john lennon nanebepění

john lennon -----------------------nanebepění

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS208931

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

John

john lennon -----------------------L enanebepění nnon

Nanebepění



john lennon -----------------------nanebepění


Přeložili Tomáš Zábranský a David Záleský Czech edition © Argo, 2001, 2015 Copyright © by The Estate of John Lennon and Yoko Ono 1986 Translation © Tomáš Zábranský a David Záleský, 1993, 1994, 2001 ISBN 978-80-257-1518-5 (váz.) ISBN 978-80-257-1565-9 (e-kniha)


BALADA O JOHNOVI A YOKO


Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

ODJAKŽIVA jsem snil o krásné, tmavovlasé a inteligentní ženě s vysedlými lícními kostmi a svobodným uměleckým duchem (á la Juliette Greco). O svém souvěrci. O někom, koho jsem už kdysi znal, ale nějak ztratil. Během cesty domů z Austrálie se po krátké návštěvě Indie má představa kapku změnila: měla to být tmavooká Orientálka. Sen se samozřejmě nemohl uskutečnit, dokud jsem neměl jeho pevné obrysy. Teď jsem je měl. ———— Když jsem dospíval, byly mé sexuální fantazie přirozeně plné Anity Ekbergové a obligátních olbřímých nordických bohyní. Až do doby, než se na konci padesátých let stala mou „životní láskou“ Brigitte Bardot. Všechny mé netmavovlasé přítelkyně se tehdy


ocitly pod mým vytrvalým nátlakem, jehož cílem bylo přimět je k přerodu v Bardotku. Když jsem si vzal svou první ženu (která, tuším, byla bruneta), stala se i z ní dlouhovlasá blondýna s povinnou ofinou. Opravdovou Bardotku jsem potkal o pár let později. Byl jsem na kyselince a ona na odchodu. ———— Nakonec jsem potkal Yoko a sen se stal skutečností. Jediná žena, kterou jsem kdy potkal a vyrovnala se mi v kterémkoliv směru. Abych pravdu řekl, byla mé lepší já. Ačkoliv jsem měl ve své předchozí inkarnaci bezpočet zajímavých „aférek“, nikdy mi nestály za rozbití stavu šťastné manželské nudy. Nakonec jsem vyvázl. Měl jsem důvod opustit domov! Měl jsem kam jít. Čekal jsem na to celou věčnost. ———— Protože jsem byl mimořádně plachý (obzvláště v blízkosti krásných žen), snil jsem

10 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS208931

o Ní, dostatečně agresivní, aby mne „zachránila“, tj. „odvedla od tady toho všeho“. Yoko, byť sama plachá, mne dokázala povzbudit natolik, že jsem prásknul do bot. Právě včas, abych se vyhnul životu s novým nosem své exmanželky. Ta ostatně měla také své postranní zájmy, jimiž překvapovala mé nevázané ego samce. Dostali nový nos. Já dostal ženu svých snů. Yoko. ———— Byl jsem vychován v naleštěné bídě nižší střední třídy a tak jsem se asi neměl nechat překvapit výlevy rasové nenávisti a antifeminní zášti, jichž se nám dostalo ve Velké Británii, baště demokracie (omočil si i čerstvě reformovaný Michael Caine, který zašišlal svým něžňoučkým cockney něco ve smyslu: „‚Si myslim, že si moh‘ najít nějakou anglickou kost.“). Jaká výtržnost! Jeden z „našich hochů“ opustil svůj anglo-saský (ať už to znamená cokoliv) krb a dům a navíc s Rákosnicí! Nezná Most přes řeku Kwai? Nepamatuje Pearl Harbor! ————


Anglický tisk si udělal polní cvičení a vyprskal všechnu svou potlačovanou nenávist k cizincům na Yoko. Muselo to pro ně být těžké: co s Evropským společenstvím a tím vším? Museli odložit (aspoň písemně) nechuť k žabožroutům, dřevákům, fricům, makarónům a asfalťákům. Nemluvě o křovácích z džunglí. Bylo pro nás oba bolestné a ponižující, když o ní psali, že je škaredá a žlutá a jiné pohrdavé žvásty, zvlášť když to psali


oni: parta stárnoucích pivem zduřelých upocenců; jsi to, co jíš a co myslíš. Víme, co se jim říká, aby si mysleli; víme, co jedí: zbytky z panských stolů.

———— Yoko to nemohla pochopit; celý život byla považována za jednu z nejkrásnějších a nejinteligentnějších japonských žen. Byl v tom


zřejmý rasismus a sexismus. Styděl jsem se za Británii. I když jsem byl sám plný rasových a machistických předsudků (zakopaných hluboko tam, kde byly zasazeny), věřil jsem té anglické pohádce o Američanech, strašných rasistec. „Kdepak my a rasisti, starouši, to by nebylo fér.“ „Gentlemen’s agreement“ dostává pěkně na frak. Dlužno podotknout, že jsem na svých cestách zjistil, že každá rasa vyvyšuje sama sebe nad ostatní; totéž platí o třídách (Americký mýtus: Nemáme třídní společnost). ———— Byla to drsná zkušenost. Chtěl jsem požádat o radu Johnnyho Dankwortha a Cleu Laneovou, ale nikdy jsem to neudělal (byl to jediný další rasově smíšený pár v Anglii, o němž jsem věděl). Tisk byl v čele skučícího davu; zapšklá mlčící většina šla v závěsu. Zvláště inspirující byly nenávistné dopisy od pošuků; zkoušel jsem je publikovat u Jonathana Cranea, ale tam si mysleli, ... bla bla. Byla to nicméně změna po žebravých dopisech, které chodily vždy, když vešly ve známost nějaké problémy, s nimiž jsme se právě potýkali. Např.: S lítostí jsem se dozvěděl o nedávném potratu Vaší manželky. I nás potkala tato tragédie, pane, ale

14 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

oproti Vám nemáme potřebné prostředky k zakoupení pěkného dvojdomku v jižní Francii, a protože Vy máte mnoho peněz, mohl byste tolik obšťastnit stoletého ochrnutého staříka, jeho hluchou ženu a jejich malé mrzáčky. Pane, snad nežádám příliš,... atd Nebo: Také jsem byl falešně obviněn a zlovolně uvězněn slavnou britskou policií (další mýtus ve stoupě) a nedávno jen tak tak unikl smrti při autonehodě ve Skotsku. Doufal jsem, že by vás mohlo napadnout, jak pomoci slepému knězi a jeho invalidní matce, aby mohli v neděli do kostela... atd., atd., atd. Postavili tam tu modlírnu vůbec? Pochy buji. ———— Kromě odvahy vymanit se z osidel burzovních makléřů mi Yoko dodala i vnitřní sílu podívat se na jiné mé manželství. Na to opravdové. Na sňatek s Beatles, který byl ještě víc ubíjející než můj domácký život. I když jsem na to myslel často, nedostávalo se mi dost odvahy skončit to dřív. ————


john lennon nanebepění

Recommend Documents