k následné individuální asistenční péči a poradenství

OPRLZ - Projekt „ŠANCE“ Komplexní program podpory vzdělávání žáků a studentů - číslo projektu CZ.04.1.03/3.1.15.3/0022

Projekt „ŠANCE“ „Komplexní program podpory vzdělávání žáků a studentů“

Příručka k následné individuální asistenční péči a poradenství

Střední škola technická, Most – Velebudice, Dělnická 21, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky

1


Vážené kolegyně, vážení kolegové, dostává se Vám do rukou metodická příručka následné individuální asistenční péče a poradenství „Komplexního programu podpory vzdělávání žáků a studentů“ projektu „ŠANCE“, pro žáky ohrožené předčasným ukončením školní docházky na střední škole či učilišti. Tato metodika je určena poskytovatelům následné asistenční péče při poskytování poradenského vedení na výstupu z programu. Jejím cílem je pomoci poskytnout formou intervence následnou asistenční péči žákům, kteří byli identifikováni jako ohroženi předčasným ukončením školní docházky s kombinací handicapů (nevhodné sociální prostředí, poruchy učení, poruchy chování apod.)

Tito žáci a studenti, u nichž předčasné ukončení školy je významné a hrozí jim pak vyloučení z trhu práce i ohrožení v sociální oblasti projdou nejdříve poradenským programem ŠANCE, který obsahuje nejen řadu diagnostických metod k identifikaci individuálních potíží žáků i studentů, ale i výcvikové metody k prohloubení relevantních dovedností nezbytných pro dokončení studia.

V návaznosti na poradenský program, jehož pilotní ověření bude mít výjezdní podobu a bude zabezpečen proškolenými výchovnými poradci a učiteli se tato metodika zaměřuje i na zvyšování, rozšiřování a prohlubování relevantních dovedností pedagogických a dalších odborných pracovníků. Následná asistenční péče bude zaměřena na to, aby poznatky zjištěné v pilotním ověření poradenského programu dále u každého žáka individuálně zhodnotila, rozšířila o nové doplňující informace a pomohla tak eliminovat počet žáků, kteří by se základním vzděláním skončili v evidenci uchazečů o zaměstnání a v důsledku této nízké kvalifikace by měli malé šance na uplatnění se na trhu práce.

Každý žák se liší v mnoha aspektech osobnosti a metodách při řešení zátěžových situací. Pokud se pedagogický pracovník dovede orientovat v individuálních rozdílech každého žáka, který je ohrožen předčasným ukončením studia, umožní Střední škola technická, Most – Velebudice, Dělnická 21, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky

2


mu to lépe se žáky pracovat, lépe s nimi komunikovat, vycházet a vytvářet příznivé emoční klima při jednotlivých sezeních. Velmi důležitou hodnotou při vedení rozhovoru s potenciálním žákem je respektování důvěrnosti sdělených informací. Tato samozřejmost musí být striktně dodržována. Každému žáku či studentu budou poskytnuta 3 podpůrná, individuální a poradenská setkání v celkovém rozsahu 6 hodin. Úkolem poradenských setkání bude poskytnout žákům individuální podporu při plnění jejich akčních plánů, poskytnout jim odbornou i technickou pomoc. O průběhu poskytování následné asistenční péče a poradenství bude pořízen písemný záznam a souhrnná zpráva.

Žáci a studenti, kteří projdou poradenským programem a bude jim poskytnuta následná asistenční péče získají komplexní podporu zaměřenou na vzdělávání a poradenství, která povede k jejich integraci. Získají též informace o sobě samých, o vlastních osobnostních předpokladech, o nových příležitostech a to povede k překročení bariér jejich integrace.

Zásady vedení rozhovoru se žákem Střední škola technická, Most – Velebudice, Dělnická 21, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky

3


Během rozhovoru pedagogického pracovníka a žáka je doporučeno dodržovat tyto zásady: dát žákovi prostor pro vyjádření toho, co si myslí, co cítí a prožívá, pochopit proč je to, co sděluje pro něho důležité, nechat žáka vysvětlit a uvést důvody a argumenty pro jeho chování, citlivě s nimi pracovat, neshazovat, nezesměšňovat a nebagatelizovat sdělené informace, vést žáka k jinému možnému pohledu a pochopení jiného hlediska, připustit možnost různých perspektiv a hledat společně tu nejoptimálnější, která zahrnuje perspektivy a hlediska, učit žáka diskutovat, aby zformuloval svůj názor, dokázal vyslechnout druhého a pokusil se nad jeho sdělením zamyslet.

