Junáka - svazu skautù a skautek ÈR

ØÁD PRO VZDÌLÁVÁNÍ ÈINOVNIC A ÈINOVNÍKÙ

Junáka - svazu skautù a skautek ÈR Výchova a vzdìlávání èinovnic a èinovníkù Junáka patøí ke stìžejním úkolùm nás všech. Je to nejenom otázka rozhodující pro budoucí vývoj hnutí, pro které je pøíprava vychovatelù základním pøedpokladem, je to i závazek organizace vùèi každému jednomu èlenu Junáka, který na sebe pøijal bøímì èinovnické služby. Tento øád pokrývá pouze urèitou èást procesu výchovy a sebevýchovy skautských èinovníkù – zakotvuje organizaci vzdìlávacích akcí a kvalifikaèních stupòù, které pøedstavují urèité milníky na èinovnické stezce. Je jedním z nástrojù k dovršení skautské výchovy a vzdìlání u dospívajících i dospìlých. Vnímá výchovu jako celoživotní proces, vychází ze souèasného stavu i potøeb hnutí a bude postupnì dopracováván a dál rozvíjen. Výchovou èinovníka rozumíme nejen jeho odborné vzdìlávání, ale i všestrannou kultivaci jeho osobnosti, která zaèíná mnohem døíve a je pøirozeným pokraèováním výchovy a sebevýchovy skauta – tak, jak skautskou výchovu v Junáku zakotvily tradice, zkušenost a základní dokumenty našeho hnutí. Smìøuje k ideálu skauta, tedy èlovìka, který pøijal za své životní krédo pokorné hledání smyslu svého bytí ve vytrvalé službì nejvyšší Pravdì a Lásce. Èlovìka, který ví, že skautská cesta není snadná, a pøesto po ní jde vytrvale – nikoliv jako osamìlý poutník, ale posilován bratrstvím s ostatními skauty i pøátelstvím se všemi lidmi dobré vùle. Èlovìka, který rozdává lásku, vždy a za všech okolností naplòuje skautský slib, zákon, heslo a denní pøíkaz. Èlovìka, který je vzorem v pokorné a nezištné službì druhým, své vlasti, celé zemi i nejvyšší Pravdì a Lásce.

Hlava I. Základní ustanovení o výchovì èinovníkù 1

Poslání a systém výchovy a vzdìlávání èinovníkù

Organizace má pro každého svého dospìlého èi dospívajícího èlena nalézt smysluplnou službu odpovídající jeho vìku, osobnosti, schopnostem a možnostem a zajistit mu pøi jeho práci všestrannou podporu a odpovídající pøípravu a vzdìlání. Posláním výchovy èinovníkù je pomáhat èlenùm Junáka rozvíjet jejich pøirozené schopnosti a dovednosti tak, aby mohli a chtìli co nejlépe sloužit skautskému hnutí. Systém výchovy èinovníkù jim má nabízet nejen pøípravu na èinovnickou funkci, ale i uspokojení a celkový osobní rozvoj. Dovést je k tomu, aby byli schopni úspìšnì se zhostit funkce jim svìøené; cítili spoluodpovìdnost za celé hnutí; chtìli a umìli komunikovat v rámci hnutí i mimo nìj a všestrannì rozvíjeli svou osobnost.

strana 1

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

Od takto vnímaného poslání výchovy èinovníkù odvíjíme každou jednotlivou akci i celý systém, který má poskytnout èinovníkùm na všech úrovních potøebné vzdìlání, které je kvalitní, efektivní a pøitažlivé. Tento systém se skládá z: · Kvalifikaèních stupòù, které zpravidla reprezentuje nìjaká zkouška a pomocí nichž jsou popsány kvalifikaèní požadavky pro výkon jednotlivých èinovnických funkcí. · Výchovných a vzdìlávacích akcí, jakými jsou lesní školy, lesní kurzy, vùdcovské a èekatelské kurzy, nejrùznìjší semináøe apod. · Všech skautských orgánù a jednotek, které nesou odpovìdnost za celý systém výchovy a vzdìlávání èinovníkù.

2

Všeobecná ustanovení

2.1

Obsah Øádu pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù Junáka

Pokud není uvedeno jinak, všechna ustanovení tohoto øádu se týkají pouze èlenù Junáka. Tento øád upravuje pravidla pro výchovu èinovníkù v celé organizaci s tím, že akce poøádané kmenem OS se mohou øídit zvláštními pøedpisy pøijatými v rámci pùsobnosti Statutu kmene OS. Tento øád zakotvuje následující kvalifikaèní stupnì:

a) b) c) d) e) f)

Èekatelská zkouška Vùdcovská zkouška Organizaèní zkouška Hospodáøská zkouška Odborná èinovnická kvalifikace Instruktorská kvalifikace

Tento øád dále uvádí organizaci a obsah následujících výchovných a vzdìlávacích akcí: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

lesní kurzy èekatelské lesní kurzy vùdcovské lesní kurzy manažerské lesní kurzy lesní školy s rùzným zamìøením instruktorské lesní školy další postgraduální vzdìlávání ostatní vzdìlávací akce

Tento øád dále stanovuje pravomoci a vzájemné vazby mezi orgány a jednotkami, které do výchovy èinovníkù vstupují. Tento øád koneènì stanovuje i organizaèní záležitosti, které s výchovou a vzdìláváním èinovníkù bezprostøednì souvisejí.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 2

2.2 · · · · · · · ·

Související øády a pøedpisy Stanovy Junáka – svazu skautù a skautek ÈR Statut kmene OS Organizaèní øád Junáka Organizaèní øád ÚRJ Systemizace Hospodáøský øád Junáka Volební øád Junáka Krojový øád

Tento øád dále rozvíjejí, upøesòují a doplòují pokyny zpravodaje ÚRJ pro výchovu èinovníkù.

2.3

Použitá terminologie

„Èinovníkem“ je v souladu se stanovami Junáka (èl. 10 b) dospìlý èlen Junáka, který pùsobí ve vedení výchovné jednotky (oddílu, roje, smeèky apod.) nebo vykonává funkci, do které byl zvolen (napø. vùdce støediska, výchovný zpravodaj apod.) nebo jmenován (napø. hospodáø èi tajemník). Toto oznaèení se nevztahuje k jeho kvalifikaci, pouze k jeho funkci. Èlen Junáka mladší 18 let se složenou èekatelskou zkouškou je oznaèován jako „èekatel“. Pøitom pøíprava èekatelù se považuje za souèást výchovy a vzdìlávání èinovníkù ve smyslu tohoto øádu. V celém textu se zpravidla používá oznaèení pouze v mužském rodì i tam, kde se myslí rod mužský i ženský. Napøíklad pojem „èinovník“ je zpravidla chápán ve významu „èinovnice èi èinovník“. Tam kde je pùsobnost tohoto øádu pro jednotlivé kmeny odlišná, je toto výslovnì vyznaèeno. V celém textu se pod zkratkou „OJ“ chápe: · · · · ·

Ústøední rada Junáka nebo krajská rada Junáka nebo okresní rada Junáka nebo øídící orgán organizaèní jednotky Junáka zøízené podle zvláštního statutu nebo øídící orgán základní organizaèní jednotky povìøené nìkterou z výše uvedených

Dále se v textu používají tyto zkratky: LK pro lesní kurzy, ÈLK pro èekatelské lesní kurzy, VLK pro vùdcovské lesní kurzy, MLK pro manažerské lesní kurzy, LŠ pro lesní školy, ILŠ pro instruktorské lesní školy, ÈZ pro èekatelské zkoušky,

VZ pro vùdcovské zkoušky, OZ pro organizaèní zkoušky, HZ pro hospodáøské zkoušky, OÈK pro odbornou èinovnickou kvalifikaci, IK pro instruktorskou kvalifikaci, ZK pro zkušební komisi.

Význam ostatních zkratek v textu použitých je buï bezprostøednì uveden, nebo se jedná o zkratky v Junáku bìžnì užívané a zavedené (ORJ, ÚRJ, DK, CHK, KOS apod.).

strana 3

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

2.4

Obecná ustanovení pro poøádání akcí výchovy èinovníkù

Akcí výchovy èinovníkù se rozumí akce, která je tak urèena tímto øádem. Poøádání všech akcí výchovy èinovníkù se øídí tímto øádem a ostatními závaznými pøedpisy Junáka. Hospodaøení tìchto akcí se øídí pøíslušnými hospodáøskými pøedpisy. Veškeré èinovnické zkoušky jsou pro èinovníky Junáka veøejné, tj. každý èinovník se zkoušek mùže zúèastnit jako host bez práva jakkoliv zasahovat do jejich prùbìhu a hodnocení.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 4

Hlava II. Kvalifikaèní stupnì 3

Obecná ustanovení o kvalifikaèních stupních

3.1

Systém kvalifikaèních stupòù

Systém kvalifikaèních stupòù Junáka vytváøí soubor standardù pro výchovnou i jinou èinovnickou práci v Junáku. Vychází z odpovìdnosti, kterou má Junák vùèi rodièùm dìtí i celé spoleènosti za bezpeènost a kvalitu výchovy mladých lidí. Systém kvalifikaèních stupòù má v maximální možné míøe zaruèit, aby: · Každý uchazeè o práci s dìtmi a mládeží byl peèlivì pro tuto roli pøipraven a prokázal hodnovìrným a srozumitelným zpùsobem své znalosti, dovednosti a osobnostní pøedpoklady; · Pøípravu a ovìøování schopností vychovatelù provádìli èinovníci, kteøí jsou k takové èinnosti odbornì a osobnostnì zpùsobilí; · Celá èinnost Junáka byla øízena a spravována èinovníky, kteøí budou schopni zajistit náležité zázemí pro výchovnou práci v Junáku. Systém kvalifikaèních stupòù se skládá z: · Kvalifikaèních stupòù urèených pro vychovatele dìtí a mládeže, kterými jsou èekatelská zkouška a vùdcovská zkouška. · Kvalifikaèních stupòù urèených pro ty, kteøí pùsobí ve výchovì a vzdìlávání èinovníkù. Tìmito stupni jsou odborné èinovnické kvalifikace pro jednotlivé obory skautské èinnosti a instruktorská kvalifikace. · Kvalifikaèních stupòù urèených pro èinovníky zajišující organizaèní a hospodáøské zázemí výchovné práce v Junáku, což je organizaèní zkouška a hospodáøská zkouška.

3.2

Pøiznávání kvalifikaèních stupòù

Tato kapitola upravuje obecné náležitosti pøiznávání všech kvalifikaèních stupòù. Konkrétní podmínky jsou pak stanoveny dále v jednotlivých kapitolách hlavy II. Uchazeèi o kvalifikaèní stupeò jsou povinni se k jeho složení písemnì pøihlásit pøíslušné komisi. Souèástí pøihlášky je i doložení vstupních podmínek, které øád pro jednotlivé stupnì stanoví. Výjimeènì a se souhlasem pøedsedy zkušební komise mùže uchazeè doložit splnìní nìkterých podmínek pozdìji, vždy však pøed ukonèením zkoušek. Podmínky pro pøiznání kvalifikaèních stupòù stanoví tento øád úplnì, zkušební komise ani poøadatelé ani jiné orgány nesmí stanovit pro uchazeèe další podmínky pro úèast nebo absolvenci s výjimkou tìch, které jsou nezbytnì nutné pro organizaèní zajištìní zkoušek. Tím není dotèeno právo zkušební komise ovìøit splnìní vstupních podmínek (napøíklad pøezkoušet požadované znalosti). Kvalifikaèní stupnì jsou shodné pro DK, CHK i KOS a všechny komise pøiznávající kvalifikaèní stupnì mají pùsobnost pro všechny kmeny. Pøi ovìøování kvalifikaèních požadavkù na uchazeèe o ÈZ a VZ se pøihlíží k výchovným specifikám kmenù, ve kterých budou pùsobit. Toto je souèástí požadavkù kladených na zkoušející v jednotlivých oborech. Proto se pøi posuzování zpùsobilosti zkoušejících bere v úvahu i jejich znalost problematiky ve všech kmenech, jejichž pøíslušníky budou zkoušet. O získání kvalifikaèních stupòù podle tohoto øádu se mohou ucházet i osoby, které nejsou èleny Junáka. Podrobnosti stanoví pokyn zpravodaje pro výchovu èinovníkù ÚRJ.

strana 5

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

3.2.1 Zpùsob prokazování kvalifikace Uchazeè o získání kvalifikaèního stupnì prokazuje své schopnosti zpravidla složením pøedepsané zkoušky, jejíž závazný obsah stanoví pøíloha tohoto øádu. Nìkteré kvalifikaèní stupnì nebo jejich èásti mohou být pøiznány na základì profesní nebo jinak získané kvalifikace. Zkouškou se zde rozumí hodnovìrné prokázání stanovených znalostí, dovedností a postojù pøed èinovníkem, který je odbornì i pedagogicky zpùsobilý k tomu, aby úroveò pøipravenosti uchazeèe dokázal posoudit. Forma zkoušky se pøitom podøizuje: · obsahu a cíli zkoušky, · možnostem zkoušejícího i zkoušeného, · ostatním okolnostem. Vždy však musí být zvolena taková forma, aby zkoušený mohl dostateènì prokázat, že splòuje dané požadavky. Formy zkoušky mohou být pøímé i nepøímé. Za pøímé formy lze považovat napø.: · ústní pohovor, · písemný test, · øešení modelové situace (teoreticky i prakticky), · písemnou práci, · samostatné vystoupení k danému tématu. Za nepøímou formu zkoušky lze napøíklad považovat publikaèní èinnost uchazeèe, praktické vykonávání èinnosti, ke které je prokazované kvalifikace tøeba apod. 3.2.2 Zkušební komise a její ustavení Ovìøování kvalifikaèních stupòù provádìjí zkušební komise. Zpravidla každý èlen zkušební komise garantuje jeden nebo více oborù pøíslušné zkoušky – je v daném oboru zkoušejícím. Zkoušející je osobnì odpovìdný za hodnocení uchazeèe v pøíslušném oboru. Èlenové zkušební komise musí být pedagogicky i odbornì zpùsobilí, což prokazují získanou kvalifikací – OÈK, IK nebo jinou kvalifikací. Konkrétní požadavky na kvalifikaci zkoušejících stanovují pøíslušné kapitoly tohoto øádu. Není-li v tomto øádu uvedeno jinak, mùže být èlenem zkušební komise jen øádnì registrovaný èlen Junáka. 3.2.3 Pøedseda zkušební komise Èlenové zkušební komise jsou jmenováni pøedsedou zkušební komise a jsou mu odpovìdni za svou èinnost. Toto jmenování musí mít písemnou podobu a musí splòovat náležitosti stanovené závaznými pøedpisy Junáka pøípadnì dále upøesnìné pokynem zpravodaje ÚRJ pro výchovu èinovníkù. Pøedseda osobnì odpovídá za to, že všichni èlenové zkušební komise mají požadovanou kvalifikaci. Složení komise a zmìny v jejím složení dává pøedseda neprodlenì na vìdomí: · poøadateli zkoušek · zpravodaji pro výchovu èinovníkù KRJ, jíž poøadatel podléhá. · zpravodaji pro výchovu èinovníkù ÚRJ Pøedseda zodpovídá za øádný prùbìh zkoušek v souladu s ustanoveními tohoto øádu. Øídí celkový prùbìh zkoušek a po dohodì s jednotlivými zkoušejícími urèuje formu zkoušky v jednotlivých oborech. Pøedseda jmenuje tajemníka zkušební komise, který poøizuje dokumentaci a zajišuje administrativní práce pøi zkouškách. Toto jmenování musí mít písemnou podobu a musí splòovat náležitosti stanovené závaznými pøedpisy Junáka pøípadnì dále upøesnìné pokynem zpravodaje ÚRJ pro výchovu èinovníkù.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 6

Pøedseda zkušební komise je jmenován vždy na dobu urèitou, a to nejvýše na 3 kalendáøní roky. Pøedseda mùže být odvolán i pøed uplynutím této lhùty, a to buï poøadatelem zkoušek, nebo výjimeènì rozhodnutím zpravodaje ÚRJ pro výchovu èinovníkù. Ukonèením mandátu pøedsedy zaniká zkušební komise jako celek. Výkon funkce pøedsedy, èlena èi tajemníka zkušební komise se považuje za výkon èinovnické funkce ve smyslu Stanov Junáka. 3.2.4 Poøadatel zkoušek Pøedsedu zkušební komise jmenuje a odvolává poøadatel zkoušek, který zodpovídá za to, že pøedseda splòuje stanovené kvalifikaèní požadavky. Toto jmenování musí mít písemnou podobu a musí splòovat náležitosti stanovené závaznými pøedpisy Junáka pøípadnì dále upøesnìné pokynem zpravodaje ÚRJ pro výchovu èinovníkù. Poøadatelem je vždy organizaèní jednotka Junáka nebo Junák jako celek. Konkrétní podmínky pro to, které organizaèní jednotky mohou ustavit zkušební komise pro rùzné kvalifikaèní stupnì, stanovují pøíslušné kapitoly tohoto øádu. Poøadatel zkoušek zodpovídá za organizaèní a hospodáøské zajištìní zkoušek a za øádné vedení úèetní evidence. Poøadatel rovnìž archivuje veškerou dokumentaci zkoušek. Zkouška mùže být poøádána jako souèást lesních škol èi kurzù (ÈZ v rámci ÈLK, VZ v rámci VLK, OZ èi HZ v rámci MLK, OÈK v rámci LŠ, IK v rámci ILŠ). V tomto pøípadì platí pro poøádání zkoušky obdobné podmínky jako obvykle. Poøadatelem zkoušek je v tomto pøípadì poøadatel pøíslušné akce a jeho pravomoci ve vztahu ke zkouškám vykonává vùdce akce. Vùdce akce má právo rozhodnout, zda bude zkouška urèena jen pro její frekventanty nebo i pro ostatní zájemce. 3.2.5 Hodnocení zkoušek Každý zkoušený obor je hodnocen zvl᚝ pøíslušným zkoušejícím. Jeho pøípadné rozhodnutí o nezpùsobilosti uchazeèe je koneèné a nemùže být zmìnìno jinou osobou, tedy ani pøedsedou zkušební komise, poøadatelem zkoušek nebo jiným orgánem. Zkoušející rovnìž sdìlí uchazeèi, do jaké míry požadavkùm zkoušky vyhovìl. Použije k tomu zpravidla slovní hodnocení a pøípadnì i hodnocení pomocí ètyøbodové stupnice: 1 – výborný 2 – velmi dobrý 3 – dobrý 4 – neprospìl Pøedseda i ostatní èlenové komise sdìlí každému uchazeèi hodnocení jeho zkoušky v jednotlivých oborech i celkovì. Celkový výsledek zkoušky má vždy dva stupnì: Prospìl / Neprospìl. Neprospìl takový uchazeè, který neprospìl v kterémkoliv oboru nebo dílèí èásti zkoušky. Uchazeè, který neprospìl, mùže zkoušku opakovat u téže komise nejpozdìji do osmnácti mìsícù od jejich zahájení. Pokud komise bìhem tohoto období ukonèí svùj mandát, mùže uchazeè opakovat zkoušku u jiné komise zøízené stejným poøadatelem, nebo u jiné komise, u které mu to poøadatel pùvodních zkoušek umožní. Opakuje všechny obory nebo èásti zkoušky, ve kterých neuspìl. Neopraví-li pøíslušné obory zkoušky ve stanoveném termínu, musí – chce-li získat pøíslušnou kvalifikaci – skládat celou zkoušku znovu. Komise je povinna umožnit každému uchazeèi vykonat aspoò jednu opravnou zkoušku v každém oboru, ve kterém neprospìl. Komise mùže vypsat opravné zkoušky urèené pouze pro uchazeèe, kteøí v øádném termínu neprospìli.

strana 7

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

Vyhlašování výsledkù zkoušek a pøedání dokladù o jejich absolvování se zpravidla dìje slavnostním zpùsobem v souladu se skautskými i místními zvyklostmi dle pokynù pøedsedy zkušební komise. Pokud se uchazeè nezúèastní slavnostního vyhlášení výsledkù, jsou mu doklady o absolvenci pøedány jiným zpùsobem. 3.2.6 Dekrety a další doklady o získané kvalifikaci Úspìšní uchazeèi o kvalifikaèní stupeò obdrží jako doklad o získané kvalifikaci dekret. Èekatelské dekrety vydávají a jejich evidenci vedou poøadatelé zkoušek, ostatní dekrety vydává ÚRJ nebo orgány jí delegované na základì žádosti zaslané pøedsedou zkušební komise, jejíž náležitosti stanoví pokynem zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù. Uchazeèi obdrží dekret co nejdøíve po vykonání zkoušky, nejpozdìji však do tøí mìsícù. Dekret lze vydat jen øádnì registrovanému èlenu Junáka, který složil skautský slib. Absolventùm zkoušek, kteøí nejsou èleny Junáka, se vydává o absolvenci zvláštní potvrzení, jehož podobu stanoví pokynem zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù. Uchazeèi, kterým byl vydán dekret, jsou o této skuteènosti povinni neprodlenì informovat: · vùdce støediska, ve kterém jsou registrováni · výchovného zpravodaje okresu, ve kterém jsou registrováni Získání kvalifikaèního stupnì je èlenùm Junáka zaznamenáno do kvalifikaèního prùkazu èinovníka („èinovnické stezky“), kde je uveden celkový výsledek zkoušky („prospìl“) podepsaný pøedsedou zkušební komise. Tento kvalifikaèní prùkaz se zpravidla vydává po absolvenci èekatelské zkoušky, pøípadnì pøi složení jiného kvalifikaèního stupnì. O vydání tohoto prùkaz nebo jeho duplikátu mùže èlen Junáka rovnìž požádat zpravodaje KRJ pro výchovu èinovníkù. Do prùkazu je v takovém pøípadì zaznamenána veškerá èinovnická kvalifikace, kterou uchazeè hodnovìrným zpùsobem doložil. 3.2.7 Oznámení o konání zkoušek a dokumentace Pøedseda zkušební komise je povinen oznámit uchazeèùm s dostateèným pøedstihem: · vstupní podmínky a podmínky absolvence · termín a místo konání zkoušek · pokyny k organizaci zkoušek Termín a místo konání zkoušek oznamuje pøedseda ZK neprodlenì rovnìž: · poøadateli zkoušek · zpravodaji pro výchovu èinovníkù té KRJ, jíž poøadatel podléhá. · Zpravodaji ÚRJ pro výchovu èinovníkù Dokumentace zkoušek obsahuje vždy: · základní údaje o jednotlivých uchazeèích, · seznam èlenù komise a obory, které zkoušeli, · kopie dokladù o kvalifikaci pøedsedy a èlenù zkušební komise, · datum a místo zkoušky, pøípadnì jejích jednotlivých èástí, · hodnocení uchazeèù v jednotlivých oborech a celkové výsledky zkoušek, · pøehled vydaných dekretù vèetnì jejich evidenèních èísel, · struèná celková zpráva o prùbìhu zkoušek (použité formy, dojem z uchazeèù, problémy apod.).

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 8

3.3

Závady pøi udìlování kvalifikaèních stupòù

Zjistí-li kterýkoliv skautský èinovník èi orgán, že zkoušky probíhají nebo probìhly v rozporu s ustanoveními tohoto øádu nebo jiných závazných pøedpisù, je na tuto skuteènost povinen neprodlenì upozornit orgán, který mùže zjednat okamžitou nápravu, (zpravidla pøedsedu zkušební komise nebo poøadatele zkoušek) a zároveò zpravodaje ÚRJ pro výchovu èinovníkù. Pokud nápravu již zjednat nelze, øeší situaci zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù. V závažných pøípadech (zejména, pokud nebyly dodrženy kvalifikaèní pøedpoklady kladené na pøedsedu a èleny zkušební komise) ustanoví komisi, která celou situaci prošetøí a mùže zkoušky prohlásit za neregulérní a zrušit jejich výsledek. Komise pøípad posuzuje zejména z hlediska dopadu na uchazeèe, respektive absolventy zkoušky. V této komisi je vždy zastoupen poøadatel zkoušek a zpravodaj KRJ pro výchovu èinovníkù, v jehož pùsobnosti se zkoušky konaly. Poøadatel zkoušek a pøedseda èi èlenové zkušební komise jsou povinni této komisi pøedložit veškeré vyžádané podklady nebo informace. Zrušit výsledek zkoušek lze pouze do 24 mìsícù od jejich ukonèení.

4

Základní kvalifikaèní stupeò – èekatelská zkouška

4.1

Cíl èekatelské zkoušky

Èekatelská zkouška je základním stupnìm èinovnického vzdìlávání a je vstupním bodem celého kvalifikaèního systému. Všechny ostatní kvalifikaèní stupnì pøedpokládají minimálnì pøedchozí složení ÈZ. Cílem èekatelské zkoušky je provìøit zralost uchazeèe a zjistit, zda je schopen svojí èinností pøispìt ke zdárnému rozvoji dìtí a v maximální míøe zajistit jejich bezpeènost. Souèástí zkoušky jsou základy skautské výchovné metody a metodika bìžných èinností družiny a oddílu, základy psychologie a pedagogiky a právní minimum.

4.2

Oprávnìní absolventa èekatelské zkoušky

Èekatelská zkouška poskytuje kvalifikaci ke spoluúèasti na vedení oddílu nebo k vedení jednotlivé krátkodobé akce se souhlasem a podle pokynù vùdce (pøi dodržení všech pøíslušných pøedpisù). ÈZ není postaèující kvalifikací k samostatnému vedení oddílu nebo tábora. Èekatelská zkouška ve spojení se zvláštním kurzem pro vedení klubù OS je postaèující kvalifikací pro vedení klubu OS. Absolventi ÈZ jsou oprávnìní používat pøíslušné krojové oznaèení.

4.3

Uchazeèi èekatelské zkoušky

Uchazeèi o složení ÈZ musí splòovat následující podmínky: · vìk nejménì 15 let, · souhlas vùdce støediska a vyjádøení vùdce výchovné jednotky, ve které je uchazeè registrován, · vyjádøení lékaøe o zdravotní zpùsobilosti pro práci s dìtmi, jehož znìní stanoví zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù (ne starší než 12 mìsícù, toto potvrzení se nevyžaduje u lékaøù a profesionálních pedagogù), · èestné prohlášení o bezúhonnosti, jehož znìní stanoví zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù (èistý trestní rejstøík, není evidován z dùvodu drogové závislosti atd.), · znalosti skautské stezky pøimìøené vìku, nejménì však v rozsahu I. stupnì (potvrzuje vùdce oddílu). Pøedseda má právo vstupní podmínky doplnit požadavkem na vypracování písemné práce na téma podle výbìru uchazeèe. Adepti jsou povinni se na zkoušku písemnì pøihlásit, souèástí pøihlášky je i potvrzení o splnìní vstupních podmínek.

strana 9

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

4.4

Pøíprava na ÈZ

Na složení èekatelské zkoušky se mùže uchazeè pøipravit dle svého rozhodnutí libovolným (nebo nìkolika) z následujících zpùsobù: · úèast na ÈLK, · úèast na èekatelském kurzu, · pøíprava v oddíle, kmeni, støedisku, · samostatná pøíprava.

