Junák svaz skautů a skautek ČR Organizace a právo pro čekatelské zkoušky Michal Prauzek - Kolja Ostrava

Junák – svaz skautů a skautek ČR

Organizace a právo pro čekatelské zkoušky

Michal Prauzek - Kolja Ostrava

Obsah OBSAH .........................................................................................................................................................................2 ÚVOD ...........................................................................................................................................................................3 1 SYSTÉM PRÁVA A JEHO DEFINICE ................................................................................................................4 1.1 DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ.........................................................................................................4 1.2 PRÁVNÍ ŘÁD ČR...............................................................................................................................4 1.3 PRÁVNÍ SYSTÉMY.............................................................................................................................4 1.4 SYSTÉM ČESKÉHO PRÁVA ................................................................................................................4 1.5 PŘÍSLUŠNOST SOUDŮ .......................................................................................................................5 2 ÚMLUVA O PRÁVECH DÍTĚTE.........................................................................................................................6 3 LESNÍ ZÁKON. ZÁKON O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY....................................................................8 3.1 ZÁKON Č. 289/1995 SB. O LESNÍM POROSTU.....................................................................................8 3.2 ZÁKON Č. 114/1992 SB. O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY ................................................................8 4 TRESTNĚ PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST.................................................................................................................9 4.1 TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY ...........................................................................................................9 4.2 MATERIÁLNÍ ZNAKY TRESTNÉHO ČINU ............................................................................................9 4.3 FORMÁLNÍ ZNAKY TRESTNÉHO ČINU................................................................................................9 4.4 PODMÍNKY TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI ................................................................................................9 4.5 OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ TRESTNOST .............................................................................................10 4.6 TRESTÁNÍ MLADISTVÝCH ...............................................................................................................10 5 PRÁVNÍ SUBJEKTIVITA ...................................................................................................................................11 5.1 SUBJEKTY PRÁVA...........................................................................................................................11 5.2 ÚČASTNÍCI PRÁVNÍCH VZTAHŮ ......................................................................................................11 6 SYSTÉM SKAUTSKÝCH PŘEDPISŮ, ORGANIZAČNÍ ÚROVNĚ JUNÁKA.............................................12 6.1 STRUKTURA JUNÁKA .....................................................................................................................12 6.2 SNĚM SRJ ......................................................................................................................................13 6.3 RADA STŘEDISKA ..........................................................................................................................16 6.4 SYSTÉM SKAUTSKÝCH PŘEDPISŮ....................................................................................................18 6.5 NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PŘEDPISY .............................................................................................................18 6.6 VZDĚLÁVÁNÍ V JUNÁKU ................................................................................................................20 7 KONTROLNÍ OTÁZKY ......................................................................................................................................24


Strana 2

Úvod Tento materiál by měl pomoci uchazeči, který má zájem složit čekatelskou zkoušku z oboru organizace a právo. Pro prostudování tohoto materiálu bude čtenář znát základní pojmy z organizace a práva. Materiál je koncipován jako pomocné podklady k přednášce. Není cílem aby všechny údaje a citace čtenář znal. Pevně věřím, že tento materiál pomůže každému zájemci, který má potřebu si ujasnit pojmy z organizačního a právního sektoru ve skautské praxi. Autor

V Ostravě 7.7.2008 5. upravené vydání Autor: Ing. Michal Prauzek


Strana 3

1 Systém práva a jeho definice 1.1 Definice základních pojmů Právo – jsou závazná pravidla chování, která jsou vydávána státními orgány a jsou vynutitelná státní mocí. Stát – je veřejná moc, která prostřednictvím práva stabilizuje poměry ve společnosti tím, že spojuje zájmy jednotlivce a skupiny. Veřejná moc •

Zákonodárná (parlament), dolní komora = poslanecká sněmovna, 200 poslanců, horní komora = senát, 81 senátorů.

•

Výkonná = vláda + prezident republiky

•

Soudní (je nezávislá na předchozích dvou)

1.2 Právní řád ČR Právo psané = a) Ústava, ústavní zákony b) Zákony c) Vládní nařízení d) Vyhlášky ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy e) Obecně závazné vyhlášky obcí a krajů f) Nařízení obcí a krajů Pokud vyjde zákon odporující ústavě, podobně jako by vyšlo vládní nařízení odporující zákonu, tak odporující zařízení resp. zákon platí až do té doby, než o jeho platnosti rozhodne ústavní soud. Platnost zákona – datum vydání v sbírce zákonů. Účinnost zákona – datum uvedené na konci zákona, od tohoto data se musí zákon dodržovat. Pokud není datum uvedeno, tak je to 15. den ode dne vydání ve sbírce zákonů. Zákon novější automaticky ruší zákon předchozí. Zpětná působnost – je vlastnost, kdy zákon se vztahuje na případy v době, v které ještě nebyl vydán. Zpětná působnost je jenom výjimečná, prakticky neexistuje.

1.3 Právní systémy • • •

kontinentální (systém psaného práva, soudce právo nalézá), angloamerický (soudce právo tvoří - precedent), tradiční (islámský a další).

1.4 Systém českého práva Právním řádem ČR je systém platných právních předpisů ČR. • •

jde o obsahové uspořádání právních předpisů do příslušného právního odvětví každé právní odvětví je soubor obsahově příbuzných zákonů, vládních nařízení a vyhlášek (nejdůležitější formální pramen odvětví – příslušný zákon)


Strana 4

1.5 Příslušnost soudů Okresní soud •

K řízení v prvním stupni jsou zásadně příslušné okresní soudy s výjimkami uvedenými v zákoně.

•

V řízení rozhoduje buď jediný soudce (samosoudce), nebo 3 členný senát předseda je soudce z povolání a 2 přísedící (např. ze zákona věci pracovněprávní). Krajský soud •

Krajský soud rozhoduje v prvním stupni ve věcech přesně vymezených v zákoně (např. o nárocích vycházejících z autorského zákona, ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky, v řízení konkursním a vyrovnacím atd. zejména v obchodních věcech).

•

V druhém stupni působí jako odvolací soud k soudu okresnímu.

•

V řízeních prvního stupně, rozhoduje samosoudce, v řízeních 2. stupně rozhoduje senát složený se 3 soudců z povolání. Vrchní soud •

Rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutích krajského soudu ve věcech, kde krajský soud rozhodoval jako soud první instance. Nejvyšší soud •

Rozhoduje o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti rozhodnutí krajských soudu nebo vrchních soudů, které rozhodovaly jako soudy odvolací.

•

Vrchní a nejvyšší soud rozhodují vždy v senátech složených ze 3 soudců. Výjimku tvoří rozhodování o dovolání proti rozhodnutí vrchního soudu, kdy jedná a rozhoduje senát složený z předsedy a 4 soudců.


