Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci katedra sociologie a andragogiky
Jiřina Kožená
KULTURA ZÁKLADNÍ ŠKOLY PRAKTICKÉ ZRUČ NAD SÁZAVOU
(CULTURE OF THE PRIMARY PRACTICAL SCHOOL ZRUČ NAD SÁZAVOU)
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Jiří Dvořák O l o m o u c
2 0 1 0
Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila.
V Olomouci dne 10. listopadu 2010
Děkuji panu Mgr. Jiřímu Dvořákovi za konzultace, cennou pomoc, podnětné návrhy, rady a připomínky, které mi poskytl při zpracování bakalářské práce.
ANOTACE Příjmení a jméno autora: Kožená Jiřina Název katedry a fakulty: Katedra sociologie a andragogiky FF UP Název práce: Kultura základní školy praktické Zruč nad Sázavou Počet příloh: 5 Počet titulů použité literatury: 17 Klíčová slova: analýza, kultura, kultura školy, model, pojem, projevy, prvky, symboly, změna
Bakalářská práce analyzuje silné a slabé stránky v základní škole praktické. Teoretická část vychází z dostupné literatury zabývající se kulturou školy, firemní i organizační kulturou, řízením lidských zdrojů, managementem a sociologií řízení. V praktické části byl použit formulář dotazníku pro vyhodnocení současného i požadovaného (očekávaného) stavu kultury školy. Byla zjištěna Killmann-Saxtonova kulturní mezera. Kulturu školy není možné jednou provždy správně nastavit, neboť se mění v čase.
ANNOTATION The bachelor paper analyses strong weak and points at an elementary practical school. The theoretical part is based on available literature sources concerning the school culture, company and organizational culture, human sources management, management and management sociology. In the practical part a form of questionnaire was used to evaluate both the current and estimated school culture conditions. The Killmann-Saxton culture gap was revealed. The school culture is not possible to set once for all because it changes with time.
Obsah ÚVOD ...............................................................................................................................6 TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................8 1
Charakteristika školy.................................................................................................8 1.1
2
Personální charakteristika ...............................................................................10
Kultura.....................................................................................................................13 2.1
Pojem kultura školy ........................................................................................14
2.2
Model kultury organizace ...............................................................................19
2.3
Prvky kultury školy.........................................................................................21
2.3.1
Verbální symboly ........................................................................................23
2.3.2
Symboly chování.........................................................................................25
2.3.3
Vizuální symboly ........................................................................................26
2.4
Projevy kultury školy ......................................................................................27
2.5
Změna kultury školy .......................................................................................28
PRAKTICKÁ ČÁST …………………………………………………………………. 31 3
4
Hmatatelné prvky kultury školy..............................................................................33 3.1
Verbální symboly základní školy praktické....................................................33
3.2
Symboly chování základní školy praktické ....................................................37
3.3
Vizuální symboly základní školy praktické ....................................................39
Analýza dotazníku pro hodnocení stavu kultury školy ...........................................41 4.1
Výsledky analýzy hodnocení dotazníků..........................................................44
4.2
Rozbor a vyhodnocení dotazníků pro hodnocení současného a požadovaného (očekávaného) stavu kultury školy ..................................................................47
4.2.1 4.3
Zjištěné skutečnosti a závěry ......................................................................50 Vyhodnocení hypotéz......................................................................................52
ZÁVĚR…………………………………………………………………………………54 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY …………………………………………………55 SEZNAM PŘÍLOH….....................................................................................................57 POUŽITÉ ZKRATKY ....................................................................................................57
ÚVOD Kultura školy je odrazem jejího života. Jedná se o soubor charakteristik, které popisují „duši“ školy. Pokud má škola určitou kulturu, její pracovníci nemají problém se domluvit na společných výsledcích, mají jisté představy o směru, kterým se má škola rozvíjet. Na úvod se zmíním o důvodech, které mě vedly k výběru tématu „Kultura základní školy praktické Zruč nad Sázavou“. Během desetileté spolupráce se základní školou praktickou, kde působím jako účetní, znám ekonomické potřeby školy. Zajímalo mě, jaká je kultura školy, kterou navštěvují žáci se zdravotním postižením a speciálními vzdělávacími potřebami, jejichž vstup do školních lavic bývá o něco těžší než u ostatních dětí a u jejichž rodičů není vzdělání prioritou. Předpokládám, že kultura základní školy praktické je na vysoké úrovni, přesto bude v její kultuře očekáváno zlepšení a některé stránky mohou patřit mezi průměrné. Cílem bakalářské práce je analyzovat silné a slabé stránky v oblasti kultury školy, provést šetření a na základě zjištěného stavu vyvodit závěry. Pro školu je podstatné zjištění silných a slabých stránek, to povede k diskuzi o tom, co je pro vedení i pracovnice školy důležité, co je nutné zkoumat do větší hloubky a co mohou udělat pro budoucí zlepšení. Jaké cíle a priority si chceme stanovit, zda je nutná změna v kultuře školy. Aby pracovníci školy mohli stávající kulturu měnit, musí ji nejdříve poznat. Poznání kultury školy může přispět k rozhodování, zda ji zachovat či ji určitým směrem rozvíjet. K tomu přispějí závěrečná zjištění této práce. Cíle práce a závěrečných zjištění bude dosaženo pomocí metody dotazníkového šetření. Použila jsem dotazník pro vyhodnocení současného i požadovaného (očekávaného) stavu kultury školy. Vyhodnocené dotazníky odhalují silné či slabé stránky kultury školy. Pro rozvoj školy je klíčové dosahování rovnováhy mezi zájmy všech skupin působících ve škole. V práci jsem využila především knih zabývajících se managementem, marketingem a řízením lidských zdrojů. Charakteristika školy nám stručně představuje proces jejího vzniku a poznatky ze současnosti. Text je doplněn fotografií školy, její personální charakteristikou a organizační strukturou. Jsou objasněny pojmy kultura školy, její prvky, projevy a jak postupovat v případě změny v kultuře školy. V úvodu praktické části práce uvádím zjištění o hmatatelných prvcích kultury základní školy praktické, tyto poznatky jsem získala především při vykonávané manažerské praxi, a to z předložených dokumentů, dále z rozhovorů s ředitelkou školy. Pro hodnocení kultury 6
školy byly analyzovány dotazníky. Ve zjištěných skutečnostech jsou uvedeny náměty jak přeměnit slabé stránky na silné. V návrzích je brán zřetel na možnosti školy a na jejich uskutečnitelnost. Zjištěné závěry mohou přispět k autoevaluaci školy. Paní ředitelka i pracovnice školy mi při získávání informací vycházely maximálně vstříc, nepocítila jsem z jejich strany žádný náznak obavy, že zjištěné skutečnosti nemusí být pro školu vždy pozitivní.
7
TEORETICKÁ ČÁST 1 Charakteristika školy Základní škola Zruč nad Sázavou byla původně zřízena 1. září 1981 jako zvláštní škola. Dvaadvacet žáků školy v 1. až 5. ročníku bylo rozděleno do dvou tříd. Škola byla umístěna ve dvou místnostech školní družiny základní školy. 1. července 2000 vstoupila zvláštní škola do právní subjektivity a stala se příspěvkovou organizací, přestěhovala se do budovy bývalé mateřské školy. Nově byly přijaty mzdová a finanční účetní na zkrácené úvazky. 1. října 2001 se stal zřizovatelem školy Krajský úřad Středočeského kraje. V červnu 2002 byl na škole zahájen provoz projektu INDOŠ – internet do škol. Škola byla napojena na internet a dostala čtyři nové počítače. 2. září 2002 zahájily do zvláštní školy docházku děti z bývalé Zvláštní školy internátní Zbraslavice, která se přetransformovala na Dětský domov Zruč nad Sázavou. 6. října 2003 vstoupila v platnost darovací smlouva mezi Městem Zruč nad Sázavou a Středočeským krajem. Město darovalo Středočeskému kraji budovu a pozemek v Okružní ulici 643 pro činnost zvláštní školy.
Od 1. září 2005 se Zvláštní škola Zruč nad Sázavou nazývá Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643. Adresa:
Okružní 643, 285 22 Zruč nad Sázavou
Forma:
příspěvková organizace
IČO:
70836213
REDIZO:
600 021 823
Ředitelka:
Mgr. Jana Marečková
Zřizovatel:
Středočeský kraj Praha, Zborovská 11, 150 21 Praha 5
Logo „šikovná ruka“:
8
Škola vyučuje podle: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola jako zahrada“ Školní vzdělávací program je zpracován podle přílohy RVP ZV upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením Škola sdružuje: Základní škola praktická, IZO: 110 450 477 Pomocná škola Školní družina, IZO: 110 450 485
Obr. 1 Budova Základní školy, Zruč nad Sázavou, Okružní 643
Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 je základní škola samostatně zřízená pro žáky se zdravotním postižením, je malotřídní základní školou praktickou. Převážně jsou zde vzděláváni žáci se zdravotním postižením mentálním. Umístěna je v městské zástavbě na okraji města. Budova školy má bezbariérový přístup. Do školy docházejí žáci z rodin ze Zruče nad Sázavou a přilehlého okolí a také z Dětského domova Zruč nad Sázavou (dříve zvláštní školy internátní). Ve třech třídách jsou vyučováni podle potřeb žáci 1. až 9. ročníku. Šest žáků může být vyučováno podle oboru Pomocná škola. Škola poskytuje základní vzdělání a základy vzdělání 25 - 36 dětem ve věku od šesti do patnácti i osmnácti let. Kapacita školy je
9
podle zřizovací listiny padesát žáků. Součástí školy je školní družina, jedno oddělení pro třináct žáků. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou prakticky všichni žáci, navíc se zde vyskytují žáci s kombinovaným postižením a těžkou mentální retardací. Ti jsou vzděláváni formou individuální integrace ve třídách školy podle individuálních vzdělávacích plánů, které odpovídají duševním a fyzickým možnostem dítěte (v souladu s platným školským zákonem). Jsou vzděláváni podle Vzdělávacího programu pomocné školy a přípravného stupně pomocné školy, č.j.: 24 035/97-22 nebo podle Rehabilitačního programu pomocné školy, č.j.: 15 988/2003-24. Od školního roku 2010/2011 jsou vzděláváni také podle nového ŠVP pro základní školu speciální Škola jako zahrada II. Pro žáky s kombinovanými vadami je zajištěna asistentka pedagoga. Veškeré výše uvedené údaje byly čerpány z interních materiálů školy.
1.1 Personální charakteristika Ve škole je zaměstnáno šest pedagogických zaměstnankyň, z toho pět učitelek (včetně ředitelky) a jedna asistentka pedagoga, dále dvě nepedagogické zaměstnankyně, z toho jedna školnice a jedna ekonomka. Do 30. 6. 2010 byla ve škole zaměstnána osobní asistentka k postiženému dítěti.
Personální zajištění: • ředitelka – vysokoškolské vzdělání - 30 let praxe, další studium ŠM, 18 let řídící činnost, • dvě učitelky - vysokoškolské vzdělání – 30 let praxe – výchovná poradkyně, metodička prevence, • jedna učitelka – vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu – 2 roky praxe, • jedna vychovatelka pracuje ve školní družině – středoškolské vzdělání – 15 let praxe, • jedna asistentka pedagoga – úplné střední odborné vzdělání, kurz pro asistenty pedagoga - 6 let praxe asistenta,
10
• jedna ekonomka – úplné střední odborné vzdělání - studuje v bakalářském studijním programu – 18 let praxe, • jedna školnice – střední vzdělání – ve školství 25 let • jedna osobní asistentka k těžce zdravotně postiženému dítěti – zaměstnána ve škole prostřednictvím místně příslušného úřadu práce.
Ředitelka školy podporuje všechny zaměstnankyně v dalším profesním růstu a jsou vytvářeny vhodné podmínky ke vzdělávání zaměstnanců. Pracovní náplň jednotlivých zaměstnankyň je nedílnou součástí pracovní smlouvy. Ekonomka pracuje na zkrácený pracovní poměr a jde o jednu zaměstnankyni, která zpracovává komplexně účetnictví, rozpočet a mzdy. Funkci asistentky vykonává v podstatě ředitelka školy, která zajišťuje všechny činnosti potřebné k chodu školy, ředitelka školy také provádí úhrady došlých faktur. V loňském roce začala škola využívat internetové bankovnictví a od letošního roku jsou s pomocí zakoupeného modulu elektronicky odesílány i platy zaměstnankyním školy.
Ředitelka školy
Od roku 1992
Počet statutárních zástupců ředitelky
1
Počet výchovných poradců
1
Počet ICT koordinátorů
1
Počet školních metodiků prevence
1
Počet metodiků informačních a komunikačních technologií
1
Počet pedagogických pracovníků (přepočtený)
5,788
Počet vychovatelů (přepočtený)
0,598
Počet provozních zaměstnanců (přepočtený)
1,037
Průměrný věk pedagogického sboru
46
Průměrný věk provozních zaměstnanců
43
Zastoupení muži: ženy v %
0 : 100
Tab. č. 1 Personální charakteristika Vysvětlivky: Personální zajištění:
management školy, zajištěné funkce, věk a zastoupení
Počty:
fyzické osoby, přepočtené počty zaměstnanců, věk, poměr mužů a žen v procentech
11
Organizační struktura organizace Z hlediska rozhodovací pravomoci a zodpovědnosti se jedná o liniovou organizační strukturu (přímá rozhodovací pravomoc), jejíž výhodou je jasné určení pravomoci a odpovědnosti. Ředitelka školy
Učitelky 1. stupeň,
Asistentka pedagoga
Ekonomka školy,
učitelky 2. stupeň
Osobní asistentka
školnice
Obr. 2 Organizační struktura školy
Veškeré výše uvedené údaje byly čerpány z interních materiálů školy.