4.5

Zkušební komise ÈZ

Poøadatelem ÈZ je vždy OJ (nejèastìji ORJ), pøípadnì poøadatel ÈLK. Poøadatel jmenuje pøedsedu zkušební komise. Pøedseda zkušební komise musí mít instruktorskou kvalifikaci nebo výjimeènì vùdcovskou zkoušku a odbornou èinovnickou kvalifikaci v jednom ze zkušebních oborù. Pøedseda sestavuje komisi, která má nejménì tøi další èleny. Zkoušející ve všech oborech musejí mít vùdcovskou zkoušku (respektive hospodáøskou nebo organizaèní zkoušku pro zkoušející tìchto oborù) a splnit aspoò jednu z následujících podmínek: 1. Odborná èinovnická kvalifikace v oboru, který zkouší (napø.: psychologie, právo, ...). Odbornou èinovnickou kvalifikací pro zkoušení oboru „Bezpeènostù se rozumí OÈK pro obor „Táboøení“, pøípadnì „Vedení oddílu“. 2. Instruktorská kvalifikace. 3. Jiná kvalifikace postaèující podle tohoto øádu ke zkoušení u vùdcovských zkoušek. 4. Prokázaná odborná kvalifikace èi praxe (skautská nebo civilní) a absolvence kurzu pro èleny komisí èekatelských zkoušek. Jejich cílem je seznámení èlenù zkušebních komisí s pøíslušnými ustanoveními ØVÈÈJ, které se dotýkají èekatelské zkoušky, a s doporuèenou metodikou provedení tìchto zkoušek. Podmínky, rozsah a obsah tohoto kurzu stanoví pokyn zpravodaje ÚRJ pro výchovu èinovníkù. Øádnì ustavená komise pro VZ je oprávnìna zkoušet i ÈZ s tím, že obor „Bezpeènost“ zkouší zkoušející oboru „Táboøení“, pøípadnì „Vedení oddílu“.

4.6

Organizace èekatelské zkoušky

V rámci jedné ORJ mùže pùsobit i více komisí. Adepti mohou vykonat zkoušku i mimo okres, kde jsou registrováni. V takovém pøípadì zasílá zkušební komise zprávu o výsledku zkoušky výchovnému zpravodaji ORJ, v níž je uchazeè registrován. Celá zkouška probíhá obvykle v jeden den, v pøípadì potøeby mùže být rozdìlena do více dnù. Zkušební komise se sejde nejménì jedenkrát pøed zahájením zkoušek, pøekontroluje, zda uchazeèi splòují vstupní podmínky, a dohodne organizaci a formu zkoušek. S dostateèným pøedstihem (nejpozdìji však pøi zahájení zkoušek) pøedseda uchazeèe seznámí: · s vlastním prùbìhem zkoušek, · se systémem èinovnického vzdìlávání, · s podstatnými ustanoveními tohoto øádu.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 10

4.7

Forma èekatelské zkoušky

Možné formy zkoušky jsou napø.: · ústní pohovor, · písemný test, · øešení modelové situace (teoreticky i prakticky), · písemná práce, · samostatné vystoupení k danému tématu (napø. pro úèastníky kurzu), · závod, soutìž. Každý obor mùže být zkoušen jinou formou. Bìhem celé zkoušky mají být použity nejménì dvì rùzné formy, z toho alespoò jedna ústní. Uchazeèi s civilní kvalifikací, která je pøedmìtem zkoušky, tuto pøíslušnou èást zkoušky nevykonávají. Podmínky uznání civilní kvalifikace stanoví pokyn zpravodaje ÚRJ pro výchovu èinovníkù.

4.8

Hodnocení èekatelské zkoušky

Všichni úèastníci, kteøí prospìli, obdrží kvalifikaèní prùkaz èinovníka („èinovnická stezka“), kde je uveden celkový výsledek èekatelské zkoušky („prospìl“) podepsaný pøedsedou zkušební komise. Dále obdrží èekatelský dekret, který podepisuje pøedseda zkušební komise a poøadatel zkoušek.

4.9

Obsah èekatelské zkoušky

Závazný obsah èekatelské zkoušky upravuje pøíloha tohoto øádu.

5

Vùdcovská zkouška

5.1

Cíl vùdcovské zkoušky

Cílem VZ je zjistit, zda je kandidát schopen samostatnì a úspìšnì vést a vychovávat mládež podle skautských zásad. Zda zná cíle a základy skautingu, zda ovládá obsah a metody skautské výchovy a je schopen s nimi pracovat. Zda má potøebné osobnostní pøedpoklady, znalosti a dovednosti pedagogické a psychologické, organizaèní a právní. Zda je schopen reprezentovat skautské hnutí na veøejnosti a zda si je vìdom odpovìdnosti pøi výchovì svìøené mládeže.

5.2

Oprávnìní absolventù vùdcovské zkoušky

Vùdcovská zkouška poskytuje kvalifikaci k samostatnému vedení oddílu nebo tábora a je kvalifikaèním pøedpokladem pro výkon nìkterých dalších funkcí v Junáku – v souladu s ustanoveními pøíslušných øádù. Vùdcovská zkouška je postaèující kvalifikací pro vedení klubu OS.

5.3

Uchazeèi vùdcovských zkoušek

Uchazeèi o složení VZ musí splòovat tyto podmínky: · dovršený vìk minimálnì 18 let (pøed dnem zakonèení zkoušky), · souhlas vùdce støediska a vyjádøení vùdce výchovné jednotky, ve které je uchazeè registrován, · vyjádøení lékaøe o zdravotní zpùsobilosti pro práci s dìtmi, jehož znìní stanoví zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù (ne starší než 12 mìsícù, toto potvrzení se nevyžaduje u lékaøù a profesionálních pedagogù.), · èestné prohlášení o bezúhonnosti, jehož znìní stanoví zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù (èistý trestní rejstøík, není evidován z dùvodu drogové závislosti atd.),

strana 11

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

absolvence èekatelské zkoušky (dokládá se kopií dekretu), praxe 1 rok ve vedení oddílu nebo støediska po složení èekatelské zkoušky (kratší prodlevu mezi ÈZ a VZ mùže ve výjimeèných pøípadech povolit vùdce støediska) – dokládá se potvrzením vùdce støediska, · znalosti v rozsahu II. stupnì skautské stezky (dokládá se èestným prohlášením uchazeèe), Podmínkou absolvence vùdcovské zkoušky je dále absolvování zdravotnického kurzu (dokládá se kopií pøíslušného osvìdèení). Pøedseda zkušební komise mùže požádat výchovného zpravodaje okresu, ve kterém je uchazeè registrován, o vyjádøení k osobì uchazeèe. · ·

5.4

Pøíprava na VZ

Na složení vùdcovské zkoušky se mùže uchazeè výjimeènì pøipravovat sám, zpravidla však dle svého rozhodnutí libovolným (nebo obìma) z následujících zpùsobù: · úèast na odpovídající akci pøípravy vùdcù (napø. vùdcovském kurzu èi vùdcovském lesním kurzu), · pøíprava v oddíle, kmeni, støedisku pod vedením zkušeného vùdce.

5.5

Zkušební komise pro vùdcovské zkoušky

Poøadatelem vùdcovských zkoušek je vždy OJ, pøípadnì poøadatel VLK. Poøadatel jmenuje pøedsedu zkušební komise. Pøedseda jmenuje komisi, která má nejménì šest dalších èlenù. Øádnì ustavená komise pro VZ je oprávnìna zkoušet i ÈZ s tím, že obor „Bezpeènost“ zkouší zkoušející oboru „Táboøení“, pøípadnì „Vedení oddílu“. 5.5.1 Pøedseda zkušební komise Pøedseda zkušební komise musí mít oprávnìní vydané zpravodajem ÚRJ pro výchovu èinovníkù. Oprávnìní se vydává na dobu ètyø kalendáøních rokù (jinak øeèeno – platí do konce roku, ve kterém bylo vydáno, a dále tøi celé následující roky) na základì žádosti uchazeèe, která obsahuje: 1) Projekt – žadatel pøedloží pøedstavu o organizaci a prùbìhu zkoušek jako celku. Minimální rozsah tohoto scénáøe je jedna strana A4. 2) Instruktorská kvalifikace – uchazeè doloží získání instruktorské kvalifikace ve smyslu tohoto øádu 3) Splnìní alespoò jedné z tìchto podmínek: a) b) c)

Má civilní pedagogickou praxi nebo vzdìlání. Má praxi jako èlen zkušební komise VZ nejménì po dobu tøí let (v žádosti uvede konkrétní údaje). Pøiloží doporuèení alespoò dvou z tìchto èinovníkù: vùdce støediska, ve kterém je registrován, okresní výchovný zpravodaj, zpravodaj KRJ pro výchovu èinovníkù, zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù, vùdce LŠ, pøípadnì ILŠ, kterou uchazeè absolvoval.

5.5.2 Èlenové zkušební komise Èlenové zkušební komise musí splnit alespoò jednu z následujících kvalifikaèních podmínek: A. Odborná èinovnická kvalifikace v oboru, který zkouší. B. Instruktorská kvalifikace prokazatelná odborná zpùsobilost. C. Zvláštní oprávnìní pro èleny zkušební komise VZ.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 12

Držitelé IK (ad B) mohou zkoušet jenom v oborech, ve kterých jsou dostateènì odbornì zpùsobilí tak, aby v daném oboru dokázali bezpeènì zhodnotit, zda uchazeè splòuje požadavky v plném rozsahu stanoveném obsahem VZ. Držitelé IK nemusí dokládat svou odbornou zpùsobilost v tìchto oborech VZ: · myšlenkové základy skautingu a historie, · pedagogika, · kultura a estetika, · písemná práce, · mluvený projev. Pro následující obory VZ mùže být za dostateènou odbornou zpùsobilost považováno spolu s IK praxe nejménì tøí let ve vedení výchovné jednotky (vèetnì úèasti na vedení letních táborù): · metodika, · vedení oddílu, · táboøení. Pro obor „Hospodaøení“ je spolu s IK dostateènou odbornou zpùsobilostí složení hospodáøské zkoušky; pro obor „Organizace a právo“ složení organizaèní zkoušky. Pro ostatní obory je spolu s IK nutno doložit civilní vzdìlání nebo praxi. Svou zpùsobilost doloží èlenové zkušební komise osobním prohlášením, ve kterém rovnìž uvedou své kvalifikaèní pøedpoklady. Toto prohlášení je souèástí dokumentace VZ. Zvláštní oprávnìní pro èleny zkušební komise VZ (ad C) vydává zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù na dobu ètyø kalendáøních let na základì žádosti uchazeèe, která obsahuje: 1) Projekt – žadatel pøedloží pøedstavu o organizaci zkoušek (zkušební scénáø) v oboru, ve kterém má zkoušet. Minimální rozsah tohoto scénáøe je jedna strana A4. 2) Doporuèení – žadatel pøiloží k žádosti doporuèení vùdce støediska, ve kterém je registrován, a alespoò jednoho z  tìchto èinovníkù: okresní výchovný zpravodaj, krajský zpravodaj pro výchovu èinovníkù, vùdce LŠ, kterou uchazeè absolvoval. 3) Odbornost – doloží svou odbornou zpùsobilost v oboru, který má zkoušet, kupøíkladu civilní praxí nebo vzdìláním; absolvencí odpovídající LŠ apod. Podrobnìji stanoví podmínky pro udìlování tìchto oprávnìní pokyn zpravodaje pro výchovu èinovníkù ÚRJ. Èlenem zkušební komise VZ se mùže stát i osoba, která není èlenem Junáka, za pøedpokladu, že jí bylo zpravodajem ÚRJ pro výchovu èinovníkù vydáno zvláštní oprávnìní podle bodu C. Doporuèení (podle bodu 2) v takovém pøípadì vydává zpravodaj okresu nebo kraje, v jehož pùsobnosti mají být zkoušky provedeny. (Doporuèení vùdce støediska se nevyžaduje). Osoba, která splòuje alespoò jednu z kvalifikaèních podmínek A, B, C, mùže být jmenována do kterékoliv zkušební komise v celé republice.

5.6

Organizace vùdcovské zkoušky

Adepti mohou vykonat zkoušku i mimo okres, kde jsou registrováni. Zkušební komise se sejde nejménì jedenkrát pøed zahájením zkoušek, pøekontroluje, zda uchazeèi splòují vstupní podmínky a dohodne organizaci a formu zkoušek. Dohodne si rovnìž vnitøní systém hodnocení uchazeèù.

strana 13

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

S dostateèným pøedstihem – nejpozdìji však pøi zahájení zkoušek – pøedseda uchazeèe seznámí: · s vlastním prùbìhem zkoušek, · se systémem èinovnického vzdìlávání, · s podstatnými ustanoveními tohoto øádu. Jednotlivé èásti zkoušky mohou uchazeèi skládat postupnì v termínech vyhlášených zkušební komisí, celou zkoušku však musí uchazeè vykonat u jedné komise. Každá èást zkoušky je potvrzena do kvalifikaèního prùkazu èinovníka a vedena v pøíslušné dokumentaci. Prùbìžnì skládané èásti VZ však kandidáta k nièemu neopravòují. Uchazeè musí všechny podmínky splnit do 18 mìsícù od jejího zahájení, jinak se musí znovu pøihlásit k nové zkoušce. Závìreènou èást zkoušky, která obsahuje zpravidla též obhajobu písemné práce, je možné skládat až po dovršení 18 let.

5.7

Formy vùdcovské zkoušky

Možné formy vùdcovské zkoušky jsou napø.: · ústní pohovor, · písemný test, · øešení modelové situace (teoreticky i prakticky), · písemná práce, · samostatné vystoupení k danému tématu. Každý obor mùže být zkoušen jinou formou. Bìhem celé zkoušky mají být použity nejménì dvì rùzné formy, z toho alespoò jedna ústní. Uchazeèi s civilní kvalifikací, která je pøedmìtem zkoušky, tuto pøíslušnou èást zkoušky nevykonávají. Podmínky uznání civilní kvalifikace stanoví pokyn zpravodaje ÚRJ pro výchovu èinovníkù. Uchazeèi, kteøí mají složenou hospodáøskou nebo organizaèní zkoušku, nevykonávají vùdcovskou zkoušku v oborech „Hospodaøení“ a „Organizace a právo“.

5.8

Obsah vùdcovské zkoušky

Závazný obsah vùdcovské zkoušky upravuje pøíloha tohoto øádu.

5.9

Vùdcovský slib

Pøed vydáním vùdcovského dekretu musí uchazeèi složit vùdcovský slib v tomto znìní: „Slibuji na svou èest, jak dovedu nejlépe, vést a vychovávat mládež mi svìøenou v duchu skautského slibu a zákona.“ Vìøící skauti mohou doplnit dovìtek „K tomu mi dopomáhej Bùh“.

6

Manažerský kvalifikaèní stupeò – organizaèní zkouška a hospodáøská zkouška

6.1

Cíl manažerské kvalifikace

Cílem manažerské kvalifikace je ovìøit, zda je kandidát schopen vést a øídit èinovníky, organizovat a plánovat èinnost skautských jednotek, zajišovat úkoly v oblasti hospodaøení, administrativy a vnìjších stykù. Manažerská kvalifikace je tvoøena dvìma typy zkoušek (navzájem sobì naroveò postavených):

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 14

Organizaèní zkouška – urèená zejména pøedsedùm rad, vùdcùm støedisek, organizaèním zpravodajùm, tajemníkùm a dalším øídícím, organizaèním a administrativním èinovníkùm. · Hospodáøská zkouška – urèená zejména hospodáøským zpravodajùm a èlenùm revizních komisí Souhrnnì budeme v této kapitole rozumìt pod pojmem manažerská zkouška (MZ) jednu z obou zkoušek – organizaèní nebo hospodáøskou. ·

6.2

Uchazeèi manažerských zkoušek

Uchazeèi o složení MZ musí splòovat následující podmínky: · dovršený vìk minimálnì 18 let (pøed dnem zakonèení zkoušky), · èestné prohlášení o bezúhonnosti, jehož znìní stanoví zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù (èistý trestní rejstøík, není evidován z dùvodu drogové závislosti atd.), · absolvence èekatelské zkoušky (dokládá se kopií dekretu), · souhlas vùdce støediska, Adepti jsou povinni se na zkoušku písemnì pøihlásit, souèástí pøihlášky je i potvrzení o splnìní vstupních podmínek.

6.3

Zkušební komise pro manažerské zkoušky

Poøadatelem MZ je vždy OJ (nejèastìji ÚRJ èi KRJ), pøípadnì poøadatel MLK. Poøadatel jmenuje pøedsedu zkušební komise. Pøedseda zkušební komise musí mít instruktorskou kvalifikaci. Pøedseda sestavuje komisi, která má nejménì tøi další èleny. Zkoušející ve všech oborech musejí mít specializované OÈK v oboru, který zkouší nebo zvláštní oprávnìní za podmínek obdobných, jaké platí pro èleny zkušebních komisí VZ (dle 5.5.2 – C).

6.4

Organizace manažerské zkoušky

Adepti mohou vykonat zkoušku u kterékoliv schválené komise bez ohledu na místo registrace. Zkušební komise se sejde nejménì jedenkrát pøed zahájením zkoušek, pøekontroluje, zda uchazeèi splòují vstupní podmínky a dohodne organizaci a formu zkoušek. S dostateèným pøedstihem – nejpozdìji však pøi zahájení zkoušek – pøedseda uchazeèe seznámí: · s vlastním prùbìhem zkoušek, · se systémem èinovnického vzdìlávání, · s podstatnými ustanoveními tohoto øádu. Jednotlivé èásti zkoušky mohou uchazeèi skládat postupnì v termínech vyhlášených zkušební komisí, celou zkoušku však musí uchazeè vykonat u jedné komise. Každá èást zkoušky je potvrzena do kvalifikaèního prùkazu èinovníka a vedena v pøíslušné dokumentaci. Prùbìžnì skládané èásti MZ však kandidáta k nièemu neopravòují. Uchazeè musí všechny podmínky splnit do 18 mìsícù od jejího zahájení, jinak se musí znovu pøihlásit k nové zkoušce.

6.5

Formy manažerské zkoušky

Možné formy manažerské zkoušky jsou napø.: · ústní pohovor, · písemný test, · øešení modelové situace (teoreticky i prakticky), · písemná práce, · samostatné vystoupení k danému tématu. Každý obor mùže být zkoušen jinou formou.

strana 15

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

Uchazeèi s civilní kvalifikací, která je pøedmìtem zkoušky, tuto pøíslušnou èást zkoušky nevykonávají. Podmínky uznání civilní kvalifikace stanoví pokyn zpravodaje ÚRJ pro výchovu èinovníkù. Uchazeèi, kteøí mají složenou vùdcovskou zkoušku, nevykonávají èást „Myšlenkové základy skautingu“. Uchazeèi, kteøí mají složenou hospodáøskou zkoušku a ucházejí se o složení organizaèní, èi opaènì, nevykonávají znovu ty èásti zkoušky, které jsou spoleèné.

6.6

Obsah manažerské zkoušky

Závazný obsah organizaèní zkoušky a hospodáøské zkoušky stanoví pøíloha tohoto øádu.

7

Odborné èinovnické kvalifikace

Odborné èinovnické kvalifikace tvoøí celou skupinu rùzných – vzájemnì naroveò postavených – kvalifikaèních stupòù. Pokrývají celou škálu skautských oborù, pøièemž za skautský obor v tomto kontextu mùžeme považovat vše, èím se skauting pravidelnì a soustavnì zabývá jak pøi práci oddílù, tak pøi výchovì èinovníkù, správì a øízení organizace èi jinde. Nikoliv tedy jen tradièní skautské discipliny (jako je táboøení, tìlesná výchova), ale rovnìž psychologie, organizace a právo. Jednotlivé odborné èinovnické kvalifikace jsou stanoveny pøílohami tohoto øádu. Jejich výèet není uzavøený, schvalováním jednotlivých pøíloh øádu mùže být jejich seznam doplòován. Nové OÈK se nejprve zavádìjí experimentálnì formou pokynu zpravodaje ÚRJ pro výchovu èinovníkù a posléze jsou zakotveny v øádu. Po jedné odborné èinovnické kvalifikaci se zavádí pro každý obor VZ (s výjimkou rétoriky a písemného projevu, které mají OÈK spojenou), po jedné rovnìž pro každý obor hospodáøské zkoušky a organizaèní zkoušky. Zvláštními pøípady OÈK jsou Kapitánská zkouška a Èinovnická zkouška OS (viz dále). Ty OÈK, jejichž obsah není stanoven pøílohou tohoto øádu nebo pokynem zpravodaje ÚRJ pro výchovu èinovníkù, pøiznává zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù na základì prokázané kvalifikace a po vyjádøení odborníkù v dané oblasti.

7.1

Cíl odborné èinovnické kvalifikace

Cílem odborné èinovnické kvalifikace je prokázat hlubší odborné a metodické schopnosti a zpùsobilost uchazeèe v nìjakém oboru skautské teorie a praxe. Prokazuje tedy, že uchazeè svému oboru rozumí do hloubky, má patøièné vìdomosti, znalosti a praktické dovednosti. Zároveò však prokazuje jeho zpùsobilost metodickou, tedy schopnost pøedávat své znalosti dále, a to jak dìtem, tak dospívající mládeži a dospìlým. OÈK je pøedevším nástrojem pro zkvalitnìní vzdìlávání èinovníkù tím, že se zkvalitní úroveò èinovníkù, kteøí je provádìjí – tedy instruktorù, lektorù a èlenù zkušebních komisí. Držitelé OÈK rovnìž tvoøí pro jednotlivé obory „odbornou veøejnost“ v Junáku. Jsou to tedy ti, kteøí danou disciplinu rozvíjejí, zajišují ji po stránce metodické a publikaèní, vytváøejí pro ní odborné zázemí, prezentují ji ostatním èinovníkùm a propagují ji.

7.2

Oprávnìní držitele odborné èinovnické kvalifikace

OÈK je kvalifikací pro vzdìlávání èinovníkù podle tohoto øádu a pro další èinnosti podle ustanovení jiných pøedpisù. Zejména je upøednostòovanou kvalifikací pro èleny zkušebních komisí èekatelských, vùdcovských, organizaèních a hospodáøských zkoušek (viz pøíslušné kapitoly).

7.3

Uchazeèi o získání odborné èinovnické kvalifikace

Uchazeèi musí mít složenou vùdcovskou zkoušku, v pøípadì speciálních odborností zkoušku manažerskou.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 16

7.4

Udìlování odborné èinovnické kvalifikace

OÈK je pøidìlována na základì složení zkoušky. Tato zkouška, nebo její èást, mùže být nahrazena i jiným prokázáním odborné a metodické kvalifikace, tedy napøíklad civilní profesí nebo vzdìláním. Konkrétní obsah jednotlivých OÈK stanoví pøílohy k tomuto øádu.

7.5

Zkušební komise pro udìlování OÈK

Poøadatelem OÈK je nejèastìji poøadatel specializované LŠ (viz dále), jinak vždy OJ. Zkušební komise je nejménì tøíèlenná (vèetnì pøedsedy) a sestavuje se z èinovníkù Junáka nebo civilních odborníkù. Èlenové zkušební komise musejí mít zvláštní oprávnìní, které vydává na dobu 4 kalendáøních let na návrh zpravodaje ÚRJ pro výchovu èinovníkù náèelník kmene, ve kterém je èinovník registrován; civilním odborníkùm starosta Junáka. Toto oprávnìní se vydává na základì zjevnì prokázané vysoké odbornosti v pøíslušném oboru, která je zpravidla doložena rozsáhlou publikaèní èinnosti, významným postavením v odborné veøejnosti, civilním vzdìláním, dlouholetou praxí apod. Každé jmenování se posuzuje individuálnì a je vždy projednáno s ostatními držiteli oprávnìní pro stejný obor.

7.6

Organizace OÈK

Každá zkušební komise je povinna vypsat aspoò jeden øádný termín zkoušek a zveøejnit informaci o konání zkoušek v dostateèném pøedstihu. Pøi vyhlášení zkoušek komise informuje minimálnì o: · Termínu a místu zkoušky. · Termínu a zpùsobu zaslání pøihlášky ke zkoušce. · Zpùsobu dokladování skuteèností, za které lze èást zkoušky prominout. · Termínu a místu informativního setkání, na kterém budou dohodnuty formy zkoušení a témata písemných prací a upøesnìny jednotlivé požadavky zkoušky. Další podmínky pro zøizování a èinnost zkušebních komisí jsou souèástí konkrétních podmínek OÈK uvedených v pøíloze øádu. Zájemce o získání OÈK se ke zkoušce písemnì pøihlásí. V pøihlášce uvede: · jméno, rodné èíslo, korespondenèní adresa, telefon (pøípadnì e-mail), støedisko, ve kterém je uchazeè registrován · datum a místo složení VZ (pøípadnì HZ èi OZ) · struèný (heslovitý) pøehled skautského i profesního vzdìlání a praxe v oboru, ze kterého hodlá skládat zkoušku · sdìlení, zda má zájem o uznání nìkterých èástí zkoušky na základì profesní kvalifikace nebo praxe · uchazeè k pøihlášce pøiloží doklady o splnìní vstupních podmínek (napø. fotokopii vùdcovského dekretu apod.) Konkrétní prùbìh zkoušek a jejich formu stanoví pøíslušná pøíloha øádu a dále upøesní komise po dohodì s jednotlivými uchazeèi. Zkouška mùže být skládána najednou (napø. bìhem víkendu èi v prùbìhu LŠ) nebo po èástech – podobnì jako VZ.

strana 17

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

7.7

Kapitánská zkouška

Kapitánská zkouška je zvláštním pøípadem OÈK. Jejím cílem je zjistit, zda je kandidát schopen vést oddíl pøi èinnosti na vodì pøedevším s ohledem na zajištìní bezpeènosti, obohacení skautingu vodáckou èinností a že má potøebné znalosti a dovednosti pro provozování této èinnosti i pedagogické schopnosti a znalost metodiky pro pøedávání dovedností a znalostí svìøené mládeži. Závazný obsah kapitánské zkoušky stanoví pøíloha tohoto øádu. Smìrnice pro její vykonávání vydává HKVS, který je také jejím poøadatelem.

7.8

Èinovnická zkouška OS

Èinovnická zkouška OS je zvláštním pøípadem OÈK. Postaèující vstupní kvalifikací pro uchazeèe o tuto zkoušku je buï vùdcovská zkouška, nebo èekatelská zkouška a absolvence kurzu pro vedení klubu OS. Cílem zkoušky je zjistit, zda je kandidát schopen vést èinnost klubu OS a dále rozvíjet oldskauting v rámci Junáka, a že má potøebné znalosti a dovednosti pro provozování této èinnosti i pedagogické schopnosti a znalost metodiky pro pøedávání svých dovedností a znalostí. Závazný obsah èinovnické zkoušky OS stanoví pøíloha tohoto øádu. Smìrnice pro její vykonávání vydává Náèelnictvo kmene OS.