Strana 5

2 Úmluva o právech dítěte Úmluva o právech dítěte (zkrácené znění) Úmluva o právech dítěte byla jednohlasně schválena Valným shromážděním OSN v listopadu 1989.V únoru 1991 se k ní přihlásila tehdejší Československá federativní republika. Po rozpadu federace přijala úmluvu i Česká republika. Podpisem úmluvy se stát zavazuje, že bude respektovat a zabezpečovat práva stanovená úmluvou, a to každému dítěti, bez jakékoliv diskriminace. Podle této úmluvy je dítětem každý lidský tvor do 18 let, pokud není věk dospělosti stanoven jinak zákony té země. Ustanovení úmluvy mají vyšší právní moc, nežli zákony domácí, jsou tedy "platnější". Podpisem úmluvy se stát zavázal, že bude tuto úmluvu nejen dodržovat, ale že bude o ní informovat nejen děti, ale i celou veřejnost a že se jí bude řídit ve všech záležitostech, které se týkají dětí. Práva dítěte daná Úmluvou: Každé dítě má právo na život, na jméno, na státní příslušnost. Pokud je to možné, má každé dítě právo znát své rodiče a má právo na jejich péči. Má právo stýkat se s oběma rodiči. Každé dítě má právo svobodně vyjadřovat své názory (v mezích slušnosti) a to na všechny záležitosti, které se jej týkají.Názorům dítěte se musí věnovat patřiční pozornost. Dítě má právo na svobodu projevu. Každé dítě má právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky bez ohledu na hranice. Každé dítě má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství, má právo se sdružovat a pokojně shromažďovat. Žádné dítě nesmí být vystaveno svévolnému zasahování do svého soukromého života, rodiny, domova, korespondence. Nesmí být vystaveno útokům na svou čest a pověst. Stát činí všechna opatření k ochraně dětí před tělesným či duševním násilím,urážením či zneužíváním, trýzněním či vykořisťováním. Každé dítě má právo na zdraví a na životní úroveň nezbytnou pro jeho tělesný, duševní, duchovní, mravní a sociální rozvoj. K tomu činí stát opatření k zajištění lékařské a zdravotní péče, k potírání nemocí a podvýživy, k tomu, aby všechny děti měly dostatek výživné stravy a čisté pitné vody. Rodiče jsou odpovědni za to, aby v rámci svých schopností a možností svým dětem takovou životní úroveň zajistili. Každé dítě má právo na vzdělání. Stát zavádí pro všechny děti bezplatné a povinné základní vzdělání, podněcuje střední vzdělání, zpřístupňuje vysokoškolské vzdělání pro všechny, a to podle jejich schopností. Zpřístupňuje informace a poradenskou službu v oblasti odborného vzdělání.


Strana 6

Kázeň ve škole musí být zajišťována způsobem slučitelným s lidskou důstojností dítěte. Výchova má směřovat k rozvoji osobnosti, k posilování úcty k lidským právům a základním svobodám,k posilování úcty k rodičům, národním hodnotám své země a jiných civilizací, k přípravě dítěte na život ve svobodné společnosti v duchu míru, přátelství, snášenlivosti a rovnosti národů,etnických, národnostních a náboženských skupin. Děti z národnostních menšin mají právo užívat vlastní jazyk a praktikovat vlastní náboženství. Duševně, tělesně či smyslově postižené dítě má právo prožívat plného života tak, aby byla respektována jeho důstojnost a aby se rozvíjela jeho osobnost. Má právo na zvláštní péči, na přístup ke vzdělání a odborné přípravě tak, aby se mohlo co nejlépe účastnit života a práce ve společnosti. Každé dítě má právo na odpočinek a volný čas, na svobodnou účast v kulturním životě a umělecké činnosti. Každé dítě má právo na ochranu před hospodářským vykořisťováním, před vykonáváním jakékoliv práce, která je pro ně nebezpečná, před užíváním narkotických a psychotropních látek,před sexuálním zneužíváním. Dítě nesmí být používáno k pornografii,musí být chráněno před únosem,nesmí s ním být obchodováno, nesmí být mučeno či podrobováno jakémukoliv týrání,ponižujícímu zacházení a trestání. Za trestné činy nebude osobám mladším 18ti let ukládán trest smrti a trest doživotí bez možnosti předčasného propuštění. Každé dítě obžalované z porušení trestního zákona musí být považováno za nevinné do doby, kdy je podle zákona prokázána jeho vina nezávislým soudem.


Strana 7

3 Lesní zákon. Zákon o ochraně přírody a krajiny 3.1 zákon č. 289/1995 Sb. o lesním porostu •

upravuje obecné používání lesů. To znamená, že každý má právo do lesa volně vstupovat a volně se v něm pohybovat, sbírat pro svou potřebu lesní plody a volně položenou klest, to vše pochopitelně za předpokladu, že v lese nebude rušit zvěř, poškozovat porost atd.

•

často se setkáváme s tím, že u mnohých lesů nacházíme cedule s nápisem „Soukromý pozemek – vstup zakázán!“

•

takovéto cedule či jiné jsou právně neúčinné, stejně tak si majitel lesa nemůže les oplotit proto, aby mu tam nevstupoval nikdo jiný

•

zakázat nebo omezit vstup do lesa může pouze obecní nebo okresní úřad, např. z důvodu zvýšeného výskytu vztekliny apod. Rovněž tak obdobná pravidla platí např. v lesních školkách, oborách, v lesích, ve kterých je vojenské nebo vodárenské ochranné pásmo apod. V takový případech je nutné tyto zákazy a omezení respektovat.

•

to však neznamená, že můžeme v lesích s dětmi volně tábořit, pořádat různé hry či závody. Na toto se totiž obecné užívání lesa, které je popsáno v předchozím textu, nevztahuje. Záleží tedy vždy na tom, jak se dohodneme s majitelem.

•

dle § 20 odst. 2 – nelze rozdělávat a udržovat otevřený oheň v blízkosti lesa (min 50 metrů)

3.2 zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny •

tento zákon vychází z předpokladu, že chráněné jsou všechny druhy rostlin a živočichů vyjma případů stanovených zvláštními předpisy. Zákon dále vymezuje kategorie zvlášť chráněných území (např. národní parky, chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace aj.), pro které stanoví zvláštní režim

•

pro nás je podstatné to, že v těchto zvlášť chráněných územích platí různá omezení, která bývají podrobně vymezena v návštěvních řádech

•

pro mnohé činnosti v těchto zvláště chráněných územích je třeba povolení orgánu ochrany přírody, kterým bývá odbor životního prostředí příslušného okresního úřadu

•

prováděcí předpisy k zákonu vypočítávají všechny druhy rostlin a živočichů, které jsou zvláště chráněny a které nemůžeme např. volně trhat, přesazovat, hubit apod.

•

porušení tohoto zákona je postiženo jako přestupek vysokou pokutou, v případě závažnějšího porušení může jít i o trestný čin.


Strana 8

4 Trestně právní odpovědnost 4.1 Trestné činy a přestupky Porušení našeho právního řádu kvalifikujeme jako trestné protispolečenské jednání, které musí být ze strany státu sankcionováno. Toto jednání má dvě formy: • •

trestné činy – nejzávažnější a nejnebezpečnější formy protispolečenské trestné činnosti přestupky - tj. společensky méně nebezpečná forma protispolečenského jednání

Trestný čin je jednání nebezpečné pro společnost, jehož znaky jsou uvedeny ve zvláštní části trestního zákona. Obecná část trestního zákona obsahuje základní podmínky trestní odpovědnosti a další společná ustanovení týkající se všech druhů trestných činů.

