K čemu jsou regionální značky

2012

Výrobky z Kravařska

Do Skotnice za historií

Recepty z Kravařska

Již šestnáct výrobců získalo značku „MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt®“. Seznamte se s nimi blíže na stranách 4 a 5.

Obec Skotnice vybudovala Muzeum venkova s expozicí zemědělství pojatou netradiční formou. Více na straně 7.

Víte, jak upečete husu na sušených hruškách nebo jablka v županu? Čtěte na straně 3.

www.regionalni-znacky.cz

Projekt mezinárodní spolupráce PRV MZe, realizovaný metodou Leader, podpoří certifikaci ubytovacích a stravovacích služeb v regionu Poodří Regionální značka „Moravské Kravařsko regionální produkt ®“ rozšiřuje svůj záběr a vedle místních výrobků se chystá certifikovat také ubytovací a stravovací služby. V tom jí pomůže nový projekt mezinárodní spolupráce „Regionální značení místních výrobků a služeb – podpora rozvoje regionálního trhu“, který MAS Regionu Poodří řeší spolu se slovenským partnerem MAS Podpoľanie, o.s. Tento projekt je podpořen z Programu rozvoje venkova MZe, opatření IV.2.1 Realizace projektů spolupráce – 13. kolo, v rámci metody Leader. Obsahem projektu je pilotní testování certifikace služeb regionální značky „MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt®“ na území MAS Regionu Poodří a zahájení certifikace výrobků a služeb na území MAS Podpoľanie. Nositelem značky „Moravské Kravařsko regionální produkt ®“ je MAS Regionu Poodří, která je také zakladatelem Asociace regionálních značek, o.s. Ta v současnosti sdružuje již 19 regionálních značek z celé České republiky a čtyři z nich – „ŠUMAVA originální produkt®“, „JESENÍKY originální produkt®“, „KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ regionální produkt®“ a „PRÁCHEŇSKO regionální produkt®“, vedle místních výrobků certifikují také služby. Místní akční skupina Regionu Poodří se rozhodla rozšířit jejich řady.

Projekt na podporu rozvoje regionálního trhu na území MAS Regionu Poodří a MAS Podpoľanie byl zahájen v dubnu tohoto roku a realizovat se bude do května 2013. V jeho rámci se uskuteční jednání a besedy k regionální značce, propagační akce na území partnerských MAS, zahraniční exkurze s předáním příkladů dobré praxe, bude pořízeno prezentační vybavení a budou vyhotoveny propagační materiály regionální značky. V Podpoľaní připravují audit území, na základě jehož výstupů budou nastavena pravidla pro udělování regionální značky a zaměře-

(pokračování na straně 2)

Střípky odjinud Co nového v Asociaci regionálních značek

K čemu jsou regionální značky Ač si to neradi přiznáváme, většina z nás žije více či méně konzumním způsobem života. Potraviny i věci denní i dlouhodobé spotřeby nevyrábíme ani nevyměňujeme, ale nakupujeme. Časy, kdy se nenakupovalo, ale shánělo, jsou pro nás dávno minulostí, dnešní nakupování ale přináší jiná úskalí. Nabídka, která mnohonásobně převyšuje poptávku, je stále větší zkouškou spotřebitelské vyspělosti. Cenu umí porovnat každý, ale co nás ovlivňuje dál? Barevný obal, nebo to, co je uvnitř? A do jaké míry se necháme zlákat reklamou? A co teprve, když se ocitneme někde, kde to neznáme? Víme, kde hledat typické místní výrobky a vybrat si opravdu kvalitní službu? Povinné uvádění původu u potravin i spotřebního zboží a stále častější mediálně probírané aféry nás učí ostražitosti. Zároveň jsme na každém kroku konfrontováni s nejrůznějšími nálepkami, certifikáty a značkami, které se nás snaží přesvědčit o kvalitách konkrétních produktů. Výsledkem je stále větší zmatek a posléze i ztráta důvěry spotřebitelů, kteří se nakonec vrací k poslední jistotě – osobnímu doporučení na základě vlastní zkušenosti. Regionální značky pro místní produkty a služby nemají ambice konkurovat propracovaným oborovým certifikacím. Mají jiný smysl – vytipovat zajímavé výrobce a poskytovatele služeb z konkrétního regionu, u jejichž produktů je možné zaručit nejen základní kvalitu, ale i něco navíc – oživení regionální či rodinné tradice, vysoký podíl místních surovin nebo originální provedení. Regionálních značek je už téměř 20, pro každý region specifická, ale všechny se snaží o totéž – být důvěryhodným doporučením místních pro turisty i sousedy odvedle.

I když ekonomicky je jejich přínos zanedbatelný, nabízejí významnou příležitost pro spolupráci a oživení vazeb mezi lidmi, které spojuje vztah k místu, kde jsou doma a kde se snaží o poctivou obživu. Je to sice dlouhodobý úkol, ale snad i cesta, jak vrátit našemu venkovu a menším městům tvář, o níž je do značné míry připravila léta socialistické uniformity i následující nekontrolovaná honba za povrchním konzumním blahobytem. Zvláštní význam mají regionální značky pro ubytovací a stravovací služby. Čím dál víc lidí má chuť poznávat i jiná místa než zavedené turistické destinace, kde se potkávají zase jenom s turisty. Nebo je třeba cestování součástí jejich práce a potřebují rychlé občerstvení, přitom by rádi našli alternativu k nadnárodnímu fastfoodu. V dobách, kdy rychlost lidského přesouvání udávaly koňské povozy a pro mnohé poutníky vlastní nohy, byly zájezdní hospody a hostince nutností. S rozvojem techniky se nám vzdálenosti zkrátily, ale současný cestova-

tel, stejně jako někdejší poutník, hledá poctivé služby, které naplní jeho očekávání. Ta mohou být různá – od rychlého občerstvení až po ochutnávku vybraných specialit a od turistického přenocování po speciálně zaměřený relaxační pobyt s doprovodným programem. Podobně jako v případě výrobků, potravin a zemědělských produktů, i u služeb v cestovním ruchu není smyslem regionálních značek suplovat zavedené certifikace. Služby, které dostanou regionální značku, poskytují svým hostům vedle standardní kvality i něco navíc, ať už se to týká osobního přístupu k zajištění pohodlí hostů, obnovy „genia loci“, nebo doprovodných aktivit. Zájem o regionální značky se v posledních letech citelně zvyšuje jak mezi jejich potenciálními koordinátory (za poslední 2 roky přibylo 10 nových značek), tak i mezi výrobci a poskytovateli služeb. Oboje by však bylo málo, kdyby značky neříkaly nic těm, pro něž byly určeny, tedy spotřebitelům, kteří nehledají jen příznivou cenu a líbivý obal či unifikované neosobní služby, ale chtějí podpořit výrobky a pohostinství s duší a příběhem. Snad se jejich řady rozrostou i díky těmto novinám. Přínosné čtení Vám přeje PhDr. Kateřina Čadilová, předsedkyně Asociace regionálních značek, o.s.

Regionálních značek přibývá v posledních měsících téměř geometrickou řadou. Na začátku roku 2012 byly uděleny první certifikáty regionálním produktům v KRAJI BLANICKÝCH RYTÍŘŮ, ŽELEZNÝCH HORÁCH a v MORAVSKÉ BRÁNĚ. Nedávno bylo kladně posouzeno prvních 8 žádostí o značku ZÁPRAŽÍ originální produkt®, která bude udělována na Říčansku a v Ladově kraji a brzy se rodina značek i rozroste i o regionální značka na ZNOJEMSKU (v území celého okresu Znojmo), a v novém regionu TOULAVA, který bude certifikovat na Táborsku, Mladovožicku a Sedlecko-Prčicku, kde je regionální značka je součástí šířeji pojatého záměru vzniku nové turistické destinace. V KRAJI BLANICKÝCH RYTÍŘŮ a i na ZÁPRAŽÍ se počítá i s certifikací ubytovacích a stravovacích služeb a v JESENÍKÁCH se chystají do konce roku značit i služby, které přispějí k poznání regionu formou zajímavých zážitků.

Regionální produkty opět v Praze na Kampě a na Zemi živitelce Po úspěchu prvního podzimního Kampského krajáče se dva týdny před Velikonocemi podařilo na náměstí na Kampě v těsném sousedství Karlova mostu uspořádat reprízu, byť pouze v rozsahu jarmarku bez doprovodného programu. Ani o ten ale na Kampě v sobotu 24. března nebyla nouze díky paralelní akci Kampa střed světa, kterou pravidelně pořádá Komunitní centrum Kampa. Dvaceti prodejním stánkům určeným pro produkty s regionálními značkami a občerstvení se šumavským a prácheňským pivem přálo i mimořádně krásné počasí. Mezi výrobci bylo tentokrát i více potravinářů – pekaři z Hané i z Prácheňska nebo producenti biopotravin z Kraje blanických rytířů. Mezi řemeslníky převládali keramici, ale zastoupena byla i bižuterie nebo dřevěné i textilní hračky. Chybět nemohla ani krajka nebo výrobky z kůže. Další příležitostí k setkání s regionálními výrobci z různých koutů republiky, navíc v Jihočeském regionu, bude tradiční výstava Země živitelka v Českých Budějovicích. Tam dostanou letos regionální značky prostor k prezentaci na volné ploše kolem pavilonu Z (v bezprostřední blízkosti severního vchodu).