8

Instruktorská kvalifikace

8.1

Cíl instruktorské kvalifikace

Cílem instruktorské kvalifikace je prokázat schopnost uchazeèe vzdìlávat a vychovávat èinovníky. Tedy vést lesní školy a kurzy, další akce výchovy èinovníkù, pøedsedat zkušebním komisím atd. Má prokázat, že uchazeè je na tyto role pøipraven jak po stránce pedagogické, tak i po stránce osobnostní. Èinovník, který získá IK, by mìl mít takové vìdomosti, dovednosti a pøístupy, aby byl schopen: · Být stálým instruktorem na libovolné akci vzdìlávání èinovníkù (LK, LŠ, VK, ÈK apod.). · Být vùdcem libovolné akce vzdìlávání èinovníkù. Pøedpokládá se, že vùdce má za sebou praxi jako stálý instruktor akce podobného typu. · Pøipravovat a vést vzdìlávací programy ve zvoleném oboru. Pøedpokládá se, že držitel IK bude vést programy v oboru, který bezpeènì ovládá. · Pøedsedat zkušební komisi ÈZ, VZ a dalším; pøípadnì zkoušet obor, který bezpeènì ovládá (v souladu s ustanoveními ostatních kapitol tohoto øádu). · Pøispívat do regionálních èi celostátních periodik nebo se autorsky podílet na tvorbì metodické literatury. · Podílet se na èinnosti orgánù zajišujících výchovu a vzdìlávání èinovníkù na libovolné organizaèní úrovni.

8.2

Oprávnìní držitele instruktorské kvalifikace

Získání IK opravòuje k výchovì èinovníkù podle tohoto øádu.

8.3 1. 2.

Vstupní podmínky Každý uchazeè musí mít složenou vùdcovskou zkoušku. Dále uchazeè splní aspoò jednu z tìchto podmínek: · Úèast na ILŠ

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 18

Podíl na pøípravì a vedení nebo zabezpeèení akcí vzdìlávání èinovníkù (jako lektor, instruktor-elév, organizátor èi podobnì), v rozsahu alespoò 18 dnù. Dokládá vyjádøením vùdce akce (vùdcù akcí). · Úspìšné vedení akce nebo akcí vzdìlávání èinovníkù (napø. ÈK, VK, odborný semináø, LK, LŠ, …) v celkové délce alespoò 9 dnù. Dokládá vlastní písemnou zprávou a hodnocením. Plnìní této podmínky lze kombinovat s pøedchozí možností (napø.: 10 dnù jako instruktor-elév na LK a samostatné vedení odborného semináøe v délce 4 dnù). Dále uchazeè splní aspoò jednu z tìchto podmínek: · Zpracování nìjakého odborného tématu písemnì nebo pøednáškou. · Získání libovolné OÈK. · Nejménì dvakrát èlen zkušební komise VZ. Dokládá doporuèením pøedsedy zkušební komise. ·

3.

8.4

Obsah IK

8.4.1 Vìdomosti 1. znalost základních platných dokumentù Junáka (stanovy, strategie, øád vzdìlávání èinovníkù) a aktuálních výchovných problémù hnutí 2. pravidla, plánování a dramaturgie vzdìlávacích akcí 3. základy andragogiky (vzdìlávání dospìlých) a životních etap dospìlosti 4. základy sociologie se zamìøením na teorii organizace øízení a na dynamiku malých skupin 5. základy hospodaøení s dùrazem na hospodaøení na vzdìlávacích akcích 8.4.2 Dovednosti 1. dokáže pøipravit a vést program (pøednášku, besedu, výchovnou hru, dílnu, …) s ohledem na poslání akce a strukturu úèastníkù 2. ovládá výuku dospívajících a dospìlých (teaching skills) s využitím rùzných forem (pøednáška, beseda, ...) 3. rétorická a debatní dovednost, øízení debaty 4. písemný projev, schopnost vypracovat výtah z rozsáhlého textu 5. informatická obratnost – práce s literaturou a dokumentací 6. dokáže hodnotit výsledky práce a využívat rùzné techniky zpìtné vazby 7. dovednost týmové spolupráce a vytváøení vlastní role v týmu 8.4.3 Postoje 1. základní postoj vychovatele – „odpovìdnost vychovatele“ – ochota hájit principy a postoje obsažené v základních dokumentech Junáka 2. sebevýchova jako celoživotní údìl 3. hledání cest ve výchovì

8.5

Forma ovìøování IK

Jsou v zásadì tøi zpùsoby ovìøování IK: · Udìlení IK bez absolvence ILŠ · Udìlení IK v závìru ILŠ · Pøiznání IK na základì praxe Pro každý z tìchto zpùsobù platí ponìkud odlišné podmínky. Klasickou formu zkoušky má pøi tom pouze první zpùsob.

strana 19

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

8.5.1 Udìlení IK bez absolvence ILŠ Poøadatelem zkoušek je poøadatel ILŠ nebo ÚRJ èi KRJ, výjimeènì jiná OJ. Zkušební komise má nejménì pìt èlenù (vèetnì pøedsedy). Pøedseda zkušební komise i všichni èlenové musejí mít IK. Pøedsedou zkušební komise mùže být pouze èinovník, který má praxi jako vùdce ILŠ, èleny mohou být pouze èinovníci, kteøí mají praxi jako stálí instruktoøi ILŠ. Uchazeè splní všechny následující požadavky: 1. Zpracuje podrobnou písemnou pøípravu vzdìlávacího programu ve zvoleném oboru. Podle možností pøedvede pøed komisí ukázku z tohoto programu. 2. Zpracuje podrobnou písemnou pøípravu prožitkového programu. Podle možností pøedvede pøed komisí ukázku z tohoto programu. Vysvìtlí komisi význam a rizika prožitkových programù. 3. Zpracuje podrobný projekt pøípravy akce vzdìlávání èinovníkù typu LŠ nebo LK. 4. Písemnì zpracuje úvahu na téma – Proè jsem se rozhodl/a stát se instruktorem. 5. Pøedvede pøedem pøipravený rétorický výstup v délce cca 30 min. 6. Prokáže znalost jedné odborné publikace zabývající se výchovou dospìlých, kterou si vybere po dohodì s komisí. 7. Absolvuje pohovor se èleny zkušební komise. IK získaná tímto zpùsobem se udìluje pouze podmínìnì. Do tøí let od udìlení IK musí èinovník doložit komisi, že strávil v roli stálého instruktora aspoò 10 dní na akcích vzdìlávání èinovníkù. Pokud tuto podmínku nesplní, platnost IK konèí (èinovník se v takovém pøípadì mùže ucházet o získání IK znovu). V pøípadì, že podmínku splní, vystaví mu poøadatel zkoušek IK s trvalou platností. 8.5.2 Udìlení IK v závìru ILŠ Èastìjším a doporuèeným zpùsobem získání IK je ovìøení znalostí, dovedností a postojù uchazeèe v prùbìhu ILŠ. Zkušební komisí je v tomto pøípadì instruktorský sbor ILŠ, které se uchazeè zúèastnil, pøedsedou komise je vùdce ILŠ. Svým rozhodnutím o udìlení IK instruktorský sbor ILŠ potvrzuje, že absolvent splòuje všechny výše pøedepsané požadavky. Zpùsoby ovìøení jednotlivých požadavkù jsou plnì v pravomoci instruktorského sboru dané ILŠ. 8.5.3 Pøiznání IK na základì praxe IK je v ménì obvyklých pøípadech možno udìlit i zkušeným instruktorùm lesních škol a kurzù na základì jejich žádosti tehdy, pokud splní aspoò jednu z tìchto tøí podmínek: 1. Nejménì dvakrát byli vùdci libovolné lesní školy nebo lesního kurzu (LK, VLK, LŠ, ILŠ). 2. Alespoò jednou byli vùdci a alespoò dvakrát stálými instruktory libovolné lesní školy nebo lesního kurzu (LK, VLK, LŠ, ILŠ). 3. Alespoò ètyøikrát byli stálými instruktory libovolné lesní školy nebo lesního kurzu (LK, VLK, LŠ, ILŠ). Podmínkou pro udìlení IK je v tomto pøípadì písemná zpráva v rozsahu nejménì 1 strany strojopisu o každé akci vzdìlávání èinovníkù, na základì jejichž vedení se ucházejí o IK a/nebo písemné hodnocení jejich instruktorské èinnosti vùdcem akcí, jichž ze zúèastnili jako stálí instruktoøi. IK v tomto pøípadì udìluje zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 20

Hlava III. Lesní školy a kurzy 9

Obecná ustanovení o lesních školách a kurzech

Termín lesní školy a kurzy oznaèuje souhrnnì: · lesní kurzy, · èekatelské lesní kurzy, · vùdcovské lesní kurzy, · manažerské lesní kurzy · lesní školy s rùzným zamìøením, · instruktorské lesní školy, Lesní školy a kurzy jsou doporuèenou formou výchovy a vzdìlávání èinovníkù. Oznaèení „lesní škola“, „lesní kurz“ (pøípadnì doplnìné o další upøesnìní – kupøíkladu instruktorská lesní škola) mohou používat pouze akce, které jsou poøádány v souladu s tímto øádem a splòují jeho pøíslušná ustanovení. Na poøádání lesních škol a kurzù jsou kladeny ty nejpøísnìjší nároky – z hlediska složení jejich instruktorského sboru, délky, forem, obsahu atd. Konání každé lesní školy èi kurzu rovnìž podléhá schválení zpravodaje ÚRJ pro výchovu èinovníkù, který ovìøí, že akce splòuje stanovené podmínky. Lesní školy a kurzy vycházejí z dlouholetých tradic výchovy èinovníkù v Junáku; pøitom reagují na aktuální potøeby skautského hnutí. Jejich obsah a formy jsou založeny na bohatých zkušenostech i na souèasné praxi instruktorských sborù, jsou stále obohacovány o nejnovìjší výsledky pedagogiky a andragogiky a o poznatky ze zahranièních skautských organizací i dalších výchovných hnutí.

9.1

Poslání lesních škol a kurzù

Posláním lesních škol a kurzù je pøedevším pøíprava pro roli skautského èinovníka – v oblasti znalostí, vìdomostí, dovedností, postojù a návykù. Dále upevòuje vìdomí sounáležitosti, služby hnutí, závazku. Nabízí prožitek skautského spoleèenství, motivaci k další službì. Je místem pro výmìnu zkušeností, hledání nových metod, pøístupù, programù; místem prohlubování duchovního rozmìru skautingu; pøíležitostí pro upevnìní morálních a charakterových vlastností èinovníkù. Regionální lesní školy a kurzy mají rovnìž významný podíl na budování skautského spoleèenství, zázemí výchovy èinovníkù a vytváøení neformálních vztahù v regionu. Vìtšina lesních škol a kurzù má ještì další specifické poslání, kupøíkladu pøípravu na ÈZ, VZ, OÈK, … Tyto lesní školy a kurzy mohou být spojeny s konáním pøíslušné zkoušky.

9.2

Úèastníci lesních škol a kurzù

9.2.1 Vstupní podmínky pro úèastníky Tento øád stanoví vstupní podmínky pro každou z lesních škol èi kurzù. Výjimky z tìchto podmínek udìluje zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù, který k tomu mùže pokynem zmocnit vùdce lesních škol a kurzù. Vùdce pøíslušné akce mùže stanovit i další podmínky pro pøijetí uchazeèù. Lesních škol a kurzù se mohou zúèastnit frekventanti bez ohledu na místo svého bydlištì èi registrace nebo pøíslušnost ke kmeni. Poøadatel èi vùdce akce však mùže úèast omezit jen pro urèitý region nebo kmen.

strana 21

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

9.2.2 Poèet úèastníkù Minimální poèet úèastníkù lesních škol a kurzù je dvanáct. Souèasnì platí tato pravidla: 1. Tento poèet se vztahuje na úèastníky, kteøí odevzdali závaznou pøihlášku a nevratnou zálohu. Její výši stanoví poøadatel akce, nejménì však èiní 20 % pøedpokládaných celkových nákladù. Pokud klesne poèet úèastníkù plánované akce pod 12, musí toto vùdce neprodlenì oznámit zpravodaji ÚRJ pro výchovu èinovníkù. 2. Pokud se na jednom místì koná soubìžnì více akcí vzdìlávání èinovníkù (napø. LŠ a LK), musí ustanovení o nejmenším poètu úèastníkù splnit všechny tyto akce. Tedy napø. LŠ musí mít minimálnì 12 úèastníkù, i když je doprovázena LK). 3. Zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù mùže výjimeènì povolit konání vzdìlávací akce, která má ménì než 12 úèastníkù, a to jen v pøípadì, jde-li o úzce specializovanou akci a nízký poèet úèastníkù je souèástí výchovného zámìru akce. Maximální poèet úèastníkù není omezen, jako nejvyšší poèet se doporuèuje cca 30 frekventantù. 9.2.3 Úèast neèlenù Junáka na lesních školách a kurzech Lesních škol a kurzù se mohou zúèastnit i neèlenové Junáka (èlenové jiných skautských organizací v ÈR, zahranièní skauti, èlenové jiných sdružení apod.), vždy však musí být nadpolovièní vìtšina úèastníkù akce èleny Junáka. Konkrétní podmínky pro úèast neèlenù Junáka na lesních školách a kurzech stanoví pokyn zpravodaje ÚRJ pro výchovu èinovníkù. Jejich úèast však vždy podléhá souhlasu vùdce lesní školy èi kurzu, který zváží možnosti vzdìlávací akce, její dramaturgii a zámìr a konkrétní technické a organizaèní podmínky. Vùdce akce také stanoví do jaké míry a jakým zpùsobem se na nì vztahují kvalifikaèní podmínky pro úèast (povinnost složit VZ pøed LŠ apod.) Úèast neèlenù Junáka na lesních školách a kurzech je vùdce akce povinen pøedem oznámit zpravodaji ÚRJ pro výchovu èinovníkù a dále je povinen je jmenovitì uvést v závìreèné zprávì spolu s názvem jejich vysílající organizace. 9.2.4 Podmínky absolvence Absolvenci pøíslušné lesní školy nebo kurzu pøiznává její vùdce – zpravidla po poradì s instruktorským sborem. Hlavním kritériem pro udìlení absolvence je mimo dále uvedených podmínek zejména to, do jaké míry zvládl uchazeè plánovanou náplò akce a jak plnil stanovené úkoly. Základní podmínkou absolvence je aktivní úèast v celém prùbìhu akce. Výjimeènì mùže neúèast na nìkteré èásti povolit vùdce, který zpravidla uloží za nepøítomnost náhradní úkol, jehož splnìním si úèastník doplní zmeškanou èást programu. Vùdce lesní školy nebo kurzu mùže stanovit i další podmínky absolvence, které je povinen úèastníkùm dostateènì vèas sdìlit. V pøípadì, že souèástí lesní školy nebo kurzu je pøíprava na získání kvalifikaèního stupnì, je souèástí podmínek absolvence zpravidla i získání tohoto kvalifikaèního stupnì. Za tím úèelem zøídí vùdce takové lesní školy èi kurzu pøíslušnou zkušební komisi. Tato podmínka platí vždy pro ÈLK, MLK, VLK a ILŠ. Všechny podmínky absolvence musí úèastníci libovolné lesní školy èi kurzu splnit nejpozdìji do 18 mìsícù od jejího ukonèení, pozdìji jim již absolvence nemùže být pøiznána.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 22

9.3

Formy lesních škol a kurzù

Pro rùzné typy lesních škol a kurzù je pøedepsána jejich celková nejmenší délka (do níž se poèítají i dny pøíjezdu a odjezdu). Nejèastìji jsou poøádány v nìkolika postupnì jdoucích èástech, z nichž vždy nejménì jedna musí trvat celý týden. Lesní školy a kurzy jsou poøádány zpravidla v prostøedí stanového tábora, skautské základny nebo na jiném místì odpovídajícím výchovným zámìrùm a tradicím akce. Je-li to z výchovného hlediska žádoucí, je možné poøádat soubìžnì (na stejném místì ve stejném èase) i dvì èi více rùzných vzdìlávacích akcí (napøíklad lesní školu s èekatelským lesním kurzem apod.) Tyto akce mohou mít spoleèné organizaèní a hospodáøské zázemí.

9.4

Organizace lesních škol a kurzù

Lesní školy a kurzy mohou být poøádány zvl᚝ po kmenech nebo koedukovanì. Øád nijak neomezuje ani neupøednostòuje ten èi onen typ. Pokud je akce koedukovaná, musí být brána v úvahu specifika jednotlivých kmenù a též instruktorský sbor musí být smíšený. 9.4.1 Poøadatel lesní školy èi kurzu Lesní školu èi kurz poøádá OJ, pøípadnì základní organizaèní jednotka Junáka (dále jen poøadatel). Poøadatel zejména: · pøedkládá ke schválení projekt akce (zpravidla vypracovaný navrženým vùdcem), pøedkládá hlášení akce a žádost o dotaci (viz dále), · navrhuje jmenování vùdce akce s pøihlédnutím ke stanovisku kruhu pøíslušné lesní školy èi kurzu, · zajišuje akci po organizaèní a hospodáøské stránce, · zodpovídá za øádné vedení úèetní evidence a vyúètování poskytnutých dotací, · provádí archivaci veškeré dokumentace. 9.4.2 Projekt lesní školy èi kurzu Poøadatel lesní školy èi kurzu pøedkládá zpravodaji ÚRJ pro výchovu èinovníkù projekt akce, který zpravidla vypracovává navržený vùdce. Projekt obsahuje zejména: · identifikaci poøadatele, · typ akce, · název a znak, · návrh na jmenování vùdce, · pøedbìžný návrh složení instruktorského sboru, · termín akce, · výchovné cíle a pøedpokládaný program; zamìøení, pøípadnì specializace akce · pøedpokládaný poèet úèastníkù a stanovené vstupní podmínky, · podmínky absolvence, · pøedbìžný návrh rozpoètu. Tento projekt se zasílá v kopii na vìdomí rovnìž zpravodaji pro výchovu èinovníkù KRJ, jíž poøadatel podléhá. Projekt se pøedkládá nejpozdìji do konce kalendáøního roku pøedcházejícího první èásti plánované akce. Zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù posoudí pøedložený projekt, zda splòuje všechny podmínky stanovené tímto øádem a dalšími pøedpisy Junáka. Pokud je projekt v poøádku, doporuèí zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù pøíslušnému náèelníkovi jmenování vùdce akce. V opaèném pøípadì zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù vrátí neprodlenì projekt pøedkladateli k dopracování. Projekt (s výjimkou osobních údajù v nìm obsažených) je volnì pøístupný èinovníkùm Junáka v rámci pravidel stanovených pokynem zpravodaje ÚRJ pro výchovu èinovníkù.

strana 23

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

9.4.3 Název a symbolika lesní školy èi kurzu Lesní školy používají tradièní symboly, které jsou výrazem jejich kontinuity od dob poèátkù skautského hnutí. Obdobné nebo odvozené symboly používají i lesní kurzy. Každá lesní škola èi kurz si pak mohou vytváøet i další symboly, které odpovídají jejich vlastní tradici. Každá lesní škola èi kurz má právo na znak a název. Název a znak schvaluje zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù, který dbá na to, aby dvì akce nenesly stejný název nebo aby název akce nebyl v rozporu s tímto øádem èi ostatními pøedpisy. Absolventùm lesních škol a kurzù pøísluší zvláštní krojové oznaèení, které stanoví tento øád. 9.4.4 Hlášení lesní školy èi kurzu Poøadatel pøedkládá na celou lesní školu èi kurz jedno pøedbìžné hlášení vzdìlávací akce podle pokynu zpravodaje ÚRJ pro výchovu èinovníkù. Toto hlášení slouží zejména k sestavení celkového plánu a rozpoètu vzdìlávacích akcí Junáka na následující kalendáøní rok. Poøadatel dále pøedkládá na každou èást lesní školy èi kurzu hlášení vzdìlávací akce podle pokynu zpravodaje ÚRJ pro výchovu èinovníkù. Toto hlášení zejména upøesòuje termín a místo akce, poèet úèastníkù, složení instruktorského sboru a další; zároveò je i žádostí o pøípadnou dotaci.

9.5

Organizátoøi lesních škol a kurzù

9.5.1 Vùdce lesní školy èi kurzu Vùdce lesní školy èi kurzu musí mít vždy instruktorskou kvalifikaci a praxi jako stálý instruktor akce stejného nebo podobného typu (napøíklad tedy vùdce LŠ musí mít praxi jako stálý instruktor LŠ nebo ILŠ). Vùdce jmenuje na návrh poøadatele akce a po vyjádøení zpravodaje ÚRJ pro výchovu èinovníkù náèelník kmene, ve kterém je vùdce registrován. Toto jmenování je platné po dobu konání schválené akce (jednoho roèníku lesní školy èi kurzu) a konèí dnem pøedložení závìreèné zprávy, nejpozdìji však do 3 mìsícù od skonèení akce. Vùdce je oprávnìn i po této dobì provádìt rozhodnutí nutná k øádnému uzavøení akce (rozhodnutí o absolvenci apod.), nejpozdìji však po dobu 18 mìsícù od ukonèení akce. Tato èinnost se však již nepovažuje za výkon èinovnické funkce (viz dále). Mandát vùdce mùže být výjimeènì ukonèen odvoláním z funkce. Odvolat jej mùže: · poøadatel akce, · zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù, · náèelník kmene, ve kterém je vùdce registrován. Výkon funkce vùdce lesní školy èi kurzu se považuje za výkon èinovnické funkce ve smyslu Stanov Junáka. Vùdce zejména zodpovídá za: · stanovení výchovných cílù a zámìrù akce, · sestavení sboru instruktorù a jejich jmenování, · sestavení programu a dramaturgii akce, · prùbìh akce, · udìlení èi odmítnutí absolvence jednotlivým úèastníkùm, · vyhodnocení akce a pøedložení závìreèné zprávy zpravodaji ÚRJ pro výchovu èinovníkù. V pøípadì, že souèástí lesní školy nebo kurzu je pøíprava na získání kvalifikaèního stupnì, zøídí vùdce pøíslušnou zkušební komisi vùèi, níž vykonává práva a povinnosti poøadatele zkoušek.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 24

9.5.2 Instruktorský sbor Instruktorský sbor lesní školy èi kurzu tvoøí: · vùdce lesní školy èi kurzu, · stálí instruktoøi, kteøí se zúèastní celé akce a spoleènì s vùdcem odpovídají za její prùbìh a výsledky, z nichž alespoò jednoho musí vùdce jmenovat svým zástupcem, · instruktoøi – elévové (nìkdy nazývaní též pomocní instruktoøi), kteøí se rovnìž zúèastní celé akce, podílejí se na pøípravì a zajištìní programu pod vedením vùdce a stálých instruktorù a pøipravují se na roli stálého instruktora. · Další èinovníci s instruktorskou kvalifikací, kteøí se zúèastní celé akce. Žádný èinovník nemùže zastávat funkci vùdce nebo stálého instruktora pro dvì souèasnì bìžící akce. Výjimku tvoøí pøípad soubìžného poøádání nìkolika akcí – viz dále. Minimální poèet stálých instruktorù, pøípadnì i nejmenší celkový poèet èlenù instruktorského sboru stanovují pro jednotlivé typy lesních škol a kurzù pøíslušné kapitoly tohoto øádu. Poøádá-li se soubìžnì (na stejném místì ve stejném èase) dvì èi více rùzných vzdìlávacích akcí (napøíklad lesní škola s èekatelským lesním kurzem apod.) platí následující ustanovení: · Je-li vùdce spoleèný pro obì nebo více soubìžných akcí, musí být pro každou z nich ustaven samostatný zástupce vùdce. · Má-li naopak dílèí akce svého samostatného vùdce, pak se požadovaný poèet stálých instruktorù na této dílèí akci snižuje o jednoho. · Stálí instruktoøi jedné z akcí nemohou být považováni za stálé instruktory akce druhé, mohou však být považováni za èleny jejího instruktorského sboru. . Maximální poèet èlenù instruktorského sboru tento øád nestanoví. Toto rozhodnutí je v kompetenci vùdce akce a mìlo by být pøimìøené celkovému výchovnému zámìru lesní školy èi kurzu a poètu úèastníkù. Všichni stálí instruktoøi musejí mít instruktorskou kvalifikaci. Stálé instruktory jmenuje vùdce akce zpravidla na dobu konání schválené akce (jednoho roèníku lesní školy èi kurzu). Jmenování stálých instruktorù musí mít písemnou podobu a musí splòovat náležitosti stanovené závaznými pøedpisy Junáka pøípadnì dále upøesnìné pokynem zpravodaje ÚRJ pro výchovu èinovníkù. Platnost jmenování konèí dnem pøedložení závìreèné zprávy nebo døíve, je-li instruktor odvolán. Odvolat jej mùže: · vùdce akce, · poøadatel akce, · zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù. Výkon funkce stálého instruktora se považuje za výkon èinovnické funkce ve smyslu Stanov Junáka. Instruktoøi – elévové musejí mít alespoò vùdcovskou zkoušku; nebo pøípadnì hospodáøkou èi organizaèní zkoušku. Jmenuje je vùdce akce, toto jmenování nemusí mít písemnou formu. Výkon funkce instruktora – eléva se nepovažuje za výkon èinovnické funkce ve smyslu Stanov Junáka. 9.5.3 Hospodáø lesní školy èi kurzu Hospodaøení lesní školy èi kurzu vede hospodáø akce, kterého jmenuje poøadatel akce. Hospodáø zejména dbá na to, aby hospodaøení akce bylo v souladu se závaznými pøedpisy, prostøedky byly vynakládány hospodárnì a bylo øádnì vedeno úèetnictví akce. Hospodáøem mùže být i civilní odborník; pøípadnì mùže být vùèi poøadateli akce v zamìstnaneckém nebo obdobném pomìru. Jmenování hospodáøe musí být provedeno písemnou formou v souladu se závaznými pøedpisy Junáka. Je-li hospodáøem èlen Junáka, považuje se výkon této funkce za výkon èinovnické funkce ve smyslu stanov Junáka.

strana 25

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

9.5.4 Další organizátoøi lesní školy èi kurzu Mimo instruktorského sboru se na programu lesní školy èi kurzu mohou podílet i odborní lektoøi, což jsou zpravidla skautští nebo civilní odborníci, kteøí zajišují jen nìkteré programy nebo èinnosti. Tito se mohou úèastnit i jen malé èásti z celkové délky akce. Na zajištìní lesní školy èi kurzu se zpravidla podílejí i další osoby, které zajišují její technické, hospodáøské, materiální èi organizaèní zázemí. Tyto osoby nemusí být èleny Junáka a nejsou pro nì tímto øádem stanoveny žádné kvalifikaèní pøedpoklady.

