Josef Flégl Archeologické nálezy v Dolcích

Josef Flégl Archeologické nálezy v Dolcích Úvod Za dobrušským gymnáziem a zemědělským družstvem směrem k lesu Halín se nachází lokalita zvaná „Dolce“. Jde o pomístní název pozemků, které dnes většinou patří zemědělskému družstvu. Dolce mají dvě části. Přední Dolce v prostoru gymnázia a zemědělského družstva až k cestě od pulického hřbitova do Křovic a Zadní Dolce, které zaujímají prostor od této cesty až k Halínu. V těchto lokalitách, ale především v Předních Dolcích, bylo nalezeno velké množství archeologických artefaktů časově sahajících od období paleolitu až po středověk. Tyto artefakty, které se nacházejí v našem vlastivědném muzeu, jsou odborně roztříděny a posouzeny. Na základě nových informací budou některé údaje, týkající se jak artefaktů, tak i lokality, upřesněny a doplněny. V této studii chybí informace o početných nálezech z lokality Dolce z období středověku. Rovněž ponecháváme stranou valounovou industrii, která je zde pouze okrajově (podrobněji viz Dobruško v pravěku, III. díl – Mělčanský kopec). Ve vložené příloze je zakreslena poloha Předních Dolců a přilehlé části Dobrušky. Z označeného prostoru pocházejí nálezy z pravěkého období. Jde především o éru mladšího paleolitu. V době před 35.000 až 10.000 let zde mladopaleolitičtí lidé zanechali artefakty jak z importovaného baltského pazourku, tak i z místních surovin. Pro výrobu jemnějších nástrojů se používal pazourek, pro nástroje hrubších tvarů křemen nebo křemenec. Z mladopaleolitického období pocházejí různé druhy

1

čepelek s otupeným koncem, jemné i vícenásobné vrtáčky, škrabadla, dlátka. Jednou z nejdůležitějších novinek mladého paleolitu bylo rydlo. Poloha lokality je nově stanovena na základě poznámek a kreseb Jana Klena a pamětníků, především paní Kujalové, a liší se od situace uváděné v Archeologických rozhledech (XXXIV, Praha 1982, Sl. Vencl, obr. 1). Dr. Vencl uvádí lokalitu jako orientovanou severojižně, naše poznatky spíše uvádějí polohu orientovanou západ – východ a kopírující řečiště potoka Brtvy. Místo se nachází v rovině a v mírném svahu od Koubových až po Přední Dolce u gymnázia. Ojedinělé nálezy se objevují i v širším okolí a v Zadních Dolcích. Tam mohou ale souviset i s lokalitou bývalé křovické cihelny. Na mapce jsou plnou čarou a vyplněnými obdélníčky označeny domy a komunikace, které zde byly na začátku padesátých let minulého století. Domy a komunikace, postavené v letech 1960 – 2000 jsou značeny čárkovaně. Pro přesnější informaci uvádíme u některých domů jejich popisná čísla. Dům Koubových, nyní Fingrálových, má čp. 447, Rajchlův dům, nyní pana Haška, čp. 493, Víchův dům čp. 492 a dům Martínkových má čp. 651. V padesátých letech bylo toto území – a to již od silnice k Pulicím – plné malých obdělávaných políček bez travnatých ploch. V prostoru Rajchlova domku, na pravé straně polní cesty k Halínu, měli pole Dubánkovi, Zahradníčkovi a Mervartovi. Za vrcholem této cesty, v severní části Krauserova kopce, bylo políčko Horákových. Nalevo od polní cesty k Halínu, v okolí Rajchlova

