´ K pojmu outsourcingu a zakladn´ ım ´ um ´ ∗ problem ˚ jeho smluvn´ı upravy ´ prava Matˇej Cepl,
29. z´aˇr´ı 1998
1.
Pojem outsourcingu
V advok´atn´ı praxi je moˇzn´e setkat se s poˇzadavkem klienta na pr´avn´ı zajiˇstˇen´ı outsourcingu oddˇelen´ı nebo cˇ a´ sti jeho podniku. C´ılem tohoto cˇ l´anku je definovat pojem outsourcingu, naˇcrtnout z´akladn´ı d˚uvody, kter´e vedou firmy k tomu, zˇ e outsourcuj´ı cˇ a´ st podniku, a urˇcit z´akladn´ı probl´emy, kter´e mus´ı pˇr´ısluˇsn´a smlouva oˇsetˇrit. Neˇzli se pust´ım do prob´ır´an´ı vlastn´ıho t´ematu cˇ l´anku, dovol´ım si jeˇstˇe dvˇe menˇs´ı pozn´amky t´ykaj´ıc´ı se jazyka. Anglick´e slovo ,,outsourcing“ je utvoˇreno z pˇredloˇzky ,,out“ oznaˇcuj´ıc´ı smˇer ven a kmene ,,source“ (zdroj), tedy jako podstatn´e slovo by ho bylo nejl´epe pˇreloˇzit jako ,,vnˇejˇs´ı zdroj“. Bruckner1 uv´ad´ı jako pˇreklad pojmu outsourcing cˇ esk´a slova ,,vytˇesnit“ nebo ,,odsunout“. Protoˇze mi tyto pˇreklady pˇripadaj´ı pˇr´ıliˇs n´asiln´e, pouˇz´ıv´am origin´aln´ı slovo ,,outsourcing“. V tomto cˇ l´anku oznaˇcuji firmu, jej´ızˇ oddˇelen´ı nebo zdroje jsou outsourcingem nahrazeny jako ,,objednatele“ a firmu, kter´a dod´a takov´e zdroje jako ,,dodavatele“. Nechci t´ım ˇr´ıci, zˇ e ve vˇsech pˇr´ıpadech outsourcingu jde typovˇe o smlouvu o d´ılo, ale tyto term´ıny mi pˇripadli nejv´ıce cˇ esk´e a z´aroveˇn pomˇernˇe pˇresnˇe popisuj´ı povahu vztah˚u obou stran. Nyn´ı jiˇz k samotn´emu vymezen´ı outsourcingu: Outsourcingem rozum´ım vztah mezi podnikem a vnˇejˇs´ım dodavatelem, kter´y pro tento podnik zajiˇst’uje kaˇzdodenn´ı cˇ innosti, kter´e jsou za norm´aln´ıch okolnost´ı zajiˇst’ov´any vlastn´ımi prostˇredky podniku. Je tˇreba jeˇstˇe jednou zd˚uraznit, zˇ e do pojmu outsourcing rozhodnˇe nezahrnuji kaˇzd´y vztah s extern´ım dodavatelem. Jde pouze o pˇr´ıpady nahrazen´ı zdroj˚u, kter´e typicky b´yvaj´ı souˇca´ st´ı firmy samotn´e2 . Z´akladn´ım d˚uvodem pro zav´adˇen´ı outsourcingu je kontrola (a s t´ım souvisej´ıc´ı redukce) provozn´ıch n´aklad˚u spoleˇcnosti. Z´aroveˇn se od outsourcingu oˇcek´av´a, zˇ e odstran´ı z´akladn´ı probl´em vˇsech ∗
ˇ anek byl otiˇstˇen v Bulletinu advokacie, cˇ . 9/1998, str. 40. Cl´ ˇ Fakulta informatiky a statistiky, katedra informaˇcn´ıch techTom´asˇ Bruckner, Outsourcing IS/IT, diplomov´a pr´ace, VSE, nologi´ı, Praha 1996/7. 2 S postupuj´ıc´ım rozvojem outsourcingu se toto krit´erium st´av´a problematick´ym, protoˇze nˇekter´e cˇ innosti jiˇz pozvolna pˇrest´avaj´ı b´yt provozov´any firmami samotn´ymi. Pro u´ cˇ ely t´eto definice pouˇz´ıv´am jako protip´ol outsourcingu zcela samostatnou rozs´ahlou firmu industri´aln´ıho vˇeku, kter´a si veˇsker´e cˇ innosti zajiˇst’uje sama vlastn´ımi silami (napˇr. Bat’ovy z´avody ve Zl´ınˇe, kter´e jako souˇca´ st sv´e obchodn´ı strategie vlastn´ımi prostˇredky zajiˇst’ovaly vˇsechny potˇrebn´e vstupy aˇz po sˇkoly, o kadeˇrnictv´ı pro zamˇestnankynˇe ani nemluvˇe). 1