9.6

Kruhy lesních škol a kurzù

Kruhy lesních škol a kurzù jsou neformální uskupení èinovníkù, která jsou nositeli tradice a kontinuity pøíslušné lesní školy èi kurzu a pøedstavují jejich pøirozené zázemí. Èleny kruhu jsou vždy souèasný vùdce a instruktorský sbor, dále zpravidla bývalí vùdci, instruktoøi a absolventi. Kruh mezi sebe pøijímá i absolventy jiných lesních škol èi kurzù, kteøí o práci projeví zájem. Kruh je øízen vùdcem lesní školy èi kurzu nebo rádcem zvoleným z øad èlenù kruhu. Úkolem kruhu je zejména: · pomáhat své lesní škole èi kurzu, · podílet se na výchovì èinovníkù v regionu nebo odborné oblasti, · prohlubovat skautskou vzdìlanost a odbornost (napø. publikaèní èinností), vzájemnì se podporovat ve vzdìlávání a sebevzdìlávání, · doporuèovat poøadatelùm vhodné èinovníky na funkce vùdce lesní školy èi kurzu.

9.7

Metody lesních škol a kurzù

Metody lesních škol a kurzù vycházejí ze skautských zásad a praxe a opírají se zejména o: · osobní pøíklad a skautské spoleèenství, · výchovu prožitkem, · využití pøírodního a táborového prostøedí, · aktivní pøístup a týmovou spolupráci úèastníkù, · pøátelské vztahy mezi instruktory a úèastníky, vzájemný respekt, · pøimìøenou tìlesnou námahu a aktivitu, · prvky dobrodružství a romantiky, · nové – pro úèastníky pøekvapivé – programy a aktivity, · návaznost na klasický skautský program, · využívání symboliky a rituálù, · novinky ze skautské teorie i praxe, · cílevìdomé a metodické využití her. Pøíklady metod: · · · · · ·

pøednáška doplnìná písemnými materiály a následná diskuze, rozsáhlejší písemný materiál doplnìný komentáøem a diskuzí, interaktivní metody, kdy frekventant je aktivní úèastník, (napø.: øízená diskuze, pøi níž se souèasnì uèí diskutovat a øeší problém, psychologické hry atd.), praktická èinnost, hry, závody, ... práce frekventantù se skupinou (napø. cvièná družina nebo ostatní frekventanti).

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 26

Skautskou praxi je možné zaøadit dvìma zpùsoby: Základní dovednosti (stavba tábora, vaøení, vedení družiny, vedení her, psaní kroniky atd.) budou souèástí každodenní èinnosti akce. Nároènìjší èinnosti a zajímavosti pak budou souèástí vzdìlávacího programu (novinky ve výstroji, lasování, výtvarné techniky, hvìzdy, ...).

9.8

Dokumentace lesních škol a kurzù

Každá lesní škola èi kurz zpracovává závìreènou zprávu, která obsahuje zejména: · identifikaci poøadatele akce, · typ a název akce, · jména a kvalifikace vùdce, stálých instruktorù, instruktorù – elévù, hospodáøe a dalších organizátorù; èas, který strávili na akci, · data a místa jednotlivých èástí, · stanovené cíle akce a jejich naplnìní, · program, · základní údaje o jednotlivých frekventantech, · hodnocení prùbìhu akce (splnìní plánovaného programu, hodnocení frekventantù a instruktorù, chyby a problémy, zpìtná vazba), · seznam úspìšných absolventù vèetnì data absolvence; pokud ke dni zaslání závìreèné zprávy ještì není tento seznam uzavøen (nìkteøí úèastníci ještì plní podmínky absolvence), zašle jeho koneènou podobu vùdce, jakmile to bude možné, nejpozdìji však do 18 mìsícù od skonèení akce na stejná místa jako závìreènou zprávu. Tuto závìreènou zprávu pøedkládá vùdce akce nejpozdìji do 3 mìsícù po ukonèení celé akce: · poøadateli akce, · zpravodaji pro výchovu èinovníkù KRJ, jíž poøadatel podléhá, · zpravodaji ÚRJ pro výchovu èinovníkù. Poøadatel archivuje tuto závìreènou zprávu a veškerou hospodáøskou a úèetní dokumentaci akce. Závìreèná zpráva (s výjimkou osobních údajù v nìm obsažených) je volnì pøístupná èinovníkùm Junáka v rámci pravidel stanovených pokynem zpravodaje ÚRJ pro výchovu èinovníkù. Všichni úèastníci, kteøí splní podmínky absolvence, obdrží absolventský list podepsaný vùdcem akce, zpravodajem ÚRJ pro výchovu èinovníkù a náèelníkem pøíslušného kmene. Absolventský list lze vydat pouze èlenùm Junáka, kteøí mají složený skautský slib. Ostatní úèastníci obdrží písemné potvrzení o úèasti na akci vydané poøadatelem akce podle pokynù zpravodaje ÚRJ pro výchovu èinovníkù.

10

Lesní kurzy

10.1 Poslání a cíle lesních kurzù Lesní kurzy (též nazývané motivaèní lesní kurzy, roverské lesní kurzy èi lesní kurzy R&R) jsou urèeny pøedevším pro vìkovou kategorii 15 – 20 letých. Posláním lesních kurzù je zejména: · podchycení zájmu o setrvání v hnutí a o èinovnickou službu, · rozvíjení osobnosti, výchova k sebevzdìlávání, · uvìdomìní si svého místa v životì, rozšíøení vlastních obzorù.

strana 27

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

10.2 Úèastníci lesního kurzu Vstupní podmínky: · vìk – dovršení 15 let, · u úèastníkù mladších 18 let pøihláška s podpisem zákonného zástupce, · doporuèení vùdce oddílu, · další podmínky dle rozhodnutí vùdce LK.

10.3 Instruktoøi lesního kurzu Každý LK má vùdce a nejménì dva stálé instruktory, celkem musí mít instruktorský sbor nejménì ètyøi èleny.

10.4 Obsah lesního kurzu Každý lesní kurz mùže mít své specifické zamìøení – vodní skauting, duchovní výchova aj. Obsah LK vychází z obecných cílù a ze specifického zamìøení každého LK. Každý kurz rozvíjí kromì dalších tato témata: · Myšlenkové základy skautingu; · Obèanství a vlastenectví; · Cíle skautské výchovy; · Èinovnická a roverská služba; · Základy psychologie a mezilidských vztahù; · Mravní a duchovní výchova; · Estetická výchova; · Tìlesná výchova; · Skautská praxe.

10.5 Forma lesního kurzu Lesní kurz má nejmenší èasový rozsah 9 dnù, z toho alespoò jeden týden vcelku.

11

Èekatelské lesní kurzy

11.1 Poslání a cíle èekatelských lesních kurzù Èekatelské lesní kurzy slouží pøedevším k pøípravì èekatelù na práci s dìtmi a mládeží v rojích, smeèkách a oddílech. Jsou optimální formou pøípravy na složení ÈZ, která mùže být souèástí programu ÈLK. ÈLK rovnìž usilují o: · podchycení zájmu o setrvání v hnutí a o èinovnickou službu, · rozvíjení osobnosti, výchovu k sebevzdìlávání, · uvìdomìní si svého místa v životì, rozšíøení vlastních obzorù. ÈLK jsou urèeny pøedevším pro vìkovou kategorii 15 – 20 letých.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 28

11.2 Úèastníci èekatelského lesního kurzu Vstupní podmínky: · vìk – dovršení 15 let, · u úèastníkù mladších 18 let pøihláška s podpisem zákonného zástupce, · doporuèení vùdce oddílu, · znalosti skautské stezky pøimìøené vìku, · další podmínky dle rozhodnutí vùdce LK. Podmínkou absolvence ÈLK je i složení ÈZ, a to i v pøípadì, že není souèástí programu akce.

11.3 Instruktoøi èekatelského lesního kurzu Každý ÈLK má vùdce a nejménì dva stálé instruktory, celkem musí mít instruktorský sbor nejménì ètyøi èleny.

11.4 Obsah èekatelského lesního kurzu Obsah èekatelského lesního kurzu pøedevším vychází z témat èekatelské zkoušky: · Myšlenkové základy skautingu; · Úvod do pedagogiky a psychologie; · Metodika; · Bezpeènost; · Zdravovìda; · Organizace a právo; · Základy hospodaøení. Èekatelský lesní kurz podle možností obsahuje další programy, které podporují všestranný rozvoj osobnosti úèastníkù, nebo které pro nì mohou být inspirací pøi èinnosti v oddílech, smeèkách a rojích. ÈLK zpravidla obsahuje i prvky skautského táborového programu.

11.5 Forma èekatelského lesního kurzu

Lesní kurz má nejmenší èasový rozsah 9 dnù, z toho alespoò jeden týden vcelku, nejlépe v prostøedí stanového tábora.

12

Vùdcovský lesní kurz

12.1 Poslání a cíle Posláním vùdcovského lesního kurzu (dále jen VLK) je pøedevším pøíprava pro roli skautské vùdkynì èi vùdce – v oblasti znalostí, vìdomostí, dovedností, postojù a návykù. Dále upevòuje vìdomí sounáležitosti, služby hnutí, závazku. Nabízí prožitek skautského spoleèenství, motivaci k další službì. Je místem pro výmìnu zkušeností, hledání nových metod, pøístupù, programù.

12.2 Úèastníci Úèastníci musí splnit vstupní podmínky pro uchazeèe o složení vùdcovské zkoušky nejpozdìji do zahájení hlavní èásti VLK.

strana 29

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

Pro absolvenci VLK musí dále uchazeèi splnit tyto podmínky: · aktivní úèast na všech akcích VLK (výjimky mùže povolit vùdce), · složení vùdcovské zkoušky, · splnìní libovolného úkolu, který si úèastník zvolí po poradì s instruktorským sborem, · pøípadné další podmínky podle rozhodnutí vùdce.

12.3 Instruktoøi Každý VLK má vùdce a nejménì tøi stálé instruktory.

12.4 Obsah Obsah VLK vychází z hlavního cíle, tj. dobøe pøipravit úèastníka na roli skautského vùdce. Základní náplò je tedy urèena obsahem vùdcovské zkoušky. VLK se mùže èásteènì profilovat, jednak podle vìkového stupnì, jednak vìtším dùrazem na nìkterou oblast skautské výchovy (napø. vodní skauting, duchovní výchova, pøíroda, tábornictví, ...).

12.5 Forma Vùdcovský lesní kurz má nejmenší èasový rozsah 14 dnù, z toho alespoò jeden týden vcelku, nejlépe v prostøedí stanového tábora.

13

Manažerský lesní kurz

13.1 Poslání a cíle Posláním manažerského lesního kurzu (dále jen MLK) je pøedevším pøíprava èinovníkù, kteøí budou schopni vést a øídit další èinovníky, organizovat a plánovat èinnost skautských jednotek, zajišovat úkoly v oblasti hospodaøení, administrativy a vnìjších stykù. Dále upevòuje vìdomí sounáležitosti, služby hnutí, závazku. Nabízí prožitek skautského spoleèenství, motivaci k další službì. Je místem pro výmìnu zkušeností, hledání nových metod, pøístupù, programù.

13.2 Úèastníci Úèastníci musí splnit vstupní podmínky pro uchazeèe o složení hospodáøské èi organizaèní zkoušky nejpozdìji do zahájení hlavní èásti MLK. Pro absolvenci MLK musí dále uchazeèi splnit tyto podmínky: · aktivní úèast na všech akcích MLK (výjimky mùže povolit vùdce), · složení hospodáøské èi organizaèní zkoušky, · splnìní libovolného úkolu, který si úèastník zvolí po poradì s instruktorským sborem, · pøípadné další podmínky podle rozhodnutí vùdce.

13.3 Instruktoøi Každý MLK má vùdce a nejménì tøi stálé instruktory.

13.4 Obsah Obsah MLK vychází z hlavního cíle, tj. pøipravit úèastníka na složení hospodáøské èi organizaèní zkoušky.

13.5 Forma Manažerský lesní kurz má nejmenší èasový rozsah 14 dnù, z toho alespoò jeden týden vcelku.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 30

14

Lesní školy

14.1 Poslání a cíle Posláním lesních škol je zabezpeèit vyšší vzdìlání èinovníkù ochotných podílet se na výchovì budoucích vùdkyò a vùdcù, prohloubit jejich chápání skautské myšlenky a cílù skautského hnutí, pøispìt k dalšímu rozvoji osobnosti, vést je k tomu, aby svojí èinností pøesáhli hranice oddílu a støediska. Upevnit vìdomí sounáležitosti, služby hnutí, závazku. Nabídnout prožitek skautského spoleèenství, motivaci k další službì. LŠ jsou i místem pro výmìnu zkušeností, hledání nových metod, pøístupù, programù. Lesní školy rovnìž slouží k pøípravì skautských odborníkù a jsou optimální formou pøípravy k získání OÈK.

14.2 Úèastníci Úèastníci musí splnit následující podmínky pro pøijetí na LŠ: · složená vùdcovská zkouška, nebo – dle rozhodnutí vùdce LŠ – jiná speciální kvalifikace odpovídající zamìøení této LŠ (buï hospodáøská èi organizaèní zkouška, nebo kvalifikace pro vedení klubù OS) · alespoò jeden rok aktivní èinovnické praxe po složení této zkoušky (výjimky povoluje vùdce lesní školy), · vyjádøení vùdce støediska a výchovného zpravodaje ORJ, nebo odpovídajících složek kmene OS, · další podmínky dle rozhodnutí vùdce LŠ. Pro absolvenci LŠ musí dále uchazeèi splnit tyto podmínky: · aktivní úèast na všech akcích LŠ (výjimky mùže povolit vùdce LŠ), · samostatný úkol po dohodì s vùdcem LŠ (napø. realizace projektu, písemná práce, publikaèní èinnost atd).

14.3 Instruktoøi Každá LŠ má vùdce a nejménì tøi stálé instruktory, doporuèuje se však vyšší poèet.

14.4 Obsah Základní obsah každé LŠ smìøuje k naplnìní jejích cílù, tedy rozvíjí všeobecnou skautskou vzdìlanost. Každá LŠ nutnì obsahuje tato témata: 1. Duchovní rozmìr skautingu; 2. Obèanství a vlastenectví; 3. Psychologie, osobnost èinovníka; 4. Mravní výchova; 5. Cíle skautingu; 6. Metodika vybraných oblastí skautské výchovy (napø. estetika, táboøení, pøíroda, tìlesná výchova, právní pøedpisy, psychologie, organizace, ...); 7. Mezilidské vztahy, komunikace a týmová práce; 8. Mezinárodní rozmìr skautingu; 9. Zamyšlení nad aktuálními problémy a úkoly hnutí; 10. Témata specifická pro jednotlivé kmeny. Každá LŠ má zpravidla další specifické zamìøení vycházející z jedné nebo nìkolika OÈK.

14.5 Forma Lesní škola má nejmenší èasový rozsah 14 dnù, z toho alespoò jeden týden vcelku, v pøírodním prostøedí – kupøíkladu stanový tábor, rekreaèní táborové zaøízení v pøírodì, stálá skautská základna. Je vhodné, aby pøed hlavní èástí LŠ probìhla aspoò jedna spoleèná akce frekventantù a instruktorù.

strana 31

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

15

Instruktorské lesní školy

15.1 Poslání a cíle Posláním instruktorských lesních škol je pøipravit instruktory pro další výchovu èinovníkù. Instruktorská lesní škola je nejvhodnìjší formou pøípravy k získání instruktorské kvalifikace.

15.2 Úèastníci Úèastníci musí splnit následující podmínky pro pøijetí na ILŠ: · Dosažení vìku 21 let pøed zahájením hlavní èásti ILŠ, výjimku z tohoto požadavku mùže povolit vùdce ILŠ, · alespoò jeden rok aktivní èinovnické praxe po složení vùdcovské zkoušky, · vyjádøení vùdce støediska a výchovného zpravodaje ORJ, · splnìní alespoò jedné z tìchto podmínek: absolvence libovolné LŠ absolvence libovolné lesní školy èi kurzu a zároveò praxe v pøípravì a vedení nebo zabezpeèení akcí vzdìlávání èinovníkù (jako lektor, instruktor-elév, organizátor èi podobnì), v rozsahu alespoò 9 dnù · další podmínky dle rozhodnutí vùdce ILŠ. Pro absolvenci ILŠ musí dále uchazeèi splnit tyto podmínky: · aktivní úèast na všech akcích ILŠ (výjimky mùže povolit vùdce ILŠ), · samostatný úkol po dohodì s vùdcem ILŠ (napø. realizace projektu, písemná práce, publikaèní èinnost atd.), · prokázání znalostí, dovedností a postojù, které jsou souèástí IK.

15.3 Instruktoøi Každá ILŠ má vùdce a nejménì tøi stálé instruktory, doporuèuje se však vyšší poèet.

15.4 Obsah Obsah ILŠ je urèen v první øadì podmínkami získání instruktorské kvalifikace, dále pak rozvíjí všeobecnou skautskou vzdìlanost a zahrnuje zpravidla i tato témata: 1. Duchovní rozmìr skautingu; 2. Psychologie, osobnost èinovníka; 3. Mravní výchova; 4. Cíle skautingu; 5. Metodika vybraných oblastí skautské výchovy (napø. estetika, táboøení, pøíroda, tìlesná výchova, ...); 6. Mezilidské vztahy, komunikace a týmová práce; 7. Mezinárodní rozmìr skautingu; 8. Novinky z literatury i praxe; 9. Zamyšlení nad aktuálními problémy a úkoly hnutí.

15.5 Forma Instruktorská lesní škola má nejmenší èasový rozsah 14 dnù, z toho alespoò jeden týden vcelku. Je vhodné, aby pøed hlavní èástí ILŠ probìhla aspoò jedna spoleèná akce frekventantù a instruktorù.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 32

Hlava IV. Ostatní ustanovení 16

Symbolika a vnìjší oznaèení

16.1 Oznaèení absolventù Absolventi kvalifikaèních stupòù a akcí výchovy èinovníkù mají právo nosit na skautském kroji následující oznaèení. Toto oznaèení pøísluší èinovníkùm èi èekatelùm teprve potom, co splní všechny stanovené podmínky absolvence. Podrobnìji stanoví vzhled a další náležitosti tìchto oznaèení Krojový øád a na nìj navazující smìrnice. 16.1.1 Oznaèení kvalifikaèních stupòù 1) Èekatelská zkouška: kovový èekatelský odznak v tradièní podobì. 2) Vùdcovská zkouška: kovový vùdcovský odznak v tradièní podobì. 3) Manažerská zkouška: kovový odznak podobného typu a velikosti jako je odznak vùdcovský. 4) Odborná èinovnická kvalifikace: látkový odznak na pravém rukávu. 5) Kapitánská zkouška: kovový kapitánský odznak v tradièní podobì. 6) Instruktorská kvalifikace: kovový instruktorský odznak v tradièní podobì. 16.1.2 Oznaèení absolventù akcí výchovy èinovníkù 1) Lesní kurzy, èekatelské lesní kurzy: znak s jedním týpí na šátku a látkový znak konkrétního lesního kurzu na pravý rukáv. 2) VLK: šedý šátek s barevným lemováním odpovídajícím pøíslušné základní barvì skautského šátku (hnìdá, žlutá èi modrá) a se znakem jednoho týpí a látkový znak na pravý rukáv. 3) MLK: šedý šátek s barevným lemováním odpovídajícím pøíslušné základní barvì skautského šátku (hnìdá, žlutá èi modrá) a se symbolem manažerské zkoušky a látkový znak na pravý rukáv. 4) Lesní škola a instruktorská lesní škola: šedý šátek se znakem tøí týpí a látkový znak konkrétní lesní školy na pravý rukáv.

16.2 Oznaèení vùdcù a instruktorù 16.2.1 Vùdci lesních škol a kurzù Vùdci LŠ a ILŠ mají právo nosit na krku støíbrnou kopii obsidiánového hrotu šípu zavìšenou na øemínku, jejich zástupci mohou nosit stejný odznak v bronzovém provedení. Toto oznaèení se používá zejména pøi akcích výchovy èinovníkù. Odznak je propùjèen náèelníkem vùdci na dobu jeho jmenování. Po úspìšném vedení tøí LŠ èi ILŠ obdrží vùdce tento odznak do vlastnictví. Vùdci všech lesních škol a kurzù mají právo nosit na pravém rukávu látkový znak lesní školy èi kurzu, kterou vedou èi vedli.

strana 33

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

16.2.2 Instruktoøi lesních škol a kurzù Èlenové instruktorského sboru všech lesních škol a kurzù mají právo nosit na pravém rukávu látkový znak této lesní školy èi kurzu.

16.3 Doèasná oznaèení Vùdce lesní školy èi kurzu stanoví pøi jakých pøíležitostech a v jakém rozsahu se na akci používá skautský kroj. Bìhem akce mohou všichni úèastnici (frekventanti i instruktorský sbor) nosit zvláštní oznaèení podle rozhodnutí vùdce pøíslušné lesní školy èi kurzu. Vùdce mùže rozhodnout i o dalších doèasných úpravách kroje (nenošení nìkterých odznakù apod.), jinak se úèastníci øídí platným Krojovým øádem.

17

Další akce výchovy a vzdìlávání èinovníkù

Všechny další akce, které nebyly vyjmenovány v pøedchozích kapitolách mohou být chápány jako akce výchovy èinovníkù jen za splnìní následujících podmínek: · Smìøují k naplnìní poslání a obecných cílù výchovy èinovníkù Junáka. · Navazují na základní èinovnické vzdìlání (tj. na èekatelskou zkoušku) nebo nìkterý vyšší kvalifikaèní stupeò. · Byly schváleny zpravodajem ÚRJ pro výchovu èinovníkù. Za akci výchovy èinovníkù je považována i akce, jejímž obsahem je skládání nìkterého èinovnického kvalifikaèního stupnì zakotveného v tomto øádu (napøíklad vùdcovské zkoušky). Akcí výchovy èinovníkù je i ÚLŠ a metodická setkání vùdcù a instruktorù LK a LŠ, zkušebních komisí, zpravodajù apod. Poøadatelem všech tìchto akcí mùže být libovolný organizaèní èlánek Junáka s právní subjektivitou. Pøípadné dotace na tyto akce schvaluje – po splnìní všech náležitostí stanovených pøíslušnými pokyny – zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù. Následující oznaèení je vyhrazeno pouze pro akce, které odpovídají tomuto popisu: „Èekatelský kurz“ pro kurz pøipravující speciálnì ke složení èekatelské zkoušky; „Zdravotnický kurz“ pro kurz požadovaný a organizovaný podle pøíslušné vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ÈR, jehož obsah je vymezen pøílohou tohoto øádu; „Kurz pro vedení klubù OS“ pro kurz navazující obsahem na ÈZ a poskytující alternativní kvalifikaci (vedle VZ) pro vedení klubù OS; jeho obsah a podmínky poøádání stanoví náèelnictvo OS, „Vùdcovský kurz“ pro kurz pøipravující speciálnì ke složení vùdcovské zkoušky; „Manažerský kurz“ pro kurz pøipravující speciálnì ke složení organizaèní nebo hospodáøské zkoušky; „Postgraduální kurz“ pro kurz urèený absolventùm VZ (pøípadnì MZ); „Odborný postgraduální kurz“ pro postgraduální kurz pøipravující speciálnì k získání odborné èinovnické kvalifikace. Pro ostatní akce se zpravidla používá oznaèení semináø. Vùdci lesních škol a kurzù mohou svolávat srazy absolventù, které však nemají statut akce výchovy èinovníkù.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 34

18

Orgány výchovy èinovníkù

18.1 Orgány výchovy èinovníkù Orgány výchovy èinovníkù jsou zejména: · ÚRJ a její jmenovitì zvolení èlenové, zejména pak náèelní a náèelník · Zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù a jeho odbor · Náèelnictvo kmene OS · Ústøední lesní škola · Zpravodajové KRJ pro výchovu èinovníkù · HKVS · Výchovní zpravodajové ORJ · Zkušební komise zøízené podle tohoto øádu · Vùdci a instruktorské sbory lesních škol a kurzù

18.2 Odbor ÚRJ pro výchovu èinovníkù Odbor pro výchovu èinovníkù zøizuje ÚRJ v souladu se Stanovami Junáka a Organizaèním øádem ÚRJ. Za jeho èinnost plnì odpovídá zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù, který pøedkládá ÚRJ návrh na jmenování èlenù odboru. Jednotlivé èleny odboru mùže zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù povìøit výkonem nìkterých svých pravomocí. Odbor se zpravidla schází jednou mìsíènì, alespoò jednou za rok se schází za pøítomnosti vùdcù lesních škol a kurzù a alespoò jednou za rok za pøítomnosti zpravodajù KRJ pro výchovu èinovníkù. Odbor mùže zøídit metodické skupiny pro jednotlivé obory výchovy èinovníkù. Èinnost odboru se øídí zejména tímto øádem, Organizaèním øádem ÚRJ a ostatními závaznými pøedpisy Junáka.

18.3 Ústøední lesní škola Ústøední lesní škola je koordinaèním a konzultaèním orgánem výchovy èinovníkù. Svolává a øídí ji zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù podle potøeby, alespoò jednou za funkèní období ÚRJ. Poøadatelem ÚLŠ je ÚRJ. Úèastníky ÚLŠ jsou: · náèelní DK, náèelník CHK, náèelní / náèelník OS, · èlenové ÚRJ, · èlenové odboru pro výchovu èinovníkù, · vùdce a nejvýše 3 stálí instruktoøi z každé lesní školy èi kurzu, který uskuteènil alespoò jeden bìh od konání poslední ÚLŠ, nebo která pøedložila projekt na rok, ve kterém se ÚLŠ koná, · zpravodajové KRJ pro výchovu èinovníkù, · okresní výchovní zpravodajové, · další èinovníci pozvaní zpravodajem ÚRJ pro výchovu èinovníkù. ÚLŠ se koná spoleènì pro všechny kmeny Junáka. Její závìry projednává odbor pro výchovu èinovníkù a pøípadnì i Ústøední rada Junáka.

strana 35

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

19

Zvláštní ustanovení

19.1 Výklad a výjimky Výklad tohoto øádu pøísluší zpravodaji ÚRJ pro výchovu èinovníkù a podle stanov ÚRJ, pøièemž výklad ÚRJ je nadøízený výkladu zpravodaje. Výjimky z tohoto øádu povoluje zpravodaj ÚRJ pro výchovu èinovníkù.

