostředků bude pro žadatele k dispozici. Hospodářská komora České republiky vyzývá zainteresované instituce, aby se snažily posílit svou administrativní kapacitu a urychlily proces vyhlašování výzev a schvalování projektů, aby se zbytečně neplýtvalo veřejnými prostředky.

Hospodářská komora ČR reaguje na aktuální dění v naší republice i EU a svými názory a stanovisky se snaží o zlepšení českého podnikatelského prostředí.

Předsednictvo ČR v Radě EU „Priority českého předsednictví v Radě EU v roce 2009 jsou pro české podnikatele maximálně příznivé. Firmám se zamlouvají především témata „Evropa konkurenceschopná a otevřená“ a „Energetika udržitelná a bezpečná“. Velkým přínosem jak pro podnikatele, tak pro občany by bylo, kdyby se české vládě na poli evropské diplomacie podařily byť mírné posuny v daných oblastech, například omezení administrativní zátěže či zvýšení konkurenceschopnosti na energetickém trhu,“ uvedl Petr Kužel.

Snížení úrokových sazeb ČNB se rozhodla s platností od 8. srpna snížit hlavní úrokovou sazbu dvoutýdenní repo sazby o čtvrt procentního bodu na 3,5 %, což lze považovat za příjemné překvapení. Centrální bankéři byli při svém hlasování pod dvojím tlakem: kvůli hrozbě inflace a kvůli prudkému posilování koruny zejména vůči euru a dolaru v posledních měsících. „Snížení úrokové sazby díky oslabení koruny pomůže především řadě exportujících podniků a přibrzdí tendence k propouštění a zpomalování ekonomiky. Z krátkodobého hlediska proto lze rozhodnutí bankéřů považovat za pozitivní,“ říká prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel.

Krach jednání WTO Hospodářská komora České republiky chce poukázat na fakt, že krach jednání Světové obchodní organizace (WTO) v Ženevě je pro ČR nepříznivý. EU v posledních kompromisních návrzích nabízela snížení zemědělských cel a subvencí. Tento krok by ČR příliš nepoškodil, neboť subvence u nás jsou již tak ve srovnání se starými členskými zeměmi EU nižší. Navíc tvoří zemědělství u nás jen malou část produkce. Přitom se v ČR většinou jedná o produkci těch zemědělských komodit, které nejsou pro mezinárodní dohodu WTO klíčové. „Je velkým zklamáním, že zasedání WTO skončilo krachem. Cílem našeho vyjednávání bylo zlepšit přístup na trhy rozvojových zemí a snížení jejich cel. Jsme otevřená ekonomika a potřebujeme vyvážet. Další špatnou zprávou pro světový obchod je, že se zřejmě zastaví snižování bariér a spíše zavládne vlna protekcionalizmu,“ míní prezident Petr Kužel.

Foto: Shutterstock.com

Stanovisko k zákonům navrhovaným MPSV Hospodářská komora České republiky považuje většinu připravovaných návrhů ministerstva práce a sociálních věcí za pozitivní zejména pro český trh práce, jehož nedostatky jsou trvale kritizovány mezinárodními organizacemi, kromě EU také Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Kromě posilující české měny trápí podnikatele také nedostatek kvalifikované pracovní síly. Z tohoto důvodu podnikatelé s napětím očekávají, že budou do praxe zavedeny zelené karty usnadňující zaměstnávání cizinců. Pokud se podaří minimalizovat s tím spojenou administrativu, mohl by tento nástroj mnoha firmám usnadnit podnikání.

Podle Hospodářské komory ČR by daňoví poradci měli mít povinnost mlčenlivosti podobně jako advokáti Zkrácení daně by podle návrhu novely trestního zákoníku mělo být povinně oznámeno a překaženo. Podle Hospodářské komory České republiky by ovšem v těchto případech měla daňovým poradcům příslušet stejná povinnost mlčenlivosti, jakou mají podle zákona advokáti. Zkrácení daně by také mělo pozbýt trestnosti, pokud pachatel dlužnou částku ještě před vynesením rozsudku soudem doplatí. Tímto názorem se Hospodářská komora České republiky v plné šíři připojuje ke stanovisku Komory daňových poradců ČR. Spolu se Svazem průmyslu a dopravy ČR zaslala Hospodářská komora České republiky dopis ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi a ministru financí Miroslavu Kalouskovi s žádostí o podporu svého stanoviska.

Zelená zeleným kartám Poslanecká sněmovna PČR schválila novelu zákona o nezaměstnanosti, která má usnadnit zaměstnávání cizinců u nás. Nyní již novela čeká jen na schválení Senátem a prezidentem. Projde-li návrh novely i u nich, začne ČR od ledna vydávat zelené karty cizincům a zpřísní se i podmínky pro vyplácení podpor a dávek nezaměstnaným. Zelené karty mají výrazně usnadnit zaměstnávání lidí ze zemí mimo EU. Ačkoliv Hospodářská komora České republiky měla v připomínkovém řízení k vládnímu návrhu připomínky, zásadně podporuje brzké zavedení zelených karet v té verzi, v jaké byla předložena vládou. Nárůst počtu cizinců je podle Hospodářské komory České republiky běžným příznakem otevřené společnosti a ekonomiky, mimo to ČR není zemí EU, která by měla enormně vysoký počet imigrantů. Cizinci jsou navíc často vítanou pracovní silou tam, kde je jí na pracovním trhu nedostatek (určité profese, sezonní práce, výroba v místech, kde je nedostatek domácí pracovní síly).

Nový systém nemocenského pojištění Od 1. září 2008 se sazba pro výpočet nemocenského za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti snižuje z 60 % na 25 %. Od 1. ledna 2009 nabývá účinnosti nový zákon o nemocenském pojištění, který přináší celou řadu zásadních změn. Hospodářská komora ČR proto provedla sběr informací pro provedení statistického šetření a zjištění nákladových aspektů zavedení nového systému nemocenského pojištění. „Po rozhodnutí Ústavního soudu o vyplácení plných dávek první tři dny nemoci se podle našich informací ve firmách v červenci oproti předchozím měsícům zvýšil počet nemocných zaměstnanců,“ říká prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel. „Proto jednoznačně vítáme změnu zpátky k nulovým dávkám, je rozhodně pozitivní, že od 1. ledna 2009 dávky v prvních třech dnech budou opět zrušeny,“ dodává Petr Kužel. Systém nového nemocenského pojištění si klade za cíl efektivní boj proti předstírané nemoci na straně zaměstnanců, ale také na straně zaměstnavatelů, což Hospodářská komora České republiky plně podporuje.

Budoucnost technických norem K poslednímu dni letošního roku bude rozhodnutím ministerstva průmyslu a obchodu zrušena jeho příspěvková organizace Český normalizační institut (více o tom na str. 42). Hospodářská komora České republiky tento projekt MPO vítá a aktivně spolupracuje na jeho přípravě. MPO stanovilo tři základní priority, jichž má být v rámci transformace dosaženo. První prioritou je zlepšení dostupnosti ČSN, a to zejména využitím elektronické formy, druhou výrazné zlevnění ČSN až o 50 % současného stavu a třetí prioritou je zlepšit srozumitelnost ČSN z hlediska obsahu, terminologie i kvality překladů do českého jazyka. Česká republika tak bude pravděpodobně první zemí v EU, která technickou normalizaci takto zpřístupní.

Euro by pomohlo Hospodářská komora České republiky se připojuje k názoru, že posilování české měny je příliš rychlé a varuje, že pro podnikatele začíná být rychlost posilování neúnosná. Z toho důvodu odeslala Hospodářská komora České republiky spolu se Svazem průmyslu a dopravy ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR dopis premiérovi Mirku Topolánkovi s požadavkem na stanovení termínu zavedení eura v ČR. Komora na problém s prudkým posílením upozorňuje dlouhodobě. Je vidět, že s jistým zpožděním tomuto názoru dává nyní za pravdu i většina ekonomů a analytiků. Z průzkumu Hospodářské komory České republiky v r. 2007 vyplynulo, že dvě třetiny podnikatelů si přejí přijmout euro v co možná nejkratší době, nejlépe již v roce 2012. Podnikatelé jsou vesměs přesvědčeni, že jsou na přijetí eura připraveni a překážky brzkého vstupu do eurozóny vidí na straně státní správy. V dopisu premiéru Topolánkovi žádá Hospodářská komora České republiky určení data zavedení eura a je přesvědčena, že vzhledem k připravenosti ekonomiky a technickým lhůtám je možné příjmout společnou evropskou měnu k 1. 1. 2012.

www.komora.cz

září 08

str. 12

str. 13

vzdělávání

Foto: Dan Zahrádka

vzdělávání

Rozhovor s viceprezidentem Hospodářské komory České republiky Zdeňkem Somrem o autorizaci podle zákona č. 179/2006 Sb., O ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o práci komory na Národní soustavě kvalifikací.

zen do úrovně středoškolského vzdělání, tedy zatím není pro vysoké školy ani pro vyšší odborné školy. V diskuzích o dalších změnách se v tuto chvíli zdá, že by i vysoké školy chtěly mít kvalifikace popsané v Národní soustavě kvalifikací a že mají zájem na tom, aby byla jedna Národní soustava kvalifikací, nikoli dvě různé.

Jednou ze základních skupin „klientů“ budou ti, kteří startují takzvanou druhou kariéru

Přetočíme myšlení zaměstnavatelů i rodičů Začněme úplně od začátku: v srpnu loňského roku začal platit zákon č. 179/2006. K čemu vlastně tento zákon slouží? Jsme zemí, kde od doby Marie Terezie až dosud funguje systém tak, že kvalifikace se získává jedině počátečním vzděláváním, čili chozením do školy. Zákon č. 179 O ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání tuto až příliš dlouhou a dnešní rychlosti technologického vývoje dávno nevyhovující metodu obrací.

podle kterých se kvalifikace hodnotí. Zásadní otázkou teď je, jak má vypadat kvalifikace, tedy popis standardu ať už kvalifikačního nebo příslušného hodnotícího, a také kdo má říkat, že tak je to správně. Tam se povedlo nastavit úžasný mechanismus ve spolupráci s ministerstvem školství a ministerstvem práce a sociálních věcí – tzv. sektorové rady,

Mně jako zaměstnavateli přece nesmí záležet na tom, jak někdo získal kvalifikaci, ale na tom, zda ji ověřeně podle nějakého standardu má. Neptám se tedy, zda někdo kvalifikaci získal tím, že chodil do školy a tedy absolvoval formální vzdělávání, či absolvoval kurzy v rámci dalšího vzdělávání (kterému můžeme říkat neformální vzdělávání). Anebo vyrostl v rodině řemeslníka, od malička byl v dílně, táta ho bral k řemeslu a on je umí stejně dobře, ne-li

lépe – tomu se říká informální učení. To jsou tři pojmy, které se v tom zákoně objevují. A mně je jedno, jestli tu kvalifikaci získal formálním vzděláváním, neformálním vzděláváním nebo informálním učením. Mě zajímá, jestli ji má a je to důvěryhodně ověřené. Tohle je tedy základní náplň toho zákona a na jeho základě vzniká Národní soustava kvalifikací. V ní jsou obsaženy národní kvalifikační standardy a k nim národní hodnotící standardy, tedy podmínky,

což jsou skupiny odborníků nominovaných zaměstnavatelskými reprezentacemi, které posuzují uvedené standardy a zároveň posuzují i popisy jednotlivých povolání, která jsou zapisována do souběžně tvořené Národní soustavy povolání. V tomto systému jsou sepsána jednotlivá povolání, každé povolání má svůj popis, je děleno na pozice, takzvané nižší jednotky práce, je tam prostě detailně popsáno každé povolání a k němu je tam napsáno, jaká kvalifikace tomu povolání odpovídá v Národní soustavě kvalifikací. Tak se oba systémy postupně plní a vyrovnávají. Když se potom podíváme několik let dopředu, měli bychom mít kompletní Národní soustavu povolání, kde by jak zaměstnanci, tak potenciální zaměstnavatelé měli najít jasné popisy jednotlivých povolání, co obnášejí, jaké jsou k nim potřebné kvalifikace, jaké je případně doporučené vzdělání a podobně. Tím dává ten svět práce najevo, že takové povolání reálně v dnešní době nebo v blízké budoucnosti existuje a je o něj na zaměstnavatelské straně zájem. Proti tomu by měla být kvalifikace zapsána v Národní soustavě kvalifikací, která bude jasně popisovat, co příslušná kvalifikace obnáší, jaký standard musí uchazeč splnit, aby prošel zkouškou a dostal certifikát a tím je vyjádřeno, že taková kvalifikace je z hlediska zaměstnavatele aktuální. Tím zabráníme tomu, abychom bychom měli popis kvalifikace deset let starý, který už dneska naprosto nevyhovuje potřebám oboru. Pro které kvalifikace tato soustava platí? Jsou tu nějaká omezení? Zůstaneme u standardních profesí, které jsou v oblasti podnikání podle živnostenského zákona. Vynecháme svobodná povolání, která mají vlastní vzdělávání, vlastní samosprávné orgány, které umožňují přístup do profese. Vynecháme i ty, kteří mají přístup do profese upraven a regulován jinak, například právníci nebo všechny zdravotnické profese jsou mimo zákon 179. Ti mají svoje vzdělávání, vlastní ověřování kvalifikací a podobně. A navíc byl po tuhých diskuzích v parlamentu zákon č. 179 prozatím ome-

Komu tedy tento zákon může pomoci? Například člověku, který něco umí, ale nemá na to papír? Ano, jednou ze základních skupin „klientů“ tohoto systému budou ti, kteří startují takzvanou druhou kariéru. V dnešní době se ohromně zrychluje technologický cyklus a málokdo, řekl bych že z našich dětí už asi nikdo, nevydrží u jedné profese celý život. Zpravidla to bude tak, že na začátku člověk získá kvalifikaci ve škole, nastoupí do zaměstnání a pak ho jeho život nebo třeba vývoj ve firmě bude někam posouvat. A najednou mu bude čtyřicet a ať už kvůli pocitu vyhoření nebo změně technologie či třeba struktury firmy, bude potřebovat prokázat, že kvalifikaci, ke které se dobral svým vlastním vývojem, opravdu má. A tohle bude jeho šance. Typickým příkladem jsou lidé mého věku, kteří začínali ještě za socialismu, mezitím se všechno změnilo a dneska skoro všichni děláme něco úplně jiného než na začátku. Kdybychom byli zaměstnanci a chtěli teď změnit zaměstnání, tak na to, co jsme se doposud naučili, nemáme žádnou papírovou kvalifikaci, i když se to nikdo nemohl naučit lépe, protože předtím to povolání neexistovalo. Vezměte si třeba dívenku po střední ekonomické škole, která nastoupila na nějaké jednoduché účetní práce v účtárně, mezitím se během dvaceti let propracovala k mnohem vyšší kvalifikaci a zkušenosti a dělá ekonomickou ředitelku firmy. Ovšem když firma skončí, propustí ji nebo bude chtít odejít sama, nebude mít čím svou kvalifikaci prokázat, může dalšímu zaměstnavateli jen uvést praxi. A to je první výdobytek této úpravy zákona, že umožňuje komukoliv v průběhu celého profesního života si ověřovat aktuální kvalifikaci. Neplatí to jen tehdy, když vás život dovede někam jinam. Vezměme si typický příklad: Mladý muž v roce 1980 získal výuční list v oboru nástrojař, pak šel na vojnu, udělal si řidičský průkaz na náklaďák a dvacet let jezdil s náklaďákem. Teď ho vyhodili. Čím je? Nástrojaře nedělal, takže nástrojařem není, mezitím se technologie tak změnila, že už je úplně mimo profesi. Je řidič náklaďáku. Ale my nevíme, jestli třeba mezitím neměl doma soustruh a něco zajímavého

na něm nedělal. Doteď to bylo těžko ověřitelné jinak, než metodou pokus-omyl: Přijď, zkusíš to a uvidíme. Teď už zaměstnavatel může říci: udělej si zkoušku a přines si čerstvý certifikát, že to umíš. Takže podnikateli-zaměstnavateli to zase pomůže při výběru zaměstnanců? Ano. Je tu důležitá i ta provázanost, personalista nebo v menší firmě vlastník nebo ředitel firmy si najde popisy profesí, které mu vyhovují a jsou aktuální a u každé profese si může přečíst, jaké k ní patří kvalifikace a v jakých popisech. Když mu pak někdo přinese takový certifikát, může se spolehnout na to, že v intencích daného popisu tohle ten člověk aktuálně umí. V současné době je to těžké, jsme ve fázi, kdy ve všech profesích ve všech regionech došli lidé. Nejsou lidé na nic a nikde, což bohužel platí od Škodovky až po malé firmy. Ale křivka hospodářského vývoje je vždycky podobná sinusoidě, takže až logicky zase nastane ta chvíle, kdy bude práce málo a lidí dost, pak přijde chvíle pro fungování tohoto systému. Pak si já jako zaměstnavatel ten papír dám jako podmínku. Přijmu například jen toho, kdo má certifikát v oboru nástrojař podle Národní soustavy kvalifikací ne starší tří let. A když bude chtít nastoupit do zaměstnání, tak si ho udělá. A kdo ho nemá, bude v horší pozici.

Školy by měly učit tomu, co je reálně zaměstnatelné a zapojit se do dalšího vzdělávání

A jakým způsobem bude zajištěno, že zaměstnavatelé budou certifikáty opravdu uznávat? Dneska nemusí uznávat nikdo nic. Uznání bude právě o tom, jak dokážeme ten projekt uvést do života. K tomu bude sloužit projekt Národní soustava kvalifikací 2, což je projekt dotovaný z Evropského sociálního fondu, je ve fázi vrcholících příprav a měl by přibližně od začátku příštího roku umožňovat financování odborníků, kteří budou naplňovat Národní soustavu kvalifikací. Jeho dalším neméně důležitým cílem je ovšem zároveň dostat tuhle změnu do hlav těch tisíců personalistů a šéfů menších firem. Aby se zjednodušeně řečeno neptali na to, čím je jejich potenciální zaměstnanec vyučený, ale jakou má kvalifikaci a kdy si ji naposled ověřil. Tahle kampaň bude naprosto zásadní. Když se nepovede, byla to několikaletá zbytečná práce. Pokud se to ale povede, otočili jsme systém, který tady

září 08

str. 14

str. 15

vzdělávání

vzdělávání v nepříliš změněné podobě zamrzl už od Marie Terezie. Zavádí zákon nějaký mechanismus, který by zaručoval aktuálnost Národní soustavy kvalifikací? To je práce už zmíněných sektorových rad. Aby byla zaručena kvalita, musí existovat nějaký kvalitativní filtr. Dříve tím filtrem byl stát, dali vám většinou nějaké razítko typu akreditace. Ukázalo se ale, že téměř všechna ta razítka

Aby se tu takové věci neděly, povedlo se nám podle skotského vzoru nastartovat sektorové rady, které jsou nástrojem zaměstnavatelů pro posuzování toho, co se bude zapisovat do Národní soustavy povolání a do Národní soustavy kvalifikací. Taková sektorová rada by měla být oborová nebo víceoborová a v ní by měli být koncentrováni profesní odborníci, tedy ti nejlepší reprezentanti toho kterého povolání či skupiny povolání. Sektorová rada je místem, kam přichází metodika tvorby popisů povolání

nily nejdříve jednou za pět a spíše až za deset let. Dneska se vám za deset let dvakrát otočí technologický cyklus a přestane mít cokoliv společného s tím, co bylo předtím. Tady je potřeba mnohem rychlejší reakce a tenhle zákon ji umožňuje. A s pomocí ministerstva práce a ministerstva školství se nám podařil ten zázrak, že sektorové rady se staly nástrojem zaměstnavatelů a ručí za to, že se nedostanou nesmysly nebo dávno zaostalé požadavky do Národní soustavy povolání ani do Národní soustavy kvalifikací. Tohle celý systém drží pohromadě.

jeme na 80 oborových společenstev, z nichž některá navíc zahrnují více oborů. Takže zastřešujeme možná přes stovku oborů a souhlasem, rámci vnitřní organizační struktury komory jsme se dohodli, že autorizovanou osobou bude Hospodářská komora a ta v rámci profesních společenství zajistí příslušnou odbornost. Takže komora je autorizovaná osoba, přijímá žádosti zájemců o zkoušky, archivuje a vyřizuje administrativní stránku věci a společenstva dodávají odborníky, zkušební komisaře neboli podle zákona autorizované zástupce. Samozřejmě jsou společenstva, která nabídnou odborníky a všechno ostatní – administrace, zajišťování potřeb pro zkoušky, vyhledávání zkoušených a podobně – se udělá v té centrální komorové rovině. Jiná společenstva zase řeknou: Ne, všechno to umíme sami, umíme sehnat ty zkoušené, ti jsou z našich firem. Všechno zajistíme, zařídíme, umíme dohodnout se školou, kde se to udělá a tady jsou komisaři. Ti pak jen zkoušejí v dresu Hospodářské komory.

A v jakém stavu jsou práce na obou soustavách? Vždycky záleží na tom, jestli jsou peníze. Nejdřív nastartovala Národní soustava povolání jako veřejná zakázka ministerstva práce a sociálních věcí, takže tam bylo uděláno mnohem víc práce než na Národní soustavě kvalifikací. Teď se ale zdá, že se ten gard trošku obrací, protože Národní soustava kvalifikací už je v té závěrečné fázi těsně před startem a Národní soustava povolání nebo její pokračování je o něco zpožděná, takže se ten rozdíl z první fáze vyrovnává. Řádově během tří čtyř let bychom mohli mít naplněnou Národní soustavu povolání a během pěti až sedmi let Národní soustavu kvalifikací. Pak bychom měli být ve stavu, kdy budeme mít všechno popsané, jasné, provázané a aktuální. A mezitím musí běžet ta „masáž“ personalistů a lídrů menších firem, aby pochopili, že tohle je to základní, co potřebují, aby pochopili, jak pracovat s kvalifikacemi, jaké povolání chtít, jakou kvalifikaci hledat a podobně.

jsou formální a žádnou záruku stavu neposkytují. Koneckonců, když se rozhlédnete po té neuvěřitelné změti oborů, které za poslední léta vznikly, u některých z nich nechápete, proč existují. Předem jsme jim říkali, že takové profese nepotřebujeme a nezaměstnáme, přesto se to rozběhlo, peníze se utratily a výsledek byl přesně takový, jak jsme předpovídali.

a popisů kvalifikací; členové sektorové rady jsou ti, kteří vytvářejí pracovní skupiny na jednotlivé skupiny profesí a kvalifikací. Sektorové rady schvalují, že nějaké povolání má být v Národní soustavě povolání, tedy že existuje teď nebo v blízké budoucnosti reálný zájem o takové povolání u zaměstnavatelské sféry. A zrovna tak schvalují, že daný popis dané kvalifikace odpovídá potřebě této kvalifikace v dnešní době. Že to není popis z roku raz dva. Ony pak mají tu moc měnit věci. Tedy ne jak to bývalo dříve, že osnovy ve škole se mě-

Jakou roli tu bude mít Hospodářská komora České republiky? Ambicí Hospodářské komory je být největší autorizovanou osobou v zemi, neboť sdružu-

V loňském roce už byli například certifikováni první someliéři. A přitom prý neexistuje škola, která by konkrétně someliéry vyučila. Kvalifikace se tedy vůbec nemusí krýt se školstvím, ale spíše s praxí. Je to tak? Samozřejmě. Kvalifikace souvisí s povoláním a povolání musí být prakticky uplatnitelné. Teoreticky to spolu nemá nic společného. Nejlépe by to vlastně mělo být tak, že se kvalifikace a praxe budou krýt, ale ten gard tu stojí obráceně. Praxe si řekne, že potřebuje tu kterou kvalifikaci, a tomu se mají přizpůsobit rámcové školské vzdělávací programy. To je ale běh na mnoho let. Je škoda, že to nejde Foto: Dan Zahrádka

Pokud se to povede, otočili jsme systém, který tady zamrzl už od Marie Terezie

Už některé části těch soustav fungují? Ano, systematicky funguje všechno. Otázkou je, kolik už se toho naplnilo a tím pádem kolik se toho už dá dělat. A tím se dostáváme zpátky k první otázce, co to je autorizovaná osoba a k čemu je to všechno dobré. Máme-li mít nějaké certifikované, tedy ty, kteří se chtějí nechat vyzkoušet a dostat certifikát, musíme mít nějaké zkoušející. A zkoušejícími jsou právě takzvaní autorizovaní zástupci autorizovaných osob. Systém je takový, že příslušný orgán, vesměs rezortně příslušné ministerstvo, schvaluje autorizace těch, kteří budou jako organizace zkoušet nebo dávat dohromady zkoušení a budou mít ty zkušební komisaře, kterým se říká autorizovaní zástupci. To je proces, který už teď běží. Standardů v Národní soustavě kvalifikací už jsou desítky a k nim jsou možná desítky autorizovaných osob a i desítky těch, kteří jsou vyzkoušení a mají certifikát.

Co mám tedy dělat, když jsem třeba šikovná kosmetička a potřebovala bych na to papír, který nemám? Budeme se muset posunout v čase o několik měsíců dopředu, protože právě teď probíhá proces schvalování standardů – komora si krok za krokem jednu profesi za druhou přidává autorizace. Až bude tedy tenhle proces dokončen, vy si dojdete na svoje živnostenské společenstvo kosmetiček (v komoře máme hned dvě), kterého můžete a nemusíte být členem, a oni vás budou informovat o tom, co máte udělat, abyste se mohla nechat vyzkoušet a získat certifikát kosmetičky. Naším výhledovým cílem je, abyste mohla navštívit kteroukoli okresní komoru a všude mohla dostat tu základní informaci a kontakt na ty, kteří se zabývají profesí, kterou hledáte.

rychleji a že se na to nepoužijí peníze z tohoto pro nás posledního velkého programovacího období Evropské unie. Protože zatím se tu tluče ten fakt, že zaměstnavatelé napíšou standard a polovina škol podle nich nemůže učit, protože na to nemá vybavení a někdy ani učitele. A tady se musí dotáhnout úroveň škol, nikoliv snížit standardy požadované zaměstnavateli. Jak dlouho trvalo, než se prvotní nápad přetavil do hotového zákona? Na představě zákona o autorizaci a projektu Národní soustavy kvalifikací se už pracuje asi pět let. Když jsme poprvé přišli s tím nápadem, který se nakonec vtělil do zákona č. 179, všichni nám říkali, že jsme blázni. Že to v téhle zemi kamenného resortismu a kamenného školství nikdy nemůže projít. Výsledek po třech letech byl, že zákon prošel poslaneckou sněmovnou a senátem s nulou v kolonce NE.

Zaměstnavateli nemá záležet na tom, jak někdo získal kvalifikaci, ale na tom, zda ji ověřeně podle nějakého standardu má

A navíc nebyl stranicky zadán. Zkušení parlamentáři říkali, že je to naprostá výjimka. Myslím si, že svou roli sehrálo i to, že se nám ten zákon podařilo totálně odpolitizovat. Všechny se nám podařilo přesvědčit, že je to potřeba a že se to stejně stane, akorát bychom si pro zkoušky jezdili třeba do Vídně nebo do Mnichova a také že to je jediná cesta, jak udržet lidi v reálných aktuálních kvalifikacích, které by uplatnili třeba i mimo Českou republiku. Byl to vůbec velmi dlouhý a pracný projekt. Teď jsme ve fázi, kdy je všechno hotovo, jen se to musí začít používat. A to je ještě těžší. Co tedy máte v plánu teď? Teď se to hlavně musí dostat do hlav lidí, aby se začali jinak ptát, chovat se podle jiného vzorce a to je strašně těžké. Lidem se musí poskytnout dostatečná míra informací a porozumění, aby jim v hlavách zůstalo, že tento systém je základem, který mají používat. V prvním bodě musíme působit na zaměstnavatele, protože když oni budou certifikáty chtít a vyžadovat, stane se z toho okamžitě infor-

mační vlna pro ty, kteří do zaměstnání chtějí jít. Tam to půjde rychle. V případě mladých lidí je spíš potřeba dostat to do hlav jejich rodičů, do hlav maminek, aby dávaly děti do škol, které učí na úrovni standardů, kde se hodnotící standardy ke kvalifikaci rovnají požadavkům při závěrečné učňovské zkoušce. Jde o hodnocení kvality. Zůstaňme teď u praktických škol: ta máma dneska neví jak se rozhodnout, na jaké učiliště má své dítě dát. Je to učiliště dobré? Když ho moje dítě absolvuje, má téměř zaručenou práci? Umí to, co po něm v tu chvíli ta praxe požaduje? Neví, nejde to zjistit. A teď se má ptát úplně jednoduše: je váš vzdělávací program dostatečný pro to, aby to, co se tam dítě naučí stačilo na zkoušku podle Národní soustavy kvalifikací? A dobrá škola naopak řekne: Naše osnovy stačí… Jistě, dobrá škola dokonce řekne, že jejich učitelé zkoušejí nebo že se podílejí na zajišťování zkoušek a podobně. Jedna z motivací, kterou jsme tehdy na začátku měli, byla přetočit postupy úředníků, ten kamenný pomalý systém a k tomu myšlení rodičů, kam dát své dítě do školy a kam ne. Otočme to. Tady je prostě standard, ten my chceme, a když ho někdo má, tak ho zaměstnáme. V tu ránu to bude jinak, člověk ten standard bude mít, jinak bude nezaměstnaný. Jakmile půjde na školu, která ho nedovede na úroveň standardu, bude nezaměstnaný. A rodiče pak na to začnou tlačit, pokud to neumíte, tak vám nedáme naše dítě. Nebudou děti, nebude škola. A na tohle jsme naopak v dobré době, protože současný demografický vývoj je v tomhle poněkud děsivý. Jestli tu před třemi lety bylo 130 tisíc patnáctiletých, tak za tři roky jich bude jen 90 tisíc. To je strašný schod, který se vyrovná až po mnoha letech, a tím pádem to nejvíc odnesou právě učiliště. Přetlak je jenom na gymnázia, a to ještě z většiny v Praze, takže ta se naplní, technické střední odborné školy to už částečně postihne a nejvíc to dopadne na učiliště. Tam budou reálně chybět ty děti v poměru daleko větším než 130 ku 90. O to více je zapotřebí, aby školy byly opravdu dobré a učily tomu, co je reálně zaměstnatelné a zapojily se do dalšího vzdělávání. Koneckonců, proč by ve škole nemohly probíhat kurzy dospělých vedoucí k přípravě na zkoušku podle Národní soustavy kvalifikací? Jana Kozlíková, oddělení komunikace, Úřad HK ČR

Jestli tu před třemi lety bylo sto třicet tisíc patnáctiletých, tak za tři roky jich bude jen devadesát tisíc

str. 16

září 08

str. 17

živnosti

živnosti

Na kvalitního řemeslníka si počkáte nejméně půl roku. Stavby se zdržují, řada podniků nemůže realizovat zakázky. Nejsou lidé. Nedostatek dobrých řemeslných pracovníků prakticky ve všech oborech je však jenom část mnohovrstevnatého problému: mezinárodní podnikatelské společnosti drtí malé řemeslníky, práce načerno hrozí sociálním výbuchem. Jaký názor má na tuto problematiku viceprezident a předseda sekce řemeslných živností HK ČR František Holec?

Velmi často chce klient po staviteli, aby provedl práci a nevykázal ji – tím se vyhne placení DPH a to z důvodu, že zbylí řemeslníci migrují po celé zemi. Tam, kde se staví větší stavby, je situace na malých zakázkách katastrofální, a pak si na kvalitního řemeslníka počkáte nejméně půl roku. Stavby se zdržují, řada podniků nemůže realizovat dokončení zakázky a následuje penalizace. Kolik lidí chybí na trhu podle vašich odhadů? Podle mých odhadů to je minimálně 250 – 300 tisíc. Oficiální údaje o chybějících kapacitách dělníků a řemeslníků na českém trhu neexistují. Práci státních agentur suplují živnostenská společenstva, profesní sdružení řemeslníků a podnikatelské svazy. Jaké to znamená ztráty pro ekonomiku? Dá se to vyčíslit? To se bohužel vyčíslit nedá. Ale průmyslovou výrobu a stavebnictví to rozhodně brzdí a navíc práce je nekvalitní.