1
samostatn´ych oddˇelen´ı podnik˚u – zˇ e jejich pracovn´ıci pocit’uj´ı odpovˇednost za sv˚uj v´ykon jenom velice slabˇe. Vˇed´ı totiˇz, zˇ e pokud nezp˚usob´ı firmˇe velkou sˇkodu nebo ztr´atu, jsou natolik chr´anˇeni vyˇ sok´ymi n´aklady na svoje nahrazen´ı (a v Cech´ ach nav´ıc jeˇstˇe rigidn´ı ochranou z´akon´ıku pr´ace), zˇ e v podstatˇe nen´ı moˇzn´e aby byli postiˇzeni ztr´atou zamˇestn´an´ı (nehledˇe na to, zˇ e podle z´akon´ıku pr´ace je jejich n´ahrada sˇkody omezena cˇ tyˇr a p˚ul n´asobkem jejich platu). Naprosto jinou pozici maj´ı extern´ı dodavatelsk´e firmy. N´aklady na jejich nahrazen´ı jsou mnohem menˇs´ı a v pˇr´ıpadˇe outsourcingu, kter´y nezasahuje do podstaty chodu firmy, mohou b´yt nahrazeni v podstatˇe ze dne na den3 . Outsourcing t´ım tak´e ilustruje z´akladn´ı ideu svobodn´eho trhu: totiˇz, zˇ e kaˇzd´y m´a dˇelat jenom to, co um´ı nejl´epe, a za odmˇenu z t´eto cˇ innosti si poˇr´ıdit vˇsechno ostatn´ı, jin´ymi slovy, zˇ e pro firmu je nejv´ynosnˇejˇs´ı vˇenovat se cˇ innosti ve kter´e m´a nejvˇetˇs´ı komparativn´ı v´yhodu a zbytek pˇrenechat jin´ym4 . Toto ale rozhodnˇe nen´ı jedin´y d˚uvod, proˇc se firmy rozhoduj´ı pro outsourcing: jin´e zdroje5 uv´adˇej´ı jako dalˇs´ı d˚uvody z´ısk´an´ı pˇr´ıstupu k prostˇredk˚um svˇetov´e u´ rovnˇe6 , zrychlen´ı v´yhod pro reengineering, rozdˇelen´ı rizik, uvolnˇen´ı zdroj˚u pro jin´e potˇreby, uvolnˇen´ı kapit´alov´ych zdroj˚u firmy, zv´ysˇen´ı mnoˇzstv´ı voln´ych penˇez7 , z´ısk´an´ı zdroj˚u, kter´e nejsou ve firmˇe k dispozici, a tak´e umoˇznˇen´ı cˇ innost´ı, kter´e jsou pro objednatele vlastn´ımi silami jenom tˇezˇ ko ovladateln´e, nebo kter´e se mu jiˇz zcela vymkly zpod kontroly. Jin´y zdroj8 shrnuje jako nejd˚uleˇzitˇejˇs´ı d˚uvody pro zav´adˇen´ı outsourcingu: 1. pˇredem pˇresnˇe definovan´e n´aklady, 2. ekonomick´a rizika jsou na stranˇe dodavatele sluˇzby, 3. doch´az´ı ke sn´ızˇ en´ı reˇzie ve vˇsech oblastech, a 4. odpovˇednost za u´ drˇzbu, provoz, rozvoj a inovaci nese dodavatel. ˇ Ponˇekud kuri´ozn´ı ale nepochybnˇe re´aln´y d˚uvod, proˇc mnoho spoleˇcnost´ı v Cech´ ach pˇristoupilo na ˇreˇsen´ı sv´eho oddˇelen´ı informaˇcn´ıch technologi´ı outsourcingem uv´ad´ı tent´yzˇ zdroj9 vyˇreˇsen´ı probl´emu ,,politick´eho“ — pˇri souˇcasn´ych platech sˇpiˇckov´ych poˇc´ıtaˇcov´ych odborn´ık˚u nen´ı pro mnoho firem u´ nosn´e, aby jejich zamˇestnanec mˇel plat mnohem vˇetˇs´ı neˇzli sˇpiˇckov´ı manaˇzeˇri podniku nebo pracovn´ıci v hlavn´ı cˇ innosti firmy — napˇr. konstrukt´eˇri ve v´yvoji. Pˇr´ıklad˚u outsourcingu, kter´e byly v praxi u´ spˇesˇn´e je velk´a ˇrada, mohu uv´est tˇreba celosvˇetovˇe nejpopul´arnˇejˇs´ı druh, kter´ym je v dneˇsn´ı dobˇe pravdˇepodobnˇe outsourcing oddˇelen´ı informaˇcn´ıch technologi´ı a informaˇcn´ıch syst´em˚u10 , ale i kancel´aˇrsk´e sluˇzby, u´ cˇ etn´ı zabezpeˇcen´ı chodu podniku, sluˇzeb 3