Rozhovor

a

vnímání

reakce

žáka

je

hlavním

diagnostickým

prostředkem

pedagogicko-psychologického pracovníka při typologii osobnosti a specifického chování žáka. Existuje však více pomocných prostředků, které pomohou analyzovat osobnost a chování žáka v zátěžových situacích: Analýza výsledků žákovy činnosti – rozbor a hodnocení všech dosažených úspěchů (školní i mimoškolní aktivity, jiné aktivity). Touto metodou se mohou projevit takové zvláštnosti jako pořádek, pečlivost, povrchnost, rozsah a obsah slovní zásoby, používání pojmů, samotné zpracování tématu aj.. Přístup k řešení konfliktů – převládající reakce na konflikt. Tato metoda nastíní způsob řešení běžného konfliktu žáka - co žáka rozčílí při běžné výměně názorů, jak a čím reaguje (prohloubení konfliktu), metody a postupy řešení konfliktu.


4


NÁPLŇ TŘÍ DVOUHODINOVÝCH SETKÁNÍ PEDAGOGICKÉHO PRACOVNÍKA A ŽÁKA Intervence následné asistenční pomoci bude probíhat formou tří individuálních poradenských setkání, které pomohou žákovi, který je ohrožený selháním či předčasným ukončením studia, analyzovat a ukázat formy řešení problematiky jeho tíživé životní situace.

První dvouhodinové setkání Před prvním setkáním je důležitá předběžná příprava. Pedagogický pracovník by měl mít už předem připravené, shromážděné informace o žákovi z pilotního ověření poradenského programu. Měl by mít připravený základní plán rozhovoru a anticipovat pravděpodobné reakce žáka. Nejdůležitějším cílem pro budoucí spolupráci se žákem je navázání dobrého vztahu mezi odborným pracovníkem a žákem. Během rozhovoru by měl pedagogický pracovník navodit vhodné ovzduší, tj. pokud možno uvolňující a povzbuzující podmínky ke sdílení informací. Měl by si uvědomovat, jak působí na žáka, zejména svým nonverbálním chováním. Postupně by měl od méně závažných témat přejít k problémové oblasti. Témata by měla mít hierarchickou posloupnost. Pedagogický pracovník by měl pečlivě naslouchat, kontrolovat své emoce, nespěchat a přizpůsobovat svůj jazyk žákovi. Kladené otázky by měly být otevřené ( aby žák reagoval spontánně), ale cílené ( aby neodbíhal od tématu). Zápis by měl být pořizován nenápadně, aby nerušil, a pedagogický pracovník by měl citlivě reagovat na specifické rysy žáka.

1. krok setkání: vzájemné představení se, uvítání žáka, kterého po dobu spolupráce oslovujeme křestním jménem, seznámení s průběhem a rozsahem setkání se žákem pedagogický pracovník vysvětlí žákovi z jakého důvodu v jeho případě volí tento konkrétní způsob následné asistenční péče. Střední škola technická, Most – Velebudice, Dělnická 21, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky

5


Upozorníme žáka, že se použitím metody následné asistenční péče pokusíme rozšířit obzor jeho možností pro budoucí uplatnění. Za pomoci dotazníků se budeme snažit odhalit silné a slabé stránky, které by mu mohly pomoci k plánování jeho budoucí profese a i k jeho školní prosperitě.

2. krok setkání: Předložíme žáku k vyplnění Osobní list žáka a představíme mu jednotlivé otázky tohoto listu. Upozorníme žáka, že není limitován časem a vyzveme ho, aby odpovídal dle svých pocitů vzhledem k sobě samotnému. Necháme žáka pracovat a během jeho práce sledujeme, zda je plně soustředěný a poznamenáváme si nenápadně postřehy a případné dotazy žáka.

3. krok setkání: Po vyplnění Osobního listu žáka společně probereme jednotlivé odpovědi na otázky a sledujeme reakci žáka – zjišťujeme tak hodnotu sebevědomí žáka a snažíme se jej podpořit. Analyzujeme poznámky, které žák poznamenal a jeho pocity při vyplňování (např. co mu dělalo problémy, zda rozuměl otázkám).

V závěru setkání vše zhodnotíme, poděkujeme žákovi za spolupráci a dohodneme si termín dalšího setkání.


6


OSOBNÍ LIST ŽÁKA (STUDENTA) Projekt „ŠANCE“ „Komplexní program podpory vzdělávání žáků a studentů“ ESF Operační program Rozvoj lidských zdrojů

(jak žák vnímá sám sebe) Žák se pohodlně usadí, zavře oči a zamyslí se nad tím, jak by subjektivně ohodnotil svůj současný život - sociální situaci rodiny, osobní úspěchy, studijní výsledky aj.. Poté žák otevře oči a zakroužkuje výraz, který nejvíce vystihuje jeho současné rozpoložení. 1. výborný

2. velmi dobré

3. dobré

4. dostatečné

5. nedostatečné

Otázka č. 1 Žák se zamyslí a popíše své kladné vlastnosti, které vystihují jeho osobnost. ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Otázka č. 2 Žák se zamyslí a popíše vlastnosti, které by na sobě rád změnil. ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………


7


Otázka č. 3 V této otázce žák zformuluje konkrétní problémy, které mu činí obtíže: -

sociální situace rodiny: ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

-

osobní rovina: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………...