O tom, že chybí lidé – řemeslníci pro stavebnictví, dopravu apod., se mluví dlouho, nicméně dá se říci, kdy začal být ten problém cítit nejvíce? Jedná se o problém, který si naše republika zapříčinila sama a to asi před 15 lety, kdy začala kampaň – všichni mladí lidé by měli mít maturitu a pracovat rukama byla ostuda. Evropa – bývalá patnáctka – se potýká se stejným problémem nedostatku řemeslníků, ale tam je to z jiného důvodu. Třetí generace přistěhovalců nechce rukama pracovat a využívá sociálních záchytných

programů. Na neuspokojivý vývoj počtu kvalifikovaných pracovních sil a problémy s nedeklarovanou prací samostatně výdělečně činných osob pravidelně upozorňujeme na mezinárodních konferencích v oblasti technických zařízení. Již od roku 2001. Jaké profese nejvíce chybějí? Jedním z oborů, kde bijí na poplach nejsilněji, je stavebnictví. V něm se nedostává minimálně padesát tisíc pracovních sil. Pro uspokojení potřeb stavebního průmyslu je nutné, aby se ve všech

učilištích připravovalo třicet tisíc učňů ve stavebních oborech. Ve skutečnosti jich je méně než třetina, možná dokonce ještě méně. Dalším problémovým oborem je strojírenství, a přitom se tento obor výrazně změnil. Dnes v továrnách je velmi příjemné prostředí, některé provozy jsou klimatizovány a v naprosté čistotě. Dá se to nějak rozlišovat i podle regionů, že by tam chyběli tesaři a tam zedníci, anebo je to všude stejné? Situace na stavbách je v celé republice stejná,

Foto: Dan Zahrádka, Shutterstock.com

Řemesla a živnostníci jsou u nás v ohrožení

Lze odhadnout, kolik procent HDP například odvádějí tito „malí“ řemeslníci? Přesnou evidenci si vede ČSÚ, čísla se budou pohybovat kolem 55 – 60 %. Tato čísla jsou ale hodně zavádějící, protože velké firmy někdy ve výkazech neuvádějí přesně výše subdodávek a především OSVČ zase se hodnotí pouze odhadem protože je statistický úřad nesleduje a hodně vykonávané práce dělají na černo a to je největší past pro samostatné řemeslníky, tzv. nedeklarovaná činnost. Náš Svaz drobných, malých a středních zaměstnavatelů ve stavebnictví byl zapojen do evropského projektu na zapojení MSP do sociálního dialogu a při této příležitosti jsme se dozvěděli z publikace Evropské konfederace stavebníků z loňského roku, že se odhaduje objem tzv. nedeklarované ekonomiky (starší výraz zní šedá ekonomika) na 7% až 16% hrubého domácího produktu EU, což představuje 7% – 19% celkové řádné zaměstnanosti. Česká republika se svým „melouchařením“ spíše zvedá zmíněný statistický průměr. Netýká se to jenom stavebnictví, ale všech řemeslnických oborů. V čem je nebezpečná? Neohlášená práce konkurenčně znevýhodňuje firmy, které fungují podle zákonů. Tedy odvádějí daně a platí zdravotní a sociální pojištění. Rovněž kazí trh. Neohlášená práce ve stavebnictví je zapříčiněna nedostatkem pracovních sil, vázanými pracovními povoleními, ale také nadměrnými odvody na sociálním pojištění a daních. Ovšem viníci jsou vždy dva – ten, kdo práci načerno vykonává, ale také zadavatel. Velmi často chce klient po staviteli, aby provedl práci

a nevykázal ji – tím se vyhne placení DPH. Každý z nás nechť si položí ruku na srdce: kolikrát zaplatil například za vymalování pokoje nebo za výměnu pneumatik na ruku, bez faktury…? Takový klient si však neuvědomuje, že poškozuje sám sebe, protože sotva se pak dovolá například reklamace. Ale hlavně poškozuje poctivé řemeslníky. Panuje mylný názor, že mají přehnané ceny. Oni však přitom pouze podnikají podle pravidel. Práce načerno se však nakonec obrátí proti nepoctivým řemeslníkům, ale i proti klientovi a tikající sociální bomba vybuchne. Nepoctivý řemeslník, který byl zvyklý dělat bez faktury za hotové, odchází do penze a zjišťuje, že má kriticky malý důchod, nebo rovnou žádný! Protože celá léta neplatil. Jejich počet odhaduji v řádu statisíců. Hrozí, že budou rozšiřovat řady bezdomovců, jelikož nebudou mít ani na nájem. Neohlášená práce tak přímo ohrožuje schopnost sociálního zabezpečení státu. Tím se vytváří nefér situace, protože veškeré financování sociálního systému potom dopadne i na ty druhé, těm se zvýší daně, aby stát se mohl starat o bezdomovce. Nejhorší na tom je, že to budou platit i poctiví řemeslníci, které to už poškodilo, protože měli za konkurenta osobu, která prováděla práci na černo. V současné době začínají odcházet cizinci do zemí, kde mají vyšší výdělky, tedy ti, kteří nějaký čas mezeru na trhu u českých pracovníků vyplňovali, co to bude znamenat pro ekonomiku? Může to znamenat zpomalení? Jaké jsou hrozby pro ekonomiku? Znamenat to pro naše firmy bude hodně,

protože tito pracovníci se u našich firem zapracovali na nových technologiích, naučili se např. svářet a získali evropský svářečský průkaz a další dovednosti. Jejich zvyšování kvalifikace hradili naši podnikatelé a byli přesvědčeni, že se jim to vrátí. Dnes budou muset začínat znovu s novými lidmi. Posun ale nastal i v této oblasti – ve Vietnamu dnes získávají kvalifikaci noví pracovníci pro naši republiku na profese, které u nás schází. Bohužel ale ani v tomto případě není stoprocentní spokojenost, jelikož vyškolení adepti se do naší země dostanou, ale po čase se ztratí a ve firmách nepracují, ale jsou na tržištích nebo v obchodech. Čím si vysvětlujete nedostatek těchto pracovníků v ČR? Jeho příčinou je snížení demografického vývoje, méně dětí znamená méně absolventů. Počet absolventů odborných učilišť je nízký a dále klesá, což je způsobeno zejména malou prestiží řemeslných profesí mimo jiné i s ohledem na jejich málo lukrativní finanční ocenění a výraznou preferencí středoškolského studia, především gymnázií, u mladé generace. Hospodářská komora ČR vidí jako jednu z dalších příčin přechod středních odborných učilišť z kompetence ministerstva hospodářství do gesce ministerstva školství. Ministerstvo školství zvolilo na konci devadesátých let podle názoru HK ČR chybnou strategii. Podle ministerstva mělo získat devadesát procent mladých lidí středoškolské vzdělání s maturitou, především na školách s humanitním zaměřením. Předpokládalo se, že v osmnácti letech skončí jakási všeobecná příprava a ti, kteří nebudou pokračovat ve studiu na vysoké škole, se budou učit ve zkrácených formách učebních oborů. Podle HK ČR však tato koncepce vedla ke kritickému nedostatku vyučených řemeslníků.

září 08

str. 18

str. 19

živnosti

vzdělávání zaměstnanců, protože malí podnikatelé to neuplatí. Kraje a Praha by si měli také uvědomit, že je navýsost nerozumné likvidovat vybavené učňovské školy teď, když nejsou učňové – až budou později potřeba, nebudou na to finance. Pro tyto školy se nabízí jedinečné uplatnění právě při naplňování zákona 179/2006Sb. o dalším vzdělávání nebo rekvalifikaci a jejich internáty na možnost ubytování jejich absolventů nebo vyučenců než se postaví na vlastní nohy. Nová technika a technologie v naší zemi předběhla řemesla. Řemeslníci se nechtějí dále vzdělávat a snižuje se tak úroveň řemeslné práce. Může to do budoucna třeba znamenat „konec řemesel v Čechách“? Řemesla v Čechách nikdy neskončí. Ptali jsme se v Anglii, jak tento problém řešili – řekli nám, že ho vyřeší až trh: obrat nastane ve chvíli, kdy instalatér začne vydělávat víc než právník. Jak je vidět, ať se výrobci snaží jak chtějí, aby jejich výrobek už nemusel nikdo odborně montovat, tak se jim to nedaří, viz výrobky ve stavebních marketech. V poslední době se na HK ČR obrátili zástupci hobby marketů, abychom jim předali seznamy dobrých řemeslníků, chtějí je mít na prodejně, aby jejich služby mohli nabízet svým zákazníkům a tímto opatřením chtějí maximálně snížit reklamace z neodborné nebo svépomocné montáže.

Dalším důvodem je myšlení rodičů deváťáků, pro ně je mnohem atraktivnější soukromé gymnázium a vidina dobře placené práce manažera. Soukromé školy dostávají stejné dotace na žáka jako státní školy. Jejich logickým zájmem je tedy mít co největší počet studentů v ročníku. Při záporném demografickém vývoji a nízkém počtu dětí nabídka škol převyšuje poptávku, a tak se dostat kamkoli, „jen ne na učňák“, je snadné. Typický čtyřkař se potom na studiu trápí, přitom by mohl být vynikajícím řemeslníkem a ve zvoleném oboru by se dobře realizoval. Vidíte nějaké východisko? Východisko z nastalé situace v odborném technickém vzdělávání vidí HK ČR v návratu učilišť pod ministerstvo průmyslu. Podporuje duální systém, kdy se na přípravě technických pracovníků podílejí především malé a střední firmy. Zřizovatelé středních odborných učilišť – kraje – na svoji úlohu nestačí. I když se

Východisko z nastalé situace v odborném technickém vzdělávání vidí HK ČR v návratu učilišť pod ministerstvo průmyslu

mnohé velmi snaží. Motivují uchazeče různými stipendii, ale stále to nepřináší kýžený efekt. Velké stabilní podniky by se měly více podílet na organizaci škol – příkladem se stala firma Metrostav. Třeba ve stavebnictví by neměl být problém nabídnout učňům – absolventům po nějaké době bydlení. Pro to, aby se menší podniky mohly zapojit do přípravy učňů, zrovna tak jak je to i v zemích na západ od nás, bude nutné založit fondy, do kterých musí přispívat všichni zaměstnanci i podnikatelé, kteří v oboru pracují. Tyto fondy by pak také měly zabezpečovat i další vzdělávání řemeslníků ale i rekvalifikace. Jako další východisko vidí HK ČR, že tu pomůže nový zákon č. 179/2006 Sb., O dalším vzdělávání, který má pomoci vzdělávat lidi s maturitou pro nezbytně nutné profese. Stát s tímto problémem musí také počítat – měl by zřídit fond na další

Máte pocit, že když už seženete řemeslníka, pracovníka, že se snižuje kvalita jeho práce, když má v zásobě hodně zakázek? Když se ptáte na kvalitu práce, musím konstatovat, že rychle se rozvíjející technologie a nové výrobky požadují neustálé doplňování kvalifikace a seznamování se na odborných školeních s novou technikou, což mnoho řemeslníků nedělá, neb z dřívějška jim stačilo vyučení. Absolventi odborných škol vycházejí nedostatečně připraveni pro praxi a nejsou ochotni se dál vzdělávat. Jaký to má důsledek? Dodavatelé technologií například zjišťují, že jejich zařízení montuje kde kdo, protože nejsou odborníci. Podle průzkumů se celá třetina dodaných výrobků zničí během montáže, dalších třicet procent technologií je poškozeno a je nutné je opravit. Zbytek je osazen správně. Proto se snažíme apelovat na výrobce a dodavatele technologií, aby své výrobky neprodávali kde komu, ale jenom řemeslníkům, kteří od nich mají školení. Zastaralé osnovy na učilištích, příliš teorie na úkor praxe, ale především absence dalšího vzdělávání jsou příčinami nedostatečné odbornosti řemeslníků. Například v Německu stráví každý řemeslník každoročně v průměru deset víkendů na různých školeních. Ta jsou hrazena z tzv. paritních fondů, do kterých vkládají prostředky jak zaměstnavatelé, tak sami zaměstnanci. V zemích EU je to běžná praxe už od padesátých let, u nás bohužel narážíme o nezájem ze strany politiků zavést podobný systém.

Foto: Dan Zahrádka, Shutterstock.com

živnosti Řemeslníci tvrdí, že jsou natolik vytížení, že nemají na školu čas. Tím se však dostávají do pasti, protože neumějí a tím se jejich čas na zhotovení zakázky neúměrně prodlužuje a ještě musí řešit reklamace svojí práce. To se globálně tvrdit nedá. Dobrý řemeslník nebude snižovat kvalitu své práce s narůstajícím množstvím práce, protože profesionální čest mu to nedovolí. Bohužel takových řemeslníků není většina, ale Hospodářská komora ČR se snaží prostřednictvím Etického kodexu člena HK ČR změnit tento stav a myšlení podnikatelů. Zákazník by měl mít lepší orientaci na trhu tím, že když firma bude označena logem HK ČR, bude vědět, že je to záruka serióznosti firmy a v případě, že se dílo nezdaří, má možnost si stěžovat na HK ČR, a ta by měla zajistit vyřešení případu. Obdobnou značku kvality má i Svaz podnikatelů v oboru technických zařízení již od roku 1995, a za tu dobu byla tato Značka kvality SPTZ v oboru instalatér odebrána jednomu řemeslníkovi a zakázku dokončil jiný řemeslník zdarma. Řekl jste, že řemeslník nemá čas. Jak by se mu dalo pomoci, aby neztrácel tolik času v lavici? Například normy. Řemeslníci všech oborů jsou neustále zavalování novými a novými normami z Evropské unie. Jejich počet roste spolu s narůstajícím počtem evropských směrnic. Důležité jsou především normy, které se týkají výrobků a s nimi souvisejících činností. Pro podnikatele jsou zásadní, protože ovlivňují jejich schopnost uspět na otevřeném evropském trhu zejména ve službách. Proto HK ČR usiluje o lepší zpřístupnění norem a hlavně levnější normy, ale to je pro řemeslníka málo, tak potřebuje udělat rešerše norem a ty vydat v Příručce nejlepší praxe, která by měla být na kontaktních místech za cenu služby. Příručky nejlepší praxe musí nejen pro řemeslníky, ale pro všechny podnikatele zajišťovat profesní společenstva – cechy. Příručky budou obsahovat jak povinné podmínky podnikání v daném oboru,

tak i rešerše norem, pravidla praxe a nejnovější technologické, výrobní a procesní postupy. Co byste řekl závěrem? Nejde jen o to, že neseženeme včas dobrého instalatéra. Bez kvalifikovaných pracovních sil hrozí, že Česká republika ztratí svůj výrazně exportní ráz, založený na inovačním potenciálu. Zbytky kvalifikovaných pracovníků navíc přetahují vyššími platy nejrůznější montovny ke svým pásům. Přitom malé a střední podniky spolu se soukromými řemeslníky vytvářejí podle odhadů HK ČR, jak jsem uvedl výše, až šedesát procent HDP. Zatímco tzv. montovny generují nesrovnatelně menší objem HDP: kompletují dovážené komponenty. Stejně tak nadnárodní stavební společnosti. Recept na operativní „zalepení díry“ kontingenty dělníků ze zahraničí vydáním čtyř set tisíc zelených karet nepovažují oslovení experti z dlouhodobého hlediska za dobré řešení. Jak jsem se dověděl jako účastník projektu na zapojeni MSP do sociálního dialogu, dobře pracovat prý bude pouze první generace příchozích cizinců. Jejich potomci podobně jako domácí mládež dají přednost školám s maturitou. Potom nezískají práci a hrozí opakování bouří z pařížských předměstí. Nebo bude následovat opačný scénář? Francie se nakonec sama ze své situace poučila. Firmy společně se státem investovaly velké prostředky do technického vzdělávání. Do učebních oborů dnes odchází potřebný počet patnáctiletých, a tak se v zemi podařilo odvrátit kolaps průmyslu a řemesel. Filosofii „maturita pro všechny“ Francie opustila před deseti lety. Věřím, že naši politici se alespoň někdy nad materiály, které jim posíláme z Hospodářské komory ČR, zamyslí a nejen zamyslí, ale i zapracují do svých programových cílů a po jejich naplnění nebude nouze o dobrého řemeslníka.

Problémy drobných, malých a středních podnikatelů (DMSP) ve stavebnictví:

1. Vztahy mezi DMSP a velkými nadnárodními společnostmi se trvale zhoršují v neprospěch DMSP.

2. Velké stavební společnosti neustále snižují počty vlastních zaměstnanců, na práci najímají stále více DMSP jako subdodavatele. Ti pracují v nespravedlivých podmínkách, bývají nespravedlivě ohodnoceni.

3. Subdodavatelé mají výrazně nižší právní ochranu než zaměstnanci.

4. Vyšší dodavatelé si přisvojují velkou část přidané hodnoty a zisku vytvořeného subdodavateli. Zisk subdodavatelů neumožnuje kvalitní rozvoj, DMSP přežívají na hraně rentability.

5. Vyšší dodavatelé platí subdodavatelům často velmi opožděně (tzv. performance bonds).

V říjnovém vydání Komora.cz přineseme rozhovory s dalšími viceprezidenty HK ČR Pavlem Bartošem a Janem Wiesnerem.

Zdroj: Svaz drobných, malých a středních zaměstnavatelů ve stavebnictví ČR red

Vývoj podílu žáků do 1. ročníků středního vzdělávání (v %) Obory

Kategorie stř. odborných škol

Rok

Gymnázium

S maturitou

Lycea

1997

17,4

38,7

0,3

1,8

1998

18.1

35,6

0,3

2,6

1999

18,8

34,1

0,3

2000

18,5

34,1

2001

18,4

35,4

2002

17,9

2003 2004

Střední odborná učiliště

Bez mat. Celkem

S výuč. listem

S mat.

Celkem

Celkem z toho s mat.

40,9

37.7

4,1

41.8

60,5

38,5

37,7

5,6

43,3

59,8

2,2

36,6

38,8

5,8

44,6

59,0

0,7

1,5

36,4

39,8

5,4

45,2

58,7

1,1

1,3

37,8

38,4

6,2

43,8

60,3

36,0

1,6

1,1

38,7

37,1

6,0

43,4

61,7

18,2

36,1

2,2

1,1

39,4

36,3

6,6

42,4

62,6

18,4

36,1

2,7

1,0

40,0

35,2

6,9

41,8

63,8

2005

19,1

35,2

3,9

0,9

40,1

34,0

7,6

40,9

65,1

2006

19,2

35,7

4,4

0,6

40,7

32,3

7,5

40,0

67,0

2007

19,3

36,1

5,0

0,7

41,2

31,3

7,9

39,0

68,0 Zdroj: MŠMT ČR, 2008

str. 20

září 08

str. 21

rozhovor

rozhovor

Foto: Dan Zahrádka

Každý problém je pro mne výzvou Eva Kárníková mě překvapila jako málokdo! Čekala jsem, že Manažerka roku 2007, žena, která stála u zavádění platebních karet v České republice a léta se pohybuje v distingovaném prostředí financí a finančnictví, bude upjatá a chladná jako mramor peněžních paláců. Omyl! Generální ředitelka české pobočky vydavatele platebních karet společnosti Diners Club Czech, která má u nás přes deset tisíc klientů a dosahuje obratu téměř dvě miliardy korun, neuhýbala před žádnou otázkou. A svou bezprostředností a zdravým sebevědomím navodila atmosféru, která je snem každého novináře... Omluvte indiskrétní dotaz hned na zahřátí – jakou máte v peněžence hotovost? Překvapivě ani ne málo – asi dva tisíce korun. Jenomže to se stává málokdy – včera jsem tam neměla téměř nic. Vybíráte peníze z bankomatu, nebo platíte výhradně kartou? Kartou platím téměř vše, co se dá, ale jsou věci, při nichž potřebujete hotovost. Minimálně na spropitné – to dávám vždy zásadně hotově, ačkoli útratu platím kartou. A kolik máte karet? Pět, z toho tři naše Diners Club. Mívala jsem jich více, ale jednou mi ukradli peněženku a tak jsem ty, které už jsem moc nepoužívala, ani neobnovovala.

V 90. letech jste stála u zrodu platebních karet u nás – vybavujete si svoji úplně první kartu?

Kartou platím téměř vše, co se dá, ale jsou věci, při nichž potřebujete hotovost. Minimálně na spropitné

Byla to snad debetní MasterCard nebo spíš Maestro. Karty tenkrát teprve začínaly. To nebylo jako dneska, když je bere na padesát

tisíc obchodníků… Braly je některé hotely, top restaurace, ale běžné obchody vůbec. Také já jsem chodila osobně přemlouvat obchodníky k akceptaci karet. Dívky vaší generace nechtěly ještě být možná modelkami, přesněji manekýnami, ale možná učitelkami, lékařkami, kadeřnicemi. A vy jste asi také nechtěla být generální ředitelkou… To mě opravdu nenapadlo! Když jsem byla mladá, hodně mě bavilo sportování, hrála jsem basketbal, obdivovala sportovce. Vydrželo mi to asi do osmnácti. Pak jsem si myslela, že půjdu na učitelství. Ale ne proto, že bych k tomu nějak extrémně tíhla. Studovala jsem gymnázium, ani jsem pořádně nevěděla, co chci, navíc mě nadále nejvíce bavil sport.

září 08

str. 22

str. 23

rozhovor

Konkrétně basketbal, hrála jsem za Domažlice krajský přebor – do pětatřiceti. Hraní jsem nepřerušila ani na vysoké škole v Praze. Od basketbalu do banky Nicméně se z vás generální ředitelka stala a jste jí už deset let. Nejdříve jsem byla v Investiční bance – a od začátku jsem pracovala u systémů, v agendách souvisejících s platebním stykem. Já nastupovala, když se dělila Česká národní banka a vznikaly z ní banky komerční. Každý den přinášel nové problémy, a to mě bavilo. Pak jsem se začala zabývat kartami a elektronickým bankovnictvím. Po čase jsem dostala nabídku od Diners Club Austria. To už pár měsíců fungoval Diners Club Czech a od ledna 1999 jsem v jeho čele. Do „Dinersu“ mě lákalo, že to byla nová společnost zabývající se u nás teprve začínajícími kreditnímu kartami. Vstupovala jsem k vám s přesvědčením, že finančnictví – to jsou kostýmky, nesrozumitelná terminologie, ale také upjatost a strohost… Pokud jde o oblékání, tak to pravda je. A také, že klasické bankovnictví je konzervativní obor. Právě to bylo pro mne na platebních kartách přitažlivé, že nejde o tradiční způsob obsluhy klienta, karta má v sobě mnohem více rozměrů. Karta není jen bankovní produkt. Dokonce se dlouhou dobu vedly diskuze, zda to vlastně není distribuční kanál. Což si já rozhodně nemyslím. Karty jsou, podle mne, světem ve světě bankovnictví. Obrovskou roli v nich hraje vedle financí i technologie, ale zároveň také marketing, obchod. Na rozdíl od řady bankovních produktů je v kartách více složek z mnoha sfér. Držitelé vaší karty mají řadu doplňkových výhod. Já vás teď trochu otestuji, které z nich asi využíváte. Tak například Komplexní cestovní pojištění: kdy naposledy jste někam cestovala? S dcerou jsme před několika týdny letěly soukromně do Ameriky. Obě jsme byly pojištěné na moji kartu, která umožňuje až tři spolupojištěnce. Takže jsem této výhody využila. Vstup do více než 100 VIP letištních salonků: patří létání k vašemu nejoblíbenějšímu druh dopravy? Ne, není nejoblíbenější, ale jsou destinace, kam se prostě jinak dostat nedá. Nejraději jezdím vlakem, například do Ostravy, ale také do Vídně, kam musím relativně často – a zatímco dříve jsem volila auto, dneska jednoznačně vlak. Výhodné podmínky ve vybraných autopůjčovnách: jaké vozy upřednostňujte?

Do „Dinersu“ mě lákalo, že to byla nová společnost zabývající se u nás teprve začínajícími kreditními kartami

Na dovolené chodím nejraději pěšky, ale třeba v USA logicky využívám autopůjčovny. Upřednostňuji velká, bezpečná auta, ale ráda vzpomínám i na cabriolet při dámské dovolené na Havaji. Ovšem jinak je auto pro mne pouze dopravní prostředek. Nevybírám podle značky, ale aby bylo bezpečné, pohodlné, s velký zavazadlovým prostorem. Ale vlastně přece jen existuje auto, které by se mi líbilo – miluji v Americe ty staré velké pekáče. Vím, že nejsou na normální ježdění, ale jednou bych si ho snad mohla koupit… Slevy u obchodních partnerů... Slevy nabízejí naše karty hlavně v souvislosti s golfem, jenomže na toto já nejsem nejlepší klient. Že jsem se mohla hlásit o slevu, zjistím většinou až po zaplacení… Kdysi jste si podala ruku s Pelém, což už ovšem nesouviselo s doplňkovými výhodami karty. Vy však máte ráda golf – nevy-

měnila byste setkání s fotbalovým géniem za osobní radu od Tiger Woodse? Tak kdyby mi chtěl Tiger Woodse dát osobní radu, to bych si hodně považovala. Ale zaujal mne i Pelé, s kterým jsem se setkala, když byl marketingovou osobností MasterCardu v Sydney. Lidé, kteří Něco dokázali, mě, pochopitelně, velmi zajímají. Jsou čeští držitelé karet zvyklí využívat jejích doplňkových výhod? Jak kdo. Spíš bych řekla, že trošku více by měli lidé zvažovat, jakou si pořizují kartu. A stejně tak i ti, co karty nabízejí, prodávají. Ti by měli myslet na to, aby klient dostal takovou kartu, která bude pokrývat jeho požadavky. I když bych totiž někomu prodala kartu nevhodnou a mohla si v tu chvíli „udělat čárku“ – později se mi to vrátí… Je lepší být korektní a říci, co se nehodí. Zastávám názor, že každý obchod by měl přinést výhody oběma stranám. Vítězná večeře v New Yorku Diners Club slaví v České republice letos 10 let a vyhlásili jste soutěž, kdy na vítěze čeká mimo jiné oběd s vámi v New Yorku. Přímo v legendární restauraci, kde v roce 1950 neměl Franc McNamara na útratu v hotovosti a „vymyslel“ tak první platební kartu světa, neboli kartu Diners Clubu. Co si asi dáte k večeři vy? To ještě vůbec nevím. Ale tento úžasný nápad vymyslel kolega – šéf IT. Je to poměrně luxusní

Foto: Dan Zahrádka, Shutterstock.com

rozhovor restaurace, místa jsou už rezervována a až se vrátíme, vyzradím vám, co jsem si dala, jaké to bylo. Jste vy sama soutěživá? Velmi. Dokonce se i ráda o něco sázím. Občas – většinou v golfu – i o peníze. S jistou nadsázkou – karty Diners Club vám přinesly ocenění Manažerka roku 2007, co byste si přála, aby vám poněkud jiné karty naznačily o budoucnosti karet Diners Club Czech? Nezaměřujeme se jen na karty, ale i na speciální produkty – ty nám vloni přinesly nárůst obratu asi o 40 %, A už se těším, že letošní rok bude nejlepší v mé kariéře – věřím novému produktu Road Account, který je určen pro transportéry na úhradu mýta s odloženou splatností transakcí až o 48 dní. A to nedělají žádné banky, které nám jinak v kartách konkurují, žádní klasičtí vydavatelé karet. K letošním úkolům Diners Clubu patří také rozšiřování sítě terminálů u obchodníků, kteří akceptují vaše karty. Je v tom nějaká překážka, problém?

Dělala jsem v životě leccos, a vždy jsem věděla, že to dělám dobře a vždy jsem si byla jista, že se uživím

My to děláme přes banky, ale myslím, že jsme na tom hodně dobře, dnes berou naše karty asi na 45 000 místech v České republice. Před časem jsem při kupování značkové kabelky zjistila, že tam berou naše karty jen přes žehličku, přitom už to vůbec není zapotřebí… Tak jsem se hned ptala, přes kterou že to mají banku… Otázka, zda vás za ta léta ve světě financí a finančních produktů nepotkal syndrom vyhoření, je ve vašem případě zřejmě zbytečná... Nějaké vlny občas mám, trošku mi pomohlo, že jsem měla krátkou přestávku, když jsem byla po porodu doma s Klaudií – asi tři měsíce. Je pravda, že pokud mám nějaké krizovější období – samozřejmě myslím pracovní – tak si najdu zajímavé projekty. Nacházím nové věci a pokaždé věřím, že to bude nejen něco zajímavého, ale že to přinese hlavně velký byznys… Jsem tím motivována, takže nějak výrazně jsem vyčerpání zatím nepocítila. Kdyby ano, asi bych dokázala úplně odejít od toho, čím se právě zabývám. Dělala jsem v životě leccos, včetně uklízení v rámci brigád, a vždy jsem věděla, že to dělám dobře a vždy jsem si byla jista, že se uživím. Samozřejmě je otázkou kde a za kolik. Člověk má oblasti, kde si věří hodně a oblasti, kde méně. A práce je zrovna oblastí, kde mám vnitřní přesvědčení, že se mi bude dařit vždycky. To mi dává vnitřní klid. Je počet držitelů platební karty hlavním ukazatelem úspěšnosti společnosti? Ne, není. Ideální je situace, kdy je při co nejnižším počtu jejích držitelů co nevyšší obrat. Jde nám o co nejvyšší obrat. Samozřejmě chceme mít těch karet co nejvíc. Chceme jít i do nižšího segmentu, nebýt jen výsadou movitých klientů. Děláme všechno, co přináší profit, byznys. A na rozdíl od velkých vydavatelů karet si můžeme dovolit jít operativně i do menších projektů. Platí, že karty lidi kastují, dělí do skupin? Jako že jsou něčí vizitkou? Existuje skupina lidí, která už tím, jakou vlastní kartu, ukazuje, že patří mezi vyšší příjmovou skupinu, že na to má. Ale pak jsou tací, co mají hodně tučná konta, ale zviditelňovat se nechtějí. A jim slouží karta opravdu k uspokojování potřeb a ne k exhibici. V čem Česká republika „karetně“ zaostává? Moc nezaostává. Na to, jak krátkou dobu tady karty fungují, se jí povedl neskutečný posun dopředu. Pořád však ještě nejsou moc rozšířené kreditní karty. I když v poslední době je u nich také výrazný nárůst. Osobně si myslím, že doba do vyčerpání spotřebních úvěrů ještě zdaleka neskončila, budou se rozšiřovat.

Ing. Eva Kárníková, MBA (45) Vede české zastoupení Diners Club International od roku 1999. Vystudovala VŠE v Praze. Titul MBA získala v rámci programu pražského ČVUT a univerzity v Sheffieldu. Bankovnictví studovala také v americké Oklahomě. K jejím koníčkům patří golf, cestování a košíková, do kina chodí nejčastěji s 5letou dcerou Klaudií. K jejím nejoblíbenějším filmům patří Forrest Gump, z českých Pelíšky. Z hereček obdivuje Meryl Streepovou. Miluje skupinu Eagles a nemohla vynechat pražský koncert Madonny; obdivuje ji nejen jako zpěvačku, ale jako osobnost, která se vlastní pílí drží tak dlouhou na absolutní špičce. Významná autorita v oblasti platebních karet umí hrát karty – mimo jiné i mariáš, ale už dlouho si na něj nenašla čas. Ideální víkend si dokáže představit různě – hlavně by u toho měla být Klaudie, přátelé, neměl by chybět golf, ale především legrace a zábava. A to vše raději u moře než v horách.

září 08

str. 24

str. 25

zásah na komoru

Naše republika je velmi pokroková i co se týká nových technologií, dnes je tady zkonvertováno, ve srovnání s jinými zeměmi, hodně karet na čipové. Maminka i ředitelka Maminkou jste se stala relativně pozdě, asi ve čtyřiceti. Vaší dceři je sice teprve pět, ale přemýšlela jste už o tom, kdy by mohla dostat svoji první kartu? Když se narodila, tak mně, nebo vlastně Klaudii, poslali mí nadřízení z Rakouska do porodnice dárek – platnou embosovanou kartu na jméno Klaudie Kárníková. Jinak, pokud je dítě rozumné, tak si dovedu představit, že vlastní kartu má od 15 let. Už i proto, aby se naučilo hospodařit s kapesným, aby se od dětství učilo zodpovědnosti vůči penězům. Když se Klaudie ve školce ptají děti: A co dělá tvoje maminka, co asi odpovídá? Tak to opravdu netuším. Možná říká, že dělám v práci s počítačem… Zřejmě by nebylo vhodné, kdyby malá holčička říkala to, co bylo napsáno o vašem postu, resp o vás: Šéfka klubu bohatých. Já se vůči tomu výrazu neohrazuji, ale určitě to není výraz, kterým bych já svůj post či souvislosti s firmou prezentovala. Samozřejmě jsme zaměřeni na VIP klientelu, ale děláme i řadu jiných produktů, s jinými segmenty. A i když tomu název nahrává, Diners Club není výhradně klubovou záležitostí.