12
2 Kultura Slovo kultura má v jednotlivých sociálních vědách různé významy. V pedagogické sféře se kultura uplatňuje jako komplex materiálních a především nemateriálních výtvorů – poznatků, hodnot, morálních norem atd., které během svého vývoje utvářela lidská společnost. Tyto výtvory jsou předávány z generace na generaci také prostřednictvím formálního vzdělávání ve školách. Termín kultura ve smyslu sociologickém a kulturněantropologickém znamená způsoby chování, tradice, hodnoty, rituály, sdílené normy aj., které jsou charakteristické pro určité etnické či sociální skupiny (Průcha, Walterová, Mareš 2003, s. 108). Podle autora knihy Přehled antropologických teorií kultury je kultura: • antropologická – jedná se o systém artefaktů a sdílených idejí předávaných členy určité společnosti, • archeologická – jedná se o komplex archeologických pramenů obsahujících informace o historických obdobích, která byla zkoumána, reprezentují pospolitost existující v čase a prostoru, • axiologická – jedná se o třídu pozitivních hodnot, které přispívají k rozvoji schopností člověka a k jeho humanizaci, • generická – slouží k označení kultury lidstva jako univerzálně lidského fenoménu a základního znaku odlišujícího lidský rod od ostatních živočichů, • lokální – pojem upevňující pluralitu kultur slouží k označení kulturní, historické a geografické specifiky různých kulturních systémů (Soukup 2000, s. 202).
V knize Organizační kultura uvádí autoři k pojmu kultura (Lukášová, Nový a kol. 2004, s. 17), cituji: „Pojem kultura v obecném slova smyslu označuje specifický způsob organizace, realizace a rozvoje činností, objektivizovaný ve výsledcích fyzické a duševní práce.“ Pojem kultura byl převzat z kulturní antropologie, jsou zde rovněž uplatňovány poznatky z ostatních disciplin, a to především ze sociologie a psychologie. Mnoho badatelů se snažilo definovat pojem kultura jednotně, ovšem pokusy skončily vymezením řady kategorií definic formulovaných podle úhlu pohledu a míry zdůrazňování určitých aspektů kultury. Antropologický přístup je založen převážně na pozorování a antropologové popisují chování určitých skupin. Kulturu chápou například jako způsob života skupiny lidí, jako 13
konfiguraci stereotypizovaných vzorců naučeného chování, které jsou přenášeny z generace na generaci. Z pohledu sociologického jsou studovány především kulturní vzory postavené na systému hodnot, norem a názorů. Z pohledu psychologie není kultura sama o sobě pozorovatelná. Pozorovatelné jsou rozdílnosti v lidském chování – v činnostech, rituálech, tradicích (Lukášová, Nový a kol. 2004, s. 17). Bedrnová α Nový a kol. uvádí (Bedrnová α Nový a kol. 2007, s. 429), cituji: „Kultura je z hlediska její funkce ve společnosti předmětem zájmu především kulturní antropologie. Zkoumá tedy společné znaky, podobnosti a rozdíly mezi různými, geograficky oddělenými sociálními společenstvími. Zkoumá však i vznik a společné znaky subkultur uvnitř jednoho existujícího kulturního konceptu. Hlouběji než na úrovni její jevové stránky leží v jádru kultury neviditelný, ale identifikovatelný systém řízení a sebeřízení, který umožňuje společný život jednotlivcům.“ Autoři knihy Moderní management v teorii a praxi definují kulturu (Vodáček α Vodáčková 2006, s. 167) jako „sdílené hodnoty, zájmy, přesvědčení a tradice, které spojují kolektiv organizační jednotky.“ Pracovníkům pomáhá kultura pochopit, jak jsou oni sami pro organizaci důležití, jaká vládne morálka i etika a o co vedení organizace usiluje a kterých prostředků používá k dosažení svých cílů. Kultura ovlivňuje nejen loajalitu lidí k organizaci, též spoluvytváří motivační prostředí (Vodáček α Vodáčková 2006, s. 167). Kultura je (Donnelly, Gibson, Ivancevich 1997, s. 103) „souhrn všeho, čemu se lidé naučí společně s ostatními členy společnosti, ke které náleží. Různé společnosti mají různé kultury. Společnosti mohou mít odlišné cíle, a naopak stejné postoje mohou být v různých společnostech odlišně hodnoceny.“
2.1 Pojem kultura školy Kultura školy se projevuje jednak specifickou formou komunikace, realizací personálních činností, způsobem rozhodování ředitele či jeho zástupců, obdobným náhledem učitelů i ostatních zaměstnanců na dění uvnitř školy, v její přibližně shodné interpretaci i hodnocení, také ve společném sdílení vize školy i strategií jejího dosažení, a jednak vzhledem budov, učeben, šaten, dvorů, školních jídelen i hřišť atd., z čehož 14
vyplývá, že se projevuje uvnitř i vně školy, tedy materiálně i nemateriálně. Je nehmatatelná, ale ne nepoznatelná (Eger a kol. 2002, s. 52-53). V knize Marketing školy autor k pojmu kultura školy uvádí (Světlík 1996, s. 116), cituji: „Každá škola, ať velká či malá, nová či stará má vlastní kulturu, která je určována individuálními hodnotami, zkušenostmi a normami, které každá jednotlivá osoba do ní vnáší.“ Kultura školy je novým skupinovým fenoménem vyjadřujícím nadindividuální systém hodnot a norem celého sociálního systému. Společné sdílené hodnoty, normy a vzorce chování podporují připravenost mysli lidí řešit úkoly a konat (Světlík 1996). Každá kultura školy má jisté rozpoznatelné vlastnosti a ty mohou ovlivňovat její podstatu a kvalitu. Systém kultury školy uvedený níže na obrázku znázorňuje dvě základní kategorie znaků v kultuře školy.
Obr. 3 Systém kultury školy (Světlík 1996, s. 117) 15
Jedná se o nehmatatelné komponenty, tedy o nemateriální stránky kultury školy, mezi které patří uznávané a sdílené hodnoty a normy školy. Viditelnou/hmatatelnou komponentou, tedy materiální stránkou, jsou symboly kultury školy existujícími v podobě verbálních či vizuálních symbolů nebo v podobě symbolického jednání. Nehmatatelné i hmatatelné komponenty se projevují uvnitř i vně školy. Autor uvádí, že u některých symbolů je nutné vysvětlit obsah symbolu, například ceremoniály, historky. Symboly mající materiální povahu umožňují vnějšímu pozorovateli lépe pochopit systém kultury. Žádné výrazné hranice mezi nehmatatelnými a viditelnými znaky kultury neexistují, avšak tyto elementy jsou v neustálé dynamické interakci. Je to například řeč (slovník školy), která je na výše uvedeném obrázku zahrnuta do verbálních symbolů, ale mohli bychom ji zahrnout i do kategorie symbolického jednání, neboť ji můžeme spojovat s určitými projevy chování. Shoda mezi nehmatatelnými a hmatatelnými komponentami by měla být u silné kultury školy. Z toho vyplývá shoda mezi hodnotami a normami školy a jejich skutečným projevem vzhledem k vnějšímu prostředí (Světlík 1996, s. 117-119). Kultura školy (Eger, Jakubíková 2000, s. 27) „je vnitřním fenoménem, který je primárně vytvářen a využíván v oblasti řízení a vztahu k vlastním zaměstnancům školy. Jedná se o souhrn představ, přístupů a hodnot ve škole všeobecně sdílených a relativně dlouhodobě udržovaných.“ Anglicky „school culture“, tedy termín kultura školy je obtížně definovatelný faktor, avšak relativně stálý, zahrnující (Průcha, Walterová, Mareš 2003, s. 109) „1. Specifické rysy konkrétní školy, zejména sdílené hodnoty, postoje, normy, rituály, preferované chování aktérů školního života; 2. Vztahy školy k okolí, sociálním partnerům a rodičům.“ Synonymem pro pojem kultura školy jsou také podniková kultura, firemní kultura, organizační kultura, kultura instituce. V podstatě označují tu samou skutečnost. Téma podniková kultura se stalo žádaným především v osmdesátých letech, kdy teoretici i praktici dospěli k závěrům, že organizace věnuje pozornost podnikové kultuře, pokud dochází ke změnám v jejím prostředí. U nás došlo ke změnám v prostředí organizace hlavně po roce 1989, tyto změny se dotkly jak vnějšího prostředí, tak i vnitřního prostředí. Při změně vnějšího prostředí museli manažeři přemýšlet jak měnit strategii a vizi, jak hledat nové příležitosti vedoucí k vytvoření příznivého image školy a ke komunikaci s veřejností. Vnitřní prostředí školy je tvořeno materiálním prostředím, kvalitou managementu, pedagogického sboru i ostatních pracovníků atd., 16
což má každá škola odlišné. Školy to jsou především lidé. Lidé to jsou pracovníci školy, též žáci školy, a proto je jimi kultura školy ovlivňována. Společnost, ve které lidé žijí, dokáže formovat jejich přesvědčení, postoje, hodnoty, normy (Eger a kol. 1998, s. 170-175). Z oblasti managementu se přibližují školství pojmy kultura organizace, též organizační kultura, kultura podniku – podniková kultura a kultura firmy – firemní kultura. Autor Pol a kol. uvádí ve své knize Kultura školy, že Harkabus užívá při definování kultury organizace pojem organizační kultura. Podle Harkabuse má kultura každé organizace svá specifika, avšak lze vysledovat její základní prvky, kterými jsou uznávané hodnoty, způsoby řízení, rozhodovací procesy, využívání lidských zdrojů, jednání se subjekty okolí, jedná se o tzv. vnější kulturu (Pol a kol. 2005, s. 8-9). Armstrong ve své publikaci Řízení lidských zdrojů uvádí kulturu organizace neboli podnikovou kulturu (Armstrong 2007, s. 257) jako „soustavu hodnot, norem, přesvědčení, postojů a domněnek, která sice asi nebyla nikde výslovně zformulována, ale určuje způsob chování a jednání a způsoby vykonávání práce. Hodnoty se týkají toho, o čem se věří, že je důležité v chování lidí a organizace. Normy jsou pak nepsaná pravidla chování.“ Organizační kulturu lze chápat jako typické jednání a vystupování pracovníků organizace a to směrem dovnitř i vně. „Tvoří jednotu společných představ, norem, vzorců chování a projevuje se navenek jako forma společenského styku mezi spolupracovníky, ve společně udržovaných zvycích, pravidlech a materiálním vybavení“ (Cimbálníková 2007, s. 79). Autor Obst uvádí (Obst 2003, s. 31), že „o kultuře organizace se hovoří i v souvislosti s etikou poznání, na kterou si naši podnikatelé teprve zvykají.“ Kultura organizace je tvořena několika základními prvky, jako jsou symboly, uznávané hodnoty, pravidla, osobnosti, image organizace (Obst 2003).
Autoři knihy Management konstatují, že v organizační kultuře se prolíná několik úrovní: • nadnárodní organizační kultura, • národní kultura (zvláštnosti dané národní tradicí), • kultura vlastní organizace (vytvořená rozdílným vývojem chování lidí v různých organizacích v jedné zemi), 17
• subkultury divizí nebo útvarů v organizaci (kultura účetních, provozních pracovníků, manažerů). Organizační kulturu formují zakladatelé firmy, kteří do ní vnášejí své postoje, uskutečňují své hodnoty, mají jasnou vizi organizace. Ovšem i jednotliví členové organizace se podílí na formování kultury. Organizační kultura se postupně upevňuje, vedení se snaží o udržení kultury a o přizpůsobení nových členů. Organizační kulturu podporují personálním výběrem, akcemi vrcholového vedení a socializací (Bělohlávek, Košťan, Šuleř 2001, s. 77-78).
Kultura školy může být: • slabá • silná Slabá kultura školy se projevuje v neshodné zájmové diferenciaci zaměstnanců, jejich malým zájmem o společnou práci a organizaci (Eger, Jakubíková 2000, s. 7). Ve slabé kultuře se lidé snaží zjistit, co by mělo být uděláno a jak, čímž ztrácí čas. Slabá kultura má pouze nepatrný vliv na činnost školy (Eger a kol. 1998, s. 174). Silná kultura školy dává lidem lepší pocit o účelnosti toho, co dělají. Usnadňuje jasný pohled na školu, umožňuje rychlé rozhodování, vytváří podmínky pro dobrou komunikaci, snižuje nároky na kontrolu, snižuje fluktuaci, zvyšuje motivaci a loajalitu pracovníků, zajišťuje stabilitu sociálního systému atd. Je především nositelem základních cílů školy a celkové filosofie řízení. Ovšem i silná kultura školy může mít negativní stránky, které se mohou stát neviditelnou bariérou potřebné změny (Eger, Jakubíková 2000, s. 7). Silná kultura se může projevit jako zastaralá v případě změny prostředí a stane se vzdorující a tím může být neslučitelná s novým prostředím (Eger a kol. 1998, s. 174).
18
Silná kultura školy
Přednosti
Nedostatky
•
jasný a přehledný pohled na školu
•
tendence k uzavřenosti
•
bezkonfliktní komunikace
•
trvání na tradicích a nedostatek
•
rychlé nalezení řešení a rozhodnutí
•
rychlá implementace inovací
•
málo formálních předpisů, nižší nároky na •
flexibility •
blokace nového kolektivní snaha vyhnout se kritice
kontrolu
•
vynucování konformity za každou cenu
•
vysoká jistota a důvěra spolupracovníků
•
složitá adaptace nových
•
vysoká motivace
•
nízká fluktuace
•
značná identifikace se školou a loajalita
spolupracovníků
Tab. 2 Přednosti a nedostatky silné kultury školy (Eger, Jakubíková 2000, s. 7) Vysvětlivky: Přednosti:
jednotlivé přednosti silné kultury školy
Nedostatky:
jednotlivé nedostatky silné kultury školy
2.2 Model kultury organizace Kultura školy neboli organizační kultura určuje, jaké chování se očekává, jaké chování bude oceňováno či postihováno. Pokud jsou dána jasná a zřetelná pravidla a jsou přijímána zaměstnanci školy, lze kulturu školy charakterizovat jako silnou. Pokud nejsou dány jednotné normy chování a v organizaci jsou zřejmé odchylky, jedná se o slabou kulturu. Každá škola nebo organizace má stanoveny strategické cíle a jejich dosahování je ovlivňováno úrovní organizační kultury. Vedení organizace může ovlivňovat stav kultury, její jednotlivé faktory, které jsou dány modelem kultury organizace 7S od firmy Mc Kinsey. Tento model kultury organizace patří mezi nejznámější (Cimbálníková, 2007, s. 80).