Rozd´ıl outsourcingu oproti zabezpeˇcen´ı potˇreby z vlastn´ıch zdroj˚u je ponˇekud zrelativizov´an v pˇr´ıpadˇe outsourcingu zdroj˚u nezbytn´ych pro samou existenci firmy — napˇr. oddˇelen´ı informaˇcn´ıch technologi´ı. Ale i zde je zmˇena moˇzn´a, byt’ je nesm´ırnˇe obt´ızˇ n´a a n´akladn´a. 4 Outsourcing: How industry leaders are reshaping the American Corporation, Fortune 1995, zvl´asˇtn´ı vyd´an´ı vˇenovan´e cele Outousrcingu; zde citov´ano z http://www.outsourcing.com/getstart/95seintr.html. 5 The Top Ten Reasons Companies Outsource, zpr´ava The Outsourcing Institute, 1995, citov´ano z http://www. outsourcing.com/getstart/topten.html. 6 Bruckner, op. cit. str. 12, definuje svˇetovou u´ roveˇn jako ,,´uroveˇn kvality sluˇzeb, kter´a je ve svˇetˇe nejvyˇssˇ´ı moˇzn´a, ovˇsem dostupn´a podnik˚um za rozumnou cenu a v rozumn´em cˇ ase.“ 7 V t´eto souvislosti je tˇreba zm´ınit cˇ l´anek ,,Avoiding Pitfalls - Three Warning Signs“ http://www.outsourcing. com/getstart/warning.html, kter´y varuje pˇred kladen´ım d˚urazu na kr´atkodobˇe orientovanou snahu po sn´ızˇ en´ı n´aklad˚u jako hlavn´ı d˚uvod pro outsourcing; je lepˇs´ı, pokud je c´ıle a d˚uvodem pro outsourcing snaha o zlepˇsen´ı managementu firmy a jin´e dlouhodob´e strategick´e c´ıle. 8 Lubom´ır Kn´ızˇ e (APP Systems, s. r. o.) ve sv´e pˇredn´asˇce ,,Outsourcing — nejvyˇssˇ´ı forma syst´emov´e integrace“, publikovan´e na http://www.app.cz. 9 Lubom´ır Kn´ızˇ e, op. cit. 10 Nejzn´amˇejˇs´ım pˇr´ıkladem kompletn´ıho outsourcingu oddˇelen´ı informaˇcn´ıch technologi´ı byl outsourcing tohoto oddˇelen´ı firmy Kodak proveden´y konsorciem pod veden´ım Digital Equipment (1989).
2
oddˇelen´ı dopravy, sluˇzby pr´avn´ı (kaˇzd´a tzv. ,,firma na pauˇsa´ l“ je vlastnˇe outsourcingem pr´avn´ıho oddˇelen´ı), anebo i nˇekter´e m´enˇe obvykl´e pˇr´ıpady jako tˇreba zajiˇstˇen´ı v´yroby k´avy pro kancel´aˇr za ˇ mˇes´ıcˇ n´ı poplatek (takov´a sluˇzba je nab´ızena jiˇz i v Cech´ ach). Br´ano z vˇetˇs´ıho nadhledu je tˇreba vidˇet, zˇ e outsourcing je souˇca´ st´ı daleko vˇetˇs´ıho procesu. Za jeden ze z´akladn´ıch znak˚u pˇremˇeny spoleˇcnosti z industri´aln´ı na postindustri´aln´ı, je mnoh´ymi autoritami11 povaˇzov´an trend pˇremˇeny spoleˇcnosti industri´aln´ıho vˇeku, kter´a sest´avala pˇredevˇs´ım z mohutn´ych vertik´aln´ıch hierarchick´ych struktur modelovan´ych podle vzoru arm´ady a americk´ych automobilov´ych spoleˇcnost´ı dvac´at´ych let12 , na postindustri´aln´ı spoleˇcnost ,,s´ıt´ı“ — horizont´aln´ıch kooperativn´ıch struktur.
2.