2

domku, západním směrem, se nacházela pole Huškových, Víchových, Slavíkových a Kujalových. Ke konci roku 1956 bylo započato se stavbou nové budovy gymnázia. Stavba byla dokončena v roce 1958. Současně s tím se za budovou gymnázia vybudovala střelnice. Dnes je tato archeologická lokalita z 90 % zastavěna dalšími novými domy a k nim vedoucí komunikací – ulicí Karla Michla. Zbytek tvoří již více než deset let pastviny pro dobytek. Archeologické nálezy po období mladého paleolitu 1. Dolní část klínku z břidlice, 98x44x22 mm. Nález p. Kujala z července 1967 v rovině na poli za Koubovými (neolit – eneolit). Artefakt se nachází v soukromé sbírce. 2. Zlomek ostří sekerky z břidlice, 58x35x14 mm, nález p. Klena z roku 1954, Dolce – Huškovo pole (neolit – eneolit). Soukromá sbírka. 3. Zlomek tesly z břidlice, 32x64x18 mm, nález p. Klena z 15. května 1960, Dolce – asi 40 m od hřiště gymnázia (neolit – eneolit). Soukromá sbírka. 4. Polotovar pazourkové sekerky, 105x58x43 mm, nález p. Kujala z 10. října 1960 při vláčení na svém poli, Přední Dolce nebo za Koubovými /?/ (eneolit). Vlastivědné muzeum Dobruška, 1 B 8417. 5. Menší štípaná a částečně dobrušovaná sekerka z jadeitu, 62x40x14 mm, nález p. Klena v Předních Dolcích (eneolit). Soukromá sbírka.

3

6. Hliněný korálek – část korálku je rýžkovaná. Nalezl p. Vích na svém poli v roce 1952. Soukromá sbírka. 7. Hliněný korálek, nález p. Klena na Víchově poli před rokem 1952. Artefakt ztracen. 8. Bronzová hlavička a část spony /opasku?/, 28x25x17 a 28x18x3 mm. Nález p. Klena z roku 1948 ze severovýchodního svahu Krauserova kopce (Horákovo pole), pravěk /halštat?/. Soukromá sbírka. 9. Část náramku /stříbrný!?/, nález p. Kujala ze 17. listopadu 1963 ze severního svahu Krauserova kopce (bývalé Horákovo pole). Artefakt ztracen. 10. Bronzový slitek, 28x20x10 mm, nález p. Kujala z 3. prosince 1961 ze severního svahu Krauserova kopce (bývalé Horákovo pole). Artefakt ztracen. 11. Bronzový slitek, nález p. Klena na poli za Martínkovými. Artefakt ztracen. 12. Střep výdutě, nalezený 10. prosince 2001 Josefem Fléglem asi 60m od střelnice u nové polní cesty směrem k Halínu (pravěk). Vlastivědné muzeum Dobruška, 1 N 11439. V prostoru za střelnicí směrem k Halínu se pravděpodobně nacházelo pohřebiště lidu popelnicových polí. Je možné, že část tohoto pohřebiště může být pod umělým valem pro střelnici. V Archeologických rozhledech (XXXIV, Praha 1982) se Dr. Vencl zmiňuje o povrchovém průzkumu ze dne 18. dubna 1977, kdy nalezli několik rozptýlených pravěkých střepů. Zlomky střepů, které zde údajně získal Jan Klen před rokem 1950, se nezachovaly.

4

Mladopaleolitické a mezolitické osídlení v Dobrušce Převzato: Archeologické rozhledy, XXXIV, Praha 1982, Dr. Sl. Vencl, Archeologický ústav Praha)

1. Nevýrazné vyčnělé pazourkové škrabadlo na úštěpu (aurignacien). 2. Drobné pazourkové škrabadlo na tenkém širokém úštěpu. 3. Retušovaný hrotitý pazourkový úštěp. 4. Bazální zlomek rohovcové čepelky. 5. Mikrolitický pazourkový hrůtek s otupeným bokem. 6. Pazourkové škrabadlo na nepravidelném masivním úštěpu (aurignacien). 7. Zlomek pazourkového škrabadla. 8. Zakřivené pazourkové klínové rydlo. 9. Dvojité pazourkové hranové rydlo. 10. Silexové škrabadlo na úštěpu. 5

11. Jednopodstavové pazourkové jádro. 12. Čepelový pazourkový úštěp.

6

1. 2. 3. 4.

Pazourkový trojúhelník s retuší. Pazourková hlavice čepelovitého škrabadla. Vrub na retušovaném úštěpu z pazourku. Boční pazourkové klínové rydlo na čepeli.

