JOACHIM BERND VOLLMER ŽIVOT ZDRAVÝ STŘEVA ZDRAVÁ. Chraňte si centrum svého zdraví

JOACHIM BERND VOLLMER

ZDRAVÁ STŘEVA ZDRAVÝ ŽIVOT

Chraňte si centrum svého zdraví

JOACHIM BERND VOLLMER

ZDRAVÁ STŘEVA ZDRAVÝ ŽIVOT

Chraňte si centrum svého zdraví

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Joachim Bernd Vollmer

ZDRAVÁ STŘEVA, ZDRAVÝ ŽIVOT CHRAŇTE SI CENTRUM SVÉHO ZDRAVÍ Přeloženo z německého originálu knihy Joachima B. Vollmera GESUNDER DARM, GESUNDES LEBEN, vydaného nakladatelstvím Knaur Verlag, Mnichov, Německo, 2010. Joachim Bernd Vollmer, GESUNDER DARM, GESUNDES LEBEN Copyright © 2010 Knaur Verlag. An imprint of Verlagsgruppe Droemer Knaur GmbH & Co. KG, München All rights reserved

Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6273. publikaci Překlad Štěpánka Syrová Odpovědná redaktorka Mgr. Marie Zelinová Grafická úprava a sazba Eva Hradiláková Návrh a zpracování obálky Vojtěch Wagner Ilustrace v knize Zuzana Böhmová Počet stran 192 První vydání, Praha 2016 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Czech Edition © Grada Publishing, a.s., 2016 ISBN 978-80-271-9294-6 (ePub) ISBN 978-80-271-9293-9 (pdf) ISBN 978-80-271-0061-3 (print)

Obsah

O autorovi ....................................................................................................................................................................... 8 Úvod ...................................................................................................................................................................................... 9 Zdraví jako úkol na celý život ...................................................................................................................... 9 Moderní mory jsou chronické ..................................................................................................................... 12

1 Zastavení jedné cesty: Od žvýkání až po konečný produkt látkové výměny ....................................................................................................................................................................... 15 2 Blahobytná společnost a zažívání .................................................................................................... 24 Zácpa .................................................................................................................................................................... 24 Kvasinky .............................................................................................................................................................. 27 Kvantita se nerovná kvalitě .......................................................................................................................... 30 Nadváha a její následky ................................................................................................................................. 33 Na cestě k pravidelnému zažívání ............................................................................................................. 37

3 Maskování a přetvářka: Jak lžou naše potraviny ............................................................. 41 Glutaman a syndrom čínské kuchyně ...................................................................................................... 42 Chemická kuchyně .......................................................................................................................................... 44 Invaze genetického inženýrství .................................................................................................................. 48 Až za hranice smrti… ..................................................................................................................................... 55 Jed od léku odlišuje pouze podávané množství .................................................................................. 57

4 Potraviny jako léky, léky jako potraviny (I) ............................................................................ 60 Potraviny na recept? ....................................................................................................................................... 60 Sága o vláknině ................................................................................................................................................ 62 Živočišná versus rostlinná strava ............................................................................................................... 66 Mateřské versus kravské mléko .................................................................................................................. 68 Různá břicha, různé plyny ............................................................................................................................ 72

Nejoblíbenější pokrmy v Německu .......................................................................................................... 76 Hayova dieta čili dělená strava ................................................................................................................... 77 Preference a odpor po generace ............................................................................................................... 78

5 Střevo a psýché ................................................................................................................................................... 80 Dieta podle abecedy ...................................................................................................................................... 81 Vztah matky a dítěte ....................................................................................................................................... 83 Duše a práce ...................................................................................................................................................... 86 Štěstí jako výsledek úhlu pohledu ............................................................................................................ 90 Člověk není stroj .............................................................................................................................................. 92 Další psychické faktory .................................................................................................................................. 94

