SPOLEČNÁ ADVOKÁTNÍ
KANCELÁŘ BARTOŇ & SUCHÁ
se sídlem Praha 2 - Vinohrady, Záhřebská 33/577, PSČ 120 00 tel.: 257217315, 257219503, fax: 257219 386, e-mail:
[email protected] JUDr. Miroslav Bartoň, JUDr. Jana Suchá, JUDr. Hynek Mottl JUDr. Jan Krč, Mgr. Markéta
Přednáška
týkající se základních
19. mezinárodní
Rylková,
Mgr. Petr Tichý
právních úprav v oboru oční optik - optometrista
veletrh oční optiky, optometrie a oftalmologie
Brno dne 22.2.2013 I. Obecný úvod Právní prostředí v ČRje značně nestabilní v důsledku přemíry rychle se měnících předpisů, a to ať již. formou nových zákonů či novel. Přemíra předpisu generuje velké množství povinností, které stíhají podnikatele. Orientovat se v této spoustě imperativních předpisů je velmi obtížné a klade nemalé nároky na jejich adresáty. Pokud by legislativní proces pokračoval v tomto tempu, nelze vyloučit, že podnikatelé se především soustředí na ta ustanovení a předpisy, jejichž neplnění jim mohou přivodit újmu. V rámci tohoto setkání se budeme věnovat především vybraným ustanovením dvou základních norem - živnostenskému zákonu a zákonu o nelékařských zdravotnických povoláních, a to s ohledem na výkon činností očního optika a optometristy. V závěru budeme hovořit o některých souvisejících právních normách. II. Živnost očního optika Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené zákonem č. 455/1991 Sb. ze dne 2. října 1991 o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění novel (dále jen "podnikatel"); Všeobecnými podmínkami provozování nestanoví jinak, jsou: a) dosažení věku 18 let, b) způsobilost k právním úkonům, c) bezúhonnost.
živnosti fyzickými osobami, pokud tento zákon
Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je živnostenský zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují. V případě změny nebo doplnění požadavků na odbornou způsobilost po vzniku živnostenského oprávnění se nepožaduje prokázání praxe u podnikatele, kterému trvá živnostenské oprávnění pro provozování dotčené živnosti, a u osoby, která vykonává funkci odpovědného zástupce pro dotčenou živnost, jestliže ji vykonávala již před touto změnou. Zákonnými překážkami výkonu živnosti jsou: a) insolvenční řízení, b) soudem uložený trest zákazu činnosti týkající se provozování živnosti,
c)
zrušení živnostenského oprávnění.
Oprávnění provozovat živnost (dále jen "živnostenské oprávnění") vzniká ohlašovacích živností dnem ohlášení s určitými výjimkami uvedenými v ŽV.
osobám u
Podnikatel prokazuje své živnostenské oprávnění výpisem ze živnostenského rejstříku. Do vydání výpisu stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením živnostenskému úřadu .. Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele. Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti. Odpovědného zástupce je povinen ustanovit a) podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti, b) podnikatel, který je právnickou osobou, a pro živnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnosti.
Obecně podnikatel může provádět maloobchodní prodej, pokud získá živnostenské oprávnění v souladu s ustanovením § 34 ŽV a přílohou Č. 4 ŽV. § 34 (1) Podnikatel provozující živnost, která spočívá v obchodní činnosti, je oprávněn, zůstane-li zachována povaha živnosti, také a) pronajímat zboží, b) zprostředkovávat koupi a prodej zboží v jednotlivých případech, c) provádět na zboží drobné změny, jimiž zboží přizpůsobuje potřebám kupujícího na jeho žádost, d) provádět montáž zboží dodaného zákazníkovi, pokud může být provedena jednoduchými operacemi bez zvláštních odborných znalostí, e) provádět výměnu vadných součástí u dodaného zboží, pokud může být provedena jednoduchým způsobem bez zvláštních odborných znalostí. (2) Podnikatel je rovněž oprávněn provádět servis dodaného zboží za předpokladu, že k tomu použije odborně způsobilých osob. (3) Vyžadují-li činnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 koncesi, může je podnikatel provádět, jen pokud koncesi má. (4) Podnikatel má právo přijímat objednávky na zhotovení, zpracování nebo úpravy zboží, k jehož prodeji je oprávněn, a dát tyto práce provést oprávněným výrobcem. Příloha 4 ŽV ŽIVNOST VOLNÁ (K § 25 odst. 2) Předmět podnikání: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona Obory činností náležející do živnosti volné
2
48. Velkoobchod a maloobchod