19.2 Námitky proti rozhodnutím, odvolání Proti všem rozhodnutím opírajícím se o tento øád se lze odvolat. Proti rozhodnutím zkušebních komisí se odvolání podává jejich poøadateli. Proti rozhodnutím zpravodajù (výchovných zpravodajù ORJ nebo zpravodajù KRJ èi ÚRJ pro výchovu èinovníkù) se odvolání podává orgánu v nìmž pùsobí (ORJ, KRJ, NOS, ÚRJ). Proti rozhodnutím vùdcù lesních škol a kurzù se odvolání podává zpravodaji ÚRJ pro výchovu èinovníkù.

20

Pøechodná a závìreèná ustanovení

20.1 Platnost øádu Toto novelizované znìní Øádu pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù Junáka nabývá pro všechny kmeny Junáka platnosti dnem jeho publikování ve skautském tisku po jeho schválení ÚRJ. Tím okamžikem konèí platnost pøedchozího znìní tohoto øádu schváleného dne 13. 7. 1998 a rovnìž Øádu pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù a èlenù kmene OS (schváleného Náèelnictvem kmene OS s platností od 16. 2. 1999) Akce zapoèaté nebo schválené podle pøedchozího znìní øádu mohou být dokonèeny v souladu s pùvodními ustanoveními.

20.2 Uznání dosavadní kvalifikace Stávající absolventi lesních škol a kurzù jsou považováni za absolventy podle tohoto øádu a náleží jim i odpovídající oznaèení. Absolventi „Vùdcovské zkoušky OS“ jsou považováni za absolventy vùdcovské zkoušky podle tohoto øádu a náleží jim i odpovídající oznaèení. Za držitele OÈK v oboru „Zdravovìda“ jsou do okamžiku schválení pøíslušné pøílohy tohoto øádu považování všichni èinovníci, kteøí mají složenou VZ a mají lékaøské vzdìlání nebo jsou instruktory ÈÈK. Platnost oprávnìní pro pøedsedy a èleny zkušebních komisí vydaná pøed úèinností této novely se nemìní. OÈK a IK vydaná pøed úèinností této novely zùstávají v platnosti. Absolventi ILŠ, kteøí získali absolvenci pøed okamžikem úèinností této novely, jsou považováni za držitele IK.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 36

Obsah Hlava I., Základní ustanovení o výchovì èinovníkù ..................... 1 1 Poslání a systém výchovy a vzdìlávání èinovníkù ............................................................... 1 2 Všeobecná ustanovení ........................................................................................................... 2

2.1 Obsah Øádu pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù Junáka .................................................. 2 2.2 Související øády a pøedpisy ................................................................................................. 3 2.3 Použitá terminologie ........................................................................................................... 3 2.4 Obecná ustanovení pro poøádání akcí výchovy èinovníkù .................................................. 4

Hlava II., Kvalifikaèní stupnì........................................................ 5 3 Obecná ustanovení o kvalifikaèních stupních ....................................................................... 5

3.1 Systém kvalifikaèních stupòù ............................................................................................... 5 3.2 Pøiznávání kvalifikaèních stupòù ........................................................................................ 5 3.2.1 Zpùsob prokazování kvalifikace ......................................................................................... 6 3.2.2 Zkušební komise a její ustavení .......................................................................................... 6 3.2.3 Pøedseda zkušební komise .................................................................................................. 6 3.2.4 Poøadatel zkoušek ............................................................................................................... 7 3.2.5 Hodnocení zkoušek ............................................................................................................. 7 3.2.6 Dekrety a další doklady o získané kvalifikaci .................................................................... 8 3.2.7 Oznámení o konání zkoušek a dokumentace ...................................................................... 8

3.3 Závady pøi udìlování kvalifikaèních stupòù ........................................................................ 9

4 Základní kvalifikaèní stupeò – èekatelská zkouška .............................................................. 9

4.1 Cíl èekatelské zkoušky ......................................................................................................... 9 4.2 Oprávnìní absolventa èekatelské zkoušky ........................................................................... 9 4.3 Uchazeèi èekatelské zkoušky ............................................................................................... 9 4.4 Pøíprava na ÈZ ................................................................................................................. 10 4.5 Zkušební komise ÈZ .......................................................................................................... 10 4.6 Organizace èekatelské zkoušky ......................................................................................... 10 4.7 Forma èekatelské zkoušky ................................................................................................. 11 4.8 Hodnocení èekatelské zkoušky .......................................................................................... 11 4.9 Obsah èekatelské zkoušky ................................................................................................. 11

5 Vùdcovská zkouška ............................................................................................................. 11

5.1 Cíl vùdcovské zkoušky ....................................................................................................... 11 5.2 Oprávnìní absolventù vùdcovské zkoušky ......................................................................... 11 5.3 Uchazeèi vùdcovských zkoušek ......................................................................................... 11 5.4 Pøíprava na VZ ................................................................................................................. 12

strana 37

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

5.5 Zkušební komise pro vùdcovské zkoušky ........................................................................... 12

5.5.1 Pøedseda zkušební komise ................................................................................................ 12 5.5.2 Èlenové zkušební komise ................................................................................................. 12

5.6 Organizace vùdcovské zkoušky ......................................................................................... 13 5.7 Formy vùdcovské zkoušky ................................................................................................. 14 5.8 Obsah vùdcovské zkoušky ................................................................................................. 14 5.9 Vùdcovský slib ................................................................................................................... 14

6 Manažerský kvalifikaèní stupeò – organizaèní zkouška a hospodáøská zkouška ............... 14

6.1 Cíl manažerské kvalifikace ................................................................................................ 14 6.2 Uchazeèi manažerských zkoušek ....................................................................................... 15 6.3 Zkušební komise pro manažerské zkoušky ......................................................................... 15 6.4 Organizace manažerské zkoušky ....................................................................................... 15 6.5 Formy manažerské zkoušky ............................................................................................... 15 6.6 Obsah manažerské zkoušky ............................................................................................... 16

7 Odborné èinovnické kvalifikace .......................................................................................... 16 7.1 Cíl odborné èinovnické kvalifikace ................................................................................... 16 7.2 Oprávnìní držitele odborné èinovnické kvalifikace .......................................................... 16 7.3 Uchazeèi o získání odborné èinovnické kvalifikace .......................................................... 16 7.4 Udìlování odborné èinovnické kvalifikace ........................................................................ 17 7.5 Zkušební komise pro udìlování OÈK ................................................................................ 17 7.6 Organizace OÈK ............................................................................................................... 17 7.7 Kapitánská zkouška .......................................................................................................... 18 7.8 Èinovnická zkouška OS ..................................................................................................... 18

8 Instruktorská kvalifikace ..................................................................................................... 18

8.1 Cíl instruktorské kvalifikace .............................................................................................. 18 8.2 Oprávnìní držitele instruktorské kvalifikace ..................................................................... 18 8.3 Vstupní podmínky .............................................................................................................. 18 8.4 Obsah IK ........................................................................................................................... 19 8.4.1 Vìdomosti ......................................................................................................................... 19 8.4.2 Dovednosti ........................................................................................................................ 19 8.4.3 Postoje ............................................................................................................................... 19

8.5 Forma ovìøování IK .......................................................................................................... 19

8.5.1 Udìlení IK bez absolvence ILŠ ........................................................................................ 20 8.5.2 Udìlení IK v závìru ILŠ ................................................................................................... 20 8.5.3 Pøiznání IK na základì praxe ............................................................................................ 20

Hlava III., Lesní školy a kurzy .................................................... 21 9 Obecná ustanovení o lesních školách a kurzech ................................................................. 21

9.1 Poslání lesních škol a kurzù .............................................................................................. 21 9.2 Úèastníci lesních škol a kurzù ........................................................................................... 21

9.2.1 Vstupní podmínky pro úèastníky ...................................................................................... 21

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 38

9.2.2 Poèet úèastníkù ................................................................................................................. 22 9.2.3 Úèast neèlenù Junáka na lesních školách a kurzech ......................................................... 22 9.2.4 Podmínky absolvence ....................................................................................................... 22

9.3 Formy lesních škol a kurzù ............................................................................................... 23 9.4 Organizace lesních škol a kurzù ........................................................................................ 23

9.4.1 Poøadatel lesní školy èi kurzu ........................................................................................... 23 9.4.2 Projekt lesní školy èi kurzu .............................................................................................. 23 9.4.3 Název a symbolika lesní školy èi kurzu ........................................................................... 24 9.4.4 Hlášení lesní školy èi kurzu .............................................................................................. 24

9.5 Organizátoøi lesních škol a kurzù ..................................................................................... 24 9.5.1 Vùdce lesní školy èi kurzu ................................................................................................ 24 9.5.2 Instruktorský sbor ............................................................................................................. 25 9.5.3 Hospodáø lesní školy èi kurzu .......................................................................................... 25 9.5.4 Další organizátoøi lesní školy èi kurzu ............................................................................. 26

9.6 Kruhy lesních škol a kurzù ................................................................................................ 26 9.7 Metody lesních škol a kurzù .............................................................................................. 26 9.8 Dokumentace lesních škol a kurzù .................................................................................... 27

10 Lesní kurzy ........................................................................................................................ 27

10.1 Poslání a cíle lesních kurzù ............................................................................................. 27 10.2 Úèastníci lesního kurzu ................................................................................................... 28 10.3 Instruktoøi lesního kurzu ................................................................................................. 28 10.4 Obsah lesního kurzu ........................................................................................................ 28 10.5 Forma lesního kurzu ....................................................................................................... 28

11 Èekatelské lesní kurzy ....................................................................................................... 28

11.1 Poslání a cíle èekatelských lesních kurzù ........................................................................ 28 11.2 Úèastníci èekatelského lesního kurzu .............................................................................. 29 11.3 Instruktoøi èekatelského lesního kurzu ............................................................................ 29 11.4 Obsah èekatelského lesního kurzu ................................................................................... 29 11.5 Forma èekatelského lesního kurzu .................................................................................. 29

12 Vùdcovský lesní kurz ........................................................................................................ 29

12.1 Poslání a cíle .................................................................................................................. 29 12.2 Úèastníci ......................................................................................................................... 29 12.3 Instruktoøi ....................................................................................................................... 30 12.4 Obsah .............................................................................................................................. 30 12.5 Forma ............................................................................................................................. 30

13 Manažerský lesní kurz ....................................................................................................... 30

13.1 Poslání a cíle .................................................................................................................. 30 13.2 Úèastníci ......................................................................................................................... 30 13.3 Instruktoøi ....................................................................................................................... 30 13.4 Obsah .............................................................................................................................. 30 13.5 Forma ............................................................................................................................. 30

strana 39

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

14 Lesní školy ........................................................................................................................ 31

14.1 Poslání a cíle .................................................................................................................. 31 14.2 Úèastníci ......................................................................................................................... 31 14.3 Instruktoøi ....................................................................................................................... 31 14.4 Obsah .............................................................................................................................. 31 14.5 Forma ............................................................................................................................. 31

15 Instruktorské lesní školy .................................................................................................... 32

15.1 Poslání a cíle .................................................................................................................. 32 15.2 Úèastníci ......................................................................................................................... 32 15.3 Instruktoøi ....................................................................................................................... 32 15.4 Obsah .............................................................................................................................. 32 15.5 Forma ............................................................................................................................. 32

Hlava IV., Ostatní ustanovení ...................................................... 33 16 Symbolika a vnìjší oznaèení ............................................................................................. 33

16.1 Oznaèení absolventù ....................................................................................................... 33 16.1.1 Oznaèení kvalifikaèních stupòù ...................................................................................... 33 16.1.2 Oznaèení absolventù akcí výchovy èinovníkù ............................................................... 33

16.2 Oznaèení vùdcù a instruktorù ......................................................................................... 33 16.2.1 Vùdci lesních škol a kurzù .............................................................................................. 33 16.2.2 Instruktoøi lesních škol a kurzù ....................................................................................... 34

16.3 Doèasná oznaèení ........................................................................................................... 34

17 Další akce výchovy a vzdìlávání èinovníkù ..................................................................... 34 18 Orgány výchovy èinovníkù ............................................................................................... 35 18.1 Orgány výchovy èinovníkù .............................................................................................. 35 18.2 Odbor ÚRJ pro výchovu èinovníkù ................................................................................. 35 18.3 Ústøední lesní škola ......................................................................................................... 35

19 Zvláštní ustanovení ............................................................................................................ 36

19.1 Výklad a výjimky ............................................................................................................. 36 19.2 Námitky proti rozhodnutím, odvolání .............................................................................. 36

20 Pøechodná a závìreèná ustanovení .................................................................................... 36 20.1 Platnost øádu ................................................................................................................... 36 20.2 Uznání dosavadní kvalifikace ......................................................................................... 36

Pøíloha A, Obsah nìkterých èinovnických zkoušek ...................................... 41 Pøíloha B, Osnova zdravotnického kurzu pro èinovníky Junáka .................. 60 Pøíloha C, Obsah a podmínky pro udìlování Odborných èinovnických kvalifikací ...... 62 Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 40

Pøíloha A Obsah nìkterých èinovnických zkoušek 1. Pøehled témat èekatelské zkoušky 1.1

Myšlenkové základy skautingu 1) Tøi základní principy skautingu. 2) Skautský slib a zákon, jeho smysl. 3) Cíle skautské výchovy. 4) Svìtové skautské organizace – WAGGGS, WOSM, ISGF – mezinárodní rozmìr skautingu.

1.2

Úvod do pedagogiky a psychologie 1) Cesty sebepoznání. 2) Poznávání dìtí. 3) Základy vývojové psychologie. 4) Rizika doby – alkohol, drogy, sekty, média, ...

1.3

Metodika 1) Slib a zákon. 2) Družinový systém. 3) Pøíprava programu, plánování akcí. 4) Výchova dìtí navzájem. 5) Uèení aktivní èinností a práce s hrou. 6) Charakteristika skautského vùdce. 7) Odmìny a tresty. 8) Symboly a symbolika. 9) Práce se skautskou stezkou. 10) Práce s literaturou a tiskem. 11) Družinové a oddílové písemnosti výchovného charakteru (kronika, docházka, stupnì, zápisník, èasopisy, výsledkové listiny, pøehledy bodování, ...).

1.4

Bezpeènost 1) Bezpeènost v klubovnì, v tìlocviènì, v terénu, na akcích, pøi koupání atd. 2) Zacházení s náøadím a elektrickými spotøebièi. 3) Pohyb po komunikacích – pìší, na kole. 4) Práce s ohnìm. 5) Chování v krizových situacích.

1.5

Zdravovìda 1) Život zachraòující úkony. 2) Pøípady, kdy je nezbytné vyšetøení lékaøem pøes absenci zjevných pøíznakù. (Napø. úrazy hlavy, úrazy elektrickým proudem, otravy, alergie aj.) 3) Organizace pøedlékaøské první pomoci. 4) Základy první pomoci a hygieny – zátìž na dìti, ...

strana 41

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

1.6

Organizace a právo 1) Systém práva a jeho definice. 2) Úmluva o právech dítìte. 3) Lesní zákon. Zákon o ochranì pøírody a krajiny a provádìcí vyhláška k tomuto zákonu. 4) Trestnìprávní odpovìdnost – vymezení pojmu a její vznik, oznamovací povinnost vùèi orgánùm èinným v trestním øízení. 5) Právní subjektivita. 6) Systém skautských pøedpisù, organizaèní úrovnì Junáka a jejich úkoly.

1.7

Základy hospodaøení 1) Systém hospodaøení oddílu a støediska. 2) Vedení pokladny a vyúètování malé akce. 3) Inventáø ve správì oddílu.

2. Pøehled témat vùdcovské zkoušky 2.1

Myšlenkové základy skautingu, historie 1) Pøedchùdci a inspirace (antika, køesanství, rytíøi, Komenský, Rousseau, Thoreau, ...) 2) Zakladatelé skautingu. Dva základní smìry v dìjinách skautingu a jejich charakteristika. Historie svìtového skautingu. 3) Vznik a historie dívèího skautingu. 4) Historie skautingu v našich zemích, tradice skautingu v obci a v regionu. 5) Principy, cíle a poslání skautského hnutí. 6) Duchovní rozmìr skautingu. 7) Vyjádøení principù v zákonì, slibu a hesle. 8) Prostøedky a metody skautské výchovy. 9) Symbolika a tradice jako výchovný prostøedek. 10) Skauting jako životní styl, co mùže dát skauting dospìlým. 11) Skauting jako služba bližnímu. 12) Proè jsem skautem, vùdcem, èinovníkem. Èinovnický slib. 13) Mezinárodní skauting. 14) Skauting a veøejnost, postavení skautingu ve spoleènosti, vztah k podobným hnutím. 15) Skauting a jeho role v dnešní dobì (výzvy a rizika dnešní doby, ...). 16) Skauting jako výchova obèana (obec, vlast, Evropa).

2.2

Psychologie 1) Osobnost dítìte (vlohy, schopnosti, inteligence, fantazie, zájmové zamìøení, emocionalita, schopnost komunikace, morální a sociální zralost). 2) Pozorování a poznávání dìtí, jejich hodnocení. 3) Vìkové kategorie od narození do dospìlosti. Podstatné psychické znaky u jednotlivých vìkových skupin chlapcù a dívek. 4) Rùzné sociální role jedince. Interakce dítì – družina – oddíl, sociální vztahy (podskupiny, dvojice, samotáøi). Vztahy dìtí rùzného vìku. Respektování individuality dítìte ve skupinì.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 42

5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) 14) 15) 16) 17)

Koedukace – rizika a výhody. Øešení konfliktù (dítì x dítì, dítì x dospìlý, dospìlý x dospìlý). Typy vedení oddílu. Kázeò, vztahy, nálada v oddíle. Odmìny, pochvaly a tresty, hodnocení, bodování. Motivace dìtí. Oddílové tradice a rituály, prostøedí, romantika, pøíroda, jejich pùsobení na psychiku dítìte a výchovné využití. Výchova k partnerství, rodièovství. Hendikepované dìti, jejich zaèlenìní do oddílu, rizika, spolupráce s rodièi a lékaøem. Osobnost vùdce, vùdkynì, sebepoznání a sebevýchova, sebevzdìlávání. Øízení týmu (zástupci, rádcové). Výchova nástupce, pøedání oddílu. Výbìr rádcù, jejich motivace, rizika. Nejèastìjší chyby vùdce, jejich prevence a náprava. Problémové dìti a jejich zaèlenìní do oddílu (neurotické dìti, dyslektici, dìti s LMD, dìti s problémy komunikace, týrané dìti, ...). Kouøení, užívání alkoholu a drog, hrací automaty, poèítaèové hry. Nebezpeèí sekt. Poruchy v chování – lhaní, záškoláctví, útìky, krádeže, vandalismus, agrese, šikana.

2.3

Pedagogika 1) Cíle a prostøedky skautské výchovy vcelku i v jednotlivých oblastech (duchovní, mravní, citová, estetická, sociální, rozumová, ekologická, výchova k obèanství, k toleranci, k tvoøivosti, výchova vùle a odolnosti, ...). 2) Charakteristika skautské výchovy, její tradièní prostøedky a metody (aplikace skautských a mravních norem – slib, zákon, pøátelství, hra, malá sociální skupina, role vùdce – vùdkynì). 3) Stanovení výchovných cílù (dlouhodobých, krátkodobých, všeobecných, v jednotlivých oblastech) v èinnosti oddílu. 4) Hledání nových cest ve skautské výchovì. Inspirace jinými organizacemi a zahranièním skautingem. Metody nesluèitelné se skautingem. 5) Rozdíl ve výchovì chlapcù a dívek. 6) Rozdíly ve výchovì jednotlivých vìkových kategorií. 7) Význam, vytváøení a využívání skautského výchovného prostøedí.

2.4

Metodika 1) Metodika používání skautského slibu a zákona. 2) Metodika výchovného využití tradice, státní a skautské symboliky, kroje. 3) Roèní program oddílu. Využití stezky jako osnovy programu. Motivace celoroèní èinnosti oddílu. 4) Stezka – Jak nauèit a jak vyzkoušet. Motivace – proè chci, aby umìli to èi ono. 5) Literatura a práce s ní (sebevzdìlání, výchova ke ètenáøství). Oddílová knihovna, její využívání. 6) Hry, zásady pøípravy a vedení her. Typy her a jejich výchovný úèinek. Etapové hry – výhody a rizika. 7) Rukodìlné práce, zruènost, tvoøivost. Metodika nácviku jednotlivých dovedností. Práce s nástroji. 8) Odborky, zájmová èinnost. Zaøazení odborek do programu oddílu.

strana 43

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

9) Výchova prožitkem, využití dobrodružství a romantiky. 10) Výchovné použití odmìny a trestu. 2.5

Vedení oddílu 1) Vedení oddílu – funkce vùdce, oddílová rada, práva a povinnosti každého èlena, demokracie x nekázeò, odmlouvání. Plánování èinnosti oddílu. 2) Družinový systém – jeho význam, pøíprava rádcù, jejich èinnost, sestavení družin, jejich obnova. 3) Doplòování oddílu nováèky, jejich pøíprava, zaèlenìní do oddílu. 4) Klubovna – funkènost, prostøedí, výzdoba, vybavení, poøádek. 5) Péèe o oddílové vybavení (uskladnìní, pùjèování, údržba, evidence). 6) Kronika, oddílový a družinový èasopis, dokumentace, fotografie. Prezentace oddílu na veøejnosti. 7) Schùzky – družinové, oddílové – pøíprava, obsah, dramaturgie, vedení, doba. 8) Výpravy – èetnost, cíl, námìt, program, typy, dramaturgie, bezpeènost, pøíprava, doprava, výstroj, táboøení, stravování. 9) Další oddílové akce (brigády, akce ve mìstì a obci, sport, kultura, závody...). Veøejnì prospìšná èinnost oddílu, pomoc potøebným. 10) Spolupráce s rodièi – schùzky rodièù, písemné informace, návštìvy táborù, pomoc rodièù oddílu (peníze, práce, chalupa, ...). 11) Zpìtná vazba, hodnocení èinnosti oddílu. 12) Oddíl a veøejnost (akce pro veøejnost, náborové akce, prezentace èinnosti). 13) Založení nového oddílu.

2.6

Organizace a právo 1) Stanovy Junáka. 2) Organizaèní struktura, volební øád Junáka. 3) Struktura skautského støediska, støediskový snìm, støedisková rada, právní subjektivita. 4) Všeobecný pøehled o øádech a pøedpisech Junáka. 5) Krojový øád Junáka. Všeobecná znalost odznakù a vyznamenání. 6) Svìtové organizace WOSM, WAGGGS, ISGF. 7) Význam, cíl a obsah organizování. 8) Co je to projekt, jak se pøipravuje a øídí. 9) Administrativa a dokumentace oddílu, registrace, hlášení táborù. 10) Právní odpovìdnost vùdce oddílu, jeho zástupcù a rádcù. 11) Nejdùležitìjší právní pøedpisy, které se týkají èinnosti oddílu. 12) Mimoøádné a pojistné události. 13) Deklarace práv dítìte a Úmluva o právech dítìte.

2.7

Hospodaøení 1) Hospodaøení støediska, majetek, právní subjektivita. 2) Hospodáøské pøedpisy Junáka. 3) Základy úèetní evidence, pokladní knihy a doklady.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 44

4) 5) 6) 2.8

Evidence majetku. Zdroje financování èinnosti a jejich získávání. Hospodaøení, rozpoèet a vyúètování akcí (vèetnì akcí s rozpoètem nad 10.000 Kè).

Zdravovìda 1) Odpovìdnost za vlastní zdraví a život. Zdravý životní styl – strava, pohyb, otužování atd. Negativní vlivy (kouøení, pøejídání, ...). 2) Zdravotnické zajištìní skautské èinnosti bìhem roku a na táboøe. Vybavení, lékárna, pomùcky. 3) Druhy lékù a jejich využití, zásady užívání lékù. Použití základních lékù ve skautské praxi. Základní farmakologické termíny potøebné pro skautského zdravotníka. 4) Pøedcházení úrazùm a onemocnìním. Sledování zdravotního stavu dìtí, spolupráce s rodièi a lékaøi. 5) Základní zdravotnické pøedpisy a administrativa. Zdravotní deník, oèkovací prùkaz, prohlášení o bezinfekènosti, lékaøské prohlídky, zdravotní karta, pojišovny, placení, prùkaz pojištìnce. 6) Hendikepované dìti – druhy hendikepù a z nich plynoucí omezení. Zaøazování hendikepovaných dìtí do skautských oddílù. Spolupráce s rodièi a lékaøem. 7) Hygiena pøi oddílové èinnosti bìhem roku a na táboøe (potraviny, vaøení, záchody, koupání, odpady, pitná voda, ...). Hygienické pøedpisy. 8) Vliv zátìže na lidský organismus, vhodná míra zátìže – fyzické nároènosti èinnosti pro chlapce a dívky rùzných vìkových kategorií. Zajištìní dostateèného èasu na odpoèinek, spánek. Režim dne. 9) Metodika zdravotního výcviku v oddíle (roji, smeèce, kmeni). Využití skautské stezky a odborek. Simulované situace a zdravotnické hry v programu oddílu. 10) Konzumace alkoholu a omamných látek. Problematika kouøení, drogové závislosti. Sexuální výchova – zdravotní aspekty (pohlavní nemoci, AIDS). 11) Metodika nácviku život zachraòujících úkonù (pøi zástavì dýchání a krevního obìhu). 12) Všeobecné zásady první pomoci (organizace èinnosti, poøadí úkonù, polohy pacienta, tísòové volání, ...). 13) Záchrana tonoucích a zasažených elektrickým proudem. 14) Nácvik obvazové techniky, znehybnìní zlomenin. 15) Nebezpeèí ztráty krve, první pomoc pøi krvácení (zevní, vnitøní – hlava, hrudník, bøicho) u šoku a tìžkých stavù – návaznost na rychlou zdravotnickou pomoc. Dárcovství krve. 16) První pomoc u ran, cizích tìles, popálenin, omrzlin (sterilita, infekce), úrazy horkem, chladem. 17) Základní postupy u nakažlivých nemocí (prevence, oèkování, izolace, dezinfekce), zdroje infekce, šíøení. Nebezpeèí pokousání hmyzem, zvíøaty. 18) Postup pøi otravách, horeènatých onemocnìních na táboøe, nebezpeèí náhlých bøišních pøíhod. 19) Ošetøování bìžných onemocnìní a poranìní v táborových podmínkách, rozlišení pøípadù, které mùže vyøešit zdravotník tábora a kdy je nutno zavolat lékaøe.

strana 45

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

2.9

Pøíroda a ekologie 1) Vztah èlovìka a pøírody. Význam pøírody pro èlovìka. Význam pobytu v pøírodì a jejího poznávání. Estetická hodnota pøírody. 2) Význam ochrany pøírody a životního prostøedí. Ekologické problémy a možnosti jejich øešení. Trvale udržitelný rozvoj. 3) Smysl a cíle ekologické výchovy ve skautingu. 4) Ekologicky šetrné chování doma, v klubovnì, v pøírodì, na táboøe. 5) Poznávání pøírody – poznávání jednotlivých organismù, vztahù v pøírodì. 6) Hry s ekologickou a pøírodovìdnou tematikou. 7) Ochrana pøírody a krajiny. Chránìná území – jejich výchovné využití. Chování v jednotlivých typech chránìných území. Lesní zákon. 8) Metodika pøírodovìdné èásti stezky a odborek. 9) Pøírodovìdná a ekologická èinnost bìhem roku (využití stezky, plánování, roèní období, dlouhodobé akce). 10) Projekty, dlouhodobé akce a brigády s pøírodovìdnou a ekologickou tematikou, jejich zaèlenìní do programu oddílu, výchovný význam. 11) Region – místní problémy životního prostøedí, pøírodní zajímavosti, zdroje informací, možnosti spolupráce, využití regionálních podmínek pro èinnost oddílu.