Artefakty, uváděné na obrázcích 2. a 3. se nezachovaly. Bohužel, ani jeden z artefaktů není uveden v poznámkách a náčrtcích Jana Klena. Rozhodně však jde o nálezy z Předních Dolců, případně za Koubovými. Pazourková štípaná industrie – nálezy z 50. a 60. let minulého století 1. Pazourkový úštěp hnědavé barvy, 28x20x6 mm. Nález p. Klena z 1. září 1952 v mírném svahu na Huškově poli, vlevo od polní cesty k Halínu. Artefakt ztracen. 2. Pazourkový úštěp běložlutě patinovaný, 16x10x? mm. Nález p. Klena z 1. května 1953 v mírném svahu na Huškově poli. Artefakt ztracen. 3. Pazourkový úštěp bělomodře patinovaný, 30x16x9 mm. Nález p. Klena z 1. května 1953 v mírném svahu na Huškově poli. Artefakt ztracen.

7

4. Pazourkový úštěp šedobíle patinovaný, 48x22x11 mm. Nález p. Klena z 27. června 1954 na vrcholu svahu Mervartova pole. Artefakt ztracen. 5. Pazourkový artefakt bíle patinovaný, 40x30x11 mm. Nález p. Kujala z 16. června 1954 v zadní části Předních Dolců (v náhonu nedaleko nálezu jaspisového hrotu?). Artefakt ztracen. 6. Pazourkové škrabadlo šedobíle patinované, 30x24x7 mm. Nález p. Klena ze 7. června 1953 na vrcholu svahu Huškova pole v prostoru nad Rajchlovým domkem. Artefakt ztracen. 7. Pazourkové škrabadlo bíle patinované, jemně popraskané, 17x16x6 mm. Nález p. Klena ze 7. června 1953 na vrcholu svahu Huškova pole nad Rajchlovými (dle Klenovy kresby č. 2 by mohlo jít o kýlovité škrabadlo – aurignacien). Artefakt ztracen. 8. Pazourkový úštěp bíle patinovaný, 12x9x? mm. Nález p. Klena ze 7. června 1953 na vrcholu mírného svahu Huškova pole. Artefakt ztracen. 9. Pazourkové jádro šedobílé barvy, 20x15x11 mm. Nález p. Klena ze 7. června 1953 na vrcholu mírného svahu Huškova pole (pravděpodobně zbytek jádra). Artefakt ztracen. 10. Pazourkový úštěp šedobíle patinovaný, 20x21x5 mm. Nález p. Klena z 3. května 1953 na Zahradníčkově poli. Artefakt ztracen. 11. Pazourkový otloukač bíle patinovaný, 27x25x18 mm. Nález p. Klena z 3. května 1953 na rovině před svahem vlevo od polní cesty k Halínu na Víchově poli. Artefakt ztracen.

8

12. Pazourkový úštěp modře patinovaný, 35x26x15 mm. Nález p. Klena z 18. srpna 1952 na vrcholu svahu vpravo od polní cesty k Halínu – Mervartovi pole vedle pole Zahradníčkových. Artefakt ztracen. 13. Pazourková čepelka šedohnědé barvy, nepatinovaná, 35x18x4 mm. Nález p. Klena z 31. května 1952 na rovině vlevo od polní cesty k Halínu na Víchově poli. Artefakt ztracen. 14. Pazourkový hrotový valoun různých barev, 52x35x30 mm. Nález p. Klena z 31. května 1952 na rovině vlevo od polní cesty k Halínu na Víchově poli (pravděpodobně jde o otloukač). Artefakt ztracen. 15. Dolní část pazourkové čepelky, bíle patinované, 25x12x4 mm. Nález p. Klena z 12. března 1954 před svahem vlevo od polní cesty k Halínu na Huškově poli. Artefakt ztracen. 16. Část pazourkové čepelky špinavě bíle patinované, 20x14x4 mm. Nález p. Klena z 3. května 1953 na rovině na Víchově poli (dříve Slavíkovo) pod nynějším gymnáziem k Pulické silnici. Artefakt ztracen. 17. Pazourkový hrůtek bíle patinovaný, 18x6x4 mm. Nález p. Klena z 28. května 1953 na rovině vlevo od polní cesty k Halínu na Huškově poli. Artefakt ztracen. 18. Dolní část pazourkové čepelky bíle patinované, 20x18x3 mm. Nález p. Klena z 28. května 1953 v mírném svahu na Víchově poli. Artefakt ztracen. 19. Pazourkový úštěp šedavé barvy, bíle patinovaný, 23x12x4 mm. Nález p. Kujala z května 1953