Živnost očního optika je vázanou živností aje uvedená v příloze Č. 2 k ŽV. Odborná způsobilost pro vázané živnosti je stanovena v této příloze nebo Je upravena zvláštními právními předpisy. V příloze č. 2 ŽV upravující jednotlivé uvedeno Předmět podnikání
předměty podnikání
vázaných živností
je
- oční optika
Požadovaná odborná způsobilost a) způsobilost k výkonu zdravotnického povolání optometristy podle zvláštního právního předpisu*), nebo b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání diplomovaný oční optik nebo diplomovaný oční technik, nebo c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání oční optik nebo oční technik, nebo d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 4 roky praxe v oboru poznámka *) zákon Č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých zákonů (zákon o ne lékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona Č. 125/2005 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 23. července 2008 zveřejněné ve sbírce zákonů pod č. 278/2008 Sb., které upravuje obsahové náplně jednotlivých živností, specifikuje obsahovou náplň - oční optika v příloze č. 2. Příloha 2 Obsahové náplně živností vázaných Předmětem obsahové náplně živnosti je též poradenství obsahem živnosti, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. Živnost
Oční optika
Obsahová
náplň živnosti
věcně související
s
Zhotovení, prodej, opravy korekčních očních pomůcek, zjištění polohy zornic, inklinace a prohnutí brýlového středu a dalších parametrů potřebných ke zhotovení
3
korekční pomůcky určené do dálky, na čtení nebo jinou pracovní vzdálenost. Měření a vyhodnocení parametrů hlavy potřebných ke zhotovení korekčních brýlí, případně jiných korekčních pomůcek, přepočet lékařem nebo optometristou udané dioptrické hodnoty astigmattcké korekce a výpočet změny korekce vzhledem k její konečné poloze před okem, přizpůsoben zhotovené korekční pomůcky rozměrům hlavy uživatele tak aby splňovala funkční, hygienické, bezpečnostní a estetické požadavky. Podávání odborných informací o způsobu používání korekčních pomůcek a jejich údržbě, poradenství při výběru korekčních obrub, doporučení vhodných druhů a úprav brýlových čoček. V rámci živnosti lze provádět prodej a opravy brýlových obrub, prodej ochranných prostředků zraku, pomůcek a prostředků určených k údržbě, k ochraně korekčních očních pomůcek a ochranných prostředků zraku. Na rozdíl od vázané činnosti očního optika je činnost spojená s výrobou měřících, zkušebních, navigačních, optických a fotografických přístrojů a zařízení upravená jako živnost volná. Příloha 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností Obor činnosti Výroba měřících, zkušebních, navigačních, optických a fotografických přístrojů a zařízení Obsahová náplň oboru činnosti Výroba kompletovaných nebo nekompletovaných optických prvků (zejména čoček, optických zrcadel, polarizačnich elementů, optických vláken a kabelů z nich pro přenos obrazů nebo jejich osvětlení), optických přístrojů (zejména optických mikroskopů, zařízení pro mikrofotografii a mikroprojekci, zvětšovacích skel, dalekohledů), fotografických a kinematografických zařízení a podobně. Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů a zařízení, měřidel, etalonů, pracovních měřidel stanovených (Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví) k povinnému overenz, certifikovaných referenčních materiálů a ostatních referenčních materiálů, pokud jsou určeny k funkci etalonu nebo stanoveného nebo pracovního měřidla. Výroba pracovních měřidel nestanovených. Obsahem
činnosti
nenl zhotovení
korekčních
očních pomůcek.
Kontrolní činnost živnostenských úřadů Podnikatel, který provozuje živnost prostřednictvím odpovědného zástupce (§ 11), je povinen zajistit jeho účast při provozování živnosti v potřebném rozsahu. Podnikatel je povinen prokázat kontrolnímu orgánu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu používaného k poskytování služby. Živnostenskou kontrolu provádějí v rámci své působnosti živnostenské úřady, které sledují, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem, ustanoveními zvláštních právních předpisů vztahujícími se na živnostenské podnikání, poskytování služeb podle § 69a a na podmínky provozování živnosti uložené v rozhodnutí o udělení koncese. Při kontrole
4
plnění povinností, které vyplývají podnikateli pro provozování živnosti ze zvláštních předpisů, může živnostenský úřad vyžadovat od podnikatele doklady o splnění těchto povinností.