2.10

Táboøení, pøíprava a vedení tábora 1) Bezpeènostní a zdravotní zásady pøenocování v pøírodì. 2) Podmínky pro táboøení z hlediska legislativy a ochrany pøírody (tj. co se smí a co se nesmí). 3) Vybavení a výstroj jednotlivce, družiny, oddílu. (Batohy, spací pytle, stany, obleèení, boty, ...). 4) Táboøení na výpravách, spaní pod širákem – zásady, podmínky, bezpeènost, vybavení. 5) Zimní tábor – zásady, podmínky, bezpeènost, vybavení. Zimní táboøení. 6) Putovní tábor – zásady, podmínky, bezpeènost, vybavení. 7) Typy táborù (letní, zimní, stálý, putovní), rozdíly v jejich organizaci a výchovném využití. 8) Vyhledání vhodného táboøištì. Jeho vlastnosti, zpùsob nalezení, získání informací. 9) Organizaèní pøíprava tábora (místo, povolení, hlášení, harmonogram pøípravy, ...). 10) Výstroj, materiál (pøíprava, balení, doprava, uskladnìní, údržba). 11) Hospodaøení tábora – rozpoèet, vyúètování, dotace, úèastnický pøíspìvek. 12) Stravování (nákupy, jídelníèek). Vaøení v pøírodních podmínkách. 13) Postup pøi stavbì tábora, poøadí staveb. Zpùsob staveb táborových objektù (kuchyò, jídelna, záchody, umývárny, stany, ...). 14) Zajištìní táboøištì a okolí z hlediska ochrany pøírody. Poøádek, hygiena, uskladnìní potravin, odpady. 15) Bezpeènostní, požární a hygienické pøedpisy na táboøe. 16) Zacházení s ohnìm. 17) Organizace tábora – denní rádce, denní režim, táborový øád, služby. 18) Program tábora – výchovný cíl, úèastníci, formy èinnosti. Dramaturgie tábora. 19) Rituály – nástupy, táborový oheò, duch tábora, symbolika.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 46

20) Tábor v nepøíznivém poèasí (deštì, extrémní horko). 21) Likvidace tábora. 2.11

Kultura a estetika 1) Základní znalosti v oboru hudby, literatury, výtvarného a dramatického umìní. 2) Kultura regionu (architektura, památky, divadla, výstavy, historie, slavné osobnosti). Jak získávat informace (knihovny, školy, muzea, pamìtníci). 3) Význam estetické èinnosti pro rozvoj osobnosti. 4) Zapojení estetické èinnosti do programu oddílu bìhem roku a na táboøe. 5) Výtvarná èinnost, rukodìlné práce, výchova k tvoøivosti, estetika v pøírodì, pøírodní materiály. 6) Hudba a zpìv v oddíle. 7) Dramatická èinnost – scénky, pantomima, divadlo, tanec. 8) Výchova ke ètenáøství, umìní psát, poezie. 9) Výzdoba klubovny, nástìnky, kronika a zápisník z estetické stránky. Estetika doma, v osobním vzhledu. 10) Spoleèenské chování. 11) Program táborových ohòù. 12) Vnímání krajiny, estetika a architektura tábora. 13) Skauting a masová kultura (televize, reklamy, populární hudba, ...).

2.12

Tìlovýchova a sport 1) Význam tìlesné výchovy pro fyzické i psychické zdraví. 2) Zásady pøípravy a vedení tìlovýchovných èinností (místo, pomùcky, bezpeènost, rozcvièení, délka, denní doba). 3) Tìlesná výchova v rùzných podmínkách (klubovna, mìsto, hory, pøíroda, høištì, tìlocvièna). 4) Tìlesná výchova na výpravách a na táboøe. 5) Tìlesná výchova v zimì a pøíprava na ni. Bezpeènost pøi zimním pobytu na horách. 6) Sportovní èinnosti v oddíle (napø. sportovní hry, orientaèní bìh, závody, soutìže, …). 7) Rozvoj pohyblivosti pøi rozcvièkách. 8) Povinnosti vùdce pøi poøádání pìší, vodácké, cyklistické nebo lyžaøské výpravy. 9) Bezpeènost pøi plavání, dopomoc unavenému plavci, záchrana tonoucího. 10) Relaxace, zásady správného držení tìla.

strana 47

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

2.13

Písemná práce 1) Uchazeè zpracuje písemnou práci na téma dohodnuté s povìøeným èlenem zkušební komise (který mu také poskytuje pøípadné konzultace). 2) Rozsah práce je alespoò 4 strany textu normalizovaného strojopisu formátu A4 (tj. 30 øádkù o 60 úhozech).

Doporuèená osnova písemné práce: Titulní list: Název, jméno autora, oddíl a støedisko, adresa, podpis. Úvod: Proè jsem si zvolil dané téma, jaký je cíl mé práce. Pøehled problematiky: Co o tom napsali jiní, aktuální stav problému, obecný pøehled apod. Vlastní pøíspìvek (klíèová èást práce): Mé øešení problému, moje návrhy, konkrétní projekt apod. Závìr: Shrnutí problematiky, výsledkù, závìrù, rekapitulace. Seznam použité literatury. Pøíklady témat: Funkce a zpùsob práce oddílových rad. Nebezpeèné drogové závislosti a zneužívání dìtí Ochrana pøírody jako odpovìdné rozhodování èlovìka v jeho prostøedí. Estetická výchova jako systém rozvíjení smyslu pro krásu. Význam tradic pro život oddílu a hnutí Co znamená rozvoj individuality èlenù oddílu a co rozumíme hledáním vlastní identity. Zapojení hendikepovaného dítìte do života oddílu. 2.14

Mluvený projev 1) Pøedem pøipravená veøejná obhajoba vlastní písemné práce. 2) Improvizovaný projev pøed skupinou na vylosované téma. 3) Rétorická úroveò všech ústních èástí celé vùdcovské zkoušky.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 48

3. Pøehled témat organizaèní zkoušky 3.1

Myšlenkové základy skautingu 1. Principy, cíle a poslání skautského hnutí. Jejich vyjádøení ve slibu a zákonu. 2. Historie skautingu v našich zemích, tradice skautingu v obci a v regionu. 3. Prostøedky a metody skautské výchovy. 4. Skauting jako životní styl, co mùže dát skauting dospìlým. 5. Skauting jako služba bližnímu. 6. Proè jsem skautem, vùdcem, èinovníkem. Èinovnický slib. 7. Mezinárodní skauting. 8. Skauting a veøejnost, postavení skautingu ve spoleènosti, vztah k podobným hnutím. 9. Skauting a jeho role v dnešní dobì (výzvy a rizika dnešní doby, ...). 10. Skauting jako výchova obèana (obec, vlast, Evropa).

3.2

Odborné základy 1.

Základy organizace a) Význam a cíl organizování b) Organizace JUNÁK (stanovy, organizaèní struktura) c) Hlavní pøedpisy d) Svìtové organizace

2.

Základy vedení a) Principy øízení v Junáku b) Základy týmové práce

3.

Základy plánování a) Základní pojmy, roèní plány b) Plánování akcí, projektové øízení

4.

Základy hospodaøení a) Základní hospodáøské pojmy a právní normy b) Tvorba a kontrola rozpoètu c) Vedení úèetnitcví (rozdíl mezi jednoduchým a podvojným úèetnictvím) d) Správa majetku e) Finanèní zdroje f) Úloha a postavení revizní komise

5.

Základy práva a) Základní pojmy b) Mechanismy uplatòování práva c) Obèansko právní vztahy

strana 49

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

d) e) f) g) h)

Hospodáøsko – právní vztahy Pracovní právo Pozemkové právo Trestní právo Další normy

6.

Základy sebevedení a) Filosofie ovládání svého èasu b) Základy duševní hygieny

7.

Základy personalistiky a) Získávání èinovníkù „zvenku“ b) Specifiènost práce s „dobrovolníky“

8.

Základy P.R. (vztahy s veøejností) a) P.R. – základní pojmy b) Fundraising – smysl a prospìšnost pro Junák

3.3

Komunikace 1.

Komunikaèní sítì ve formálních strukturách a) Funkce individua b) Autority c) Formální struktura versus komunikaèní sí

2.

Zpìtná vazba

3.

Živá komunikace (porady a jednání) a) Verbální a neverbální komunikace b) Jsou porady nezbytné? c) Pøíprava porady d) Buïte sami sebou e) Taktika poslechu f) Obtížní diskuzní partneøi g) Umìní vést diskuzi h) Øízení vìtších shromáždìní i) Vybrané taktiky øízení porad j) Øešení krizových situací, facilitace k) Zabezpeèení porad – všechno chce své l) Vyhodnocování porad

4.

Písemná komunikace a) Jak psát zprávy, které nezapadnou b) Formulace písemného styku

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 50

c) d) 5.

Umíte se hájit?

6.

Informaèní zdroje

7.

Informaèní sí Junáka

3.4

Dokumentace 1.

Co všechno tvoøí dokumentaci

2.

Zápisy z porad a jednání

3.

Úkoly

4.

Registrace a) Registrace jednotlivcù b) Registrace organizaèních jednotek

5.

Dokumentace èinnosti a) Zprávy o èinnosti obecné b) Zprávy o akcích c) Táborová dokumentace d) Dokumentace o školeních a kursech 6.

Dokumentace oddílu, støediska, VOJ

7.

Knihovnièka

8. a) b) c) 3.5

3.6

Oficiální korespondence Výroèní zpráva

Korespondence Adresáøe Zakládání korespondence Sledování a vyøizování

Písemná práce Uchazeè zpracuje písemnou práci na téma vycházející z obsahu organizaèní zkoušky a dohodnuté s povìøeným èlenem zkušební komise. 1. 2. 3.

3.7

Mluvený projev Pøedem pøipravená veøejná obhajoba vlastní písemné práce. Improvizovaný projev pøed skupinou na vylosované téma. Rétorická úroveò všech ústních èástí celé manažerské zkoušky. Organizace

1.

strana 51

Potøeba organizace a) Organizace uspokojuje potøeby hnutí b) Organizace žádá spolupráci c) Organizace vytváøí jistoty d) Organizace je faktorem efektivity

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

3.8

2.

Organizace –- otevøený systém

3.

Základy strukturovanosti

4.

Formální struktury organizace a) Hlavní zásady b) Dìlení je základem strukturovanosti c) Vymezení rolí operaèních jednotek d) Individuální úlohy osob

5.

Grafické vyjádøení struktur – schémata a) Skuteèné schéma b) Pociovaná struktura c) Objevování skuteèné struktury d) Aplikace a tvorba schémat

6.

Organizaèní øád Junáka

7.

Registrace a) Registraèní programy

Vedení 1. Pøemìna laika ve vedoucího 2. Motivace nadøízených a podøízených 3. Zadávání a kontrola úkolù 4. Základy úspìšného øízení 5. Týmová práce 6. Slabiny a jak je odstraòovat 7. Odmìny a tresty 8. Jak pracovat lépe a jednodušeji 9. Optimalizace pracovního vytížení 10. Snižování prvku rizika pøi rozhodování

3.9

Plánování 1.

Proè plánovat

2.

Z èeho se skládá plán a) Ujasnit si své poslání b) Popsat souèasný stav c) Prognóza d) Stanovit priority e) Vytýèit konkrétní cíle f) Výbìr indikátorù g) Vypracovat plán akcí h) Kontrola a hodnocení

3.

Jak to celé vypadá?

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 52

4.

Jak udìlat plán? a) Jaké je naše poslání? b) Jaká je naše souèasná situace? c) Co nás èeká? d) Jaké máme priority? e) Konkrétní cíle! f) Jak poznat úspìch? g) Co budeme dìlat? h) Jak jsme na tom?

5.

Celoroèní plán

3.10

Projekty 1.

Co je to projekt, úloha projektu v celoroèní èinnosti

2.

Základní pomy

3.

Struktura projektu

4.

Rizika

5.

Plán

6.

Operativní øízení

7.

Vyhodnocení a zpìtná vazba Právní vìdomí

3.11 1.

Obèansko právní vztahy a) Obèanský zákoník b) Vlastnické vztahy c) Poškození vìcí, ztráty majetku, odpovìdnost d) Úrazy e) Pojistné smlouvy

2.

Hospodáøsko – právní oblast a) Typy smluv b) Podpisové právo c) Obchodní zákoník d) Zákon o veøejných zakázkách

3.

Pracovní právo a) Vztah k zamìstnavateli b) Vztah k rodièùm a jejich zamìstnavatelùm c) Uvolòování ze zamìstnání d) Organizace jako zamìstnavatel

4.

Pozemkové právo a) Získávání, zajišování pozemkù na táboøištì b) Nájmy za pozemky c) Nájmy za klubovny d) Získávání – poøízení objektù (chat, kluboven, ...)

strana 53

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

5.

Trestnì právní oblast a) Trestné èiny ve skautské organizaci b) Zneužívání mládeže c) Alkohol, drogy d) Hospodáøské trestné èiny

6.

Normy další a) Oblast pøestupkù b) Správní øízení, správní øád c) Lesní zákon, ochrana pøírody d) Ochranné známky e) Stavební zákon f) Státní rozpoèet

4.

Pøehled témat hospodáøské zkoušky

4.1

Myšlenkové základy skautingu. 1. Principy, cíle a poslání skautského hnutí. Jejich vyjádøení ve slibu a zákonu. 2. Historie skautingu v našich zemích, tradice skautingu v obci a v regionu. 3. Prostøedky a metody skautské výchovy. 4. Skauting jako životní styl, co mùže dát skauting dospìlým. 5. Skauting jako služba bližnímu. 6. Proè jsem skautem, vùdcem, èinovníkem. Èinovnický slib. ´ 7. Mezinárodní skauting. 8. Skauting a veøejnost, postavení skautingu ve spoleènosti, vztah k podobným hnutím. 9. Skauting a jeho role v dnešní dobì (výzvy a rizika dnešní doby, ...). 10. Skauting jako výchova obèana (obec, vlast, Evropa).

4.2

Odborné základy 1.

Základy organizace a) Význam a cíl organizování b) Organizace JUNÁK (stanovy, organizaènístruktura) c) Hlavní pøedpisy d) Svìtové organizace

2.

Základy vedení a) Principy øízení v Junáku b) Základy týmové práce

3.

Základy plánování a) Základní pojmy, roèní plány b) Plánování akcí, projektové øízení

4.

Základy hospodaøení a) Základní hospodáøské pojmy a právní normy b) Tvorba a kontrola rozpoètu

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 54

c) d) e) f)

Vedení úèetnitcví (rozdíl mezi jednoduchým a podvojným úèetnictvím) Správa majetku Finanèní zdroje Úloha a postavení revizní komise

5.

Základy práva a) Základní pojmy b) Mechanismy uplatòování práva c) Obèansko – právní vztahy d) Hospodáøsko – právní vztahy e) Pracovní právo f) Pozemkové právo g) Trestní právo h) Další normy

6.

Základy sebevedení a) Filosofie ovládání svého èasu b) Základy duševní hygieny

7.

Základy personalistiky a) Získávání èinovníkù „zvenku“ b) Specifiènost práce s „dobrovolníky“

8.

Základy P.R. (vztahy s veøejností) a) P.R. – základní pojmy b) Fundraising – smysl a prospìšnost pro Junák

4.3

Komunikace 1.

Komunikaèní sítì ve formálních strukturách a) Funkce individua b) Autority c) Formální struktura versus komunikaèní sí

2.

Zpìtná vazba

3.

Živá komunikace (porady a jednání) a) Verbální a neverbální komunikace b) Jsou porady nezbytné? c) Pøíprava porady d) Buïte sami sebou e) Taktika poslechu f) Obtížní diskuzní partneøi g) Umìní vést diskuzi h) Øízení vìtších shromáždìní i) Vybrané taktiky øízení porad j) Øešení krizových situací, facilitace k) Zabezpeèení porad – všechno chce své l) Vyhodnocování porad

strana 55

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

4.

Písemná komunikace a) Jak psát zprávy, které nezapadnou b) Formulace písemného styku c) Oficiální korespondence d) Výroèní zpráva

5.

Umíte se hájit?

6.

Informaèní zdroje

7.

Informaèní sí Junáka

4.4

Dokumentace 1.

Co všechno tvoøí dokumentaci

2.

Zápisy z porad a jednání

3.

Úkoly

4.

Registrace a) Registrace jednotlivcù b) Registrace organizaèních jednotek

5.

Dokumentace èinnosti a) Zprávy o èinnosti obecné b) Zprávy o akcích c) Táborová dokumentace d) Dokumentace o školeních a kursech

6.

Dokumentace oddílu, støediska, VOJ

7.

Knihovnièka

8.

Korespondence a) Adresáøe b) Zakládání korespondence c) Sledování a vyøizování

4.5

Písemná práce Uchazeè zpracuje písemnou práci na téma vycházející z obsahu hospodáøské zkoušky a dohodnuté s povìøeným èlenem zkušební komise.

4.6

Mluvený projev

4.7

1.

Pøedem pøipravená veøejná obhajoba vlastní písemné práce.

2.

Improvizovaný projev pøed skupinou na vylosované téma.

3.

Rétorická úroveò všech ústních èástí celé manažerské zkoušky. Finaèní øízení 1.

Rozpoèet a jeho tvorba

2.

Finanèní toky (cash flow)

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 56

4.8

4.9

4.10

4.11

3.

Kalkulace nákladù

4.

Právní pøedpisy související s hospodaøením

Úèetnictví (jednoduché i podvojné) 1.

Druhy pohybù

2.

Základy vedení úèetnictví (jednoduché i podvojné)

3.

Úèetní výkazy

4.

Úèetní uzávìrka

5.

Úèetní knihy

6.

Seznámení s úèetním programem

Finanèní zdroje, jejich druhy 1.

Rozdíl mezi darem, reklamou, smlouvy

2.

Jak napsat žádost o dar, práce s dárci

3.

Projekt jako základ žádosti o dar

4.

Vazba na státní rozpoèet a rozpoèty obcí

5.

Souèasný systém pøidìlování

6.

Druhy dotací a grantù

7.

Vyúètování

Správa majetku 1.

Správa majetku

2.

Pojištìní, ochrana a bezpeènostní pøedpisy

Inventarizace a evidence 1.

4.12

Evidence a inventarizace

Revizní komise – principy práce a kontrol 1.

Rozpoèet a jeho tvorba

2.

Finanèní toky (cash flow)

3.

Kalkulace nákladù

4.

Právní pøedpisy související s hospodaøením

strana 57

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

5. Pøehled témat kapitánské zkoušky Za základní vodáckou èinnost v našich podmínkách je pokládána jízda na lodích pohánìných pádly, spojená s táboøením a pobytem v pøírodì. S ohledem na to je také koncipována náplò zkoušky i rozsah znalostí. Prohloubení znalostí a dovedností v nìkterém specializovaném oboru (jachting, vodní motorismus, rafting, potápìní apod.) umožní nadstavbové kurzy, pøípadnì zakonèené zkouškou z pøíslušné specializace. 5.1

Vodní skauting 1) historie VS v èeských zemích, tradice 2) zaøazení VS ve skautské organizaci (statut HKVS) 3) „VS“ ve svìtì, vodácké organizace a další instituce s navazující èinností u nás

5.2

Právní normy 1) Vodní zákon, Zákon o vnitrozemské plavbì 2) Øád plavební bezpeènosti

5.3

Èinnost oddílu VS 1) celoroèní náplò s ohledem na roèní období 2) doplòky ke stezce, vodácké odborky 3) hry na a ve vodì 4) doplòkové (kompenzaèní) sporty 5) specializovaná èinnost pro R&R 6) kroj, vlajková etiketa 7) pøíprava a program vodáckých akcí vèetnì putovního tábora (organizace, technické zabezpeèení, náhradní program)

5.4

Vody (øeky, jezera, moøe) 1) topologie a topografie (názvosloví, kilometrហa mapa, význam pro plavbu, èinnost) 2) vhodné øeky pro vodácký putovní tábor i úseky pro víkendové akce, vodní plochy pro jachting 3) vodní stavby (úèel, konstrukce a materiál, význam pro plavbu, zpùsob pøekonání)

5.5

Lodì (plavidla) 1) druhy, názvosloví, konstrukce a materiál, použití 2) opravy 3) doprava (navazování)

5.6

Teorie a metodika plavby (výzbroj a výstroj, pøíprava, nastupování a vystupování, uložení nákladu (bagáže), zpùsob pohonu a øízení) 1) lodì pohánìné pádly (pramice, kanoe, kajak, raft, veslice) 2) plachetnice (P550) 3) základní pravidla pøi závodech (jachting, kanoistika, ...)

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 58

5.7

Bezpeènost a ochrana zdraví 1) filosofie bezpeènosti 2) zdravotní péèe a hygiena pøi vodácké èinnosti 3) stravování a hygiena na vodáckém putovním táboøe 4) specifická zdravotní rizika pøi vodácké èinnosti (prevence a první pomoc) 5) plavání (organizace, metodika nácviku) 6) záchranné pomùcky 7) záchrana tonoucích 8) záchrana na tekoucí vodì (posádky i plavidla)

5.8

Všeobecné znalosti 1) psychologie jednotlivce i kolektivu (základy) 2) psychologie krizových situací 3) zátìžové normy, trénink 4) meteorologie (s ohledem na plánování i prùbìh akce, význam pro jachting) 5) voda v pøírodì (kolobìh, flóra a fauna, souèást krajiny, èistota)

5.9

Praxe 1) 2) 3) 4) 5) 6)

strana 59

ovládá loï s posádkou i v singlu, projede úsek WWII øídí plavbu více lodí jasnými rozkazy pøedvede záchranu tonoucího pøedvede s posádkou záchranu pøevržené lodì pøedvede plachtìní na jednoduché plachetnici zúèastní se opravy nebo stavby lodì

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

Pøíloha B – Osnova zdravotnického kurzu pro èinovníky Junáka V jednotlivých èástech probírat dle aktuální tematiky fyziologické a souèasnì patologické procesy pøíslušného poranìní èi nemoci. Souèasnì probírat praktické nacvièování kardiopulm. resuscitace, desinfekce, obvazové techniky, imobilisace, transportu, a dále dle probírané tematiky 1.

Základní zdravotnické a sociální programy Junáka 1) ochrana zdraví a života; humanitární a ekologické cíle; zdravotnická pomoc pøi akcích v obci, pøi celostátních a mezinárodních akcích 2) zaøazení handikapovaných do skautské èinnosti 3) spolupráce: vùdce – dìtský lékaø – skautský lékaø – rodièe 4) znalost zdravotnických a hygienických pøedpisù pro skautské aktivity 5) pøenášení zdr. znalostí: lékaø – èinovník – skaut –- vlèe / svìtluška Doporuèená doba: 3 hodiny.

2.

Obecné zásady první pomoci – pøíznaky, diagnosa, léèba, transport 1) tìžké stavy ohrožující život: zástava dechu a obìhu, tepenné krvácení, šok, bezvìdomí, 2) další tìžké stavy: kolaps, køeèe, infarkt, mozková pøíhoda, dušnost, metabolické a alergické pøíhody, žilní krvácení, pneuomotorax, zlomeniny, použití tlakového obvazu, škrtidla 3) sdružená a hromadná poranìní, tøídìní, zpùsob transportu, RZP, letecká záchranná služba Doporuèená doba: 6 hodin.

3.

Speciální první pomoc 1) vážná poranìní jednotlivých èástí tìla (hlava, páteø, trup, konèetiny, ...) 2) popáleniny a omrzliny, poleptání, krvácení z nosu 3) úrazy el. proudem, tonutí, zasypání 4) cizí tìlesa v ránì, oku, uchu, nose, v zažívacím, dýchacím a urogenit. traktu 5) uštknutí, kousnutí zvíøetem - vzteklina, štípnutí hmyzem, klíštìtem 6) náhlé pøíhody bøišní, informace o porodu, torse varlete Doporuèená doba: 6 hodin.

4.

Nejèastìjší nemoci a chorobné stavy – vyšetøení, diagnosa, léèba, které stavy konzultovat s lékaøem 1) horeèky (zábal), infekce horních cest dýchacích, prùjmy, zvracení, otravy, alergie, moèové infekce, kožní infekce, isolace, žloutenky 2) meningitida, boreliosa, pouèení o oèkování (tetanus, meningoencefalitis) 3) úpal, úžeh prevence, první pomoc, pitný režim 4) vybavení rùzných typù lékáren, vedení dokumentace, skladování lékù Doporuèená doba: 6 hodin.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 60

5.

Hygiena, drogy, sexuologie 1) hygiena osobní, tìlesné výchovy, otužování, oblékání, spánku, zátìže a tréninku 2) hygiena klubovny, táborových staveb, vaøení 3) zdravý životní styl a stravovací návyky, vztah k homeopatii, léèitelství 4) vše o kouøení, alkoholu a drogách 5) sexuální výchova - antikoncepce, výchova k rodièovství, pohlavní choroby Doporuèená doba: 6 hodin.

6.

Praxe Zopakování všech praktických postupù s použitím modelù, figurín, dlah, obvazù, nosítek, pásù, improvizaèních pomùcek, audiovizuální a další techniky dle možností. Doporuèená doba: 13 hodin.

Celková povinná délka zdravotnického kursu je 40 hodin.

strana 61

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

Pøíloha C – Obsah a podmínky pro udìlování Odborných èinovnických kvalifikací OÈK Myšlenkové základy skautingu, historie (ZSH) Cíl OÈK: Èinovník, který získá OÈK, by mìl mít takové vìdomosti, dovednosti a pøístupy, aby byl bez problému schopen vykonávat tyto funkce:

· · ·

odborný lektor akcí vzdìlávání èinovníkù – je schopen pøipravit a vést vzdìlávací program ve svém oboru na akcích typu LŠ, LK, VZ, ÈZ apod. odborný konzultant v oboru ZSH pro potøeby støediska, okresu, kraje, … pøispívat do regionálních èi celostátních periodik nebo se autorsky podílet na tvorbì metodické literatury

Obsah OÈK: Dovednosti a vìdomosti Jelikož jde o znaènì širokou oblast z hlediska rozsahu „látky“, je tøeba reálnì stanovit požadavky nezbytné pro rozumné doprovázení úèastníkù VZ touto oblastí: A.