19
Obr. 4 Mc Kinseyův model 7S (Cimbálníková 2007, s. 80)
Model lze představit i z pohledu tvrdých a měkkých prvků řízení, což je použitelné v praxi a užitečné pro přehlednost.
Obr. 5 Model kultury organizace firmy Mc Kinsey dle Kotler (2001) (Eger a kol. 2002, s. 53) Kulturu organizace vytváří sdílené hodnoty umístěné uprostřed modelu. Horní část modelu patří k tak zvaným tvrdým prvkům řízení, označovaným také jako hardware: • struktura = schéma organizační struktury, vztahy nadřízenosti a podřízenosti, způsob rozdělení úkolů, formální delegování odpovědnosti a pravomoci, • strategie = soustava činností a opatření k dosažení trvale dobrých výsledků, • systémy = procesy a postupy při každodenní práci včetně psaného kodexu chování. Dolní část modelu patří k tak zvaným měkkým prvkům řízení, označovaným také jako software:
20
• dovednosti = sdílení, neformální komunikace, spolupráce - některé školy dosahují s lidmi s průměrnými schopnostmi nadprůměrných výsledků, • spolupracovníci – zaměstnanci = lidé v podniku, struktura lidí, tým, podpora kvalifikace aj., • styl = způsob chování managementu, zaměření na lidi i úkoly, hospodaření s časem, jednání ve škole, společný způsob chování. Mezi měkké prvky řízení patří i kultura organizace = sdílené hodnoty (Eger a kol. 2002, s. 53).
2.3 Prvky kultury školy Kulturu školy nebo kulturu organizace charakterizují základní prvky, které se obvykle rozlišují do tří skupin na hodnoty, normy, vztahy.
Hodnoty jsou jádrem, pilířem i duší kultury školy. Hodnoty nabízejí směr, kterým by se každý den měli ubírat zaměstnanci školy (organizace, firmy), návrh jejich chování (Eger a kol. 2002, s. 54). Hodnoty (Armstrong 2007, s. 260) „se vztahují k tomu, co je považováno za nejlepší nebo za dobré pro organizaci, a co by tedy mělo tak být. Soustava hodnot organizace může být uznávána jen na úrovni vrcholového vedení nebo ji mohou sdílet všichni lidé ve firmě, takže lze takový podnik charakterizovat jako ,řídící se hodnotami‛.“ Hodnoty jsou tím silnější, čím pevněji jsou vžity a tím budou mít větší vliv na chování. Důležité jsou „fungující hodnoty“, které vedou k žádoucímu chování. Nejtypičtější oblasti, v nichž mohou být hodnoty vyjádřeny: • výkon, • schopnost a způsobilost, • konkurenceschopnost, • inovace, • kvalita, • služba zákazníkovi, • týmová práce,
21
• péče o lidi a ohledy na ně (Armstrong 2007, s. 259-260). „Hodnoty se realizují prostřednictvím norem a artefaktů. Mohou se také vyjadřovat pomocí jazyka (podnikový žargon), rituálů, historek a mýtů“ (Armstrong 2007, s. 260).
Normy jsou nepsanými pravidly chování poskytující vodítko jak se chovat. Lidem říkají to, co se předpokládá, že budou říkat, dělat, čemu věřit, jak se oblékat. Tyto normy nejsou nikdy uváděny v písemné podobě, předávají se pouze ústní formou či chováním. Lze je upevňovat na základě reakcí lidí, která vzniká při porušení norem. Normy se týkají níže uvedených stránek chování: • styl řízení - zacházení manažerů se členy svých týmů, vztah členů k manažerům, • převažující etika práce – „pracuj tvrdě, hraj tvrdě“, „přijď dříve, zůstaň déle“, • postavení – velikost jeho významu, • ambice – otevřené: jemnější přístup, • výkon – vynucování norem výkonu je všeobecné, • moc – uznávaná jako způsob života, • politika – rozšířená (normální): nepřijatelná, • loajalita – očekává se podoba „od kolébky do hrobu“, • hněv – otevřený: skrytý, • přístupnost – očekává se přístupnost, viditelnost, • formalita – formální přístup (všechny úrovně) – oslovení, oblékání (Armstrong 2007, s. 260-261).
Artefakty (vztahy) jsou viditelné a hmatatelné projevy, které lidé vidí, slyší a cítí. Zahrnují pracovní prostředí, jazyk používaný v korespondenci, způsob oslovování lidí při schůzích či při telefonickém rozhovoru, přijetí návštěv - vřelé nebo chladné (Armstrong 2007, s. 261).
V kultuře každé školy jsou tyto elementy a symboly přítomny a je důležité (Světlík 1996, s. 118) „jaký význam v celém systému mají, jakou důležitost jim přikládají příslušníci kolektivu školy, jaká je podstata vztahů mezi těmito znaky a jaký má vliv každý z nich na rozvoj a udržení kultury školy a v neposlední řadě i vliv a dopad na žáky nebo studenty školy. Pokud se nám podaří izolovat jednotlivé elementy a symboly školy a vysvětlit jejich podstatu, potom je také můžeme měnit či ovlivňovat.“ 22
Základními nehmatatelnými prvky kultury školy jsou hodnoty, normy a vztahy, ty dále dělíme na: • verbální symboly – mezi ně patří definované cíle, kurikulum, řeč, metafory, příběhy, hrdinové školy (hmatatelné prvky kultury školy), • symboly chování – mezi ně patří rituály, ceremoniály, proces výuky, funkční procedury, pravidla a řád školy, interakce s mikroprostředím (hmatatelné prvky kultury školy), • vizuální symboly – mezi ně patří vybavení školy a pořádek, artefakty, logo, propagační předměty (hmatatelné prvky kultury školy (Světlík 1996)).
Autor Eger uvádí (Eger a kol. 2002, s. 54), cituji: „Jestliže schází symboly, schází rituály, důležité hodnoty nemají vliv. Symboly jsou stejně důležité pro kulturu školy, jako je pro film důležitý scénář (Deal, Kennedy 1988).“
2.3.1 Verbální symboly Verbální symboly kultury školy jsou významnou oblastí při chápání kvality výuky jak žáky, tak i rodiči. Důležitost představují také při zvyšování úrovně práce učitelů (Světlík 1996).
Cíle Každá škola by si měla určit své cíle, které pak vystihují respektované hodnoty školy. Cíle by neměly být stanovovány formálně, ale měly by vyjadřovat skutečné záměry školy, kterým se její vedení věnuje a seznamuje s nimi své zaměstnance, debatuje v dané oblasti (Světlík 1996, s. 124).
Kurikulum Pojem kurikulum školy je často zjednodušován na pojem studijního programu (plánu) školy. Jedná se ovšem o širší pojem zahrnující kromě předmětů obsažených v učebním plánu i aktivity mimo vyučování, například exkurze, maturitní večírky, sportovní utkání apod. Tyto aktivity mimo vyučování označujeme jako neformální kurikulum. Dalším pojmem je skryté kurikulum, do kterého můžeme zahrnout vztahy mezi učiteli a žáky, vztahy mezi školou a jejími partnery, vztahy školy s ostatními 23
subjekty, klima školy apod. Neformální i skryté kurikulum má ohromný význam nejen pro spokojenost žáků ve škole, ale i pro vnímanou hodnotu školy. Má vliv také na kvalitu výchovné funkce vzdělávání žáků. „Kurikulum v tomto širším slova smyslu je jedním ze symbolů, ve kterém se jednoznačně projevuje navenek i vnitřní kultura školy“ (Světlík 1996, s. 124).
Řeč Řeč lze pokládat za nejvýznamnější prostředek ke zprostředkování hodnot a norem kultury školy. Užívaný jazyk a způsob jakým je používán učiteli uvnitř školy ukazuje přímo či nepřímo kvalitu základny ve škole. Řeč je nejdůležitějším prostředkem komunikace mezi žáky a učiteli, ovšem ne jediným. Existuje řeč těla, gestikulace, pohled. „Způsob komunikace se žáky je faktor, který žáky může zmást či otevřít jim oči, motivovat je či demotivovat, rozvíjet jejich duševní rozvoj, nebo je spíše ubíjet“ (Světlík 1996, s. 124). Pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci školy by se měli vyjadřovat s vědomím toho, jak silný dopad může mít jejich řeč na žáky (Světlík 1996, s. 124).
Metafory Náš rodný jazyk, tedy čeština je plná metafor. Většina z nás je používá pro zdůraznění určitých pojmů či okolností tím, že srovnáváme jednu věc s druhou nebo přeneseme význam jistého pojmu na pojem jiný. Ve výuce učitelé užívají metafory ke zdůraznění či popsání jisté situace, žáků, školy. Metafory se tím způsobem dostávají do slovníku školy a mnohdy přeneseně vystihují atmosféru a styl školy (Světlík 1996, s. 124-125).
Historky a příběhy Vyprávěné historky a příběhy o škole jsou formou spojení minulosti se současnou realitou. Někdy jsou opakovaným vyprávěním upravené či vylepšené. Jsou v nich vyjádřeny i existující hodnoty a postoje, které jsou charakteristické pro nynější kulturu školy. Určité „zaručené“ historky a příběhy se v nepatrných variantách vypráví i na jiných školách, což nám ukazuje, že se nejedná o zprostředkování informací o tom, co se na škole opravdu stalo, ale ve větší míře o formulaci symbolu vyjadřujícího kulturu školy (Světlík 1996, s. 125). 24
Hrdinové školy Každá škola má své hrdiny, buď kladné nebo záporné. Kolem hrdinů je utvořena jistá sága a tito hrdinové jsou personifikací nebo-li zosobněním hodnot a norem školy. Za hrdiny školy mohou být považováni učitelé, ředitelé, žáci či provozní pracovníci, kteří na škole působí nebo působili. Zkušený vedoucí zaměstnanec by měl hrdiny školy rozpoznat a dokázat jich využít pro příští vývoj školy (Světlík 1996, 125-126). Autor publikace Strategie rozvoje školy uvádí (Eger a kol. 2002, s. 54), cituji: „Hrdinové jsou magické osoby, kterými by chtěl být každý. Mají osobitý charakter a styl. Dělají věci tak, jak by je chtěl dělat každý, kdyby se nebál. Hrdinové jsou správní zaměstnanci školy.“
2.3.2 Symboly chování Též symboly chování mají kromě verbálních symbolů velkou významnost k vyjádření kultury školy. Mnoho aktivit nebo procedur, které se ve škole dějí, jsou formalizovány a stávají se symbolem „nejlepší cesty“ jak tyto věci dělat ve shodě s normami a hodnotami školy. Rituálem školy je způsob, jak správně tyto věci dělat (Světlík 1996).
Rituály a ceremoniály Za rituály lze považovat pravidelné schůzky se žáky nebo s rodiči, odchod kolegy do důchodu apod., jedná se tedy o pravidelné až rutinní záležitosti. Rituály svým fungováním upevňují existující systém hodnot a norem školy. „Pokud jsou spojeny s hodnotami zdůrazňujícími vysokou úroveň procesu výuky a pozitivní vztah k žákům, potom se stávají silným nástrojem kvalitního vzdělávání“ (Světlík 1996, s. 126). V knize Firemní kultura uvádí autor k rituálu (Brooks 2003, s. 225), cituji: „Některé rituály jsou tak disfunkční, že až odporují nebo protiřečí organizačním cílům. Přesto rituály pomáhají dávat kultuře její identitu; posilují ‚způsob, kterým se věci kolem dělají‘ a ukazují, co je důležité a cenné pro zaměstnance.“ Ceremoniály nejsou tak časté, jsou méně formální a většinou se jedná o určité oslavy v životě školy, například oslavy založení školy, školní ples, čímž škola projevuje svou vnitřní kulturu veřejnosti (Světlík 1996, s. 126). 25
Proces výuky Proces výuky je poskytování vzdělávacích služeb, což je primárním posláním každé školy. Způsob výuky i filozofie vyučovacího procesu vyjadřuje kulturu školy navenek, ale je i jednou z podstatných komponent kultury. Charakter vyučovacího procesu je dán: •
„přiměřeností, vhodností a důležitostí obsahu vzdělávacího programu školy,
•
vhodností a přiměřeností koncepce vyučování a používaných vyučovacích metod,
•
vhodností časového rozvrhu hodin vyučovacího procesu,
•
využitím didaktické techniky a odpovídajícím technickým zabezpečením výuky,
•
mechanismy kontroly a evaluace vyučovacího procesu,
•
způsobem a rozsahem kontaktu a informovanosti žáků a jejich rodičů“ (Světlík 1996, s. 127).
Funkční procedury Funkční procedury více či méně ukazují, jak velká je vzdálenost mezi stanovenými cíli školy a konkrétními procesy, které probíhají ve škole každý den. Jedná se o různorodé formy komunikace a informování žáků, vyhodnocení a ocenění kvality výuky, způsob evaluace školy, způsoby dalšího vzdělávání a zvyšování kvalifikace učitelů a vedení školy (Světlík 1996, s. 127).
Pravidla a řád školy Školní řád nebo vnitřní řád školy je zveřejněn v budově školy na přístupném místě všem žákům i zaměstnancům, což je povinností ředitele školy. S tímto řádem jsou řádně seznámeni žáci školy, jejich rodiče jsou informováni o vydání řádu, zaměstnanci jsou s ním seznámeni a to prokazatelným způsobem. Školní řád konkrétně upravuje podmínky výchovně vzdělávacího procesu (čerpáno z interních materiálů školy).