4.2 Materiální znaky trestného činu Aby jednání občana mohlo být státem trestáno, musí být splněny tyto podmínky: •

Jednání občana ohrožuje zájmy společnosti a v důsledku toho je společensky nebezpečné (protispolečenské). Trestným činem není jednání , jehož nebezpečnost pro společnost je nepatrná.

•

Stupně nebezpečnosti pro společnost určují ustanovení trestního zákona (mimořádně vysoký, velmi vysoký, menší, malý, nepatrný, konkrétní stupeň nebezpečnosti spáchaného činu pro společnost určuje soud), má význam pro stanovení druhu a výše trestu.

4.3 Formální znaky trestného činu Trestně odpovědný pachatel může být: •

pouze osoba fyzická (děti do 15 let nejsou trestně odpovědné, pachatelé od 15 – 18 let jsou mladiství)

•

příčetnost v době spáchání trestného činu. Trestní zákon stanoví podmínky, za nichž je příčetnost vyloučena, vychází z kritéria biologického (duševní porucha v době spáchání trestného činu), z kritérií psychologických, zahrnujících neschopnost pachatele jednak rozpoznat nebezpečnost svého jednání a jednak toto jednání ovládat.

4.4 Podmínky trestní odpovědnosti Trestné jednání musí mít charakteristické znaky, které jsou v TZ uvedeny, přesně charakterizovány. Souhrn těchto znaků nazýváme skutková podstata trestného činu. Vina, jde o pachatelův psychický vztah ke skutečnostem naplňujícím skutkovou podstatu trestného činu. Úmysl: přímý (věděl a chtěl) a nepřímý (věděl a byl srozuměn) Organizace a právo pro čekatelské zkoušky

Strana 9

Nedbalost: vědomá (věděl a spoléhal) a nevědomá (nevěděl, ale vědět měl) K trestnosti většiny trestných činů je nutné úmyslné jednání. Jen u vyjmenovaných trestných činů v zákoně stačí nedbalost.

4.5 Okolnosti vylučující trestnost Je spáchán trestný čin, je zjištěna i vina, ale jednající osoba je beztrestná. •

nutná obrana – odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na chráněný zájem

•

krajní nouze – odvracení nebezpečí přímo hrozící chráněnému zájmu

•

nedostatek věku – pachatel mladší 15 let

•

nepříčetnost – pro duševní poruchu nemohl pachatel rozpoznat nebezpečnost svého činu nebo ovládnout své jednání

•

oprávněné použití zbraně – podle zmocnění příslušných zákonných předpisů

4.6 Trestání mladistvých •

týká se jich zvláštní ustanovení trestního zákona

•

kdo: 15 – 18 let – kdo v době spáchání TČ dosáhl věku 15 let a nepřesáhl 18 let

•

smyslem trestu pro mladistvého je náprava a převýchova. Soud při stanovení trestu přihlíží k povahovým vlastnostem i k prostředí, z něhož pachatel pochází

•

trest se vyměřuje v poloviční sazbě ve srovnání s dospělými, maximální hranice je 5 let, ale od roku 1973 výjimečně až 10 let – u těch případů, za něž by dříve pachatel dostal trest smrti

•

tresty doživotní u mladistvých neexistují

•

někdy může soud místo trestu nařídit ochrannou výchovu ve zvláštním výchovném zařízení pro mladistvé


Strana 10

5 Právní subjektivita 5.1 Subjekty práva •

Subjekty rozhodující podle práva (státní orgány, samospráva, soudy...)

•

Subjekty chovající se podle práva: a. osoby fyzické (zákon tento termín nepoužívá, občan, každý...) b. osoby právnické - subjekt odlišný od člověka, který má právní subjektivitu, tj. jedná svým jménem a může být nositelem práv a povinností; sem řadíme i veřejnoprávní korporace (a tedy i stát)

5.2 Účastníci právních vztahů Fyzická osoba Způsobilost mít práva a povinnosti vzniká narozením, zaniká smrtí, příp. prohlášením za mrtvého a nelze ji omezit. Způsobilost k právním úkonům, tj. způsobilost jednat a zavazovat se v právních vztazích (jde o tzv. právní subjektivitu v užším smyslu) v plném rozsahu je nabývána zletilostí (18 let), jinak se nabývá postupně s rozvojem rozumové složky fyzické osoby, lze ji omezit, potom je osobě stanoven opatrovník, který za ni jedná. Právnická osoba Je sdružení fyzických a právnických osob (obchodní společnosti, dále spolky, kluby, hnutí, politické strany, odborové organizace,..), účelová sdružení majetku (nadace), jednotky územní samosprávy a další subjekty, o kterých to stanoví zákon (církve, stát). •

Právnická osoba musí mít svůj název, sídlo, jejím jménem jednají statutární orgány.

•

Právní subjektivita právnických osob je omezena na předmět jejich podnikání, příp. účel, pro který byly založeny, vzniká a zaniká dnem vzniku a zániku právnické osoby.


Strana 11

6 Systém skautských předpisů, organizační úrovně Junáka 6.1 Struktura Junáka Valný sněm

RSRJ

Náčelnictvo

ÚRKJ

VRJ

Dotace MŠMT

KÚJ

Legenda: RSRJ - Rozhodčí a smírčí rada Junáka ÚRKJ - Ústřední revizní komise Junáka VRJ - Výkonná rada Junáka KÚJ - Kancelář ústředí Junáka MŠMT - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy KRJ - Krajská rada Junáka ORJ - Okresní rada Junáka SRJ - Středisková rada Junáka Jednotka s právní subjektivitou

další KRJ

KRJ

Dotace kraju

Jednotka bez právní subjektivity další ORJ

ORJ

Dotace magistrátu

další SRJ

SRJ

Dotace obcí další oddíly

Oddíl

Valný sněm Je vrcholným orgánem Junáka. O jeho svolává se zpravidla co 3 roky, nejdéle však 42 měsíců od posledního valného sněmu. Valný sněm volí náčelnictvo Junáka, rozhodčí a smírčí radu Junáka a ústřední revizní komisi Junáka. Je jediným orgánem, který může měnit stanovy. Náčelnictvo Reprezentuje zákonodárnou moc Junáka. Jejím privilegiem je schvalovat řády Junáka. V době mezi sněmy je nejvyšším orgánem Junáka. Náčelnictvo Junáka jmenuje do funkce členy výkonné rady Junáka. Organizace a právo pro čekatelské zkoušky

