6.4. 2014
Judica (Bože, zjednej mi právo. Ž 43,1)
I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby.“ (Gn 1,26a) Píseň: 238 Vzdejme chválu Bohu Otci Modlitba: Pane Bože, děkujeme za život, za svět kolem nás, za lidi. Děkujeme za lásku, pomoc, úsměv, vzájemnost. Děkujeme za jaro a za naději. Děkujeme, že můžeme věřit, svěřit se Tobě. Děkujeme, že začátek a konec všeho je u Tebe. Pane Bože, stvořil jsi člověka k obrazu svému. Svět jsi mu dal do ruky, aby ho pojmenoval a spravoval. Víš, jak to vypadá – se světem, s námi... Není toho moc, nač bychom mohli být hrdí. Prosíme, měj s námi trpělivost. Dej nám sílu a čas napravit, co sami napravit můžeme. Proměňuj nás k obrazu svému. Amen. Čtení: Iz 53,1-9 Píseň: Svítá 267 Proč jen mlčíš, Pane Text: Jan 19,1-6 a „trpěl pod Pontským Pilátem“ Kázání: Hle člověk! Ecce homo! Podívejte se... To je výsměch. Téměř nahý, sehnutý, na hlavě koruna z trní. Všichni ostatní kolem jsou krásně oblečení. Tento pašijní výjev byl námětem obrazů mnoha malířů. Třeba Hieronyma Bosche. Na jeho obraze má Ježíš navíc svázané ruce. Ty ještě umocňují zjev bezmoci. Hle, člověk. Pilát nechal Ježíše zbičovat, snad to bude žalobcům stačit, pak ho propustím. Podívejte se, tohle přece nemůže být král. Ale - těm, kteří stojí na nádvoří paláce, to nestačí. Ukřižovat! Ježíš je opravdu člověk. Narozený jako každé jiné dítě. Člověk schopný trpět (žádný nadčlověk, který by utrpení necítil). V Krédu se zdá, že chybí slova popisující, co se s člověkem narozeným z Marie panny dělo mezi narozením a tím, kdy ho Pilát vydal k ukřižování. Je tady jen to jedno slovo „trpěl“. Možná by měly být věty 1
rozděleny jinak: trpěl, pod Pontským Pilátem byl ukřižován. Byl by tak Ježíšův život mezi narozením a smrtí shrnut slovem „trpěl“? Podívejme se na Ježíšův život. Smysl pašijního dění nelze pochopit odděleně od toho, co mu předcházelo. Hle, člověk! Bůh stvořil člověka, aby byl obrazem Božím. Aby odrážel Boží dokonalost a lásku, aby pečoval o Boží stvoření. Ale obraz nechtěl jen odrážet to Boží, chtěl být sám Bohem. A víme, kam to vedlo a vede. A tak přichází dokonalý člověk. Bůh v podobě člověka. Ježíš. Volá lidi k lidství. Pomáhá, uzdravuje, dává najíst. Odmítá násilí. Říká: milujte i nepřátele. Sedá u stolu s všelijakými hříšníky, zve na přední místa ty, kteří jsou odsouváni na okraj: ženy (a vdovy zvlášť), děti, chudé, nemocné, postižené. Neváhá uzdravit člověka v sobotu. Neváhá kritizovat chrámovou praxi. Vypráví podobenství o člověku, kterému nepomůže zbožný žid, ale Samařan. To je skandální. Ježíš během svého života ukazoval lidem, co to je pravé lidství, co je to být člověkem k obrazu Božímu. Ježíš se provinil snad proti všemu, co bylo tomuto lidu, této společnosti a jejím reprezentantům svaté. Podkopal základy, celou teologii a ideologii hierarchie. Obyčejný člověk z podezřelého městečka Nazaretu (vždyť: co odtamtud může vzejít dobrého?). A ty jeho výroky začínající slovem „já“! Ježíšova slova a činy jsou náboženskou provokací. Římským okupantům ale nějaký lžimesiáš nevadí, nepotřebují řešit náboženský spor okupované země. Římský prokurátor Pilát nechápe, proč by měl Ježíše odsoudit. Řešte si to sami. Náboženská obžaloba Ježíše je pravdivá. Ale je převedena na obžalobu politickou, která pravdivá není. Židé totiž neměli právo člověka odsoudit k smrti. (Když byl později ukamenován Štěpán, nebyl soudem odsouzen, šlo spíš o lynčování, akci rozvášněného davu.) V Ježíšově době je Judsko pod přímou vládou Říma. Řím zastupuje vojenský (policejní) úředník, který většinou sídlí v Cesareji. Pilát. Pontius je jeho jméno rodové. Někdy se Pilát projevoval opravdu krutě (Lk 13 – krvavý zásah v Galileji). Jindy byl spíš slaboch a 2