2012 Doma v MORAVSKÉM KRAVAŘSKU ................Strana 2

Území působnosti značek v České republice

Projekt mezinárodní spolupráce PRV MZe, realizovaný metodou Leader, podpoří certifikaci ubytovacích a stravovacích služeb v regionu Poodří (pokračování ze strany 1) ní podpůrných marketingových aktivit. Společným výstupem projektu je vytvoření společné metodiky pro certifikaci služeb, která se připravuje ve spolupráci s Asociací regionálních značek, o.s. V rámci projektu se již uskutečnily první aktivity. 12. května místní akční skupina spolupořádala tradiční akci „Otevírání Poodří a pooderské koštování“ na zámku v Bartošovicích, na níž se se svými výrobky prezentovaly místní značka „MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt®“, značka „HANÁ regionálních produkt®“ a také regionální výrobky ze Slovenska a Maďarska. V květnu a červnu se uskutečnily čtyři semináře o významu regionálního značení výrobků a služeb. První dva se konaly na Slovensku, v Detvianskej Hute a v Detve, a to 22. května, další následovaly 5. a 6. června v Bartošovicích

a v Suchdole nad Odrou. Jejich účastníci se seznámili s historií a významem regionálního značení a dozvěděli se, jak využít regionální značku jako marketingový nástroj, jaká jsou kritéria pro udělování regionální značky výrobkům a seznámili se i s pracovní verzí pravidel pro značení služeb. Praktické zkušenosti s udělováním regionálních značek v turistické oblasti Moravského Kravařska prezentoval na Slovensku manažer MAS Regionu Poodří a na území Poodří národní koordinátorka Asociace regionálních značek, dále pak koordinátoři značek „MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt® a „JESENÍKY originální produkt®“. Hlavním cílem regionálního značení je zviditelnit jednotlivé regiony, upozornit na zajímavé produkty, které zde vznikají, a rozvíjet neopakovatelný charakter každého regionu. U certifikace služeb regionální značka zaručuje kvalitu nabízeného stravování nebo ubytování, aniž by omezovala zaměření poskytovaných služeb. Garantuje také šetrnost k přírodě a jedinečný vztah k regionu. Marie Tesařová, koordinátorka projektu

Asociace regionálních značek založilo v roce 2008 sedm tehdejších regionálních značek určených na podporu kvalitních místních produktů z převážně venkovských regionů. V současné době funguje už 19 značek, které udělily přes 500 certifikátů pro řemeslné výrobky, potraviny a přírodní produkty. Ocenění získalo i více než 50 zařízení poskytující ubytovací nebo stravovací služby na Šumavě, na Prácheňsku, v Jeseníkách a v Kraji blanických rytířů. „Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.“

Valašská ovce v Poodří

Již jednou jsme psali o tom, že ne příliš známou ovci můžete vidět na některých místech Poodří. Stádečka ovcí zde byla rozmístěna před zhruba deseti lety, kdy švýcarská nadace ProSpecieRara a Ing. Václav Tetera, CSc., tehdejší koordinátor záchranného chovu tohoto starého plemene, s pomocí ČSOP hledali chovatele, kteří by na tomto projektu spolupracovali. Jak tedy vypadá budoucnost této ovce po několika letech, kdy je její chov znovu podporován Ministerstvem zemědělství ČR prostřednictvím Svazu chovatelů koz a ovcí v České republice a toto plemeno bylo zařazeno do genofondových národních zdrojů? Co se týče Poodří, její stavy se nijak výrazně nezvýšily. Najdeme zde sice o několik stádeček víc než před lety, nijak výrazně se však nerozšířila. Důvodů je víc a týkají se drobných chovů hospodářských zvířat obecně. Zpřísnění legislativy spojené s chovy hospodářských zvířat a nemožnost malých nebo začínajících chovatelů dostat se k zemědělské půdě, a to mnohdy ani té obecní. Preference chovu masných plemen a tím většího zisku z chovu, velké výkyvy v počasí, kdy velmi vlhké mokré nebo naopak velmi suché jarní měsíce chovům ovcí v této nadmořské

výšce příliš nepřejí, neexistence regionálního trhu potravin a další. Také zde nebyl realizován žádný z ucelenějších projektů CHKO Poodří, do kterého by byla zařazena údržba krajiny pastvou, a chovatelé zvířat mohli být alespoň v okrajových částech CHKO zapojeni. Jiná situace je v našich podhorských oblastech, kde se valaška postupně vrací a ukazuje se, že je to právě ona, která dokáže spásat cenné přírodní lokality chráněných krajinných oblasti bez eroze, kterou způsobují těžší plemena, a bez vážnějších zdravotních problémů ve stádech. Je proto dobře, že celkový počet ovcí postupně pomalu, ale přece jenom roste. Pokud se podíváme do výsledků kontroly užitkovosti zveřejněné v prvním letošním čísle zpravodaje Svazu chovatelů ovcí a koz ČR za rok 2011, zvedl se jejich stav na téměř 500 kusů bahnic ve sledovaných 31 stádech. Skutečný stav však bude o něco vyšší, neboť ne všichni chovatelé sledují kontrolu užitkovosti tohoto plemene a spolupracují se šlechtiteli a svazem chovatelů. Spíše se tedy budeme v Poodří setkávat zřejmě s masnými plemeny ovcí a jejich kříženci jako jsou například Suffolk nebo Texel, případně s plodnými plemeny Romanovské ovce než s Va-

lašskou ovcí, která patří mezi plemena s kombinovanou užitkovostí (vlna, mléko, maso). V každém případě setkání s pasoucími se stády úměrnými svou velikostí krajině, ve které pobývají, je pro návštěvníky i místní obyvatele Poodří přínosnější, než setkání s chemickými výrobnami bioplynu a agrární pouští, kterou po sobě zanechává erozní plodina, jíž je tento „železný a betonový“ dobytek (jak ostatně bioplynové stanice zemědělci nebo spíše zemědělští podnikatelé sami nazývají), krmen, a to je kukuřice. Přejme tedy Poodří více chovatelů přispívajících k místní produkci potravin, šetrné péči o krajinu a místní zaměstnanosti než uměle vytvářené projekty staveb bioplynových stanic postavených na slibovaných dotacích a kukuřici. Lumír Kuchařík, chovatel Valašské ovce Kontakty na Klub chovatelů a příznivců Valašské ovce: 742 33 Jeseník nad Odrou 246 tel.: 603 845 216 e-mail: [email protected] Zemědělská usedlost Bludička Radovan a Gabriela Žitníkovi Bludovice 9 741 01 Nový Jičín tel.: 556 704 046

Manifest dřevěného světa

Hraček jsou přece plné obchody. Krásných, barevných, pro kluky spousta autíček, bojovníků, ještěrů a kdovíjakých dalších postav z jiných světů. Také pro děvčata nabízí hračkářství plno panenek včetně oblečků a postýlek... Panenky mrkají, mluví a některé se dokonce se dokážou i počurat. Vše je zabaleno v pestrých, průhledných krabicích, ať je na vše dobře vidět. Až z toho přecházejí oči. Setkáváme se i s velikou nabídkou stavebnic, jsou plné dílků vyrobených z plastů, které se dají spojovat a skládat do různých tvarů a předmětů. Jsou to hračky dobré, bohužel většinou dosti drahé. V poslední době se opět začínají objevovat hračky ze dřeva, které se však mnohdy barevnou pestrostí snaží dohnat své plastové vzory a cenově je většinou značně převyšují. To je však pochopitelné vzhledem k dané technologii výroby. Přes to všechno, i přes varování odborníků z hračkářského prostředí, jsme se rozhodli pokusit se o vlastní cestu. Chceme vyrábět hračky jiné. Jednoduché, z přírodních materiálů, pokud možno cenově dostupné a estetické. Další naší velkou touhou je vdechnout našim hračkám jejich vlastní život. Tak vznikla myšlenka stvořit „Dřevěný svět“. Narodil se i pro Vás, milí přátelé. Pro Vás a zejména pro Vaše děti. Co Vám „Dřevěný svět“ přináší? Je to návrat do dětství, kdy ke hře stačilo pár dřevěných kostek či špalíčků a byli jsme šťastní. Fantazie a představivost doplnily to, co zdánlivě scházelo. Vždyť právě to je smyslem dobré hračky! Do-

přejme také našim dětem prostor pro jejich vlastní fantazii. Dítě bude mít možnost hračku dotvářet, upravovat podle svých vlastních představ, a ne jen používat jako spotřební zboží. Dobrá hračka by také měla pomoci vytvářet estetické cítění dítěte. Náš „Dřevěný svět“ je snahou o návrat k hračkám nezatíženým přílišným detailem, nadměrnou barevností, mnohdy až nevkusnou křiklavostí. Je to návrat k jednoduchosti a k přírodním materiálům. Dalším úkolem dobré hračky je pomáhat dětem navazovat vzájemnou komunikaci, vést je ke vstřícnosti a toleranci, k pozitivnímu vnímání světa. Tuto vlastnost bohužel nemá spousta hraček, které se dnes na trhu nacházejí, mnohdy spíše naopak. I to je jeden z důvodů stvoření „Dřevěného světa“.

Každý svět, tedy i ten dřevěný, by měl někam patřit. Ten náš patří časově i historicky do „Doby dřevěné“. Že taková ještě nebyla? Máte pravdu, protože „Doba dřevěná“ teprve přichází. Naše „Doba dřevěná“ ani náš „Dřevěný svět“ by však neměly být jen pouhou fantazií, něčím uzavřeným, ukončeným dílem. Právě naopak. Je tu pro nás a také pro Vás připraven skutečně otevřený prostor, kde budeme, společně s Vámi, realizovat a rozvíjet podněty a myšlenky, které by měly dokázat udržet námi stvořený svět pro další generace dětí. Více na: www.gerlich-odry.cz