-

studium: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………...

-

jiné: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………...

Otázka č. 4 Žák specifikuje, co by mu mohlo v jeho tíživé situaci pomoci: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………


8


Druhé dvouhodinové setkání Pedagogický pracovník přivítá žáka, připomene první setkání, shrne poznatky z informací zjištěných při týdenním ověření poradenského programu a vlastního pozorování z minulého setkání. Snaží se žáka povzbudit k další spolupráci tím, že vyzdvihne co se mu na žákovi líbilo.

1. krok setkání: Představíme žáku dotazník – Můj akční plán. Necháme ho prostudovat si jednotlivé otázky a necháme žáka zamyslet se nad případnými odpověďmi. Poté ho necháme odpovědět na otázky (nelimitujeme časem).

Po vyplnění otázek vedeme dialog se žákem. Dialog zaměříme na podrobné verbální rozebírání odpovědí žáka. Zaměříme se i na vlastní poznámky, které žáku zdůvodníme. Žák má možnost svůj Osobní list žáka a Můj akční plán doplňovat během dialogu.

2. krok setkání: Společné zhodnocení setkání, domluvení dalšího termínu setkání.


9


Můj akční plán 1. Popiš konkrétní problémy, které ti dělají obtíže ve škole, v osobním životě aj. ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 2. Napiš, kterého cíle by jsi chtěl(a) dosáhnout ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 3. Vlastní aktivity a kroky vedoucí k dosažení (i přiblížení) cíle, co budu dělat jinak ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………… 4. Čím mi může okolí pomoci při dosažení mého cíle ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………..


10


5. Potřebuji pomoc dalšího odborníka k dosažení mého cíle, sám (sama) to nezvládnu (uveď konkrétně, kterého odborníka a proč tuto situaci sám nezvládneš) ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………….

Poznámky: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………


11


Třetí dvouhodinové setkání

Pedagog shrne předchozí setkání. Opět najde něco, za co žáka pochválí a zeptá se ho, zda přemýšlel o předchozích setkáních a jaké z nich měl pocity.

1. krok setkání Pedagogický pracovník vyzve žáka, aby si znovu pročetl svůj vyplněný Osobní list a Akční plán a navrhne mu možnost si v obou dotaznících dopsat, doplnit a případně opravit to, co ho v mezidobí napadlo.

2. krok setkání Seznámíme žáka s dalším pracovním listem „Můj přístup k řešení konfliktů“. Vysvětlíme mu, jakou formou má s pracovním listem pracovat a jednotlivé odpovědi se žákem následně prodiskutujeme.

3. krok setkání

Snažíme se ukončit setkání v pozitivním smyslu, neboť probírané téma může vyvolat v žákovi emočně silné prožitky (pozitivní, ale i negativní). Upozorníme žáka, že i přestože spolupráce končí, jsou v jeho okolí lidé, kteří mu jsou ochotni pomoci. Oceníme žáka za jeho aktivitu a práci, kterou na sobě odvedl.


12


Můj přístup k řešení konfliktů Cíl: Potřeby:

Umožnit žáku, aby zjistil svou vlastní převládající reakci na konflikt. Pracovní list „Můj způsob řešení konfliktů“.

Průběh: 1. Požádáme žáka, aby se uvolnil, udělal si pohodlí a zavzpomínal na minulý týden. Řekneme mu, ať se nejprve jen zamyslí nad otázkami, které mu klademe, a v duchu si na ně chystá odpovědi. Pokud chce, může při tom zavřít oči. (Až se budeme ptát, necháme mezi otázkami dost času na promyšlení odpovědí). Otázky: Kolikrát ses minulý týden ocitl v konfliktní situaci? Vyber si dvě z těchto situací: O co ve tvých konfliktech šlo? S kým ses dostal do sporu? Řekls někomu dalšímu, co sis myslel a jak ti bylo? Jak ses cítil(a) po konfliktu ve většině případů? Lépe?, Hůře?, Stejně jako před konfliktem? Z většiny tvých konfliktů vyšli oba účastníci jako vítězové, oba se cítili jako poražení, ten druhý vyhrál a ty jsi prohrál(a) či naopak, tys vyhrál(a) a protivník prohrál? 2. Po odpovědi žáka na jednotlivé otázky reagujeme a podporujeme jakoukoliv výpověď o tom, jak složitý je pro něj konflikt. Ubezpečíme žáka, že řešení konfliktu je obtížné pro každého. Zjistil(a) jsi při vzpomínání na konflikty minulého týdne, že obvykle postupuješ určitým způsobem? Jak si při sporu obvykle počínáš? Ignoruješ ho? Bojuješ s ním? Zkoušíš si ho vymluvit? atd. Jak to funguje? Vyřeší to konflikt?


13

k následné individuální asistenční péči a poradenství

Recommend Documents