První byl cizinec V roce 1968 byla na území tehdejšího Československa provedena úplně první kartová transakce – do provozovny Čedok tenkrát vstoupil cizinec (u nás nikdo kartu mít nesměl) s kartou Diners Club. Společnost Diners Club Czech vznikla před 10 lety, má 23 zaměstnanců a roční obrat kolem dvou miliard korun. Pro rok 2008 má společnost plánovaný dvojnásobný hospodářský výsledek než vloni.

Nicméně je pro elitní klientelu, do jejíhož světa luxus neodmyslitelně patří. Jakého luxusu si dopřáváte nejraději vy? Pro mne je největší luxus čas – veškeré své koníčky a záliby jsem okleštila, čas dělím mezi práci a dceru. Občas zajdu s partou bývalých spoluhráček po basketbalu na pivo, s kamarádkami na kafe, ale právě volný čas považuji za největší luxus.

Pro mne je největší luxus čas – veškeré své koníčky a záliby jsem okleštila, čas dělím mezi práci a dceru

Jste předsedkyní představenstva sdružení Fórum žen, což je asociace sdružující ženy na významných politických, hospodářských a společenských pozicích, a to jak Češky, tak i cizinky působící v Praze. A stojíte i za projektem Ženy do politiky. Není to pro vás i osobní výzva? Já jsem na to příliš horká hlava, cholerik. Při nedělních politických dizkusích někdy už ani moc nevnímám, co hosté říkají, ale sleduji, jak kdo působí „píárově“. A zjišťuji, že vyhrávají politici, kteří se nedají strhnout emocemi, alespoň na obrazovce. No a já taková nejsem – spoustu věcí, za které bojuji, beru osobně. Takže nejsem správný typ pro politiku. A plně mi vyhovuje oblast byznysu, v němž jsou dané základní principy fungování. Řešíte v rámci Fóra žen někdy i to, zda už je u nás vlídnější a vstřícnější prostředí k matkám, rodinám? Řešíme to hodně a často. Ačkoli jsme různých profesí, z různých oborů, máme rodiny, děti. A shodujeme se na názoru, že místo, aby se situace zlepšovala, se zhoršuje. Když jsem chtěla dát dceru do školky já, ještě to šlo, ale teď už je to problém, dětí je hodně a školek málo. Což nahrává korupci, známostem… Kdykoli jsem byla s Klaudií v Americe, věděla jsem, že i kdyby nic jiného – nebude problém s posezením v restauraci: dětská židle, dětský příbor a něco na hraní jsou tam samozřejmostí ve všech zařízeních. Tady jich sice přibývá – ale pomalu. A určitě se občas zabýváte i problémem diskriminace… Já to slovo diskriminace tak nemám ráda! Protože na druhou stranu vznikají pozitivní diskriminace a těch zastáncem nejsem. Diskriminací je spousta – nejen podle pohlaví, ale i věku a tak dále. Prostě existuje.

Samozřejmě existuje i diskriminace platová. Mně se to kdysi také přihodilo – měla jsem nejvíce zkušeností, nejvyšší vzdělání, nejvíce podřízených – a nejmenší plat. Jsem v tomto směru vůči svým kolegům velmi opatrná, na spravedlnosti mi nesmírně záleží. Mám kolem sebe lidi, s kterými se mi dělá lépe, i lidi, s kterými hůř, ale ohodnocení je vždy přísně podle odvedené práce. Dost často se stává, že při rozhodování, koho přijmout – zdůrazňuji, že ne v naší firmě – je při naprosté shodě výsledků přijat muž. Nevím, jestli to nazvat diskriminací, ale rozhodně jsou to určité preference… Jste autorkou výroku, že „Ženy neztrácejí tolik času na neužitečné věci jako muži“. Například? Stačí, když vyjedu do našeho centra v Rakousku a sejdu se s kolegy z Polska a Slovenska. Jsou to výhradně muži a tam se mi uvedený výrok potvrdí snad pokaždé – záležitosti, s kterými bych byla hotova za dvě hodiny, řešíme celý den. Kolegové nikam nechvátají a navíc se muži, ti nevinní ať prominou, strašně rádi poslouchají… Mně bylo a je v mužském prostředí vždy dobře, často jsem byla jediná žena mezi muži, ale tuto jejich zdlouhavost nechápu. V čem vy jste musela být lepší než muži ve vašem okolí, které jste nechala za sebou? Nevím, asi jsem dělala dobrý dojem… Myslím, že jsem znalá problematiky, v práci jsem si nikdy nepřipouštěla žádné překážky. Pro mne to nebyly překážky, ale výzvy, které přinášely něco nového, zajímavého. Mne práce obecně baví a navíc my ženy máme v sobě zakódováno, že přece musíme udělat i to, co nás nebaví. Takže mi určitě pomohla moje povaha – vše mě zajímalo, do všeho jsem se hrnula, a to asi vlivné lidi oslovilo. Jste v silné mezinárodní firmě. Umíte si představit, že byste podnikala „sama za sebe“? Pokud děláte ve společnosti a chcete tu práci dělat dobře, tak – ač si uvědomujete, že ta společnost není sice vaše – pracujete s nasazením jako pro svou. Schopné podnikatele a podnikatelky obdivuji, protože podstupují velké riziko – do podnikání dávají nejen vlastní odvahu, schopnosti, ale také vlastní peníze. Ale já jsem zatím nikdy nepřemýšlela, že bych se na to dala také… Zažila jste ještě éru výplatních pásek či sáčků. Jak na to vzpomínáte? Zažila, ale od začátku jsem byla propagátorem toho, aby se to změnilo. S pokrokovými firmami, jako např. ZVVZ Milevsko, jsem byla u projektů podnikových spořitelen. Andrea Žbodáková

Foto: Dagmar Hájková, Shutterstock.com

rozhovor

Doprava – otevřené zrcadlo společnosti

Svět podle JANA Krause Doprava je zvláštní fenomén. V některých ohledech je otevřeným zrcadlem společnosti. Pokud jedete Evropou, v každé zemi vidíte jinou kvalitu silnic, jiné zvyky řidičů, jinou organizaci dopravy, jiné chování chodců apod. Naše doprava o nás nic lichotivého neříká. „Disciplína“ jako taková je nám zatím odporná. Zřejmě za to může naše přeorganizovaná minulost a cosi, co zasahuje do našich „svobod“, které ještě přesně neznáme. Navíc minulost se stále připomíná v podobě vozidel, která v rozvinutých zemích prostě nejezdí. To má svůj praktický dopad, protože škodovečka si to hasí po dálnici sedmdesát, úspěšný podnikatel v prémiové značce 160 km/h, tunelář v exkluzivní okázalosti 200 km/h a mladý gangster prchá před policií 240 km/h. Všichni společně se proplétají mezi vynervovaným českým řidičem náklaďáku a tureckým, který poklidně spí jako šéf nekonečné cisterny brázdící celou Evropu. Rychlostní a technické rozdíly tak vytvářejí rébus v odhadování, jak se v některých dopravních situacích zachovat. Dodnes neumíme jezdit v levém pruhu, který je na předjíždění, ne na dirigování rychlosti těch, co jedou za mnou. Vidíte jistě sami, jak je na tom každý druhý řidič, když se chystá předjet vozidlo před sebou, vezme si na to týden v levém

pruhu. A protože na horizontu vidí další vozidlo, které možná předjede, už v levém pruhu zůstane. Doživotně. Ovšem na takové zabijačce D1 se zase v pravém pruhu jezdit příliš nedá, pokud nejste fandy mlátivého tobogánu, který testuje tlumiče vašeho vozu a vaše nervy v rytmickém bubnování náprav. Čím dál častěji se jako zpestřující perličky objevují motocyklové tryskáče, kdy schoulenec v helmě se prodírá mezi životem a smrtí zcela nevyzpytatelně, ale zato nejrychleji ze všech spěchá darovat své tělesné orgány. Nová dopravní vyhláška na nás platila asi 14 dní, než se zjistilo, že vlastně se není čeho bát a vrátili jsme se ke standardnímu cirkusu. Všechny řeči o ekonomickém rozvoji země jako by šly mimo silnice. Oblíbené plátování děr na těch méně frekventovaných a žádné opravy na těch nejfrekventovanějších. Ovšem když už na nutnou opravu dojde, trvá dlouho a způsobí takovou katastrofu, že si člověk říká, že by možná bylo lepší jezdit po polích. Celkově bych řekl, že naše doprava je obrazem jistého chaosu, neurvalosti, svéhlavosti a bezohlednosti, tedy jevů, kterých má společnost stále nadbytek. Lidé jezdící v Praze jsou navíc prokazatelně nervově nemocní (včetně mě), protože jezdit po Praze se ve zdraví delší dobu

nedá. Už skutečnost, že většinu času v autě dřepíte na místě, místo abyste jeli, je nějak proti smyslu vlastnictví auta. K tomu zvýšený tep z toho, kde zaparkujete a zdali vůbec, jako koření do té šlamastyky zvonění tramvají, objížďky, výluky, nehody, přechody... Přechody jsou také zvláštní kapitolou. Račte si všimnout, co lidí na nich okázale projevuje falešnou hrdost, kdy pomalu vykračují, s jakýmsi mlaskavým požitkem, že mají přednost a že si zkrátka počkáte. K tomu trochu staré dobré třídní nenávisti – čím lepší auto, tím pomaleji závistivec vykračuje. A kamikadze, kteří čekají na obrubníku chodníku, aby vám pyšně vkročili na zebru, pokud možno rovnou pod vaše kola a zálibně se přitom dívají, jestli to ještě ubrzdíte? Smysl automobilové dopravy se tak u nás z velké části vytratil. Nebo jste schopni zodpovědně odhadnout, za jak dlouho budete z Prahy v Brně? Já vím, normálně to trvá kolem dvou hodin. Ovšem?! Je lepší od rána ležet na rádiu, jestli je dálnice vůbec průjezdná. Pokud ano, stejně to neznamená, že bude průjezdná, až na ni dorazíte vy. A jak známo, párkrát už na D1 pobyli lidé i přes noc. Takže nejlepší je vyjet hned a přijedete-li o o pár hodin či dní dříve, pak si udělat náhradní program. K čemu pak auto? Z Prahy do Brna můžete jet totiž stejně dlouho, jako přes Nuselský most nebo na hranici s Německem. Fascinují mě jednotlivci, kteří v Praze přijdou pozdě na schůzku a se suverénním výrazem v obličeji vám sdělí jako důvod: Byla zácpa. Několikrát jsem se neovládl a vykřikl: Neříkej? Kde? Jak je to možné? To bych nikdy nečekal! Zejména v Praze ne! Je to zajímavý, celoplanetární fenomén: Zdokonalují se technologie, komunikace všeho druhu – a doprava, krev podnikání a vůbec demokratického kapitalismu, je často čím dál horší. Čím dál kratší vzdálenosti překonáváme čím dál delší dobu. Není už problém vlastnit auto. Problémem se stává: Proč ho vlastnit? K dopravě u nás patří i fakt, že most spadne přímo na projíždějící rychlík. Pravděpodobnost tak tragické trefy je vlastně velmi malá. Obávám se, že s tou „malou“ pravděpodobností všichni hodně počítáme jako s něčím, co se prostě nestane. Stane. A bohužel, pro některé jen jednou...

Rychlostní a technické rozdíly vytvářejí rébus v odhadování, jak se v některých dopravních situacích zachovat

září 08

str. 26

str. 27

ekologie

Foto: Shutterstock.com

Z BRUSELU

Podvody vydavatelů firemních adresářů Evropská unie v poslední době zaznamenává nárůst podvodů vydavatelů firemních adresářů a tzv. městských průvodců. Malé a střední podniky v EU, které se staly obětí zejména zahraničních vydavatelů firemních katalogů, podaly více než 400 stížností. Přes 90 % takových případů zůstává bez ohlášení. E–maily a dopisy s žádostí o vyplnění či pouhou kontrolu údajů o firmě jsou převážně v anglickém jazyce a poznámka o objednávce placené inzerce je snadno přehlédnutelná. Podnikatelská zastoupení v členských státech Unie se začala touto problematikou vážně zabývat. Chorvatskou obchodní komoru v Záhřebu kontaktovali místní podnikatelé s negativní zkušeností se zahraničními firmami, které jim zaslaly registrační formuláře s žádostí o poskytnutí údajů do jejich zdarma zasílaných mezinárodních adresářů firem. Chorvatští podnikatelé obdrželi poštou a elektronicky od španělské firmy European city a švýcarské Intercable Verlag formuláře v anglickém jazyce již s předvyplněnými údaji o své firmě (název, adresa, druh poskytovaných služeb či zboží, apod.) s žádostí o doplnění údajů a souhlasem se správností údajů. Orazítkováním a podpisem tohoto formuláře se chorvatské firmy přihlásily k placené službě ve výši několik set euro ročně. Stvrdily souhlas s poznámkou pod čarou, že zveřejnění těchto údajů v adresářích, na CD a webových stránkách představuje placenou inzerci často i na několik let dopředu. Oklamaní podnikatelé ČR S podobnými případy (např. firem Construct Data Verlag, Eucom Pages S.A. a Intercable Verlag) se setkala i Hospodářská komora ČR, na kterou se oklamaní podnikatelé obrátili. Některé dotazníky obsahovaly loga veletrhů a oslovený podnikatel se domníval, že se jedná o firmy spolupracující s veletržní správou. Ze žádosti o aktualizaci dat nabyli dojmu, že se jedná o službu zdarma. Dopisy nebyly nadepsány ani jako smlouva ani jako objednávka, pouze na dolním okraji nebo na zadní straně obsahovaly drobným písmem upozornění, že se jedná o nevypověditelnou objednávku na tři roky, většinou za cca 900– 1000 euro ročně, kterou je možné stornovat do osmi dnů a vypovědět až po zaplacení jednoho roku, a to nejpozději tři měsíce před uplynutím jednoho roku. Storno nelze větši-

nou stihnout, neboť první faktura je zasílána až po delší době a teprve tehdy si postižený uvědomí, o jak drahou „službu“ se jedná. Zahraniční vydavatele je velmi obtížné vyhledat, jediným kontaktem uvedeným na formulářích či v e-mailové korespondenci bývá telefonní číslo či číslo faxu nebo samotná emailová adresa. Odmítnutí zaplatit nevědomě objednanou inzerci se však nemusí vyplatit, vydavatel totiž může po několika zaslaných upomínkách přistoupit k samotnému vymáhání pohledávky. S ohledem na zdlouhavé řízení ale i svou nepozornost, podnikatelé převážně částku zaplatí a mnohdy podvod neohlásí.

Podnikatelská sdružení v EU se snaží těchto případů vyvarovat a informovat své členy. Některá z nich pravidelně vyvěšují na svých webových stránkách seznam podvodných firem, příklady dopisů a klamavých faktur, některá zřídila koordinátory nekalých praktik (Niz.) a jiným se naopak do národní legislativy podařilo vložit ustanovení o zákazu takovýchto forem objednávek a povinnosti čitelného označení placené služby (Rak.). Nekalé praktiky vydavatelů firemních adresářů řeší také Evropský parlament. Alena Vlačihová, CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace v Bruselu

Jak nenaletět Orazítkováním a podpisem tohoto formuláře se firmy přihlásily k placené službě ve výši několik set euro ročně...

Nekalé praktiky: • falešné faktury a „klamavé“ informace ve smlouvách, •p  otvrzení nezaslaných objednávek, • k lamavý a agresivní telemarketing nebo e-mailový marketing, •p  odvodné prodejní bannery (neexistující či málo navštěvovaná webová stránka nebo banner), •p  odvodné faktury při zápisech do veřejných registrů.

• informujte své zaměstnance o těchto nekalých praktikách a věnujte pozornost hromadným e-mailům od neznámých vydavatelů, • pozorně čtěte poznámky v textu při vyplňování podobného typu formulářů, • pokud máte pochybnosti, kontaktujte vydavatele telefonicky a ověřte si jeho identitu, • zjistěte počet výtisků adresáře, pravidelnost vydání a geografické pokrytí, • ponechte si originál korespondence včetně e-mailů, • kontaktujte podnikatelskou organizaci, jejímž jste členem nebo asociaci vydavatelů seznamů, • seznamte se s příklady klamavých informací na stránkách evropských asociací www.easa-alliance.org, www.eadp.org a www.fedma.org a podělte se o vaše zkušenosti.

EMAS easy pro malé a střední podniky Systém EMAS, neboli Systém environmentálního řízení a auditu (Eco-Management and Audit Scheme), je jedním z dobrovolných přístupů, jimiž mohou podniky a další organizace aktivně snižovat vliv své činnosti na životní prostředí a přitom zároveň zvyšovat efektivitu svého provozu. Výsledkem je pozitivní dopad na životní prostředí, zvyšování ekonomických efektů (úspora nákladů na suroviny, energie, likvidaci odpadů, poplatky apod.) a  zvyšování konkurenceschopnosti. V rámci rozvoje Programu EMAS v naší republice byl zahájen projekt „EMAS easy“ zaměřený na zavádění systému EMAS v malých a středních podnicích. EMAS easy představuje přístup a soubor nástrojů, které umožňují zjednodušenou, časově i finančně méně náročnou implementaci systému EMAS. Širší uplatňování uvedené metodiky podporuje také Evropská komise, která zahájila již třetí kolo programu pro konzultanty v jednotlivých členských zemích. Do projektu s oficiálním názvem „Budování kapacit pro EMAS easy v severní Evropě“ byla zahrnuta také Česká republika. Hlavní výhody Hlavní výhody této metody lze shrnout takto: Celý proces nemusí zabrat více než 10 dní, nemusí vyžadovat účast více než 10 osob, dokumentace bude mít nejvýše 10 stran, a to vše v rámci pos­ tupu rozděleného do 30 přehledných kroků (viz též http://www.emas-easy.eu/). Tvůrci metody EMAS easy tvrdí, že skutečnou překážkou pro zavádění systémů environmentálního řízení (či řízení kvality) nejsou vysoké nároky patřičných norem, ale přístup k těmto normám. Proto vyvinuli metodu EMAS easy tak, aby snížila byrokra-

cii, překážky vyplývající z potřebných znalostí a náklady na konzultace a certifikaci. Využívanými nástroji jsou například ekomapování – jednoduché, vizualizované znázornění environmentálně problematických míst v podniku (mapy se připravují např. pro vodu, půdu, ovzduší, odpady,

Tvůrci vyvinuli metodu EMAS easy tak, aby snížila byrokracii, překážky vyplývající z nutných znalostí a náklady na konzultace... energie, rizika atd.) či miniprůzkum názorů zaměstnanců pomocí „meteorologických“ symbolů (od slunečna po bouřku) či zavádění v malých skupinách (klastrech). V současné době je v Programu EMAS v celé Evropské unii registrováno přes 6100 organizačních jednotek (v rámci přibližně 4100 organizací). Více než dvě třetiny představují malé a střední podniky, z nichž 50 zavedlo systém EMAS pomocí meto-

diky EMAS easy. V České republice je registrováno 33 organizací, přičemž malé a střední podniky tvoří necelou polovinu z nich. Informace o programu EMAS v českém jazyce zveřejňuje např. internetová stránka www.cenia.cz/EMAS. Příklady firem s úspěšnou registrací EMAS mimo ČR jsou např. řeznictví Steinmetz (Německo), kominictví Engelbrechstmüller (Rakousko), malířství Pelé Decoraciones (Španělsko) nebo vinařství La Gironda (Itálie). Jedná se o rodinné podniky o 4 až 12 zaměstnancích. Další příklady podniků a celá sada nástrojů a informací pro zavádění EMAS v malých a středních podnicích (SME toolkit) jsou uveřejněny na webové stránce http:// ec.europa.eu/environment/emas/index_en.htm (v angličtině). Od vzdělávání po výměnu zkušeností V rámci výše zmíněného projektu „EMAS easy“ proběhne vzdělávání konzultantů, pilotní implementace EMAS easy v podnicích i následná výměna zkušeností. Pět vybraných konzultantů se v rámci vzdělávacího programu zúčastní třídenního intenzivního tréninku, který se bude konat v půlce září 2008 pod vedením autora této metody (http://www.ecoconseil-entreprise. com/page07GB.php). Malé podniky, které by měly zájem se do projektu zapojit ve fázi pilotní implementace, mohou více informací získat na e-mailu: [email protected] (z prostředků projektu je však hrazeno pouze vzdělávání konzultantů, přímá finanční podpora zavádění EMAS není Kamila Kanichová, STEP, možná). s využitím materiálů MŽP

Celý proces nemusí zabrat více než 10 dní, nevyžaduje více než 10 osob, dokumentace bude mít nejvýše 10 stran

září 08

str. 28

str. 29

dotační programy

dotační programy

Dotační poradenství HK ČR

PRIORITNÍ OSA 3 – Efektivní energie – Oblast 3.1 – Úspory energie a obnovitelné zdroje energie

Podnikatelské subjekty mohou v programovacím období 2007 – 2013 čerpat z několika dotačních programů. Ze všech programů je však „na míru šitý“ podnikatelům pouze Operační program podnikání a inovace (OPPI), který spravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Přinášíme vám aktuální přehled vyhlášených výzev platný k 15. 8. 2008 pro předkládání žádostí o dotace v rámci OPPI.

Přehled výzev k jednotlivým programům Výzvy, k nimž lze aktuálně podávat registrační i plné žádosti (PŽ již nyní nebo v nejbližších měsících) Vyhlášené výzvy, k nimž bude možno podávat registrační a plné žádosti ve vyhlášených termínech Vyhlášené výzvy, k nimž je možno podávat nyní nebo v budoucnu již pouze plné žádosti (s prošlou lhůtou pro registrační žádosti)

Výzvy, u nichž byl příjem žádostí předčasně ukončen PRIORITNÍ OSA 1 – Vznik firem – Oblast 1.1 Podpora začínajícím podnikatelům Program START – Českomoravská záruční a rozvojová banka Označení výzvy

Vyhlášení výzvy

Příjem registrační žádosti

START I

STA001

29. 6. 2007

2. 7. 2007 – 31. 12. 2008

Pozn.: Příjem žádostí o podporu v rámci časově omezené výzvy programu START I byl ukončen k 31. 1. 2008.

PRIORITNÍ OSA 2 – Rozvoj firem – Oblast 2.1 Bankovní nástroje podpory MSP Program PROGRES – Českomoravská záruční a rozvojová banka

Alokace

EKO-ENERGIE I

1. 5. 2007

1. 6. 2007 – 31. 7. 2007

30. 9. 2007

850 mil. Kč

PRIORITNÍ OSA 4 – Inovace – Oblast 4.1 – Zvyšování inovační výkonnosti podniků Program INOVACE – CzechInvest Identifikace výzvy

Vyhlášení programu

Příjem registrační žádosti

Konečný příjem plných žádostí

Alokace

INOVACE I (4.1 IN01)

25. 4. 2007

1. 6. 2007 – 30. 9. 2007

1. 8. 2007 - 31.10. 2007

1,5 mld. Kč

INOVACE – Inovační projekt 2

1. 5. 2008

11. 7. 2008 – 30. 9. 2008

3. 10. 2008 - 31. 12. 2008

2,00 mld. CZK

INOVACE Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví, Výzva I

2. 1. 2008

3. 3. 2008 – 31. 12. 2008

9. 9. 2008 – 31. 3. 2009

60 mil. Kč

Označení výzvy

Vyhlášení výzvy

Příjem registrační žádosti

PROGRES I

2. 1. PRO01

29. 6. 2007

2. 7. 2007 – 31. 12. 2008

Poznámka: Příjem žádostí o podporu v rámci časově omezené výzvy programu PROGRES I byl ukončen k 19. 10. 2007.

PRIORITNÍ OSA 2 – Rozvoj firem – Oblast 2.1 Bankovní nástroje podpory MSP

Vyhlášení programu

Příjem registrační žádosti

Konečný příjem plných žádostí

Alokace

Potenciál I

25. 4. 2007

1. 6. 2007 – 30. 11. 2007

1. 8. 2007 – 31. 12. 2007

600 mil. Kč

Potenciál II (PTZ02)

2. 1. 2008

1. 3. 2008 – 30. 9. 2009

1. 5. 2008 – 30. 11. 2009

2580 mil. Kč

Program SPOLUPRÁCE – CzechInvest Identifikace výzvy

Vyhlášení programu

Příjem registrační žádosti

Konečný příjem plných žádostí

Alokace

SPOLUPRÁCE Technologické platformy 1

1. 5. 2008

15. 7. 2008 – 1. 10. 2008

3. 10. 2008 – 31. 12. 2008

100 mil. CZK

Program PROSPERITA – CzechInvest Identifikace výzvy

Vyhlášení programu

Příjem registrační žádosti

Konečný příjem plných žádostí

Alokace

PROSPERITA 1

7. 4. 2008

28. 8. 2008 – 31. 7. 2009

1. 9. 2008 – 31. 12. 2009

4 mld. CZK

PRIORITNÍ OSA 5 – Prostředí pro podnikání a inovace – Oblast 5.2 – Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů

Program ZÁRUKA – Českomoravská záruční a rozvojová banka Vyhlášení výzvy

Identifikace výzvy

PRIORITNÍ OSA 5 – Prostředí pro podnikání a inovace – Oblast 5.1 – Platformy spolupráce

Číslo výzvy

ZAR001

Konečný příjem plných žádostí

PRIORITNÍ OSA 5 – Prostředí pro podnikání a inovace – Oblast 5.1 – Platformy spolupráce

Číslo výzvy

ZÁRUKA I

Příjem registrační žádosti

Program POTENCIÁL – CzechInvest

Výzvy, u nichž byl ukončen příjem žádostí (prošlá lhůta pro podání registrační i plné žádosti)

Označení výzvy

Vyhlášení programu

PRIORITNÍ OSA 4 – Inovace - Oblast 4.2 – Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj

Výzvy, u nichž byl dočasně pozastaven nebo omezen příjem žádostí

Číslo výzvy

Program EKO-ENERGIE – CzechInvest Identifikace výzvy

Program ŠKOLICÍ STŘEDISKA – CzechInvest

Příjem registrační žádosti

29. 6. 2007

2. 7. 2007 – 31. 12. 2008

Pozn. 1: Příjem žádostí o podporu v rámci časově omezené výzvy programu ZÁRUKA I byl k 17. 5. 2008 dočasně pozastaven pro vysoký počet žádostí. Pozastavení příjmu žádostí se týká M-záruky, M-záruky s finančním příspěvkem a S-záruky s finančním příspěvkem. Pokračuje příjem žádostí o S-záruku.

Identifikace výzvy

Vyhlášení programu

Příjem registrační žádosti

Konečný příjem plných žádostí

Alokace

ŠKOLICÍ STŘEDISKA 01 (5.2 SS01)

2. 1. 2008

3. 3. 2008 – 28. 2. 2009

1. 5. 2008 – 30. 4. 2009

400 mil. Kč

Pozn.: Příjem registračních žádostí v rámci výzvy Školicí střediska byl z důvodu převyšujícího zájmu ze strany žadatelů od 14. 5. 2008 dočasně pozastaven.

Pozn 2: S účinností od 12. 7. 2008 je z důvodu vysokého počtu žádostí pozastaven příjem žádostí o všechny typy záruk poskytované v rámci programu ZÁRUKA, který je součástí Operačního programu Podnikání a inovace.

PRIORITNÍ OSA 5 – Prostředí pro podnikání a inovace - Oblast 5.3 – Infrastruktura pro podnikání PRIORITNÍ OSA 2 – Rozvoj firem – Oblast 2.2 Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb

Program NEMOVITOSTI – CzechInvest

Program ROZVOJ – CzechInvest Identifikace výzvy

Vyhlášení programu

Příjem registrační žádosti

Konečný příjem plných žádostí

Alokace

ROZVOJ I

1. 3. 2007

1. 3. 2007 – 31. 5. 2007

30. 6. 2007 resp. 31. 7. 2007

30 mil. EUR

Identifikace výzvy

Vyhlášení programu

Příjem registrační žádosti

Konečný příjem plných žádostí

Alokace

NEMOVITOSTI 1

2. 1. 2008

1. 4. 2008 – 31. 12. 2008

Do 10 měsíců od data vzniku způsobilých výdajů

2 mld. CZK

PRIORITNÍ OSA 6 – Služby pro rozvoj podnikání Oblast 6.1. – Podpora poradenských služeb PRIORITNÍ OSA 2 – Rozvoj firem – Oblast 2.2 Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb

Program PORADENSTVÍ – CzechInvest Identifikace výzvy

Program ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY – CzechInvest

Vyhlášení programu

Příjem registrační žádosti

Konečný příjem plných žádostí

Alokace

Poznámka: Příjem žádostí ještě nebyl zahájen, předpokládané vyhlášení výzvy: září 2008.

Identifikace výzvy

Vyhlášení programu

Příjem registrační žádosti

Příjem plných žádostí

Alokace

ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY I

2. 1. 2008

3. 3. 2008 – 30. 6. 2008

2. 6. 2008 – 31. 10. 2008

500 mil. Kč

PRIORITNÍ OSA 6 – Služby pro rozvoj podnikání Oblast 6.12 – Podpora marketingových služeb Program MARKETING – Implementace CzechInvest (CzechTrade)

PRIORITNÍ OSA 2 – Rozvoj firem – Oblast 2.2 Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb Program ICT V PODNICÍCH – CzechInvest Identifikace výzvy

Vyhlášení programu

Příjem registrační žádosti

Konečný příjem plných žádostí

Alokace

ICT V PODNICÍCH I (2.2 ITP01)

25. 4. 2007

1. 6. 2007 – 30. 9. 2007

29. 12. 2007

500 mil. Kč

ICT V PODNICÍCH II

1. 5. 2008

11. 7. 2008 – 28. 2. 2009

3. 10. 2008 – 31. 5. 2009

1 mld. CZK

Identifikace výzvy

Vyhlášení programu

Příjem registrační žádostí

Konečný příjem plných žádostí

Alokace

MARKETING I

1. 3. 2007

1. 3. 2007 – 31. 12. 2007

Do 1 měsíce od potvrzení úspěšné registrace

7,5 mil. EUR

Chcete-li na váš podnikatelský záměr získat dotaci, bude vám zdarma vyhledána možnost podpory vašeho záměru na http://dotacniaudit.komora.cz. Jan Přib a Jarmila Csanková

září 08

str. 30

str. 31

téma měsíce

TÉMA měsíce Cíle dopravní politiky pro rok 2005 – 2013 1) Vhodná dělba přepravní práce mezi druhy dopravy zajištěním rovných podmínek na dopravním trhu • Zde je potřeba připomenout, že logistické činnosti spojené s přemisťováním zboží, tedy především přeprava, tvoří dnes v Evropě přibližně 38 % všech logistických nákladů. Nejsilnější koncentrace těchto logistických kapacit v ČR je v okolí Prahy. Přesun části zbožových toků zpět na železnici je nevyhnutelný. Očekávanými přínosy podpory veřejné logistiky jsou např: • optimalizace distribučních procesů v nákladní přepravě, • koncentrace přepravních proudů v nákladní přepravě, • vytvoření podmínek pro větší využívání železniční a vodní dopravy, • zlepšení podmínek v oblasti logistiky pro malé a střední podniky v sektoru průmyslu, obchodu a služeb.