2.3.3 Vizuální symboly Vizuální symboly jsou pro normálního návštěvníka školy nejvíce viditelnými a snadno pochopitelnými projevy kultury školy, asi také proto, že patří mezi prvky materiální povahy (Světlík 1996). 26
Vybavení školy a pořádek Běžný návštěvník školy si vytvoří první dojem o škole podle jejího vnějšího vzhledu, tedy z budovy školy a její architektury, z vchodu do této budovy. Dále na návštěvníka působí vybavení a pořádek ve třídách, v kabinetech, v kanceláři, v ředitelně. Některé školy dokazují svou odbornou úroveň počtem a vybavením odborných učeben či laboratoří. To však ještě návštěvníkovi školy neukazuje, zda je škola na vysoké úrovni i v ostatních oblastech. Většina škol si velmi dobře uvědomuje důležitost těchto vizuálních symbolů a rekonstrukce školy či přístavba je výsledkem aktivity ředitele (Světlík 1996, s. 127-128).
Artefakty Artefaktem školy mohou být školní noviny, vystavené trofeje ve vitrínách dokumentující úspěchy školy, nástěnky s fotografiemi, výstavy výtvarných prací a výrobků žáků (Světlík 1996, s. 128).
Logo, propagační předměty Logo či znak využívá v každodenním životě většina organizací a firem, a proto ani školy nijak nezaostávají. Mnoho škol využívá na svých dokumentech nebo dopisních papírech své logo, které často vychází z jejich zaměření. Některé školy především při styku s veřejností používají propagační předměty, kterými jsou například školní trička nebo propisovací tužky (Světlík 1996, s. 128-129).
2.4 Projevy kultury školy Kultura školy se projevuje čtyřmi formami – materiální manifestací, nemateriální manifestací,
manifestací
navenek,
manifestací
dovnitř,
přičemž
nemateriální
manifestace jsou dosahovány duševně i psychicky a materiální manifestace jsou viditelné. Projevy (manifestace) kultury školy lze kombinovat, čímž se vytvoří čtyři kombinace. Nemateriální manifestace navenek v kultuře školy zahrnuje chování školy, chování zaměstnanců, žáků i studentů vůči veřejnosti, tedy vnějšímu prostředí. Pomocí komunikace si škola může získat sympatie veřejnosti. Podle druhu a způsobu komunikace lze posoudit celkovou kulturu školy. 27
Nemateriální manifestace dovnitř v kultuře školy zahrnuje celkové klima školy (domácí teplo), sociální klima i etiku zaměstnanců i žáků, jejich vzájemné vztahy i vztahy k vlastní škole. Důležité je porozumění plánům školy, cílům i strategiím. Dále je důležité věnovat pozornost neformální komunikaci, která by mohla být zdrojem šíření fám či polopravd. Znakem špatné kultury je nejednotnost vedení školy a rozpor mezi vedením prosazovanou kulturou a skutečnou kulturou vedení školy. Materiální manifestace navenek v kultuře školy je viditelná, jedná se o vzdělávací program školy, aktivity školy (sportovní či kulturní akce), dále to jsou budovy i dveře školy, označení školy, oblečení zaměstnanců, školní časopisy, tiskopisy školy apod. I vizitka zaměstnance je projevem kultury školy. Materiální manifestace dovnitř v kultuře školy zahrnuje vstup do školy, učebny, kabinety, sborovny, nábytek, tělocvičny, vybavení vnitřních prostor i výmalbu, osvětlení, nástěnky atd. Pořádek a čistota by měly být samozřejmostí. Zákazníky škol jsou žáci, také jejich rodiče a společnost, proto péče o kulturu školy musí být trvalá. V případě zanedbání péče o kulturu školy se to nejdříve projeví na motivaci spolupracovníků a poté v postoji zákazníků (Eger a kol. 1998, s. 177-178).
2.5 Změna kultury školy Podstatou změny je přejít od výchozího stavu k cílovému. Pro vnímání kvality práce školy jejím okolím patří vnitřní prostředí školy k jednomu z důležitých faktorů. Jakmile chceme měnit vžitou kulturu, musíme vědět „proč“ a „kdy“. „Zamýšlené změny v kultuře školy by měly vytvořit pracovní prostředí orientované na kvalitu a dobré výsledky procesu vzdělávání, na inovační změny v nabídce škol a na uspokojování potřeb a zájmů všech zákazníků a partnerů školy“ (Světlík 1996, s. 129 –130). Ovšem měnit hodnoty dospělých lidí je úkolem nelehkým, spíše zcela nemožným. Co je však možné? Měnit praktiky a postoje pracovníků školy. Co lze považovat za příčiny změny kultury školy: • nutnost změny vžité kultury v důsledku ekonomických a společenských změn v prostředí školy, • rozpor mezi vžitou a potřebnou kulturou z hlediska dosažení stanovených strategických cílů školy, 28
• transformace školy na vyšší úroveň vzdělání, • generační výměna ve škole, • spojování škol (Světlík 1996). Každý proces změny je časově i finančně náročný, pro pracovníky bolestný. Pokud má management školy zájem na její prosperitě, je povinen zahájit proces změny kultury školy (Eger a kol. 1998, s. 179).
Postup změny kultury Jak měnit kulturu? Jedná se o velmi složitý a náročný proces, neboť v každé škole jsou jiné podmínky, lidé pracující pro školu jsou jiní, sdílené hodnoty a postoje jsou také jiné. Přesto lze nalézt obecně platné postupy a nástroje, kterými lze vžitou kulturu měnit. Vedení školy má určité představy o kultuře školy, podstatou změny je přejít z výchozí, tedy vžité kultury, na novou, změněnou kulturu, která bude v souladu se stanovenými cíli školy a umožní jejich dosažení. Tato změna vyžaduje provedení objektivního a nezaujatého rozboru vžité kultury a její porovnání se žádoucím stavem. Rozbor lze provést dotazováním, pozorováním nebo analýzou sekundárních údajů, zejména statistik týkajících se pracovníků školy. Avšak značné nebezpečí vzniká při subjektivním hodnocení kultury školy ze strany ředitele, který je přesvědčen, že tuto kulturu dobře zná a ví, jak ji změnit. Ovšem vnitřní prostředí školy se jeví odlišně řediteli školy, učitelům a žákům a ani hospitace nedokáže plně odhalit, co se ve skutečnosti ve třídě děje. Vedení školy si musí odpovědět na několik zásadních otázek a až poté může přistoupit k požadovaným změnám (Světlík 1996, s. 129-131). Kulturní změna a její řízení je podle výzkumu odborníků nezbytné pro zajištění nepřetržité dynamičnosti organizace. Existují různé modely kulturní změny založené na empirickém výzkumu. Přesto někteří badatelé tvrdí, že základem kulturní změny je pochopit, jak je existující kultura podporována před tím, než může být změněna. To znamená, že musíme znát svou vlastní kulturu a teprve pak ji můžeme měnit, tedy v případě je-li to nutné. Změna by měla být vysvětlována takovým způsobem, aby i jednotlivci na pracovišti dávali změně smysl a tím by ji buď podporovali či se jí vzpírali. V tomto případě je jazyk důležitým symbolem, neboť lidé si budou odpovídat na otázku „Co bude znamenat změna pro mě?“. Manažeři mají moc kulturu změnit, avšak nikdy nemohou kulturu řídit. Kultura by se měla považovat za něco, co organizací je, ne za něco co organizace má, nejedná se o nezávislou proměnnou, nemůže být vytvářena či ničena rozmary managementu (Brooks 2003, s. 227-230). 29
Je nutné pochopit účelnost změny kultury školy, neboť se jedná o velmi obtížný, nákladný a časově náročný proces. Proces začíná identifikací rozporu mezi stávající kulturou a strategicky potřebnou kulturou, poté je možné začít se změnami. Změna kultury musí být dobře naplánována, připravena a musí s ní být seznámeni všichni, kterých se týká. Zaměstnanci školy nebudou změny podporovat, pokud s nimi nebudou předem seznámeni, s jejich průběhem a následky pro ně samotné. Jakékoliv změny znamenají pro zaměstnance zásahy do navyklého způsobu jednání. Aby došlo k žádoucímu posunu v kultuře školy, musí dojít k odstranění vžitých představ, přístupů a hodnot, které jsou v rozporu s budoucími nároky školy (Eger a kol. 2002, s. 69-70).
30
PRAKTICKÁ ČÁST V bakalářské práci chci analyzovat kulturu Základní školy, Zruč nad Sázavou, Okružní 643. Jedná se o základní školu praktickou. Cílem práce je analyzovat silné a slabé stránky v oblasti kultury školy, provést šetření a na základě zjištěného stavu vyvodit závěry.
Cíle výzkumu V Základní škole praktické Zruč nad Sázavou analyzovat kulturu školy: • současný stav kultury školy, • které faktory jsou v současném stavu kultury školy nejslabší a které jsou nejsilnější, • které faktory se podle zaměstnanců v očekávaném stavu stanou nejsilnějšími, • zda chtějí zaměstnanci v některých stránkách dosáhnout nejlepšího stavu. Hypotézy První
hypotéza:
Při
hodnocení
jednotlivých
faktorů
v kultuře
školy
bude
v požadovaném stavu více silných stránek než v současném stavu.
Druhá hypotéza: V současném stavu v kultuře školy bude jeden faktor hodnocen jako průměrný.
Metody - dotazníkové šetření Pro vyhodnocení současného i požadovaného (očekávaného) stavu kultury školy jsem použila formulář dotazníku uvedený v příloze č. 1 této bakalářské práce. Dotazník je z knihy Kultura školy (Eger, Jakubíková 2000, s. 23-24). Jedná se o dotazník se slovními položkami. Hodnocení 1 bylo nejhorší hodnocení a hodnocení 5 bylo nejlepší hodnocení. Respondenti hodnotili dvě situace: stávající a požadovaný neboli očekávaný stav kultury školy. Stávající stav označovali kroužkem - O a požadovaný neboli očekávaný stav označovali křížkem - X. Kilmann-Saxtonova mezera se vypočítá rozdílem bodů mezi očekáváním a skutečností.
31
V úvodu praktické části bakalářské práce uvádím zjištění o hmatatelných prvcích kultury základní školy praktické. Níže uvedené poznatky jsem získala při vykonávané praxi na Základní škole Zruč nad Sázavou, a to z předložených dokumentů, dále z rozhovorů s ředitelkou školy. Vycházím z teoretické části mé práce, kde uvádím názory a znalosti autora Světlíka, že základními nehmatatelnými prvky kultury školy jsou hodnoty, normy, vztahy a tyto dále dělíme na verbální symboly, symboly chování a vizuální symboly, což jsou hmatatelné prvky kultury školy. Dále je v praktické části mé práce provedena analýza formuláře dotazníku pro vyhodnocení současného i požadovaného (očekávaného) stavu kultury školy uvedeného v příloze č. 1 této práce.
32
3
Hmatatelné prvky kultury školy Hmatatelné prvky kultury školy se projevují symboly. Symboly jsou verbální (cíle,
kurikulum, řeč, metafory, historky a příběhy, hrdinové školy), symboly chování (rituály a ceremoniály, proces výuky, funkční procedury, pravidla a řád školy), vizuální symboly (vybavení školy a pořádek, artefakty, logo a propagační předměty). Veškeré níže uvedené údaje týkající se symbolů základní školy praktické byly čerpány z poskytnutých interních materiálů školy.
3.1 Verbální symboly základní školy praktické Cíle Škola má dva základní cíle - socializace a integrace. Socializace je hlavním cílem školy. Socializace znamená rozvíjet a kultivovat osobnosti žáků, poskytovat vědomosti, dovednosti a návyky potřebné k uplatnění v praktickém životě a vytvořit podmínky pro další vzdělávání a studium pro talentované žáky. Absolvent školy bude kvalitně připraven pro život. Integrace znamená umožnit vzdělání i žákům vyučovaných podle osnov pomocné školy nebo základní školy speciální, rozvíjet psychické i fyzické předpoklady a schopnosti žáků a vybavit je takovými vědomostmi, dovednostmi a návyky, které jim umožní, aby se v maximální míře zapojili do společenského života. Pro těžce zdravotně postižené žáky s těžkou mentální retardací a zároveň tělesným a řečovým postižením zajistit vzdělání podle osnov rehabilitační třídy pomocí asistenta pedagoga. Pomocí integrace zajistit pro žáky jejich maximální rozvoj. Mezi dílčí cíle školy patří rozvoj a kultivace osobnosti žáků; osvojení si strategie učení a motivace pro celoživotní učení; podněcování žáků k tvořivému a logickému uvažování, k řešení problémů; vedení žáků k všestranné a účinné komunikaci; rozvoj schopností spolupráce a respektu k práci a úspěchu, vlastního i druhých; připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako samostatné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti. Cílů je dosahováno pomocí prostředků, kterými jsou: •
Vzdělávací program zvláštní školy, který pokračuje již jen v 5. ročníku. 33
•
Vzdělávací program pomocné školy a přípravného stupně pomocné školy, v 1. a 7. ročníku zahájit výuku dle Školního vzdělávacího programu (dále jen ŠVP) „Škola jako zahrada II“ pro základní školu speciální.
•
Rehabilitační vzdělávací program pomocné školy.
•
ŠVP „Škola jako zahrada“ v 1. – 4. ročníku a v 6. – 9. ročníku.
•
Vhodné výchovné a vzdělávací strategie (viz ŠVP).
•
Individuální vzdělávací plány.
•
Minimální preventivní program, školní program proti šikanování, pokračovat v prevenci násilí a šikanování mezi žáky a v prevenci rizikových projevů chování u žáků.
•
Plány: výchovně vzdělávací práce školy, výchovného poradce, plán předprofesní přípravy, plán EVVO, plán pedagogických rad, metodického sdružení, ICT, DVPP, exkurzí a výletů, celoškolních soutěží v návaznosti na okresní a oblastní soutěže. Plán výchovně vzdělávací práce školy bude nazván Roční plán.