Strana 12

Rozhodčí a smírčí rada Junáka Je to orgán, který by se dal přirovnat k nejvyššímu a ústavnímu soudu. Je jediným orgánem Junáka, který má pravomoc rozhodovat o sporech v organizaci. Jeho působnost je nezávislá na všech orgánech Junáka. Ústřední revizní komise Junáka Reviduje hospodaření všech organizačních jednotek Junáka. Jeho působnost je nezávislá na všech orgánech Junáka. Výkonná rada Junáka Reprezentuje výkonnou moc Junáka. Tato rada se schází přibližně jedenkrát za tři týdny. Její předseda je starosta Junáka, který je rovněž brán jako statutární orgán Junáka. Všichni zpravodajové výkonné rady mohou vydávat pokyny. Kancelář ústředí Junáka Je to placená instituce Junáka. V této jednotce pracují placení činovníci. Jejich činností je podpora pro požadavky na výkonnou radu Junáka. Část těchto lidí je současně i členy Výkonné rady Junáka. Jedná se například o hospodářského zpravodaje, účetní, sekretariát apod. Krajská rada Junáka Od 1.7.2006 po vstoupení v platnost nového organizačního řádu a systemizace se KRJ plně začlenily do organizační struktury Junáka. Jejím zřizovatelem je VRJ a sama zřizuje ORJ, nebo nově i SRJ. Okresní rada Junáka Jeho zakladatelem je KRJ. Hlavním úkolem je zajistit podporu pro střediska, jejíchž je zakladatelem. Středisková rada Junáka Je to základní organizační jednotka Junáka, jejichž hlavním cílem je sdružování výchovných oddílů.

6.2 Sněm SRJ


Strana 13

Citace z organizačního řádu a systemizace: Obecná pravidla pro volby (201) Volby volených členů rad, členů revizních komisí OJ a delegátů sněmů se konají vždy na sněmech těchto OJ, voliteli jsou delegáti příslušného sněmu. (202) Delegát může uplatnit svůj hlas pouze osobně, pokud je při volbě přítomen a má pouze jeden hlas, bez ohledu na to, kolik činovnických funkcí zastává. (203) Delegát uplatňuje svůj hlas svobodně podle svého svědomí a nemůže být při svém rozhodování vázán vůlí jiné osoby či orgánu. (204) Kandidovat ve volbách do orgánů Junáka může pouze člen Junáka, kandidát musí vždy s volbou souhlasit. (205) Závaznou podmínkou pro zařazení na kandidátku pro jakoukoliv funkci je občanská bezúhonnost, kterou se rozumí, že kandidát nespáchal úmyslný trestní čin a není evidován jako osoba uvedená v par. 2, odst. 1, písm. a) nebo b) zákona číslo 451/1991 Sb. (tzv. “Lustrační zákon"). Občanskou bezúhonnost dokládá kandidát svým čestným prohlášením, v případě potřeby pak výpisem z rejstříku trestů a lustračním osvědčením. (206) Pokud vnitřní předpisy Junáka nestanoví jinak, může návrhy na kandidáty do orgánů Junáka podávat každý činovník. (207) Volby podle čl. (201) se konají vždy jako tajné. (208) Při volbě hlasovacími lístky je za platný považován takový hlas, který pro příslušnou funkci volí nejvíce tolik kandidátů, kolik jich má být zvoleno. Jestliže delegát označí více kandidátů, je hlas neplatný. Za platný je považován i hlas, který nevolí žádného z kandidátů. Platnost hlasu se posuzuje pro každou volbu zvlášť. (209) Pokud Volební řád Junáka nestanoví jinak, zvolen je ten kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů. Kandidát, který nezískal ani jeden hlas, nemůže být zvolen. (210) Při rovnosti počtu hlasů rozhodne sněm svým usnesením o tom, kdo z kandidátů má přednost. (211) Pokud Volební řád Junáka nestanoví jinak, ti z kandidátů, kteří nebyli zvoleni, získávají mandát náhradníka, pokud získali alespoň jeden hlas. (212) Pro náhradníky platí ustanovení článku (143) obdobně. Volební orgány (213) Volebními orgány rozumíme ty orgány, které se podílejí na přípravě a řízení voleb. Jejich povinnosti v souvislosti s volbami upravují stanovy a tento řád. Volebními orgány jsou: a) svolavatel sněmu, b) sněm, c) kandidátní komise a d) volební komise. (214) Sněm jako orgán je zodpovědný za výsledek voleb a musí jej potvrdit ve svém usnesení. (215) Kandidátní komise je zodpovědná za přípravu kandidátních listin pro volby. (216) Kandidátní komisi jmenuje svolavatel sněmu a svolává její první zasedání. (217) Členství v kandidátní komisi není překážkou pro kandidování v týchž volbách, ale není vhodné. (218) Jednání kandidátní komise řídí její předseda, kterého si zvolí členové komise na svém zasedání. Komise vede o své činnosti zápis. (219) Kandidátní komise pro volby v základních organizačních jednotkách je tříčlenná a je jmenována nejpozději 14 dní před konáním volebního sněmu. (220) Kandidátní komise pro volby ve vyšších organizačních jednotkách je pětičlenná a je jmenována nejpozději 28 dní před konáním volebního sněmu. (221) Volební komise je zodpovědná za vlastní průběh voleb. Organizace a právo pro čekatelské zkoušky

Strana 14

(222) Volební komisi volí příslušný sněm po svém zahájení. Návrh na méně než polovinu jejích členů připraví svolavatel sněmu a další návrhy doplní delegáti sněmu. (223) Členství ve volební komisi je neslučitelné s kandidaturou v týchž volbách. (224) Jednání volební komise řídí její předseda, kterého si zvolí členové komise na svém zasedání. Komise vede o své činnosti a průběhu voleb zápis. (225) Volební komise pro volby v základních organizačních jednotkách je tříčlenná. (226) Volební komise pro volby ve vyšších organizačních jednotkách je pětičlenná. Příprava voleb (227) Návrhy na kandidáty pro volby v základních organizačních jednotek mohou být podány písemně nebo ústně předsedovi kandidátní komise, který po začátku sněmu vyhlásí lhůtu pro jejich podání a to s ohledem na možnost přípravy kandidátních listin. (228) Návrhy na kandidáty pro volby ve vyšších organizačních jednotkách se podávají kandidátní komisi písemně nejpozději 21 dnů před konáním volebního sněmu. (229) Kandidátní komise shromáždí všechny návrhy na kandidáty pro příslušné volby a zařadí všechny včas a řádně podané návrhy na kandidátní listiny. Podobu a obsah návrhů a kandidátních listin upraví předpis vydaný v působnosti VRJ. (230) U návrhů podaných včas, které však nesplňují některý z požadavků, kontaktuje kandidátní komise neprodleně navrhovatele a s touto skutečností jej seznámí. Jestliže je návrh řádně opraven v termínu, je zařazen mezi platné návrhy, v opačném případě zařazen není a o této skutečnosti je navrhovatel vyrozuměn. Návrhy pozdě podané se zamítnou a o této skutečnosti je navrhovatel vyrozuměn. (231) Kandidátní listiny předá kandidátní komise svolavateli sněmu a ten je zašle nebo předá delegátům sněmu tak, aby je obdrželi s dostatečným předstihem před volbami. Průběh voleb (232) Na sněmech organizačních jednotek (základních i vyšších) se volí: a) statutární orgán OJ spolu s jeho zástupcem, b) případně další členové příslušné rady dle článku (129)b) tohoto řádu a c) členové příslušné revizní komise. (233) Po zahájení volebního sněmu seznámí předseda kandidátní komise sněm se svojí činností, zejména sdělí, které návrhy a z jakých důvodů byly zamítnuty. Upozorní delegáty na možnost podávat pilné návrhy a upřesní způsob a termín jejich podávání. (234) Po uplynutí termínu kandidátní komise došlé pilné návrhy překontroluje a ty, které splňují požadované náležitosti, předloží sněmu a seznámí jej s odůvodněním předkladatele, proč nebyly podány v řádném termínu. (235) Sněm jednotlivě o pilných návrzích hlasuje. Za schválené se považují ty, pro které se vysloví prostá většina přítomných delegátů. Na takové návrhy se pohlíží stejně jako na podané v řádném termínu. (236) Volebním sněmem schválené pilné návrhy kandidátní komise doplní na kandidátní listinu. (237) Předseda kandidátní komise předá předsedovi volební komise vzor definitivní kandidátní listiny, který se stane součástí zápisu voleb. Tím činnost kandidátní komise končí. (238) Po dobu voleb řídí jednání sněmu předseda volební komise. (239) Pokud došlo ke změnám v kandidátních listinách, které delegáti obdrželi, jsou jim předány definitivní kandidátní listiny nebo předseda volební komise vyzve delegáty k provedení příslušných oprav. (240) Předseda zopakuje stručně pravidla pro průběh voleb a vyzve delegáty k volbám. (241) Volební komise sečte odevzdané hlasy, výsledek volby podrobně uvede do zápisu. Organizace a právo pro čekatelské zkoušky