6 Střevo, štěstí a krása ....................................................................................................................................... 96 Střevo, pokožka a tělesný zápach .............................................................................................................. 96 Mozek ve střevech, odnož našeho mozku ............................................................................................. 99

7 Střevní flóra .......................................................................................................................................................... 103 Probiotika a jejich problém ...................................................................................................................... 103 Nejdůležitější „polykací“ očkování ........................................................................................................... 105 Organizace bakterií ....................................................................................................................................... 106 Červovitý výběžek, záloha naší střevní flóry ........................................................................................ 109

8 Docela normální šílenství ....................................................................................................................... 111 Doplňky stravy ................................................................................................................................................ 111 Vepřové koleno versus müsli ..................................................................................................................... 114

9 Půst ................................................................................................................................................................................ 118 Orgány na „dovolené“? ................................................................................................................................ 118 Nejvhodnější období .................................................................................................................................... 121 Půst versus dieta ............................................................................................................................................ 123 Půst jako řešení? ............................................................................................................................................. 124

10 Colonhydroterapie a sanace střev ............................................................................................. 127 Víc než jen klystýr ....................................................................................................................................... 129 Účel a účinek ................................................................................................................................................ 130

11 Jak se vyznat v potravinách prospěšných zdraví ...................................................... 133 Potraviny kyselinotvorné a zásadotvorné ......................................................................................... 133 Naše rovnováha kyselosti a zásaditosti .............................................................................................. 140 Plnohodnotná výživa ................................................................................................................................ 141 Návratová dieta po léčebném půstu ................................................................................................... 143 Překlenovací strava .................................................................................................................................... 145 Vhodné nápoje ............................................................................................................................................ 147 Odtučňovací kúra ....................................................................................................................................... 150

12 Potraviny jako léky, léky jako potraviny (II) .................................................................... 153 Jablka .............................................................................................................................................................. 153 Med .................................................................................................................................................................. 157 Česnek ............................................................................................................................................................ 160 Cibule kuchyňská ....................................................................................................................................... 161 Rýže ................................................................................................................................................................. 164 Brambory ....................................................................................................................................................... 167 Zelenina ......................................................................................................................................................... 169 Luštěniny ....................................................................................................................................................... 174 Ovoce – malvice a peckovice ................................................................................................................. 176 Bobulovité ovoce ........................................................................................................................................ 179 Citrusové plody ........................................................................................................................................... 183 Ořechy ............................................................................................................................................................ 184 Rostlinné zdroje vitaminů a minerálů ................................................................................................. 185 Potraviny s příznivým účinkem na žaludek a střevo ...................................................................... 187 Nemoci, jež lze příznivě ovlivnit stravou ............................................................................................ 188

Doslov ............................................................................................................................................................................... 192

O autorovi

Joachim Bernd Vollmer vystudoval přírodní vědy a působil jako terapeut přírodní medicíny více než třicet let. Až do vážné nehody ošetřoval úspěšně ve své ordinaci pacienty, kteří byli označeni jako nevyléčitelní nebo odolní vůči terapii. Známým se stal především díky rozvinutí terapie atopického ekzému (Schwedler-Vollmerova metoda). Část života strávil se svou rodinou na Kanárských ostrovech, kde byl vyhledávaným odborníkem na přírodní medicínu. Své odborné vědomosti o lidském zdraví předává formou odborných článků, přednášek, kurzů a knih. Bibliografie: Der Darm: Basis der Gesundheit (Střevo: Základ zdraví), 2000 Neurodermitis (Neurodermatitida), 2001 Gesunder Darm: gesundes Leben, 2010, vyšlo česky jako Zdravá střeva – zdravý život, Grada Publishing 2016 Die heilsame Leber- und Gallenreinigung: Basis Ihrer Gesundheit (Ozdravná hepatobiliární detoxikace: Základ vašeho zdraví), 2012 Neurodermitis natürlich heilen: Mit der bewährten Schwedler-Vollmer-Methode (Přirozená léčba ekzému: S osvědčenou Schwedler-Vollmerovou metodou), 2012 Der Darm-IQ: Wie das Bauchhirn unser körperliches und seelisches Wohlbefinden steuert, 2014, vyšlo česky jako IQ střev: Jak břišní mozek řídí naše tělesné i duševní zdraví, Anag 2016