Kontrolní činnost v rámci živnostenské kontroly vykonávají zaměstnanci živnostenských úřadů. Při kontrole se prokazují pověřením ve formě písemného pověření nebo ve formě průkazu. Při kontrolní činnosti mohou zaměstnanci provádějící kontrolu pořizovat též zvukové a obrazové záznamy. Ke kontrole mohou být přizváni zástupci dalších orgánů a osob určených zvláštními právními předpisy. Výkon živnostenské kontroly se řídí zákonem o státní kontrole. Podnikatel je oprávněn přizvat v průběhu kontroly jím zvolenou Nepřítomnost třetí osoby není důvodem k přerušení kontroly.
třetí osobu.
Za přestupky či správní delikty hrozí pokuty. Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že provozuje činnost, která je předmětem živnosti vázané, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. Za přestupek lze uložit pokutu do 750 000 Kč. Právnická osoba jako podnikatel nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že zejména (i) neoznámí živnostenskému úřadu ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací nebo ukončení výkonu jeho funkce, (ii) neustanoví nového odpovědného zástupce, (iii) 1. neprokáže na žádost živnostenského úřadu vlastnické nebo užívací právo k objektům nebo místnostem provozovny, nebo oprávněnost umístění mobilní provozovny, nebo 2. neoznámí předem zahájení nebo ukončení provozování živnosti v provozovně, iv) neustanoví osobu odpovědnou za činnost provozovny, v) neoznačí provozovnu, vi) neprokáže kontrolnímu orgánu způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu, vii) neidentifikuje účastníka smluvního vztahu nebo předmět smluvního vztahu, nebo nevede evidenci o účastnících nebo předmětu smluvního vztahu, nebo nemá tuto evidenci přístupnou v provozovně, v níž dochází k identifikaci a kde se toto zboží nachází, viii) nevydá na žádost zákazníka doklad o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, nebo na dokladu neuvede zákonem stanovené údaj e, ix) neoznámí živnostenskému úřadu ve stanovené lhůtě změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnosti, nebo nepředloží doklady o nich, s výjimkou neoznámení změny oboru činnosti u živnosti volné, nebo Za správní delikt může být uložena pokuta v rozmezí 1000 Kč až 1 miliónu korun. Právnická osoba se dopustí správního deliktu dále tím, že provozuje činnost, která je předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. Za tento správní deliktje možné uložit pokutu až do výše 750000 Kč.
5
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání ajeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednávají obecní živnostenské úřady. Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.
V případě, že osoba neoprávněně dle trestního zákona.
podniká, vystavuje se případnému trestnímu postihu
§ 251 Neoprávněné podnikání - trestní zákoník
Č.
40/2009 Sb.
(1) Kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné podnikání, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. 2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1značnou škodu, nebo b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
III. Výkon povolání optometristy ZÁKON 96/2004 Sb. ze dne 4. února 2004 stanoví podmínky pro získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon). č,
Tento zákon upravuje zejména podmínky získávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče v České republice, Dále zákon upravuje zásady celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků a vzdělávání jiných odborných pracovníků,
Pro účely tohoto zákona se rozumí a) zdravotnickým povoláním souhrn činností při poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona, zejména ošetřovatelské péče, péče v porodní asistenci, preventivní péče, diagnostické
6