Strana 15

(242) Originály hlasovacích lístků se přiměřeným způsobem zabalí a zajistí a uchovají v organizační jednotce nejméně do příštího volebního sněmu. Otevřeny mohou být pouze na základě usnesení příslušné rady komisí k tomu pověřenou. Volební procedura (243) Na sněmu proběhne nejprve volba statutárního orgánu OJ. Sněm volí z navržených dvojic, které společně kandidují na statutární orgán a jeho zástupce. Kandidát na statutární orgán navrhne vždy právě jednoho kandidáta na svého zástupce, ten musí s kandidaturou souhlasit. Jeden činovník může kandidovat jako zástupce několika kandidátů na statutární orgán, případně může i sám kandidovat jako statutární orgán. Zvolena je ta dvojice, která dostane nejvíce hlasů. (244) Po ukončení volby statutárního orgánu a jeho zástupce proběhne volba členů revizní komise a případně dalších členů rady OJ. (245) Výsledek voleb sdělí předseda volební komise sněmu. (246) Výsledek voleb může napadnout některý z delegátů z důvodu neregulérnosti průběhu voleb. Protest s příslušným odůvodněním musí předat předsedajícímu sněmu, který s ním neprodleně seznámí sněm. Volební komise zaujme k protestu stanovisko a seznámí s ním sněm. Následně sněm hlasuje o předloženém protestu. V případě přijetí protestu většinou delegátů se na napadenou volbu pohlíží jako by se neuskutečnila. (247) Přijetím potvrzujícího usnesení vstupuje výsledek voleb v platnost. (248) Předseda volební komise předá zápis o činnosti volební komise a o průběhu voleb statutárnímu orgánu jednotky a tím její činnost končí.

6.3 Rada střediska Vůdce střediska

Zástupce vůdce střediska

Vůdcové oddílů

spolupráce

Volení členové střediska

Předseda RK

Členové RK

Jmenovaní zpravodajové Hlasovací právo

Poradní hlas

Legenda: RK - Revizní komise

Citace z organizačního řádu a systemizace: (128) Rada OJ je nejvyšším řídícím orgánem OJ mezi sněmy OJ a je oprávněna přijímat závazná usnesení ve všech věcech příslušné OJ, které si sněm OJ nevyhradil do své pravomoci a které nejsou upraveny právními předpisy a řídícími akty nadřízených orgánů Junáka. Ze své činnosti se zodpovídá sněmu OJ. Organizace a právo pro čekatelské zkoušky

Strana 16

(129) Členy rady VOJ jsou: a) statutární orgán VOJ, tj. předseda VOJ a jeho zástupce, b) případně další členové volení sněmem VOJ, jejichž počet určí sněm VOJ, c) statutární orgány přímo podřízených OJ, s výjimkami uvedenými v článcích (131) a (132). d) zpravodaj KD, ustavený dle Řádu Kmene dospělých. (130) Členem Krajské rady Junáka je dále krajský kapitán vodních skautů ustavený dle Statutu KVS. (131) Výjimkou z článku (129) je junácký kraj, kterému jsou podle čl. (36) písm. d) podřízena přímo střediska. V takovém případě nejsou statutární orgány středisek členy KRJ a účastní se zasedání rady pouze s hlasem poradním a sněm určí počet členů rady volených podle čl. (129) písm. b) vyšší nebo roven pětině počtu přímo registrovaných středisek. (132) Dojde-li zánikem okresu ke splnění podmínky podle čl. (131), stávající krajská rada s výjimkou zástupce dotčeného okresu pokračuje v činnosti až do následujícího řádného sněmu. Vedoucí středisek zaniklého okresu se mohou zúčastňovat jednání KRJ s hlasem poradním. (133) Členy rady ZOJ jsou: a) statutární orgán ZOJ a jeho zástupce, b) případně další členové volení sněmem ZOJ, jejichž počet určí sněm ZOJ a, c) vedoucí oddílů registrovaných v dané ZOJ. (134) Rada OJ se usnáší jako kolektivní orgán a žádný orgán ani osoba není oprávněna jednat jejím jménem či převzít její pravomoci. Rada OJ tím také nesmí nikoho pověřit. (135) Členové rady OJ smějí, je-li to možné a účelné, uplatnit svůj hlas i písemně, elektronickou formou nebo jiným průkazným způsobem. Pravidla pro hlasování takovým způsobem musí být upravena vnitřním předpisem OJ tak, aby žádný člen rady nebyl diskriminován. Při hlasování tímto způsobem je usnesení přijato, pokud s ním vyslovila souhlas většina všech členů rady. (136) Při hlasování má každý člen rady pouze jeden hlas, a to i když vykonává více funkcí, které ho ke členství v radě opravňují. Tento hlas nemůže přenést na jinou osobu; výjimkou jsou členové rady, jejichž mandát vzniká na základě čl. (129)c) nebo čl. (133)c), kteří mohou být zastoupeni svým zástupcem (zástupcem vedoucího oddílu, resp. zástupcem vedoucího střediska, resp. místopředsedou VOJ). (137) Volení členové rady OJ nesmějí být v zaměstnaneckém nebo jiném obdobném poměru dle zákoníku práce vůči příslušné OJ nebo vůči kterékoliv z přímo podřízených OJ. Pokud volený člen rady OJ vstoupí do takového zaměstnaneckého nebo obdobného poměru, jeho mandát voleného člena rady OJ tím zaniká. Získá-li osoba, která je vůči příslušné OJ nebo vůči kterékoliv z přímo podřízených OJ v zaměstnaneckém nebo obdobném poměru mandát voleného člena rady OJ, musí svůj zaměstnanecký nebo jiný obdobný poměr ukončit nejpozději do 3 měsíců od převzetí mandátu, jinak mandát zaniká. (138) Výjimkou z článku (137) je případ, kdy statutární orgán OJ vykonává tuto funkci v zaměstnaneckém poměru. Další výjimky z ustanovení čl. (137) může povolit sněm OJ nebo rada OJ, je-li pro ni dvoutřetinová většina všech jejích členů. (139) Výhradně radě OJ přísluší: a) schvalovat rozpočet a plán činnosti OJ, b) přijímat vnitřní předpisy závazné pro celou OJ případně i OJ jí podřízené, c) rozhodovat o výši odvodů z členských příspěvků pro danou OJ v souladu se vnitřními předpisy Junáka, d) omezit v mezích závazných předpisů pravomoc statutárního orgánu OJ a dále mu stanovit náplň jeho činnosti, ukládat mu úkoly a kontrolovat jejich plnění a e) schválit návrh statutárního orgánu OJ na jmenování zpravodaje OJ. (140) Neurčí-li rada či sněm příslušné OJ jinak, svolává a řídí zasedání rady OJ statutární orgán OJ. (141) Statutární orgán je povinen svolat zasedání rady OJ vždy: a) uplynulo-li od posledního zasedání rady OJ více než 130 dní, b) vyzve-li jej k tomu alespoň 1/3 oprávněných členů Rady OJ nebo c) vyplyne-li tato povinnost z pro něho závazného řídícího aktu. Organizace a právo pro čekatelské zkoušky