´ ı moˇznosti zajist ˇ en´ ˇ ı outsourcingu Pravn´
Je pochopiteln´e, zˇ e na tak bohatou sˇk´alu pr´avn´ıch vztah˚u, jak´e vznikaj´ı v r´amci outsourcingu, nevystaˇc´ı jedna standardn´ı smlouva. V pˇr´ıpadech jednoduˇssˇ´ıho outsourcingu je vˇetˇsinou moˇzn´e ji nahradit nˇejakou byt’ z´asadnˇe pˇrepracovanou typovou smlouvou, kter´a bude pˇrimˇeˇrenˇe upravena na specifick´e podm´ınky outsourcingu (viz. n´ızˇ e), ale ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚u je nutno konstruovat smlouvu novou nejl´epe jako smlouvu nepojmenovanou v souladu s ustanoven´ım § 269 odst. 2 obchodn´ıho z´akon´ıku s t´ım, zˇ e pro jej´ı konstrukci bude pouˇzito jako vzor˚u hned nˇekolika typov´ych smluv obchodn´ıho pr´ava. Model˚u takov´e smlouvy je nˇekolik: Smlouva o d´ılo — objednatel si zajist´ı pˇr´ısluˇsn´y zdroj smlouvou o d´ılo pro kaˇzdou jednotlivou subdod´avku. V´yhodou je pochopitelnˇe vysok´a nez´avislost na jednom dodavateli (a t´ım i vysok´y tlak na kvalitu dodavatelova plnˇen´ı), ale nev´yhodou bude tak vysok´a organizaˇcn´ı n´aroˇcnost takov´eho postupu, zˇ e je pravdˇepodobn´e, zˇ e takov´a smlouva bude pouˇzita jenom pro zcela v´yjimeˇcn´e pˇr´ıpady. R´amcov´a smlouva o d´ılo — pˇr´ıpad velmi podobn´y pˇredeˇsl´emu, ale s t´ım, zˇ e existuje jenom jedna r´amcov´a smlouva o d´ılo s jedn´ım dodavatelem a jednotliv´e subdod´avky jsou realizov´any procesem ,,objedn´avka–potvrzen´ı objedn´avky“ nebo dokonce jenom ,,objedn´avka–plnˇen´ı“. Smlouva o zajiˇstˇen´ı pracovn´ıch sil — zvl´asˇtn´ı varianta pˇredchoz´ıch dvou smluv je smlouva pohybuj´ıc´ı se typovˇe nˇekde mezi smlouvou o d´ılo a smlouvou mand´atn´ı, na jej´ımˇz z´akladˇe dodavatel d´a k voln´e dispozici objednatele svoje pracovn´ıky. Speci´aln´ı subdodavatel — dodavatel vytvoˇr´ı pro zajiˇstˇen´ı potˇreb objednatele zvl´asˇtn´ı oddˇelen´ı, organizaˇcn´ı jednotku (nebo dokonce 100% dceˇrinou spoleˇcnost). Tak m´a na jedn´e stranˇe objednatel zajiˇstˇenou trvalou kapacitu jenom pro svoji potˇrebu, z´aroveˇn ale jsou pracovn´ıci takov´eho subdodavatele schopni vyuˇz´ıvat intern´ı zdroje dodavatele. Dan´ı za tuto v´yhodu je to, zˇ e se zde ponˇekud ztr´ac´ı flexibilita outsourcingu. Spoleˇcn´y podnik — dodavatel a objednatel vytvoˇr´ı pro zajiˇstˇen´ı potˇreb objednatele spoleˇcn´y podnik ve kter´em se mohou v´yhodnˇe sdruˇzit know–how a zdroje dodavatele s finanˇcn´ımi prostˇredky objednatele. Model spoleˇcn´eho podniku je pravdˇepodobnˇe nejlepˇs´ı ˇreˇsen´ı pro velk´e outsourcingov´e smlouvy (napˇr. outsourcing oddˇelen´ı informaˇcn´ıch technologi´ı velk´eho pr˚umyslov´eho podniku). 11 12
Pˇredevˇs´ım John Naisbitt: The megatrends, Warner Books, A Warner Communication Company, New York, 1984 Zd˚urazˇnuji, zˇ e jde skuteˇcnˇe o vˇec minulou, protoˇze ani americk´e automobilky uˇz nejsou co b´yvaly: Michael F. Corbett, Redefining the Corporation: Bringing Order to a New Industry, http://www.outsourcing.com/ presentation.html, 1995, uv´ad´ı jako pˇr´ıklad americkou automobilku Chrysler, kter´a ,,se dostala do situace, kdy 70 % jej´ıch vstup˚u — cˇ a´ st´ı a skupin, kter´e jsou souˇca´ st´ı jej´ıch automobil˚u — jsou vyr´abˇeny vnˇejˇs´ımi dodavateli“. Z´aroveˇn dod´av´a, zˇ e ani takov´y pod´ıl nen´ı v´yjimeˇcn´y, protoˇze ,,to je st´ale m´enˇe neˇz v Japonsku, u kter´ych toto cˇ´ıslo ve skuteˇcnosti pr˚umˇernˇe dosahuje 75 %.“
3
3.