péče, léčebné péče, léčebně rehabilitační péče, neodkladné péče, anesteziologicko-resuscitační péče, posudkové péče a dispenzární péče, b) zdravotnickým pracovníkem fyzická osoba, která vykonává zdravotnické povolání podle tohoto zákona. Způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka má ten, kdo a) má odbornou způsobilost podle tohoto zákona, nebo jemuž byla uznána odborná kvalifikace k výkonu zdravotnického povolání v souladu s ustanoveními hlavy VII nebo VIII tohoto zákona b) je zdravotně způsobilý, c) je bezúhonný. V § 11 je upravena odborná způsobilost optometristy. §1l Odborná způsobilost k výkonu povolání optometristy se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu optometristů, nebo b) akreditovaného bakalářského studijního oboru optometrie, pokud byl zahájen nejpozději ve školním roce 2005/2006. Optometrista není oprávněný léčit oči. Tyto léčebné úkony je oprávněn provádět zásadně oční lékař, avšak dominantní činnost optometristy spočívá v diagnostice a korekci očních refrakčních vad a v poradenství a aplikaci kontaktních čoček. Optometrista může pracovat samostatně, pokud splnil podmínky zákona a získal registraci MZ ČR. Registrace je mu prodloužena i na další období, pokud prokáže, že splnil povinnosti týkající se celoživotního vzdělávání Optometrista má obvykle bakalářský nebo magisterský titul, který získal studiem oboru Optika a optometrie na lékařské nebo přírodovědecké fakultě. Optometrista má velmi široký přehled o metodách korekce refrakčních vad. Optometrista je tedy zdravotnický pracovník, který se specializuje na vyšetření zraku a aplikaci kontaktních čoček. Optometrista svojí činností vytváří do jisté míry mezi stupeň mezi očním optikem, který doporučuje a zhotovuje optické pomůcky podle předpisu, a očním lékařem. Vyšetření u optometristy zatím nehradí zdravotní pojišťovny. Optometrista není oprávněn vyšetřovat zrak u dětí do 15 let samostatně, pouze pod odborným dohledem lékaře oftalmologa. Toto lze zajistit například pracovní nebo jinou smlouvou s oftalmologem na určitou dobu, během které by byli vyšetřováni i pacienti mladší 15 let. Optometrista při vyšetření klienta zjistí dotazem jeho zdravotní stav, povolání a zájmy, následně změří brýle, které vyšetřovaný nosí a ověří si, jak s nimi vidí. Dále zjistí objektivní a subjektivní refrakci, tj. může změřit zrak na automatickém refraktometru, který však poskytuje pouze orientační údaje o refrakčním stavu oka. Na 7
základě výsledku tohoto vyšetření nelze zhotovit brýle. Optometrista při vyšetření zkontroluje mikroskopem stav předního segmentu očí. Vlastní počet diotrií může zjistit několika metodami. Nejstarší dnes již velmi zřídka používanou metodou je skiaskopie. Běžně se korekce zrakového visu, laicky řečeno zjišťování potřebného počtu dioptrií, zpravidla provádí pomocí zkušební obruby a sady zkušebních skel, případně za použití foropteru. Po vyšetření sdělí klientovi refrakční vadu, kterou trpí a doporučí vhodnou optickou pomůcku, typ skel, a to i s ohledem na vykonávanou práci a zájmy klienta. Optometrista je kompetentní také aplikovat kontaktní čočky a poskytovat všechny potřebné informace pro jejich užívání. Na rozdíl od optometristy je oftalmolog vedle vyšetření zraku oprávněn nejen zjistit potřebný počet dioptrií, ale navíc provést preventivní vyšetření zraku, tzn. zejména změřit nitro oční tlak či zkontrolovat oční pozadí (sítnici),. Oftalmolog je oprávněn vystavit poukaz na brýle a optické pomůcky, rovněž částečně hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění, pokud pacientovi na ně vzniká nárok s ohledem na časový test a hodnotu korekce. V západních zemích je běžná praxe, že měření zraku je prováděno zásadně optometristy.
IV. Legislativní podněty SČOO Společenstvo má zájem na tom, aby služby v rámci oční optiky byly poskytovány osobami vzdělanými v oboru a vnímá, že stávající legislativa, která umožňuje provozování živnosti oční optik - prostřednictvím odpovědného zástupce, je nevyhovující. A. Již na počátku roku 2012 začalo jednat s ministerstvem průmyslu a obchodu, do jehož gesce spadají legislativní návrhy a úpravy živnostenského zákona, o změně tohoto zákona. Návrh směřoval k tomu, aby vázaná živnost očního optika byla přesunuta z přílohy 2 do přílohy 5 živnostenského zákona. Pokud by výkon činnosti očního optika byl přeřazen, znamenalo by to, že podnikatel by byl povinen zajistit výkon této činnosti pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti. č.