Doprava – nezbytná a hodně komplikovaná Dopravní infrastruktura Hospodářská komora ČR provedla mezi podnikatelskými subjekty dotazníkové šetření „Úroveň spokojenosti podnikatelských subjektů v ČR a krajích“, jehož se zúčastnilo přes 1000 respondentů. Otázky byly zaměřeny především na vztah podnikatelů k veřejné správě a na úroveň podpory podnikatelského prostředí v jednotlivých krajích ze strany státního aparátu. Z průzkumu vyplynulo, že podnikatele nejvíce trápí nedokonalá a v některých krajích velmi špatná dopravní infrastruktura (nejvíce byla kritizována dopravní komunikace D1) a také cena, kterou musí za tyto „sužby“ platit a jež je neadekvátní vzhledem ke stavu komunikací. Doprava a její dopad na životní prostředí 1) Zákaz jízdy kamionů v pátek Vše nasvědčuje tomu, že je plánována změna v systému omezení nákladní-kamionové dopravy. Měla by zavést páteční omezení celoročně v časovém rozmezí od 15 h do 20 h. Novela by v ideálním případě měla vstoupit v platnost na počátku r. 2009. 2) Greenways (zelené stezky) Jsou jedním z projektů Nadace Partnerství, nejvýznamnější české nadace podporující ekologické

projekty v ČR. Cílem Greenways je vytvoření sítě cyklotras, na které jsou navázány služby pro turisty. Známku Zelená stezka – Greenway může dostat jenom takový projekt, který splňuje určitá pravidla. Přes území ČR v současné době vede několik takových tras. Nejvýznamnější jsou: • Greenways Praha – Vídeň • Moravské vinařské stezky (Krakov–Morava–Vídeň Greenways a cyklistická stezka Brno – Vídeň. Užitek Greenways pro dopravu • Mimo jiné mohou stezky zvýšit podíl cyklistů a chodců, zejména z řad rekreačních turistů, rodin s dětmi, seniorů a lidí s tělesným omezením. • Usnadněním pohybu a zlepšením dostupnosti často navštěvovaných míst mohou stezky výrazně zvýšit podíl bezmotorové dopravy při každodenním pohybu lidí. Ekonomický přínos Greenways • Greenways mohou být efektivním využitím veřejných i soukromých pozemků. • Mohou výrazně zvyšovat hodnotu přilehlých parcel, prostor a zařízení, které jsou provo-

zovány v souladu s funkcí stezky či zeleného koridoru. • Vytvářejí pracovní příležitosti při budování stezky i jejím udržování. • Vyvolávají potřebu ochrany celého přilehlého koridoru před nekoncepčními a nevhodnými aktivitami, které by užitek stezky pro její okolí poškozovaly. Využití Greenways jako prvku územního rozvoje • Zlepšují například dopravní obslužnost, zhodnocují liniové krajinné i urbanizované prvky, přis­ pívají k vytváření sítě zdravých a krásných míst. • Podporují výsadbu zeleně, tvorbu parkových ploch, ochranu a využití břehových porostů a zlepšují možnosti pro celkovou ochranu přírodního prostředí a kulturního dědictví v daném místě. Přínos Greenways pro životní prostředí • Stezky se svým tvarem, povrchem, trasou a vybavením mohou na první pohled odlišovat od cest pro auta a demonstrovat tak jiný možný přístup k pohybu ve městě a v přírodě. • Greenways jsou praktickou ukázkou, že urbanizace a využívání krajiny mohou být ohleduplné vůči životnímu prostředí.

Foto: Shutterstock.com

Doprava je neodmyslitelnou součástí každodenního života a v souvislosti s tím i podnikání. dokáže situaci usnadnit, ale také náležitě zkomplikovat... Jak dosáhnout optimální situace, kdy bude převažovat její pozitivní dopad? Jde o problém mnohorozměrný, ale je nezbytné jej zařadit mezi priority, jimiž je nutné se zabývat.

Logistické činnosti spojené s přemísťováním zboží tvoří dnes v Evropě přibližně 38 % všech logistických nákladů

• Přímo ve městech může být okolí stezky pros­ torem pro přírodní prvky, zeleň a vodní plochy a tím může zlepšovat životní prostředí sídel. • Greenways podél řeky jsou silným důvodem a příležitostí pro péči o čistotu řeky a stav břehové vegetace. Ekologické vzdělávání na Greenways • Greenway obvykle spojuje několik typů pros­ tředí a tím se stává otevřenou třídou plnou učebních pomůcek z přírodních, historických i ekonomických předmětů. • Greenway je často projektem komunity nebo místních spolků, do kterého se mohou úspěšně zapojit i školy a dětské kroužky. Zpoplatnění komunikací II. a III. třídy Při rozšiřování mýtného systému se počítá s tím, že sazby na komunikacích nižších tříd by měly být takové, aby přiměly dopravce využívat páteřní dálniční síť, která je lépe uzpůsobena pro těžkou dopravu. Očekává se rozšíření povinnosti platit mýtné i na vozidla nad 3,5 t. Plánem je zpoplatnit od 1. ledna 2009 zhruba 220 km silnic I. třídy – ovšem za pomoci již použité technologie mýtných bran.

2) Zkvalitnění přepravní práce ve veřejné dopravě osob • Precizovat podmínky dopravní obslužnosti tak, aby kolejová doprava tvořila páteř systému. • Poskytovat veřejnou podporu jen dopravcům, kteří jsou ekonomicky stabilní a schopni zajistit přepravní služby v požadované kvalitě a tyto služby garantovat. • Podpořit konkurenční prostředí za účelem zajištění dopravní obslužnosti ve veřejném zájmu území formou stanovení požadavků pro výběr dopravce ekonomicky způsobilého a schopného garantovat služby ve stanovené kvalitě a zajišťovat dopravní obslužnost v ucelených územních celcích na dobu minimálně 5 let. • Rozšiřovat územní působnost a funkčnost IDS (včetně metodické podpory zlepšení řízení a koordinací činností mezi druhy dopravy); pokračovat v legislativní podpoře vzniku a zlepšování funkčnosti IDS. •N  apojit ČR na budovaný celoevropský multimodální informační systém. •Z  ajistit srovnatelné zdanění a zpoplatnění železniční a autobusové dopravy. 3) Zkvalitnění přepravní práce v železniční dopravě •Z  avádět moderní technologie v kolejové dopravě (např. kombinace lehkých kolejových systémů s klasickou železnicí). • Rozvojem služeb v železniční dopravě přispět k řešení nárůstu letecké dopravy na kratší vzdálenosti. 4) Zkvalitnění přepravní práce v letecké dopravě •P  řipravit podmínky pro zvýšení kapacity letiště Praha-Ruzyně jeho dalším rozvojem a podpořit rozvoj regionálních letišť.

5) Zkvalitnění přepravní práce v nákladní dopravě • Podpořit kombinovanou přepravu a vyšší využití kapacity železniční a vodní dopravní cesty a podpořit vývoj a zavedení nových multimodálních technologií. • Podporovat účast podnikatelských subjektů působících v ČR v programech EU (např. Marco-Polo). • Podporovat zavádění telematických systémů v dopravě včetně sledování poloh zásilek a zajištění bezpečného sdílení obsahu databází těchto systémů s databázemi projektu JSDI. 6) Transformace železničního sektoru • Realizovat program EU „Revitalizace železnic a zabezpečení interoperability postupnými kroky“, do českého právního systému přebírat legislativní normy ES (tzv. „druhý a třetí železniční balíček“). • Analyzovat ekonomickou a právní situaci vzniklou na základě zákona č. 77/2002 Sb., o transformaci ČD, s cílem jeho zrušení, aby ČD, a. s. a SŽDC, s. o. byly nuceny postupovat v hospodaření a obchodních vztazích podle obchodního zákoníku a hospodařily v souladu s obecnými předpisy. Obecná ustanovení týkající se specifik dopravce a manažera infrastruktury budou začleněna do zákona o dráhách. • Zajistit dodržování podmínek podnikání na železniční síti nediskriminačním způsobem pro všechny dopravce, a to dořešením vztahů mezi dotčenými subjekty. • Na základě komplexního posouzení využitelnosti jednotlivých tratí regionálních drah ve spolupráci s kraji zvážit změnu jejich vlastníka (převod na kraj, privatizace); ve vazbě na změnu vlastníka zajistit změnu financování infrastruktury tak, aby nedocházelo k odnímání dopravních funkcí infrastruktuře. • V případech nevyužívané, neperspektivní a nepotřebné kapacity železniční infrastruktury v rovných podmínkách jejího využívání s jinými druhy dopravní infrastruktury neodnímat železniční infrastruktuře dopravní funkci a zajistit její provozování v omezeném rozsahu, popř. zajistit změnu dopravní funkce např. využitím infrastruktury pro cyklostezky. 7) Zkvalitnění přepravních služeb pro uživatele • Precizovat standardy služeb ve veřejné osobní dopravě, podle nichž se bude vybírat dopravce pro zajišťování základní dopravní obslužnosti území. • Nově stanovit práva cestujících na přepravu ve stanovené kvalitě, včetně úpravy kompenzačních náhrad. • Při výběru dopravce pro provozování osobní dopravy ve veřejném zájmu stanovit jako samostatné kritérium ekonomickou stabilitu dopravce a schopnost dopravce poskytovat služby ve stanovené kvalitě z pohledu uživatele.

září 08

str. 32

str. 33

téma měsíce

TÉMA měsíce

8) Údržba a obnova stávající dopravní infrastruktury • Zvětšit finanční prostředky na údržbu dopravní infrastruktury. • Optimalizovat poplatky za přidělení a použití dopravní cesty v železniční dopravě. • Systémově realizovat údržbu a opravy infrastruktury podle harmonogramu předem vytvořeného z hlediska bezpečnosti provozu (přednostní řešení závadných míst, odstraňování nehodových lokalit, opravy havarijních a závadných mostů, řešení průtahů obcemi). • Na stávající infrastruktuře uplatňovat opatření na ochranu před hlukem, a to přednostně v místech s překročenými limitními hodnotami. • Zvýšit průchodnost dopravní infrastruktury pro volně žijící živočichy. 9) Hlavní projekty rozvoje železniční sítě • Dokončit modernizaci tranzitních koridorů (III. a IV. koridor); modernizovat rozhodující železniční uzly, včetně propojení koridorů v pražském železničním uzlu. • Připravovat podmínky pro napojení všech krajů na kvalitní železniční síť. • Podporovat rozvoj přeshraničních projektů železniční dopravy. • Při přípravě modernizace železniční infrastruktury vytvářet podmínky pro maximální využití dotací z Fondu soudržnosti a rozvojových fondů EU. • Rekonstruovat další tratě zařazené do mezinárodních dohod (např. síť TEN-T, AGC, AGTC) a další důležité tratě s cílem zajistit doporučované parametry. • Pokračovat v programu elektrizace tratí. •O  statní celostátní a významné regionální tratě (kde je úloha železnice důležitá) uvést do optimálního stavu včetně kolejových systémů regionální a městské dopravy případně jejich kombinace. •V  yhodnotit koncepci dopravní obsluhy letiště Praha-Ruzyně a širší oblasti včetně návrhu optimálních kolejových systémů. •Z  ajistit interoperabilitu a dálkové řízení provozu, např. rozvoj v oblasti technologií pro bezpečné řízení jízdy vlaků v souladu s celoevropskými trendy. •P  rovádět technická opatření vedoucí k minimalizaci vlivů výstavby na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví. 10) Hlavní projekty rozvoje silniční a dálniční sítě • Pokračovat ve výstavbě úseku transevrop-

ské sítě TEN-T v ČR. • Napojit všechny kraje na kvalitní síť dálnic a rychlostních silnic; v méně zatížených úsecích budovat v první etapě rychlostní silnice v polovičním profilu. • Kvalitněji řešit tranzitní dopravu obcemi (zklidňování dopravy, obchvaty). • Zabezpečit dostatečnou kapacitu silniční infrastruktury v příhraničních a citlivých oblastech. • Při navrhování nových tras minimalizovat dopady na životní prostředí a provádět technická opatření pro minimalizaci vlivů výstavby na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví. • Postupně realizovat telematické systémy na dálniční síti. 11) Hlavní projekty rozvoje vodních cest • Řešit problémy splavnosti na dopravně využívaných vodních cestách a dalších vodních cestách, jejichž rozvoj a modernizace je ve veřejném zájmu. • Připravit projekty dobudování infrastruktury pro rekreační plavbu na dopravně významných cestách (dle zákona č. 114/95 Sb., o vnitrozemské plavbě). • Dovybavit vodní cesty a přístavy prvky protipovodňové ochrany. • Zajistit bezpečné tankování pohonných hmot a ukládání odpadů v přístavech, podpořit dovybavení přístavů a přístavišť veřejnými funkcemi (bezbariérový přístup, přístup k plavidlům apod.). • Při realizaci projektů rozvoje vodních cest minimalizovat dopady na jednotlivé složky životního prostředí. 12) Regulace a zpoplatnění dopravy ve městech • Zavádět účinný systém řízení městského silničního provozu a informování účastníků dopravy. • Místní úpravou silničního provozu usměrňovat těžkou nákladní dopravu, vytvářet systém ochrany center měst před zbytnou automobilovou dopravou zavedením zón a ulic s omezeným přístupem a omezené rychlosti automobilové dopravy, městské komunikace přizpůsobovat potřebám pěšího pohybu a života ve městech a rozvíjet ve městech cyklistické stezky a pěší zóny. • Vytvořit právní rámec pro zavedení mýtného podle místních podmínek při vjezdu do center měst, mýtné zavádět na základě komplexní analýzy dopadů na podnikání, životní prostředí a veřejné zdraví ve zpoplatněné oblasti. • V případě zhoršených rozptylových podmínek a krizových situací redukovat zbytnou dopravu. 13) Využití možností nemotorové dopravy • Nemotorová doprava má zejména ve městech nezastupitelnou úlohu, avšak podmínky pro ni jsou v ČR zatím nedostatečné. Ve většině měst úplně chybí cyklistické stezky, existující vyznače-

na D1 by měla pomoci dostavba rychlostní silnice R35 v úseku Hradec Králové – Mohelnice. Spolu s dálnicí D11 by R35 tvořila alternativní „severní trasu“ spojující Čechy a Moravu, zejména jejich severní části (např. tah Praha – Olomouc či Ostrava). Součástí třímiliardové stavby v délce 6,13 kilometru je téměř 175 metrů dlouhý most přes řeku Olši a dvě mimoúrovňové křižovatky. Celkem bude v úseku 21 mostních objektů. Zajímavostí je násep, který před státní hranicí dosáhne výšky 13 metrů.

né cyklistické trasy jsou nevyhovující z bezpečnostního hlediska i z hlediska nabídky tras. Cyklistická doprava se stává alternativou dopravy jen velmi obtížně. Přínosy cyklistické dopravy jsou přitom velmi významné nejen v oblasti environmentální, ale i pro zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva – v omezování civilizačních chorob. Je nadějnou alternativou v osobní dopravě mezi obcemi i ve městech – do zaměstnání a škol. Pro její rozvoj bude nutné vybudovat hustou síť samostatných cyklistických stezek.

2) D2 Brno – Břeclav – Slovensko Intenzita dopravy • max. 38 tis. aut./24 h u Brna (2005)

Podnikatele nejvíce trápí nedokonalá a v některých krajích špatná dopravní infrastruktura, a také cena za tyto „služby“

• min. 21 tis. aut./24 h u Poděbrad (2005) 7) Rychlostní silnice R 35 Liberec – Turnov – Hradec Králové – Moravská Třebová – Mohelnice – Olomouc – Lipník nad Bečvou Intenzita dopravy • střed 21 tis. aut./24 h u Turnova i u Olomouce (2005) 8) Rychlostní silnice R 10 Praha – Mladá Boleslav – Turnov Intenzita dopravy • max. 35 tis. aut./24 h u Prahy (2005) • min. 22 tis. aut./24 h u Turnova (2005) 9) Rychlostní silnice R 6 Praha – Karlovy Vary – Cheb – Německo Intenzita dopravy • 13 tis. aut./24 h u Kladna (2005) • 17 tis. aut./24 h u Chebu (2005) 10) Rychlostní silnice R 7 Praha – Slaný – Chomutov Intenzita dopravy • max. 31 tis. aut./24 h u Prahy (2005) • min. 16 tis. aut./24 h u Slaného (2005) 11) Rychlostní silnice R 43 Brno – Moravská Třebová Intenzita dopravy • plánovaný střed 15 tis. aut./24 h

• střed 18 tis. aut./24 h (2005) • min. 13 tis. aut./24 h u Slovenska (2005)

A) Dálnice a rychlostní silnice na území ČR

3) D3 Praha – Tábor – České Budějovice – Rakousko Intenzita dopravy (výhled po r. 2018) • plánovaná max. 44,3 tis. aut./24 h u Prahy • plánovaná střed. 24,0 tis. aut./24 h 4) D5 Praha – Plzeň – Německo Intenzita dopravy • max. 46 tis. aut./24 h u Prahy (2005) • střed 30 tis. aut./24 h u Rokycan (2005) • min. 14 tis. aut./24 h u Německa (2005)

1) D1 Praha – Brno – Vyškov – Hulín – Přerov – Lipník nad Bečvou – Bělotín – Ostrava – Polsko Intenzita dopravy • max. 94 tis. aut./24 h u Prahy (2005) • min. 38 tis. aut./24 h u Humpolce (2005) •p  lánovaná min. 9,7 tis. aut./24 h u Polska (2010) Dnes je D1 mezi Prahou a Brnem nejvytíženější dálnicí v zemi. Proto došlo v letech 1996 – 1999 k přestavbě prvních 21 km mezi Prahou a Mirošovicemi (I/3) ze čtyř jízdních pruhů na šest. V budoucnu by tomuto úseku měla ještě ulevit dálnice D3 (jižní směr přímo z Prahy). Obdobné rozšíření D1 se nyní plánuje v prostoru Brna (výjezdy 182 – 210) s plánovaným termínem počátku přestavby na rok 2009. Možnému dalšímu uvolnění dopravy

Foto: Shutterstock.com

• Zpřístupňovat všechny druhy veřejné přepravy osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace. • Výrazně zkvalitnit informovanost uživatele v osobní přepravě vybudováním komplexního informačního systému.

5) D8 Praha – Ústí nad Labem – Německo Intenzita dopravy • max. 30 tis. aut./24 h u Prahy (2005) • střed 20 tis. aut./24 h (2005) • min. 16 tis. aut./24 h u Lovosic (2005) 6)D 11 Praha – Hradec Králové – Trutnov – Polsko Intenzita dopravy • max. 31 tis. aut./24 h u Prahy (2005) • střed 27 tis. aut./24 h (2005)

12) Rychlostní silnice R 55 Olomouc – Přerov – Hulín – Břeclav Intenzita dopravy • max. 20 tis. aut./24 h (2015) • min. 11 tis. aut./24 h (2015) B) Plyn v dopravě Alternativní pohony, které by mohly nahradit ropu, jsou pro automobilový průmysl zejména sluneční energie, elektrická energie, vodíkové pohony, LPG (zkapalněný propanbutan nebo zemní plyn, (CNG je zkratka pro stlačený zemní plyn – Compressed Natural Gas). Plynná paliva • zemní plyn, stlačený CNG nebo zkapalněný LNG, • propan-butan LPG (není alternativním palivem vůči produktům z ropy), • bioplyn, • vodík stlačený GH2 nebo zkapalněný LH2. Elektřina •e  lektřina z palivových článků (metanol, ZP, vodík), • elektřina z klasických akumulátorů. Kapalná paliva • alkoholy – metanol, etanol,

• bionafta (např. methylester řepkového oleje), • hybridní vozidla. 1) CNG Využití CNG je při současném nedostatku ropy a rostoucích cenách pohonných hmot velmi dobrým řešením pro dopravu. CNG je u nás nejlevnější palivo a jeho spalování motorem vozidla má minimální dopady na životní prostředí. Výhody CNG Ekonomika • V první řadě především levnější provoz. Cena 1 km v současné době vychází na cca 1,20-1,50 Kč. •V   současné době také platí nulová spotřební daň na zemní plyn. V lednu 2008 byla schválena novela zákona o silniční dani, která auta na zemní plyn osvobozuje od placení silniční daně. Ochrana životního prostředí • Vozidla na zemní plyn produkují výrazně méně škodlivin než vozidla na kapalná paliva. • Provoz • Zachována možnost užívání benzínu. • Zvýšení celkového dojezdu (o cca. 200–250 km). • Prodlužuje se životnost motoru. • Vysoká antidetonační schopnost (oktanové číslo 130). Bezpečnost • Silnostěnné tlakové nádoby odolávající nárazu. Nevýhody CNG Nedostatečná infrastruktura – vyšší náklady a) Vyšší náklady na vozidlo: přestavby vozidel na plyn zvyšují cenu vozidla vzhledem k investici na pořízení (schválení) plynové zástavby do vozid­la – sériově vyráběné plynové vozy jsou dražší (menší počty kusů, individuální výroba). b) Vyšší náklady na plnicí stanice, na díly plynových zástaveb. Zhoršení stávajícího komfortu • Např. zmenšení zavazadlového prostoru nebo užitného prostoru o prostor, který zabírá tlaková nádrž. Provozní nevýhody • Např. zvýšení celkové hmotnosti automobilu a tím snížení povolené užitečné hmotnosti v důsledku instalace tlakové nádrže na plyn • Zpřísněná bezpečnostní opatření (garážování, opravy ...). • Menší dojezd CNG vozidel oproti klasickým palivům (osobní automobil dodatečně upravený

str. 34 na provoz na zemní plyn: 200–250 km). 2) LPG Propan a butan patří do skupiny zkapalněných uhlovodíkových plynů (LPG). Propan, butan a jejich směsi patří mezi nejekologičtější paliva. Výhody LPG • Např. se prodlužuje životnost motorového oleje i samotného motoru. • Plyn produkuje čistší výfukové plyny než benzin a nafta. • Náklady na pohonné hmoty klesají ve srovnání s benzinem přibližně na polovinu. • Motorista se nezbaví možnosti jezdit i na benzin. • Hlučnost motoru se sníží. • Síť čerpacích stanic LPG v tuzemsku i Evropě je dostatečně široká. Nevýhody LPG • Např. nvestice na pořízení a schválení zařízení do vozidla je 15 až 40 tisíc korun. •Z  avazadlový prostor se v autě zmenší a motor

bude mít nižší výkon. •S  potřeba plynu se zvýší o několik procent oproti benzinu.

220 – 260 km. O něco lepší je to u vozidel připravených na CNG přímo automobilkou, Opel Zafira či Fiat Multipla mají dojezd až 550 kilometrů, což jim umožňují větší tlakové nádrže. Nabídka výrobců aut spalujících CNG však obdobně jako u LPG není příliš pestrá. LPG je však na našem trhu již delší dobu, a proto už má vybudovanou i svou vlastní, poměrně hustou síť LPG stanic. Tudíž investice do této oblasti by již nemuseli být tak velké. V ČR oficiální podpora LPG neexistuje, dokonce daňově je znevýhodněno oproti obdobně ekologicky výhodnému zemnímu plynu (CNG pro dopravu daň nula, naopak 2,20 Kč za 1 l zkapalněného LPG).

zvyšuje oktanové číslo a snižuje se množství emisí CO2, čistý se zatím v praxi nepoužívá a spíše se v množství 5-10 % přimíchává do konvenčních minerálních paliv.

3) Využití plynu v MHD Autobusy s pohonem CNG mají z hlediska emisí nižší hodnoty než autobusy naftové splňující emisní normu EURO V. Přitom nedochází ani ke snížení výkonu, vyrábějí se autobusy CNG, které mají vyšší výkon než naftové. CNG autobusy mají i sníženou hladinu hluku, což je důležité

Lodní doprava Zajišťuje cca 2 – 5 % objemu vývozů a dovozů ČR. Významně slouží v obchodní výměně s Německem (cca 5 – 10 %) s Nizozemskem (dovoz 10 – 20 %, vývoz cca 10 %) a Belgií (dovoz cca 10 %, vývoz cca 15 %). Ve vnitrozemské přepravě není plavba konkurentem železnice – ve většině přeprav nahrazuje spíše silniční dopravu. Nejdiskutovanější téma ohledně vnitrozemské lodní dopravy posledních let je splavnění Labe až do Pardubic. Nákladní lodě českých přepravců mizí z Labe, firmy pro ně hledají uplatnění v cizině. Důvod: hladina českých řek a především Labe často kvůli suchu klesá natolik, že se musí zastavit celá lodní doprava, především od Ústí nad Labem a rejdaři tak ztrácejí zákazníky i zisky.

Cyklistická doprava je nadějnou alternativou v osobní dopravě mezi obcemi i ve městech – do zaměstnání a škol

Hybridní pohon Obecně lze označit hybridním pohonem kombinaci několika zdrojů energie pro pohon jednoho dopravního prostředku, nejčastěji elektrické trakce jako u elektromobilu a spalovacího motoru. Solární automobily V současné době se neuvažuje k nasazení těchto automobilů do běžného provozu.

Foto: Shutterstock.com

TÉMA měsíce

Chráníme va‰e hodnoty JiÏ 10 let

Osobní lodní doprava Na vodních cestách ČR přináší zajímavé efekty i osobní lodní doprava v oblasti cestovního ruchu. Změny v dopravní legislativě

Je CNG lepší než LPG? Jak je možno si všimnout, LPG a CNG jsou, co se týká výhod a nevýhod, na tom velice podobně. Přesto lze nalézt i mezi těmito alternativami značné rozdíly. CNG má oproti LPG lepší startovací vlastnosti při nízkých teplotách a vozidla na jeho pohon mohou parkovat v zajištěných podzemních garážích. LPG je vázáno na ubývající zásoby ropy, zatímco ložiska zemního plynu jsou dlouhodobější. Z hlediska bezpečnosti je CNG vzhledem ke způsobu uskladnění ve vozidle a svým vlastnostem nejbezpečnějším palivem pro pohon automobilů. Zemní plyn je na rozdíl od benzínu, nafty i LPG lehčí než vzduch a jeho zápalná teplota je oproti benzínu dvojnásobná. Tudíž je CNG z těchto paliv nejbezpečnější. Nevýhodou přestavby na CNG místo LPG je zejména vyšší vstupní investice, která se v průměru pohybuje okolo 60 tisíc korun. Je také potřeba počítat s menší dojezdovou vzdáleností, která je například u přestavěné Škody Fabia zhruba

především v městských aglomeracích. Při použití stlačeného zemního plynu nedochází ani ke snížení výkonu. Využití CNG dopravními podniky má velkou budoucnost z hlediska velice rychlé návratnosti počáteční investice. 4) Další alternativní formy paliv budoucnosti Vodík V současnosti se výzkum zabývá dvěma variantami, a sice spalováním vodíku v klasických motorech (touto cestou se vydalo BMW) a využitím vodíku v palivových článcích. Vozy vybavené kombinovaným motorem by měly ujet přibližně 200 kilometrů na vodík a dalších 500 na benzin. Bioetanol Výsledný produkt může být užit jako součást benzinu, nebo v čisté formě jako motorové palivo. Pomocí bioetanolu se

Začaly platit dopravní značky nařizující použít zimní výbavu Od 1. 7. 2008 platí nové dopravní značení, které na silnicích vymezí úseky, kam smějí řidiči v období od 1. listopadu do 30. dubna vjet pouze se zimními pneumatikami, případně s řetězy.

S P E C I A L I S TA NA IDENTIFIKAČNÍ PROSTŘEDKY A BEZPEČNOSTNÍ PRODUKTY

Kde by se mohlo jezdit 160 km/h Ministerští úředníci chtějí povolit stošedesátku na dálnicích. Nebude ale všude. Vhodná místa označili na mapě. Zákon o urychlení výstavby rychlostní komunikace R 35 Novela silničního zákona: osoba blízká zanikne. V návrhu novely se zruší také ustanovení o osobě blízké. Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích Michal Bakaj, Petr Kohout, Lucie Plachá, Jiří Vondrák

www.protrade.cz

září 08

str. 36

str. 37

REPORTÁŽ

REPORTÁŽ

Příjezdový cestovní ruch se totiž kvůli silné koruně může brzy dostat do nepříjemné situace. Zatímco Češi si již s sebou k moři vozí jídlo spíš jen z nostalgie, zahraniční turisté mířící na dovolenou k nám aby si ji pomalu začali přibalovat do svých zavazadel zcela vážně. Doba, kdy byla ČR zajímavou destinací nabízející cizincům přijatelné služby za pří­ jemné ceny, je pryč. Od roku 2000 koruna posílila vůči euru o více než třetinu. A tak u nás mohou návštěvníci z eurozóny prohýřit o třetinu peněz méně. Ještě hůře jsou na tom dolaroví turisté, kteří v českých směnárnách oproti roku 2000 dostanou dnes za dolar téměř třikrát méně korun. Z naší republiky se tak stává luxusní destinace. Úroveň zdejších služeb tomu však zatím ve většině případů zdaleka neodpovídá. V této situaci však nejsou Češi sami. Podobný osud potkal další postko­ munistické země středoevropského regionu, jejichž ekonomiky rychle rostou, což se odráží i na posilování kurzu jejich měn. Skoro stejně dobře jako česká koruna si na devizovém trhu vedou také slovenská koruna, maďarský forint a polský zlotý. Cizinců přibývá, ale... Čeští hoteliéři, restauratéři, incomingové cestovní kanceláře, lázeňská zařízení ale i provozovatelé památek a veškeré další pod­ nikatelské subjekty tyjící z cestovního ruchu se

Tři achillovky příjezdové turistiky

Pavla Hlinky se totiž pokles tržeb v ostatních regionech projeví až na konci letošního roku a v roce příštím. Jeho slovům dává za pravdu i ředitel luxusního brněnského hotelu Royal Ricc Martin Benada: „Pokles tržeb letos zatím nepozorujeme, avšak je nám jasné, že k němu dojde brzy.“ V horském hotelu Bedřiška se zatím ne­ strachují. „Náš hotel rostoucí kurz koruny nepocítil. Nedošlo k úbytku zahraničních hostů, ale pozorujeme slabý úbytek hostů v našich hotelových restauracích. Nicméně

budou muset smířit s novými poměry. A začít co nejrychleji podnikat kroky nezbytné k za­ chování dosavadní dobré situace českého pří­ jezdového turismu. Od počátku devadesátých let se počet cizinců, kteří ročně navštíví Česko, neustále zvyšuje. Z původních necelých 2 milionů až na 6,7 milionu cizinců za rok 2007.

Doba, kdy byla ČR zajímavou destinací nabízející cizincům přijatelné služby za příjemné ceny, je už zřejmě pryč

Prognóza státní agentury CzechTourism počítá s nárůstem okolo čtyř procent i pro letošní rok. Tempem růstu tak patříme k průměrným evropským destinacím. Ač působí tyto statistiky a prognózy poměr­ ně dobře, nevypovídají moc o tom, jak se cestovnímu ruchu u nás skutečně daří. Tomio Okamura z Asociace českých cestovních kanceláří upozorňuje na to, že se výrazně mění struktura návštěvníků přijíždějících k nám a s ní i tržby českých podnikatelů. „Již tři roky trvá pokles počtu turistů cestujících k nám

ze západní Evropy. Veškerý nárůst způsobují Rusové, Slováci a Poláci,“ říká Okamura. Hlav­ ním kritériem, které podnikatelé v cestovním ruchu sledují, je však objem tržeb. A ten letos začíná markantně klesat i přes to, že papírově k nám turistů asi přijede o něco více než loni. Podle průzkumu Asociace českých cestovních kanceláří se meziroční tržby pražských hotelů, restaurací, obchodů a cestovních agentur za měsíc červenec oproti loňskému roku sníži­ ly v průměru o 30 %. Zažívají tak největší krizi od povodní, které hlavní město zasáhly v roce 2002. Z trojlístku hotely, restaurace a obchody jsou první na ráně obchody, neboť někde jíst a spát turisté přece jenom musejí. Rostislav Vondruška, ředitel agentury CzechTourism, však takto velký pokles tržeb nepovažuje za reálný a myslí, že se bude pohybovat někde kolem deseti procent. Za pravdu mu dává i Pavel Hlinka, ředitel Asociace hotelů a res­ taurací ČR, který počítá se 7% poklesem. Avšak například obchod Erpet Bohemia Crystal na pražském Staroměstském náměstí, který prodává tradiční křišťál a je zaměřen především na zahraniční klientelu, se s pokle­ sem tržeb potýká již půl roku. „Za první pololetí letošního roku klesly naše tržby oproti stejné­ mu období loňského roku o pětinu. V červenci se situace ještě zhoršila a naše tržby klesly o 35 %. Míváme také s cestovními kancelá­ řemi nasmlouvány návštěvy turistů a hodně

třeba Paříž, která se s problémy tohoto druhu nepotýká zdaleka v takové míře. Atraktivní, ale ne bezpečné Čeští podnikatelé, jejichž živnost je jakkoliv spjata s příjezdovým cestovním ruchem, by tak neměli hořekovat nad rychle rostoucí koru­ nou, protože to rozhodně není kořenem všeho zla. Pouze urychlila to, co by se časem stejně ukázalo. Praha přece je turisticky velice atrak­ tivní, vždyť aktuálně je šestým nejvyhledávaněj­ ším evropským městem. Turistický potenciál

Mezi největší lákadla patří velký počet hradů, zámků, historických měst a také lázně

Dvě hlavní překážky brzdící tuzemský cestovní ruch – bezpečnostní situace v Praze a infrastruktura v regionech

z nich je v poslední době stornovalo,“ stěžuje si Oto Ledvinka, manažer obchodu. Pokles zisků však letos hlásí i hoteliéři, restauratéři, směnáry a také třeba taxislužby. „Letos máme oproti předchozím rokům přibližně o 30 % nižší tržby,“ říká Jiří Petráš, vedoucí provozu skupiny restaurací a barů na pražském Staro­ městském náměstí. „A podobně jsou na tom i další restaurace a hospody v centru Prahy,“ dodává. Již nyní podle něj musí gastronomic­ ká zařízení propouštět zaměstnance a brzy budou muset s cenami výrazně dolů.