9

v mírném svahu Víchova pole. (Náčrtek p. Klena č. 5, uloženo ve vlastivědném muzeu jako úštěp z hrany jádra, 1 A 8425/5 – 4 kusy). 20. Pazourkový úštěp bíle patinovaný, 27x14x7 mm. Nález p. Klena z 13. prosince 1953 na horní rovině u chalupy holiče p. Horáka. Artefakt ztracen. 21. Pazourkový mikrolitický úštěp bíle patinovaný, 19x16x3 mm. Nález p. Klena na Huškově poli. Artefakt ztracen. 22. Pazourkový úštěp světle hnědý, bíle patinovaný, 25x23x8 mm. Nález p. Klena z 16. srpna 1952 vlevo od polní cesty k Halínu na Víchově poli. Artefakt ztracen. 23. Pazourkový mikrolitický hrůtek bíle patinovaný, 15x10x5 mm. Nález p. Klena z 13. října 1952 na Kujalově poli u Halína – Zadní Dolce. Artefakt ztracen. 24. Pazourkový hrot /?/ žlutě patinovaný, 28x24x12 mm. Nález p. Kujala z 6. května 1958 za gymnáziem. Artefakt ztracen. 25. Pazourkový artefakt bíle patinovaný, 30x25x9 mm. Nález p. Kujala z 6. května 1958 za Koubovými (Koubovo pole). Pravděpodobně jde o uraženou čepel. Artefakt ztracen. 26. Pazourkový artefakt běložlutě patinovaný, 30x20x7 mm. Nález p. Kujala z 6. května 1958 za Koubovými (Koubovo pole). Artefakt ztracen. 27. Pazourkový otloukač běložlutě patinovaný, 25x21x10 mm. Nález p. Kujala v Zadních Dolcích. Artefakt ztracen.

10

28. Jaspisové škrabadlo (červený jaspis), 50x35x16 mm. Nález p. Kujala z června 1958 v Předních Dolcích. Artefakt ztracen. 29. Křišťálový artefakt /?/, 40x30x15 mm. Nález p. Kujala z dubna 1958 za Koubovými. Artefakt ztracen. 30. Pazourkový artefakt bíle patinovaný, 23x19x9 mm. Nález p. Kujala z května 1958 za Koubovými (Koubovo pole). Artefakt ztracen. 31. Pazourkový artefakt, 17x17x6 m. Nález p. Kujala na Sojkově kopci (na „Čančaráku“). Artefakt ztracen. 32. Pazourkový artefakt žlutošedě patinovaný, 30x25x18 mm. Nález p. Kujala na poli za Koubovými. (Náčrtek p. Klena č. 10, uloženo ve vlastivědném muzeu jako počátek jádra, 1 A 8423/2 - 4 kusy). 33. Pazourkový artefakt béžově šedé barvy, 28x17x10 mm. Nález p. Kujala z července 1959 v okolí transformátoru za silnicí k Pulicím (kopala se tam kanalizace pro gymnázium). Artefakt ztracen. 34. Pazourkový artefakt kávově hnědý, 26x19x12 mm. Nález p. Kujala z listopadu 1959 za Koubovými /?/ (Náčrtek p. Klena č. 27, uloženo ve vlastivědném muzeu jako reziduum, tj. zbytek čepelového jádra, 1 A 8423/2 – 4 kusy). 35. Bíle patinovaný pazourek, 25x17x13 mm. Nález p. Kujala z listopadu 1959 za Koubovými /?/ Artefakt ztracen. 36. Pazourkový artefakt šedobíle patinovaný, 30x25x9 mm. Nález p. Kujala z 6. května 1958 za Koubovými (Koubovo pole). (Náčrtek p. Klena