8

Úvod

Zdraví jako úkol na celý život Ať už jsou rozdíly mezi námi sebevětší, jedno máme všichni společné: Přejeme si trvalé zdraví. S tímto pojmem spojujeme radost ze života, vysokou výkonnost a naplněný život. Dokud jsme zdraví, bereme to jako samozřejmost. Teprve když onemocníme, jasně si uvědomíme, jak snadno může být tento stav rovnováhy narušen. Jen málokdy je nám však jasné, že správně chápané zdraví je celoživotním úkolem. Řecký filozof Platon (428–348 př. n. l.) se nad tím jistě zamýšlel, když vyslovil vtipný výrok: „Největší překážkou života je, že člověk musí stále dbát o své zdraví.“ Rozhodně se mu to vyplatilo, protože se dožil na tehdejší poměry vysokého věku osmdesáti let a ještě několik málo dní před svou smrtí přednášel. V ostrém protikladu k tomu je postoj většiny našich současníků, kteří si už dávno zvykli přenechat zodpovědnost za své zdraví a duševní blaho „odborníkům“, aniž by pro ně i oni sami něco udělali. Je to možná tím, že již nemáme mnoho znalostí o starých domácích a bylinných léčebných prostředcích, možná tím, že již nedůvěřujeme své vlastní intuici ohledně toho, co nám signalizuje naše tělo. Možná je to ale také tím, že neradi dáváme svá onemocnění do souvislosti s vlastními chybami ve způsobu života, že je raději považujeme za něco, co nám přichystal náš osud. Ať už je to čímkoli, očekáváme, že jakýchkoliv potíží nás zbaví tablety, injekce a technicky vyspělé přístroje, a to pokud možno rychle a bez našeho vlastního přičinění. Téměř každý už ale zažil, že tomu tak není vždy. Například když takto ošetřené potíže sice zmizely, ale brzy se objevily jiné, nebo když se původní symptomy dostavily znovu. Třeba jsme ale také od nějakého medicínského zákroku upustili, protože se nám možné vedlejší účinky zdály výraznější než možné léčebné účinky, nebo jsme prostě časem pozbyli důvěru v daný zákrok. V tomto bodě pak mnoho lidí hledá šetrnější, přírodní metody léčby svých obtíží a narazí přitom například na tuto knihu. Jak čtenář brzy zjistí, vydává se tak na cestu, na níž nalezne nejen spoustu nových informací, ale také se seznámí se střevem a jeho hlavní rolí pro naše zdraví.

9

Zdravá střeva, zdravý život

Zdraví není žádný statický stav, nýbrž je neustále ovlivňováno souhrou nejrůznějších vnitřních a vnějších faktorů. Všechny důležité tělesné funkce, jako je dýchání, hormonální rovnováha nebo zpracování potravy, jsou prolínající se systémy, regulační mechanismy, které pracují smysluplně a bez našeho přičinění a přizpůsobují se různým stavům našeho těla. Horečka je nevyhnutelnou součástí takového regulačního mechanismu, často je však mylně potlačována jako nemoc. Tělesné zdraví tedy znamená hladkou spolupráci těchto funkcí a zejména schopnost zahájit a dokončit léčebné procesy. Zdraví je neustále ovlivňováno souhrou

nejrůznějších vnitřních a vnějších faktorů.