Strana 17

(142) Pokud zanikne mandát statutárního orgánu OJ, stává se automaticky statutárním orgánem jeho dosavadní zástupce. Ten si z členů rady OJ zvolí svého zástupce. Pokud zástupce statutárního orgánu funkci převzít nemůže nebo odmítne, stává se statutárním orgánem nejstarší člen rady OJ, který je schopen a ochoten funkci převzít. V nejbližším možném termínu pak rada OJ svolá mimořádný sněm OJ. (143) Pokud zanikne v období mezi volbami mandát některého z členů rady OJ, přebírá jeho mandát náhradník, který obdržel nejvíce hlasů, s převzetím funkce souhlasí a nepřestal splňovat podmínky pro její výkon. Pokud žádný náhradník splňující tyto podmínky není, mandát zůstává neobsazen a počet členů rady OJ se tak dočasně sníží.

6.4 Systém skautských předpisů Systém skautských předpisů má tuto strukturu: a) Stanovy – schvaluje valný sněm b) Řády – schvaluje náčelnictvo c) Směrnice – svaluje VRJ, d) Pokyny – vydává zpravodaj VRJ e) Vyhlášky nižších OJ – vydává příslušná OJ

6.5 Nejdůležitější předpisy Stanovy Je to nejdůležitější dokument v skautských předpisech. Na základně stanov vystupujeme na veřejnosti, vychováváme členy, žádáme dotace apod. Důležité odstavce ze stanov: 1. Junák - svaz skautů a skautek ČR je dobrovolné, nezávislé a nepolitické občanské sdružení ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb. sdružující své členy a členky bez rozdílu národnosti, náboženského vyznání, politického přesvědčení, rasy nebo jiných rozdílů. 4. Junák je členem světových organizací skautek WAGGGS (World Association of Girl Guides and Girl Scouts - Světová asociace skautek) a skautů WOSM (World Organization of the Scout Movement - Světová organizace skautského hnutí) a hlásí se k jejich poslání, principům a metodám. Junák je rovněž členem organizace dospělých skautů ISGF (International Scout and Guide Fellowship - Mezinárodní společenství skautů a skautek). 5. Posláním Junáka je podporovat rozvoj osobnosti mladých lidí, jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností tak, aby byli po celý život připraveni plnit povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství v souladu s principy a metodami, stanovenými zakladatelem skautského hnutí, lordem R. BadenPowellem a zakladatelem českého skautingu, prof. A. B. Svojsíkem. 6. Skautské hnutí je založeno na třech základních principech: •

povinnost k Bohu, chápaná jako povinnost hledat v životě vyšší hodnoty než materiální;

•

povinnost vůči ostatním, chápaná jako věrnost své vlasti, která je v souladu s úsilím o mír, o vzájemné pochopení a spolupráci mezi lidmi, národy a různými sociálními skupinami; je pojata jako závazek účastnit se na rozvoji společnosti, jako úcta a láska prokazovaná bližním a přírodě;

•

povinnost vůči sobě, chápaná jako odpovědnost za rozvoj sebe sama.

Tyto základní principy jsou vyjádřeny ve skautském slibu a zákonu. Organizace a právo pro čekatelské zkoušky

Strana 18

7. Skautský slib zní: “Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe: -

sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době,

-

plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské,

-

duší i tělem být připraven pomáhat vlasti i bližním.”

Skaut může ukončit slib dodatkem: “K tomu mi pomáhej Bůh.” 8. • • • • • • • • • •

Skautský zákon zní: 1. Skaut je pravdomluvný 2. Skaut je věrný a oddaný 3. Skaut je prospěšný a pomáhá jiným 4. Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta 5. Skaut je zdvořilý 6. Skaut je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských 7. Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců 8. Skaut je veselé mysli 9. Skaut je hospodárný 10. Skaut je čistý v myšlení, slovech i skutcích

Dívky a ženy, členky Junáka, používají znění v ženském rodě. 10. Členem Junáka se může stát každý, kdo pobývá na území České republiky v souladu se zákonem a souhlasí s posláním, principy a výchovnou metodou skautského hnutí. 15. Individuální členství zaniká: vystoupením, tj. dobrovolným rozhodnutím člena o ukončení členství, nebo úmrtím; neregistrováním se či nezaplacením členského příspěvku nejpozději do jednoho roku od termínu stanoveného vnitřním předpisem či rozhodnutím, vyloučením (pro jednání, které vážně porušilo Stanovy Junáka). 21. Členové Junáka jsou povinni respektovat poslání, principy a metody skautského hnutí, složit skautský slib a řídit se jím. 22. Členové Junáka jsou povinni být registrováni a platit členské příspěvky (s výjimkou členů čestných). Krojový řád a jeho přílohy Krojový řád popisuje jednotlivé části skautského kroje a upravuje podmínky a způsob jeho nošení. Řád pro vzdělávání činovníků Citace z řádu: Výchova a vzdělávání činovnic a činovníků Junáka patří ke stěžejním úkolům nás všech. Je to nejenom otázka rozhodující pro budoucí vývoj hnutí, pro které je příprava vychovatelů základním předpokladem, je to i závazek organizace vůči každému jednomu členu Junáka, který na sebe přijal břímě činovnické služby. Tento řád pokrývá pouze určitou část procesu výchovy a sebevýchovy skautských činovníků – zakotvuje organizaci vzdělávacích akcí a kvalifikačních stupňů, které představují určité milníky na činovnické stezce. Je jedním z nástrojů k dovršení skautské výchovy a vzdělání u dospívajících i dospělých. Vnímá výchovu jako celoživotní proces, vychází ze současného stavu i potřeb hnutí a bude postupně dopracováván a dál rozvíjen. Organizace a právo pro čekatelské zkoušky