•
Tematické plány jednotlivých vyučovacích předmětů.
•
Projektové vyučování: Roční období – paleta barev, Týden zeleně, S TURem tu i zítra budem, Odpad z nebe nespad, Celé Česko čte dětem, Ovoce do škol, Žijeme zdravě (kondiční program). Splněno, pokračovat v dalším projektovém vyučování: Celé Česko čte dětem, Ovoce do škol, Kondiční program.
•
Prvky kooperativního vyučování.
Kurikulum Výchovně vzdělávací práce základní školy praktické je zaměřena na rozvíjení a kultivaci osobnosti žáků se zdravotním postižením, přičemž účinně vede žáka k naplnění klíčových kompetencí a ke splnění očekávaných výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů. Učivo je prezentováno tak, aby je žáci považovali pro sebe a svůj život za významné a byli schopni je zvládnout, úspěšně si ho osvojit a být tak kvalitně připraveni do života. Postupně od školního roku 2006/2007 je zaváděna výuka podle ŠVP „Škola jako zahrada“. Škola se orientuje na environmentální výuku a osvětu – stálá údržba a obnova školní zahrady. Výchovně vzdělávací práce zahrnuje oprávněné požadavky rodičů nebo zákonných zástupců žáka a má na zřeteli postavení školy v regionu i sociální prostředí, ve kterém vzdělávání probíhá. Pravidelně je zařazováno projektové vyučování, při němž se žáci stávají aktivními účastníky výuky. 34
Výchovné a vzdělávací strategie jsou přizpůsobeny míře zdravotního postižení žáků. Využívá se skupinová a individuální práce, práce ve dvojicích, návštěvy výstav, diskuse, tematické vycházky, příprava výzdoby a výstavy školy, vede k seznámení hledání informací z různých pramenů (využívání počítačů, internetu, vyhledávání v naučné literatuře, audiovizuální technika), zařazení sebehodnocení a prezentace vlastní práce. Ocenění aktivity, zájem a dovednost žáků.
Neformální kurikulum Základní škola praktická zajišťuje pro žáky exkurze, výlety, besedy, organizuje kulturní a sportovní akce. V roce 2008 vzniklo při základní škole praktické Občanské sdružení (dále jen O. s.) Ručičky, s nimiž škola spolupracuje. Akce pořádané O. s. Ručičky: • 14.9. - 17. 9. 2009 – S MiNiGrantem na MaXimum – turistický pobyt ve Zbraslavicích - pro žáky 1. - 6. ročníku. Žáci poznávali okolní přírodu, navštívili oboru u Pančavy a zblízka si prohlédli stroje na zbraslavském letišti, získali i první zkušenost, jak si s lecčím poradit sám. • 29. 11. 2009 – účast na vánočním jarmarku ve Zruči nad Sázavou. První adventní neděli byly vystavovány práce žáku před kostelem Povýšení sv. Kříže na „Zručském adventním tržišti“. • 10. 12. 2009, 31. 5. 2010 - sběr papíru a odpadových surovin. • 12. 5. a 17. 5. 2010 - „Stačí mžik a je ze mne keramik“ - dvě keramická odpoledne pro žáky. Děti, žáci, jejich rodiče, sourozenci i kamarádi si s nadšením zkusili vyrobit z modelovací hmoty nejen nejrůznější přívěsky, korálky, ozdoby, ale i misky a svícny. • 24. 5. 2010 - nákup multimediální učebnice „My jsme to nevzdali“. • 22. 6. 2010 - „Noc s pohádkou“ - závěr projektu Celé Česko čte dětem. Akce pořádané ZŠ za přispění O. s. Ručičky: • 21. 4. 2010 – Den Země – výsadba ovocných a okrasných keřů na zahradě školy. • 17. 6. 2010 – celoškolní exkurze do Habrkovic a na zámek Kačina. Akce pořádané občanským sdružením i základní školou mají velký úspěch, žáci získávají nově vědomosti i dovednosti a prohlubují si své schopnosti.
35
Skryté kurikulum Školní družina realizuje výchovně vzdělávací činnost ve výchově mimo vyučování formou odpočinkové, rekreační a zájmové (dle výběru a potřeb žáka) činnosti. Ve školní družině se žáci podílí na výběru činností společně s vychovatelkou. Do školní družiny docházejí žáci 1. stupně, ale mohou i žáci 2. stupně. Školní družina se řídí podle měsíčních projektů, v souvislosti s projektovým vyučováním Základní školy, Zruč nad Sázavou, Okružní 643. Do činnosti školní družiny je zařazena práce s výpočetní technikou a seznámení s cizím jazykem (dle výběru a zájmu žáků se zájmové okruhy mohou přizpůsobit). Zájmové kroužky: Základy informatiky a Pohybové a sportovní aktivity.
Řeč Řeč je prostředkem komunikace se žáky. Vzhledem k charakteru školy je důležité, aby byla srozumitelná. Dalším prostředkem, který pedagogické pracovnice využívají je gestikulace a dramatizace pohádek se žáky. Součástí komunikační a slohové výchovy je řečová výchova, jejímž obsahem je rozvíjení řečových schopností v oblasti receptivní, centrální a expresivní. Organizační formy řečové výchovy úzce souvisejí s aktuální úrovní řečových schopností, mentálním postižením a s potřebou rozvíjet konkrétní dovednosti. Úkolem je rozvíjet slovní zásobu a mluvní pohotovost, následně pak upravovat formální stránku řeči. Jazyková výchova se zaměřuje na osvojení a užívání mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě. Je nástrojem funkčního dorozumívání žáků. Literární výchova se zaměřuje na postupné vytváření základních čtenářských dovedností a návyků a na odpovídající reprodukci přečteného. Prostřednictvím četby se žáci seznamují se základními literárními formami a učí se rozlišovat představy od skutečnosti.
Metafory Vzhledem k charakteru školy nejsou metafory používány, žáci by jim často neporozuměli.
36
Historky a příběhy I základní škola praktická má své příběhy, většinou jsou to vzpomínky na velmi výrazné žáky a zážitky z vyučovacích hodin a exkurzí.
Hrdinové školy Možná i základní škola praktická má své hrdiny, mohou to být žáci či bývalí zaměstnanci, ale i současní zaměstnanci, na které se bude vzpomínat, až jednou odejdou.
3.2 Symboly chování základní školy praktické Rituály a ceremoniály Rituálem je obyčej či způsob jak dělat věci správně. I v základní škole praktické mají rituály své místo, jedná se o pozdrav mezi učitelem a žáky při vstupu do třídy při zahájení vyučování, nástup a hlášení ve vyučovací hodině tělesné výchovy. Mezi ceremoniály patří oslavy výročí školy, proběhla oslava 25 let vzniku školy a blíží se oslava 30 let. Slavnostní vyřazení žáků 9. tříd se nekoná, neboť se jedná o malotřídní školu a školní docházku dokončí obvykle tři žáci. Pokud je žák výrazně úspěšný dostává jako dar knihu.
Proces výuky Výuka je na základní škole praktické zabezpečena speciálně pedagogickými pracovnicemi s dlouholetými zkušenostmi s prací se žáky se zdravotním postižením. Procesu výuky napomáhá ŠVP „Škola jako zahrada“. Ve školním roce 2009/2010 se podle ŠVP vyučovali žáci 1. až 3. ročníku a 6. až 8. ročníku. Při realizaci výuky došlo k několika úpravám vzdělávacího programu. Byla doplněna speciálně pedagogická péče (logopedická péče). V současné době pedagožky lépe zapracovaly průřezová témata a dokončují druhý ŠVP pro základní školu speciální nazvaný „Škola jako zahrada II“. Výuka probíhá i formou projektového vyučování.
37
Funkční procedury Jedná se o komunikace probíhající ve škole, a to na všech úrovních, tedy ředitelka a zaměstnankyně, ředitelka a rodiče, ředitelka a firmy, zaměstnankyně a zaměstnankyně, zaměstnankyně a žáci, zaměstnankyně a rodiče. Mezi pedagogickými pracovnicemi probíhá komunikace především ve sborovně, která je pro všechny společná. Informovanosti a komunikaci pomáhá i nástěnka, kde jsou vyvěšeny rozvrhy hodin, organizační pokyny, informace o dozoru apod. Vzniklé nejasnosti je možné řešit s ředitelkou školy, jejíž kancelář je vedle sborovny. Ředitelka školy důležité informace rozesílá pedagožkám emailovou poštou. Škola komunikuje s okolím na pravidelně aktualizovaných webových stránkách základní školy praktické, účastní se projektu zvýšení kvality ve vzdělávání „S TURem tu i zítra budem“ a projektu organizovaného ekodomovem „Odpad z nebe nespad“. V čekárně u závodní lékařky probíhá celoroční výstava výtvarných prací žáků. Žáci reprezentují školu v soutěžích jakou je např. výtvarná soutěž „Sluníčko“, ve které žáci obdrželi certifikáty. Každoročně je pořádán Den otevřených dveří, termín je zveřejňován v místním tisku a je vyhlašován místním rozhlasem. Škola spolupracuje s O. s. Ručičky. Výroční zprávy školy jsou každoročně zveřejňovány na internetových stránkách školy. Škola má zpracována kritéria pro autoevaluaci (vlastní hodnocení) školy a její evaluační
činnost.
Autoevaluace
je
náročný
proces,
materiály
musejí
být
shromažďovány průběžně po celé hodnotící období. I žáci základní školy praktické provádí sebehodnocení. Jedná se o náročný úkol, neboť žáci mají vysoké sebevědomí a je jim nutné pomáhat návodnými otázkami. Žáci si tvoří vlastní portfolio. Učitelky se aktivně vzdělávají, vzájemná spolupráce a komunikace mezi pedagogy je na výborné úrovni. Informace získané na seminářích DVPP jsou předávány na pracovních poradách, kde je pravidelně tento bod projednáván. Je vytvořen plán DVPP, kde jsou stanoveny priority.
Pravidla a řád školy Škola má platný školní řád vydaný v souladu s právními předpisy. Školní řád upravuje zásady a cíle vzdělávání; podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve škole a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky; provoz a vnitřní režim školy; podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a 38
před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí; podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze strany žáků; pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. Žáci jsou se školním řádem seznamováni třídní učitelkou, vždy první den při zahájení nového školního roku. Zákonní zástupci se seznamují se školním řádem na první společné celoškolní schůzce. Školní řád je umístěn v každé kmenové učebně, školní družině a sborovně.
3.3 Vizuální symboly základní školy praktické Vybavení školy a pořádek Škola je jednopodlažní budovou, 1. července 2000 vstoupila do právní subjektivity a stala se příspěvkovou organizací, přestěhovala se do zrekonstruované budovy bývalé mateřské školy. Umístěna je v městské zástavbě na okraji města. Budova školy má bezbariérový přístup. Výuka probíhá ve třech kmenových učebnách, kde se vyučuje všech devět ročníků. V jedné kmenové učebně je umístěn počítačový kout vybavený počítači s přístupem na internet. Od školního roku 2006/2007 je vybudována herna, kde probíhá za pomoci asistentky pedagoga výuka těžce postižených žáků. Herna je vybavena didaktickými pomůckami a speciálními lavicemi. Pro mimoškolní zájmovou činnost slouží místnost určená pro školní družinu, která je vybavena technickými prostředky, například televizorem, DVD přehrávačem apod., také různými společenskými hrami. Hřiště před budovou školy slouží ke sportovnímu vyžití (vybíjená, volejbal atd.), za nepříznivého počasí odcházejí žáci na tělesnou výchovu do budovy Družiny mládeže do vypůjčeného sálu od Města Zruč nad Sázavou, kde jsou lavičky, žebřiny, žíněnky, švédská bedna, koza. Dále navštěvují Sportovní městskou halu při 1. Základní škole Zruč nad Sázavou. Škola má vybavenou dílnu pro výuku pracovního vyučování, dílna je vybavena pracovními stoly, základním nářadím pro dílenské práce se dřevem a pro nenáročné práce s kovem a plasty. Cvičná kuchyňka slouží také pro výuku pracovního vyučování, jsou v ní dvě kuchyňské linky vybavené nerezovým nádobím, sadami talířů, příborů a dalšími potřebami na vaření. Dále je vybavena sporákem se sklokeramickou deskou a automatickou pračkou. Pro pěstitelské práce je plně vyhovující školní zahrada, která 39
obklopuje budovu ze všech stran, nový zahradní domek slouží k ukládání nářadí. Na školní zahradě probíhá za příznivého počasí nově výuka v přírodní učebně. Učitelé nemají k dispozici kabinety vybavené odpovídajícím nábytkem, scházejí se ve sborovně, pomůcky na vyučování jsou uloženy ve skladu učebních pomůcek, učebnice jsou ve skladu učebnic a některé pomůcky jsou uloženy v šesti vestavěných skříních na chodbě školy nebo v policích v učebnách. Ředitelka školy má k dispozici malou vybavenou kancelář umístěnou vedle sborovny. Šatna školy je vybavená botníky a věšáky. Toalety jsou vybaveny dostatečným počtem hygienických zařízení, je zde WC pro tělesně postižené včetně umyvadla a sprchového koutu. Chodby školy jsou vymalovány barevně, jako ostatně celá škola, jsou vyzdobeny výtvarnými pracemi žáků. V loňském roce se uskutečnila během letních prázdnin oprava střechy na budově školy, v předchozích letech byly opraveny chodníky a byl postaven nový zahradní domek.
Artefakty Na chodbě školy je umístěn nejen školní řád, ale také výtvarné práce žáků. Jsou zde nástěnky, které informují žáky i rodiče o připravovaných akcích školy. Škola vytváří fotoalbum z jednotlivých školních akcí v každém školním roce a ředitelka školy píše kroniku.
Logo, propagační předměty Škola používá na svých dokumentech logo „šikovná ruka“. Logo školy vyjadřuje myšlenku soudržnosti a vzájemné pomoci žáků a pedagogů.