11

č.4, uloženo ve vlastivědném muzea jako pazourkový úštěp, 1 A 8126). 37. Pazourkový artefakt bíle patinovaný s rezavými skvrnami, 26x23x7 mm. Nález p. Kujala z 6. května 1958 za Koubovými (Koubovo pole). (Náčrtek p. Klena č. 5, uloženo ve vlastivědném muzeu jako pazourkový úštěp, 1 A 8123). 38. Pazourkový artefakt smetanově bíle patinovaný, 30x12x7 mm. Nález p. Kujala z roku 1959 poblíž transformátoru (při kopání kanalizace pro gymnázium). (Náčrtek p. Klena č. 20, uloženo ve vlastivědném muzeu jako úštěp, 1 A 8122). 39. Pazourkový artefakt šedohnědý, 28x18x10 mm. Nález p. Kujala z července 1959 u transformátoru (při kopání kanalizace pro gymnázium). (Náčrtek p. Klena č. 23, uloženo ve vlastivědném muzeu jako úštěp, 1 A 8120). 40. Křišťálový úlomek, 15x12 mm. Nález p. Kujala z června 1959 za Koubovými. (Náčrtek p. Klena č. 17, uloženo ve vlastivědném muzeu, 1 A 8119, pseudoartefakt /?/). 41. Pazourkový úštěp, 25x19x8 mm. Nález L. Kujala z března 1959 na Kujalově poli u Halína – Zadní Dolce. Artefakt ztracen. 42. Pazourkové škrabadlo bělošedě patinované, 28x22x8 mm. Nález p. Kujala z března nebo dubna 1959 za Koubovými. Artefakt ztracen. 43. Pazourkový artefakt silně bělošedě patinovaný, 36x30x17 mm. Nalezeno na Víchově poli, na artefaktu napsáno Vích, přesné datum nálezu není známo. (Uloženo ve vlastivědném muzeu jako hrubý úštěp z jádra, 1 A 8182).

12

44. Pazourkový artefakt celý silně bíle patinovaný, 26x9x5 mm. Nález p. Kujala z let 1955 – 1960 za Koubovými. (Uloženo ve vlastivědném muzeu jako pazourkový vrub, 1 A 8423/1 – 2 kusy). 45. Křemencový artefakt, 14x11x3 mm. Nález p. Kujala z let 1955 – 1960 za Koubovými. (Uloženo ve vlastivědném muzeu jako zlomená křemencová čepelka, 1 A 8423/1 – 2 kusy). 46. Dva pazourkové artefakty silně bíle patinované, 22x19x7 a 24x17x10 mm. Nálezy z Předních Dolců bez dalších nálezových okolností, na jednom artefaktu je datum 24. 9. 1951. (uloženo ve vlastivědném muzeu jako rezidua jader, 1 A 8425/7 – 2 kusy). 47. Artefakt ze šedého pazourku bíle patinovaný, 30x23x15 mm. Nález p. Kujala z let 1955 – 1960 za Koubovými. (Uloženo ve vlastivědném muzeu jako čepelové jádro, 1 A 8423/2 – 4 kusy). 48. Artefakt ze šedomodrého pazourku, 25x11 mm. Nález p. Kujala z let 1955 – 1960 za Koubovými. (Uloženo ve vlastivědném muzeu jako reziduum jádra, 1 A 8423/2 – 4 kusy). 49. Křemencový artefakt, 28x23x13 mm. Nález p. Kujala z let 1955 – 1960 za Koubovými. (Uloženo ve vlastivědném muzeu jako rydlo, 1 A 8423/5 – 5 kusů). 50. Artefakt ze šedého pazourku bíle patinovaný, 25x23x15 mm. Nález p. Kujala z let 1955 – 1960 za Koubovými. (Uloženo ve vlastivědném muzeu jako reziduum jádra, 1 A 8423/5 – 5 kusů).