ˇ ˇ Odpovednost za vady a za skodu
ˇ Rekl jsem v´ysˇe, zˇ e zv´ysˇen´a odpovˇednost dodavatele za kvalitu proveden´eho plnˇen´ı je jedn´ım ze z´akladn´ıch klad˚u outsourcingu. K tomu je ale tˇreba dodat, zˇ e t´ım nechci ˇr´ıci, zˇ e by snad v r´amci outsourcingu nebylo probl´em˚u t´ykaj´ıc´ıch se bezpeˇcnosti pro odbˇeratele. Outsourcingem dojde k velice u´ zk´emu propojen´ı dodavatele s odbˇeratelem a tak nen´ı divu, zˇ e je v r´amci outsourcingov´e smlouvy velice dobˇre oˇsetˇrit moˇznost zneuˇzit´ı d˚uvˇern´ych informac´ı, kter´e dodavatel obdrˇz´ı v r´amci plnˇen´ı. Od˚uvodnˇen´ı druh´e cˇ a´ sti problematiky odpovˇednosti v outsourcingu je o nˇeco sloˇzitˇejˇs´ı: Probl´em spoˇc´ıv´a v tom, zˇ e outsourcingem se v plnˇen´ı nˇekter´e podstatn´e cˇ a´ sti sv´eho podniku vyd´av´a zcela na milost a nemilost sv´emu dodavatelovi. Pokud by outsourcovan´a sluˇzeb a pˇrestala b´yt dod´av´ana ˇra´ dnˇe a vˇcas, objednatel obvykle nem´a kapacity, aby tuto sluˇzbu nahradil a mohlo by pro nˇej b´yt (bez ˇra´ dn´e pˇr´ıpravy) sloˇzit´e takovou z´avadu byt’ jenom odhalit. Je sice pravda, zˇ e ze samotn´e podstaty outsourcingu vypl´yv´a, zˇ e dodavatel je ve znaˇcn´e m´ıˇre zainteresov´an na dod´an´ı perfektn´ıho plnˇen´ı (rozhodnˇe v´ıce, neˇzli pˇr´ıpadn´ı vlastn´ı zamˇestnanci objednatele), ale je tak´e pravda, zˇ e v pˇr´ıpadˇe jeho selh´an´ı je jenom velmi obt´ızˇ n´e (a n´akladn´e) zabr´anit hroz´ıc´ım sˇkod´am a zajistit n´ahradn´ı plnˇen´ı. Nav´ıc, dodavatel je cˇ asto jenom mal´a spoleˇcnost p˚usob´ıc´ı ve sluˇzb´ach, kter´a je jako takov´a zhusta podkapitalizovan´a, a tud´ızˇ nen´ı schopna dost´at sv´ym z´avazk˚um v pˇr´ıpadˇe z´asadn´ıho selh´an´ı. Je sice moˇzn´e takov´eho dodavatele zcela zruinovat (pokud nen´ı dostateˇcnˇe pojiˇstˇen proti odpovˇednosti za ˇ sˇkodu — coˇz je ale ˇreˇsen´ı, zvl´asˇtˇe v Cech´ ach — velmi drah´e), ale na tom se objednatel zhusta nezhoj´ı. Nedostateˇcn´a kapitalizace dodavatel˚u outsourcingu je mnohdy zp˚usobena t´ım, zˇ e tito dodavatel´e p˚uvodnˇe vznikly odˇstˇepen´ım oddˇelen´ı nˇekter´e velk´e industri´aln´ı spoleˇcnosti13 . Proto se v pˇr´ıpadˇe nestejn´e s´ıly obou partner˚u m˚uzˇ e uk´azat nejuˇziteˇcnˇejˇs´ım, aby mnohem silnˇejˇs´ı objednatel dohl´edl na kaˇzdodenn´ı provoz sv´eho dodavatele. Doch´az´ı tak k jak´emusi kompromisu, protoˇze objednatel si mus´ı ponechat cˇ a´ st sv´ych p˚uvodn´ıch kapacit, aby je mohl pouˇz´ıt na kontrolu cˇ innosti dodavatele.