Ministerstvo se s tímto návrhem neztotožnilo zněním obsahu náplně živnosti.
a navrhlo řešit tuto problematiku
č.
novým
Na základě dalšího jednání s MPO byla nově formulována obsahová náplň živnosti takto: "Zhotovení, prodej a opravy korekčních pomůcek, zjištění polohy zornic, inklinace a prohnutí brýlového středu a dalších parametrů potřebných ke zhotovení korekční pomůcky určené do dálky, na čtení nebo jinou pracovní vzdálenost. Měření a vyhodnocení parametrů hlavy potřebných ke zhotovení korekčních brýlí, případně jiných korekčních pomůcek, přepočet lékařem nebo optometristou udané dioptrické hodnoty astigmatické korekce a výpočet změny korekce vzhledem kjejí konečné poloze před okem, přizpůsobení zhotovené korekční pomůcky
8
rozměrům hlavy uživatele tak, aby splňovala funkční, hygienické, bezpečnostní a estetické požadavky. Podávání odborných informací o způsobu používání korekčních pomůcek a jejich údržbě, poradenství při výběru korekčních obrub, doporučení vhodných druhů a úprav brýlových čoček. V rámci živnosti lze provádět prodej a opravy brýlových obrub, prodej ochranných prostředků zraku, pomůcek a prostředků určených k údržbě, k ochraně korekčních pomůcek a ochranných prostředků zraku. " Tento legislativní podnět byl přijat změnou nařízení vlády a uveřejněn ve sbírce zákonů č. 368/2012 Sb. Níže je uveden výsledek při porovnání textu platného do 31.12.2012 s jeho posledním zněním. Oční optika Zhotovení, prodej-a" opravy korekčních očních pomůcek, zjištění polohy zornic uživatele v očnicích brýlí, měření a V)110dnocení parametrÚ hlavy ke zhotovení br)4í, přepočet lékařem udané hodnoty astigmatické korekce a ,o/počet změny korekce vzhledem k její konečné poloze před okem, přizpůsobení zhotovené pOffillCkyzjištění polohy zornic, inklinace a prohnutí br)'lového středu a dalších parametrů potřebných ke zhotovení korekční pomůcky určené do dálky. na čtení nebo jinou pracovní vzdálenost. Měření a vyhodnocení parametrů hlavy potřebných ke zhotovení korekčních brýlí, případně jiných korekčních pomůcek, přepočet lékařem nebo optometristou udané dioptrické hodnoty astigmatické korekce a výpočet změny korekce vzhledem k její konečné poloze před okem, přizpůsobení zhotovené korekční pomůcky rozměrům hlavy uživatele tak, aby splňovalysplňovala funkční, hygienické-s, bezpečnostní ~ estetické požadavky, podávání. Podávání odborných informací o způsobu používání korekčních pomůcek a jejich údržbě, poradenství při výběru brýlov)'ch korekčních obrub doručení vhodných druhů a úprav brýlových čoček. V rámci živnosti lze provádět prodej a opravy brýlových obrub-a", prodej ochranných prostředkÚ zraku. pomůcek a prostředků určených k údržbě.j]; ochraně oční optiky. korekčních očních pomůcek a ochranných prostředků zraku.
B. V roce 2012 se zdravotní pojišťovna obrátila na společenstvo s požadavkem na zodpovězení následujících dotazů: který legislativní předpis vymezuje činnosti, které je oprávněn vykonávat optik a které optometrista (kde jsou stanoveny kvalifikační předpoklady materiálního vybavení) je výdej zdravotnického prostředku (např."brýlí na předpis oftalmologa") zdravotní služnou? (podle mého výkladu §5, odst. 1, písmo i) zákona č. 372/2011 Sb. zdravotní službou je v plném rozsahu - a to včetně registrace u KÚ). Na dotaz pojišťovny společenstvo legislativní úpravu.