13

51. Křemencový artefakt /?/, 23x13x12 mm. Nález za Koubovými. (Uloženo ve vlastivědném muzeu, 1 A 8423/5 – 5 kusů). 52. Pazourkový artefakt, 20x15x8 mm. Nález p. Kujala z let 1955 – 1960 za Koubovými. (Uloženo ve vlastivědném muzeu jako úštěp z pazourku, 1 A 8423/5 – 5 kusů). 53. Křemencový artefakt, 19x14x8 mm. Nález p. Kujala z let 1955 – 1960 za Koubovými. (Uloženo ve vlastivědném muzeu jako vroubek, 1 A 8423/5 – 5 kusů). 54. Pazourkový artefakt bíle patinovaný, 35x18x6 mm. Dolce, bez dalších nálezových okolností. (Uloženo ve vlastivědném muzeu jako pazourková čepelka, 1 A 8425/1 – 3 kusy). 55. Pazourkový artefakt bíle patinovaný, 29x17x4 mm. Dolce, bez dalších nálezových okolností. (Uloženo ve vlastivědném muzeu jako pazourková čepelka, 1 A 8425/1 – 3 kusy). 56. Pazourkový artefakt bíle patinovaný, 22x13x5 mm. Dolce, bez dalších nálezových okolností. (Uloženo ve vlastivědném muzeu jako pazourková čepelka, 1 A 8425/1 – 3 kusy). 57. Artefakt z šedohnědého pazourku, 19x15x8 mm. Nález p. Vícha ze 4. listopadu 1951, poznámka na artefaktu: Víchovo pole. (Uloženo ve vlastivědném muzeu jako úštěp, 1 A 8425/2 – 2 kusy). 58. Pazourkový artefakt kávově hnědý, 27x20x12 mm. Poznámka na artefaktu: Vích. 50. léta minulého století, Víchovo pole /?/. (Uloženo ve vlastivědném muzeu jako jádro /?/, 1 A 8425/2 – 2 kusy).

14

59. Artefakt z bílého křemene, 40x15x6 mm. Dolce, za gymnáziem, bez dalších bližších nálezových okolností. (Uloženo ve vlastivědném muzeu jako čepelka s vrubem, 1 A 8425/9, 1 kus). 60. Artefakt z hnědého pazourku, 47x28x12 mm. Nález p. Kujala z května 1959 za Koubovými. (Uloženo ve vlastivědném muzeu jako začišťovací čepel s retušovanou hranou, 1 A 8423/4 – 2 kusy). 61. Pazourkový artefakt silně bíle patinovaný, 14x7x3 mm. Nález p. Klena z roku 1960 v Dolcích za gymnáziem. (Uloženo ve vlastivědném muzeu jako pazourková šupinka, 1 A 8425/3 – 1 kus). 62. Pazourkový artefakt silně přepálený, 24x15x9 mm. Nález p. Klena ze začátku 60. let minulého století v Dolcích za gymnáziem. (Uloženo ve vlastivědném muzeu jako úštěp, 1 A 8425/4 – 2 kusy). 63. Pazourkový artefakt silně přepálený, 22x12x9 mm. Nález p. Klena ze začátku 60. let minulého století v Dolcích za gymnáziem. (Uloženo ve vlastivědném muzeu jako úštěp, 1 A 8425/4 – 2 kusy). 64. Křemencový artefakt, 43x31x29 mm. Nález p. Kujala z roku 1959 za Koubovými. (Uloženo ve vlastivědném muzeu jako křemencové nepravidelné jádro, 1 A 8423/3 – 3 kusy). 65. Křemencový artefakt, 28x26x19 mm. Nález p. Kujala z roku 1959 za Koubovými. (Uloženo ve vlastivědném muzeu jako křemencové nepravidelné jádro, 1 A 8423/3 – 3 kusy). 66. Artefakt z rohovce /?/, 26x21x18 mm. Nález z listopadu 1959 za Koubovými (pseudoartefakt). (Uloženo ve vlastivědném muzeu, 1 A 8423/3 - 3 kusy).