Foto: Shutterstock.com

Česká ekonomika v posledních letech roste a pomalu se přibližuje standardu Evropské unie. Jedním z průvodních jevů tohoto procesu je posilování domácí měny, které většinu Čechů zatím může těšit. Ohromující tempo růstu kurzu koruny objektivně zvyšuje úroveň našeho bohatství, zlevňuje zboží z dovozu a brzy českým turistům odpáře cejch paštikářů. Má však i své stinné stránky. Tak rychlé posilování české měny mimo jiné například komplikuje situaci v tuzemském cestovním ruchu. příjezdová turistika má Tři achillovky – Korunu, Kriminalitu a Infrastrukturu.

Hotely ceny nenavýšily Samotné hotely však často své ceny účtují v eurech či dolarech a tyto ceny nenavý­ šily. Ubytování tedy pro cizince nezdražilo. Jenže k zásadnímu zdražení došlo u všech ostatních tuzemských služeb a produktů, jejichž nízká cena byla dříve pro turisty velkým lákadlem. Hlinka také zdůrazňuje, že za po­ klesem tržeb hotelů nestojí jen silná koruna. Významnou měrou k němu přispělo zvýšení ubytovacích kapacit, které způsobuje zvýšení konkurence. Jen v letošním a příštím roce se například v Praze otevře 17 nových čtyřhvěz­ dičkových hotelů. Silnější koruna se zatím nejvíce dotýká právě Prahy, nejvyhledávanější destinace. Podle

naše tržby jsou srovnatelné s těmi loňskými,“ hlásí ze Špindlerova Mlýna Lukáš Svobo­ da. Situace v příjezdovém cestovním ruchu v regionech je však podle Okamury beztak špatná. Vypovídá o tom i fakt, že 60 % všech zahraničních turistů navštíví jenom Prahu, kde je také utraceno dokonce 80 % z veške­ rých financí, které do Česka turisté přivážejí. Objem peněz zbývajících na regiony je tedy poměrně malý. Nedostatečná je v tomto směru podle Okamury také činnost zodpo­ vědných krajských orgánů a v neposlední řadě ministerstva pro místní rozvoj. I z toho je vidět, že samotný silný kurz koruny není primárním problémem. Odhalil totiž jenom stávající problémy, které dlouhodobě brzdí cestovní ruch u nás. V Praze je turistická in­ frastruktura na výtečné úrovni a hotely často modernější než třeba v Itálii, ale problémem je především pouliční kriminalita, nekalé praktiky některých obchodníků nebo třeba nepoctiví taxikáři. Zatímco dříve, když byla Praha levná, to turisté byli ochotni tolerovat, dnes už ne. Když si cizinci vybírají dovolenou, nachází se pro ně Praha v podobné cenové hladině jako

mají ale i ostatní regiony Česka. Mezi největší lákadla patří velký počet hradů, zámků, his­ torických měst a také lázně. Okamura proto říká, že by si čeští poskytovatelé služeb mohli dovolit vyšší ceny, aniž by to vedlo ke snížení zájmu turistů. Avšak pouze za předpokladu, že by zde nebyly bezpečnostní problémy a že by došlo ke zkvalitnění služeb. K tomu, aby došlo ke znovunastolení zlatých časů incomingového cestovního ruchu v ČR bude potřeba společné úsilí politiků na straně jedné a podnikatelů na straně druhé. Podle Okamury je jako první na tahu státní správa a také jednotlivé kraje. Zákonodárci podle něj musí co nejrychleji vyřešit problémy s krimi­ nalitou a následně se zasadit o to, aby ze za­ hraničních průvodců vymizela turisty odrazující varování. Kraje musí výrazně zlepšit propagaci a stimulovat cestovní ruch vybudováním nezbytné infrastruktury. Okamura hovoří také o nutnosti připravit pro turisty různá lákadla jako např. gastronomické speciality, které v Česku chybějí. Své služby ale musí zlepšit i podnikatelé, především mimo Prahu. V mno­ ha regionech chybějí čtyřhvězdičkové hotely,

Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR, 1992 – 2007 25 000 000

20 090 348 18 980 462

20 000 000

20 614 907 16 932 657

16 857 147

17 254 881

19 595 035

15 669 609 16 510 618

15 000 000

15 597 087

15 569 156

14 186 177 10 326 744

10 000 000 7 376 753 6 608 914

8 610 792

6 435 474

6 061 225

5 482 080

4 772 794

4 558 322

4 742 773

6 680 400

6 336 128

5 000 000

3 036 473

2 609 208

5 609 700

4 975 658

5 405 239

5 075 756

3 381 186 2 671 736

0 1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

počet zahraničních hostů v HUZ

1999

2000

2001

2002

2003

2004

počet přenocování v HUZ

2005

2006

2007

Zdroj: ČSÚ

září 08

str. 38

str. 39

REPORTÁŽ

REPORTÁŽ

Nepodceňovat! Problémy příjezdového turismu, na které ros­ toucí koruna poukázala, není radno podceňo­ vat. Může se zdát, že by oslabení cestovního ruchu České republice neuškodilo. Přeci jenom, Praha je turisty stále přeplněná a ob­ čané se v ní prakticky nemohou pohybovat. Mnozí cizinci, kteří se do hlavního města vy­ praví za levným alkoholem a nočním životem, popřípadě na stag party, Pražany obtěžují. V regionech, obzvláště na horách, přítom­ nost solventních zahraničních turistů zase dovoluje hoteliérům a majitelům penzionů nastavit ceny na úroveň, která je pro samotné Čechy nepřijatelná. Některé negativní jevy, které turismus přináší, lze ale řešit systémově, důslednou regulací. To, že se Česká republika stala oblíbeným centrem stag parties a turis­ mu za alkoholem a erotikou, považuje Tomio Okamura opět za chybu politiků, v tomto případě speciálně těch pražských: „Nechápu, proč u nás již dávno není upravena legislativa po vzoru Mnichova či Vídně a nadále u nás jsou erotické podniky v centru Prahy. Také nechápu, jak je možné, že když už několik let platí vyhláška o zákazu pouliční reklamy, tak třeba na Václavském náměstí vás stále lákají zástupy naháněčů v reflexních vestách do přilehlých nočních klubů.“ Je však nutné uvědomit si pozici cestovního ruchu v národním hospodářství. Vždyť právě v něm pracuje téměř 5 % všech pracujících lidí (240 tisíc) a tento segment tak patří k nej­ významnějším odvětvím u nás. Jeho destabi­ lizace by mohla ohrozit také živnosti s turis­ tickým ruchem spjaté – jako jsou obchody a restaurace. Mohla by se tak přímo dotknout bezmála půl milionu lidí. Situaci tuzemských podnikatelů v příjez­ dovém cestovním ruchu by mohlo zlepšit co nejrychlejší přijetí eura, které by relativní zdražování z pohledu zahraničních turistů zastavilo. Nicméně samo o sobě by euro z dlouhodobého hlediska nic nevyřešilo, ale­ spoň tedy v oblasti cestovního ruchu. Podle Okamury by bylo alibistické čekat na jeho přijetí nebo snad dokonce na pokles kurzu koruny. Nyní tedy je podle něj i dalších od­ borníků nejvyšší čas se postavit čelem dvěma hlavním překážkám bránícím tuzemskému cestovnímu ruchu v rozkvětu – bezpečnostní situaci v Praze a nedostatečně rozvinuté infrastruktuře v regionech. Pokud se je podaří v co nejkratším časovém horizontu zdolat, má Česká republika a speciálně Praha všechny předpoklady navrátit se z hlediska cestovního ruchu do původních pozic, či se dokonce dostat se na výsluní evropského turismu. Vojtěch Kučera

Silná koruna jen ukázala dlouhotrvající problémy

produkty apod. Tedy vlastně vše, kromě ceny za pokoj. Dotklo se posilování koruny některých českých regionů více než jiných? P. H.: Až doposud je sílící korunou atako­ vána hlavně Praha. V regionech se tento jev projeví až na konci letošního roku a na po­ čátku roku příštího, tedy na počátku zimní turistické sezony. T. O.: V loňském roce přijelo do České republiky 6,7 milionů turistů, z toho plných 60 procent pouze do Prahy. Utratili zde dohromady 115 miliard korun, z této částky však 80 procent přímo v Praze. Je to logické – každý chce vidět hlavní město. Nyní jsou však západoevropští turisté z našeho pohle­ du ve stadiu „druhých návštěv“ a člověk by očekával, že mimopražské regiony začnou zvyšovat svůj podíl na českém cestovním ru­ chu. Nicméně to se neděje, protože podmín­ ky pro cestovní ruch mimo Prahu jsou takřka katastrofální. Západoevropan už v hlavním městě jednou byl a podruhé už sem nepoje­ de. A ostatní kraje ho nijak nelákají – chybějí infrastruktura, gastronomické speciality i kva­ litní hotely. Právě to je jednou z největších

Zajímavé jsou názory dvou mužů, u nichž se sbíhají nitky stížností českých hoteliérů, majitelů restaurací i podnikatelů zabývajících se turistikou na vrásky, které jim přidělala silná koruna. Tomio Okamura, mluvčí a člen prezidia Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, i Pavel Hlinka, ředitel Asociace hotelů a restaurací ČR, mají tudíž přehled, v čem a jak přibrzdila stávající koruna českou turistiku.

Proč škodí silná koruna příjezdovému cestovnímu ruchu? Tomio Okamura: Současné problémy nejsou primárně způsobeny silnou koru­ nou. Vždyť v Evropě jsou města, která jsou mnohem dražší než Praha a turisté se tam jenom hrnou. Problém je v tom, že Česko není bezpečné a bezproblémové. Takže teď, kdy jsme se stali kvůli koruně drahou destinací, to turisté již odmítají akceptovat.

„Vždyť v Evropě jsou města, která jsou mnohem dražší než Praha a turisté se tam jenom hrnou.“

Růst kurzu koruny vlastně jen ukázal dlouhotrvající problémy v celé jejich nahotě. V každém zahraničním turistickém průvodci se uvádí, že v Praze hrozí návštěvníkům lou­ peže a násilná kriminalita. A když si potom cizinec vybírá dovolenou v cenové hladině, do které nyní spadá Česká republika, toto ho snadno odradí.

„V loňském roce přijelo do České republiky 6,7 milionů turistů, z toho plných 60 procent pouze do Prahy.“

Pavel Hlinka: Škodí i proto, že za stejné služby nyní zaplatí u nás host v porovnání s rokem 2006 o 35 až 40 % více. To nemlu­ vím o hotelích, ale o celkových nákladech na návštěvu v České republice, protože hoteliéři své ceny v eurech a v dolarech většinou nezvedli. Ale vše další se pro hosta zdražilo – jídlo, zábava, vstupenky na diva­ delní a jiná kulturní představení, návštěvy zámků, hradů a galerií, suvenýry a zboží jako křišťál, broušené sklo, veškeré textilní

brzd českého příjezdového turismu. Ukáz­ kovým příkladem místa se zcela nevyužitým turistickým potenciálem je město Litomyšl. Foto: ČTK, Shutterstock.com

které vyhledává zahraniční klientela a cestovní kanceláře tak tyto lokality vůbec nemohou zařadit do svých katalogů.

Jak je možné, že se Česká republika stala „luxusní“ destinací? Jak to, že zahraničí subjekty působící v cestovním ruchu dokáží poskytovat často kvalitnější služby levněji? T. O.: V České republice nikdo žádné pře­ mrštěně drahé služby nenabízí, snad kromě

Je potřeba, aby neprodleně začali konat poli­ tici. Je jen a jen na nich, aby potlačili pouliční kriminalitu. Musí se zefektivnit práce policie a upravit legislativa. Tak, aby ze zahraničních průvodců mohly zmizet všechny ty děsivé in­ formace. Dále jednotlivé regiony musí zlepšit propagaci, vymyslet gastronomické speciality a zlepšit úroveň služeb. To je na městech, krajích a obcích.

„Současný stav zřejmě více nahrává zahraničním cestovním kancelářím, protože ty na kurzových rozdílech neprodělávají.“ Karlových Varů. Navrch cena samotná není hlavním problémem. Za příjemnou dovole­ nou na atraktivním místě každý rád zaplatí. A Praha je atraktivní dost. Je nyní šestým nejvyhledávanějším městem Evropy, přičemž předstihla třeba Vídeň. V tomto kontextu bychom si tedy mohli říct i o vyšší ceny. Problém je skutečně hlavně v úrovni služeb a bezpečnostních podmínkách. P. H.: Česká republika se nestala luxusní, nýbrž spíše jen drahou destinací v porovná­ ní se zeměmi nabízejícími služby na stejné úrovni. Cestovní ruch nejsou hotely, kvůli nim do Čeké republiky hosté nepřijíždějí. Přijíždějí za zážitky a ty se pro ně velmi zdražily. A při­ tom musíme přiznat, že naše služby v mnoha případech neodpovídají požadovaným mezi­ národním standardům. A to i proto, že Čech považuje poskytování služeb za něco, co uráží jeho osobnost – prostě nerad slouží. Nejsou tedy na místě výhrady, že marže českých kanceláří jsou příliš vysoké? T. O.: Jsou. Podmínky pro to, aby ceny v tuzemsku byly konkurenceschopné, jsou excelentní. Musíme si uvědomit, že u nás platí daňová výjimka – ubytování je ve sníže­ né sazbě. Potom je opravdu otázkou, proč na západě je ubytování levnější i přesto, že tam mají vyšší DPH. Je jasné, že hotely i restaurace musejí jít s cenami dolů, jinak se propad jejich zisků nezastaví. P. H.: Jaké marže kanceláře účtují, to nejsem schopen posoudit. Ale domnívám se, že sou­ časný stav daleko více nahrává zahraničním cestovním kancelářím, protože ty na kurzo­ vých rozdílech neprodělávají. Jak se může český segment příjezdové turistiky s touto situací vyrovnat? T. O.: Podnikatelé se s tím sami nevyrovnají.

Vyřešilo by situaci co nejrychlejší přijetí eura? T. O.: Podnikatelé působící v incomingovém cestovním ruchu by to samozřejmě uvítali. Ale řešení by to bylo jen dílčí a nesystémové. Protože problém s kriminalitou a nerozvinutou turistickou infrastrukturou bychom tím akorát odsunuli. vk

PĚT NejatraktivnějšíCH   míst ČESKÉ REPUBLIKY 1. Praha 2. Český Krumlov 3. Karlovy Vary 4. Kutná Hora 5. hrad Karlštejn

Největší lákadla 1. hrady a zámky 2. historická města a místa UNESCO 3. příroda (národní parky, hory) 4. lázně 5. církevní (zejm. židovské) památky a poutní místa Zdroj: Agentura CzechTourism

září 08

str. 40

Největší zájem je Spanilá jízda o integrované služby Zájem českých firem o nové informační a komunikační technologie (ICT) a způsob využívání elektronické komunikace a nových komunikačních technologií v jejich podnikání zjišťoval průzkum Hospodářské komory České republiky. Dotazníkové studie se zúčastnilo 1226 fi­ rem, které odpovídaly na 30 otázek z oblasti elektronické komunikace. Přitažlivé balíčky Z průzkumu např. vyplývá, že 70 % malých a středních firem má zájem o nákup nových ICT technologií při možnosti spolufinanco­ vání z evropských fondů. Více než 50 % malých a středních firem plánuje alespoň částečnou obnovu svého ICT vybavení do jednoho roku. Největší poptávka ze strany firem je po nabídce integrovaných služeb, díky nimž se pro podnikatele zjed­ nodušuje administrativa a dochází ke sní­ žení nákladů. Jedná se o balíčky služeb za paušální měsíční poplatek, kdy jedna dodavatelská firma poskytuje například vše od mobilních telefonů, pevné linky, interne­ tu, aplikací až k počítačům. „Hospodářská komora České republiky podporuje využívání elektronické komuni­ kace a moderních informačních technologií

v podnicích, stejně jako při komunikaci se státní správou,“ říká prezident Hospodář­ ské komory České republiky Petr Kužel. Z respondentů byli vylosováni výherci hodnotných cen. První cenu – LCD televizi, získala Jana Honková, majitelka odborného knihkupectví YAHO-i-centrum v Přerově, členka HK ČR (na fotografii jí cenu předává Jan Los, ředitel pro SME segment, Telefóni­ ca O2 Czech Republic). www.komora.cz

TROFEO NIKÉ je projekt na podporu turistického ruchu v naší republice. Hlavní myšlenkou projektu je propagace jednotlivých krajů, jejich měst a obcí, podnikatelských subjektů a turistických destinací na pozadí unikátních historických automobilů. Projekt spočívá ve spanilé jízdě historických vozidel konkrétním krajem. Trasa vede nejzajímavějšími místy s důrazem na regionální tradice a gastronomii. Součástí projektu jsou kromě spanilé jízdy doprovodné programy ve významných městech na trase, jejichž cílem je upozornit návštěvníky na jednotlivá turisticky zajímavá místa na území kraje. Letos dvakrát Letos v červenci se v Královéhradeckém kraji představil projekt TROFEO NIKÉ BOHEMIA 2008, jeho druhé pokračování je naplánováno na 19. – 21. září v kraji Pardubickém. Titulárním partnerem celého projektu je Česká centrála cestovního ruchu – Czech­ Tourism. Od prvního ročníku projekt významně podporuje HK ČR. Realizace projektu TROFEO NIKÉ je plánována i v dalších krajích. Více informací: www. trofeonike.cz Mgr. Evžen Doležal,

Foto: archiv

AKTUALITY

Nový rozměr obchodních cest Společnost Business Travel Club EU vám představuje aktuální nabídku unikátních obchodních misí. Našim klientům pomáháme objevovat nové obchodní příležitosti a kontakty na perspektivních trzích. Zároveň vytváříme programy k největším světovým událostem, veletrhům i ke kongresům, které sami aktivně vyhledáváme. Přicházíme se zcela unikátním konceptem „Business with pleasure“, za nímž se skrývá nová vize obchodních cest, vize, v níž obchodní cesta v sobě snoubí cestu za úspěchem i výjimečným zážitkem.

Aktuální nabídku všech projektů najdete na www.btclub.cz

Brusel

Kuba

5. 11. - 8. 11. 2008

Spolu s Česko-kubánskou obchodní smíšenou komorou jsme pro vás připravili deset dní nabitých kvalitními business a poznávacími programy na pulzujícím ostrově, který právě otevírá své trhy.

Vietnam

11. 10. - 23. 10. 2008 Vietnam, nový člen WTO, je po Číně nejrychleji rostoucí ekonomikou Asie. Naše mise je určena pro firmy, které chtějí zmapovat dynamický vietnamský trh a seznámit se se specifiky místní kultury a obchodní etikety.

Pro snazší komunikaci s úřady

Revoluční změnou, jež je součástí implementace směrnice, je zavedení tzv. procedury tichého souhlasu. Znamená to, že zásadně každé správ­ ní řízení, jež nebylo ukončeno v zákonem stanovené lhůtě rozhodnutím kompetentního úřadu, bude v důsledku nečinnosti nebo liknavosti takového úřadu končit rozhodnutím ve prospěch žadatele. Toto nové opatření HK ČR velmi vítá. Pro odstranění bariér na vnitřním trhu a lepší komunikaci podnikatelů s úřady budou připravovaným zákonem o vol­ ném pohybu služeb zavedena tzv. jednotná kontaktní místa, zřízena budou v krajských městech, centrální kontaktní místo bude zřízeno při ministerstvu průmyslu a obchodu v Praze. HK ČR je připravena se aktivně podílet na implementaci směrnice

Motivační programy pro firmy

o službách v praxi v souvislosti s poskytováním služeb jednotnými kontaktními místy. Zde mohou podnikatelé činit také podání vůči živnos­ tenskému úřadu – tato pracoviště tedy již de facto vykonávají i funkci tzv. Centrálního registračního místa. Je potřeba rovněž zmínit i další společný projekt hospodářské komory realizovaný ve spolupráci s MPO zaměřený na mimosoudní řešení spotřebitelských sporů. Připravovaný zákon o volném pohybu služeb přinese změnu také v ob­ lasti udělování povolení. Nově bude většina povolení udělována na dobu neurčitou, respektive se bude automaticky obnovovat. Tato změna je z pohledu Hospodářské komory ČR rovněž jednoznačně pozitivní. kom

Business Travel Club navázal exkluzívní spolupráci s CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU. Vytvořili jsme ojedinělý projekt: čtyřdenní studijni návštěvu unijní metropole. Zájemce o podnikání v EU čekají setkání s vlivnými představiteli euroinstitucí, ale také originální doprovodný program!

5. 11. - 15. 11. 2008

International Sports Marketing, s. r. o.

Do konce roku musí být do národního právního řádu implementována směrnice o volném pohybu služeb, přičemž implementační zákon o volném pohybu služeb je v současnosti předmětem meziresortního připomínkového řízení a vláda by jej měla projednat tento měsíc.

str. 41

2008 - 2009

Business Travel Club EU, s. r. o Tel.: +420 270 005 015, e-mail: [email protected] www.btclub.cz

Naše firemní motivační programy jsou moderním nástrojem, jak zefektivnit výkonnost vaší společnosti. Přesně podle potřeb a požadavků vaší společnosti připravíme unikátní incentivní program. Každý pojímáme jako samostatný speciální projekt v duchu jedinečného konceptu BTC „Business with pleasure“.

září 08

str. 42

str. 43

METROLOGIE

METROLOGIE

Další pozitivní aspekt – minimalizace přerozdělování finančních prostředků potřebných na technickou normalizaci

Aktuální situace v transformaci technické normalizace

Maximum ČSN v češtině Součástí transformace je i vytváření podmínek pro to, aby maximum ČSN bylo v českém jazyce. Provedení překladu však musí být jednoznačně podložené požadavkem na jeho zpracování a patřičným finančním zajištěním, protože se jedná o podstatnou část výdajů na zpracování ČSN. Hovořím-li o zefektivnění celého systému, nespočívá to pouze ve výrazné redukci personál­ ních kapacit národního normalizačního orgánu (NNO), ale též v nastavení optimálních podmínek pro fungování Technických normalizačních komisí (TNK) coby poradních orgánů NNO a ve výrazné změně struktury externích zpracovatelů úkolů/ projektů Plánu technické normalizace (PTN). Rádi bychom docílili stavu, kdy přímými smluvními partnery NNO budou sektorově, oborově oriento­ vané subjekty, které jsme začali nazývat „Centra technické normalizace“ (CTN). Optimální by bylo, aby tato CTN měla rozsah oborově co nejširší, tu­ díž, aby jich bylo co nejméně. Zásadně se změní přístup ke tvorbě ČSN. To je patrné už na změ­ něném Plánu technické normalizace a Plánova­ cích listech pro jednotlivé úkoly/projekty tvorby ČSN. Při využívání prostředků ze státního rozpoč­ tu bude důsledně vyžadován projev požadavku věcně příslušného ústředního správního úřadu, tedy většinou ministerstva. Z požadavku musí být patrné, o jaký způsob tvorby ČSN se má jednat včetně požadavku na případný překlad, resp. vydání ČSN v českém jazyce. Požadavek ústředního správního úřadu též může umožnit financování požadavku původně ze soukromé sféry, která sice požaduje zpracování ČSN, ale nemá, z důvodů různých, možnost požadovanou tvorbu ČSN uhradit.

Nejde však o pouhou institucionální změnu, ministerstvo rovněž stanovilo tři základní priority transformace. Tou první je zlepšení dostupnosti ČSN, a to zejména využitím elektronické formy, druhou prioritou je výrazné zlevnění ČSN, a to až o 50 % současného stavu. Třetí prioritou je zlep­ šení srozumitelnosti ČSN, což se týká obsahu, terminologie i kvality překladů do českého jazyka. Tři priority K naplnění první priority by mělo přispět zejména zpřístupnění všech platných ČSN v „certifikova­ ném“ elektronickém (pdf) formátu a umožnění individuálního tisku každému zaregistrovanému zájemci. Současně zůstane zachována nabídka profesionálně tištěných ČSN. Z dosavadních jednání lze předpokládat, že se do procesu zpřís­ tupňování i distribuce ČSN zapojí další subjekty jako např. Hospodářská komora ČR (HK ČR) prostřednictvím Jednotných kontaktních míst, Česká komora architektů, Česká komora auto­ rizovaných inženýrů, České sdružení stavebních inženýrů, Svaz podnikatelů ve stavebnictví a další.

HK ČR by též ráda nabídla podnikatelům, a to zejména malým, živnostníkům a řemeslníkům, různé podpůrné nástroje k využívání ČSN – rešer­ še a příručky správné praxe. Podobné služby též nabízejí někteří prodejci ČSN.

U ČSN je významný aspekt terminologie, u ČSN přebírajících mezinárodní či evropské normy je podstatná kvalita překladů

Naplnění druhé priority povede ke zlevnění přístupu k ČSN, zejména v elektronické podobě, ale předpokládá se i zlevnění u profesionálně tištěných ČSN. Tyto kroky mají umožnit výrazné zefektivnění celého systému, protože cílem není zvýšit nároky na státní rozpočet. Třetí priorita má

dva rozměry. Jeden je mezinárodní, respektive evropský, protože dnes je většina ČSN obsahově zpracovávána v mezinárodních či evropských normalizačních organizacích a tudíž ovlivnění jejich obsahu závisí na aktivní účasti expertů z ČR ze soukromé či státní sféry na procesu tvorby těchto norem. Podmínkou je projev zájmu a po­ třeby obsah norem ovlivňovat, kapacita expertů a jejich způsobilost. Tato aktivní účast by neměla být podmiňována jejím financováním výhradně ze státního rozpočtu, byť určitou podporu nevy­ lučuji. Národní rozměr spočívá v obsahu ČSN zejména u tzv. „čistých“ ČSN, tudíž norem, které jsou tvořeny pouze na národní úrovni. U všech ČSN je významný aspekt terminologie a u ČSN přebírajících mezinárodní či evropské normy je podstatná kvalita překladů. V oblasti terminologie jsou už přijímána opatření, která by měla zlepšit současný stav, přispět k jednoznačnosti ČSN a též k terminologickému souladu mezi ČSN a právními předpisy. Výsledky této práce též bu­ dou využitelné pro tvůrce právních předpisů v ČR a pro právníky lingvisty ve strukturách orgánů EU.

Foto: Shutterstock.com

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) rozhodlo o zrušení své příspěvkové organizace, Českého normalizačního institutu (ČNI) ke 31. 12. 2008. Součástí tohoto rozhodnutí je přijetí takových opatření, aby zabezpečování tvorby a vydávání českých technických norem (ČSN) bylo od 1. 1. 2009 vykonáváno v rámci Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ).

Pozornost od samého počátku Další zásadní změnou je, že v Plánu technické normalizace budou sledovány jednotlivé úkoly/ projekty tvorby ČSN od samého počátku jejich vzniku, tj. v případech tvorby těchto norem v mezinárodních či evropských normalizačních organizacích budou tyto úkoly/projekty zaneseny do PTN již v okamžiku jejich vyhlášení v těchto organizacích. V PTN pak budou sledovány až do momentu schválení příslušné ČSN (tento proces trvá obvykle až tři roky). Tímto přístupem též bude v PTN jasně vyjádřeno, kde bude probíhat aktivní účast expertů z ČR na tvorbě návrhu normy. Podmínkou pro zanesení úkolu/ projektu do PTN je samozřejmě zásadní počá­ teční rozhodnutí, že se takový úkol vůbec bude v ČR zpracovávat, tzn., že existuje požadavek na zpracování takové ČSN. Tento postup má různé varianty, ale není účelem této rámcové informace zacházet do podrobností.

Není to zestátnění… Závěrem mi dovolte několik obecnějších poz­ námek. Ozývají se hlasy, že tato transformace je „zestátněním“ technické normalizace. Bylo by samozřejmě možné pokusit se jít důsledně cestou privátní, ale při masivní finanční podpoře státu, která musí být zachována, aby celý systém „nezkolaboval“, protože soukromý sektor není ochoten či schopen tuto činnost komplexně převzít. A návrat do spolkového uspořádání typu Rakousko či Německo, postaveného na členství, členských příspěvcích a aktivní účasti soukromé­ ho sektoru včetně financování, se za uplynulých

Součástí transformace v žádném případě není zasahování státu do tvorby ani do věcného obsahu ČSN

15 let ukázal jako nereálný. A co je podstatné, součástí transformace v žádném případě není zasahování státu do tvorby ani do věcného obsa­ hu ČSN. I nadále budou důsledně ctěny zásady a správná praxe tvorby technických norem. Uživatelé ČSN by ovšem mohli uvítat skuteč­ nost, že realizací výše uvedených priorit a změn se výrazně omezí obchodní charakter vydávání a distribuce ČSN i způsob zpřístupnění či ceno­ tvorby bude mít mnohem více charakter „veřejné služby“. V situaci, kdy jsou technické normy stále více využívány na podporu řádné implementace právních předpisů tím, že při dodržení zása­ dy jejich obecné nezávaznosti jsou k právním předpisům tzv. harmonizovány, resp. určeny a je využíván princip „předpokladu shody“, je

maximální snaha státu o zpřístupnění ČSN za co nejvýhodnějších podmínek pochopitelná. Tak, jak jsou snadno přístupné platné právní předpisy, stejně by měly být co nejsnadněji přístupné i technické normy. Finále transformace Tento způsob transformace by též mohl mít další pozitivní aspekt, kterým by bylo minimalizovat přerozdělování finančních prostředků potřebných na technickou normalizaci mezi veřejnou a sou­ kromou sférou. Hovořím o takovém nastavení systému, který by využíval partnerství mezi ve­ řejným a soukromým sektorem. Tedy prostředky státního rozpočtu by byly primárně používány pro financování patřičného rámce, potřebného pro zaručení tvorby a vydávání ČSN (viz též § 5, odst. 1, zákona č. 22/1997 Sb.,) a bylo by zcela transparentní, co za tyto prostředky bude zaru­ čeno. Soukromý sektor, tj. podnikatelé, průmysl, služby, by „své“ prostředky vynakládal přímo

především na aktivní účast v procesu tvorby ČSN a dále na financování prací, které by požadoval, ale u nichž by nebyl deklarován „veřejný zájem“ požadavkem ústředního správního úřadu. Tyto prostředky by byly v Plánu technické norma­ lizace zohledňovány. Takováto „dělba práce a financování“ by celý proces také mohla výrazně zefektivnit i zkvalitnit. Na celém procesu transformace nyní intenzivně pracujeme, tj. ÚNMZ, ČNI, MPO a hospodářští partneři, zástupci soukromého sektoru, podnika­ telské sféry. Maximum výše uvedeného chceme uvést do života k 1. lednu 2009 v souvislosti s institucionální změnou. Ing. Alexander Šafařík-Pštrosz, předseda ÚNMZ

září 08

str. 44

str. 45

pokr

Foto: Shutterstock.com

nový daňový řád

Nový daňový řád bude spravedlivější

Pestrý televizní kaleidoskop příběhů, osudů i zkušeností – jedinečný seriál postřehů, komentářů a rad hlavně pro živnostníky a podnikatele, včetně začínajících, je opět připraven nabídnout divákům zajímavé reportáže. Každý čtvrtek na ČT 1 v pozdních večerních hodinách, po letní přestávce opět můžeme sledovat POKR, který připravil řadu nových zajímavých témat.