Johankův sen

Recepty Husa na sušených hruškách, jak asi chutnala J. G. Mendelovi

190 let od narození Johanna Gregora Mendela

Dětství je nejvnímavější údobím lidského života. Utváří charakter života, spřádá sny a zanechává trvalé zážitky. Dlouho poté, co Johann Mendel opustil Hynčice na Severní Moravě, kde se v červenci 1822 narodil, nechal si jako opat Gregor Mendel vyzdobit strop svého přijímacího pokoje v brněnském augustiniánském klášteře scénami a motivy, které mu připomínaly rodnou vesnici. Vracel se do rodných Hynčic tak často, jak mu to jeho povinnosti dovolovaly, a snažil se ulehčit tamním lidem například finančním příspěvkem na postavení a vybavení hasičské zbrojnice, za což ho vděční hasiči jmenovali čestným členem sboru. S Hynčicemi zůstal Mendel v kontaktu až do konce svého života. Ještě 4. dubna 1883, několik měsíců před svou smrtí, psal svým synovcům, aby mu švagr poslal rouby vybraných ovocných stromů ze zahrady u výměnku svých rodičů, aby je mohl naroubovat na stromy v klášterní zahradě. Vůně a chutě, kterými ho obohatilo jeho dětství, se hluboko vryly do jeho paměti. Ten, koho Mendel zajímá jako člověk, který tak daleko předběhl svou dobu, že jeho přínos pro vědu působí z dnešního pohledu jako blesk z čistého nebe, se samozřejmě ptá i na jeho dětství. Ale pozor, nenajdeme téměř nic. Žádná událost ani veselá příhoda ani nějaká historka z Mendelova jinošství se nedochovala. Dokonce i jeho datum narození je nejisté: farní matrika udává 20. července 1822, ale Mendel sám slavil narozeniny vždy 22. července. Za těchto okolností

nám zůstává jedině možnost navštívit Mendelovo rodiště a povolit uzdu fantazie pod vlivem genia loci. Dům, ve kterém strávil Johann Mendel prvních deset let svého života, byl zrekonstruován, a nyní se stal centrem společenského spolkového života občanů a návštěvníků obce. Zahrada v okolí statku bývala v minulosti obhospodařována a láskou. Otec Anton Mendel byl zručným zahradníkem. Pod okny mohla paní Mendelová pečovat o záhon narcisů, pivoněk, jiřin a aster a pěstovat hrášek, fazole, ředkvičky a cibuli. Nic z toho nezůstalo. Jablka, hrušky, třešně a švestky z ovocných stromů v zahradě musely být velmi lahodné, když po nich opat Mendel toužil ještě po letech. Tytam jsou také včelí úly, které jistě Johanna fascinovaly neustálým odlétáním a přilétáním včel a celým uspořádáním života svých obyvatel. Za zahradou se rozprostírají pole, na kterých musel Anton Mendel těžce robotovat tři dny v týdnu s vlastními koňmi na pána z Habsburků. Za poli jsou zalesněné kopce, místo Antonova osudného neštěstí. Během práce na panském mu padající strom pohmoždil hruď a zmrzačil ho na celý život. Nehoda měla pro Johanna vážné důsledky. Byl právě na gymnáziu v Opavě a přišel tím o chabou podporu

a nakonec musel studia na rok přerušit. Malý Johann musel také často pomáhat při práci. V té době se počítalo v hospodářství s každým párem rukou, i dětských. Seznam jeho činností a úkolů v domě byl velmi dlouhý a narůstal s věkem. Zamést dvůr, zahnat kačeny na potok a pohlídat je, nakrmit králíky a nasypat slepicím, naštípat dříví a nanosit vodu ze studny do kuchyně a do stájí, vyházet hnůj, poklidit na sýpce, vzít kozu na pastvu, obrátit seno, postarat se o mladší Terezku, okopat zahrádku na poli…. Seznam je nevyčerpatelný. Každou chvilku, o které si myslel,

(od Magdalény Cibulkové podle receptu její babičky, paní Anny Hermanové)

že má právě teď pro své zájmy, uslyšel maminku nebo tatínka, jak ho volají, že má zase něco udělat. Jenom sváteční nedělní odpoledne bylo celkem volné. V neděli dopoledne se chodívalo do kostela. Frau Mendel zřejmě chodila na jitřní, aby měla čas na přípravu nedělního oběda, ale Johann, Veronika, Terezka a tatínek se vypravili až na hrubou do farního kostela ve Vražném, čtvrt hodiny pěšky podél potoka. I když v Hynčicích byla kaple, pravidelné bohoslužby se konaly jen ve velkém barokním kostele sv. Petr a Pavla ve Vražném. Tam kázal farář, učitel a člověk, který ovlivnil Mendelův osud, otec Johann Schreiber. Fara ve Vražném vedla matriku, ve které Schreiber zaznamenal (možná chybně) datum Mendelova narození. Za kostelem je hřbitov, kde leží Mendelovi předci a kde nalezli svůj odpočinek i Mendelovi rodiče a sourozenci.

Když Johánek začal chodit do školy, měl ještě méně volného času. Práce, kterou musel denně udělat, se musela stihnout za kratší dobu. Často šel ze školy přímo na pole, kde se plahočil až do setmění. Když konečně došel domů a udělal, co bylo potřeba, byl čas jít do postele. Cestou do hynčické základní školy musel Johánek přejít přes potok a jít asi sto metrů kamenitou cestou do kopce. Byla to jednotřídka, kde žáci různého věku a rozdílného stupně vědomostí seděli v jedné místnosti, někdy až 80 pohromadě. Učitel takové velké různorodé třídy musel mít dovednost dirigenta

MORAVAN – masná výroba s.r.o. chce získat znovu regionální značku „MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt®“ Společnost MORAVAN – masná výroba s.r.o. v Petřvaldu u Mošnova je společnost zabývající se tradiční výrobou a zpracováním masa a masných výrobků výhradně ze zvířat z vlastních „českých“ chovů. Pečené koleno z Moravanu díky své skvělé chuti opakovaně získalo ocenění Regionální potravina Moravskoslezského kraje. Prestižní značku kvality KLASA nese pečené koleno a další dva výrobky Moravanu – anglická slanina a pečená sekaná se svíčkovou. O kvalitě výrobků svědčí skutečnost, že například párky z MORAVANU obsahují až

85 procent masa s minimálním použitím konzervantů. Novinkou Moravanu jsou valašská pohanková jelita, kde kroupy nahradila pohanka – přirozeně bezlepková potravina. Dále se společnost zaměřuje na kvalitní zpracování „českého hovězího“ masa s následným zracím procesem v řízené atmosféře. Takto zpracované hovězí má vynikající chuť, je křehké a zachovává si vysoký podíl všech výživových hodnot. Vzhledem ke změnám ve vedení společnosti nedošlo k obnovení regionální značky „MORAVSKÉ KRAVAŘSKO

regionální produkt ®“, kterou získala v roce 2007 s platností na dobu dvou let. Tato regionální značka byla v té době udělena „Moravskému biohovězímu masu“ a souboru uzenin nazvaném „Masné speciality z Petřvaldu“. Naší

orchestru, aby udržel pozornost různých skupin při práci. Vesnický učitel Tomáš Makita a farář Schreiber to zřejmě uměli. Schreiber náboženství a přírodopis, Makita zbytek. Zařazení přírodopisu do výuky nebylo vůbec běžné a dozorující úřad to považoval za „Unfug“ (neřád) a ukončil to. Jak Makita, tak Schreiber, rozpoznali talent Johanna Mendela, poznali budoucího sólistu v kakofonii nástrojů. Pokud by Mendelova dovednost nevynikala tak výrazně nad tenor davu nebo by k ní byli jeho učitelé neteční, historie genetiky by se psala úplně jinak. Zakladatelem této discipliny by mohl být jeden ze tří znovuobjevitelů Mendela, i když se dá pochybovat o tom, že by bez přístupu k Mendelově práci dospěl k závěrům s tak obdivuhodnou jasností a elegancí jako Mendel. Oba Mendelovi učitelé přesvědčovali rodiče, že jeho talent přijde nazmar, když mu nedovolí pokračovat ve studiu, i když to sebou přinese oběti. Frau Mendel se nechala přemluvit lehce představou, že její syn se stane knězem a unikne tak hrozbě roboty a dřině na panském. Anton Mendel se zpočátku této myšlence bránil, protože počítal s tím, že Johann po něm převezme hospodářství, ale nakonec se taky přidal. A tak po jednoroční přípravce na piaristické škole v Lipníku na konci léta 1834 dvanáctiletý Johann naložil svá nuzná zavazadla, ve kterých měl pár kousků ošacení a velkou zásobu jídla, na koňský povoz a vydal se na celodenní cestu do Opavy. Cesta vedla kolem rybníků u Pohoře, které už znal ze svých toulek, kolem malebného zámku ve Fulneku, hustými a temnými hvozdy Vítkovské vrchoviny, scény mnoha loupežnických povídek, kolem zámku v Hradci, kde před několika léty odmítl hrát Ludwig van Beethoven na klavír pro důstojníky okupační francouzské armády, do hlavního města Slezska. Pohled na impozantní budovu opavského gymnázia, které dnes nese jeho jméno, ho musel ohromit i zastrašit. Jeho dětské sny byly u konce. Leželo před ním šest let tvrdé práce a odpírání… (Zkráceno.) Jan Klein, Max-Planck-Institut Tübingen snahou nyní bude získat tento regionální certifikát zpět, a to v rámci projektu „Regionální značení místních výrobků a služeb – podpora rozvoje regionálního trhu“, který byl zahájen k podpoře certifikace výrobků a zavedení certifikace služeb, jehož nositelem je MAS Regionu Poodří. Naše výrobky splňují kvalitativní normy vycházející z tradic regionu z území naší působnosti, a tím splňujeme základní předpoklady k získání této regionální značky. Květoslava Hrbáčková, ředitelka společnosti MORAVAN – masná výroba s.r.o. 742 60 Petřvald u Mošnova tel: 556 794 725 www.moravanpetrvald.cz

Ingredience (pro 6 osob): 1 husa 2,5 - 3 kg, 5 malých cibulí, 1-2 dl dobrého bílého vína, 2 lžíce hladké mouky, 2 dl smetany, 1 lžíce mletého zázvoru, 5 kuliček nového koření, 5 kuliček pepře, sušené hrušky, sůl Omytou, očištěnou a osušenou husu zevnitř i na povrchu osolíme, okořeníme zázvorem a nahrubo pomletým pepřem. Položíme na pekáč hřbetem vzhůru, přidáme na polovinu rozkrojené cibule a nové koření. Husu obložíme v jedné vrstvě po pekáči sušenými hruškami. Podlijeme horkou vodou, zakryjeme a dáme péct při 200 °C (doba pečení je 100–130 min.). Při pečení občas doléváme teplou vodu a maso poléváme vypečenou šťávou. Ve druhé polovině pečení obrátíme husu břichem nahoru a pečeme, až je ze všech stran měkká a zlatá. Přilijeme víno. K úplnému konci pečení nepoléváme šťávou a nezakrýváme, aby kůže zůstala křupavá. Upečenou husu vytáhneme z pekáče. Přecedíme šťávu přes síto a hrušky s cibulemi můžeme propasírovat, podle toho, jak hustá šťáva nám chutná. Šťávu zaprášíme moukou, přilijeme smetanu, rozmícháme a krátce povaříme. Pečenou husu naporcujeme. Při podávání poléváme porce horkou šťávou. Taková husa je dobrá s bramborovým i houskovým knedlíkem, ale i s vařeným bramborem.