15

67. Pazourkové artefakty (1 kus silně patinovaný), maximální rozměry 32, 26, 31, 24, 26, 17, 18, 21 mm. Nálezy v Dolcích za gymnáziem bez dalších bližších nálezových okolností. (Uloženo ve vlastivědném muzeu jako pazourkové úštěpy, 1A 8425/8 – 8 kusů). 68. Pazourkové artefakty, maximální rozměry 15, 19, 22, 18, 16, 13, 14 mm. Nálezy ze začátku 60. let minulého století, Dolce, za gymnáziem, bez dalších bližších nálezových okolností. (Uloženo ve vlastivědném muzeu jako pazourkové šupinky, 1 A 8425/6 – 8 kusů). 69. Pazourkový artefakt, 15x12x2 mm. Nález p. Kujala z 11. listopadu 1962 na poli za Martínkovými. Artefakt ztracen. 70. Pazourkový artefakt šedé barvy, částečně bíle patinovaný, 28x11x6 mm. Nález z roku 1953 ze svahu Víchova pole. (Náčrtek p. Klena č. 17, uloženo ve vlastivědném muzeu jako vrtáček, 1 A 8425/5 – 4 kusy). 71. Část pazourkové čepelky šedohnědé barvy, silně bíle patinované, 16x16x2 mm. Nález p. Kujala z května 1960 za gymnáziem. Artefakt ztracen. 72. Pazourkový artefakt bíle patinovaný, 20x12x10 mm. Nález p. Klena z 15. května 1960 za gymnáziem. (Náčrtek p. Klena č. 19, uloženo ve vlastivědném muzeu jako úštěp z hrany jádra, 1 A 8425/5 – 4 kusy). 73. Část pazourkové čepelky bíle patinované, 26x13x4 mm. Nález p. Klena z 15. května 1960 na poli vlevo od polní cesty za pulickým hřbitovem u

16

Halína, blízko výběžku lokality Farářka. Artefakt ztracen. 74. Úštěp šedohnědého pazourku šedobíle patinovaný, 22x17x8 mm. Nález p. Klena z 11. listopadu 1960 za gymnáziem. Artefakt ztracen. 75. Pazourkový artefakt krémově patinovaný, 12x9x3 mm. Nález p. Klena z 11. listopadu 1960 za gymnáziem. (Náčrtek p. Klena č. 81, uloženo ve vlastivědném muzeu jako šupinka, 1 A 8425/5 – 4 kusy). 76. Pazourkový artefakt bělomodře patinovaný, 40x20x10 mm. Nález p. Kujala z 26. října 1961 za Koubovými (Koubovo pole – jahodiště), asi 30 m od plotu Koubovy zahrady. (Náčrtek p. Klena č. 237, uloženo ve vlastivědném muzeu jako začisťovací čepel, 1 A 8423/4 – 2 kusy). 77. Část pazourkové čepelky bělomodře patinované, 15x12x5 mm. Nález p. Klena z 1. dubna 1962 na poli za gymnáziem. Artefakt ztracen. 78. Pazourkový artefakt bělomodře patinovaný, 13x16x4 mm. Nález p. Klena z 13. dubna 1962 z mírného svahu od gymnázia. (Náčrtek p. Klena č. 311, uloženo ve vlastivědném muzeu jako zlomek čepelky s vrubem, 1 A 11174). Závěr Postupná zástavba této části Dobrušky archeologickou lokalitu v podstatě zničila. Malá část vpravo od gymnázia, která je nyní součástí pastviny pro dobytek, bude snad v budoucnu přístupná i pro další generaci archeologů. Další písemné záznamy od roku 1963 o případných nálezech štípané pazourkové industrie z tohoto prostoru nejsou.

17

Závěrem chci poděkovat všem archeologům - specialistům, kteří se podíleli na odborném posouzení artefaktů ze sbírek vlastivědného muzea v Dobrušce. Jde o Dr. Martinu Bekovou, Mgr. Bohumíra Dragouna, Dr. Víta Vokolka, Dr. Jiřího Kalfersta a v poslední době Dr. Ondřeje Levínského, specialistu na paleolit. Použité prameny a literatura: • Vencl Slavomil, 1982, Mladopaleolitické a mesolitické osídlení v Dobrušce, Archeologické rozhledy XXXIV, Praha. • Poznámky a náčrtky Jana Klena z 50. a 60. let 20. století, vlastivědné muzeum v Dobrušce. Fotografická příloha

Škrabadlo 18

Pazourkové šupinky

Reziduum čepelového jádra

19

Reziduum jádra

Počátek jádra

20

Křemencové rydlo

Čepelka s vrubem z bílého křemence

21

Vrtáček

Čepelky

22

Křemencové nepravidelné jádro

Úštěp

23

Úštěp

Úštěp

24