Zajisté se viry, bakterie, znečištěné životní prostředí, elektrosmog, chemické vlivy a mnohé další postarají o to, že se hladký průběh těchto regulačních mechanismů někdy může poněkud narušit. Jestliže pak k tomu přidáme vlastní nerozvážnost v podobě nedostatečného pohybu, cigaret a alkoholu, chybí už jen pověstná poslední kapka, aby nádoba přetekla. Již patron všech lékařů Hippokrates (460–377 př. n. l.) porozuměl smyslu přírodní medicíny, když řekl: „Nemoci nás nepřepadají z čistého nebe, nýbrž se vyvíjejí z dennodenních hříchů proti přírodě. Když se nahromadí, znenadání propuknou.“ Například chřipka nás skolí snáze, když už jsme tak jako tak oslabeni, ať už psychickou zátěží, nebo pustošením vlastního těla. Nakonec přijde okamžik, kdy jasně pocítíme, že proti tomu musíme něco podniknout. Co však brání tolika lidem zdravě se stravovat, pohybovat se na čerst vém vzduchu nebo odbourat nezdravé závislosti? Nemohli bychom při stresu místo uklidňující tablety, která zatěžuje játra, vyzkoušet autogenní trénink, jógu či jít na procházku? Musí být nedostatečný krevní oběh povzbuzován chemickými prostředky či kávou, místo abychom jej rozproudili střídavými sprchami, masírováním kartáčem či bylinnými čaji? A třeba takové nachlazení jen zřídka vyžaduje léčbu antibiotiky, která ničí střevní flóru, tak důležitou pro náš imunitní systém. V drtivé většině případů jej lze hravě vyléčit osvědčenými domácími prostředky zcela bez chemických preparátů a vedlejších účinků. A co se zděděnými „slabými místy“, na která se tak rádi odvoláváme? Ani ta nejsou neodvratná a dají se do značné míry ovlivnit odpovídající životosprávou. Například se sklonem k onemocnění žlučníku se můžeme vypořádat tím, že se celkově vyhneme tučným jídlům, snížíme eventuální nadváhu, podpoříme

10

Úvod

játra a žlučník účinnými rostlinnými látkami a relaxačními cvičeními zabráníme tomu, aby nám každé rozčilení „hnulo žlučí“. Právě přírodní léčitelství nabízí přehršel léčebných prostředků, které můžeme s odpovídajícími znalostmi bezpečně používat. Léčivé byliny, vodoléčba či tepelné podněty jsou osvědčenými prostředky, jak pro sebe něco udělat, aby se zaktivizovaly naše sebeozdravné síly a aby nám co nejdéle vydržely. Také nemusíme přijímat všechny jedy z životního prostředí. Do značné míry se lze chránit před jedy v domácnosti, před nadbytkem elektromagnetických vlivů či dalšími zátěžemi. Jen se o to musíme zajímat a aktivně proti tomu něco dělat. Nikdo nechce zpochybnit nutnost chirurgických zákroků v závažných případech či opatření vedoucí k záchraně života v intenzivní medicíně. Přes všechny technické a diagnostické možnosti však nezabrání nárůstu chronických degenerativních onemocnění, může nanejvýš tlumit vzniklé obtíže. Protože nejsou-li rozeznány příčiny, musí každá sebelépe míněná léčba symptomů vést k trvalému syndromu. Medicína, která opomíjí člověka jako celek souvisejících částí a pokouší se jej redukovat na pouhý součet vyměnitelných náhradních dílů, již dávno narazila na své hranice. Nejsou-li rozeznány příčiny,

musí každá sebelépe míněná léčba

symptomů vést k trvalému syndromu.