odpovědělo svým dopisem a zároveň podalo návrh na
9
S cílem zajistitt výkon činnosti očního optika v rámci očních optik se společenstvo obrátilo na ministerstvo zdravotnictví ČR s žádostí o zakomponování do připravovaného zákona o zdravotnických prostředcích následující úpravy: Zdravotnický prostředek - korekční brýle, může být vybrán a vydán pouze na oční optice, na které je osobně přítomen: optometrista diplomovaný oční optik nebo diplomovaný oční technik oční optik nebo oční technik držitel osvědčení o rekvalifikaci nebo jiném dokladu o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaného zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů s praxí alespoň 4 roky. " Mgr., Jakub Král, vedoucí oddělení zdravotnických prostředků v reakci na opakované žádosti společenstva uvedl následující:
ministerstva zdravotnictví
(i) připravovaný návrh zákona o zdravotnických prostředcích v ustanovení § 52 odst. 3 uvádí Zdravotnický prostředek pro zrakově postižené pacienty předepsaný na lékařský předpis může být vydán pouze v oční optice. Takový zdravotnický prostředek může vydat pouze a) optometrista b) diplomovaný oční optik nebo diplomovaný oční technik, nebo b) oční optik nebo oční technik. " JJ
MZ má zato, že tato úpravaje dostačující úpravou, která by bránila činnosti podnikatelům, kteří nabízejí své služby formou podomního obchodu anebo výdejních automatů. (ii) MZ k dalšímu dotazu společenstva týkající se legislativního vymezení korekční zrakové pomůcky uvedlo, že návrh zákona o zdravotnických prostředcích počítá s novelizací zákona 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisej ících zákonů, ve znění pozděj ších předpisů (dále jen "zákon o veřejném zdravotním pojištění"). Novelizací by se měla zrušit příloha Č. 4 a příloha č. 3 a nahradit se novým zněním, která představuje zcela novou kategorizací a úhradou regulaci zdravotnických prostředků hrazených na poukaz .. Návrh přílohy 3 obsahuje jak celá kategorizační strom, tak popis jednotlivých úhradových skupin, proskripční a indikační omezení, množstevní limity a také výši maximální možné úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Zdravotnickým prostředkům pro zrakově postižené pacienty je věnována kategorie 9, která specifikuje jednotlivé korekční pomůcky, věkové limity pacientů, typ onemocnění, počty pomůcek v kalendářním roce a peněžní částky. č.
č.
č.
V. Vybraná zákonná ustanovení 5.1. zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník
10
Nekalou soutěží je jednání v hospodářské soutěži nebo v hospodářském styku, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům, spotřebitelům nebo dalším zákazníkům. Nekalá soutěž se zakazuje. Nekalou soutěží je zejména: a) klamavá reklama, b) klamavé označování zboží a služeb, c) vyvolávání nebezpečí záměny, d) parazitováni na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele, e) podplácení, j) zlehčování, g) srovnávací reklama, h) porušování obchodního tajemství, i) ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí. Kupní smlouva je upravena v §§ 407 až 475
5.2.
zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Odpovědnost za škodu 416 až 450 ujednání o kupní smlouvě a podmínkách prodeje
5.3
zákon
č,
634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
Obchodní praktika je nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. Obchodní praktika je klamavá. a) je-li při ní užit nepravdivý údaj, b) je-li důležitý údaj sám o sobě pravdivý, ale může uvést spotřebitele v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl užit, c) opomene-li podnikatel uvést důležitý údaj, jenž s přihlédnutím ke všem okolnostem lze po podnikateli spravedlivě požadovat; za opomenutí se považuje též uvedení důležitého údaje nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem, nebo d) vede-li způsob prezentace výrobku či služby, včetně srovnávací reklamy, nebo jejich uvádění na trh k záměně s jinými výrobky či službami, nebo rozlišovacími znaky jiného podnikatele, e) není-li dodržen závazek obsažený v kodexu chování, k jehož dodržování se podnikatel zavázal, jde-li o jednoznačný závazek, který lze ověřit, a podnikatel v obchodní praktice uvádí, že je vázán kodexem Obchodní praktika je agresivní, pokud s přihlédnutím ke všem okolnostem svým obtěžováním, donucováním, včetně použití síly nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně 11
zhoršuje možnost svobodného rozhodnutí spotřebitele. Při posuzování, praktika agresivní, se přihlíží zejména k těmto okolnostem: a) načasování, místo a doba trvání obchodní praktiky, b) způsob jednání, jeho výhružnost a urážlivost, c) vědomé využití nepříznivé situace spotřebitele, d) nepřiměřené překážky pro uplatnění práv spotřebitele, nebo e) hrozba protiprávním jednáním ..