Obr. 6 Logo školy „šikovná ruka“
40
4
Analýza
dotazníku
pro
hodnocení
stavu
kultury
školy V Základní škole, Zruč nad Sázavou, Okružní 643, jsem rozdala během své manažerské praxe pedagogickým pracovnicím včetně paní ředitelky, jedné asistentce pedagoga a jedné školnici anonymně dotazník zaměřený na hodnocení kultury školy uvedený v příloze č. 1 této bakalářské práce. Požádala jsem výše uvedené zaměstnankyně školy o anonymní vyplnění dotazníků podle pokynů a o jejich navrácení do jednoho týdne. Dotazníky odevzdaly paní ředitelce, která mi je předala. Ze sedmi rozdaných dotazníků se mi jich vrátilo šest a to zcela vyplněných a s těmito výsledky:
Respondenti (ředitelka školy, pedagogové, nepedagogové): Počet respondentů – fyzických osob
7
z toho přepočtených pedagogických pracovnic včetně asistentky pedag. z toho s kvalifikací VŠ + spec.ped.
5,731 3
bez kvalifikace VŠ (pouze SŠ)
2,59
z celkového počtu respondentů počet vychovatelů
0,598
počet kvalifikovaných vychovatelů (SŠ + spec.ped.)
0,598
Počet provozních zaměstnanců (školnice) – fyzických osob Počet provozních zaměstnanců přepočtených
1 0,75
Tab. č. 3 Respondenti dotazníku pro hodnocení kultury školy Vysvětlivky: Počty respondentů:
fyzické osoby, přepočtené počty
Návratnost dotazníků a správnost vyplnění: Počet vrácených dotazníků
6 (85,7 %)
Počet nevrácených dotazníků
1 (14,3 %)
Počet vyplněných dotazníků úplně
6 (100 %)
Počet vyplněných dotazníků částečně
0 (0 %)
Tab. č. 4 Návratnost dotazníků Vysvětlivky: Dotazníky:
počty, procentní vyjádření
41
Hodnotící škála pro určení počtu jednotlivých stránek kultury školy Silná stránka
5,00 - 4,10
Méně silná stránka
4,09 - 3,10
Průměr
3,09 - 2,10
Méně slabá stránka
2,09 - 1,10
Slabá stránka
1,09 - 0,00
Vyhodnocení dotazníků Pro vyhodnocení dotazníku jsem názvy faktorů v tabulce ponechala a ve sloupcích pod čísly jsem místo textu zaznamenala počet jednotlivých hodnocení. V posledním sloupci jsem spočítala průměrné hodnocení. To je podstatné v mém výzkumu při použití hodnotící škály.
Současný stav kultury školy – hodnocení O Č. fa 1. 2. 3.
FAKTOR
Společné cíle Důvěra ve vedení školy Převládající styl řízení ve vztahu k lidem 4. Režim školy a organizační struktura 5. Zaměření vedení na pracovní úkoly 6. Kontrola 7. Motivace pracovníků 8. Komunikace a informovanost pracovníků školy 9. Komunikace školy s okolím a rodiči 10. Inovativnost 11. Rozvoj učitelů 12. Pracovní podmínky pro výuku 13. Estetické prostředí a pořádek 14. Vztahy mezi pracovníky 15. Vztahy mezi učiteli a žáky 16. Očekávání výsledků vzdělávání Celkem počet hodnocení Tab. č. 5 Současný stav – hodnocení O
1
2
3
4
5
0 0 0
0 0 0
0 0 0
2 1 1
4 5 5
Průměr O 4,66 4,83 4,83
0 0 0 0 0
0 0 0 0 0
0 0 0 1 0
1 3 1 3 2
5 3 5 2 4
4,83 4,50 4,83 4,16 4,66
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 3 3 0 1 4 12
2 6 2 1 3 3 3 1 35
4 0 4 2 0 3 2 1 49
4,66 4,00 4,66 3,83 3,50 4,50 4,16 3,50 4,38
Vysvětlivky: Č. faktoru:
otázka 1 až 16
Faktor:
hodnocené stránky kultury školy
1, 2, 3, 4, 5:
stupně hodnocení
42
Z tabulky č. 5 vyplývá, že v současném stavu není ani jeden z faktorů kultury školy hodnocen jako nejlepší stránka, celkem je počet hodnocení 4,38. Z uvedených hodnot lze vyčíst, že nejsilnějšími hodnotami jsou: • faktor číslo 2 – Důvěra ve vedení školy – průměr 4,83, • faktor číslo 3 – Převládající styl ve vztahu k lidem – průměr 4,83, • faktor číslo 4 – Režim školy a organizační struktura- průměr 4,83, • faktor číslo 6 – Kontrola – průměr 4,83. Mezi méně silné stránky patří: • faktor číslo 10 – Inovativnost – průměr 4,00, • faktor číslo 12 – Podmínky pro výuku – průměr 3,83, • faktor číslo 13 – Estetické prostředí a pořádek – průměr 3,50, • faktor číslo 16 – Očekávání výsledků vzdělávání – průměr 3,50. Požadovaný (očekávaný) stav kultury školy – hodnocení X 2
3
4
5
Společné cíle 0 0 Důvěra ve vedení školy 0 0 Převládající styl řízení ve vztahu k 0 0 lidem 0 0 4. Režim školy a organizační struktura Zaměření vedení na pracovní úkoly 0 0 5. 0 0 6. Kontrola 0 0 7. Motivace pracovníků 0 0 8. Komunikace a informovanost pracovníků školy 0 0 9. Komunikace školy s okolím a rodiči 0 0 10. Inovativnost 0 0 11. Rozvoj učitelů Pracovní podmínky pro výuku 0 0 12. 0 0 13. Estetické prostředí a pořádek 0 0 14. Vztahy mezi pracovníky 0 0 15. Vztahy mezi učiteli a žáky 0 0 16. Očekávání výsledků vzdělávání Celkem počet hodnocení 0 0 Tab. č. 6 Požadovaný (očekávaný) stav – hodnocení X
0 0 0
1 0 0
5 6 6
Průměr X 4,83 5,00 5,00
0 0 0 0 0
0 3 0 1 1
6 3 6 5 5
5,00 4,50 5,00 4,83 4,83
0 0 0 0 0 0 0 2 2
2 3 2 2 6 0 1 3 25
4 3 4 4 0 6 5 1 69
4,66 4,50 4,66 4,66 4,00 5,00 4,83 3,83 4,69
Č. fa 1. 2. 3.
FAKTOR
1
Vysvětlivky: Č. faktoru:
otázka 1 až 16
Faktor:
hodnocené stránky kultury školy
1, 2, 3, 4, 5:
stupně hodnocení
43
V tabulce č. 6 je očekáváno dosažení nejlepšího stavu v pěti faktorech, a to: • ve faktoru číslo 2 - Důvěra ve vedení lidí – průměr 5,00, • ve faktoru číslo 3 - Převládající styl řízení ve vztahu k lidem – průměr 5,00, • ve faktoru číslo 4 - Režim školy a organizační struktura – průměr 5,00, • ve faktoru číslo 6 – Kontrola – průměr 5,00, • ve faktoru číslo 14 - Vztah mezi pracovníky – průměr 5,00. Výše uvedené faktory by se podle pracovnic školy měly stát v požadovaném stavu nejsilnějšími, ukazují nám, jaké oblasti jsou pracovnicemi školy upřednostňovány, jakým směrem zaměřit pozornost a úsilí.
4.1 Výsledky analýzy hodnocení dotazníků Vyhodnotila jsem celkem 6 dotazníků, které jsem rozdala pracovnicím školy. Provedla jsem celkem 96 hodnocení jednotlivých faktorů.
Hodnocení faktorů Současný stav O
%O
Hodnocení
0 0 12 35 49
0 0 12,50 36,45 51,05
1 2 3 4 5
Požadovaný (očekávaný) stav X 0 0 2 25 69
%X
Rozdíl X-O
0 0 2,08 26,04 71,88
0 0 -10 -10 +20
Rozdíl X-O v% 0 0 -10,42 -10,41 + 20,83
Tab. č. 7 Hodnocení faktorů Vysvětlivky: Současný stav:
počet hodnocení kroužkem O
% O:
počet hodnocení v procentech v současném stavu
Hodnocení:
počet hodnocení od 1 do 5 (1 nejhorší, 5 nejlepší)
Požadovaný (očekávaný) stav:
počet hodnocení křížkem X
% X:
počet hodnocení v procentech v požadovaném stavu
X – O:
číselný rozdíl celkem mezi požadovaným a současným stavem (Killmann-Saxtonova kulturní mezera)
X – O v %:
rozdíl celkem mezi požadovaným a současným stavem v procentech (Killmann-Saxtonova kulturní mezera)
44
Výše uvedená tabulka č. 7 ukazuje, že při hodnocení současného a požadovaného (očekávaného) stavu nebylo hodnocení škálou 1 a 2 použito, tedy slabé a méně slabé stránky ve škole nejsou. V současném stavu bylo hodnocení 3 (průměrné) zvoleno ve 12 případech, což činí 12,5 %. V očekávaném stavu byl počet hodnocení 3 (průměr) pouze dvakrát (2,08 %). V současném stavu bylo nejvíce hodnocení 4 (36,45 %) a 5 (51,05 %), v kultuře školy převládají méně silné a silné stránky. Grafické znázornění vyhodnocení dotazníků pro hodnocení kultury školy
Kultura školy 6
Faktory 1 až 5
5 4 současný stav 3
požadovaný (očekávaný) stav
2 1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 Číslo otázky
Graf č. 1 Znázornění současného a požadovaného (očekávaného) stavu Graf č. 1 porovnává současný a požadovaný stav kultury školy, vyplývá z něho skutečnost, že ve většině faktorů chce škola, její management a pracovnice dosáhnout zlepšení.
45
Killmann–Saxtonova kulturní mezera
Z níže uvedené tabulky č. 8 vyplývá, že pracovnice školy neočekávají změnu v zaměření vedení na pracovní úkoly, v komunikaci školy s okolím a rodiči, v rozvoji učitelů. V těchto faktorech je nulová kulturní mezera, pracovnice jsou spokojeny s vedením školy, domnívají se, že komunikace je na vynikající úrovni a jsou podporovány ve svém dalším rozvoji. Přestože motivace pracovníků patří mezi silné stránky kultury školy, patří k faktorům s největší kulturní mezerou. Na hodnocení tohoto faktoru má vliv peněžní ohodnocení pracovnic za vykonávanou práci, které závisí na objemu finančních prostředků na platy. Škola je financována normativní metodou v závislosti na počtu žáků. Pracovní podmínky pro výuku patří mezi méně silné stránky kultury školy a jedná se o další faktor s největší kulturní mezerou, což je dáno potřebou nárůstu financí v oblasti provozu školy. Silnou stránkou jsou i vztahy mezi učiteli, přesto patří k faktorům s největší kulturní mezerou, což nám ukazuje, že pracovnice i vedení školy očekávají zlepšení.
Č. fa 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
Faktor Společné cíle Důvěra ve vedení školy Převládající styl řízení ve vztahu Režim školy a organizační struktura Zaměření vedení na pracovní úkoly Kontrola Motivace pracovníků Komunikace a informovanost pracovníků školy Komunikace školy s okolím a rodiči Inovativnost Rozvoj učitelů Pracovní podmínky pro výuku Estetické prostředí a pořádek Vztahy mezi pracovníky Vztahy mezi učiteli a žáky Očekávání výsledků vzdělávání
Současný stav (O) 4,66 4,83 4,83 4,83 4,50 4,83 4,16 4,66 4,66 4,00 4,66 3,83 3,50 4,50 4,16 3,5
Požadovaný stav (X) 4,83 5,00 5,00 5,00 4,50 5,00 4,83 4,83 4,66 4,5 4,66 4,66 4,00 5,00 4,83 3,83
Tab. č. 8 Kulturní mezera Vysvětlivky: Číslo faktoru:
otázka 1 až 16
Faktor:
jednotlivé otázky
Současný stav O:
vyhodnocení současného stavu
Požadovaný stav X:
vyhodnocení požadovaného stavu
Rozdíl X-O:
Killmann-Saxtonova kulturní mezera
46
Rozdíl (X –O) 0,17 0,17 0,17 0,17 0,00 0,17 0,67 0,17 0,00 0,50 0,00 0,83 0,50 0,50 0,67 0,33
4.2 Rozbor
a
vyhodnocení
dotazníků
pro
hodnocení
současného a požadovaného (očekávaného) stavu kultury školy Společné cíle (faktor č. 1) Zaměstnankyně školy znají cíle školy a mají podíl na jejich plánování. Tento faktor patří mezi silné stránky kultury školy.
Důvěra ve vedení školy (faktor č. 2) Pro vedení školy je vynikajícím zjištěním skutečnost, že v současném stavu má vysokou důvěru ve vedení 83,3 % zaměstnankyň, v očekávaném stavu 100 %. Ovšem tato důvěra může být pro vedení školy zavazující.
Převládající styl řízení ve vztahu k lidem (faktor č. 3) Tento faktor je také vynikajícím zjištěním, v současném stavu si 83,3 % zaměstnankyň myslí, že se mají vždy možnost vyjádřit se k důležitým otázkám, v očekávaném stavu 100 %.
Režim školy a organizační struktura (faktor č. 4) Opět vynikající zjištění, 83,3 % zaměstnankyň si v současném stavu myslí, že režim je velmi dobře zaběhlý a dodržovaný, hodnocení 4 bylo jediné.
Zaměření vedení na pracovní úkoly (faktor č. 5) V tomto faktoru si 50 % zaměstnankyň myslí, že výsledkům a výkonnosti se věnuje náležitá pozornost a 50 % zaměstnankyň se domnívá, že škola je vysoce orientována na výkon a plnění úkolů se velmi sleduje, v tomto faktoru je shoda jak v současném stavu, tak v očekávaném stavu.