Následkem je, že se stále více pacientů domáhá lidské účasti, vyslechnutí, útěchy a skutečné pomoci, což jsou faktory důležité pro úspěšné uzdravení přinejmenším stejně jako ošetření samo. Tradiční léčitelství v hippokratovském smyslu („nejprve slovo, pak terapie, nakonec nůž“) bralo ve svém léčebném konceptu vždy v úvahu tělo, duši i mysl jako jeden celek. Terapeutický přístup spočívá v poznání, že se organismus vždy může uzdravit sám, a proto musí být co nejvhodnějším způsobem podpořen. Tento postup je znám všem celostním přístupům. Nebojují proti symptomům nemoci a nepotlačují je, nýbrž se snaží nalézt a rozpustit bloky v organismu, aby mohla být znovu nastolena „jemná rovnováha“ systému. To často vyžaduje čas a spolupráci pacienta. Může to však být cesta k dvojnásobnému vítězství. Jednak cesta k vyléčení nemoci, jednak cesta k nalezení vlastních sil a slabostí. Nakonec vše slouží k rozvinutí sebepoznání, díky němuž potřebujeme lékaře jen v případě nouze.

11


Moderní mory jsou chronické Chronická onemocnění nevznikají ze dne na den (řecké slovo chrónos znamená čas). A člověk si je může přivodit mnoha různými způsoby. Nejprve se obvykle objevují drobné bolístky, kterých si sotva všimnete. Pokud zmizí, není třeba si dělat starosti. Pokud se však vrátí s větší intenzitou a narůstají, měli byste s tím něco dělat. Chronická onemocnění nevznikají

ze dne na den. Člověk si je může přivodit mnoha různými způsoby.

Vezměme si jako jednoduchý příklad zácpu. Pokud se vyskytne po nějaké bohaté hostině, je každému jasné, odkud se problém vzal a že po jednom, dvou dnech zase zmizí. Jestliže se však začne bez zjevného důvodu dostavovat častěji, to už je jiná. Nejjednodušší cesta vede do lékárny pro projímadlo. Když se tím zácpa vyřeší a po vysazení léku se již nevrátí, zapomeňme na to a jděme dál. Pokud se krátce po vysazení léku vše opět vrátí, existují dvě možnosti. První možností je, že budeme projímadlo užívat dál. Tak dlouho, dokud nepozbyde účinku a nesáhneme po léku o něco silnějším. Pár let to bude fungovat docela dobře, dokud nedosáhneme bodu, kdy nejvyšší možná dávka už nepomůže nebo kdy vedlejší účinky zcela zastíní původní potíže. Pak bude nutné chodit do lékárny častěji, kupovat si další léky proti bolestem hlavy, nevolnostem, únavě, poruchám spánku, nesoustředěnosti a nevím, proti čemu všemu ještě, které přeplní domácí lékárničku. Zde jsme stále ještě u obecných symptomů, jež nejsou nebezpečné, ale zasahují stále víc a více do každodenního života. Nakonec přijde bod, v němž se rozsvítí červené světlo „rezervy“. Jen s vypětím všech sil bude možné zvládat každodenní penzum, síly však budou ubývat rychleji než dřív. Začne se šířit pocit prázdnoty a vyhoření. Stále častější návštěvy lékaře nevedou k žádanému výsledku. Následují doporučení k dalším specialistům. Dokud nejsou zjištěny žádné jednoznačné laboratorní či rentgenové výsledky, jste pro lékaře orientovaného na školskou medicínu zdraví. V nejhorším případě jsou na konci takového běhání od čerta k ďáblu psychofarmaka, jak mi vyprávělo několik pacientů. Samozřejmě je pochopitelné, že se budeme chytat každého stébla a vyzkoušíme, co zdravotnictví nabízí. A na celém světě jen málokde najdeme tak širokou