Jablka v županu Ingredience: 10 jablek, listové těsto, oříšky (lískové nebo vlašské), cukr, skořice, 1 vajíčko na potření Vyválíme z těsta obdélník, který rozdělíme na čtvercové díly. Musí být velké tak, aby se do nich dala zabalit jablíčka. Jablíčka oloupeme a zbavíme jádřinců tak, aby zůstala vcelku. V jablíčku nám vznikne otvor, který naplníme drcenými oříšky s cukrem a skořicí. Jablíčka položíme do středů čtverečků z těsta a zabalíme. Balíčky přetřeme rozšlehaným žloutkem a dáme péct. Plech nevymazáváme! Pečeme asi 30-35 minut při teplotě 175 °C. Podáváme sypané cukrem a vlažné.

Jablka v županu – palačinkové těsto (tradiční smažená jablka ve sladkém palačinkovém těstíčku) Ingredience: sůl, 2 vejce, 1-1,5 l mléka, 1 kg jablek, 100 g moučkového cukru, 200 g hladké mouky Oloupeme jablka. Odstraníme jadřince a nakrájíme jablka na kolečka 1 cm silná. Do velké mísy nalejeme mléko, přidáme vejce, cukr, špetku soli a prosátou mouku. Vše pořádně zamícháme. Na rozpálenou pánev nalejeme podle potřeby olej. Jablka namáčíme v těstíčku a ihned vkládáme na pánev s olejem. Restujeme, dokud nejsou jablka v těstíčku krásně zlatavá. Papírovým ubrouskem jablka osušíme od přebytečného oleje. Hotová jablka podáváme posypaná vanilkovým nebo skořicovým cukrem. Také je můžeme ozdobit šlehačkou nebo čokoládovou polevou.


Jak to všechno začalo Jsme dvě, dvě kamarádky, které měly to štěstí a našly jedna druhou. Máme mnoho společného – přátele, kamarády, práci, zájmy, záliby a posledních pár let je to koníček, ze kterého nám pomalu vyrůstá hodně veliký kůň. Začaly jsme společně tvořit. Začátky našeho tvoření byly pozvolné. Neměly jsme žádný konkrétní cíl, pouze chuť vytvořit něco, z čeho bychom měly radost a co by se líbilo také jiným. Z různých možností, které se naskýtaly, jsme zvolily výrobu bižuterie ze skla a kovu. Naše výrobky se líbily a také se prodávaly. Proto jsme přemýšlely, čím svou tvorbu ozvláštnit. Objevily jsme kouzlo polodrahokamových korálků. Do sortimentu tím pádem přibyla bižuterie z minerálů, která nyní tvoří podstatnou část naší nabídky. Jelikož každá z nás má více tvůrčích nápadů, přibylo k našim aktivitám malování skla, tvoření drátovaných filigránů, malování hedvábí a malování na textil. O další nápady není nouze a postupně máme v plánu je realizovat.

Se svými výrobky jsme začaly jezdit na různé prodejní akce, jako jsou vánoční jarmarky, trhy, esoterické festivaly. Oslovovaly nás organizace pořádající akce pro ženy a při těchto příležitostech jsme dostávaly otázky: „ Jste na webu?“ „ Máte svůj obchod?“ „Kde vás můžeme najít?“ Tyto otázky podnítily naši snahu prezentovat své výrobky na vlastních webových stránkách a ve chvíli, kdy se naskytl pronájem prostor, neváhaly jsme a vznikl obchůdek pod názvem „Fantazie“. Jelikož se naše aktivity nezaměřují pouze na rukodělné výrobky, ale pracujeme též v oblasti energií a esoteriky, začínáme v bíloveckém obchůdku organizovat přednášky, semináře a kurzy na téma osobnostního rozvoje a práce s energií. Naše tvorba vychází z vlastní fantazie, proto je každý kus originálem. Se svými výrobky – malovaným hedvábím, sklem tvořeným vitrážovou technikou, drátovanými filigrány, bižuterií a ručně malovaným oblečením – jsme uspěly při žádosti o udělení značky „MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt®“. Garantem této značky je MAS Regionu Poodří, regionálním koordinátorem pak Ing. Oldřich Usvald, předseda sdružení a manažer, který nám prostřednictvím této organizace umožňuje prezentaci výrobků na akcích MAS Regionu Poodří. Vyvěšený symbol značky MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt® vždy upoutá pozornost a zájem lidí. Těšíme se na naše zákazníky, nejen v našem obchůdku a na webu, ale také na akcích MAS Regionu Poodří, které tímto děkujeme za umožnění prezentace našich výrobků. Mgr. Květoslava Bartošová Mgr. Alena Jermářová Fantazie Městský kopec 73/16, Bílovec www.fantazieshop.com

2012 Doma v MORAVSKÉM KRAVAŘSKU ...............Strana 5

Seznamte se s pravými výrobky z regionu Moravského Kravařska Právo užívat značku MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt® mají v současné době tyto řemeslné výrobky, potraviny a přírodní produkty.

Kontakt na výrobce: Jaroslava Kojetinská 742 53 Kunín 356 tel.: 556 758 710 e-mail: [email protected]

Aranžmá ze suchých květin Pro výrobu aranžmá ze suchých květin jsou používány přírodní materiály. Pro vazby a aranžování jsou preferovány místní druhy rostlin, vypěstované na vlastní zahradě. K výrobě suchých vazeb je využíván místní přírodní materiál, jako kukuřice, česnek, šišky, ořechy, bobule, seno, sláma, traviny, šipky, makovice a další suroviny, které pocházejí z luk a přírody Poodří. Výrobky zdobí prostory místního zámku v obci Bartošovice v průběhu celého roku. Kontakt na výrobce: Květinářství Zdenka Pjatkanová 742 13 Bartošovice – Hukovice 1 tel.: 556 758 692 fax: 556 758 679 mobil: 777 000 945

Uzenářské výrobky ze Sedlnic

dován zákazníky a dá se skutečně říci, že se „prodává sám“.

Zdobené medové perníčky Paní Gilarová říká o svých začátcích: „Asi před 20 lety jsem byla na návštěvě u kamarádky manželovy maminky, která peče a zdobí perníčky. Tato kouzla z cukru a bílku se mi tak zalíbila, že jsem to musela zkusit také. Nejdříve to bylo takové hraní, kdy jsem se svými dětmi zkoušela zdobit perníčky na vánoční stromeček, později to byla velikonoční vajíčka se jménem koledníka a tak mé zdobení viděli i lidé mimo mou rodinu. Čas od času přišli známí, že by chtěli něco upéct a nazdobit k různým příležitostem. Protože jsem postupně přestávala tuto zálibu stíhat na vedlejší činnost (pracovala jsem v pekárně), rozhodla jsem se spolu s manželem věnovat této práci naplno. Podařilo se to, když jsme se přestěhovali z velkého města (Ostravy) napřed do Příbora, a pak do nedaleké Skotnice. Perníčky vyrábím s manželem, který dělá těsto, peče, balí do celofánu

Gurmánovy masné výrobky vyrábíme dle tradičních receptur starých mistrů řemesla řeznicko-uzenářského. Gurmán Sedlnice s.r.o. poráží zvířata regionálního chovu a jejich maso dále zpracovává do kvalitních masných výrobků, jež nesou známku té nejvyšší kvality. Důkazem toho je získání regionální značky pro Zauzený šunkový salám vyroben z vybraných surovin. zpřístupněn zájemcům o prohlídku, která běžně není možná. Prostranství za kostelem připomíná atmosféru dávných časů, časů mládí našich babiček a dědečků, kdy se Příborem line vůně šiflí a jiných dobrot, ať už na zahřátí, nebo k zakousnutí. Dnes jsou šifle pečeny podle dochovaného receptu. Šifle má tvar obdélníku s naznačenými čtverečky. Je středně tuhá a na jazyku se rozplyne. Kontakt na výrobce: Eva Gilarová pekařství – cukrářství Skotnice 274, 742 59 Skotnice mobil: 608 317 571 e-mail: [email protected]

Kontakt na výrobce: Gurmán Sedlnice s.r.o. Borovec 204 742 56 Sedlnice tel.: 724 866 119 www.gurman-sedlnice.cz

Včelí med

Bartošovický chleba Bartošovický chleba je vyráběn bez chemie. Jeho složení je 50 % pšenice, 50 % žita, vedené žitné kvasy, sůl, kmín, droždí. Chleba má svou specifickou vůni, charakter střídky a kůrky, včetně chutě, což je způsobeno vedením žitných kvasů, které prodlužují trvanlivost chleba. Bartošovický chleba je vyráběn převážně ručně, pouze míchání těsta je prováděno strojem. Poté následuje ruční dělení, vážení, válení, vložení do ošatek, sázení do pece, vypékaní. Proces vychladnutí probíhá na dřevěných roštech. Po vychladnutí se expeduje do prodejen. Chleba se peče podle původní receptury. Bartošovický chleba je vyhledáván a poža-

Kontakt na výrobce: Karla Doleželová 742 60 Petřvald 441 mobil: 603 146 581 e-mail:[email protected]

Borovan zauzený pološunkový salám výrazné kořeněné chuti a oblíbenou delikatesní Gurmánovu klobásu, která se na regionálních soutěžích pravidelně umisťuje na předních místech. Výrobky jsou připraveny dle místních receptur a pro své specifické chuťové vlastnosti patří k nejžádanějším uzenářským výrobkům regionu. Gurmánovy výrobky můžete zakoupit ve značkové prodejně Gurmán Sedlnice v Borovci, kde si lze vybrat z široké nabídky našich produktů, od výsekového masa přes vařenou výrobu po grilované speciality a lahůdky.