4.
ˇ avn´ ´ ı aspekty outsourcingu Pracovnepr
V r´amci outsourcingu m˚uzˇ e doch´azet ke dvˇema jev˚um, kter´e jsou r´azu sp´ısˇe pracovnˇepr´avn´ıho neˇzli obchodnˇepr´avn´ıho. Jde o ot´azku b´yval´ych zamˇestnanc˚u a probl´em se zamˇestn´av´an´ım zamˇestnanc˚u druh´e strany. Co se t´ycˇ e p˚uvodn´ıch zamˇestnanc˚u objednatele, je nutno se ponˇekud odpoutat od ide´aln´ıch teoretick´ych model˚u a vr´atit se do reality. Outousrcing totiˇz velice cˇ asto nen´ı prvn´ım ˇreˇsen´ım problematiky v dan´e oblasti. Objednatel pravdˇepodobnˇe zkouˇsel mnoho nov´ych technologi´ı, kter´e chce nyn´ı z´ıskat outsourcingem nebo pouˇz´ıval outsourcovan´e oddˇelen´ı po dlouh´a l´eta, dokud expanze podniku a n´asledn´a sloˇzitost outsourcovan´eho oddˇelen´ı nezmˇenila jeho n´azor na potˇrebnost vlastn´ıch kapacit v dan´e oblasti. Vyvst´av´a zde probl´em co dˇelat s p˚uvodn´ımi zamˇestnanci. Jedn´ım z cˇ ast´ych ˇreˇsen´ı je z´avazek dodavatele outsourcingu, zˇ e vˇsechny zamˇestnance p˚uvodn´ıho oddˇelen´ı po nˇejakou minim´aln´ı dobu (napˇr. jeden rok) zamˇestn´a a poskytne jim tak moˇznost klidnˇe si naj´ıt jin´e m´ısto (popˇr. objednatel takov´e p˚uvodn´ı zamˇestnance nepropust´ı a nech´a si je nezˇr´ıdka pro zabezpeˇcen´ı chodu outsourcovan´eho oddˇelen´ı, kde mohou v menˇs´ım poˇctu s dodavatelov´ymi technologiemi vyuˇz´ıt mnohem l´epe svoje znalosti odbˇeratelova prostˇred´ı). Zde je moˇzno jako vzor pouˇz´ıt typovou smlouvu o prodeji podniku. 13
Jako pˇr´ıklad je zde moˇzn´e uv´est spoleˇcnost EDS, zab´yvaj´ıc´ı se outsourcingem IS/IT, kter´a p˚uvodnˇe vznikla z p˚uvodn´ıho IS oddˇelen´ı automobilov´e spoleˇcnosti General Motors.
4
Druh´ym probl´emem, kter´y se vyskytuje v r´amci outsourcingu je problematika konkurenˇcn´ıch doloˇzek mezi stranami smlouvy o zamˇestn´av´an´ı zamˇestnanc˚u druh´e smluvn´ı strany. Ty vˇetˇsinou stanov´ı povinnost strany, kter´a zamˇestn´a zamˇestnance druh´e smluvn´ı strany, zaplatit smluvn´ı pokutu, kter´a b´yv´a kalkulov´ana podle n´aklad˚u na obstar´an´ı zamˇestnance na m´ısto p˚uvodn´ıho. Probl´emem tˇechto doloˇzek je, zˇ e t´emˇeˇr nen´ı moˇzn´e definovat vˇsechny moˇzn´e druhy pracovnˇepr´avn´ıch a obchodnˇepr´avn´ıch vztah˚u na z´akladˇe kter´ych m˚uzˇ e b´yval´y zamˇestnanec poskytnout svoje sluˇzby nov´emu zamˇestnavateli.
5.