zbabělec, jako v procesu s Ježíšem. Proč je zrovna Pilátovo jméno zmíněno v Krédu? Příběh člověka Ježíše je tak svázán s určitou historickou postavou a dobou. Jako by se znovu řeklo: ano, Ježíš byl člověk z masa a kostí, narodil se a v určité době za určitého vládce byl popraven. Nejde o mýtus, naše víra je založena na tom, co se reálně odehrálo. Pilát neměl zájem Ježíše nechat popravit, ale nedokázal tenhle svůj názor prosadit, ani se o to moc nesnažil. Pilát selhal. Šlo mu víc o sebe samého a své postavení než o pravdu. S Ježíšem diskutoval o tom, co je pravda. Ježíš říká, že přišel vydat svědectví pravdě. Být svědkem není snadné (martyrium). Pro Ježíše je Pravda něčím, za co je ochoten položit i život. Pro Piláta je pravda lehkým pojmem, o kterém je zajímavé diskutovat. Vždyť kdoví, co ta pravda je, každý má nějakou svou... (neslýcháme to i dnes?) Možná máš, Ježíši pravdu, ale dav je hlasitější... (dav má svou pravdu?) Pilát stál Pravdě (Ježíšovi) tváří v tvář. Zdá se, že pravdu zahlédl, možná se i zalekl, ale přehlušil ji. Pilát selhal jako státní úředník i jako člověk. Je to obraz člověka. Na obraze Hieronyma Bosche Ecce homo vypadá Pilát (a všichni ostatní kromě Ježíše) honosně. Pod purpurovými, zelenými a bílými plášti se ale skrývá strach o moc, nezájem o druhého člověka, slabost se rozhodnout. Člověk – to nezní hrdě. Kde jsme my? Pozváni do obrazu Ecce homo hledíme na zbídačenou postavu pravého člověka. Obraz dokonalého lidství. Slovo hle je pozváním k pohledu. Podívej se! Jsme zváni k účasti na dění. (Když dítě na něco ukazuje a říká – často naléhavě – hele!, tak si žádá pozornost; sdílej ten pohled se mnou – takže my se můžeme těmi Pilátovými slovy „hle člověk“ nechat vtáhnout do dění na nádvoří paláce. Dívat se, přemýšlet.) Na obraze jsou tři nápisy (jako v komiksu): 1. Ecce homo – hle člověk, říká Pilát 2. Ukřižuj ho (volají lidé shromáždění pod pódiem – to je jejich odpověď na výzvu k pohledu na člověka – s tímto pohledem, člověkem, s jeho nároky už nechtějí být konfrontováni) 3
3. Zachraň nás, Kriste, Spasiteli (říkají postavy spíš naznačené než namalované v rohu obrazu – prý to byli dva malířovi sponzoři) Přijměme pozvání – do obrazu, k vyznávání Kréda, k přemýšlení, kde bychom byli tenkrát my. Kam bychom se postavili? (Nejen na Pilátově dvoře, ale během Ježíšova života a působení.) Na stranu politika Piláta, který popřel pravdu? Na stranu hierarchů Annáše a Kaifáše (lépe, aby zemřel jeden člověk za lid, než aby zahynul celý národ – Jan 11,50), kteří obětovali blaho jednotlivce kvůli jednomu náboženskému zákonu? Na stranu Petra, který zapřel? Nebo na stranu Jidáše, který zradil? Na stranu římských vojáků, kteří plní rozkaz a chovají se nelidsky? Na stranu žen (žena Pilátova... Marie Magdalská), které stály při Ježíši a důvěřovaly mu? Ježíš během svého života byl „chodící výzvou“. Nevím, jestli mohl člověk zůstat nezaujatým pozorovatelem. Nevím, jestli my teď můžeme zůstat nezaujatými pozorovateli. Může nám být jedno, co Ježíš říkal a dělal, jak se choval? Možná může, ale je to škoda. Nechme se pozvat Pilátem k pohledu na pravého člověka. Hle, člověk! Jaká může být naše odpověď na setkání s tímto člověkem? 1. Buď odmítnutí – jako to udělali ti, co volají „ukřižuj“ - což v současnosti znamená odmítnutí Ježíšových výzev k následování; nebo se – jako Pilát – pomoci nesnažím. 2. A nebo přijetí – ano, člověk, Bůh trpící pro mě, člověk, který volá k soucitu s dalšími trpícími.K trpícímu Kristu se přibližuji tím, že se přibližuji (pomůžu) trpícímu člověku. Křesťanství neglorifikuje utrpení. A utrpení (samo o sobě) není cestou k Bohu. Ale utrpení je výzvou k pomoci. K ukřižovanému Ježíši se Bůh přiznal ve vzkříšení. Potvrdil tak, že jeho cesta byla Bohu milá. A že cesta následování má smysl. Pane Ježíši, chtěla bych se blížit lidství, které jsi kázal slovy i svým životem. Amen. Píseň: 311 Kristus, příklad pokory Ohlášky, sbírka Píseň: Svítá 360 V nebi je trůn 4
Přímluvná modlitba, Otče náš Poslání: Proto Kristus umřel a z mrtvých vstal, aby se stal Pánem mrtvých i živých. (Ř 14,9) Požehnání: Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. (Jan 3,16-17) Píseň: 582 Toužíme v lásce žíti stále
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bosch_Ecce_homo.jp g http://www.wikipaintings.org/en/hieronymus-bosch/this-is-ahuman-ecce-homo
5