Strana 19

Výchovou činovníka rozumíme nejen jeho odborné vzdělávání, ale i všestrannou kultivaci jeho osobnosti, která začíná mnohem dříve a je přirozeným pokračováním výchovy a sebevýchovy skauta - tak, jak skautskou výchovu v Junáku zakotvily tradice, zkušenost a základní dokumenty našeho hnutí. Směřuje k ideálu skauta, tedy člověka, který přijal za své životní krédo pokorné hledání smyslu svého bytí ve vytrvalé službě nejvyšší Pravdě a Lásce. Člověka, který ví, že skautská cesta není snadná, a přesto po ní jde vytrvale - nikoliv jako osamělý poutník, ale posilován bratrstvím s ostatními skauty i přátelstvím se všemi lidmi dobré vůle. Člověka, který rozdává lásku, vždy a za všech okolností naplňuje skautský slib, zákon, heslo a denní příkaz. Člověka, který je vzorem v pokorné a nezištné službě druhým, své vlasti, celé zemi i nejvyšší Pravdě a Lásce.

6.6 Vzdělávání v Junáku Vzdělávání činovníku v Junáku se řídí řádem pro vzdělávání činovníků a činovnic. Existuje několik kvalifikačních stupňů, a ty jsou zobrazeny v následujícím grafu.

Čekatelská zkouška (ČZ)

Vůdcovská zkouška (VZ)

Kapitánská zkouška VS (KZ)

Manažerská zkouška (MZ)

OČK zdravověda OČK myšlenkové základy skautingu OČK psychologie OČK pedagogika OČK metodika OČK vedení oddílu OČK organizace a právo OČK hospodaření OČK příroda a ekologie OČK táboření OČK kultura a estetika OČK tělesná výchova a sport OČK písemná práce a mluvený projev Instruktorská kvalifikace

1. Čekatelská zkouška Čekatelská zkouška je základním stupněm činovnického vzdělávání a je vstupním bodem celého kvalifikačního systému. Všechny ostatní kvalifikační stupně předpokládají Organizace a právo pro čekatelské zkoušky

Strana 20

minimálně předchozí složení ČZ. Cílem čekatelské zkoušky je prověřit zralost uchazeče a zjistit, zda je schopen svojí činností přispět ke zdárnému rozvoji dětí a v maximální míře zajistit jejich bezpečnost. Součástí zkoušky jsou základy skautské výchovné metody a metodika běžných činností družiny a oddílu, základy psychologie a pedagogiky a právní minimum. Čekatelská zkouška poskytuje kvalifikaci ke spoluúčasti na vedení oddílu nebo k vedení jednotlivé krátkodobé akce se souhlasem a podle pokynů vůdce (při dodržení všech příslušných předpisů). ČZ není postačující kvalifikací k samostatnému vedení oddílu nebo tábora. Čekatelská zkouška ve spojení se zvláštním kurzem pro vedení klubů OS je postačující kvalifikací pro vedení klubu OS. Absolventi ČZ jsou oprávnění používat příslušné krojové označení. Uchazeči o složení ČZ musí splňovat následující podmínky: •

věk nejméně 15 let,

•

souhlas vůdce střediska a vyjádření vůdce výchovné jednotky, ve které je uchazeč registrován,

•

vyjádření lékaře o zdravotní způsobilosti pro práci s dětmi, jeho. znění stanoví zpravodaj VRJ pro výchovu činovníků (ne starší ne. 12 měsíců, toto potvrzení se nevyžaduje u lékařů a profesionálních pedagogů),

•

čestné prohlášení o bezúhonnosti, jeho. znění stanoví zpravodaj VRJ pro výchovu činovníků (čistý trestní rejstřík, není evidován z důvodu drogové závislosti atd.),

•

znalosti skautské stezky přiměřené věku, nejméně však v rozsahu I. stupně (potvrzuje vůdce oddílu).

Předseda má právo vstupní podmínky doplnit požadavkem na vypracování písemné práce na téma podle výběru uchazeče. Adepti jsou povinni se na zkoušku písemně přihlásit, součástí přihlášky je i potvrzení o splnění vstupních podmínek. 2. Vůdcovská zkouška Cílem VZ je zjistit, zda je kandidát schopen samostatně a úspěšně vést a vychovávat mládež podle skautských zásad. Zda zná cíle a základy skautingu, zda ovládá obsah a metody skautské výchovy a je schopen s nimi pracovat. Zda má potřebné osobnostní předpoklady, znalosti a dovednosti pedagogické a psychologické, organizační a právní. Zda je schopen reprezentovat skautské hnutí na veřejnosti a zda si je vědom odpovědnosti při výchově svěřené mládeže. Vůdcovská zkouška poskytuje kvalifikaci k samostatnému vedení oddílu nebo tábora a je kvalifikačním předpokladem pro výkon některých dalších funkcí v Junáku - v souladu s ustanoveními příslušných řádů. Vůdcovská zkouška je postačující kvalifikací pro vedení klubu OS. Uchazeči o složení VZ musí splňovat tyto podmínky: •

dovršený věk minimálně 18 let (před dnem zakončení zkoušky), souhlas vůdce střediska a vyjádření vůdce výchovné jednotky, ve které je uchazeč registrován,

•

vyjádření lékaře o zdravotní způsobilosti pro práci s dětmi, jeho. znění stanoví zpravodaj VRJ pro výchovu činovníků (ne starší ne. 12 měsíců, toto potvrzení se nevyžaduje u lékařů a profesionálních pedagogů.),


Strana 21

•

čestné prohlášení o bezúhonnosti, jeho. znění stanoví zpravodaj VRJ pro výchovu činovníků (čistý trestní rejstřík, není evidován z důvodu drogové závislosti atd.), strana 12 řád pro vzdělávání činovnic a činovníků absolvence čekatelské zkoušky (dokládá se kopií dekretu),

•

praxe 1 rok ve vedení oddílu nebo střediska po složení čekatelské zkoušky (kratší prodlevu mezi ČZ a VZ může ve výjimečných případech povolit vůdce střediska) dokládá se potvrzením vůdce střediska,

•

znalosti v rozsahu II. stupně skautské stezky (dokládá se čestným prohlášením uchazeče),

Podmínkou absolvence vůdcovské zkoušky je dále absolvování zdravotnického kurzu (dokládá se kopií příslušného osvědčení). Předseda zkušební komise může požádat výchovného zpravodaje okresu, ve kterém je uchazeč registrován, o vyjádření k osobě uchazeče. Na složení vůdcovské zkoušky se může uchazeč výjimečně připravovat sám, zpravidla však dle svého rozhodnutí libovolným (nebo oběma) z následujících způsobů: •