12

Úvod

paletu možností jako v Německu nebo u nás. Ale čím větší je trh, tím silnější je konkurence a tím více nebezpečí kvůli planým slibům na nás číhá na cestě k uzdravení. Obchod se strachem není dobrý, je však velice lukrativní a postupně zachvátil většinu oblastí našeho života. Na jedno bychom měli obzvlášť pamatovat: Pokud jde o zdraví, je dobré navzdory všemu zachovat chladnou hlavu a být opatrný. Nenechte se nikým a ničím zpanikařit! Pokud by vám váš terapeut, ať už klasický lékař, terapeut přírodní medicíny či takzvaný zázračný léčitel tvrdil, že jedině jím předepsané léky či terapie mohou odstranit vaši nemoc, raději si zajistěte druhý nebo i třetí názor. Aniž bychom přitom někomu podsouvali zlý úmysl, přece jen bývá pravidlem, že každý terapeut je nebo by alespoň měl být přesvědčen o tom, co dělá. Například chirurg je tu „k řezání“, k tomu byl vyškolen. Nastane-li ohrožení života zhoubnými nádory, je často poslední záchranou stejně jako při akutních úrazech či onemocněních. Bohužel se však často řeže také tam, kde by to vůbec nebylo třeba. Zodpovědný terapeut zná své schopnosti a ví, jak a zda je využít, a kde je naopak vhodnější předat pacienta kolegovi. Má-li omezený rozhled, může zpravidla použít jen to, co odpovídá jeho oboru. Za hranicemi vlastní specializace je se svou latinou u konce. Přitom je však sedm z deseti nemocí označeno jako chronické a vyžaduje obsáhlejší ošetření, než jaké může nabídnout jakýkoli specialista. Zodpovědný terapeut zná své schopnosti

a ví, jak a zda je využít, a kde je naopak vhodnější předat pacienta kolegovi.

Rakovina, choroby krevního oběhu, revma, migréna, diabetes, dna, astma, psoriá za, atopický ekzém či alergie tvoří jen část z nich. Odříznutí, potlačení medikamenty či zabílení mastičkou mohou být krátkodobými a v případě nouze nevyhnutelnými opatřeními, není jimi však zajištěno dlouhodobé odstranění příčin. Možnost takových poruch je sice také dána geneticky, jejich propuknutí a vývoj je však stejnou měrou věcí naší životosprávy. Tím se dostáváme ke druhé možnosti. Není nutné stát se vrcholovým sportovcem, pojídačem zrní ani asketou, abychom zůstali zdraví. Odpovědí „starých a moudrých“ ohledně životosprávy by bylo světlo, vzduch, voda a země, zcela v souladu s učením o elementech. Za jakéhokoli počasí se pohybovali na čerstvém vzduchu, podle libosti používali denně vodoléčbu, někdy spojenou i se slatinnými zábaly, cvičili a běhali, vše zdarma. Zajisté není žádný problém také

13


dnes tímto způsobem pečovat o své zdraví. Procházky, běhání, plavání, Kneippova lázeň, masáže kartáčem nebo cvičení jsou jen otázkou dobré vůle a zároveň tím nejsnazším a nejlevnějším, co pro své zdraví můžeme udělat. Zvýšené okysličení díky pohybu prospívá všem orgánům, voda podporuje chuť k životu i krevní oběh a v neposlední řadě také zažívání. To vše jsou aspekty k nezaplacení, když jde o aktivaci obranného systému, a tedy o naše zdraví. Po opatrném začátku, nejprve snad raději pod vedením zkušeného odborníka, pocítíte již po krátké době oživující účinek takovýchto jednoduchých opatření. Když si pak k tomu ještě občas dopřejete šálek lahodného bylinného čaje a trochu se zaměříte na svou výživu, vrátí se v normálním případě životní elán. Procházky, běhání, plavání, Kneippova lázeň, masáže kartáčem nebo cvičení jsou jen

otázkou dobré vůle a zároveň tím nejsnazším

a nejlevnějším, co pro své zdraví můžeme udělat.