Základní pøehled o historii Èeských zemí i svìta s dùrazem na souvislosti dùležité pro porozumìní podmínkám vzniku skautingu a jeho dalšího vývoje.

B.

Základní pøehled o filosofii.

C.

Základní pøehled o hlavních náboženských a duchovních proudech.

D.

Širší rozhled o výchovì (nejen skautské) a o jiných významných výchovných hnutích u nás i ve svìtì, mj. porozumìní pedagogickému úsilí Komenského.

Speciální požadavky Kromì výše uvedených „obsahových“ požadavkù je dùležité, aby dotyèný: E.

Sledoval veøejný život (nezbytné pro porozumìní otázkám 2.10 až 2.16)

F.

Mìl pøehled o dùležité literatuøe z oblasti „Myšlenkové základy skautingu“ a o možných kontaktech na osoby, které lze pro tuto oblast využít (filosofové, duchovní, historici, pedagogové apod.).

Osobnostní pøedpoklady Jednou z „kvalifikaèních“ podmínek na èinovníka, který by mìl pøi vùdcovských zkouškách èi jiných výchovnì vzdìlávacích akcích nést zodpovìdnost za tuto oblast, pro níž je charakteristické utváøení postojù (tedy nikoliv pøedevším osvojování dovedností èi vìdomostí), je i urèitý osobnostní vklad. Za zvl᚝ dùležité charakteristiky tìchto osobnostních dispozic považujeme:

· ·

životní vyzrálost (není urèená samotným vìkem, ale hlavnì životními zkušenostmi) pravdivost života (tj. dùsledné naplòování 1. a 10. bodu skautského zákona)

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 62

vlastní duchovní život, který se snaží stále rozvíjet. Tím se nemyslí jen nábožensky èi dokonce církevnì formovaný duchovní život, ale vážná celoživotní touha hledat hlubinu skuteènosti a ve smyslu skautského slibu „sloužit nejvyšší Pravdì a Lásce“ · respekt k pøesvìdèení druhých · empatie – schopnost vcítit se do druhých. I pøi „zkoušce“ z této oblasti jde pøedevším o schopnost povzbudit odvahu adeptù k vlastním objevùm ve sféøe duchovního života osobního i oddílového. Ovìøení tìchto pøedpokladù je jistì velmi citlivou záležitostí. Je pøi tom potøeba vycházet z dostateèného osobního kontaktu a svìdectví dùvìryhodných osob, které adepta znají (duchovní rádce, jiný zkušený èinovník apod.).

·

U držitele OÈK se dále pøedpokládá obsahové i metodické zvládnutí pøíslušného oboru VZ. Forma OÈK Vlastní formu zkoušky si vybere každý zkoušející sám po dohodì se zkušební komisí. Každý okruh mùže být zkoušen jinou formou. Bìhem zkoušky musí být použity aspoò dvì rùzné formy zkoušení, doporuèuje se jich použít vìtší poèet. Doporuèené formy zkoušky: 1. Zpracovat metodiku pro oblast ZSH (napø. u tradièních her vyjádøit výchovný pøínos pro rozvoj duchovního života). 2. Vlastní odborná práce: a) pøeklad cizojazyèného textu týkajícího se ZSH + jeho zhodnocení pro vlastní skautskou výchovu b) recenze rozsáhlejší odborné práce týkající se problematiky ZSH c) vlastní tvorba 3. Pøipravit program na LK, LŠ apod. s využitím netradièních postupù a metod. 4. Pøipravit uchazeèe na VZ. 5. Pøipravit netradièní formy zkoušení – test, hry apod. – vlastní tvoøivé metody. 6. Spolupráce pøi vùdcovské zkoušce vèetnì reflexe. 7. Pomoc pøi pøípravì výstavy z historie, regionu atd. 8. Vytváøení almanachu. 9. Osobní pohovor se zkoušejícím. Zkušební komise mùže po uvážení zvolit i jinou formu zkoušky, která zde není definována. Pøiznání OÈK na základì profesní kvalifikace nebo praxe: Ad A) Nelze. Ad B) Ukonèené alespoò bakaláøské studium humanitního smìru nebo speciální filozofické vzdìlání alespoò na VOŠ nebo prokazatelná publikaèní èinnost. Ad C) Ukonèené alespoò bakaláøské speciální religionistické studium nebo prokazatelná publikaèní èinnost. Ad D) Ukonèené (støedoškolské, vyšší odborné nebo vysokoškolské) studium pedagogického smìru. Ad E) Publikaèní èinnost nebo zastávání význaènìjší veøejné funkce. Ad F) Nelze.

strana 63

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

Pøehled doporuèené literatury: Ad A) Rudolf Plajner „Hledání zaváté stopy“ resp. „Úsvit èeského junáctví“, v Brnì vydaná „Kronika skautingu v Èeskoslovensku“ a László Nagy „250 milionù skautù“. Ad B) Arno Anzenbacher „Úvod do filosofie“, Jan Sokol „Malá filosofie èlovìka a slovník filosofických pojmù“. Ad C) William Raeper a Linda Smithová : „Úvod do svìta idejí“, Hans Waldenfels „Svìtová náboženství“. Ad D) V. Bøicháèek „Poselství skautské výchovy“.

OÈK Psychologie (PSY) Cíl OÈK: Èinovník, který získá OÈK, by mìl prokázat zpùsobilost v psychologii aplikované pro skautskou výchovu a to zejména:

· · · ·

Prokázat patøièné vìdomosti v souèasné psychologii Schopnost aplikovat poznatky do výchovné praxe skautských oddílù s ohledem na vìk (roje, smeèky, oddíly, kmeny i vyšší jednotky) Schopnost konzultovat øešení individuálních obtížných pøípadù výchovných i psychologických Schopnost pøipravit èekatele, vùdce a úèastníky LŠ z oboru psychologie k splnìní požadavkù výchovnì – vzdìlávacích akcí

Obsah OÈK: 1) Základní znalosti Obsah VZ Biodromální psychologie se zamìøením na vìkové kategorie Junáka Psychologie osobnosti Sociální psychologie Psychopatologie dìtského vìku Znalost literatury doporuèené zkušební komisí

· · · · · ·

2) Základní dovednosti: Didakticky vhodné formy výkladu, praktických ukázek a cvièení (pro rùzné formy vzdìlávání) Vedení sebepoznávacích zkušeností (cest sebepoznání) Øešení vznikajících sociálních rizik

· · ·

3) Schopnost aplikovat znalosti a dovednosti ve skautské praxi U držitele OÈK se dále pøedpokládá obsahové i metodické zvládnutí pøíslušného oboru VZ.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 64

Forma OÈK: Pøi zkoušce uchazeè prokáže všechny znalosti a dovednosti uvedené v pøedcházející kapitole. Zkouška má tyto formy: 1. Pohovor pøed komisí. 2. Aktivní úèast na odborném semináøi nebo kolokviu. 3. Písemná práce. Rozsah a téma urèí komise po dohodì s uchazeèem. Zkušební komise mùže po uvážení zvolit i jinou formu zkoušky, která zde není definována. Pøiznání OÈK na základì profesní kvalifikace nebo praxe: Splnìní požadavkù 1) Základní znalosti a 2) Základní dovednosti bude pøiznáno èinovníkùm, kteøí splní aspoò jeden z následujících bodù: Magistrùm a bakaláøùm v psychologii na filozofických fakultách. Absolventùm jiných fakult, kteøí složili státní zkoušku z psychologie. V pøípadì jiných forem studia (napø. kurzy psychologie na jiných fakultách, specializované kurzy – psychoterapeutické apod., støední odborné školy aj.) rozhoduje na základì písemné žádosti a odborného kurikula komise. Splnìní požadavku 3) Schopnost aplikovat znalosti a dovednosti ve skautské praxi mùže komise pøiznat na základì prokázané skautské praxe

· · ·

Pøehled doporuèené literatury: Biodromální psychologie: Øíèan, P.: Cesta životem, Praha, Panorama, 1989 Langmeier, J., Krejèíøová D.: Vývojová psychologie, Praha, Grada, 1998 Psychologie osobnosti: Drapela, J.: Pøehled teorií osobnosti, Praha, Portál, 1997 Balcar, K.: Úvod do studia psychologie osobnosti, Chrudim, Mach, 1991 Sociální psychologie: Nakoneèný, M.: Sociální psychologie, Praha, Akademia 1998 Výrost – Slamìník: Aplikovaná sociální psychologie, Praha, Portál, 1998 Psychopatologie dìtského vìku: Vágnerová, J.: Psychologie pro pomáhající profese, Praha, Portál, 1998 (kap. z dìtského vìku) Vágnerová, M.: Psychopatologie pro pomáhající profese, Praha, Portál, 1999 Další doporuèení autoøi dle vlastního výbìru (Matìjèek Z., Mrkvièka J., Køivohlavý J.) Skautské pøíruèky: Bøicháèek, V.: Poselství skautské výchovy, Liberec, 1991 Skautský oddíl I., Liberec, 1992 Baden - Powell, R.: Vlèe – skaut – rover, Liberec, 1993 (další texty v edicích jednotlivých LŠ) Èasopis: Psychologie DNES, Portál, Praha

strana 65

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

OÈK Pedagogika (PED) Cíl OÈK: Èinovník, který získá OÈK, by mìl mít takové vìdomosti, dovednosti a postoje, aby byl bez problémù schopen vykonávat tyto funkce:

· · ·

odborný lektor akcí vzdìlávání èinovníkù – je schopen pøipravit a vést vzdìlávací program ve svém oboru na akcích typu LK, LŠ, VK, ÈK apod. dokáže poskytnout metodickou pomoc v mezních situacích vùdcùm oddílù a dalším výchovným èinovníkùm na úrovni okresu nebo støediska je schopen se autorsky podílet na tvorbì metodické literatury

Obsah OÈK: 1) Pedagogika – teorie Znalosti filozofických základù výchovy, rùzná pojetí a teorie výchovy a vzdìlávání oèima skautingu, pedagogický optimismus a pesimismus. 2) Pedagogika – praxe Celoživotní vzdìlávání a výchova, základní pedagogické kategorie a jejich vztah (cíle, obsah, metody, formy, ...), didaktické postupy. Individuální a vìkové rozdíly, rozdíl ve výchovì chlapcù a dívek. Øešení mezních výchovných problémù a situací, konzultace s odborníky. 3) Nové pøístupy k výchovì a vzdìlávání Globální výchova, holistická výchova, prožitková pedagogika a jiné nové trendy. 4) Skautská pedagogika Uplatnìní pedagogické teorie, tradièních i nových postupù ve skautské výchovì, omezení a rizika školského pøístupu ke skautské výchovì, pøínosy a rizika uplatòovaných metod a postupù. U držitele OÈK se dále pøedpokládá obsahové i metodické zvládnutí pøíslušného oboru VZ. Forma OÈK: Doporuèené formy zkoušky: 1. Absolvence odborného kurzu nebo LŠ se spoluúèastí na tvorbì programu. 2. Pøíprava a podle možností i realizace simulaèní (nebo podobné) hry, která bude rozvíjet úèastníky z více stránek. 3. Program využívající prvkù a procesu zážitkové pedagogiky. 4. Pøíprava èásti odborné náplnì tematicky zamìøeného kurzu. 5. Úèast na VZ jako pøísedící. 6. Písemná práce v rozsahu min. 8 stran strojopisu (práce vychází z vlastního výzkumu nebo podává originální pohled na vybranou tematiku) – urèeno primárnì odborníkùm jako pøíspìvek k øešení nìjakého problému èi publikace nových poznatkù. 7. Pøeklad cizojazyèného textu týkajícího se pedagogické tematiky v rozsahu min. 6 stran strojopisu.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 66

8. Pøíprava publikace – urèeno primárnì ètenáøùm (napø. pro skautské vùdce, rovery a rangers, ...). 9. Pøíspìvky do skautských èasopisù min. po dobu jednoho roku. 10. Péèe o tématickou èást skautské knihovny (støediskové, okresní, knihovnì LŠ, aj.), sledování a poøizování novinek, zpracování seznamu knih s anotacemi, nabídka knih (v tisku, v materiá lech LŠ, na kurzech, aj.). 11. Veøejné vystoupení v celostátním nebo regionálním rozhlase, televizi, tisku, aj. 12. Rozhovor se zkoušejícím. Formu zkoušky si volí uchazeè sám po dohodì se zkoušejícím. Písemné formy však nesmí pøevažovat nad praktickými. Každý bod je zkoušen samostatnì. U forem, které pøedpokládají pùsobení na jiné osoby, je bezpodmíneènì nutná aktivní úèast zkoušejícího. Ten zabrání pøípadným chybám a rizikùm (napø. u psychoher a zážitkových aktivit). Nìkteré úkoly (napø. pøípravu hry) lze plnit i ve skupinì. Zkušební komise v tomto pøípadì upøesní požadavky. Zkušební komise mùže po uvážení uznat i jinou formu zkoušky, která zde není definována. Pøiznání OÈK na základì profesní kvalifikace nebo praxe: OÈK se pøiznává vždy zvl᚝ po jednotlivých tématických okruzích. Pøíslušný okruh OÈK je možno pøiznat èinovníkovi, který má v daném oboru odborné vzdìlání nebo se jím prokazatelnì zabývá. O své kvalifikaci èi praxi uchazeè podrobnì informuje komisi a na požádání doloží pøíslušné doklady. Náhrada zkoušky v jednotlivých tématických okruzích: K nahrazení jednoho požadavku zkoušky staèí splnit jeden vybraný bod z daného okruhu. Okruh 1) Pedagogika – teorie · VŠ vzdìlání v pedagogických oborech a uèitelství, dále kvalifikovaní uèitelé a vychovatelé s minimálnì tøíletou praxí, · publikaèní èinnost v oboru (autorství knihy, odborných èlánkù na dané téma), · úèast ve specializovaných kurzech (napø. kurzy pro výchovné poradce, aj.) – bude posuzováno individuálnì. Okruh 2) Pedagogika – praxe · VŠ vzdìlání v pedagogických oborech a uèitelství, dále kvalifikovaní uèitelé a vychovatelé s minimálnì tøíletou praxí, · publikaèní èinnost v oboru (autorství knihy, odborných èlánkù na dané téma), · úèast ve specializovaných kurzech (napø. kurzy pro výchovné poradce, aj.) – bude posuzováno individuálnì. Okruh 3) Nové pøístupy k výchovì a vzdìlávání · publikaèní èinnost v oboru (autorství knihy, odborných èlánkù na dané téma), · praxe, úèast na speciálních kurzech (bude posuzováno individuálnì). Okruh 4) Skautská pedagogika · potvrzení výchovného zpravodaje ORJ nebo oblasti o aktivní èinovnické praxi po dobu min. tøí let.

strana 67

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

OÈK Metodika skautské výchovy (MET) Cíl OÈK: Èinovník, který získá OÈK, by mìl mít takové vìdomosti, dovednosti a postoje, aby byl bez problému schopen vykonávat tyto funkce:

· · ·

lektor akcí vzdìlávání èinovníkù – je schopen pøipravit a vést vzdìlávací program ve svém oboru na akcích typu ÈK, VK, LK, LŠ odborník na úrovni støediska, okresu, kraje, ústøedí pøispívat do regionálních èi celostátních periodik nebo se autorsky podílet na tvorbì skautské literatury

Obsah OÈK: 1) Vìdomosti 1.1. Teoretické základy skautské metodiky Jedná se o výchovu dìtí navzájem, uèení aktivní èinností, výchovnou práci v malých skupinkách, týmovou práci, postupnost skautské výchovy, osobní rozvoj, službu, využití her, smysl stezky a odborek, úlohu motivace a ohodnocení (odmìny a tresty) apod. Dále jde o porozumìní pojmùm metoda, metodika a metodické zásady. 1.2. Základy pedagogiky. 1.3. Základy psychologie. 1.4. Základy sociologie, teorie vedení a organizace. 1.5. Metodika vybraného skautského oboru. 2.

1.6. Základní výchovné dokumenty Junáka. Dovednosti 2.1. Použití skautských metod v rùzných situacích 2.2. Pohotové øešení problémù a improvizace 2.3. Získávání a vyhodnocení informací (napø. výtah z textu, anotace publikace, záznam z jednání, …) 2.4. Rétorika (debata, dovednost hovoøit pøed kolektivem a to i bez pøípravy) 2.5. Písemný projev, schopnost se struènì písemnì vyjádøit 2.6. Schopnost komunikace (umìní sledovat a naslouchat) 2.7. Týmová práce

3.

2.8. Vypracování projektu Postoje 3.1. Dùvìra ve skautské metody 3.2. Odpovìdnost vychovatele, pochopení vlastní výchovné role 3.3. Ke svým úkolùm pøistupuje metodicky (cílevìdomì, uspoøádanì, organizovanì). 3.4. V každé situaci hledá použitelnou obecnou metodu

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 68

3.5. Hledání nových výchovných cest na základì získaných vìdomostí a dovedností. Snaha o zobec nìní svých zkušeností. 3.6. Individuální pøístup k jednotlivým výchovným problémùm a situacím. U držitele OÈK se dále pøedpokládá obsahové i metodické zvládnutí pøíslušného oboru ÈZ a VZ. Formy ovìøování OÈK: Seznam možných forem: 1. Zpracování celoroèního plánu oddílu (s metodickými doplòky – v rozsahu asi 6 stran strojopisu). 2. Zpracování podrobné metodiky skautské èinnosti nebo výchovného zámìru (dle vlastního výbìru, napøíè kmeny i vìkovými kategoriemi – v rozsahu asi 6 stran strojopisu). 3. Pøíprava publikace, nebo vypracování jiné písemné práce (práce vychází z vlastního výzkumu nebo podává osobní pohled na vybranou tematiku), nebo pravidelné pøispívání do skautských èasopisù. 4. Pøíprava a úèast na provedení metodického semináøe nebo pøíprava odborné náplnì vzdìlávací ho kurzu. 5. Úèast na VZ (jako zkušební komisaø MET). 6. Pohovor pøed zkušební komisí 7. Obhajoba vlastního projektu pøed zkušební komisí. Zkušební komise mùže po uvážení zvolit i jinou formu zkoušky, která zde není definována. Vlastní formu zkoušky si vybere každý zkoušející sám po dohodì se zkušební komisí. Bìhem zkoušky musí být použity aspoò dvì rùzné formy zkoušení, doporuèuje se použít jich vìtší poèet. Pøiznání OÈK na základì profesní kvalifikace nebo praxe: OÈK metodika se nepøiznává na základì žádné profesní kvalifikace ani praxe.

OÈK

Vedení oddílu (VED)

Cíl OÈK: Èinovník, který získá OÈK v oboru Vedení oddílu, by mìl mít takové vìdomosti, dovednosti a pøístupy, aby byl bez problému schopen vykonávat tyto funkce:

· odborný lektor akcí vzdìlávání èinovníkù – je schopen pøipravit a vést vzdìlávací program ve svém oboru na akcích typu LK, LŠ, VK, ÈK apod.

· odborník na úrovni støediska, okresu, kraje – je schopen metodicky pomoci pøi organizaèních

a výchovných problémech oddílù, pomoci pøi zakládání nového oddílu, pøi výbìru vùdcù a jejich zástupcù, pøi výchovì rádcù.

· výchovný zpravodaj støediska, okresu. · pravidelnì pøispívat do regionálních èi celostátních periodik nebo se autorsky podílet na tvorbì metodické literatury pro všechny vìkové kategorie.

strana 69

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

Obsah OÈK: A. Znalosti Znalosti uchazeèe musí splòovat dvojici obecných požadavkù: · Zná výchovnou problematiku dívèího i chlapeckého kmene a všech vìkových kategorií vèetnì návaznosti jednotlivých vìkových skupin. Zná dostateènì zásady ve vedení dívèích, chlapeckých i koedukovaných oddílù jednotlivých vìkových kategorií a rozdíly ve vedení tìchto oddílù. · U všech tematických okruhù je schopen svá tvrzení podrobnì zdùvodnit a vysvìtlit na konkrétních pøíkladech rùzných typù oddílù v rùzných situacích. 1) 2)

3) 4) 5)

6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) 14)

Zpùsoby vedení oddílu, družinový systém. Demokracie a vùdcovský princip, klady a zápory obou zpùsobù vedení, role obou zpùsobù vedení v Junáku (na úrovni oddílù, støedisek, okresních rad). Družinový systém – výchovný a praktický význam, jeho základní principy (vedení vrstevníky, výchova k odpovìdnosti). Zavedení družinového systému v oddílu ve standardních i zvláštních situacích (oddíly se èleny rùzných vìkových kategorií, venkovské oddíly z nìkolika obcí, …). Oddílová rada – spolupráce vùdce a oddílové rady. Plánování èinnosti oddílu na základì analýzy stavu v jednotlivých oblastech, stanovení výchovných cílù. Osobnost vùdce oddílu. Poznání sebe sama, svých pøedností i nedostatkù. Osobnostní rysy dùležité pro roli vùdce oddílu. Schopnost odhadnout jiné, vytipovat svého nástupce nebo nového vùdce pro jiný oddíl, schopnost pomoci a poradit jiným. Spolupracovníci a rádcové. Týmové role, umìní sestavit tým. Vyhledávání a pøíprava rádcù. Obsahová náplò kurzu pro rádce nebo jejich pøípravy v oddíle. Materiální a organizaèní zabezpeèení úspìšné výchovné èinnosti oddílu. Postavení oddílu ve støedisku. Klubovna, vybavení, táboøištì, kronika, oddílový èasopis, vývìska, ... Oddílové akce. Schùzky, výpravy, tábor, další akce. Plánování, organizování tìchto akcí. Oddíl a rodièe, veøejnost. Hodnocení èinnosti oddílu, zpìtná vazba. Hodnocení vlastního i cizích oddílù, rozbor výsledkù hodnocení, náprava nedostatkù. Znaky dobrého oddílu a jak k nìmu dospìt. Výchovné povinnosti vùdce støediska, výchovných zpravodajù støediskové a okresní rady. Oddíly ve zvláštních situacích (malá obec, …). Øešení konkrétních problémù. Napø.: Málo èlenù, odchod vùdce, neexistuje kronika, …

B. Zkušenosti 1) Minimálnì 3letá soustavná praxe ve vedení oddílu, pøípadnì jiná bezprostøední zkušenost s výchovou ve skautském oddíle. 2) Má dostateèné zkušenosti a poznatky z jiných oddílù než svého, má zkušenosti ze spolupráce a setkávání rùzných skautských oddílù. U držitele OÈK se dále pøedpokládá obsahové i metodické zvládnutí pøíslušného oboru VZ.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 70

Forma OÈK: Vlastní formu zkoušky si vybere každý uchazeè sám po dohodì se zkušební komisí. Každý okruh mùže být zkoušen jinou formou. Bìhem zkoušky musí být použity aspoò dvì rùzné formy zkoušení, doporuèuje se použít jich vìtší poèet. Nìkteré úkoly lze plnit i ve skupinì. Zkušební komise v tomto pøípadì upøesní požadavky. Doporuèené formy zkoušky: 1. Absolvence odborného kurzu nebo LŠ se spoluúèastí na tvorbì programu. 2. Pøíprava èásti odborné náplnì kurzu. 3. Úèast na VZ jako pøísedící. 4. Písemná práce v rozsahu min 8 stran strojopisu nebo pøíprava publikace. 5. Pøeklad cizojazyèného textu v rozsahu min. 6 stran strojopisu. 6. Pøíspìvky do skautských èasopisù min. po dobu jednoho roku. 7. Péèe o tématickou èást skautské knihovny (støediskové, okresní, knihovny, LŠ apod.), sledování a poøizování novinek, zpracování seznamu knih s anotacemi, nabídka knih (v tisku, v materiálech LŠ, na kurzech apod.). 8. Veøejné vystoupení v celostátním nebo regionálním rozhlase, televizi, tisku apod. 9. Rozhovor se zkoušejícím. Zkušební komise mùže po uvážení uznat i jinou formu zkoušky, která zde není definována. Pøiznání OÈK na základì profesní kvalifikace nebo praxe: Profesní kvalifikace, která by opravòovala k udìlení OÈK Vedení oddílu bez zkoušky, neexistuje. V konkrétních pøípadech mùže na základì prokázané praxe komise rozhodnout o prominutí nìkteré èásti zkoušky.

OÈK Organizace a právo (ORG) Cíl OÈK: Èinovník, který získá OÈK, by mìl mít takové vìdomosti, dovednosti a pøístupy, aby byl bez problému schopen vykonávat tyto funkce:

· ·

odborný lektor akcí vzdìlávání èinovníkù – je schopen pøipravit a vést vzdìlávací program ve svém oboru na akcích typu LK, LŠ, VK, ÈK apod. zkušební komisaø VZ pro obor Organizace a právo

Obsah OÈK: 1. Složení Organizaèní zkoušky 2. Praxe min. 1 rok v radì organizaèní jednotky Junáka jako volený èi jmenovaný èlen. 3. Didaktická zpùsobilost k pøednášení a zkoušení oboru Organizace a právo u VZ.

strana 71

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

U držitele OÈK se dále pøedpokládá obsahové i metodické zvládnutí pøíslušného oboru VZ. Forma OÈK: Uchazeè doloží, že složil Organizaèní zkoušku. Uchazeè doloží, že má požadovanou praxi. Uchazeè vypracuje písemnou práci v rozsahu min. 6 stran strojopisu, v níž metodicky rozpracuje jednotlivé požadavky oboru Organizace a právo pro VZ a zpracuje osnovu zkoušení tohoto oboru u VZ. Požadavky Organizaèní zkoušky – viz pøíloha A

OÈK Hospodaøení (HOS) Cíl OÈK: Èinovník, který získá OÈK, by mìl mít takové vìdomosti, dovednosti a pøístupy, aby byl bez problému schopen vykonávat tyto funkce:

· ·

odborný lektor akcí vzdìlávání èinovníkù – je schopen pøipravit a vést vzdìlávací program ve svém oboru na akcích typu LK, LŠ, VK, ÈK apod. zkušební komisaø VZ pro obor Hospodaøení

Obsah OÈK: 1. Složení Hospodáøské zkoušky. 2. Minimálnì roèní praxe jako hospodáø nebo revizor organizaèní jednotky Junáka. 3. Didaktická zpùsobilost k pøednášení a zkoušení oboru Hospodaøení u VZ. U držitele OÈK se dále pøedpokládá obsahové i metodické zvládnutí pøíslušného oboru VZ: Forma OÈK: Uchazeè doloží, že složil Hospodáøskou zkoušku. Uchazeè doloží, že má požadovanou praxi. Uchazeè vypracuje písemnou práci v rozsahu cca 6 stran strojopisu, v níž metodicky rozpracuje jednotlivé požadavky oboru Hospodaøení pro VZ a zpracuje osnovu zkoušení tohoto oboru u VZ. Požadavky Hospodáøské zkoušky – viz pøíloha A

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 72

OÈK Pøíroda a ekologie (EKO) Cíl OÈK: Èinovník, který získá OÈK, by mìl mít takové vìdomosti, dovednosti a pøístupy, aby byl bez problému schopen vykonávat tyto funkce:

·

odborný lektor akcí vzdìlávání èinovníkù – je schopen pøipravit a vést vzdìlávací program ve svém oboru na akcích typu LK, LŠ, VK, ÈK apod.