ˇ ych Ochrana duv ˚ ern ´ informac´ı
Typick´ym znakem outsourcingu je to, zˇ e doch´az´ı k velice tˇesn´ym vztah˚um mezi dodavatelem a odbˇeratelem. V mnoha pˇr´ıpadech doch´az´ı k velice intensivn´ımu toku informac´ı mezi dodavatelem a objednatelem (napˇr. v pˇr´ıpadˇe, zˇ e jsou vˇsechny dokumenty uloˇzeny na centr´aln´ıch serverech dodavatele, je bez d˚ukladn´e znalosti struktury datab´az´ı dodavatele velice tˇezˇ k´e rozliˇsit, kter´a data jsou daty objednatele, a kter´a jsou data dodavatele udrˇzovan´a na dodavatelov´ych poˇc´ıtaˇc´ıch pro objednatele, a koneˇcnˇe kter´a jsou daty, kter´a na zcela stejn´ych poˇc´ıtaˇc´ıch udrˇzuje dodavatel pro zcela jin´e objednatele — viz. napˇr. sluˇzba provozov´an´ı serveru WWW dodavatelem). Jenom z tohoto letm´eho popisu je patrn´e, zˇ e ve smlouv´ach, kter´e se outsourcingem zab´yvaj´ı je tˇreba velice pˇresnˇe vymezit odpovˇednost obou stran za prozrazen´ı informac´ı kter´ekoli z nich nebo za prozrazen´ı cˇ i odhalen´ı d˚uvˇern´ych informac´ı tˇret´ı strany. Vzhledem k tomu, zˇ e pˇresn´e vyˇc´ıslov´an´ı sˇkod je vˇetˇsinou t´emˇeˇr nemoˇzn´e, je pravdˇepodobnˇe jedin´ym moˇzn´ym ˇreˇsen´ım zaveden´ı vysok´ych smluvn´ıch pokut a opr´avnˇen´ı poˇskozen´e strany v pˇr´ıpadˇe z´avaˇznˇejˇs´ıch pˇr´ıpad˚u prozrazen´ı nebo odhalen´ı d˚uvˇern´ych informac´ı odstoupit od smlouvy.
6.
Zneuˇzit´ı outsourcingu
Na z´avˇer tohoto cˇ l´anku si jeˇstˇe jednou neodpust´ım zm´ınku o popul´arn´ım ,,ˇsvarcsyst´emu“14 a pokus´ım se pˇritom popsat jeho nejv´yznamnˇejˇs´ı charakteristiky, kter´e ho odliˇsuj´ı od outsourcingu prov´adˇen´eho za legitimn´ımi u´ cˇ ely. ˇ Jistˇe nejv´yraznˇejˇs´ı zvl´asˇtnost´ı p˚uvodn´ıho syst´emu zaveden´eho p. Svarcem bylo to, zˇ e jeho stavebn´ı firma naj´ımala jako nez´avisl´e subdodavatele jednotlivce s zˇ ivnostensk´ymi opr´avnˇen´ımi i na pr´ace, kter´e jsou jinak typicky prov´adˇeny zamˇestnanci (zedn´ıci, sekret´aˇrky, ap.). Klasick´y outsourcing je ale vztahem mezi dvˇema podniky, kdy i dodavatel potˇrebuje pro dod´avky plnˇen´ı zamˇestnance zamˇestn´avan´e v ˇra´ dn´ych pracovnˇepr´avn´ıch vztaz´ıch. Odhl´edneme-li tedy od probl´emu vˇsech sˇvarcsyst´em˚u souvisej´ıc´ıch s neplacen´ım pˇr´ıspˇevk˚u na zdravotn´ı a soci´aln´ı pojiˇstˇen´ı, vyskytuje se kolem outsourcingu n´amitka, zˇ e jde o skryt´e obch´azen´ı pracovnˇepr´avn´ı ochrany zamˇestnanc˚u, nutnosti vykazovat zvl´asˇtn´ı d˚uvody ze strany zamˇestnavatele pro jejich propouˇstˇen´ı, likvidace limitovan´e odpovˇednosti zamˇestnanc˚u za sˇkody ap.15 Je pravda, zˇ e v pˇr´ıpadˇe outsourcingu je jedn´ım z d˚usledk˚u nepomˇern´e zv´ysˇen´ı flexibility pracovn´ıch m´ıst, ale tato v´yhoda pro odbˇeratele, kter´y se m˚uzˇ e d´ıky outsourcingu zbavit mnoha zamˇestnanc˚u okamˇzitˇe a bez ud´an´ı d˚uvodu, nen´ı prov´adˇena na u´ kor zamˇestnanc˚u. Ti jsou (nebo mohou b´yt) zamˇestn´ani ve zcela norm´aln´ıch pracovnˇepr´avn´ıch vztaz´ıch a poˇz´ıvaj´ı t´ım vˇsech v´yhod ochrany zamˇestnanc˚u. Toto riziko pad´a zcela na bedra dodavatele. Ale ani pro nˇeho nejde o probl´em pˇr´ıliˇs z´asadn´ı, protoˇze vˇetˇsinou 14 15
Za u´ cˇ elem pot´ır´an´ı ,,ˇsvarcsyst´emu“ byl pˇripraven zn´am´y § 1 odst. 4, z´akona cˇ . 1/1991 Sb. v platn´em znˇen´ı. ˇ Tyto n´amitky proti ,,ˇsvarcsyst´emu“ jsou uvedeny v: J. Nesn´ıdal, Nesoulad mezi z´akony — Svarcsyst´ em“, Ekonom 12/95; ˇ autor se v tomto cˇ l´anku ale sp´ısˇe neˇz ke kritice ,,Svarcsyst´emu“ uchyluje k podrobn´e kritice z´akona o zamˇestnanosti.