Zákon o správě daní a poplatků bude nahrazen novým daňovým řádem, který je součástí připravované reformy daňového systému 2010. Nový daňový řád přináší mnoho podstatných změn, které přispívají k rychlejšímu a v rámci možností spravedlivějšímu výběru daní. Zákon je pro uživatele přehlednější a sro­ zumitelnější. Zákonodárce se snažil přesně definovat jednotlivá ustanovení tak, aby v jednom odstavci byly soustředěny věty, které spolu souvisejí a zároveň se snažil o co nejmenší „legislativní plevelení“, tzn., aby se co nejméně odkazovalo na předchozí ustano­ vení, která komplikují už tak velmi legislativně náročnou normu. Co se týká rozsahu, zde došlo k podstatnému rozšíření z důvodů roz­ pracování části týkající se daňové exekuce, která není v současném zákoně o správě daní a poplatků v takovém rozsahu řešena a správce daně musí ve věci exekuce postu­ povat podle občanského soudního řádu. Pozitivní krok – elektronizace Cílem nového daňového řádu dle § 1 odstavce 2 je správné zjištění a zaplacení daně ve vztahu k veřejným rozpočtům, což je oproti současné úpravě přesnější než pouhé nekrácení daňo­ vých příjmů. Dále byly provedeny pozitivní kroky ve věci elektronizace správy daně a poplatků. V budoucnu nebude muset daňový subjekt poskytovat správci daně přílohy a potvrzení k předkládanému daňovému přiznání, protože navržený systém umožní správci daně tyto informace získávat z informačního systému. Hlavním přínosem nového daňového řádu je odkladný účinek odvolání v případě, že daňovému subjektu je doměřena daň vyšší, než jakou přiznal v daňovém přiznání. Podle nového daňového řádu nemusí subjekt, který podá odvolání, doměřenou daň zaplatit, ani nemůže být z tohoto titulu exekuován, a to v průběhu odvolacího řízení. Na jeho účtu tedy nebude evidován nedoplatek, protože v tomto případě

bude mít odvolání odkladný účinek. Splatnost doměřené daně bude 15 dní po skončení odvolacího řízení. Zkrácení lhůty Další podstatnou změnou je zkrácení lhůty pro zaplacení splatné daně. Podle navrhované úpravy musí být daň na účtu správce daně nej­ později poslední den lhůty, kdy vzniká daňovému subjektu povinnost podat daňové přiznání, tzn. 31. března nebo 30. června. Nová úprava umož­

Cílem nového daňového řádu dle § 1 odstavce 2 je správné zjištění a zaplacení daně ve vztahu k veřejným rozpočtům

ní správci daně dříve disponovat s vybranými daňovými příjmy než doposud. Na druhou stranu to může mít negativní vliv na peněžní toky daňo­ vých subjektů, které budou muset posílat peníze minimálně tři dny před uplynutím lhůty, protože taková je průměrná délka peněžního transferu v rámci mezibankovního styku. V novém daňovém řádu je také pamatová­ no na závazné posouzení správce daně, tzv. „editační povinnost“. Hospodářská komora ČR dlouhodobě prosazuje myšlenku všeobecné editační povinnosti, tzn., správce daně by měl mít povinnost na požádání daňového subjektu vydat závazné stanovisko všeobecně k jaké­

POKR pro podnikatele

mukoli daňovému problému. Tato povinnost je v novém daňovém řádu akcentována, prozatím však ne v plném rozsahu, tak jak by si HK ČR představovala. Změny se dočkal také „institut vstupu do obydlí“, který je v rozporu se Základní listinou práv a svobod (nedotknutelnost obydlí). Hospodářská komora ČR v této věci důrazně intervenovala v rámci připomínkového řízení a žádala přepracování uvedeného ustanovení ve smyslu snížení pravomocí správce daně v rámci místního šetření. Připomínky HK ČR sice nebyly zapracovány v plném rozsahu, ale i tak došlo částečně k zvýšení práv kontrolovaných osob, neboť současná úprava umožňuje správci daně vstup bez ohledu na souhlas či nesouhlas dotčené osoby. A nový daňový řád právě popi­ suje situaci, kdy tento souhlas není udělen, a to tak, že stanoví zpřísněné podmínky pro vstup do prostor daňového subjektu. Oslabení „institutu mlčenlivosti“ Jako negativum lze v novém daňovém řádu chápat oslabení „institutu mlčenlivosti“. Dle no­ vého návrhu dochází k rozšíření okruhu institucí, ke kterým správce daně nemusí zachovávat mlčenlivost a může tedy poskytovat informace vztahující se k daňovým povinnostem daňového subjektu. Návrh daňového řádu je připravován již řadu let a to i za aktivního přispění Hospo­ dářské komory ČR. Pro podnikatele přináší řadu významných zlepšení především v oblasti snížení administrativních nákladů, avšak jsou zde úskalí, která je třeba ještě překonat a dopracovat. V neposlední řadě je zde vytvořen prostor k jed­ notnému výběru daní, sociálního a zdravotního pojištění, což se zdá být dobrým krokem. kom

Na co se můžeme těšit? Romantik Luboš Jerry Procházka je odkojen tátovými Rodokapsy. A protože takových, jako je on sám, je u nás díky národní trampinko­ vé tradici spousta, rozhodl se založit wes­ ternové městečko. V Boskovicích ve starém lomu plném odpadků. Ty bylo třeba nejdříve odvézt. To ale byla hračka proti úskalím, jaká na podnikatele, který umí jezdit na koni i házet lasem, čekala. V reportáži, která bude odvysílaná v POKRu podnikatel Pro­ cházka hovoří o úskalích, jakým musel čelit při čerpání peněz z Evropské unie. Svěřuje se, jak si vzhledem k složitosti žádosti musel platit poradce, nevynechá ani fakt, že si pro zajištění projektu musel půjčit peníze, takže ve výsledku velkou část financí z EU pohltil samotný proces získání. A to je ještě nejisté, zda bude žádost o podporu po­ souzena kladně. Takže ve chvíli, kdy žádal o peníze na propagaci z ROP (Regionální operační program), již musel připravovat propagační materiály, na ně uvádět loga EU

a krajského úřadu, aniž věděl, zda ho tyto instituce skutečně podpoří. L. J. Procházka však neběduje, jen se dělí o zkušenosti a bude rád, když podobným „dobrodruhům“, kteří mají daleko od „zla­ tokopů“, jak si někdy ta závistivější část národa myslí, jeho rady z televizní obrazovky pomohou a poslouží.

Věčný boj vede farmářský pár s řadou nesmyslných nařízení, jako je třeba zákaz zbavovat kůzlata rohů Vlci a kůzlátka Jak se žije lidem, co podnikají na malé eko­ farmě, vypráví druhý z vybraných příběhů POKRu. Zavede nás do nejsevernějších

Čech, na kozí farmu v Dolním Podluží, kde manželé Dvořákovi na pěti hektarech prona­ jaté půdy chovají stádo bílých krátkosrstých koz s vysokou dojivostí a kvalitou mléka. Od dubna do listopadu jsou kozy na pastvi­ nách. Farma se zabývá výrobou a prodejem mléka a sýrů. A protože pracuje bez dotací a je třeba uživit se, má i rekreační ubytovací zařízení. Věčný boj vede farmářský pár s řadou nesmyslných nařízení, jako je třeba zákaz zbavovat kůzlata rohů, z důvodů, že prý je to neekologické a nehumánní. Růžky jsou však nevyvinuté a mají kořen jen v kůži, čímž je zákrok jednoduchý a nebolestivý. Naopak probodnuté vemínko rohem je mnohem horší problém, vysvětluje farmářka Alena Dvořáková „V roce 2001 Unie zavedla nesmyslné značkování koz tzv. náušnicemi,“ ukazuje na masivní plastové značky. „Zvíře tím strašně trpí, každou chvíli značkou zavadí o plot či větve stromů a není dne, abychom nemuseli ošetřovat natržené ucho. Špatně se to hojí, zvířata trpí, klesá doji­ vost. Francouzi si vymohli výjimku, my se nemůžeme vrátit k původnímu praktickému tetování…“ Korespondence s ministerstvem zeměděl­ ství i Bruselem připomíná stoh, díky ne­ smírnému úsilí v boji s větrnými úřednickými mlýny se ale již blýská na lepší časy. I laik se zarazí při posledních slovech o klackách házených pod nohy: „Víte, že nám kupříkladu kontroloři měřili, jak vysoko máme posečenou trávu? Dokon­ ce na mně chtěli, abych denně, když jdu ve dvě v půl třetí spát, vypočítával, kolik naše zvířata vyprodukovala exkrementů!,“ usmívá se hořce farmář Karel Dvořák. A to už ani nehovoří o tom, že zatímco kupříkla­ du v Rakousku farmáři plácají sýr rukama, oni musí mít bezdotykovou výrobu a nerez vybavení za statisíce. To byly ve zkratce dva zajímavé příběhy, které nabídne po prázdninové přestávce podzimní seriál postřehů, komentářů a rad nejen pro živnostníky a podnikatele. icer

NA ADRESE WWW.POKRSERVIS.CZ DIVÁCI NALEZNOU ODPOVĚDI NA SVÉ OTÁZKY, TÝKAJÍCÍ SE PODNIKÁNÍ, PROTOŽE POKR PŘINÁŠÍ ZAJÍMAVÉ PODNĚTY A INFORMACE PRO SOUČASNÉ A MOŽNÁ I BUDOUCÍ PODNIKATELE. V KOMOŘE.CZ PRAVIDELNĚ AVIZUJEME NEJZAJÍMAVĚJŠÍ PŘIPRAVOVANÉ NÁMĚTY. VÍCE NA: http:/WWW:CESKATELEVIZE. CZ/ PROGRAM/ PODNIKTELSKYSERVIS

září 08

str. 46

str. 47

firemní finance

firemní finance

Zajištění proti měnovému riziku Samotná síla české koruny, která i přes urči­ té oslabení dělá našim exportérům nejednu vrásku na čele, je jen jedením z dílů sklá­ dačky rizik hrozících našim firmám a podni­ katelům. Dalšími jsou drahá ropa, rekordní ceny mědi a obilovin a vůbec boom cen všech komodit, které firmám výrazně zvyšují i náklady na produkci či poskytování služeb. Mnoha problémům však lze předejít tím, že se ať už jako investor, nebo jako společnost efektivně zajistíte proti některým z výše zmíněných rizik. Nebezpečí za každým rohem Pro různé podnikatelské subjekty je vnímání měnového rizika stále zásadnější, jelikož se od něj často odvíjí jejich úspěch či neúspěch a někdy dokonce i samotná existence. Učebnicovým příkladem je firma exportující své zboží do zahraničí a realizující tak své tržby v jiné měně než svou spotřebu. Tako­ výchto, byť jen drobných firem jsou v České republice tisíce a málokterá z nich je proti kurzovým pohybům správně ochráněna. Přitom využitím správných zajišťovacích prostředků by jim odpadla spousta staros­

tí a v konečném důsledku by se zajištění transformovalo do konkurenční výhody oproti firmám, které na něj zapomněly. Vedle exportérů sem patří i firmy, které například drží část svých aktiv v eurech, nebo mají výrobní závody v zahraničí. Pro všechny tyto subjekty je zajištění takřka nezbytností. Otázka tedy zní, jak na to?

Učebnicovým příkladem je firma exportující zboží do zahraničí a realizující své tržby v jiné měně než svou spotřebu

Řešení pro každého Ještě než popíšeme, jak se zajišťovat, neboli hedgeovat, je nutné eliminovat mýtus, který o zajišťování koluje. Často se totiž lze setkat s tím, že investoři nebo firmy žijí v domnění, že se jedná o praktiky přístupné pouze vel­

Trh se začíná malým firmám přizpůsobovat a podle toho vypadá i nákladovost a dostupnost zajišťovacích produktů

kým hráčům a je nutné zajišťovat obrovské nominální hodnoty. Samozřejmě to tak není. Trh se začíná malým firmám přizpůsobovat a podle toho vypadá i nákladovost a dos­ tupnost zajišťovacích produktů. Na finanč­ ním trhu je sice řada společností, které nabízejí zajištění od 20 000 EUR, ale také společnosti, které vás zajistí již od podstat­ ně nižších částek – 1000 EUR nebo USD. U vyšších sum se jedná většinou o forwardy nebo měnové swapy, u nižších o Kontrakty na vyrovnání rozdílu (CFD), což jsou finanční deriváty podobné forwardu – jen s tím rozdílem, že při vypršení kontraktu nedojde k fyzické dodávce měny nebo měnové opce. Jak proces probíhá? Zajišťování jako takové není nikterak složitou záležitostí, doba pokročila a provedení může být otázkou několika kliknutí do počítače z kanceláře nebo bytu. Pojďme si vysvět­ lit, jak proces zajištění měnového rizika probíhá. Dejme tomu, že se bude jednat o aktiva ve výši 10 000 EUR. Je jedno, jestli jsou to prostředky investované v cizí měně nebo třeba pohledávka vývozně orientované společnosti, jejíž zaplacení proběhne za tři měsíce. Důležité je to, že v případě posílení koruny bychom na této pozici tratili. Na vý­ běr máme několik výše zmíněných instru­ mentů. Pro tak malou částku však připadá v úvahu především CFD nebo opce. CFD jsou finanční deriváty operující na základě finanční páky, což znamená, že k zajištění

10 000 EUR vám postačí složení mnohem menší sumy peněz. Výše této zálohy neboli marže se liší společnost od společnosti, pro náš příklad poslouží páka 1:100. To zname­ ná, že pro zajištění oněch deseti tisíc eur budete potřebovat pouhých 100 eur na ote­ vření pozice, což dnes činí asi 2430 Kč. Cenou CFD je tzv. spread, neboli rozdíl mezi nabídkovou a poptávkovou cenou; ten se opět může lišit, ale měl by vzhledem ke zmiňovanému objemu být méně než pět set korun. Prostředky na účtu je však dobré mít vyšší, než je marže, je totiž potřeba, aby účet odolal nepříznivému pohybu a pozice se z důvodu margin call (výzva k doplnění prostředků) sama neuzavřela.

Foto: Shutterstock.com

Řada českých firem a investorů žije v domnění, že zajištění proti měnovým rizikům je přístupné prakticky pouze velkým hráčům a že je nutno zajišťovat obrovské nominální hodnoty. To už dávno není pravda.

jedná o právo, nikoli povinnost, vyplývá spousta výhod. Jednou z nich je fakt, že nenesete žádné riziko, neexistuje margin call a v podstatě po dobu existence opce odpadá spousta starostí a pozice se ne­ musí hlídat. Druhou, výraznější výhodou je, že v případě, že by koruna naopak začala oslabovat, pozice by začala po zaplacení prémie vydělávat, což u CFD neplatí. U CFD se tedy jedná pouze o zafixování na určitém kurzu, a pohyb nahoru nebo dolů už nic ne­ změní, jelikož se vyrovná zisk na zajišťované a ztráta na zajišťující pozici, součet by tedy měl být co nejbližší nule. V případě opce by se při oslabení koruny zisk po odečtení zaplacené opční prémie přičetl k zisku ze zajišťované pozice. Mezi slabé stránky opcí se řadí fakt, že jsou dražší než CFD. Oba instrumenty se liší i v dobách expirace, kdy opce jsou standardně dostupné s maximál­ ní expirací půl roku a CFD až jeden rok.

Opce bez marže Opce jsou naprosto odlišným instrumentem a žádná marže se zde neskládá, byť fi­ nanční páka funguje naprosto stejně. Opce jsou specifickým podmíněným derivátem, který vám dává právo nákupu nebo prodeje podkladového aktiva a cenou opce je tzv. opční prémie, která zároveň představuje horní hranici ztráty. Ze skutečnosti, že se

Bez speciálních znalostí K tomu, aby firma byla schopna sama bez cizí pomoci zajišťovat rizika, není potřeba žádných výrazných znalostí finančních derivátů. V podstatě se jedná o počítání na úrovni třetí třídy základní školy a i k tomu existují na internetu volně dostupné kalkulátory. Nejdůležitější je si uvědomit jednu zásadní věc. Pozice, pomocí které zajišťujeme, tedy opce nebo jiný derivát, musí vždy mít opačný ziskový scénář než pozice zajišťovaná. To zname­ ná, že pokud budeme na poklesu kurzu eura tratit, musíme si otev­řít pozici, která bude na poklesu eura vydělávat, tedy krátká (prodejní) pozice u CFD nebo nákup put opce. Dalším faktorem je pak objem, který je potřeba zajistit. Ten by měl být v případě měn totožný na obou pozicích. V případě některých komodit se mohou objemy lišit, ale to je již obsahem pokroči­ lejších debat. Nutné je rovněž pochopit, že cílem hedgingu není zisk, nýbrž jen a pouze eliminace rizika plynoucího z nepříznivého pohybu kurzů. Hedging takřka nezbytný Podtrženo a sečteno, hedging je pro firmy vystavené výše zmíněným vlivům v dnešní dynamické době téměř nezbytností. Kromě eliminace případných ztrát z faktorů, které jako malá nebo střední firma nemáme šanci ovlivnit, dochází i k přesnějšímu finanč­ nímu plánování a tím menším výkyvům a větší důvěře věřitelů a investorů. To vše s minimálními náklady a naprostou dostup­ ností a jednoduchostí. Určitě je potřeba se do budoucna nad možností zajištění zamys­ let a v případě nejistoty vyhledat odbornou pomocnou ruku. Michal Ruml

Tip měsíce: Srpnová novinka GE Money Bank Až 5 milionů korun bez zajištění půjčí nově podnikatelům GE Money Bank. Od srpna nabízí novou variantu kontokorentního úvěru Operativ Business, v rámci níž tak lze získat ek bez zajištění jednu z nejvyšších část pro a na trhu. Kromě toho bank podnikatele připravila další novinky – na 1,5 milionu korun zvýšila úvěrové ness maximum u kontokorentu Flexi Busi í horn ek, ásob a na 10 milionů, tedy dvojn rativ Ope u úvěr verze hranici zajištěné Business. Pro začínající podnikatele je připraven kontokorent Mini Flexi Business s úvěrovou hranící 100 tisíc korun bez nutnosti předložení daňového přiznání.

Tip na knihu

13 účinných : strategií pro obchodní vyjednáván í

Teprve získání souhla­ su dělá vyjedn ávání úspěšným. Proč se to některým da ří lépe než osta tním? Co při vyjednáv ání funguje a co ne? Zkušený podn ikatel a poradc e čtivě přibližuje 13 st rategií, které vá m při obchodním vy jednávání zajis tí žádoucí průlom k souh lasnému stanov isku partnera. Knih a je inspirujícím rádcem nejen pro obch odníky, ale pro všechny, kteří chtějí při vyjednávání v pr acovním i soukromém živ otě účinněji dosahovat svýc h cílů.

Tip na firmu: GRUND, a. s.

0, když se Firma vznikla v lednu 199 li, že začnou manželé Grundovi rozhod nových pel podnikat ve výrobě kou ikaly v jejich vzn bky výro ní předložek. Prv se výroba ně tup pos ku, dom rodinném lup cha y, kde už rozšířila do jejich horské covnic.   pra bylo zaměstnáno 12 ý závod s 50 nov la vře ote V r. 1992 firma byla vybu­ pracovníky. V roce 1997 í pokrývá dována přádelna, která nyn výrobu kou­ pro e veškerou potřebu příz asné době ouč V s . žek dlo pelnových pře covníků má GRUND přes 220 pra než více do  je ortu exp bky ýro a v 30 zemí.

září 08

str. 48

str. 49

osobní finance

osobní finance Překlenovací nejasnost Posláním překlenovacích úvěrů je překlenout dobu, než splníte podmínky na přidělení řádného úvěru ze státního spoření. Ales­ poň pod podobným sloganem je propagují stavební spořitelny. Když se nad tím trochu zamyslíme, uvidíme na první pohled určitou nejasnost. Pomocí překlenovacího úvěru si půjčíte vysoké částky, například dva miliony Kč. Ale většina stavebních spoření je uzavře­ na na cílové částky kolem 250 000 Kč. Jak to, že najednou dostanete o tolik víc? Chybí totiž zdůraznit důležitý mezikrok: při žádání o překlenovací úvěr si musíte rovněž navýšit svou cílovou částku na spoření, tak aby od­ povídala výši „překlenováku“. Budiž přičteno k dobru spořitelen, že u většiny nemusíte navíc platit za rozdíl mezi starou a novou cílo­ vou částkou více než pár korun. Zpracování a vyřízení překlenovacího úvěru již zdarma není, ale obecně vzato zaplatíte méně než u hypotéky. Za vedení účtu platíte obdobně jako u řádného úvěru kolem 300 Kč ročně.

Dokonalá konkurence hypoték? Zájemci o půjčku na bydlení většinou zamíří do některé z hypotečních bank. Pouze pokud mají uzavřené stavební spoření, napadne je zeptat se i u své stavební spořitelny. Přitom překlenovací úvěry posunuly úvěry spořitelen do pozice tvrdých konkurentů hypoték.

Srovnání překlenovacích úvěrů Stavební spořitelna

Překlenovací úvěr

Úrok

ČMSS - Liška

Kredit Standart

3,7 nebo 4,0

ČMSS - Liška

Kredit 90

4,7 - 5,7 %

ČMSS - Liška

Topkredit

4,1- 4,7 %

ČMSS - Liška

Topkredit Plus

4,1 - 5,3 %

ČMSS - Liška

Tophypo

4,5 - 4,9 %

Modrá pyramida

Hypoúvěr 100

5,59 %

Modrá pyramida

Hypoúvěr Garant

od 5,25 %

Modrá pyramida

Hypoúvěr Garant 100

5,89 %

Modrá pyramida

Hypoúvěr

od 4,69 %

Raiffeisen SS

Nízká hyposplátka

od 5,10 %

Raiffeisen SS

Horizont

od 4,90 %

Raiffeisen SS

Dobrý známý

5,30 %

Raiffeisen SS

Vzájemná důvěra

6,50 %

Raiffeisen SS

Úvěr Bez čekání

3,90 %

Raiffeisen SS

Spektrum

4,90 - 6,90 %

Raiffeisen SS

Úvěr Družstevní bydlení

6,50 %

SSČS - Buřinka

Trend

6,35 % pevná

SSČS - Buřinka

Hypo Trend

4, 95 % variabilní

SSČS - Buřinka

Hypo Trend s pevnou úrokovou sazbou

5, 95 % pevná

Wüstenrot SS

Družstevní byt

6,30 %

Wüstenrot SS

Partner

5,5 - 6,6 %

Wüstenrot SS

Superúvěr

2,5 - 5,3 %

Nejdříve totiž uzavíráte spoření, nebo pokud ho už máte, tak pravděpodobně navyšujete cílovou částku. Poté platíte úroky z překlenovacího úvě­ ru, dospořujete a teprve potom přecházíte na fi­ nální řádný úvěr. Úroky z překlenovacích úvěrů na vyšší částky se pohybují velice podobně jako u hypoték s tím, že při splácení se nesnižuje jis­ tina úvěru – hradíte pouze samotné úroky, což půjčku zdražuje. Úroky u řádných úvěrů jsou pak o něco nižší. Podívejme se teď na mecha­ nismus překlenovacích úvěrů podrobněji. Novodobá půjčka na bydlení Překlenovací úvěry nebyly spořitelnami posky­ továny odjakživa. Jde o produkt posledních několika let, který smazal konkurenční nevýho­ du oproti hypotečním bankám. Dlouhá čekací doba, nutnost naspoření nezanedbatelné část­ ky a nepravděpodobnost poskytnutí vyšších půjček byly faktory, které snižovaly dostupnost a atraktivnost řádných úvěrů ze stavebního spoření pro zájemce o vlastní bydlení. „Překle­ nováky“ umožnily „překlenout“ dobu do při­ dělení řádného úvěru. Jsou nabízeny ihned po uzavření smlouvy s výběrem už od nulové akontace. Právě díky boomu překlenovacích úvěrů se můžete dostat i k několikamilionovým obnosům, a to nejen na vlastní bydlení, ale například i na družstevní byty. Výhody a nevýhody meziúvěrů Překlenovací úvěry, někdy nazývané meziúvě­ ry, postrádají všechny výše uvedené „špatné vlastnosti“ a činí spořitelny rovnocenným part­ nerem hypotečních bank. K přidělení překle­ novacího úvěru nemusíte mít nic naspořeno;

spořitelny vám ho nabídnou ihned pouze pod podmínku uzavřeného stavebního spoření, a to i u konkurenční spořitelny. Výhoda nulové akontace je často podporována garancí úro­ kové sazby na celou dobu splácení. Nicméně se stálým zvyšováním nabízeného objemu finančních prostředků a doby splatnosti nedokázaly spořitelny výhodu fixování úplně udržet a v některých případech ji nabízejí „už jen“ na šest let. Dalším pozitivem je obvyklá možnost splacení překlenovacího úvěru bez

Jde o produkt posledních několika let, který smazal konkurenční nevýhodu oproti hypotečním bankám

nějakých sankcí. Čemu se ovšem nevyhnete, je povinnost ručit od určité částky (například 300 000 Kč) zástavním právem k nemovitosti. Možnosti ručení jsou nicméně u spořitelen benevolentnější a v mnoha případech se lze obejít bez nemovitosti. Navíc váš minimální čistý příjem stačí být průměrně o několik tisíc nižší, než jaký požadují hypoteční banky. Poslední výhodou, plynoucí z popularity sta­ vebního spoření, je často aplikovaná možnost sloučit více smluv stavebního spoření v jedné rodině, a díky tomu si zajistit příznivé podmín­ ky poskytnutí a splácení v budoucích letech.

Foto: Shutterstock.com

Těžká volba Volba, zda se při pořizování vlastní nemovitosti obrátit na hypoteční banku či stavební spořitel­ nu, však není zdaleka jednoduchá. Zatímco hypoteční banka vám nabídne jasně stanove­ ný úrok a poplatky – například 5,89 % na 5 let s poplatkem za zpracování 0,8 % z výše poskytnutého úvěru – u úvěru od spořitelny to tak jednoduché není.

Úroky se prodraží Mechanismus splácení funguje tak, že splácíte pouze úroky, a až poté, co dosáh­ nete podmínek k přidělení řádného úvěru (běžně za několik let), začnete splácením snižovat i jistinu úvěru. Ještě přesněji řečeno, i po přidělení překlenovacího úvěru stále spoříte na svém „stavebku“, a to až do chví­ le, kdy dosáhne ze smlouvy nutné procento výše vkladů. V té chvíli se překlenovací úvěr překlopí (některé spořitelny udávají i limit, do kterého to musíte stihnout) na úvěr řádný a dojde rovněž k úpravě úrokové sazby. Celková výše úvěru se rovněž o něco sníží vašimi, do té doby naspořenými prostředky. Poté teprve začne klasické splácení závislé na době splatnosti a úrokové sazbě. Celkový průběh půjček od stavebních spořitelen se tak dá rozdělit na tři fáze nákladů: nejprve zaplatíte za smlouvu o stavebním spoření a překlenovací úvěr, pak platíte úroky za pře­ klenovací úvěr a přitom dál spoříte, abyste splnili podmínky – v poslední fázi platíte standardně úroky za úvěry (sice se sníží jejich sazba, ale i po několika letech ve fázi překle­ novacího úvěru je dlužná částka stále stejná) a splácíte jistinu. Celkové náklady na úvěr od stavební spo­ řitelny je potřeba individuálně propočítat. Teprve poté zjistíte, zda vám taková půjčka vyjde výhodněji než na první pohled jedno­ dušší hypotéka. Pokud byste chtěli vyjádření, v jakých případech jsou obecně produkty spořitelen výhodnější, můžeme si dovolit uvést rekonstrukce, pořízení družstevního bytu a půjčky o menších částkách, kdy ne­ chcete, nebo nemůžete ručit nemovitostí. Tomáš Skolek

Bonita – brána k úvěrům

Při žádosti o úvěr bychom měli být připraveni na to, že si nás finanční instituce před jejím schválením pořádně „proklepne“ a často ji i zamítne. Nejčastějším důvodem je nedostatečná bonita. Většina z nás, kdo jsme již někdy v bance či jiné finanční instituci žádali o půjčku, se s ter­ mínem bonita už určitě setkala. Ano, existují i finanční instituce, které bonita klientů vůbec nezajímá, ty si ale za své půjčky nechávají řád­ ně „zaplatit“. Bonita klienta je pro banku totiž tím nejzákladnějším ukazatelem, který ovlivňuje její rozhodnutí, zda úvěr klientovi schválí, či ni­ koliv. Kromě bonity jsou tu samozřejmě i další faktory, jako je například úvěrová historie kli­ enta, kterou banka a dnes už i ostatní finanční instituce zjišťují z úvěrových registrů. Nicméně vlastní bonita klienta je v konečném důsledku pro banku stále nejdůležitější.

Nezávisí pouze na příjmech Pokud máte vysoké příjmy, pak se vás problémy s bonitou spojené nijak nedotknou. Měli byste však být připraveni na to, že si

Existují i finanční instituce, které bonita klientů vůbec nezajímá, ty si ale za své půjčky nechávají řádně „zaplatit“

str. 50 vás banka před schválením úvěru pořádně „proklepne“ a často i z různých důvodů úvěr zamítne. Níže zmíněné způsoby, jak zlepšit svoji bonitu, vám pomohou k tomu, aby vaše šance na schválení úvěru byla vyšší. Řada lidí si dnes pojem bonita plete s výší příjmů. Ta je sice nedílnou součástí výpočtu bonity, zdaleka však ne jedinou. Kromě příjmů sleduje totiž banka i klientovy výdaje. Bonitní je klient tehdy, pokud mu po odečtení měsíční splátky požadovaného úvěru, částky životního minima a dalších pravidelných výdajů (pojiš­ tění, leasing, jiné úvěry) od jeho čisté měsíční výše příjmů zbude ještě určitá finanční rezerva.

například z pronájmu nemovitostí, vyžaduje banka doklady, z nichž plyne výše těchto příjmů a doba jejich trvání. Určitou možností, jak zvýšit šanci na schválení úvěru přes výši příjmů, je uvést další osoby jako spolužadatele o úvěr. Tím se započte i jejich výše příjmů, čímž se zvýší žadatelova bonita. Tato varianta bývá často využívána u hypoték, kde lze často uvést až čtyři spolužadatele.

U příjmů ze závislé činnosti totiž banky požadují potvrzení o příjmech zpravidla za posledních šest měsíců až dva roky

je úroková sazba úvěru. Tu stanovuje banka a klient ji může ovlivnit právě svou bonitou, způsobem zajištění úvěru či u hypoték volbou doby fixace úrokové sazby. Konečná podoba Jednou z položek, kterou banka od výše žadatelova měsíčního příjmu odečítá, je výše životního minima. Ta se odvíjí od počtu členů domácnosti a jejich věku. Tuto položku lze samozřejmě ovlivnit jen stěží a z její logiky vyplývá, že samostatně žijící osoba bude mít podstatně vyšší šanci na úvěr než například čtyřčlenná rodina.

Foto: Shutterstock.com

osobní finance

Klenoty České republiky – luxusní a originální propagace kulturně-historického bohatství a potenciálu současného českého průmyslu a obchodu.

Dvě samostatné vícejazyčné fotografické knihy ve společném reprezentativním balení, doplněné o oficiální prezentační DVD o České republice dodané agenturou CzechTourism a DVD s kultovním českým filmem Jiřího Menzla Ostře sledované vlaky. Doprovodná putovní výstava velkoformátových fotografií a webová prezentace.

KNIHA A

160 fotografií – památky Unesco, historická centra měst, církevní stavby, technické památky, lidová architektura, příroda. Vyvážené střídání ročních i denních období, leteckých a pozemních záběrů.