·

lektor pro odborky – je schopen vést chlapce a dívky ke splnìní odborky a posoudit jejich znalosti a schopnosti

·

odborník na úrovni støediska, okresu, kraje, ústøedí – je schopen pracovat ve funkci „ekologické ho zpravodaje“ na zvolené úrovni; poskytovat odbornou a metodickou pomoc vùdcùm oddílù, komunikovat s orgány ochrany pøírody a MŽP, s ekologickými organizacemi apod.

·

pøispívat do regionálních èi celostátních periodik nebo se autorsky podílet na tvorbì metodické literatury

Obsah OÈK: 1) Vztah èlovìka a pøírody Filozofie, historie vztahù èlovìka a pøírody, rùzné postoje èlovìka k pøírodì, ekologická etika, vztahy k pøírodì a náboženství, etické, sociální a ideové pøedpoklady pro øešení souèasné ekologické krize. 2) Praktická znalost pøírody a vztahù v pøírodì Jde o praktickou znalost organismù a objektù neživé pøírody, vztahù v pøírodì, ekosystémù, evoluce organismù. Uchazeè by mìl být zejména schopen tyto znalosti uplatnit v terénu a dokázat je srozumitelnì vysvìtlit laikùm. Zná pøírodovìdnou hodnotu a zajímavosti chránìných území ve zvoleném regionu. 3) Problémy životního prostøedí a možnosti jejich øešení Zná globální, regionální i místní problémy životního prostøedí, je schopen rozebrat jejich pøíèiny a hledat možnosti jejich øešení. V diskuzi je schopen pouèenì argumentovat proti laickým a jednostranným postojùm. 4) Obèan a životní prostøedí Uvìdomuje si svou odpovìdnost a své možnosti jako obèan. Zná dùležité zákony a mezinárodní úmluvy týkající se ochrany pøírody a životního prostøedí. Umí využít státní dotace pro skautskou èinnost, vyhledá potøebné informace. Snaží se chovat šetrnì k životnímu prostøedí. 5) Metodika, skautská praxe Bezpeènì ovládá všechny body VZ vèetnì jejich metodiky. 6) Odborné zkoušky skautek a skautù Splòuje požadavky pro tøetí stupeò aspoò tøí zvolených odborností z pøírodovìdných a ekologických odborek (tj. z odborek Znalec živé pøírody, Znalec neživé pøírody, Ekolog, Panda – jeden stupeò Pandy se poèítá jako jedna odbornost). Pøi plnìní tohoto bodu by si mìl uchazeè ovìøit i své metodické schopnosti instruktora odborek. U držitele OÈK se dále pøedpokládá obsahové i metodické zvládnutí pøíslušného oboru VZ.

strana 73

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

Forma OÈK: Vlastní formu zkoušky si vybere každý zkoušející sám po dohodì se zkušební komisí. Každý okruh mùže být zkoušen jinou formou. Bìhem zkoušky musí být použity aspoò dvì rùzné formy zkoušení, doporuèuje se použít jich vìtší poèet. Okruh 6) Odborné zkoušky skautek a skautù prokazuje uchazeè èestným prohlášením, zkoušející si mùže vyžádat doplòkový úkol èi vyzkoušet namátkou vybrané znalosti. Doporuèené formy zkoušky: 1. Uchazeè se aktivnì úèastní odborného kurzu nebo LŠ. 2. Písemná práce v rozsahu 12 stran strojopisu (práce vychází z vlastního výzkumu nebo podává originální pohled na dohodnuté téma). 3. Zpracování projektu (napø. pro výbìrové øízení MŽP). 4. Vedení celodenní nebo pùldenní pøírodovìdné exkurze pro skautské èinovníky. 5. Pøíprava námìtu a pomùcek pro rozsáhlejší a složitìjší hru, která vede k poznání pøírody, vztahù lidí a pøírody apod., podle možností i provedení a vyhodnocení hry. 6. Pøíprava publikace nebo její èásti, kapitoly (metodická pøíruèka, prùvodce k nauèné stezce, sborník ekologických her). 7. Pravidelné pøispívání do skautských èasopisù na úrovni støediska, okresu, regionu nebo celostátních po dobu jednoho roku. 8. Podíl na pøípravì a vedení skautského ekologického semináøe. 9. Rozhovor se zkoušejícím. 10. Podíl na pøípravì tematicky zamìøeného celodenního programu na velké akci (typu Fénix, Jamboree, Bambiriáda, ...). 11. Veøejné vystoupení v celostátním nebo regionálním rozhlase, televizi, tisku. 12. Podíl na pøípravì odborné náplnì tematicky zamìøeného kurzu. 13. Péèe o tématickou èást skautské knihovny (støediskové, okresní, knihovny LŠ), sledování a poøizování novinek, zpracování seznamu knih s anotacemi, nabídka knih (v tisku, v materiálech LŠ, na kurzech). 14. Úèast na VZ, spolupráce se zkoušejícím. 15. Úèast na vùdcovském kurzu, pøíprava a vedení programu, který pøipraví uchazeèe ke složení zkoušky v oboru pøíroda a ekologie. Zkušební komise mùže po uvážení uznat i jinou formu zkoušky, která zde není definována. Pøiznání OÈK na základì profesní kvalifikace nebo praxe: OÈK se takto pøiznává vždy zvl᚝ po jednotlivých tématických okruzích – tedy nikoli OÈK jako celek najednou. V zásadì je možné pøiznat pøíslušný okruh OÈK èinovníkovi, který má v daném oboru odborné vzdìlání nebo se jím prokazatelnì zabývá. Následující pøehled slouží spíše pro orientaci, zdaleka není vyèerpávající – záleží vždy na posouzení zkušební komise. Dùležité je, aby uchazeè o své kvalifikaci èi praxi podrobnì informoval komisi a na požádání doložil pøíslušné doklady. Náhrada zkoušky v jednotlivých tématických okruzích: K nahrazení jednoho požadavku zkoušky staèí splnit jeden vybraný bod z daného okruhu.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 74

ad 1) Vztah èlovìka a pøírody: · VŠ vzdìlání v jednom z následujících oborù: filozofie, historie, teologie, sociologie · publikaèní èinnost v oboru (autorství knihy, odborných èlánkù na dané téma, které vyšly v celostátním periodiku) ad 2) Praktická znalost pøírody a vztahù v pøírodì: · VŠ vzdìlání v nìkterém biologickém oboru nebo lesnictví · odborní pracovníci správ CHKO a NP, orgánù ochrany pøírody, muzeí · lesníci · publikaèní èinnost v oboru (autorství knihy, odborných èlánkù na dané téma, které vyšly v celostátním periodiku) ad 3) Problémy životního prostøedí a možnosti jejich øešení: · VŠ vzdìlání v jednom z následujících oborù: chemické obory, meteorologie, ochrana životního prostøedí · odborní pracovníci orgánù ochrany pøírody, MŽP · pracovníci v oblasti EIA apod · publikaèní èinnost v oboru (autorství knihy, odborných èlánkù na dané téma, které vyšly v celostátním periodiku) ad 4) Obèan a životní prostøedí: · VŠ vzdìlání v jednom z následujících oborù: právo, ochrana životního prostøedí · odborní pracovníci orgánù ochrany pøírody, MŽP · èlenové okresních a mìstských zastupitelstev, pracovníci ve státní správì · publikaèní èinnost v oboru (autorství knihy, odborných èlánkù na dané téma, které vyšly v celostátním periodiku) ad 5) Metodika, skautská praxe: · publikaèní èinnost v oboru (autorství knihy, metodických èlánkù na dané téma, které vyšly ve skautských èasopisech) · prokazatelná skautská praxe v oboru

OÈK Táboøení (TAB) Cíl OÈK: Èinovník, který získá OÈK, by mìl mít takové vìdomosti, dovednosti a pøístupy, aby byl bez problému schopen vykonávat tyto funkce:

· ·

odborný lektor akcí vzdìlávání èinovníkù – je schopen pøipravit a vést vzdìlávací program ve svém oboru na akcích typu LK, LŠ, VK, ÈK apod. odborník na úrovni støediska, okresu, kraje, ústøedí – je schopen pracovat ve funkci „poradce pro táboøení“ na zvolené úrovni; poskytovat odbornou a metodickou pomoc vùdcùm oddílù – lektor pro odborky.

strana 75

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

·

pøispívat do regionálních èi celostátních periodik nebo se autorsky podílet na tvorbì metodické literatury

Obsah OÈK: 1) Vývoj táboøení z historického hlediska. Zná historicky vývoj táboøení a táborových staveb, jejich konstrukci a úèel a je schopen srozumitelnou formou vysvìtlit rozdíly v konstrukci, úèelu a použití. 2) Praktická ukázka Jde o teoretickou i praktickou znalost stavby rùzných typù stanù a táborových staveb.Uchazeè by mìl být zejména schopen tyto znalosti uplatnit v terénu a dokázat je srozumitelnì vysvìtlit laikùm. Dokáže vysvìtlit bezpeènostní rizika provozu tábora a vybraného místa pro táboøení. 3) Architektura a stavba tábora Zná rùzné zpùsoby uspoøádání táborù, jejich estetickou i praktickou stránku, zaèlenìní tábora do krajiny. Ví a umí vysvìtlit a zdùvodnit, v jakém poøadí se staví jednotlivé táborové stavby. 4) Výbava a výstroj Sleduje vývoj a novinky na trhu s výbavou a výstrojí jednotlivce, družiny a oddílu pro skautskou èinnost, je schopen poradit vhodný nákup výstroje a výbavy jednotlivci a oddílu pro plánovanou akci èi doplnìní výbavy oddílu a je schopen vysvìtlit základní rozdíly v rùzných druzích materiálù a jejich vlastností. 5) Typy táborù, jejich zabezpeèení a provoz Dokáže vysvìtlit rozdíly mezi rùznými typy táborù (stálý, putovní, vodácký, zimní) rozdíly v zabezpeèení, bezpeènosti a výbavì. Metodicky dokáže seznámit s postupem pøi výbìru táboøištì, povolení tábora, hlášení tábora, povolení hygienika a další harmonogram pøípravy a vedení tábora. Ví a umí nauèit, jak tábor zajistit po provozní a organizaèní stránce. Zná zpùsoby a možnosti stravování na táboøe, zásobování potravinami a pitnou vodou, uskladnìní potravin, likvidace odpadkù. 6) Právní pøedpisy Zná a pøijatelnou formou dokáže seznámit ostatní s právními pøedpisy souvisejícími s táboøením ve volné pøírodì a hygienickými pøedpisy. Zejména zákon o ochranì pøírody a krajiny 114/1992 Sb., Zákon o lesích 289/1995 Sb. a Vyhlášky MZ ÈR 185/1990 Sb. a 445/1992 Sb. 7) Program a vedení skautského tábora Dokáže sám pøipravit kvalitní program libovolného typu skautského tábora (stálý, putovní, zimní). Ostatním dokáže vysvìtlit a pøedvést, jak takový program pøipravit. Ví a umí nauèit, jak pøizpùsobit program tábora neoèekávaným podmínkám. 8) Metodika VZ Dokonale ovládá pøíslušné body VZ, je schopen provést pøednášku na VK a pøipravit èekatele ke zkoušce. Je schopen být èlenem zkušební komise a objektivnì zkoušet. U držitele OÈK se dále pøedpokládá obsahové i metodické zvládnutí pøíslušného oboru VZ. Forma OÈK: Vlastní formu zkoušky si vybere každý zkoušející sám po dohodì se zkušební komisí. Každý okruh mùže být zkoušen jinou formou. Bìhem zkoušky musí být použity aspoò dvì rùzné formy zkoušení, doporuèuje se použít jich vìtší poèet. Zkušební komise si mùže vyžádat doplòkový úkol èi vyzkoušet namátkou vybrané znalosti.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 76

Doporuèené formy zkoušky: 1. Uchazeè se aktivnì úèastní odborného kurzu nebo LŠ. 2. Písemná práce v rozsahu min. 6 stran strojopisu (práce vychází z vlastního výzkumu nebo podává originální pohled na vybranou tematiku). 3. Zpracování projektu (napø. pro výbìrové øízení MŠMT). 4. Veøejné vystoupení v celostátním nebo regionálním rozhlase, televizi, tisku. 5. Pøíprava odborné náplnì tematicky zamìøené akce (semináø, ÈLK, VLK, LK, ...). 6. Péèe o tématickou èást skautské knihovny (støediskové, okresní, knihovny LŠ), sledování a poøizování novinek, zpracování seznamu knih s anotacemi, nabídka knih (v tisku, v materiálech LŠ, na kurzech). 7. Úèast na VZ, spolupráce se zkoušejícím. 8. Úèast na VK, pøíprava a provedení pøednášky na téma Táboøení nebo individuální pøíprava èekatele na VZ. 9. Zorganizování nebo podíl na pøípravì expedice do extremních podmínek (divoká pøíroda, velehorská expedice, výprava do polární oblasti apod.). 10. Zpracování metodické pøíruèky pro urèitou cílovou skupinu (napø. pro rovery, pro rodièe, …). 11. Jako pøednášející (lektor) na odborném semináøi (napø. Šikovné ruce). 12. Pøíprava ukázkových (nebo nutných) táborových staveb na veøejných a propagaèních akcích (Fénix, Bambiriáda, …). 13. Praktická zkouška. Zkušební komise mùže po uvážení uznat i jinou formu zkoušky, která zde není definována. Další podmínky OÈK: Osobní úèast alespoò na tøech táborech stanového typu v odpovìdné funkci (vùdce tábora, zástupce vùdce) nebo jiné podobné akci uznané dle uvážení zkušební komise. Pøiznání OÈK na základì profesní kvalifikace nebo praxe: Profesní kvalifikace, která by opravòovala k udìlení OÈK Táboøení bez zkoušky, neexistuje. V konkrétních pøípadech mùže na základì prokázané praxe komise rozhodnout o prominutí nìkteré èásti zkoušky.

OÈK Kultura a estetika (EST) Cíl OÈK: Èinovník, který získá OÈK, by mìl mít takové vìdomosti, dovednosti a postoje, aby byl bez problémù schopen vykonávat tyto funkce:

· · · ·

odborný lektor akcí vzdìlávání èinovníkù – je schopen pøipravit a vést vzdìlávací program ve svém oboru na akcích typu LK, LŠ, VK, ÈK apod. lektor pro odborky – je schopen vést chlapce a dívky ke splnìní odborky a posoudit jejich znalosti a schopnosti dokáže poskytnout metodickou pomoc vùdcùm oddílù a dalším výchovným èinovníkùm minimálnì na úrovni okresu je schopen se autorsky podílet na tvorbì metodické literatury

strana 77

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

Obsah OÈK: 1. Prakticky ovládá jeden obor estetické èinnosti (hudba, divadlo, literatura, film, výtvarné umìní, …). 2. Umí najít vhodné spolupracovníky (umìlce, …). 3. Splòuje požadavky pro tøetí stupeò aspoò tøí zvolených odborností z kulturních a umìleckých odborek. Pøi plnìní tohoto bodu by si mìl uchazeè ovìøit i své metodické schopnosti instrukto ra odborek. 4. Bezpeènì ovládá metodiku výuky a zkoušení svého oboru u VZ. 5. Umí po estetické stránce zajistit vzdìlávací akci (výzdoba, kulturní program, …). 6. Má dostateèný pøehled o kultuøe a historii zvoleného regionu. U držitele OÈK se dále pøedpokládá obsahové i metodické zvládnutí pøíslušného oboru VZ. Forma OÈK: Doporuèené formy zkoušky: 1. Pøíprava èásti odborné náplnì tematicky zamìøeného kurzu nebo tématu kultura a estetika pro vùdcovský kurz nebo vùdcovský LK. 2. Úèast na VZ jako pøísedící, zpracování koncepce zkoušení oboru kultura a estetika. 3. Pøedloží vlastní práce z vybraného oboru umìlecké èinnosti nebo pøipraví pøedstavení. 4. Písemná práce v rozsahu min. 8 stran strojopisu (práce vychází z vlastního výzkumu nebo podává originální pohled na vybranou tematiku) – urèeno primárnì odborníkùm jako pøíspìvek k øešení nìjakého problému èi publikace nových poznatkù. 5. Pøeklad cizojazyèného textu týkajícího se kulturní a estetické tematiky v rozsahu min. 6 stran strojopisu. 6. Pøíprava publikace – urèeno primárnì ètenáøùm (napø. pro skautské vùdce, rovery a rangers, ...). 7. Pøíspìvky do skautských èasopisù min. po dobu jednoho roku. 8. Péèe o tématickou èást skautské knihovny (støediskové, okresní, knihovnì LŠ, apod.), sledová ní a poøizování novinek, zpracování seznamu knih s anotacemi, nabídka knih (v tisku, v materiálech LŠ, na kurzech, apod.). 9. Veøejné vystoupení v celostátním nebo regionálním rozhlase, televizi, tisku, apod. 10 Rozhovor se zkoušejícím. Téma „3) Splòuje požadavky pro tøetí stupeò aspoò tøí zvolených odborností z kulturních a umìleckých odborek“ prokazuje uchazeè èestným prohlášením, zkoušející si mùže vyžádat doplòkový úkol èi vyzkoušet namátkou vybrané znalosti. Formu zkoušky si volí uchazeè sám po dohodì se zkoušejícím s tím, že pøi zkoušení budou použity aspoò tøi rùzné formy. Nìkteré úkoly lze plnit i ve skupinì. Zkušební komise v tomto pøípadì upøesní požadavky. Zkušební komise mùže po uvážení uznat i jinou formu zkoušky, která zde není definována. Pøiznání OÈK na základì profesní kvalifikace nebo praxe: OÈK kultura a estetika se nepøiznává na základì žádné profesní kvalifikace ani praxe.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 78

OÈK Tìlesná výchova a sport (TVS) Pøáli bychom si, aby TV nebyla chápána jako jedna dvanáctina vùdcovské zkoušky, ale jako souèást životního stylu. Proto doporuèujeme, aby souèástí zkoušky byla vždy i praktická èást. Cíl OÈK: Èinovník, který získá OÈK, by mìl mít takové vìdomosti, dovednosti a pøístupy, aby byl bez problému schopen vykonávat tyto funkce:

· · · ·

odborný lektor akcí vzdìlávání èinovníkù – je schopen pøipravit a vést vzdìlávací program ve svém oboru na akcích typu LK, LŠ, VK, ÈK apod. lektor pro odborky – je schopen vést chlapce a dívky ke splnìní odborky a posoudit jejich znalosti a schopnosti odborník na úrovni støediska, okresu, kraje. pøispívat do regionálních èi celostátních periodik nebo se autorsky podílet na tvorbì metodické literatury

Obsah OÈK: I. Teoretické znalosti A. Povinné body 1. Základy didaktiky atletiky (bìh, skok, hod). 2. Základy didaktiky gymnastiky (akrobacie, pøeskok, hrazda, šplh). 3. Základy didaktiky sportovních her. 4. Základy didaktiky plavání (kraul, prsa). 5. Základní didaktické pokyny ve zdravotní tìlesné výchovì. 6. Fyzická aktivita s ohledem na vìk a pohlaví. 7. Strava a fyzická zátìž, zdroje energie pro zátìž, pitný režim. 8. Únava, její druhy a zpùsoby odstraòování, rekondice, regenerace, rehabilitace. 9. Oslabení dýchacího aparátu, oslabení srdeènì cévní a metabolické. 10. Zásady bezpeènosti a používání materiálu v tìlocviènì, na høišti, ve volné pøírodì, na vodì, na horách, v zimì. 11. Základní zásady pøi pìším putování. 12. Záchrana tonoucího (ze bøehu, z plavidla, ve vodì). 13. Zásady hygieny pøi sportovních èinnostech. 14. Pravidla sportù vykonávaných v oddílu nebo ve støedisku (atletika, plavání, orientaèní bìh, lyžování, kopaná, volejbal, hokej, softbal) a schopnost jejich provádìní v improvizovaných podmínkách (jiné rozmìry høištì, menší poèet hráèù, …). 15. Základní herní systémy soutìží a turnajù, jejich pøíprava a organizace. 16. Základní metody mìøení a vyhodnocování tìlesné zdatnosti. B. Výbìrové body 17. Základní zásady pøi vodáckém putování – letní. 18. Základní zásady pøi cyklistickém putování – letní. 19. Základy didaktiky lyžování (bìh, sjezd) – zimní. 20. Jiný zvolený výbìrový bod (po dohodì se zkušební komisí).

strana 79

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

II. Praktické dovednosti A. Povinné body 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Plavání (kraul, prsa, šlapání vody). Záchrana tonoucího (ze bøehu, z plavidla, ve vodì). Gymnastika (akrobacie, pøeskok, hrazda, šplh) a cvièení v pøírodì. Ranní rozcvièka, poøadová cvièení, drobné pohybové hry (práce s cviènou družinou). Míèové hry (ovládá dvì míèové hry dle vlastního výbìru). Zásoba drobných pohybových her a cvikù pro ranní rozcvièky.

B. Výbìrové body 7. Ovládání kanoe a pramice nebo raftu – letní . 8. Ovládání kola, jeho výbìr pøi nákupu, opravy – letní. 9. Bìžecké a sjezdové lyžování – zimní. 10. Bruslení – zimní. 11. Jiný zvolený výbìrový bod (po dohodì se zkušební komisí). Z výbìrových bodù v teoretické i praktické èásti vybírá uchazeè vždy dva tak, aby jeden byl letní a druhý zimní. U držitele OÈK se dále pøedpokládá obsahové i metodické zvládnutí pøíslušného oboru VZ. Forma OÈK: Absolvování kurzu, který probìhne formou letního a zimního víkendu, pøièemž obì èásti budou zakonèeny praktickou i teoretickou zkouškou. Komise mùže zvolit i jinou formu ovìøení znalostí a dovedností uchazeèe. Pøiznání OÈK na základì profesní kvalifikace nebo praxe: Všem èlenùm Junáka se složenou VZ, kteøí splòují jednu z následujících podmínek:

· · · · ·

absolventùm studia TV pro II. stupeò ZŠ a pro SŠ, vysokoškolským uèitelùm TV, uèitelùm I. stupnì ZŠ se specializací TV, aktivnì pùsobícím trenérùm a cvièitelùm ÈSTV, ÈOS, ZRTV apod. v úrovni I. – III. tøídy, absolventùm VŠ studia rekreologie.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 80

OÈK Písemná práce + Mluvený projev (PIP + RET) Cíl OÈK: Èinovník, který získá OÈK, by mìl mít takové vìdomosti, dovednosti a postoje, aby byl bez problémù schopen vykonávat tyto funkce:

· · ·

odborný lektor akcí vzdìlávání èinovníkù – je schopen pøipravit a vést vzdìlávací program ve svém oboru na akcích typu LK, LŠ, VK, ÈK apod. dokáže poskytnout metodickou pomoc vùdcùm oddílù a dalším výchovným èinovníkùm minimálnì na úrovni okresu je schopen se autorsky podílet na tvorbì metodické literatury

Obsah OÈK: 1. Prakticky ovládá dùležitá pravidla a zásady mluveného projevu, sám dokáže pøednést bezchyb ný proslov. 2. Má pøehled o odborné literatuøe z oboru rétorika. 3. Ví, co je neverbální komunikace, dokáže jejích prvkù používat pøi svých proslovech. 4. Je schopen øídit diskuzi. 5. Je schopen zaznamenat hlavní myšlenky proslovu nìkoho jiného nebo poøídit zápis z jednání. 6. Zná základní slohové formy a umí je prakticky použít. 7. Dokáže napsat ètivou a srozumitelnou úvahu èi esej na jakékoliv téma, které ovládá po vìcné stránce. 8. Zná základní strukturu odborné písemné práce, umí ji prakticky použít. 9. Zná pravidla citace odborné literatury, je schopen bezchybnì sestavit její seznam. 10. Umí pøipravit poznámkový aparát k textu. 11. Má dostateèné metodické schopnosti pro vedení programu o písemné práci a rétorice na VK a VLK. 12. Umí zorganizovat a øídit obhajobu písemné práce. Forma OÈK: Doporuèené formy zkoušky: 1. Pøíprava èásti odborné náplnì tematicky zamìøeného kurzu nebo tématu rétorika a písemná práce pro vùdcovský kurz nebo vùdcovský LK. 2. Úèast na VZ jako pøísedící. 3. Rozhovor se zkoušejícím. 4. Písemná práce v rozsahu min. 30 stran strojopisu (práce vychází z vlastního výzkumu nebo podává originální pohled na vybranou tematiku) – urèeno primárnì odborníkùm jako pøíspìvek k øešení nìjakého problému èi publikace nových poznatkù. 5. Pøíprava publikace – urèeno primárnì ètenáøùm (napø. pro skautské vùdce, rovery a rangers, ...). 6. Pøíspìvky do skautských èasopisù min. po dobu jednoho roku. 7. Rétorické vystoupení na skautském shromáždìní – referát na snìmu, proslov pøi skautské slavnosti, proslov pøi zahájení LŠ apod. 8. Veøejné rétorické vystoupení – pøednáška pøed veøejností, slavnostní projev, referát atd. 9. Veøejné vystoupení v celostátním nebo regionálním rozhlase èi televizi.

strana 81

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

Formu zkoušky si volí uchazeè sám po dohodì se zkoušejícím, je vždy nutné použít nìkolik rùzných forem tak, aby byl ovìøen celý rozsah zkoušky (písemný i mluvený projev). Zkušební komise mùže po uvážení uznat i jinou formu zkoušky, která zde není definována. Pøiznání OÈK na základì profesní kvalifikace nebo praxe: Vzhledem k tomu, že OÈK pro písemnou práci a mluvený projev je spoleèná, zkušební komise musí ovìøit schopnosti uchazeèe jak v oblasti mluveného, tak psaného projevu. Schopnosti v oblasti psaného projevu lze uznat na základì profesní kvalifikace èi praxe: Spisovatelùm, autorùm nauèné a populárnì – nauèné literatury. Uèitelùm èeského jazyka na školách všech stupòù. Píšícím novináøùm. Všem vysokoškolským uèitelùm, kteøí mají praxi ve vedení diplomových prací. Vìdeckým a odborným pracovníkùm, kteøí publikují výsledky své práce v odborných èasopisech. Schopnosti v oblasti mluveného projevu lze uznat na základì profesní kvalifikace èi praxe: Èinovníkùm, kde souèást jejich profese èi vzdìlání je rétorická prùprava a praxe, napø.: herci, recitátoøi, øeèníci, kazatelé, psychologové apod.

Øád pro vzdìlávání èinovnic a èinovníkù

strana 82