Pekárenské výrobky z Hladkých Životic

a já jen zdobím a zdobím, protože nic dalšího bych už nestíhala. Perníčky pečeme i na zakázku k různým příležitostem (svatby, loga firem, PF apod.), ale hlavně je jezdíme sami prodávat na řemeslné jarmarky v blízkém i vzdáleném okolí a v případě zájmu předvádíme i jejich zdobení.“ Kontakt na výrobce: Eva Gilarová pekařství – cukrářství 742 59 Skotnice 274 mobil: 608 317 571 e-mail: [email protected]

Příborská šifle Příborská šifle je medové pečivo – perník, které bylo nejvíce žádáno o valentinských poutích, které se v Příboře konaly vždy 14. února. Nyní se Sv. Valentina koná v barokním kostele Sv. Valentina mše, odpoledne je kostel

Regionální značku získaly koláčky 60 g, svatební koláčky 50 g, životický koláč a rohlíčky s náplní. Tyto druhy jsou plněny tvarohem, mákem povidly a ořechy. Svačinový koláč je vyráběn s tvarohem, mákem, povidly a hruškami. „Mimo certifikovaných pekárenských výrobků produkujeme i lahůdkářské výrobky jako saláty, pomazánky, aspiky, cukrářské zboží apod. Zajišťujeme občerstvení pro slavnostní příležitosti, kterými jsou rauty, rodinné oslavy, párty, večírky i svatby. K těmto příležitostem vyrábíme různé druhy obložených mís a mnoho dalších specialit. Nabízíme Vám to, co jinde nekoupíte, proto nás navštivte v Hladkých Životicích nebo v družstevních prodejnách po celém okresu Nový Jičín,“ řekl nám Ing. Jaroslav Halamíček. Kontakt na výrobce: JEDNOTA, s.d. v Novém Jičíně provozovna Hladké Životice tel.: 556 756 022 mobil: 737 213 483 e-mail: [email protected] http://www.jednota-nj.cz

Je jen málo živočichů na naší planetě, kteří potřebují péči a ochranu člověka a zároveň jsou nezávislí a svobodní. Mezi takové patří společenství včel, které žijí ve vzájemném souladu s per-

Kontakt na výrobce: Miroslav Křenovský 742 33 Jeseník nad Odrou 57 mobil: 604 429 688 e-mail: [email protected]

firmou. Na výrobě spolupracuje syn s otcem a sestrou, která je zlatnice. Vyrábí především kované ploty, mříže okenní a dveřní, krbové soupravy, vývěsní štíty a reklamní tabule, interiérové doplňky, zahradní a bytový náby-

Kontakt na výrobce: GERLICH ODRY s.r.o. Ke koupališti 370/15, 742 35 Odry tel.: 556 730 147 mobil: 724 984 050 e-mail: [email protected] www.gerlich-odry.cz

na hedvábném podkladě tvořit zajímavé dekorační obrazce. Kontakt na výrobce: Mgr. Alena Jermářová Městský kopec 145 743 01 Bílovec mobil: 603 786 351 e-mail: [email protected] www.fantazieshop.com

Drátkovaná filigránová bižuterie

Užitkové a dekorační předměty z vlny Oderský kapr Oderský kapr je tradiční rybou pooderských rybníků, na nichž hospodaří společnost DENAS s.r.o. – Rybářství Studénka. Většina z 25 rybníků leží v Chráněné krajinné oblasti Poodří, čemuž se podřizuje i chov ryb. Ačkoli největší poptávka po kaprech je přirozeně před Vánoci, rybáři ze Studénky nabízejí kvalitní a zdravé kapry celoročně. Od října do prosince jsou v nabídce i další zajímavé druhy sladkovodních ryb. Na jaře a na podzim se prodávají i násadové ryby. „Většinu kapra prodáváme na vnitřním trhu k zarybnění revírů, zpracování a k předvánočnímu prodeji. Část produkce exportujeme,“ říká Ing. David Sirotek, jednatel společnosti. Kontakt na výrobce: DENAS spol. s r.o. Družstevní 246, 742 13 Studénka tel.: 556 400 972 e-mail: [email protected] www.rybarstvi-denas.cz

Pravý včelí med fektní organizací práce. Jsou součástí našeho života, ať si to uvědomujeme nebo ne. I když malí tvorové, přesto v tisícových počtech vychovávají novou a novou generaci a v tichosti plní svou úlohu v přírodě. Sběrem nektaru opylují květy rostlin a stromů a dokáží také odseparovat škodlivé látky, např. těžké kovy. Proto je med potravinou kvalitní a má pozitivní účinky na náš organizmus. Jednoduché cukry, jako

převážně o ruční práci. Chráněná dílna zaměstnává okolo 40 pracovníků z Oder a blízkého okolí.“ Pro předmět činnosti Výroba plastových, lepenkových a dřevěných výrobků získala firma GERLICH Odry certifikát jakosti ISO 9001:2000.

glukóza nebo fruktóza, přecházejí přímo ze zažívacího traktu do krve a nezatěžují játra, jako obyčejný cukr, který se musí ještě štěpit. Med je vhodný pro všechny věkové kategorie, od dětí až po seniory. I když mnozí mají obavy z tohoto drobného hmyzu a včelího žihadla, určitě by je neodradila nádherná vůně včelího vosku nebo propolisu a výborná chuť medu. „Přestože nevčelařím tak dlouho jako mnozí z mých kolegů, včely jsem si zamilovala a obdivuji jejich tajemný svět plný pozitivní energie,“ říká paní Karla Doleželová.

Pravý včelí med je potravina přírodního charakteru. Je vytvořena společenstvím včel ze sesbíraných sladkých šťáv rostlin – nektaru nebo medovice – na živých částech rostlin. Tento produkt včely přetvářejí, kombinují a obohacují svými specifickými látkami, ukládají a nechávají zrát v plástech. Pan Křenovský včelaří více než 30 let. Produkuje med květový z květů ovocných stromů, bylin a kaštanu, dále med květový z květů lípy a med medovicový – lesní.

U celé skupiny výrobků tvoří 80 % surovin podíl vlny z vlastního chovu ovcí. Jedná se o chov původní Valašské ovce, tzv. „valašky“. Toto plemeno je nenáročné a otužilé, vhodné pro tradiční způsob chovu. Vlna je vyčištěna a zpracována do podoby rouna. Výrobky jsou vyráběny podle individuálních požadavků zákazníka, jedná se o vlněné přikrývky, polštáře, vlněné podložky, dekorační piknikové polštáře, pik-

tek, dekorativní doplňky, kování na studny, poštovní schránky, apod. Při výrobě využívá zkušenosti získané z absolvování kurzů na hradě Helfštýn a ze stáže v oboru umělecký kovář v Kanadě v roce 2000. Kontakt na výrobce: Petr Zlámalík 742 53 Kunín 305 tel.: 732 933 272 e-mail: [email protected] www.kovarstvizlamalik.cz

Bižuterie z minerálů a skla Pro vytváření bižuterie jsou používány součásti z tzv. bižuterního kovu barvy stříbrné, měděné a mosazné. Do náhrdelníků, korálků, náramků a náušnic jsou vkládány buď skleněné korálky, nebo polodrahokamy, čili minerály, obroušené do tvarů kuliček, válečků, čoček a různých jiných tvarů. Jak bude vypadat finální výrobek, záleží pak už jen na naší fantazii. Kontakt na výrobce: Mgr. Alena Jermářová Městský kopec 145 743 01 Bílovec mobil: 603 786 351 e-mail: [email protected] www.fantazieshop.com

Filigrán je šperk vytvořený z velmi jemného drátku. Pro vytvoření filigránů je použitá technika wire-wrapping. Je to velmi stará drátovací technika, kdy se pracuje s různými tloušťkami drátu. Základní motiv, zpracovaný z hrubšího drátu, se omotává drátem tenčím. Do základního motivu jsou pak zaplétány skleněné korálky, minerálové zlomky a komponenty Swarovski. Nejraději pracuji s drátem měděným, ale tvořit se dá i s drátem postříbřeným nebo z chirurgické oceli. Kontakt na výrobce: Mgr. Květoslava Bartošová Slepá 298/6 743 01 Bílovec mobil: 603 447 092 e-mail: [email protected] www.fantazieshop.com

Kolekce výrobků ze dřeva pro děti

nikové polštáře – sedáky, podsedáky a dekorační figurky – skřítky. Pan Kuchařík nám sdělil: „V budoucnu hodláme skupinu výrobků rozšířit o hrací dětské deky, dětské vaky a o různé druhy dekoračních polštářů, válců a klínů i drobných dekoračních figurek“. Kontakt na výrobce: Lumír Kuchařík 742 33 Jeseník nad Odrou 246 mobil: 603 845 216 e-mail: [email protected] www.calounickadilna.wz.cz

Umělecké kovářské a zámečnické výrobky Výroba uměleckého kovářství a zámečnictví je zabezpečována rodinnou

Jedná se o výrobu hraček – Dřevěný svět, loutková divadla a stavebnice, dále hry pro nevidomé a slabozraké a prvky pro dětská hřiště. Jednatel společnosti Zdeněk Mateiciuc nám řekl: „Při navrhování dětských prvků je naší snahou, aby předmět byl nejen vzhledově zajímavý, ale aby měl také svou vlastní duši. Myslíme tím něco, co člověka zaujme, osloví a něčím naplňuje.“ Dále dodal: „Vlastní výroba je prováděna pracovníky naší chráněné dílny v Odrách a ve Spálově. Jedná se

Ručně malované sklo Ručně malované hedvábí a trička Pro malbu na hedvábí je možno použít více technik. Nejraději používám techniku, kdy se pomocí kontury nanese na přírodní čistě bílé hedvábí základní motiv, který potom vybarvuji jednotlivými barvami. Po zaschnutí ještě většinou dozdobuji již téměř hotový hedvábný kousek konturou jiné barvy. Pro práci používám jak barvy zažehlovací, tak barvy napařovací – zde je třeba hotový výrobek určitou dobu nechat v parní lázni, a to proto, aby barvy byly stálobarevné. Pomocí tzv. efektové soli lze v ještě mokrých barvách

Vitráž je původně skleněná plocha složená z různobarevných skel spojených pomocí olověných pásů. Na malované sklo je použitá technika, která původní vitráž hodně připomíná. Za pomoci barevných kontur se vytvoří plošky, které se pak vybarvují speciálními barvami. Aby byl výrobek odolný vůči vodě, je třeba sklo vypálit na 170°C. Sklo malované vitrážovou technikou se může využít jako dekorační předmět nebo například jako zajímavý svícen. Kontakt na výrobce: Mgr. Květoslava Bartošová Slepá 298/6 743 01 Bílovec mobil: 603 447 092 e-mail: [email protected] www.fantazieshop.com



KOTVICE PLOVOUCÍ (Trapa natans) v přírodní rezervaci BAŽANTULA

Domácí zpracování vlny, regionální značka a blesková povodeň

Latinský název kotvice plovoucí „trapa“ je odvozen ze slova „calcitrapa“, kterým byla označovaná starověká zbraň ve tvaru ocelové koule s trčícími bodci, slovo druhové „natans“ znamená plovoucí. Kotvice plovoucí je jednoletá vodní bylina z čeledi kotvicovitých (Trapaceae), která osidluje stojaté nebo mírně tekoucí vody, jako jsou mrtvá říční ramena, rybníky a umělé vodní nádrže. Daří se jí v teplých vodách s vysokým obsahem živin. Na hladině vytváří růžici ze zubatých kosníkovitých listů. Malé bílé květy vykvétají v červnu až srpnu v úžlabí listů. Ke kvetení a dozrávání plodů potřebuje kotvice vodu minimálně 20 °C. Tenká lodyha, dlouhá 50 – 200 cm, koření na dně nádrže. Kotvice se množí generativně. Semenáčky se vyvíjejí koncem dubna do poloviny května. Plodem kotvice je oříšek proměnlivého tvaru obalený v době zralosti číškou. V obrysu je plod vejčitý až zaobleně trojúhelníkovitý, z boků více či méně zploštělý.