zda je obchodní
Prodávající nesmí při prodeji výrobků nebo poskytování služeb spotřebitele diskriminovat. Prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb, o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou. Jestliže je to potřebné s ohledem na povahu výrobku, způsob a dobu jeho užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v přiloženém písemném návodu a aby byly srozumitelné. Prodávající musí zajistit, aby jím prodávané výrobky byly přímo viditelně a srozumitelně označeny Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí Česká obchodní inspekce, krajské hygienické stanice, živnostenské úřady. Za správní delikt může být uložena pokuta v rozpětí od 1000 000 Kč až do 50 mio Kč 5.4 zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, §2 (1) Zakazuje se a) reklama zboží, služeb nebo jiných výkonů či hodnot, jejichž prodej, poskytování nebo šíření je v rozporu s právními předpisy, b) reklama založená na pod prahovém vnímání. Takovou reklamou se pro účely tohoto zákona rozumí reklama, která by měla vliv na podvědomí fyzické osoby, aniž by ji tato osoba vědomě vnímala, c) reklama, která je nekalou obchodní praktikou podle zvláštního právního předpisu5), d) reklama skrytá. Takovou reklamou se pro účely tohoto zákona rozumí reklama, u níž je obtížné rozlišit, že se jedná o reklamu, zejména proto, že neni jako reklama označena, e) šíření nevyžádané reklamy, pokud vede k výdajům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje; na šíření reklamy elektronickými prostředky a jeho omezení se vztahuje zvláštní právní předpis,5a) za reklamu, která obtěžuje, se považuje reklama směřující ke konkrétnímu adresátovi za podmínky, že adresát dal předem jasně a srozumitelně najevo, že si nepřeje, aby vůči němu byla nevyžádaná reklama šířena, j) reklama šířená na veřejně přístupných místech mimo provozovnujiným způsobem než prostřednictvím reklamního nebo propagačního zařízení zřízeného podle zvláštního právního předpisu5b), stanoví-li tak obec svým nařízením vydaným v přenesené působnosti5c), v rozsahu uvedeném v odstavci 6, g) anonymní reklama týkající se voleb po dobu volební kampaně podle volebního zákona.
12
(2) Srovnávací reklama 6) je přípustná za podmínek stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem. 7) (3) Reklama nesmí být v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí obsahovat jakoukoliv diskriminaci z důvodů rasy, pohlaví nebo národnosti nebo napadat náboženské nebo národnostní cítění, ohrožovat obecně nepřijatelným způsobem mravnost, snižovat lidskou důstojnost, obsahovat prvky pornografie, násilí nebo prvky využívající motivu strachu. Reklama nesmí napadat politické přesvědčení. (4) Reklama nesmí podporovat chování poškozující zdraví nebo ohrožující bezpečnost osob nebo majetku, jakož ijednání poškozující zájmy na ochranu životního prostředí. (5) Reklama šířená společně sjiným sdělením musí být zřetelně rozlišitelná a vhodným způsobem oddělena od ostatního sdělení. (6) Obec v nařízení vydaném podle odstavce 1písmo j) stanoví a) veřejně přístupná místa, na nichž je reklama podle odstavce 1písmo j) zakázána, b) dobu, v nížje reklama podle odstavce 1písm.j) zakázána, c) druhy komunikačních médií, kterými nesmí být reklama podle odstavce 1písmo j) šířena, popřípadě též d) akce, na něž se zákaz šíření reklamy nevztahuje. (7) Za skrytou reklamu se nepovažuje umístění produktu v audiovizuálním díle nebo jiném zvukově obrazovém záznamu, splňuje-li podmínky stanovené jiným právním piedpisemša), 3b).
3a) Zákon Č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3b) Zákon Č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních služČástka bách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání). 5) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 5a) § 7 zákona Č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti). 5b) § 71 odst. 2 zákona Č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. 5c) § 11 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb. § 44 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 6) § 50a odst. 1 zákona č. 513/1991 ve znění zákona č. 370/2000 Sb. 7) § 50a odst. 2 a 3 zákona č. 513/1991 Sb.,
ss.,
§8a 1) Právnická nebo podnikajici fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, žejako šiřitel a) neoznámí osobě, která prokáže oprávněný zájem podle § 6b odst. 2, kdo je zadavatelem nebo zpracovatelem, b) šíří reklamu, která je podle § 2 odst. 1písmo a) nebo j) zakázána, c) neoddělí nebo zřetelně nerozliší reklamu šířenou společně s jiným sdělením od ostatního sdělení, d) poruší zákaz reklamy založené na pod prahovém vnímání, e) poruší zákaz reklamy skryté,
13
j) šíří nevyžádanou reklamu, pokud takto šířená reklama vede k výdajům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje, Za správní delikt dle tohoto zákona může být uložena pokuta až do 5 mio Kč. VI. Závěr Vyměřený čas nám dovolil probrat základní práva a povinnosti shorajmenovaných profesí, v rychlosti upozornit na některé související normy, jakož se seznámit i s některými legislativními podněty SČOO.
14