účast na odpovídající akci přípravy vůdců (např. vůdcovském kurzu či vůdcovském lesním kurzu),

•

příprava v oddíle, kmeni, středisku pod vedením zkušeného vůdce. 3. Manažerská zkouška

Cílem manažerské kvalifikace je ověřit, zda je kandidát schopen vést a řídit činovníky, organizovat a plánovat činnost skautských jednotek, zajišťovat úkoly v oblasti hospodaření, administrativy a vnějších styků. Manažerská kvalifikace je tvořena dvěma typy zkoušek (navzájem sobě naroveň postavených): strana 15 Řád pro vzdělávání činovnic a činovníků Organizační zkouška - určená zejména předsedům rad, vůdcům středisek, organizačním zpravodajům, tajemníkům a dalším řídícím, organizačním a administrativním činovníkům. Hospodářská zkouška - určená zejména hospodářským zpravodajům a členům revizních komisí Souhrnně budeme v této kapitole rozumět pod pojmem manažerská zkouška (MZ) jednu z obou zkoušek - organizační nebo hospodářskou. Uchazeči o složení MZ musí splňovat následující podmínky: •

dovršený věk minimálně 18 let (před dnem zakončení zkoušky), čestné prohlášení o bezúhonnosti, jeho. znění stanoví zpravodaj VRJ pro výchovu činovníků (čistý trestní rejstřík, není evidován z důvodu drogové závislosti atd.),

•

absolvence čekatelské zkoušky (dokládá se kopií dekretu),

•

souhlas vůdce střediska,

Adepti jsou povinni se na zkoušku písemné přihlásit, součástí přihlášky je i potvrzení o splnění vstupních podmínek. Adepti mohou vykonat zkoušku u kterékoliv schválené komise bez ohledu na místo registrace. Zkušební komise se sejde nejméně jedenkrát před zahájením zkoušek, překontroluje, zda uchazeči splňují vstupní podmínky a dohodne organizaci a formu zkoušek. S dostatečným předstihem . nejpozději však při zahájení zkoušek . předseda uchazeče seznámí: •

s vlastním průběhem zkoušek,

•

se systémem činovnického vzdělávání,


Strana 22

•

s podstatnými ustanoveními tohoto řádu.

Jednotlivé části zkoušky mohou uchazeči skládat postupně v termínech vyhlášených zkušební komisí, celou zkoušku však musí uchazeč vykonat u jedné komise. Každá část zkoušky je potvrzena do kvalifikačního průkazu činovníka a vedena v příslušné dokumentaci. Průběžně skládané části MZ však kandidáta k ničemu neopravňují. Uchazeč musí všechny podmínky splnit do 18 měsíců od jejího zahájení, jinak se musí znovu přihlásit k nové zkoušce. 4. OČK – Odborné činovnické kvalifikace Odborné činovnické kvalifikace tvoří celou skupinu různých - vzájemně naroveň postavených . kvalifikačních stupňů. Pokrývají celou škálu skautských oborů, přičemž za skautský obor v tomto kontextu můžeme považovat vše, čím se skauting pravidelně a soustavně zabývá jak při práci oddílů, tak při výchově činovníků, správě a řízení organizace či jinde. Nikoliv tedy jen tradiční skautské discipliny (jako je táboření, tělesná výchova), ale rovněž psychologie, organizace a právo. Po jedné odborné činovnické kvalifikaci se zavádí pro každý obor VZ (s výjimkou rétoriky a písemného projevu, které mají OČK spojenou), po jedné rovněž pro každý obor hospodářské zkoušky a organizační zkoušky. Zvláštními případy OČK jsou Kapitánská zkouška a Činovnická zkouška OS (viz dále). Cílem odborné činovnické kvalifikace je prokázat hlub.í odborné a metodické schopnosti a způsobilost uchazeče v nějakém oboru skautské teorie a praxe. Prokazuje tedy, že uchazeč svému oboru rozumí do hloubky, má patřičné vědomosti, znalosti a praktické dovednosti. Zároveň však prokazuje jeho způsobilost metodickou, tedy schopnost předávat své znalosti dále, a to jak dětem, tak dospívající mládeži a dospělým. 5. Kapitánská zkouška VS Kapitánská zkouška je zvláštním případem OČK. Jejím cílem je zjistit, zda je kandidát schopen vést oddíl při činnosti na vodě především s ohledem na zajištění bezpečnosti, obohacení skautingu vodáckou činností a že má potřebné znalosti a dovednosti pro provozování této činnosti i pedagogické schopnosti a znalost metodiky pro předávání dovedností a znalostí svěřené mládeži. 6. Instruktorská kvalifikace Cílem instruktorské kvalifikace je prokázat schopnost uchazeče vzdělávat a vychovávat činovníky. Tedy vést lesní školy a kurzy, další akce výchovy činovníků, předsedat zkušebním komisím atd. Má prokázat, že uchazeč je na tyto role připraven jak po stránce pedagogické, tak i po stránce osobnostní. činovník, který získá IK, by měl mít takové vědomosti, dovednosti a přístupy, aby byl schopen: Být stálým instruktorem na libovolné akci vzdělávání činovníků (LK, L., VK, ČK apod.). Být vůdcem libovolné akce vzdělávání činovníků. Předpokládá se, že vůdce má za sebou praxi jako stálý instruktor akce podobného typu. Připravovat a vést vzdělávací programy ve zvoleném oboru. Předpokládá se, .e držitel IK bude vést programy v oboru, který bezpečně ovládá. Předsedat zkušební komisi ČZ, VZ a dalším; případně zkoušet obor, který bezpečně ovládá Přispívat do regionálních či celostátních periodik nebo se autorsky podílet na tvorbě metodické literatury.


Strana 23

7 Kontrolní otázky 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.

Co je to právo? Jaké má ČR psané právo? Co je to platnost zákona? Co je to účinnost zákona? Jaké máme právní systémy? Jaké máme stupně soudů v ČR? Co je to úmluva o právech dítěte? Jaké známe trestné protispolečenské jednání? Jaký pachatel může být trestně odpovědný? Jaké okolnosti vylučují trestnost? Jaké tresty se udělují mladistvým? Co je to fyzická osoba? Co je to právnická osoba? Kdy vzniká právní subjektivita fyzických osob? Kdy vzniká právní subjektivita právnických osob? Co je to valný sněm? Jak vypadá struktura Junáka? Jak se volí náčelnictvo? Jak probíhá střediskový sněm? Jam funguje středisková rada? Jaké jsou skautské předpisy? Podle jakého řádu volíme do střediskových rad? Jaké máme stupně činovnického vzdělaní v Junáku? Jaký je základní stupeň skautského vzdělání? Jaký je nevyšší stupeň skautského vzdělání?


Strana 24

Junák svaz skautů a skautek ČR Organizace a právo pro čekatelské zkoušky Michal Prauzek - Kolja Ostrava

Recommend Documents