Květ kotvice plovoucí. Fotografie z Malého Okluku ve Studénce Pod vrcholem a v dolní třetině plodu vybíhají silné, ostnitě zúžené výběžky. Hořejší i spodní pár těchto přeměněných kališních lístků je protistojný. Vrchol plodu tvoří malý zobánek. Bylinná číška brzy odumírá a odlupuje se. Po jejím opadnutí se na koncích výběžků opět objeví obrácené, tuhé, ostnité

chlupy a na vrcholu se vytvoří otvor s věnečkem štětin. Oplodí je žebernaté, matné, šedohnědé, lysé, žebra jsou lesklá. Plody kotvice jsou asi 2,5 cm dlouhé a 3 cm široké. Plody, kterým se říká rohaté oříšky, zrají koncem podzimu, brzy opadávají a klesají ke dnu, kde pevně zakotvují malými harpunkami.

Semena mají klíční odpočinek, který se přeruší v chladné vodě. Nesnášejí skladování v suchu. Teprve po vyklíčení vyplavou na povrch a mohou být rozšiřovány vodními proudy. Klíčivost trvá dva až tři roky. Plody obsahují množství škrobu a oleje a chutnají trpce nasládle jako kaštany. Dříve se surové, vařené i pečené plody užívaly jako potravina, v některých částech světa se tak děje dodnes. V Orientu se kotvice používá i jako léčivá bylina, z plodů rostliny se vyrábí mouka. Zajímavostí je, že se plody užívaly i ke krmení prasat. Podle vodní byliny kotvice plovoucí je pojmenována naučná stezka, která začíná u Pasečného mostu ve Studénce a končí pod starým mlýnem v Nové Horce.

Kotvice plovoucí je kriticky ohroženým druhem naší květeny. Její ohrožení spočívá v zániku vhodných stanovišť, v nešetrných melioračních zásazích a regulací vodních toků. Naproti tomu kotvice dobře snáší intenzivní hospodaření na rybnících s přihnojováním, vadí jí pouze nadměrné převápnění. V rybníkářství se uplatňuje jako krmivo pro býložravé ryby a vodní drůbež, také jako hostitel rybí násady, husté porosty však značně stíní a ztěžují obhospodařování rybníků. Může sloužit i jako přírodní biofiltr na akumulaci nežádoucích minerálních látek a občas bývá pěstována jako okrasná rostlina ve vodních nádržích. Chráněná jednoletá bylina osidluje i některé z našich studéneckých rybníků. Nejhojněji se vyskytuje v lokalitě přírodní rezervace Bažantula v rybnících Velký a Malý Okluk. Přírodní rezervace Bažantula ve Studénce, jejíž součástí jsou rybníky Velký Okluk, Malý Okluk, Bažantula a Kozák, vznikla v roce 2009. Její

rozloha činí 36,52 ha. Vyskytují se zde kriticky ohrožené druhy rostlin, mezi něž patří například: nepukalka vzplývající, plavín štítnatý, řečanka menší, kotvice plovoucí, rákosiny stojatých vod. Dále je to vegetace parožnatek a druhově i věkově rozmanité porosty dřevin podél hrází. Hlavními součástmi předmětu ochrany jsou také populace obojživelníků kuňky ohnivé, rosničky zelené a komplexu zelených skokanů, vodní ptáci, především bukač velký, chřástal vodní, rákosník velký, moták pochop, kopřivka obecná, potápky, ze savců netopýr vodní a netopýr rezavý. Jindřiška Gurková, Informační centrum Studénka

Naučná stezka Kotvice Naučná stezka byla poprvé otevřena v roce 1983 a měla mimo dvou vstupních ještě šest tematických zastavení. Sloužila až do roku 1997, kdy byla velkou povodní silně poškozena. Znovuotevřena byla teprve po dvouletém soustředěném úsilí o obnovu. Naučná stezka Kotvice vede kouzelným územím o výměře 105 ha s rozmanitými přírodními scenériemi mezi Novou Horkou a Studénkou. Představuje návštěvníkům jedno z nejcennějších území Chráněné krajinné oblasti Poodří. Svůj počátek má naučná stezka v Nové Horce pod bývalým mlýnem na okraji rezervace, ale s prohlídkou je možno začít i u Pasečného mostu v návaznosti na „Školní naučnou stezku“, která začíná u Masarykovy školy. Tato významná ornitologická a botanická lokalita je nejpřitažlivější zejména v jarním a podzimním období. Od Nové Horky vede naučná stezka zbytkem dochovaného přirozeného lužního lesa s výskytem mohutných exemplářů dubu letního a topolu bílého. Bylinné patro je hojně zastoupeno česnekem medvědím nebo sněženkou podsněžníkem. V podmáčených částech lesa vykukují kosatce žluté. V dutinách stromů hnízdí brhlík lesní, strakapoud velký, sýček obecný, kavka obecná a několik druhů sýkor. Z dravců zde můžeme vidět poletovat poštolku obecnou anebo káně lesní. Kdo dokáže bedlivě pozorovat, možná spatří i ledňáčka říčního, létající drahokam. Přírodně rozmanitou a nenahraditelnou pooderskou krajinu najdeme zejména v okolí rybníků Nový a Kotvice. Tyto rybniční soustavy, které vznikaly postupně od 14. století, jsou pravidelným hnízdištěm řady ptačích obyvatel, jako je strnad rákosní, lyska černá nebo slípka zelenonohá. Na zbytcích původních hrází tvořící ostrůvky, které jsou ideálním odpočinkovým místem pro kachnu obecnou a různé druhy polákovců. Naučná stezka dále pokračuje rovně směrem k rybníku Kotvice severním okrajem rezervace. Po cestě lze pozorovat na mělčinách rybníků hnízdiště motáka pochopa a odpočívající labutě. Stojaté vody rybníků nabízejí příznivé

podmínky pro plovoucí a kořenující vodní rostliny, jako je kotvice plovoucí, ohrožená rostlina, podle které je naučná stezka pojmenována, nebo vzácná kapradina nepukalka plovoucí. Počátkem léta se na hladině objevují bílé květy lakušníku okrouhlého. Stezku kříží původní železniční trať Studénka – Štramberk. Po náspu staré trati lze dojít až na nádraží ve Studénce. Stezka však starou trať přechází a vede asi 650 m podél rybníka Kačák směrem k řece Odře, která je typickým příkladem přirozeně meandrujícího nížinného toku s rozlevy do lužních lesů a luk. Cestou návštěvníky doprovází hejna chechtajících se racků a koncertování žab. Po Oderské lávce stezka míří k jezeru Slaňáky, jednoho ze starších říčních pramenů s trvalou vodní hladinou a porosty, který je využíván zejména rybáři. Koncem jara a v létě zde lze spatřit poletující motýlici obecnou, vážku rudou a četné druhy šidélek. Odtud asi po 250 m u Pasečného mostu se jezero napojuje na rybniční náhon z 15. století, který je vyznačuje konec naučné stezky. Nenáročnou procházku lze spojit třeba i s návštěvou Vagonářského muzea ve Studénce. Bc. Veronika Goldovová, DiS., IC Regionu Poodří Délka: 3 km Náročnost: fyzicky nenáročná, celoročně přístupná Výchozí místo: Zastavení v Nové Horce u starého mlýna Cílové místo: U Pasečného mostu Kontaktní adresa: Informační centrum Studénka nám. Republiky 762 742 13 Studénka AOPK ČR, Správa CHKO Poodří a Krajské středisko Ostrava 2. května čp. 1 742 13 Studénka Tel.: Studénka: 556 455 055, Ostrava: 596 133 673(4) email: [email protected] www.poodri.nature.cz

Je pro nás med „to pravé ořechové“? Zamyslíme-li se nad tím, jak tato výjimečná potravina vlastně vzniká, určitě mi dáte za pravdu, že to pro naše zdraví to pravé je. Nektar, který vylučují květy rostlin, včely sbírají a pilně donášejí do úlu, kde zraje. Když vytáčím med, vždycky si říkám, že z medometu vytéká tekuté zlato. Je to potravina, která si zaslouží chválu, a lidé by měli také vědět, že český med je vysoce kvalitní oproti medům dovozovým. Také včely jsou nedílnou součástí našeho života, života na planetě Zemi.

Mnozí z nás už určitě slyšeli, že život by vymizel bez přítomnosti včel do čtyř let. Bez opylování rostlin to prostě nejde. Aby včela naplnila svůj medný váček, musí navštívit 1 000 květů rostlin. Donesený nektar obsahuje velké množství vody, proto musí být v buňkách plástu vrstven a vysušován za vyšších teplot. Tento proces trvá i několik dní. Po naplnění buňky je med zakonzervován voskovým víčkem. Ta musí včelař při medobraní odstranit, aby mohl med vytáčet a získat

tak neocenitelnou potravinu pro děti, dospělé i seniory. Hlavním cílem chovu včel je opylování. Včely zajišťují v přírodě opylování rostlin přibližně 90 %. Med je až druhotná záležitost a je odměnou včelaři za jeho práci a starost. Včelařů ubývá a je proto nutné vychovávat mládež. Značku MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt® pro svůj med získala včelařka Karla Doležalová z Petřvaldu a včelař Miroslav Křenovský z Jeseníku nad Odrou.