5
dod´av´a stejnou sluˇzbu a vyuˇz´ıv´a pro takov´a plnˇen´ı podobnˇe kvalifikovan´ych zamˇestnanc˚u, takˇze veˇsker´a nebezpeˇc´ı n´aklad˚u spojen´ych s propouˇstˇen´ım st´avaj´ıc´ıch zamˇestnanc˚u m˚uzˇ e rozpustit mezi svoje dalˇs´ı z´akazn´ıky. Bohuˇzel je pravda, zˇ e tyto jemn´e, ale pˇritom zcela z´asadn´ı rozd´ıly mezi ,,ˇsvarcsyst´emem“ a legitimn´ım outsourcingem souˇcasn´e znˇen´ı z´akona o zamˇestnanosti nepostihuje. V ponˇekud zkr´acen´e podobˇe stanov´ı, zˇ e vˇsichni podnikatel´e mus´ı ,,plnˇen´ı bˇezˇ n´ych u´ kon˚u vypl´yvaj´ıc´ıch z pˇredmˇetu [jejich] cˇ innosti zajiˇst’ovat sv´ymi zamˇestnanci, kter´e k tomu u´ cˇ elu [zamˇestn´avaj´ı] v pracovn´ıch vztaz´ıch podle z´akon´ıku pr´ace“16 . Z´akonod´arce si zde usnadnil pr´aci aby vnutil podnikatel˚um uˇz´ıv´an´ı z´akon´ıku pr´ace. Bohuˇzel v´ysledkem je, zˇ e pˇridan´e ustanoven´ı z´akona nerozliˇsuje cˇ innosti, kter´e skuteˇcnˇe nejsou legitimn´ı, a ty, kter´e jiˇz postihovat nebylo tˇreba. T´ım stav´ı mimo z´akon i mnoho zcela legitimn´ıch struktur podnik´an´ı. Nakonec je z cel´eho sˇirok´eho spektra outsourcingu jedin´e jistˇe obhajiteln´e v´ysˇe zm´ınˇen´e zabezpeˇcen´ı k´avy (protoˇze vaˇren´ı k´avy snad nevypl´yv´a z pˇredmˇetu cˇ innosti). Na druhou stranu je moˇznost argumentovat slovy ,,vypl´yvaj´ıc´ıch z pˇredmˇetu cˇ innosti“. Pokud z´akonod´arce tato slova do textu z´akona zahrnul, je moˇzn´e dovodit, zˇ e c´ılem tˇechto slov bylo dos´ahnout situace, aby stavebn´ı firmy nenaj´ımaly zedn´ıky, ale nen´ı to nam´ıˇreno proti vˇsem pˇr´ıpad˚um kdy podnikatel pronaj´ım´a sluˇzby pro vedlejˇs´ı cˇ innosti podnik´an´ı. Proti t´eto argumentaci je ale tˇreba dodat, zˇ e pojem ,,´ukol˚u pˇr´ımo souvisej´ıc´ıch se zajiˇstˇen´ım v´yroby nebo poskytov´an´ım sluˇzeb“ je nejasn´y (a ´ rady pr´ace maj´ı tendenci vykl´adat toto t´ım sp´ısˇe je nejasn´y pojem takov´ych ,,bˇezˇ n´ych u´ kol˚u“) a Uˇ ustanoven´ı z´akona sp´ısˇe extensivnˇe.
7.
´ erem ˇ Zav
Outsourcing pˇredstavuje nov´y fenom´en organizace podnik´an´ı, kter´y se bude pravdˇepodobnˇe st´ale v´ıce uplatˇnovat i v cˇ esk´ych podm´ınk´ach. T´ımto cˇ l´ankem jsem se pokusil o jeho uveden´ı do pr´avnick´e literatury a hrub´e nast´ınˇen´ı nˇekter´ych probl´em˚u, kter´e se mohou vyskytnout pˇri pˇr´ıpravˇe smlouvy na jeho zabezpeˇcen´ı.
16
§ 1 odst. 4, z´akona cˇ . 1/1991 Sb., o zamˇestnanosti. Nesn´ıdal, op. cit. nam´ıt´a proti´ustavnost takov´eho ustanoven´ı z´akona omezuj´ıc´ı svobodu podnik´an´ı.
6