KNIHA B

Tolik tedy základ výpočtu bonity. Podívejme se blíže na jednotlivé položky výpočtu a jakým způsobem je lze ovlivnit tak, aby žadatel o úvěr zvýšil svou šanci na schválení požado­ vané půjčky. Lze ji zlepšit? Výši příjmů lze samozřejmě ovlivnit jen stěží, snad jen změnou práce na místo, kde si klient vydělá více. To ovšem nepřipadá v úvahu, pokud žadatel půjčku potřebuje co nejdříve vyřídit. Proč? U příjmů ze závislé činnosti totiž banky požadují potvrzení o příjmech zpravidla za posledních šest měsíců až dva roky a pod­ mínkou je, že žadatel nesmí být v tříměsíční zkušební době. Má-li žadatel příjmy z podniká­ ní, požadují banky předložit daňové přiznání, a to zpravidla za jedno až dvě zdaňovací období zpět. V případě jiných zdrojů příjmu,

Vliv i na úrokové sazby Další položky jsou již výdajové a hned tu první, tedy měsíční výši splátky, lze ovliv­ nit poměrně snadno. Výši měsíční splátky ovlivňuje řada faktorů. Prvním z nich je doba splatnosti úvěru. Banky většinou stanovují minimální a maximální dobu splatnosti dané­ ho úvěru a záleží jen na klientovi, jakou dobu splatnosti si zvolí. Platí samozřejmě, že čím delší doba splatnosti, tím se půjčka rozloží do více splátek, čímž se sníží její výše. Dalším důležitým faktorem je samotná výše požado­ vaného úvěru. Tu lze samozřejmě snížit, čímž se sníží i výše měsíční splátky. Zvláště u hy­ poték se lze setkat i s nabídkou progresivního či degresivního způsobu splácení v závislosti na tom, zda klient chce splácet více na za­ čátku či na konci splácení úvěru. Posledním faktorem, který ovlivňuje výši měsíční splátky,

Podstatným způsobem bonitu ovlivňují i klientovy ostatní pravidelné měsíční výdaje. Patří mezi ně splátky jiných úvěrů, leasingu či pojištění. Je samozřejmostí, že čím méně a nižších takovýchto měsíčních výdajů klient má, tím je pro banku bonitnější. Na druhou stranu to, že má klient uzavřenu například životní pojistku, mu může pomoci k výhodněj­ ší úrokové sazbě. Často se lze v praxi setkat se situací, kdy klient některé z těchto výdajů bance při žádosti zamlčí. Tím ale uškodí především sám sobě, banka a stále častěji i nebankovní finanční instituce si totiž klienty vždy prověřují v úvěrových registrech. Poslední položkou je finanční rezerva. Její výši stanovuje každá banka jinak. Zpravidla se stanovuje jako určité procento z výše měsíční splátky nebo výše životního minima. ts

Dvoustranné prezentace současných klenotů českého průmyslu a obchodu. Motivem prezentace je stylizovaná fotografie (detail z výroby, abstraktní přirovnání, tvůrčí asociace oboru,…) doplněna o základní informaci o společnosti (logo, rok založení, místo podnikání, obor, webová adresa).

určeno pro

Hospodářskou komoru ČR a její zahraniční mise, Úřad vlády ČR, Evropský parlament, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo zemědělství ČR, CzechTourism, CzechTrade, CzechInvest, stálá zastoupení a Česká centra v zahraničí, zahraniční ambasády a zastupitelstva v ČR, poslanci a senátoři ČR, tuzemské a zahraniční veletrhy a další.

autor projektu: Vydavatelství MCU s.r.o. | mcumedia.cz grafika a design: David Plouhar & MONELLO design atelier tisk: Typodesign s. r. o. autorskoprávní ochrana: Advokátní a patentová kancelář Kudrlička & Sedlák

září 08

str. 52

str. 53

právo a daně

Foto: Shutterstock.com

právo a daně

Osobní údaje na firemních stránkách Obchodní společnosti, ale i některé úřady a neziskové organizace často uvádějí na svých internetových stránkách kontaktní údaje na své jednotlivé zaměstnance. Nemůže však být takové zveřejnění osobních údajů v rozporu se zákonem? Kontakty na webu Hodně firem, které mají vlastní internetové stránky, uvádí na svých stránkách nějakým způsobem odkazy a kontakty na své zaměst­ nance, případně jiné spolupracující fyzické osoby (externí obchodní zástupce apod.). Společnosti tak dávají potenciálním i stávajícím zákazníkům a obchodním partnerům odkaz na konkrétní osoby, které jsou jménem firmy odpovědné za určitý úsek činnosti (např. ná­ kup, prodej, marketing apod.) a na které se má zájemce o kontakt společnosti v dané otázce obrátit. Seznamy bývají určeny i samotným zaměstnancům dané společnosti za účelem informovanosti o kompetencích ve větší orga­ nizaci. Nejčastěji vedou odkazy ke statutárním orgánům společnosti, ale výjimkou nejsou ani seznamy uvádějící kontakty jak na další pra­ covníky ve vedoucích pozicích společnosti, tak na osoby v pozicích nižších. V těchto sezna­ mech může návštěvník firemních internetových stránek většinou najít jména a příjmení osob

s určením jejich pozice v organizaci, firemní e-mailovou adresu a telefonní číslo. Uvádění podobných seznamů pracovníků na firemních stránkách je poměrně rozšířené.

Seznamy bývají určeny i dané společnosti za účelem informovanosti o kompetencích ve větší organizaci

Také možná máte podobný seznam i na vašem webu. Zaměstnavatelé však většinou nepova­ žují za nutné nechat si udělit souhlas dotče­ ného zaměstnance s uveřejněním údajů, které se týkají jeho osoby. Neporušují tím ale zákon o ochraně osobních údajů?

Jde o osobní údaj? Zákon o ochraně osobních údajů (zák. č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpi­ sů) vyžaduje, aby jakémukoli zpracovávání osobních údajů o určité fyzické osobě (tzv. subjektu údajů) jinou osobou (tzv. správcem) předcházel souhlas subjektu údajů s takovým zpracováním. Zákon pak stanoví úzký okruh výjimek, kdy se souhlas nevyžaduje. V přípa­ dě údajů uváděných v seznamech na inter­ netových stránkách je tedy klíčovou otázkou, zda lze tyto údaje považovat za osobní údaje, jak je definuje zákon. Ten osobním údajem rozumí jakoukoli informaci, jejímž prostřed­ nictvím můžete přímo či nepřímo identifikovat určitou osobu. Třeba na základě jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kul­ turní nebo sociální identitu. I když po přečtení jen jména a příjmení osoby uvedené v sezna­ mu si převážná většina návštěvníků interne­ tových stránek nevybaví konkrétní osobu, což by mohlo vést k pochybám, zda tyto údaje spadají pod definici zákona, Úřad pro ochranu osobních údajů uveřejnil na svých internetových stránkách (www.uoou.cz) názor, že osobním údajem je i takový údaj, jehož prostřednictvím může být konkrétní osoba identifikována i jen úzkým okruhem jiných osob, např. i jen ostatními zaměstnanci společnosti.

Především souhlas... Jak bylo uvedeno, zákon pro zpracování osobních údajů vyžaduje souhlas subjektu údajů, což by byl i případ uveřejnění těchto údajů na firemních stránkách. Zároveň však zákon uvádí výjimky, kdy se souhlas nevy­ žaduje. Jednou z těchto výjimek je situace, kdy je zpracování nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby (např. zaměstnava­ tele). Takové zpracování osobních údajů však

Zákon vyžaduje souhlas subjektu údajů, což by byl i případ uveřejnění těchto údajů na firemních stránkách

nesmí být v rozporu s právem této osoby na ochranu jejího soukromého a osobního života. Tuto výjimku lze aplikovat i na případy firemních kontaktních seznamů na internetu. Je totiž v zájmu správce (zaměstnavatele), aby mohl informovat (potenciální) obchodní part­ nery jednak o osobách, které jsou odpovědné za jednotlivý úsek činnosti zaměstnavatele (tj. údaje jako jméno a pracovní pozice), jednak o pracovních kontaktech na tyto osoby (tj. pracovní telefon, pracovní e-mailová adresa). V žádném případě však takové zveřejnění nesmí zasahovat do soukromého života

zaměstnance. Proto například není možné uvádět osobní telefonní číslo zaměstnance bez jeho souhlasu. Podle názoru Úřadu pro ochranu osobních údajů zaměstnavatel smí sdělovat ty osobní údaje zaměstnance, které se týkají výlučně jeho pracovních aktivit a zjevně nevypovída­ jí o jeho soukromém životě. Bez souhlasu zaměstnance proto můžete sdělit jeho jméno a příjmení, akademický titul, funkční zařazení, kontaktní údaje zaměstnance na jeho pra­ coviště (pracovní číslo telefonu, faxu, adresu elektronické pošty). Jak s fotografii zaměstnance? V této souvislosti se samozřejmě nabízí otáz­

pořízena nebo použita jen se svolením osoby, které se týkají. Občanský zákoník sice také stanoví výjimky, kdy se souhlas nevyžaduje. Jde však jen o případy, kdy jsou vyobrazení použita pro účely úřední, vědecké a umělecké a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Podobnou výjimku, jakou uvádí zákon o ochraně osobních údajů, občan­ ský zákoník nezná. Počítejte proto s tím, že podobiznu zaměstnance můžete uveřejnit pouze s jeho souhlasem. Zákon ale nevyža­ duje souhlas písemný. Často proto postačí, když zaměstnance budete informovat o účelu pořízení jeho fotografií, a ten vysloví alespoň ústní souhlas. Nicméně i zde lze jen doporučit nechat si podepsat písemný souhlas.

ka, jestli lze k informacím o zaměstnanci při­ ložit i jeho fotografii. Není sporu, že i fotografii vašeho zaměstnance budeme považovat za osobní údaj, neboť na jejím základě může být identifikován konkrétní člověk. Při použití fotografie (nebo jiného vyobrazení konkrétní­ ho člověka) je však situace komplikovanější než v případě osobních údajů. Na podobizny, fotografie nebo obrazové záznamy fyzické osoby se totiž vedle zákona o ochraně osob­ ních údajů vztahuje i ochrana osobnostních práv dle občanského zákoníku. Ten mimo jiné stanoví, že uvedená vyobrazení smějí být

Osobní údaje ve vnitrofiremní síti V naši právní praxi jsme rovněž řešili otázku, zda lze osobní údaje o zaměstnancích zveřejnit ve vnitřním podnikovém informač­ ním systému. Výše uvedené se samozřejmě vztahuje i na tento způsob šíření. Náš klient však kromě usnadnění orientace ve firemní struktuře měl zájem nabídnout zaměstnan­ cům prostřednictvím intranetu i další infor­ mace o spolupracovnících soukromějšího charakteru. Například, informace o bydlišti, aby se vědělo, odkud pocházejí kolegové, informace o tom, že konkrétní zaměstnanci

Podobiznu zaměstnance můžete uveřejnit pouze s jeho souhlasem. Zákon ale nevyžaduje souhlas písemný.

str. 54 mají narozeniny, nebo se jim narodilo dítě. V tomto případě jsme museli klienta upozor­ nit, že takové zveřejnění osobních údajů bez souhlasu jejich nositelů se již vymyká účelu, pro který byly údaje shromážděny, a nebylo by proto oprávněné. Na intranet mají přístup i ti zaměstnanci, jejichž náplní práce není právě zpracovávání osobních údajů (sem lze zařadit např. mzdovou účetní). Doporučili jsme proto, aby náš klient z předmětné databáze odstranil údaje, které přímo nesouvisejí s funkcí nebo pracov­ ním zařazením jednotlivých zaměstnanců (např. data narození, rodná čísla, čísla účtu, adresy bydliště, věk). Poté lze databázi nadále vést a zpřístupnit zaměstnancům např. za účelem určení konkrétních osob

Causa:

Odstraňte z internetu mé jméno i adresu Na naši advokátní kancelář se nedávno obrátil klient s žádostí o právní stanovisko. Obdržel od svého zaměstnance výzvu, aby odstranil ze svých internetových stránek jeho jméno a e-mailovou adresu. Jedná se prý o osobní údaj, který zaměstnavatel zveřejnil bez jeho souhlasu, tedy v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů. Návštěvník uvedených firemních internetových stránek může v sekci »kontakty« najít jak jména a příjmení osob, které jsou jak ve vedoucích pozicích společnosti (statutární orgány), tak v pozicích vedoucích zaměstnanců, od nejvyššího managementu po oblastní obchodní zástupce. U každé osoby je uvedena firemní e-mailová adresa a telefonní číslo. Informace u jednotlivé osoby tedy vypadá přibližně následovně: Vedoucí IT oddělení: Jan Novák Tel.: 12345678 E-mail: [email protected]

odpovědných za jednotlivé úseky a činnos­ ti či vedení vnitropodnikového telefonního a e-mailového adresáře. Taková databáze by u jednotlivých zaměstnanců měla obsahovat pouze údaje o jméně a příjmení, pracovní pozici a vymezení odpovědnosti, a dále např. pracovní telefonní číslo a pracovní e-mail, příp. jiný komunikační kanál. Z uvedené problematiky vyplývá, že nakládá­ ní s osobními údaji zaměstnanců nelze brát na lehkou váhu. Bez souhlasu zaměstnance není dovoleno zpracovávat zejména údaje, které se dotýkají soukromého a osobního ži­ vota. Většinou doporučujeme zakotvit souhlas zaměstnance se zpracováním osobních údajů pro konkrétní účely do pracovní smlouvy. Lukáš Mokrý, advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři

Foto: Shutterstock.com, archiv

právo a daně

V námi posuzovaném případě jsme do věci vstoupili ve fázi, kdy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem již proběhla určitá e-mailová korespondence s výměnou názorů na věc. Firemní právník našeho klienta sdělil zaměstnanci, že pouhé jméno a příjmení není osobním údajem ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů. Uvedením (zveřejněním) jen jména a příjmení bez dalšího údaje prý nelze subjekt přesně a konkrétně určit. Na to zaměstnanec reagoval nesouhlasnou odpovědí. Přitom poukazoval na názor Úřadu pro ochranu osobních údajů uvedený na jeho internetových stránkách, dle kterého je osobním údajem i takový údaj, jehož prostřednictvím může být konkrétní osoba identifikována např. i jen ostatními zaměstnanci společnosti.

Naše advokátní kancelář provedla právní rozbor uvedené záležitosti kvůli stanovení dalšího vhodného postupu klienta. V prvé řadě bylo nutné posoudit, zda se v daném případě jedná o uvedení takových údajů, na základě kterých lze identifikovat konkrétního člověka. Z uvedené definice osobních údajů, a ve světle citovaného názoru Úřadu pro ochranu osobních údajů, jsme dospěli k závěru, že uveřejnění informací v daném rozsahu je skutečně nutné považovat za sdělení osobních údajů. Druhou otázkou tedy bylo, zda takovým uveřejněním bez souhlasu zaměstnance nedošlo k porušení zákona o ochraně osobních údajů. Dospěli jsme k závěru, že právě na posuzovaný případ lze aplikovat zákonnou výjimku, dle které se souhlas s uveřejněním osobních údajů nevyžaduje, pokud je zpracování nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů zaměstnavatele. V námi posuzovaném případě ale přetrvávala určitá pochybnost, zda lze zájem zaměstnavatele na uveřejnění kontaktů na své zaměstnance považovat za »právem chráněný zájem správce«, jak jej vyžaduje předmětná výjimka. Jde o to, že žádný právní předpis výslovně takovému zájmu právní ochranu neposkytuje. Tuto pochybnost jsme rozptýlili tím, že jsme vznesli dotaz přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů, který náš právní závěr plně potvrdil. Úřad umožňuje na svých internetových stránkách zaslat dotaz týkající se problematiky ochrany osobních údajů. Pokud budete mít zájem této možnosti využít, doporučuji i formulaci dotazu konzultovat s právníkem. Počítejte také s tím, že na odpověď si budete muset nějakou dobu počkat, a že v žádném případě ji nelze považovat za závazné stanovisko Úřadu. jan

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky

Nejlepší je, pokud ze smluvního vztahu nevzniknou žádné spory. Pokud už vzniknou, je dobré, aby spor byl rychle a efektivně vyřešen. A ideálním místem pro řešení vašich sporů je Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen Rozhodčí soud). Rozhodčí soud byl založen v roce 1949 a od svého založení vydal přes 10 000 rozhodčích nálezů. V rozhodčím řízení lze rozhodovat veškeré spory majetkové povahy, které by jinak rozhodovaly soudy a u nichž lze uzavřít smír (s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a sporů vyvolaných prováděním konkurzu nebo vyrovnání). Touto cestou lze řešit, kromě sporů ze smluv uzavřených podle obchodního a občanského zákoníku, také majetkové nároky z pracovněprávních vztahů a manželských smluv. VÝHODY ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ Jednoinstanční, rychlé a méně formální. Od podání žaloby do vydání rozhodčího nálezu uběhne často pouze několik měsíců nebo dokonce jen několik týdnů. Doručením stranám nabývá nález právní moci a stává se vykonatelným. Dobrá vykonatelnost rozhodčích nálezů. Newyorská úmluva z roku 1958 umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 136 státech světa. Široký výběr rozhodců. Na listině rozhodců Rozhodčího soudu je zapsáno na 270 rozhodců českých i zahraničních. Rozumné náklady na vedení sporu. Poplatek za rozhodčí řízení u vnitrostátních sporů činí 3 % z hodnoty sporu, nejnižší částka je 7000 Kč a nejvyšší částka 1 mil. Kč. Vnitrostátními spory se přitom rozumí i takové, v nichž jsou stranami organizační složky zahraničních osob nebo pobočky zahraničních bank na území ČR, pokud jsou zapsané v obchodním rejstříku. U zahraničních sporů jsou poplatky za rozhodčí řízení u Rozhodčího soudu nižší než poplatky za podobná řízení u arbitrážních institucí v zahraničí; například ve sporu, jehož hodnota je 30 mil. Kč, uhradíte na poplatcích u našeho Rozhodčího soudu částku zhruba 1,1 mil. Kč,

pokud byste žalovali u zahraničních arbitrážních soudů, můžete zaplatit až pětinásobek. Dobré administrativní zázemí. Sekretariát Rozhodčího soudu zajišťuje veškerou administrativní činnost spojenou s projednáváním sporu. Předem známá pravidla řízení. Činnost Rozhodčího soudu a řízení před ním jsou upraveny Řádem a Pravidly, jejich publikace je zajištěna v Obchodním věstníku a s dokumenty se lze seznámit na internetu i v cizojazyčných verzích. DOPORUČENÁ ROZHODČÍ DOLOŽKA, KTERÁ BY NEMĚLA CHYBĚT V ŽÁDNÉ ZE SMLUV, KDE SE JEDNÁ O VZTAHY MAJETKOVÉ POVAHY: Všechny spory, které by mohly vzniknout z této smlouvy a v souvislosti s ní, budou s vyloučením pravomoci obecných soudů rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho Řádu třemi rozhodci ustanovenými podle tohoto Řádu. Pozn.: Nebo – je-li zájem o skutečně rychlý průběh řízení – jedním rozhodcem jmenovaným předsedou Rozhodčího soudu. Strany se zavazují splnit všechny povinnosti uložené jim v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. ROZHODČÍ SOUD JE TU PRO VÁS Veškeré potřebné dokumenty lze nalézt na internetu: www.soud.cz, www.rozhodcisoud.org. Další informační materiály jsou k dispozici stranám, ale i ostatním zájemcům v sídle soudu, Dlouhá 13, Praha 1, v jazyce českém, ruském, anglickém: německém a francouzském. Telefonní spojení: +420 222 333 340, 222 333 345, fax: +420 222 333 341, e-mail: [email protected].

září 08

str. 56

str. 57

právo a daně

Jak uplatnit ve firmě daňovou ztrátu

Foto: Shutterstock.com

právo a daně

Vykázání ztráty v průběhu podnikání není nejpříjemnější záležitostí, ale na druhé straně se nejedná o nic neobvyklého. především v počátku podnikání či v době ekonomické recese může být běžným jevem. V souladu s tímto zákonodárce upravil v zákoně o daních z příjmů možnost za určitých podmínek uplatnit v následujících letech vzniklé ztráty vůči kladnému základu daně.

Různé pojmy – rozdílné důsledky Co vlastně pojem daňová ztráta znamená? Daňovou ztrátou se rozumí potencionální odeči­ tatelná položka, která je dána rozdílem nižších příjmů (výnosů) a vyšších výdajů (nákladů), které jsou dále upraveny dle zákona o daních z příjmů. Položku daňová ztráta s její schop­ ností snížit základ daně nesmíme zaměňovat

Z veřejné části vašeho spisu si můžete pořizovat doslovné opisy či kopie a podaná daňová přiznání v něm určitě naleznete

kalendářního roku na hospodářský či naopak nebo při vstupu do likvidace. V případě, že je období kratší než 12 měsíců, tak se do daného počtu let nezapočítává vůbec. Příklad: Společnost Alfa, s. r. o. vykázala daňovou ztrátu ve výši 1 mil. Kč za rok 2000. V srpnu 2007 se rozhodla vstoupit do likvidace, čímž jí vznikla povinnost do konce následujícího měsíce po vstupu do likvidace podat daňové přiznání za období 1-8/2007 a protože se jedná o období kratší než 12 měsíců, nebude se do stanoveného počtu let započítávat vůbec. s termínem účetní ztráta vykazovanou v účet­ nictví. Jedná se zde o zcela odlišné pojmy s rozdílnými důsledky. Tato skutečnost vyplývá i z toho, že daňová ztráta vzniká až na základě ztráty účetní, a to pomocí zákonných úprav v daňovém přiznání. V daňovém přiznání se daňové ztráty evidují v příloze označené písmenem E. Pokud zjistíte, že danou kolonku přílohy E nemáte vyplněnou a daňovou ztrátu jste v předchozích letech vykázali, nemusíte se

Za podstatné změny ve vlastnické struktuře považujeme změny ve složení osob, které se účastní na kapitálu či kontrole společnosti

ničeho obávat, dle judikatury vám skutečnost nevyplnění této kolonky nemůže znemožnit uplatnění daňové ztráty.

Ovšem v případě, že nevíte, v jaké výši přesně daňové ztráty máte a budete chtít ztráty uplat­ nit, nezbývá vám, než se vydat na místně pří­ slušný finanční úřad a nahlédnout do daňového spisu. O nahlížení do spisu není nutné správce daně žádat, ale lze jen doporučit dohodnout termín návštěvy telefonicky předem. Z veřejné části vašeho spisu si můžete pořizovat doslov­ né opisy či kopie a podaná daňová přiznání v něm určitě naleznete. Pozor na nástrahy Pro účely snížení základu daně o daňovou ztrátu z předchozích let je vždy nutné vychá­ zet z poslední vyměřené daňové ztráty. Tedy v případě, že podnikatel vykáže daňovou ztrátu a poté následně podá opravné nebo dodatečné daňové přiznání, či výše poslední známé daňo­ vé ztráty bude stanovena správcem daně např. po daňové kontrole, musí pro možnost použití ztráty počítat podnikatel s poslední stanovenou ztrátou, tedy po všech změnách a opravách. Další nástrahou je omezená doba její použi­ telnosti, konkrétně ztráty dosažené počínaje rokem 2004 je možné uplatnit již jen v pěti

Foto: Petr Poliak, Shutterstock.com

Vzhledem k tomu, že do současné doby došlo více než k 90 novelám zákona o daních z pří­ jmů, nebude nikdo překvapen tím, že i oblast daňových ztrát byla změněna. Jednoduchost, se kterou zákon ve vymezení podmínek uplat­ nění daňových ztrát začínal, je minulostí a dnes je nutné zkoumat několik podmínek. Zpřísnění přišlo na počátku roku 2004 s jasnými cíli – zamezit zneužívání nevyužitých daňových ztrát v ekonomicky neopodstatněných případech a odstranění případného obchodování s těmito ztrátami. V současné době je podnikatel nucen sledovat nejen výši neuplatněné vyměřené ztráty spolu s počtem let, kdy ji může využít, ale také vlastnickou strukturu a strukturu výnosů dle jednotlivých činností.

následujících zdaňovacích obdobích a ztráty dosažené v období předcházejícím roku 2004, je možné uplatnit v sedmi následujících zdaňo­ vacích období. Tento jednoduchý výpočet v praxi nebude nikomu činit obtíže, je ovšem důležité neopo­ menout pojem „zdaňovací období“, který zde může hrát velkou roli. Zdaňovacím obdobím se rozumí nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců. V praxi u podnikatelských subjektů dochází k situaci, kdy období, za které se podává daňové přiznání, je kratší než oněch 12 měsíců. Jedná se např. o situaci, kdy dochází ke změně

Další omezení Mezi další omezení pro uplatnění daňových ztrát patří již zmiňované podstatné změny ve vlast­ nické struktuře a změny ve struktuře výnosů. Došlo-li k těmto změnám před 31. 12. 2003 není nutné cokoli zkoumat a je možné libovolně daňové ztráty uplatnit. U změn, které proběhly po 31. 12. 2003, již je důležité zkoumat jednot­ livé další podmínky pro možnost uplatnění ztrát. Za podstatné změny ve vlastnické struktuře považujeme změny ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole společnosti. Za podstatnou změnu je považována taková, která se v úhrnu týká více než 25 % na zá­ kladním kapitálu nebo hlasovacích práv nebo změny, kdy společník získá rozhodující vliv (více než 40 %). Skutečnost, zda došlo či nedošlo k podstatné změně, se zjišťuje porovnáním stavu posledního dne období, za které ztráta vznikla a za které ji chce podnikatel uplatnit. Pokud k podstatné změně vlastnické struktury nedošlo, může podnikatel bez dalších omezení ztrátu uplatnit. Pokud ke změně došlo, je dále nutné, aby se ještě zabýval otázkou změny struktury výnosů dle činností.

Za změnu ve struktuře výnosů považujeme ta­ kovou situaci, kdy je v daném období vykázáno méně než 80 % výnosů z činností, které byly vykonávány v období vzniku ztráty. V tomto případě není možné daňovou ztrátu uplatnit. Pro účely propočtu změn ve struktuře výnosů je nutné porovnávat období, kdy došlo k pod­ statné změně ve vlastnické struktuře, s obdo­ bím, kdy chceme uplatnit daňovou ztrátu. Pro úplnost podotýkám, že při zkoumání struktury výnosů dle činností není brán na zřetel předmět podnikání zapsaný v obchodním rejstříku. Vzorec pro výpočet struktury výnosů dle poky­ nu D300: L=X/Y*100 L – limit příjmů v %, pokud vyjde pod hranici 80 %, není možné daňovou ztrátu uplatnit. X – tržby za vlastní výkony a zboží dosažené jak v roce vzniku ztráty, tak v roce případného jejího uplatnění (nepřihlížíme k mimořádným výnosům). Y – tržby za vlastní výkony a zboží vykonávané v roce případného uplatnění ztráty (nepřihlížíme k mimořádným výnosům). Příklad změny struktury výnosů: Společnost Gama, s. r. o. v roce 2004 vykázala daňovou ztrátu a dosahovala výnosů z projektové a re­ alitní činnosti. V roce 2007 se rozhodla uplatnit danou ztrátu s tím, že došlo k podstatné změně ve vlastnické struktuře a v roce 2007 dosáhla výnosy z projektové činnosti ve výši 10 mil. a z realitní činnosti 1 mil. a dále nově vykoná­ vala činnost ekonomického poradenství, ze kterého má za daný rok výnosy ve výši 6 mil. L=(10+1)/(1+10+6)*100 L=64,7 % Vzhledem k tomu, že došlo ke změně, která je pod hranicí 80 %, není možné daňovou ztrátu z roku 2004 uplatnit. Existují ještě další omezení, která jsou již samos­tatně upravena zákonem o daních z pří­ jmů. Tato omezení běžně podnikatel nevyužije, protože se týkají transakcí, které nepatří mezi nejčastější. Mezi ně patří například přenos ztráty na právního nástupce, uplatnění ztrát v rámci přeměn společnosti, tj. fúzí, akvizicí, rozdělením, prodeje podniku atd. Ing. Eliška Daňková

Rok dosažení ztráty

Poslední rok, ve kterém je možné daňovou ztrátu uplatnit

2001

2008

2002

2009

2003

2010

2004

2009

2005

2010

2006

2011

2007

2012

Názor daňového specialisty:

Ing. Eliška Daňková

Jak to vidím já Z praktického hlediska lze jen doporučit daňové ztráty evidovat v mimoúčetní evidenci, či pro tyto účely může posloužit řádně vyplňovaná příloha E daňového přiznání. Jestliže nemáte přehled o mož­ nostech uplatnění vašich daňových ztrát, může se vám lehce stát, že dojde k jejich propadnutí, aniž by byly využity. V případě, že dosahujete například nízkého základu daně a nemůžete využít celou daňovou ztrátu, která vám v daném roce propad­ ne, je vhodné například přerušit daňové odpisy, které toto časové omezení nemají. Pokud budete v situaci, kdy zároveň do­ chází např. ke změně vlastnické struktury a k určité změně výnosů z jednotlivých čin­ ností, může být rozhodnutí o tom, zda je či není možné ztráty uplatnit poněkud slo­ žitější. Proto pokud si nebudete zcela jisti, zda ztrátu můžete či nemůžete uplatnit, nabízí se vám možnost požádat správce daně o závazné posouzení. Výhodnou je, že závazné posouzení týkající se daňové ztráty nepodléhá správnímu poplatku. Pokud budete chtít tuto možnost využít, nezapomeňte, že je nutné doložit všechny zákonem stanovené podklady včetně ná­ vrhu na výrok rozhodnutí. Vydané stano­ visko má jen omezenou platnost po dobu tří let a v případě, že vám bude doručeno až po podání daňového přiznání, můžete uplatnit (za předpokladu kladného vyjád­ ření správce daně) ztrátu v dodatečném daňovém přiznání.

Rubriku připravujeme ve spolupráci s Bright Finance, a. s., www.idane.cz.

září 08

str. 58

str. 59

jméno jako značka

Foto: Dan Zahrádka, archiv

jméno jako značka

Před deseti lety, na vrcholu kariéry, vstoupil nejlepší hokejový brankář všech dob Dominik Hašek do světa byznysu. „Podnikatelské Nagano“ však nevyhrál. Po ukončení hokejové kariéry v zámořské NHL a krátce po návratu domů převzal vedení české pobočky výrobce sportovního oblečení, aby po dvou týdnech oznámil její uzavření. Vrátí někdy Dominatora „do hry“?