Kontrola (faktor č. 6) Kontrola je v současném stavu z pohledu zaměstnankyň systematická a kvalitní, zaměřená na hledání příčin i na prevenci (83,3 %), v požadovaném stavu s výše uvedeným hodnocením souhlasilo 100 % zaměstnankyň.
47
Motivace pracovníků (faktor č. 7) Hodnocení 1 a 2 nebylo označeno vůbec. V hodnocení 3 jedna zaměstnankyně označila, že motivace je průměrná, tři zaměstnankyně označily, že motivace je na dobré úrovni a dvě označily, že motivace vede k vysokému nasazení. Kritéria pro finanční hodnocení pro práce nad rámec pracovních povinností jsou nastavena dobře, zaměstnankyně školy jsou s nimi seznámeny. Pod pojmem motivace si většina lidí představí finanční ohodnocení, samozřejmě je důležité i dobré pracovní prostředí, které dokáže motivovat, také úspěchy žáků, uznání kolegů, zájem rodičů i veřejnosti o školu. Každý pracovník může svým chováním zpříjemnit pracovní prostředí, což vede k motivaci vykonávání dobré práce v daném kolektivu. Základní škola praktická obdrží finanční prostředky na přímé náklady na vzdělávání (platy, OON, odvody, FKSP a ONIV) a na provoz formou dotací. Výše prostředků na platy a k tomu příslušné odvody se vypočítávají podle stanovených krajských normativů na příslušný kalendářní rok a to podle počtu žáků ve statistických výkazech. V předchozích letech byl počet žáků nižší a škola (vedení) musela tuto situaci řešit odebráním osobního příplatku vzhledem ke změně financování.
Komunikace a informovanost pracovníků školy (faktor č. 8) Podle dvou zaměstnankyň je komunikace na dobré úrovni, čtyři se domnívají, že je na výborné úrovni, že ve škole probíhá bez problémů. Opět vzhledem k malému pracovnímu kolektivu a malé budově školy jsou učitelky společně ve sborovně, probíhají osobní hovory s kolegyněmi. Dále jsou všechny aktuální informace zveřejňovány na nástěnce ve sborovně, například rozvrhy hodin a jeho změny, suplování apod.
Komunikace školy s okolím a rodiči (faktor č. 9) Dvě zaměstnankyně ji označily jako dobrou, zaměřenou především na rodiče, čtyři se domnívají, že je velmi kvalitní, je věnována pozornost v komunikaci s partnery a zejména s rodiči. Výsledky jsou shodné v současném stavu a ve stavu požadovaném (očekávaném). Škola pořádá dny otevřených dveří, pravidelně se zapojuje do projektového vyučování, účastní se projektů. Konají se pravidelné třídní schůzky, rodičům je ve škole k dispozici výchovná poradkyně a metodik prevence. Internetové stránky jsou pravidelně aktualizovány. 48
Inovativnost (faktor č. 10) Všechny dotazované zaměstnankyně v současném stavu označily 4 (100 %), tedy inovativnost je všude patrná a ceněná. V požadovaném stavu označily tři (50 %) inovativnost jako patrnou a ceněnou, další tři (50 %) se domnívají, že inovativnost by měla být mimořádná a škola by byla považována za průkopníka. Odpovědi v současném stavu plynou z finančních možností školy v oblasti provozních prostředků, vedení školy se snaží inovovat vybavení školy – učeben – nákupem nových tabulí, učebních pomůcek a nábytku apod. V roce 2009 proběhla kompletní oprava střechy školy, financovaná z rozpočtu kraje na opravy a udržování. V předchozích letech proběhla oprava chodníků a pomocí finančních prostředků z projektu byla realizována oprava školní zahrady a zahradního domku.
Rozvoj učitelů (faktor č. 11) Dvě dotázané zaměstnankyně označily jasnou personální politiku, která se dodržuje a podporuje včetně dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen DVPP), čtyři zaměstnankyně označily jasnou personální politiku a vysokou podporu učitelů a DVPP, stejné označení bylo jak v současném stavu, tak v požadovaném. Je to důkazem toho, že vedení školy podporuje učitele i ostatní zaměstnance plně ve vzdělávání.
Pracovní podmínky pro výuku (faktor č. 12) Respondentky volily odpovědi 3 až 5 v současném stavu, tři z respondentek si myslí, že podmínky jsou průměrné, něco by mohlo být lepší. Jedna se domnívá, že pro výuku jsou dobré pracovní podmínky, dvě se domnívají, že jsou vynikající a jsou brány v úvahu i potřeby pracovníků. Pracovní podmínky se jeví jako méně silná stránka školy.
Estetické prostředí a pořádek (faktor č. 13) Odpovědi voleny 3 a 4, tedy vcelku dobrá estetická úroveň a čistota (50 %) a velmi dobrá estetická úroveň bez problémů (50 %). V požadovaném stavu byla volena odpověď 4 (100 %). Výborná úroveň je na chodbách, v některých třídách je potřeba něco vylepšit. Žáci jsou důsledně vedeni k pořádku, ne vždy je možné ho udržet.
49
Vztahy mezi pracovníky (faktor č. 14) Podle dotazníku jsou vztahy dobré (50 %) a podle dalších 50 % výborné, atmosféra týmové spolupráce. V požadovaném stavu by všechny respondentky chtěly výborné vztahy, atmosféru týmové spolupráce. Vztahy se upevňují jednak každodenní osobní komunikací, neboť učitelky jsou společně ve sborovně a ředitelna je umístěna hned vedle, a jednak setkáními na společných akcích – například Den učitelů, návštěva divadla apod.
Vztahy mezi učiteli a žáky (faktor č. 15) Odpovědi voleny v rozsahu 3 až 5, s průměrnou interakcí s výkyvy na obě strany souhlasí jedna zaměstnankyně, tři se domnívají, že dobré vztahy přispívají k pohodě při výuce a výbornými vztahy a atmosférou důvěry přispívající k výsledkům jsou si jisty dvě respondentky. Žáci se účastní během školního roku několika projektů, škola se je snaží zaměstnat pracovní činností, tak aby napomohla vyloučit některé sociálně patologické jevy.
Očekávání výsledků vzdělávání (faktor č. 16) Čtyři respondentky očekávají dosažení standardu, jedna očekává nadprůměrné výsledky a jedna má očekávání výborných a vynikajících výsledků výuky.
4.2.1 Zjištěné skutečnosti a závěry Zjištěné skutečnosti budou pro vedení školy potěšující. Mezi silné stránky školy patří znalost společných cílů, důvěra ve vedení školy, styl řízení, režim školy, zaměření vedení na pracovní úkoly, kontrola, motivace pracovníků, komunikace mezi pracovníky a okolím školy, rozvoj učitelů, vztahy mezi pracovníky a mezi učiteli a žáky. Podle stanovené škály hodnocení mezi méně silné stránky patří inovativnost. Možnost inovace se odvíjí od možnosti získání finančních prostředků. Dále pracovní podmínky pro výuku a estetické prostředí a pořádek by podle zaměstnankyň mohly být lepší. Tyto odpovědi plynou také ze skutečnosti, že do základní školy praktické dochází žáci z blízkého dětského domova (dříve zvláštní školy internátní). Ve výsledcích vzdělávání očekávají dvě třetiny respondentek dosažení standardu, což je možná dáno složením žáků se zdravotním postižením a žáků z rodinného zázemí s nízkým sociálně 50
kulturním postavením, ve kterých vzdělávání dětí není prioritou. Ovšem další dvě se nespokojují se standardem a chtějí, aby ve vzdělávání bylo dosaženo nadprůměrných výsledků. Ve škole nejsou slabé stránky, pouze méně silné.
Mezi méně silné stránky školy patří: • faktor č. 10 - Inovativnost, • faktor č. 12 - Pracovní podmínky pro výuku, • faktor č. 13 - Estetické prostředí a pořádek, • faktor č. 16 - Očekávání výsledků vzdělávání. A jak přeměnit tyto méně silné stránky na silné? Inovativnost – průměr 4,00 - chybí k nejlepšímu 1,00 – využívat rozvojových programů, získat finanční dary, využívat vícezdrojového financování – fundraising (tento dnes škola využívá od O. s. Ručičky, které bylo při škole založeno v roce 2008).
Pracovní podmínky pro výuku – průměr 3,83 - chybí k nejlepšímu 1,17 – opět získat více finančních prostředků na zajištění modernějších učebních a kompenzačních pomůcek, které mají vliv na kvalitu výuky, samozřejmě nemohou nahradit osobnost učitele.
Estetické prostředí a pořádek – průměr 3,50 - chybí k nejlepšímu 1,50 - v současné době se situace lepší, vedení dětského domova je nově po konkurzním řízení stabilizováno, nesprávně zařazení žáci odcházejí do jiných zařízení (výchovné ústavy, psychiatrické léčebny apod.). Nově příchozí děti do dětského domova se dobře adaptují a situace se lepší. Pedagogové pokračují v trpělivé práci, v motivování dětí a naplňování vize školy („…do ZŠ praktické budou docházet rádi žáci i učitelé, všichni budou spokojeni s činností, každý žák dosáhne svého maximálního rozvoje a každý pedagog školy se bude neustále vzdělávat a modernizovat své vzdělání a vyučovací metody…“).
Očekávání výsledků vzdělávání – průměr 3,50 - chybí k nejlepšímu 1,50 – nutné pokračovat ve spolupráci s vychovateli dětského domova, znát důkladně dokumentaci žáka, spolupracovat s pedagogicko-psychologickou poradnou. Stále komunikovat s rodiči o důležitosti vzdělání dětí pro jejich budoucí život. 51
4.3 Vyhodnocení hypotéz Níže uvedená tabulka č. 9 nám ukazuje vyhodnocení šestnácti faktorů v současném a požadovaném stavu v kultuře školy. Vyplývá z ní, že v současném stavu je silnou stránkou dvanáct faktorů, v požadovaném stavu patnáct faktorů. Potvrzuje se tedy první hypotéza, že při hodnocení jednotlivých faktorů v kultuře školy bude v požadovaném stavu více silných stránek než v současném stavu. Výsledek napovídá, že pracovnice školy očekávají změnu k lepšímu ještě ve třech faktorech kultury školy, a to v inovativnosti, v pracovních podmínkách pro výuku a v estetickém prostředí a pořádku. Tyto faktory patří k méně silným stránkám školy a management i pracovnice chtějí v těchto oblastech dosáhnout zlepšení.
Stránky
Současný stav
%O
Požadovaný
O
%X
stav X
Silná
12
75,00
15
93,75
Méně silná
4
25,00
1
6,25
Průměr
0
0,00
0
0,00
Méně slabá
0
0,00
0
0,00
Slabá
0
0,00
0
0,00
Tab. č. 9 Porovnání stránek v současném a požadovaném stavu v kultuře školy Vysvětlivky: Stránky:
slovní hodnocení stránek v kultuře školy
Současný stav O:
počet hodnocení jednotlivých stránek
% O:
vyjádření
počtu
hodnocení
jednotlivých
stránek
v současném stavu v procentech Požadovaný stav X:
počet hodnocení jednotlivých stránek
% X:
vyjádření
počtu
hodnocení
jednotlivých
stránek
v požadovaném stavu v procentech
Tabulku č. 9 použiji i při vyhodnocení druhé hypotézy. Z uvedených údajů v současném stavu vyplývá, že ve škole jsou silné stránky a méně silné stránky, v hodnocení se neobjevil žádný faktor s hodnocením průměrný. Nepotvrzuje se druhá hypotéza, že v současném stavu v kultuře školy bude jeden faktor hodnocen jako průměrný. Pracovnice školy svým hodnocením dávají najevo spokojenost se svým 52
působením ve škole, nikdy by se nespokojily s tvrzením průměrný, stále chtějí dosahovat lepšího stavu. Nejvyšší očekávání mají ve faktorech důvěra ve vedení školy, převládající styl řízení, režim školy a organizační struktura, kontrola, vztahy mezi pracovníky.