V roce 2007 jsme obdrželi regionální značku „MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt®“ na dekorační a užitkové předměty z vlny. Naše rodina vlastnila malou čalounickou dílnu a zároveň se ve spolupráci s pozemkovým spolkem Domov při ČSOP Jeseník nad Odrou snažila rozvíjet program domácího zpracování vlny ze stádečka ovcí, s jejichž pomocí jsme se pokoušeli o návrat pastvy do krajiny. Zkušeností se zpracováním vlny i chovem přibývalo, občas se ozvali i noví zájemci o výrobky a spolupráci, o chov ovcí, kteří existenci regionálních značek zaznamenali. Pořadatelé různých trhů, výstav a dalších akcí však

nad zájemci o výrobky převažovali. Nebyla to naše hlavní ekonomická aktivita a také jsme nemohli svůj životní styl přizpůsobit ježdění po jarmarcích a dalších akcích, které jsou dnes pořádány kdekým. Přesto jsme se různých akcí zúčastnili a spíše než o prodej šlo mnohdy o propagaci domáckého zpracování vlny a vysvětlování, že koupit si podsedák na židli z vlny je sice o něco dražší, ale pro jeho uživatele prospěšnější než podobný výrobek z molitanu nebo dalších chemicky vyráběných materiálů. Těch máme kolem sebe v našich domácnostech více než dost. Samozřejmě jsme také zkoušeli vlnu využít jinak a sbírali jsme k tomu informace a zkušenosti (třeba jak využít vlnu k zateplení a výplním). Tyto naše ucelené aktivity však přerušila blesková povodeň, která postihla v roce 2009 Jeseník nad Odrou. Naše nemovitost a dílna se nachází přímo v nivě říčky Luhy. Nebyla to proto naše první zkušenost s vodou, té jsme čelili i v roce 1997. Ta však měla zcela jiný průběh a škody se nedaly s rokem 2009 porovnat. Okamžité tušení, že událost změní životy lidí na dlouhou dobu a ovlivní vývoj či existenci malých živností rozvíjejících a poskytujících místní služby, bohužel následující léta jen potvrdila. Dlouhá jednání s pojišťovnami, soupisy škod živnostníků a podnikatelů s agenturami bez výsledků, absence programů podpory drobného podnikání

a služeb v postižených oblastech nebo možná nedostatek informací o nich ze strany lidí odpovědných za rozvoj obcí, to vše vedlo k ochuzení místních služeb. Nejinak tomu bylo u nás. Máme malé děti, prioritu dostala stabilizace rodinného života a dodnes jsme dílničku obnovit nedokázali. Co tedy s vlnou? Ovce povodním nerozumí a stříhat se chce každý rok, přes léto je ve vlně horko. I v těchto těžších časech se ji snažíme využít, a to díky tomu, že jsme prostřednictvím našich aktivit zapojeni do spolkového života. Část ze střiže jsme realizovali v programech environmentální výchovy v komunitním centru Klášter v Blahutovi-

cích, část zpracovali společně s dobrovolníky jednoho farního sboru. Dnes si dlouhé vlněné podsedáky v kostelních lavicích nemohou místní farníci vynachválit. Tolik tedy naše dosavadní zkušenosti s vlnou, regionální značkou a povodní. Jen ještě jedna poznámka na závěr: Regionální značka má v pravidlech udělování zakotven výrazný rozměr udržitelného rozvoje. V současné době se objevují další a další známky kvality a dokonce, světe div se, i supermarkety už začínají prodávat „hezky česky“. Bylo by škoda, kdyby se z regionální značky v Poodří stal jen formální název prezentačních akcí. Měli by za ní stát konkrétní lidé a firmy i obce, uplatňující ve svém podnikání a aktivitách principy udržitelného rozvoje. Prospěch z něj mohou mít lidé i prostředí, ve kterém žijí. Možná by ubylo i vody, samozřejmě jen při povodních! Lumír Kuchařík,

(autor pracoval jako koordinátor procesů Místní agendy 21 v Regionu Poodří)

Skotnice se může pochlubit netradičním muzeem venkova Obec Skotnice, která se nachází v Moravskoslezském kraji, v těsné blízkosti města Příboru a letiště Ostrava – Mošnov, realizovala v roce 2010 projekt „Muzeum venkovského života a zemědělství v obci Skotnice“. Projekt byl finančně podpořen z Programu rozvoje venkova MZe České republiky, opatření IV.1.2, programu Leader v rámci činnosti Místní akční skupiny Regionu Poodří. Muzeum venkovského života a zemědělství představuje expozici ve zbudovaném půdním prostoru obecního úřadu ve Skotnici, v centru obce. Expozice je pojata netradiční formou, nejedná se pouze o vystavení jednotlivých exponátů, ale o otevřený prostor s jednotlivými zákoutími k tématice venkovského života jako například polní práce, zahrada, venkovské bydlení, dvůr, řemesla a domácí rukodělné činnosti. Muzeum nabízí při různých příležitostech řadu doprovodných aktivit od ukázek rukodělných činností, prezentace zvyků a obyčejů, nabídky dobových pokrmů a regionálních certifikovaných výrobků značky „MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt®“. V muzeu lze při těchto akcích shlédnout život v historické světnici, praní na valše, krouhání a nakládání zelí šlapáním, vaření v dobové kuchyni, činnosti ve chlívku, kde návštěvníka přivítá kozel Matěj, a další ukázky ze života v zemědělské usedlosti a na dvoře. Díky široké nabídce vzájemně se doplňujících služeb je muzeum atraktivním cílem školních výletů i místem, kam jezdí rodiny s dětmi.

Na realizací projektu se podíleli občané obce, kteří obohatili muzeum o dobové předměty, které měli ještě na svých půdách. Muzeum je dokladem, že obec Skotnice má bohatý kulturní život a aktivní občany, kteří mají zájem o rozvíjení tradic. Slavnostní otevření muzea se uskutečnilo 16. dubna 2011 za přítomností místních obyvatel a turistů. Starostka Skotnice, Anna Mužná, při této příležitosti řekla: „V muzeu lze spatřit mnoho známých i méně známých zařízení z první poloviny dvacátého století, která dříve lidem usnadňovala život. Všechny exponáty mají své kouzlo a hodnotu. Nejstarší je dřevěný trakař, staré pískovcové kostky a různé rukodělné nářadí. Současná generace by neměla zapomínat na to, jak se dříve žilo. Vesnici to navíc stmelilo a myslím, že lidé k ní mají zase o krok blíž.“ Obec Skotnice se stala „Vesnicí roku 2011“ v Moravskoslezském kraji.

Střípky z muzea Uběhl již rok od dokončení a zprovoznění Muzea venkova a zemědělství v obci Skotnice.

A co za ten rok zaznamenala paní starostka? • expozice nadchne kupodivu především návštěvníky z řad seniorů, kterým jsou dobové předměty jednotlivých tematických zákoutí důvěrně známy • děti se opakovaně vrací k návštěvě dětského koutku, kde si mohou se všemi hračkami z dob našich prababiček pohrát, pohoupat se na slaměném koníku či v dřevěných kačerech • nejzajímavějším exponátem je tzv. kadlub – dřevěná nádoba vyřezávána z jednoho kusu kmene sloužící k uskladnění obilí • nejúsměvnějším předmětem je pračka „kyvačka“ • nejmilejším a nejfotografovanějším exponátem je kozel Matěj Závěrem paní starostka Mužná uvedla: „V muzeu se už konaly Vánoce a Velikonoce na vsi, s ukázkou dobových dekorací a zvyků, nyní připravujeme Podzimní slavnosti úrody.“ Ing. Oldřich Usvald, manažer MAS Regionu Poodří, o.s.

Regionální značku bereme velmi vážně JEDNOTA, spotřební družstvo v Novém Jičíně, ve své provozovně – výrobně lahůdek v Hladkých Životicích slaví úspěchy se svými pekárenskými výrobky, koláči a koláčky s různými náplněmi, které získaly v našem regionu Poodří certifikát s oprávněním používat regionální značku „MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt®.“ Tato výrobna je i členem celostátně působící Asociace výrobců lahůdek. Výrobky dodáváme do vlastních 55 prodejen, především na vesnice Novojičínska a do více než 30 dalších soukromých prodejen, včetně Pekárny Lomná. Aktivně se zúčastňujeme regionálních akcí – např. svatební obřady na zámku v Bartošovicích, Otevírání Po-

odří, Muzejní noci v Novém Jičíně, Podzimních pooderských rybářských slavností v Bartošovicích, Fulneckého jarmarku, trhů ve Štramberku, farmářských trhů apod. Jsme známí i profesionálním zajišťováním akcí v rámci rodinných oslav, rautů, večírků a svateb. Jsme tu i pro Vás, kdo nás ještě neznáte. Kontaktujte nás na telefonu 556 756 022, 737 213 483 nebo e-mailu [email protected]. Přesvědčte se, že Vám dokážeme připravit nabídku ze stovek delikates a lahůdek přesně na míru Vaší akce a podle vašich konkrétních představ a finančních možností. Ing. Jaroslav Halamíček, obchodně provozní náměstek