Nechtěl jsem být tváří značky „Jak to všechno začalo? Tři moji známí mě přesvědčili, že by bylo dobré využít moje

Analýza chyb Od počátku měl Dominator dvě pobočky, čes­ kou a americkou. Zatímco česká firma se nikdy nedostala do zisku, té americké se daří. „V USA jsme první tři roky prodělávali, pobočka si dlou­ ho vyžadovala investice. Ale v posledních letech jsme se dostali do černých čísel. Americká firma však nebyla schopna vyrovnávat prodělky té české.“ Je velký rozdíl dělat byznys v Americe a tady? „Jako šéf firmy pracuji pouze poslední měsíc. Byl jsem u „toho,“ sledoval jsem firmu

„Myslel jsem, že záporná bilance bude asi o třetinu menší. Ale věřil jsem, že to půjde.“

Konec Dominatora? Dominik Hašek o sobě říká, že nikdy nebyl podnikatem. Po dlouhou dobu existence firmy Dominator byl pouze investorem, teprve nedávno se rozhodl vzít vedení do svých rukou. I když věděl, že má firma potíže, velmi se na svůj byznys těšil. Ale firma prodělávala třicet tisíc denně. „Ta čísla jsem znal – ne de­ tailně a snad se zpožděním. Myslel jsem, že záporná bilance bude asi o třetinu menší. Ale věřil jsem, že to půjde. Za týden jsem změnil rozhodnutí – podrobně jsem se seznámil s účetnictvím, se všemi dlouze hovořil. Došlo mi, že v následujících osmi měsících není žádná šance dostat se do plusu.“

nikovali a lidi nepochopili, že značka neměla s hokejem nic společného.“

jméno pro značku,“ vzpomíná Dominik Hašek. „Líbilo se mi, že to měla být sportovní móda. I když módou přímo nežiji, rád se hezky oblékám. Své jméno bych sotva poskytnul pro

„Já jsem nikdy sám neobchodoval, nedohadoval se s výrobci, partnery atd. V Čechách ani v USA.“

jiný byznys. Aktivní životní styl – to bylo ono! Řekl jsem – ano využijme Dominátora a bude

to značka kvalitního a funkčního sportovního oblečení.“ Slavnou přezdívku sportovec dostal v Buffalu v roce 1994, kdy začal pravidelně chytat za tým Sabres. Načasování startu firmy nemohlo být lepší: vítězství na zimní olympiádě v Naganu! Byl však silný marketingový poten­ ciál jména maximálně využit? „Dnes nevím, jestli by například řekněme jméno Jiskra bylo lepší nebo horší,“ usmívá se Dominátor. „Nyní podrobně analyzuji příčiny úpadku české pobočky. Důvodů neúspěchu bude více. Nemyslím, že by mělo moje jméno výrazný vliv na prodejnost zboží. Alespoň se to neukázalo na papíře… Možná je to chyba, ale já jsem nikdy nechtěl být tváří značky. Lidé mě znají jako hokejistu a mým cílem nebylo spojovat značku s hokejem, s hokejovým vybavením. Je možné, že jsme naši vizi dost dobře nekomu­

někdy z povzdálí, někdy zblízka. Ale nikdy jsem nebyl ten, kdo by sám obchodoval, dohadoval se s výrobci, partnery atd. Ani v Čechách ani v USA. Takže nemůžu srovnávat,“ vysvětluje Dominik Hašek. Podílel se majitel na tvorbě kolekcí? „Do Česka jsem jezdil hlavně v létě, kdy se nové kolekce tvoří. K produktům jsem se vyjadřoval, ale nepatřil jsem mezi lidi, kteří měli se zbožím dál pracovat, prodávat je, neznal jsem detaily předchozího prodeje. Takže jsem se necítil na to, abych ovlivňoval nějaká rozhodnutí. Bylo by nesprávné, aby člověk, i když majitel, o tomto rozhodoval. Na to byli jiní. Design tvořil tým šesti až osmi lidí. V posledních letech jsme spolupracovali se špičkovými sportovci, s mistryněmi světa ve skupinovém aerobiku, které byly zapojeny do přípravy kolekcí, pro­ dukty také testovaly. Myslím, že tým byl dobrý, hlavně v poslední době, ale ne dost dobrý na to, abychom se ocitli v číslech, kde bych chtěl firmu vidět.“ Jak vlastně vypadala hierarchie firmy? „Zpočátku jsem byl jeden ze čtyř majitelů, v roce 2002 jsem se stal jediným majitelem. Rozhodoval jsem o tom, kdo bude jednatel. Ten si následovně vybíral své lidi, zodpovídal za ně a za chod firmy. Americkou pobočku vlastním s partnerem a ten ji sám vede.“ I když znal maji­ tel všech deset zaměstnanců osobně, nabízí se otázka: neměl Dominátor vyjít z ústraní, vrhnout se do zápasu dřív a strhnout tým k úspěchu? „V některých médiích se píše o tom, že jsem si vybral špatné lidi. To je též možné. I když tím v žádném případě nemyslím lidsky, ale profesionálně. Teď analyzuji, jaké kroky firma dělala špatně.“ Jedním z důvodů by prý mohla být neexistence vlastních značkových obchodů. A také všeobecné potíže v textilním průmyslu…

Značka není na prodej! Oděvní výroba je v posledních letech považo­ vána za rizikové odvětví. Starý kontinent těžko konkuruje levnější asijské výrobě. A Dominator? „Asi deset procent produkce pochází z Čech, a dříve to bylo mnohem více. Zbytek se vyrábí v Řecku, Turecku a na Tchaj–wanu. Vím, že vstupy byly příliš drahé, především na začátku. Ale hlavní důvod neúspěchu to nebyl.“ A opět problém propagace: Dominik Hašek připouští, že značka nebyla dostatečně propagována jako exkluzivní produkt a mohla odrazovat cenou… „Kromě Dominatora zde máme ještě druhou značku. X-TEAM. Také sportovní oblečení. Ale jde o levnější produkt určený pro řetězce. Tato značka je na prodej.“ A Dominator? „V žádném případě! Firma sice končí, ale značka na prodej není. Nyní potřebuji prodat sklad – zboží za pat­ náct milionů. Máme na to tři měsíce.“ Výprodej je poměrně úspěšný. Dominika Haška tato fáze baví, osobně přijímá klienty, pomáhá vymýšlet nové marketingové akce. „Mimo jiné jsem pozval tři vylosované zákazníky i s rodinou na zahradní Stanley Cup party.“ Direct marketing s koktejly Inspiraci přinesl Dominik Hašek ze zámoří. „Tam by to mohl být třetí pilíř našeho byznysu. První je brandový obchod, který především propaguje značku. Druhým je síť sedmdesáti obchodů. Spolupracujeme s řetězcem fitness klubů a od té doby jsme v zisku. Nyní jsme v Americe rozjeli Dominator Party.“ Jde o direct marketing – firma zve na večírky potenciální klienty. „První jsme organizovali v květnu. Většinou máme osm až deset účastníků, převažují ženy. Dobře se baví, jedí, popíjejí, a kromě toho jim ukazujeme naše výrobky. Hosté si je zkoušejí a případně koupí. Mluvíme o kvalitě, funkčnosti, propagujeme aktivní způsob života. Přesvědčujeme klienta, že kdykoliv vidí značku Dominator, měl by si jít zaběhat, zacvičit.“ První večírek se vydařil, hosté nakoupili zboží za 1500 dolarů. „Není to původní nápad. Přišla s tím moje známá, zúčastnila se podobné akce, ale s jinými produkty. Přes půl roku jsme nápad rozvíjeli, zapojili do něj odborníky, kteří se schématem party zabývají. Lidé se na party shánějí pomocí pozvánek. Večírek organizujeme u externího pořadatele, ten má z toho určité výhody.“ Pořa­ datel pozve své kamarády a ti mohou posléze sami organizovat nové akce. Je to jako řetězová reakce. „Když se vám sejde třeba osm lidí a party se povede, máme zkušenost, že šest z nich má zájem v budoucnu organizovat party pro svoje známé a přátele.“ Comeback nevylučuji Ujal by se americký koncept v našem prostře­ dí? „Vím, že je tu jiný způsob života, ale třeba se mýlím. V Praze by mohl mít nápad úspěch. V Americe lidé pravidelně organizují večírky, často u jiného hostitele. Kolegové z práce, sousedi…

Každé dítě už odmalička na své narozeniny automaticky zorganizuje party pro celou třídu. I naše děti. To v Čechách není, tady alespoň co si pamatuji,“ uzavírá Dominik Hašek. Loučíme se uprostřed činorodé atmosféry v podniku, který na první pohled vůbec nevypadá, že má před sebou poslední měsíce. Dominik Hašek co chvíli vyřizuje obchodní telefony, zdraví se se zaměst­ nanci a je vidět, že ho byznys baví. Není uzavření pražské pobočky přece jenom strategickým ústupem, po kterém přijde slavný comeback? „Až zjistím objektivní důvody špatných výsledků a budu přesvědčený o tom, proč jsme neuspěli, vůbec nevylučuji návrat k podnikání. A pokud budu mít dostatek motivace, entuziazmu, od­ hodlání, vypracuji nový plán, jak uspět.“ Dominik Hašek neprozrazuje, zda půjde opět o oblečení. „Nevylučuji to. Především musí jít o byznys, který mě bude bavit!“ mik

Dominik Hašek (43) • Hokej začal hrát v šesti letech. • V osmnácti se stal nejmladším nasazeným reprezentačním brankářem v naší historii. • V r. 1990 odešel do NHL, (Chicago Blackhawks, Buffalo Sabres, Detroit Red Wings a Ottawa Senators). • Olympijský vítěz (Nagano 1998). • Vítěz Stanley Cupu (2002 a 2008, Detroit Red Wings). • Šestinásobný nositel Vezina Trophy (cena pro nejlepšího brankáře NHL) a dvojná­ sobný vítěz nejprestižnější individuální hokejové trofeje Hart Memorial Trophy (cena pro nejužitečnějšího hráče NHL). • 1998 se čtyřmi společníky zakládá firmu Dominator. Do roku 2008 proinvestoval 90 milionů korun. • Pilně studuje marketing: „Za poslední tři roky jsem přečetl patnáct knih od respek­ tovaných odborníků.“ • Dcera Dominika (13) chce studovat umě­ ní, syn Michael (18) se zapsal na katedru obchodu na Michigan State University.

str. 60 aktuálně Foto: Shutterstock.com

Pro lepší orientaci v poradenství Prvního září byl uveden do provozu nový Národní registr poradců (NRP), který má za cíl podpořit transparentní prostředí na trhu poradenských služeb a usnadnit tak podnikatelům orientaci v oblasti manažerského poradenství a výběr konzultantů. Na základě jednání mezi Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest a ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) s ním přichází Hospodářská komora České republiky (HK ČR) ve spolupráci s Asociací pro poradenství (APP). Registr bude rovněž představen na konferenci Poradenství 2008 dne 29. října v Praze. Důležité hvězdičky Hlavním principem NRP je hodnocení bonity poradenských firem prostřednictvím přidělo­ vání hvězdiček na základě údajů uvedených poradenskou firmou a prověření jejich správ­ nosti a současně nepřebírání zodpovědnosti za práci těchto poradenských firem. Minimální podmínkou pro získání nejnižšího hodnocení je přihlášení se k etickému kodexu poradce, který je sestaven podle mezinárodní metodiky ICMCI. Do NRP se mohou přihlásit pouze fyzické či právnické osoby, které dis­ ponují oprávněním pro oblast manažerského poradenství. Nejedná se o registr jednotlivých konzultantů – fyzických osob pracujících pro poradenské firmy, ale hodnocena je firma jako celek. Přihlášení poradenské firmy je posta­ veno na bázi důvěry, přičemž v obchodních

podmínkách jsou jasně a výstižně stanovena opatření, která budou v případě zjištění uve­ dení nepravdivých údajů uplatněna. Důležitým prvkem usnadnění výběru konzultantů je hodnocení bonity poradce, jenž se provádí na základě předem daných kritérií a informací, které o sobě poradce zveřejní v přihlášce. Dalším nástrojem pro snadnější posouzení výběru poradce je pro podnikatele vedle bonity poradce i uvedení cenového rozpětí hodinové sazby práce poradce.

• kromě pravidelného PR a dalších propagač­ ních aktivit včetně odkazu na NRP na spe­ cializovaných poradenských serverech má registr přímý odkaz a banner na webu Hospodářské komory České republiky; • odkaz na NRP je vždy součástí odpovědi na podnikatelské dotazy, které Hospodářská komora ČR zpracovává při realizaci projektu Informační místa pro podnikatele; • MPO je připraveno nový NRP nadále dle možností podporovat.

Nejvýraznější změny oproti předchozímu registru: • zápis do NRP se provádí na firmu, nikoliv na osobu; • zápis je zpoplatněn, ale nevyžaduje absolvo­ vání kurzů či jiných vstupních požadavků; • na základě sdělených informací je provedeno nezávislé hodnocení bonity; • množství informací uvedených v registru závisí jen na žadateli;

Asociace pro poradenství, která na realizaci celé­ ho projektu spolupracuje, je složkou HK ČR a je­ diným autorizovaným živnostenským společen­ stvem pro činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců. Všechny potřebné informace včetně přihlášky a obchodních podmínek jsou k dispozici na http://nrp.komora.cz. kom

Nová služba pomůže technické veřejnosti V dubnu 2008 schválilo představenstvo Hospodářské komory České republiky novelu metodiky pro schvalování a registraci pravidel praxe, čímž bylo umožněno každému začleněnému živnostenskému společenstvu realizovat své schopnosti v oblasti tvorby technických předpisů. Návrh pravidel praxe slouží k doplnění předpi­ sové základny oboru s ohledem na: zajištění kontinuity profesních postupů, promítnutí

postupů používaných technicky vyspělými subjekty a stanovení jednotných pravidel a po­ stupů profesních oborů na území ČR. Veřejně dostupný dokument Pravidlo praxe má charakter veřejně dostup­ ného dokumentu, vypracovaného ve spoluprá­ ci zainteresovaných stran pomocí konzultací a postupů konsenzu. Registrací pravidla praxe (podléhá poplatku 1000 Kč) HK ČR široké technické veřejnosti osvědčuje, že pravidlo bylo podrobeno předepsaným schvalovacím postupům a vyjadřuje současný stav techniky

ve smyslu ustanovení článku 1.5 ČSN EN 45020. V současné době je v plánu registrací 17 návrhů pravidel praxe a registrováno je již 62 pravidel správné a uznávané praxe. Veške­ ré údaje předepsané metodikou pro schvalo­ vání a registraci pravidel praxe jsou uvedeny na www.komora.cz pod odkazem Projekty. kom

Společnost ElectricAP s.r.o. – váš specialista na dodávky a instalaci klimatizací LG s desetiletou tradicí Žirovnická 2389, 106 00 Praha 10 tel.: +420 267 182 402 fax: +420 267 182 435 email: [email protected]

Tuřanka 115, 627 00 Brno tel.: +420 532 123 271 fax: +420 532 123 272 email: [email protected]

září 08

str. 62

str. 63

Zachránci němých svědků časů dávno minulých

Foto: Ing. Dušan Perlík

řemesla cuje fotografická a kresebná dokumentace. V současnosti se upřednostňuje mechanické odstraňování korozních produktů. Tento postup je sice velmi časově náročný, ale vede k nejlepším výsledkům. Korozní produkty na železných nále­ zech jsou ale mnohdy nejtvrdší součástí celého nálezu a tak jejich odstranění je velmi riskantní zá­ ležitostí vyžadující značné zkušenosti a manuální zručnost. Pro urychlení a zjednodušení procesu čištění byla ve Středočeském muzeu instalována plazmochemická aparatura. Plazmochemická technologie je využívána v průběhu konzervace a restaurování k ošetření povrchu železných a stříbrných archeologických nálezů. Kontrolova­

Situaci v konzervaci a restaurování v muzeích považuji za velmi nevyváženou a často až kritickou

Mistrovská díla řemeslníků vypovídají o životě dob dávno minulých. Obdivujeme na nich vzácnost materiálu, nádheru výzdoby nebo jen důmyslnost či krásu prostého tvaru. Nepříznivé klimatické vlivy, nevhodné uložení a zacházení přispěly často k tomu, že je ohrožena jejich další existence. Záchranu hmotné podstaty předmětů zajišťuje proces konzervace. Jedno z nejvýznamnějších specializovaných pracovišť, které se u nás touto činností zabývá, je ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy, jehož vedoucím je Ing. Dušan Perlík. Roztocké muzejní pracoviště svým vybavením a možnostmi může zabezpečit konzervaci předmětů z nejrůznějších materiálů. Které druhy předmětů se mohou konzervovat na vašem pracovišti a jakému okruhu zákazníků své služby poskytujete? Naše oddělení konzervace sbírek má za úkol pečovat nejen o sbírkové předměty muzea, ale v mnoha případech i dalších institucí a soukrom­ níků. V současnosti konzervujeme a restaurujeme předměty z kovu a keramiky (především archeo­ logické nálezy), skla, papíru, kůže, pergamenu a textilu. Od roku 2010 bychom měli komplexně konzervovat a restaurovat i dřevo. Konzervační ozařovací pracoviště bylo zřízeno v roce 1982 jako první svého druhu na světě. Jaké je zaměření jeho činnosti? Kulturní bohatství našich předků, uložené v muzeích, galeriích, na hradech a zámcích, v knihovnách i rodinných sbírkách je ohroženo destrukční činností hmyzu. Boj proti těmto škůd­ cům památek s využitím klasických metod je nad síly malého počtu restaurátorů a konzervátorů i nad možnosti soukromých sběratelů. Ve Stře­

dočeském muzeu bylo proto zřízeno konzervační ozařovací pracoviště, využívající biocidních účinků ionizujícího záření, emitovaného radioaktivním izotopem kobaltu. Toto zařízení, jediné v České republice, je určené k ošetřování sbírkových předmětů a poskytuje služby jak institucím,

Kulturní bohatství našich předků, uložené v muzeích, galeriích, na hradech a zámcích je ohroženo destrukční činností hmyzu

tak soukromým osobám formou servisu. Tato metoda je zvláště výhodná pro hubení dřevo­ kazného hmyzu, neboť je vysoce účinná v celém objemu napadeného dřeva, nepoužívá chemické prostředky a je tedy šetrná k povrchové úpravě ošetřovaných předmětů, jako jsou polychromie, šelak atd. Kobaltový zářič emituje pouze záření

gama, které podobně jak RTG nebo UV záření nemůže ozářené předměty nijak aktivovat ani v nich zanechávat jakákoliv zdraví škodlivá rezidua. O neškodnosti gama záření svědčí skutečnost, že je široce používané pro sterilizaci zdravotnického materiálu i některých potravin. Druhým nejzávažnějším úsekem je konzervace kovů. Konzervace a restaurování kovů jsou ve Středo­ českém muzeu zaměřeny především na kovové archeologické nálezy. Ty přicházející do našich laboratoří pocházejí nejenom z výzkumů prová­ děných naším muzeem, ale i z výzkumů a sbí­ rek institucí prakticky z celé České republiky. Cílem restaurátorského zásahu je především uchování daného předmětu pokud možno se všemi informacemi o složení, funkci a výzdobě předmětu. Korozní produkty u archeologic­ kých nálezů předmět deformují a zakrývají originální povrch. A právě znalost tvaru a případného zdobení povrchu předmětu je velmi důležitou informací pro jeho odborné zpracování. Odstranění korozních produktů předchází průzkum. Makrostrukturu zachy­

telná redukce korozních produktů v nízkotlakém vodíkovém plazmatu je jednou z nejmoderněj­ ších metod konzervace. Plazma je indukováno vysokofrekvenčním elektromagnetickým polem v atmosféře vodíku a argonu za sníženého tlaku. Tato chemická reakce způsobuje změnu objemu korozních vrstev, dochází k jejich rozrušení a lze je pak následně snadněji mechanicky odstra­ nit. Díky tomu může být lépe odkryt originální povrch předmětu, který se často nachází pod velmi tvrdou krustou. Rovněž se mění i chemické složení stimulátorů koroze, jež se potom rychleji odstraňují tzv. stabilizací. Po plazmochemickém ošetření následují standardní konzervační zásahy, jako jsou mechanické čištění, stabilizace, sušení, zpevnění a povrchová závěrečná úprava. Naše pracoviště je jako jediné v České republice vybaveno plazmochemickou aparaturou, protože jde o finančně velmi nákladné zařízení. Ve Středočeském muzeu se formou servisu realizuje i další nedestruktivní průzkum sbírko­ vých předmětů. Naše laboratoře jsou vybaveny k rentgenovému průzkumu sbírkových předmětů průmyslovým rentgenem, který umožňuje na­ stavení již od velmi nízkých napětí pro prozařo­ vání materiálů s malou absorpcí nebo slabých plechů či kompletně prokorodovaných železných archeologických nálezů bez kovového jádra až po vysoká napětí pro průzkum masivních ko­ vových předmětů. Typickým příkladem aplikace je průzkum archeologických nálezů, lokalizace prasklin, spojů a starých doplňků, odhalení svarů, skrytých konstrukcí až po průzkum obsahu dutých předmětů (např. relikviářů). Dále také provádíme stanovení prvkového složení kovových materiálů metodou rentgenové fluorescence. Výsledkem analýzy je kvalitativní a kvantitativní

stanovení obsahu přítomných prvků. Jedná se o zcela nedestruktivní prvkovou analýzu povrchu. Typickým příkladem aplikace je stanovení prvko­ vého složení kovových předmětů, určení ryzosti drahých kovů, určení způsobu zlacení, stanovení složení pokovení či stanovení v minulosti pou­ žitých materiálů, např. rozlišení bronzů, mosazí a tombaku či složení slitin cínu a olova. Dalšími obory jsou konzervace keramiky, papíru, kůže a textilií. V laboratoři konzervace a restaurování keramiky je situace co do spektra ošetřovaných předmětů velmi podobná jako u kovů. Množství keramiky pocházející z našich archeologických výzkumů je tak rozsáhlé, že v současnosti jsou ošetřovány především archeologické nálezy. Proto vedle toho konzervujeme a restaurujeme v současnosti jen historické předměty do výstav a expozic našeho muzea. Situace je ale rozdílná u organických ma­ teriálů, kde máme laboratoře na textil a na papír, kůže a pergamen. Pokud byste hodnotil význam konzervování nejen řemeslných předmětů jako součást péče o kulturní dědictví, jaké postavení má naše republika mezi evropskými státy? Osobně mohu hodnotit situaci konzervace a restaurování především v muzeích – a tam ji považuji za velmi nevyváženou a často i kritickou. Na jedné straně existuje několik málo pracovišť vybavených jak materiálně, tak personálně poměrně kvalitně a taková pracoviště pak odvádějí výsledky opravdu na světové úrovni, ale ve většině institucí není konzervátor vůbec. V takových institucích bohužel sbírky většinou poměrně trpí, protože konzervátoři provádějí nejen zásahy na jed­ notlivých předmětech, ale většinou se starají i o kvalitu uložení sbírek – což dnes s oblibou nazýváme preventivní konzervací. Restaurová­ ní vybraných předmětů v institucích, kde chybí konzervátor, je zadáváno externím restaurá­ torům. Pak velmi záleží na tom, kdo práce provádí a zda je v muzeu přítomen člověk, který provedení restaurátorských prací dokáže zadat a také kriticky zhodnotit kvalitu jejich provedení. Bohužel je při zadávání restaurová­ ní velmi často rozhodujícím kritériem při výběru cena, která se pak často odráží i v kvalitě. Na druhé straně velmi pozitivní impulz v mu­ zejní sféře vidím v tom, že od revoluce bylo zrekonstruováno mnoho depozitárních prostor, muzea nakupují kvalitní fundus pro uložení sbírkových předmětů a často i techniku upra­ vující klima v depozitářích. Zároveň v poslední době přichází dle mého soudu řada mladých absolventů oborů konzervace a restaurování téměř všech materiálů a tak se situace snad pomalu změní. PhDr. Miloslav Vlk, viceprezident sdružení pro umělecká řemesla Rudolfinea

řemesla

str. 64

Rubik a jeho slavná kostka Už pár hodin je jasné, kdo se stal třetím mistrem Evropy na šampionátu, který nezná registrační poplatky, geografické hranice, dokonce ani věkové omezení: podle regulí Světové asociace se totiž v Bilbau uskutečnilo klání s Rubikovou kostkou. O vítězi a případném rekordu se jistě dozvíte z denního tisku, z Komory.cz zase o otci kostky, která je nejprodávanější hračkou planety. Není geometrického útvaru, který by dokázal zamotat hlavu více než kostka. Ta Rubikova. Narodila se v roce 1974. A jejímu „otci“, snad nej­ známějšímu Maďarovi na světě – Ernö Rubikovi – bylo v červnu 64 let. Sochař – vynálezce Když ji sochař a profesor budapešťské fakulty architektury se zájmem o geometrii a hlavně „trojrozměrno“ vynalezl, nemohl tušit, že ztratí soukromí, ale na druhou stanu získá neoficiální titul – První socialistický milionář. A to původně „jen“ hledal vhodný model, na němž by si mohl ověřit, resp. ukázat rotační vlastnosti – jenže zjistil, že žádný neexistuje. Zkoušel to s magnety, gumovými pásky. Pořád nic! A pak to přišlo! Vynalezl svůj vlastní model – kostku, kterou tvořila políčka původně v bíločerné barvě s odlišením podle počtu teček. Model to však byl těžkopádný a tak se vynálezce opět zamyslel… Zvětšil kostku na 3x3x3 a rozdal ji svým kamarádům i zná­ mým – ať si hrají a testují! V Maďarsku se začala vyrábět už v roce 1975. Nejdříve jako kostka magická, teprve později už pod hlavičkou Ideal Toy Corporation byla přejmenována na kostku Rubikovu. Popularita kostky totiž rychle překročila hranice Maďarska i socialistických omezení. Pověst kouzelné kostky byla přetavena v dobrý obchod, fascinovala návštěvníky na veletrzích hraček v Londýně, New Yorku, Norimberku i v Paříži už v roce 1980. A po zásluze se stala hračkou roku! Kdo to s ní umí nejlépe? Pochopitelně se také objevila řada soutěží a šampionátů – Kdo složí kostku nejrychleji? První mistrovství světa se uskutečnilo v Budapešti v červnu 1982 a vyhrál je vietnamský student

Minh Thai z Los Angeles časem 22,95 sekundy. Samozřejmě, už tenkrát se objevily i lepší časy, ale nemohly být uznány za oficiální, jelikož nebyly dodrženy standardní postupy skládání, které začala hlídat Světová asociace. (Àpropos – to už bylo prodáno přes sto milionů kostek – z toho

Jsou i šampionáty, kdy hráči skládají kostku například jednou rukou, chodidly, nebo také poslepu…

a posléze se dal na software a vymýšlení PC her. Teď už si Ernö Rubik užívá zaslouženého odpo­ činku, rozhovorů poskytuje minimum, tváří se při nich odtažitě až znuděně, ale stačí nečekaná poznámka či otázka, pookřeje a temperamentně gestikuluje. A také ho dokáže naštvat, že všichni jsou jen samá Kostka, Kostka a Kostka – přitom produkuje tolik dalších zajímavých hádanek! Ale, je pochopitelně pyšný, že se kostek prodalo přes tři sta milionů. A kdyby se všechny poskládaly na sebe, byly by z nich dva Mont Everesty. Hranaté štěstí Zaplavila webové stránky, inspirovala architekty (vznikl rubikův kubismus), módní návrháře, film, hudbu. Dokonce se dostala i do politických pro­ slovů zejména jako synonymum výrazů „složitý, náročný.“ Fascinuje matematiky, přitahuje fyziky, zajímá obchodníky. V základních variantách 2x2x2 (kostka kapesní, mini neboli junior), 3x3x3 (standard), 4x4x4 (master cube), ale také 5x5x5 (profesional), nebo extrémních. Největší model kostky byl postaven v Knoxvillu, ve státu Tennes­ see, měří 3 metry a váží 500 kilogramů. Ať už letošní šampionát v Bilbau přinesl rekord nebo nikoli, jisté je, že Ernö Rubik, syn leteckého inženýra a básnířky, otec dvou dcer a jednoho syna, vymyslel nesmrtelnou hračku, která žije v různých elektronických variacích, ale ta původní stále nepatří do muzea, ale do hravých rukou bystrých lidí… až

v Maďarsku milion!) Ta vnesla pevný řád do sou­ těží a pravidel, podle nichž se oficiální šampio­ náty konají teprve od roku 2003. Ale pak jsou i klání, kdy soupeři skládají kostku jednou rukou, chodid­ly nebo poslepu. Údajně prvním mužem, který kostku ochočil v čase pod deset sekund, byl vloni v květnu Francouz Jacquinot – stačilo mu k tomu neuvě­ řitelných 9,86 sekundy. Ještě hbitější byl ovšem Japonec Nakajima – stopky se zastavily na 8,72 sekundy. Hry a design Vynálezce kostkové hádanky žije poněkud poklidněji. Od roku 1983 je podnikatelem, založil Rubikovo studio, kde pokračoval v koumání nad hrami, ale také začal navrhovat nábytek. V souladu s cílem své mezinárodní nadace, která od roku 1990 podporuje mladé designerské ta­ lenty. Ale člověk Rubikova formátu jde s dobou –

Ernö Rubik a jeho nejslavnější kostka, která zastínila všechny jeho další hravé vynálezy

Foto: CTK, Tiscali.cz

pan Úspěšný

str. 66 V PŘÍŠTÍM ČÍSLE Časopis Komora.cz je jediným periodikem svého druhu na trhu, které pravidelně a cíleně oslovuje živnostníky, podnikatele a manažery na všech úrovních. Váš praktický průvodce světem podnikání. Harmonogram vydání – 2008 říjen

Najdete v říjnovém čísle Komory.cz

expedice . . . . . . . . . . 21. 10.

Rozhovor s BEST Tomášem Březinou,

listopad

„Betonovým králem,“ neboli Podnikatelem

redakční uzávěrka . . . 10. 10.

roku 2007, jehož firma vyrábí hlavně zahradní

expedice . . . . . . . . . . 18. 11.

betonové dlaždice

redakční uzávěrka . . . . 12. 9.

E SHOP HTTPE SHOPKOMORACZ

prosinec redakční uzávěrka . . . . 8. 11.

6âHODNâ¬NÉKUP¬PRO¬ĎLENY ¬ POHODLNâ¬NÉKUP¬PRO¬VÝECHNY

expedice . . . . . . . . . . 16. 12.

Časopis Komora.cz je distribuován:   • členům Hospodářské komory ČR, • V. I. P. osobnostem českého

Co čeká českou korunu?

politického, společenského a hospodářského života,

Na situaci kolem Kč jsme se zeptali vrchního ředitele

• všem ambasádám v ČR

a člena bankovní rady ČNB Roberta Holmana

a českým centrům v Evropě, • na jednotlivé hospodářské

Téma měsíce: Poradenství

komory na všech stupních   hierarchie a začleněná živnostenská společenstva,

6ÝE ¬CO¬POTĢEBUJETE¬PRO¬EFEKTNÓ¬ A¬EFEKTIVNÓ¬PRODEJ

6YUäIJTE¬POTENCIÉLU¬ELEKTRONICKÏHO¬OBCHODU¬(OSPODÉĢSKϬ KOMORY¬êESKϬREPUBLIKY¬A¬OSLOVTE¬NEJEN¬¬¬ĎLENSKâCH¬FIREM ¬ ALE¬I¬OSTATNÓ¬ZÉKAZNÓKY

E SHOP¬PĢINÉÝÓ ¬PODPORU¬ĎLENīM

¬ZBOäÓ¬A¬SLUäBY¬VÝEM

¬¬SERVIS¬SÓTI¬HOSPODÉĢSKϬKOMORY

• vládním agenturám, • s tátní správě, • 81 senátorům,

0RODÉVEJTE¬SVϬPRODUKTY¬ A¬SLUäBY¬PROSTĢEDNICTVÓM¬E SHOPU¬ HOSPODÉĢSKϬKOMORY ¬HLEDEJTE¬ NOVϬOBCHODNÓ¬PARTNERY

• 200 poslancům, • všem 6248 starostům v ČR. • Vychází 11x ročně. • Náklad 22 000 výtisků. • Odebírá jej více než 13 000 firem v České republice. • Jeho cílem je hájit zájmy podnikatelů, přinášet stanoviska HK ČR a podnikatelů k legislativě, přispívat ke zlepšení podnikatelského prostředí v ČR.

Černé zlato s bublinkami Nápoj, který nemá v českém potravinářství obdoby. Aneb – Jak zresuscitovat zašlou slávu...

Komora.cz, časopis o podnikání a pro podnikatele • Vydává: Hospodářská komora České republiky • Redakce: Freyova 27, 190 00 Praha 9, tel.: 296 646 606, www.komora.cz • Inzerce: Ing.  Jakub Rainisch, tel.: +420 266 721 434, [email protected] • Marketing: Bc. Petr Víšek, tel.: +420 266 721 465, [email protected] • Administrativa, předplatné: Martin Jiskra, tel.: +420 266 721 438, [email protected] • Redakční a nakladatelský servis: Štrob, Širc, Slovák, s. r. o., Medkova 45/497, Praha 4 • DTP: Pantograph, s. r. o., Medkova 45/497, Praha 4 • Distribuce: Cortex, spol. s r. o., Poděbradská 61a, 198 00 Praha 9, tel.: 296 779 122, fax: 266 610 466, e-mail: [email protected] • Aktualizace členské databáze: Jana Čitarská, tel.: +420 266 721 435, [email protected] • Redakční rada: Petr Kužel, prezident Hospodářské komory České republiky; předseda redakční rady • Ing. Břetislav Fabián, ředitel úřadu Společenstva organizátorů veletržních a výstavních akcí ČR (SOVA ČR) • Ing. Miroslav Fischer, Okresní hospodářská komora Most • PhDr. Magda Habrmanová, CSc., ředitelka Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje • Prof. Ing. Jaroslav A. Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady Strojírny Tatra Praha, a. s. • Doc. PhDr. Josef Jünger, CSc., rektor Vysoké školy podnikání v Ostravě • Ing. Jaroslav Vítek, člen představenstva HK Plzeň • Doc. Ing. Antonín Malach, CSc., Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně • JUDr. Marie Moravcová, tajemnice Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR • Ing. Václav Nepraš, prezident Asociace technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm • Ing. Jaroslav Stach, výkonný ředitel České asociace telekomunikací • Vychází 11x ročně • Toto číslo vyšlo: 16. 9. 2008 • Příští číslo vyjde: 20. 10. 2008 • Registrace: MK ČR E 10663, ISSN 1802-1247 • Všechny fotografie bez označení: archiv redakce. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Články označené PR jsou placenou reklamou. Redakce neodpovídá za pravdivost údajů uvedených v inzerátech • Tiskne: Česká Unigrafie, a. s., Náklad: 22 000 výtisků • Užití článků nebo jejich částí podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, je možné pouze se souhlasem autora, případně vydavatele díla. Neoprávněný zásah do práv autora a vydavatele se trestá. • Náklad ověřuje Kancelář ověřování nákladu tisku ABC ČR, člen Mezinárodní federace kanceláří pro ověřování nákladů tisku (IFABC).

6YSTAVTE¬SVϬZBOäÓ¬NA¬E SHOPU¬ (OSPODÉĢSKϬKOMORY¬êESKϬ REPUBLIKY¬A¬NAJDđTE¬SI¬NOVϬ ODBđRATELE

Nové exportní možnosti ve vašich službách Za dobu své déle než půlstoleté existence Technoexport vyvezl a postavil více než 2250 kompletních závodů a technologických linek ve více než 40 zemích po celém světě především v chemickém, petrochemickém, gumárenském a potravinářském průmyslu. Technoexport vám nabízí unikátní zkušenosti a kontakty po celém světě jako žádná jiná exportní firma v České republice. Nově navíc najdete v portfoliu našich služeb komplexní poradenství v oblasti fondů   Evropské unie.

www.technoexport.cz