53
ZÁVĚR V bakalářské práci jsem se zabývala kulturou základní školy praktické. Z předložených dokumentů školy a z rozhovorů s ředitelkou školy jsem zjistila, jaké hmatatelné prvky jsou v základní škole praktické, tedy jaké jsou zde verbální symboly, symboly chování a vizuální symboly. Pro hodnocení kultury školy jsem použila dotazník, ve kterém pracovnice školy hodnotily současný a požadovaný (očekávaný) stav kultury školy. Na základě vyhodnocení dotazníků jsem analyzovala silné a slabé stránky školy a na základě zjištěného stavu vyvodila závěry. Nejsilnějšími stránkami v současném stavu kultury školy byly důvěra ve vedení školy, převládající styl ve vztahu k lidem, režim školy a organizační struktura a kontrola. Pracovnice školy mají znalost společných cílů. V současném stavu kultury školy nebyly zjištěny slabé či průměrné stránky, pouze méně silné stránky. Zjištěné skutečnosti byly pro vedení školy potěšující. Byly provedeny návrhy jak přeměnit méně silné stránky na silné, v úvahu byly brány možnosti školy a proveditelnost těchto námětů. Uskutečnění změny bude dlouhodobou a pravděpodobně i obtížnou záležitostí. Záleží na schopnostech a dovednostech vedení školy, jak dokáže ovlivnit zaměstnance, aby měnili své postoje a praktiky. Nositelem změn je především ředitelka organizace. Pro dovedení změny ke zdárnému konci bude nutná vytrvalost a trpělivost, správné rozdělení úkolů a opakované analýzy dosažených změn a jejich porovnání s výchozím a žádoucím stavem. Zjištěná kulturní mezera ukazuje, kde pracovnice očekávají zlepšení a kde jsou naopak spokojeny se současným stavem. Závěrečná zjištění pro mě nejsou překvapující, předpokládala jsem silnou kulturu školy. Potvrdila se hypotéza, že v požadovaném stavu bude více silných stránek než ve stavu současném, v některých faktorech je pracovnicemi i vedením školy očekáváno zlepšení. Hypotéza předpokládající, že alespoň jeden faktor bude v kultuře školy hodnocen jako průměrný, se nepotvrdila. Management školy i pracovnice se nespokojují s průměrným hodnocením a stále se snaží dosahovat lepšího stavu. Cílem práce bylo analyzovat silné a slabé stránky v oblasti kultury školy, na základě zjištěného stavu vyvodit závěry, což jsem učinila v praktické části této práce. Vedení školy bylo s výsledky výzkumu seznámeno a tyto se mohou stát využitelnými při autoevaluaci školy. 54
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů: Nejnovější trendy a postupy. 10.vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. 788 s. ISBN 978-80-247-1407-3. 2. BEDRNOVÁ, E.; NOVÝ, I. Psychologie a sociologie řízení. 3.vyd. Praha : Management Press, 2009. 798 s. ISBN 978-80-7261-169-0. 3. BĚLOHLÁVEK, F.; KOŠŤAN, P.; ŠULEŘ, O. Management. 1.vyd. Olomouc : Rubico, 2001. 642 s. ISBN 80-85839-45-8. 4. BROOKS, I. Firemní kultura: jedinci, skupiny, organizace a jejich chování. Brno : Computer Press, 2003. 296 s. ISBN 80-7226-763-9. 5. CIMBÁLNÍKOVÁ, L. Manažerské techniky. 1.vyd. Olomouc : Univerzita Palackého , 2007. 134 s. ISBN 978-80-244-1748-6. 6. DONNELLY, J. H.; GIBSON, J. L.; IVANCHEVICH, J. M. Management. Praha : Grada Publishing, 1997. 821 s. ISBN 80-7169-422-3. 7. EGER, L. a kol. Efektivní školský management. Plzeň : Západočeská univerzita, 1998. 224 s. ISBN 80-7082-430-1. 8. EGER, L. a kol. Strategie rozvoje školy. 1.vyd. Plzeň : Cechtuma, 2002. 111 s. ISBN 80-903225-6-5. 9. EGER, L.; JAKUBÍKOVÁ, D. Kultura školy. Liberec : Technická univerzita, 2000. 29 s. ISBN 80-7083-441-2. 10. LUKÁŠOVÁ, R.; NOVÝ, I. a kol. Organizační kultura. Praha : Grada Publishing, 2004. 174 s. ISBN 80-247-0648-2. 11. OBST, O. Základy managementu. 1.vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 2003. 65 s. ISBN 80-244-0677-2. 12. POL, M., et al. Kultura školy: Příspěvek k výzkumu a rozvoji. Brno : Masarykova univerzita, 2005. 217 s. ISBN 80-210-3746-6. 13. PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 4.vyd. Praha : Portál, 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8. 14. SOUKUP, V. Přehled antropologických teorií kultury. Praha : Portál, 2000. 229 s. ISBN 80-7178-929-1. 15. SVĚTLÍK, J. Marketing školy. 1.vyd. Zlín : Ekka, 1996. 384 s. ISBN 80-902200-8-8.
55
16. VODÁČEK, L.; VODÁČKOVÁ, O. Moderní management v teorii a praxi. Praha : Management Press, 2006. 295 s. ISBN 80-7261-143-7. 17. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
56
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1
Dotazník pro hodnocení kultury školy
Příloha č. 2
Vyhodnocení pořadí faktorů v současném a požadovaném stavu kultury školy
Příloha č. 3
Vyhodnocení chybí k nejlepšímu (tedy k 5,00) v současném stavu kultury školy
Příloha č. 4
Grafická znázornění zjištěných méně silných stránek školy (inovativnost, pracovní podmínky, estetické prostředí a pořádek, pracovní podmínky pro výuku)
Příloha č. 5
Souhlas s použitím údajů
POUŽITÉ ZKRATKY DVPP
další vzdělávání pedagogických pracovníků
EVVO
enviromentální vzdělávání, výchova a osvěta
FKSP
fond kulturních a sociálních potřeb
ICT
informační a komunikační technologie
ONIV
ostatní neinvestiční výdaje
OON
ostatní osobní náklady
ŠVP
školní vzdělávací program
57
Příloha č. 1 Dotazník pro hodnocení kultury školy
Pokyny:
FAKTOR SPOLEČNÉ CÍLE
DŮVĚRA VE VEDENÍ ŠKOLY PŘEVLÁDAJÍCÍ STYL ŘÍZENÍ VE VZTAHU
1. kroužkem označte hodnocení faktoru – současný stav (kroužek O umístěte do příslušného – vybraného pole) 2. potom křížkem označte u každého faktoru požadovaný (očekávaný) stav (křížek X umístěte do příslušného – vybraného pole)
1
2
3
Žádné povědomí o cílech školy, neúčast na plánování
Malá znalost cílů a nízká účast na plánování
Nedůvěra ve vedení školy
Nízká důvěra ve vedení školy
Neexistuje možnost spoluúčasti na řízení a rozhodování
Jsou omezené možnosti vyjádření se,názory jiných se berou v úvahu jen zřídka
Průměrné povědomí o cílech, možnost účasti na plánování Průměrná či částečná důvěra ve vedení školy Lidé mají možnost se k věcem vyjádřit,někdy je to bráno v úvahu při rozhodování
K LIDEM
REŽIM ŠKOLY A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA
O režimu nelze Formální režim i mluvit, nefunkční struktura nejsou struktura dodržovány, delegování nefunguje
ZAMĚŘENÍ VEDENÍ NA PRACOVNÍ ÚKOLY
Je zde velmi Výkonové nízká orientace na ukazatele a výkon výsledky práce nejsou hlavní
KONTROLA
Chybí účinná kontrola téměř všeho a všech
Kontrola je zaměřena pouze na vyhledávání viníků
MOTIVACE PRACOVNÍKŮ
Motivaci se nepřikládá žádný význam
Lidé jsou minimálně motivováni k práci
Minimální informovanost, závažné problémy v komunikaci
Špatná informovanost, důležité informace dost často chybí
KOMUNIKACE A INFORMOVA NOST PRACOVNÍKŮ ŠKOLY
4
5
Dobrá znalost cílů, účast na společném plánování
Úplná znalost společných cílů, jasná orientace, společný plán
Většina sboru věří vedení školy
Vysoká důvěra ve vedení školy
Vedení obvykle k názorům pracovníků hodně přihlíží a využívá je i při rozhodování
Pracovníci mají vždy možnost se vyjádřit k důležitým otázkám, je velká snaha dosáhnout v zásadních věcech konsensu Režim a struktura Dobrý režim Velmi dobře s některými školy s fungující zaběhlý a problémy, klady a organizační dodržovaný zápory strukturou režim, funkční struktura včetně delegování pravomocí Výsledky a Výsledkům a Škola je vysoce výkony se sledují výkonnosti se orientována na někdy více, věnuje náležitá výkon, plnění někdy méně pozornost úkolů se velmi sleduje Kontrola je Kontrola je na Kontrola je průměrně přísná a dobré úrovni, systematická a intenzivní hledají se i kvalitní, s průměrným příčiny problémů, zaměřená na zaměřením na nejen viníci hledání příčin i na všechny prevenci, postihuje vše Motivace Motivace Motivace ve pracovníků je pracovníků je na škole vede průměrná dobré úrovni k vysokému nasazení, má systém Střední Dobrá Výborná informovanost, informovanost, informovanost, občas se objevuje pracovníci mají komunikace zadržování potřebné probíhá jak shora určitých informace, dolů, tak zdola informací komunikace bez nahoru i horizontálně problémů
Nedostatečná, vykazuje řadu nedostatků a nedorozumění
Škola se jí věnuje Je asi dostatečná, málo, je jsou zde podprůměrná příležitosti pro zlepšení
Je dobrá, zaměřená především na rodiče
INOVATIVNOST
Projevy inovativnosti prakticky nejsou, není podpora
Inovativnost pracovníků se nevyžaduje, malá inovativnost
Inovativnost pracovníků je všude patrná, je ceněna
ROZVOJ UČITELŮ
Neexistuje jasná personální politika,DVPP se nepodporuje
KOMUNIKACE ŠKOLY S OKOLÍM A RODIČI
PRACOVNÍ PODMÍNKY PRO VÝUKU
Velmi špatné, neodpovídají zákonným normám
ESTETICKÉ PROSTŘEDÍ A POŘÁDEK
Velmi špatná estetická úroveň, nepořádek až špína
VZTAHY MEZI PRACOVNÍKY
VZTAHY MEZI UČITELI A ŽÁKY OČEKÁVÁNÍ VÝSLEDKU VZDĚLÁVÁNÍ
Špatné vztahy některé až nepřátelské Vztahy jsou špatné, vyskytují se závažné problémy Neočekávají se dobré výsledky, nezájem
Inovativnost je jen průměrná,vyvola ná naléhavou nutností Personální Personální politika je politika existuje založena na spíš na papíře, intuici, DVPP v praxi se hodně téměř neprobíhá porušuje,DVPP téměř neprobíhá Špatné, v určitých Průměrné, něco případech by mohlo být neodpovídají určitě i lepší normám
Špatná estetická úroveň včetně problémů s hygienou a úklidem Vztahy nejsou vyrovnané, spolupráce nízká Vztahy mohou být lepší, často se vyskytují problémy Nízké očekávání výsledků vzdělávání
Jasná personální politika, která se v zásadě dodožuje a podporuje včetně DVPP Dobré pracovní podmínky pro práci učitelů
Vcelku dobrá estetická úroveň, čistota
Velmi dobrá estetická úroveň bez problémů
Vztahy umožňují potřebnou spolupráci Interakce je průměrná s výkyvy na obě strany Očekává se dosažení standardu
Vztahy jsou dobré, pracovníci spolupracují Dobré vztahy přispívají k pohodě při výuce Očekává se dosažení nadprůměrných výsledků
Velmi kvalitní, škola věnuje velkou pozornost komunikace s partnery a zejména s rodiči Mimořádná inovativnost,škol a je považována za průkopníka Jasná personální politika, vysoká podpora rovoje učitelů a DVPP
Vynikající pracovní podmínky, které berou v úvahu i individuální potřeby pracovníků Výjimečná estetická úroveň pracovišť i pracovníků, která podporuje image Výborné vztahy, atmosféra týmové spolupráce Výborné vztahy a atmosféra důvěry přispívají k výsledkům Vysoké očekávání výborných a vynikajících výsledků výuky
Příloha č. 2 Vyhodnocení pořadí faktorů v současném a požadovaném stavu kultury školy Poř. 1. 1. 1. 1. 2. 2. 2. 2. 3. 3. 4. 4. 5. 6. 7. 7.
Průměr O 4,83 4,83 4,83 4,83 4,66 4,66 4,66 4,66 4,50 4,50 4,16 4,16 4,00 3,83 3,50 3,50
FAKTOR Důvěra ve vedení školy Převládající styl řízení ve vztahu k lidem Režim školy a organizační struktura Kontrola Společné cíle Komunikace a informovanost pracovníků školy Komunikace školy s okolím a rodiči Rozvoj učitelů Zaměření vedení na pracovní úkoly Vztahy mezi pracovníky Motivace pracovníků Vztahy mezi učiteli Inovativnost Pracovní podmínky pro výuku Estetické prostředí a pořádek Očekávání výsledků vzdělávání
Poř. Průměr X 1. 5,00 1. 5,00 1. 5,00 1. 5,00 2. 4,83 2. 4,83 3. 4,66 3. 4,66 4. 4,50 1. 5,00 2. 4,83 2. 4,83 4. 4,50 3. 4,66 5. 4,00 6. 3,83
Tab. č. 10 Vyhodnocení pořadí faktorů v současném a požadovaném stavu Vysvětlivky: Pořadí:
pořadí vyhodnocených faktorů v současném stavu
Průměr O:
výsledný průměr v současném stavu
Faktor:
jednotlivé hodnocené faktory kultury školy
Pořadí:
pořadí vyhodnocených faktorů v požadovaném stavu
Průměr X:
výsledný průměr v požadovaném stavu
Příloha č. 3 Vyhodnocení chybí k nejlepšímu (tedy k 5,00) v současném stavu kultury školy Č. fa 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
FAKTOR
Průměr O
Společné cíle Důvěra ve vedení školy Převládající styl řízení ve vztahu k lidem Režim školy a organizační struktura Zaměření vedení na pracovní úkoly Kontrola Motivace pracovníků Komunikace a informovanost pracovníků školy Komunikace školy s okolím a rodiči Inovativnost Rozvoj učitelů Pracovní podmínky pro výuku Estetické prostředí a pořádek Vztahy mezi pracovníky Vztahy mezi učiteli a žáky Očekávání výsledků vzdělávání Celkem počet hodnocení
4,66 4,83 4,83 4,83 4,50 4,83 4,16 4,66 4,66 4,00 4,66 3,83 3,50 4,50 4,16 3,50 4,38
Chybí k nejlepšímu 0,34 0,17 0,17 0,17 0,50 0,17 0,84 0,34 0,34 1,00 0,34 1,17 1,50 0,50 0,84 1,50 0,62
Tab. č. 11 Vyhodnocení chybí k nejlepšímu v současném stavu kultury školy Vysvětlivky: Číslo faktoru:
faktor 1 až 16
Průměr O:
výsledný průměr v současném stavu
Chybí k nejlepšímu:
kolik chybí k nejlepšímu hodnocení, tedy k 5,00
Příloha č. 4 Grafická znázornění zjištěných méně silných stránek školy
Graf č. 2 Inovativnost
Graf č. 3 Pracovní podmínky
Graf č. 4 Estetické prostředí a pořádek
Graf č. 5 Očekávání výsledků vzdělávání
Příloha č. 5
Souhlas s použitím údajů
Paní Mgr. Jana Marečková, ředitelka Základní školy, Zruč nad Sázavou, Okružní 643, souhlasí s využitím interních materiálů školy souvisejících s bakalářskou prací paní Jiřiny Kožené na téma „ Kultura základní školy praktické Zruč nad Sázavou“.
Mgr. Jana Marečková ředitelka školy
Ve Zruči nad Sázavou 1. 5. 2010