Rybníkářství v Poodří Historie rybníků kolem řeky Odry, která rybníky napájí, sahá daleko do minulosti. Rybnikařením se zde lidé začali zabývat už v polovině 15. století. Společnost DENAS s.r.o. se sídlem ve Studénce hospodaří na 25 rybnících soustředěných do 5 soustav – Studénka, Albrechtičky a Nová Horka, Bartošovice, Odry a Bravantice. Celkem je to 430 hektarů rybníků. Z nich asi 80 % patří do Chráněné krajinné oblasti Poodří, což určuje ekologicky šetrný způsob hospodářského využití. Největší rybník Bartošovický dolní má rozlohu 73,7 ha. Rybníky se loví na jaře, hlavní výlov je ale tradičně na podzim. Slavnostní výlov Bartošovického dolního rybníka je už tradičním lákadlem pro místní

i turisty. Koná se každoročně na přelomu října a listopadu. Ryby si ale u nás můžete koupit po celý rok. Nejvíce chovanou rybou je tradičně kapr. Chová se v tříletém výrobním cyklu, v prvním roce dosahuje délky 10 cm a váhy kolem 3 dkg, ve druhém roce 30 cm a váhy cca 0,5 kg, do trž-

ní velikosti dorůstá ve třetím roce, kdy dosahuje váhy 2,2 kg a délky 50 cm. Sumec – naše největší ryba. Produkujeme sumce o tržní velikosti 2,5 až 5 kg. Na některých rybnících chováme i albíny. Tuto zajímavou atrakci najdete třeba na našem největším rybníku – Bartošovickém, kde ho můžete spatřit na slavnostním výlovu. Dalšími chovanými druhy ryb je amur, candát, tolstolobik a štika. Na rybnících se vyskytují další druhy ryb – plevelné (slouží jako potrava pro dravce) – cejn, karas, okoun, perlín, plotice, ale také vzácnější ryby – hořavka i piskoř. Občas se na rybníky zatoulají i bolen, jelec tloušť, mřenka, ostroretka, ouklej, podoustev, sumeček americký nebo úhoř. Více na www.rybarstvi-denas.cz


Turistická informační centra v Moravském Kravařsku Další informace o značce Moravské Kravařsko regionální produkt® a o prodeji značených výrobků získáte v informačních centrech Moravského Kravařska: Informační centrum Bílovec Slezské náměstí 1 743 01 Bílovec Tel: +420/ 556 411 545, 556 414 208 E-mail: [email protected] www.bilovec.cz Kulturní a informační středisko Klimkovice Lidická 1 742 83 Klimkovice Tel: +420/ 556 420 005 E-mail: [email protected] www.mesto-klimkovice.cz/ Městské informační centrum Odry Masarykovo náměstí 25 742 35 Odry Tel: +420/ 556 768 162-3 E-mail: [email protected] www.odry.cz Městské informační centrum Fulnek Sborová 81 742 45 Fulnek Tel: +420/ 556 713 713 E-mail: [email protected] www.ic-fulnek.cz Informační centrum Studénka Náměstí Republiky 762 742 13 Studénka Tel: +420/ 556 414 387 E-mail: [email protected] www.mesto-studenka.cz

Informační centrum Albrechtičky 742 55 Albrechtičky čp. 76 Tel: +420/ 558 272 414 E-mail: [email protected] www.albrechticky.cz Informační centrum Regionu Poodří 742 54 Bartošovice čp. 1 – zámek Tel: +420/ 556 720 490 E-mail: [email protected] www.regionpoodri.cz Informační centrum Jeseník nad Odrou 742 33 Jeseník nad Odrou čp. 256 Tel: +420/ 558 846 937, 558 846 938 E-mail : [email protected] www.jeseniknadodrou.cz Informační centrum Kunín 742 53 Kunín 1 – zámek Tel: +420/ 556 749 420 E-mail: [email protected] www.zamek.kunin.cz Infocentrum a centrum pro mládež 742 51 Mošnov čp. 96 Tel: +420/ 556 756 578, 733 399 533 E-mail: [email protected] www.mosnov.cz KIC Sněženka Sedlnice 742 56 Sedlnice čp. 106 Tel: +420/ 556 712 638 E-mail: [email protected] www.snezenka.cz

„Marketingová strategie a organizace cestovního ruchu v turistické oblasti Poodří – Moravské Kravařsko“ V březnu 2012 byla ukončena realizace projektu „Marketingová strategie a organizace cestovního ruchu v turistické oblasti Poodří – Moravské Kravařsko. Projekt, realizovaný od října 2010, byl podpořen z Regionálního operačního programu NUTS II. Cílem projektu bylo zkvalitněním marketingu a organizací cestovního ruchu zvýšit konkurenceschopnost TO Poodří – Moravské Kravařsko na vybraných cílových trzích, a tím vytvořit předpoklady pro nárůst počtu turistů a návštěvníků přijíždějících do této destinace. Výstupem projektu bylo zpracování Marketingové strategie TO Poodří – Moravské Kravařsko, která obsahovala akční plán této turistické oblasti, a jeho realizace. Mohla tak být pořízena velkokapacitní kopírka pro zajištění tisku aktuálních levných informačních tiskovin pro návštěvníky oblasti, vytvořeno bylo pět turistických balíčků pro oblast Oderska, proveden marketingový průzkum této oblasti a jeho výsledky prezentovány na konferenci cestovního ruchu na zámku v Bartošovicích. Prezentace turistické oblasti Poodří – Moravské Kravařsko byla zajištěna formou účasti na výstavách

cestovního ruchu Regiontour 2012, ITF Slovakiatour 2012 v Bratislavě a Holiday World 2012 v Praze. V rámci projektu byly vytvořeny tři propagační materiály: průvodce, turistická mapa a image prospekt turistické oblasti Poodří – Moravské Kravařsko. Celkové výdaje projektu dosáhly výše 1 179 409,- Kč, z toho invest ič n í v ýd aje 91 037,- Kč, neinvestiční výdaje 1 088 372,Kč. Podíl dotace na celkových výdajích projektu činí 92,5%. V současné době probíhá ze strany poskytovatele dotace kontrola závěrečné monitorovací zprávy. Před zahájením realizace je návazný projekt „Realizace akčního plánu turistické oblasti

Poodří – Moravské Kravařsko“. Celkové předpokládané výdaje projektu jsou 1 669 000,- Kč, z čehož dotace pokryje 85 %. Projekt by měl být ukončen v roce 2013.

Místní akční skupina Regionu Poodří

Jak získat značku Schématický návod pro výrobce, jak mohou získat značku „MORAVSKÉ KRAVAŘSKO regionální produkt®“.

Doma v MORAVSKÉM KRAVAŘSKU • Turistické noviny pro území regionu Moravského

Kravařska • Vydává Region Poodří ve spolupráci s Asociací regionálních značek, o.s. • Kontaktní osoby: Ing. Oldřich Usvald, tel.: 556 720 491, mobil: 737 874 248, [email protected] • PhDr. Kateřina Čadilová, mobil: 724 863 604, [email protected] • Fotografie: © archiv Regionu Poodří a MAS Regionu Poodří, o.s.• Grafický návrh, sazba a tisk: © 2123design s.r.o. • www.regionalni-znacky.cz Noviny byly vydány za finanční podpory Moravskoslezského kraje.

Od 1. ledna 2012 rozšířila Místní akční skupina Regionu Poodří své působení o obec Libhošť, která se rozkládá na území 8,19 km2 a má celkem 1575 obyvatel. Obec Libhošť se samostatnou obcí stala 1. ledna 2011, kdy se po výsledku místního referenda oddělila od města Nový Jičín, jehož součástí byla od 70. let 20. století. S účinností od 1. ledna 2012 tedy Místní akční skupina Regionu Poodří sdružuje 23 obcí, což představuje území o rozloze 320,2 km2, na němž žije 36 749 obyvatel. V novém plánovacím období, tj. v letech 2014–2020, bude území MAS Regionu Poodří rozšířeno o obce mikroregionu Odersko, Sdružení obcí Bílovecka, město Fulnek a obec Vrchy, a bude tak totožné s územím turistické oblasti Poodří – Moravské Kravařsko. Již od 1. ledna 2012 mají zmíněné obce statut „přidruženého členství“ v MAS Regionu Poodří. Nemohou se sice zapojit do metody Leader pro období 2007–2013, ale budou spoluvytvářet nové rozvojové strategie MAS a podílet se na přípravách pro nové plánovací období 2014–2020. Místní akční skupina Regionu Poodří v první polovině roku 2012 úspěšně završila dva projekty spolupráce. Projekt „Moravská brána do Evropy – mapování a studie obnovy technicko-historických památek na venkově“ byl realizován pod marketingovou značkou „Moravská brána do Evropy“. Partnerství „MBE“ je tvořeno třemi moravskými místními akčními skupinami, a to MAS Regionu Poodří, o.s. – Moravskoslezský kraj, MAS Moravský kras – Jihomoravský kraj a MAS Moravská cesta, o.s. – Olomoucký kraj. Projekt byl založen na sdílených tématech a prioritách, tedy zmapování místního technického a kulturní dědictví a jeho využití pro rozvoj cestovního ruchu. Cílem projektu bylo zmapování zachovalých i zaniklých

technicko-historických památek na území všech tří místních akčních skupin. Výstupem bylo vydání publikace za každou místní akční skupinu: MAS Regionu Poodří – „Soupis technických a zemědělských památek regionu Poodří“, MAS Moravská cesta – „Moravskou cestou po technických památkách“, MAS Moravský kras – „Ztracený svět technických památek, lidí a věcí“ a vydání společné publikace s názvem „Po stopách technických památek“. Společné výstupy byly doplněny vydáním CD s názvem „Moravou od severu k jihu“ aneb „Po stopách technických památek“. Druhým projektem spolupráce byl projekt „Moravské a slezské ovocné stezky“, do kterého se zapojilo sedm MAS Moravy – MAS Nízký Jeseník, MAS Rýmařovsko, MAS Rozvojové partnerství Regionu Hranicko, MAS Partnerství Moštěnka, MAS Bojkovska, MAS Horňácko a Ostrožsko a MAS Regionu Poodří. Cílem projektu bylo zmapování historických krajinářsky či jinak významných alejí, sadů a jiných prvků, v nichž se nacházejí ovocné stromy. Účelem byla záchrana tradičních krajinných prvků se zastoupením ovocných stromů a zvýšení povědomí o starých a krajových odrůdách a propagace ovocnářství jako součásti místního kulturního a přírodního dědictví. Dále pak zmapování stávající infrastruktury jako jsou moštárny, palírny, podniky zabývající se zpracováním ovoce, apod. Součástí aktivit byly společné propagační akce v rámci projektu, vzdělávání v oboru pěstování a zpracování ovoce formou

ovocnářských kurzů a exkurze do starých sadů a za zpracovateli ovoce. Výstupem byla prezentace doplňkových turistických cílů spojených s ovocnými stromy, alejemi, sady, apod.

Oba projekty Spolupráce byly podpořené Programem rozvoje venkova MZe, opatření IV.2.1, a realizované metodou Leader. Ing. Oldřich Usvald, manažer MAS Regionu Poodří, o.s.

„Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.“

K čemu jsou regionální značky

Recommend Documents