Do jaké míry naše zdraví závisí na dobře fungujícím střevě, na co je dobré více brát ohled a čím k tomu může člověk sám přispět, to je hlavním předmětem této knihy. V našem těle totiž neexistuje téměř žádný proces, který by přímo či nepřímo nesouvisel s naším střevem. Jak také uvidíme, skrývá naše střevo mnohem více překvapení a tajemství, než by se na první pohled mohlo zdát. Abychom je odhalili, musíme se nejprve zabývat procesy příjmu potravy, jejího pohybu trávicím ústrojím, procesy jejího rozmělnění a zpracování trávicími šťávami až k jejímu vyloučení. Jsou to fascinující pochody, jejichž hladký průběh je alfou a omegou našeho zdraví. V našem těle neexistuje téměř žádný proces, který by přímo či nepřímo nesouvisel s naším střevem.

14

Zastavení jedné cesty: Od žvýkání až po konečný produkt látkové výměny

1

Představte si, prosím, jedno sousto chleba, pro zjednodušení z bílé mouky, protože u celozrnných výrobků by byla následující cesta poněkud složitější. Ve škole nám říkali, že „trávení začíná v ústech“. To sice ano, ale pokud bychom to vzali detailněji, museli bychom tuto větu pozměnit. V ústech začíná jen malá část trávení, přesněji řečeno „předtrávení“ sacharidů bílkovinami ve slinách. Poznáme to podle toho, že i ten nejjadrnější chléb má při vytrvalém žvýkání čím dál tím sladší chuť. Je to jen klam? Nikoli. Během žvýkání rozloží enzym ptyalin obsažený ve slinách sacharidy v mouce na cukr, takže chléb začíná chutnat čím dál tím sladčeji. Tuky a bílkoviny se v nezměněné podobě posílají dál směrem k hltanu. Jazyk přitom nevědomky vytvoří takové sousto, které může snáz putovat dolů jícnem.

15


Takto připraveno na cestu je sousto dopraveno ke kořeni jazyka, který bychom mohli označit jako „řeku do nenávratna“. Jakmile je spuštěn polykací reflex, není již cesty zpět. Čím je sousto menší, tím lépe pro něj, protože musí projít třemi úžinami: u prstencové chrupavky, u aorty a u bránice. Na těchto místech je zvýšené riziko zánětu, proto budeme o žvýkání hovořit podrobněji.

Žvýkání Předtrávení sacharidů začíná v ústech, což je poměrně podstatné ulehčení pro trávicí proces. Čím déle tedy koušeme, tím méně trávicích enzymů musí později vyloučit naše tenké střevo a slinivka břišní. To je zásadní nejen pro pacienty s diabetem a s nadváhou! Sladká chuť je způsobena proměnou sacharidů v cukr. Žvýkání má však ještě zcela jiný vliv na naše zdraví. V první řadě se trávicí trakt může v klidu připravit na to, co mu zprostředkovávají chuťové pohárky. Stále znovu si to připomínejte: Opravdu je jen málo věcí, které jsou pro trávení škodlivější než spěch. A k tomu patří rychlé, bezmyšlenkovité polykání. Také úžiny v jícnu u prstencové chrupavky, u aorty a u bránice jsou při nedostatečném žvýkání náchylnější. To je pochopitelné, když si uvědomíme, že při dvou až třech jídlech denně a životě dlouhém sedmdesát až osmdesát let jsou opravdu hodně zatěžovány a mohou se kvůli nedostatečnému proslinění stát podrážděnými oblastmi. Pak je zde také stravovací kultura pomalého, vychutnávajícího žvýkání. U savců je velký rozdíl mezi masožravci a býložravci. O příjmu, zpracování a zhodnocení potravy rozhoduje nejen rozdílná délka střev (u býložravců jsou dlouhá, u masožravců krátká), ale také zuby, které jsou u jedněch určeny k trhání, u druhých k rozmělňování. Masožravec polyká rychle, zatímco býložravec pomalu a s požitkem rozmělňuje svou potravu. Člověk je jak délkou střev, tak svými zuby někde uprostřed, je tedy všežravec. Také u žvýkání bychom to tak měli brát. Pokud bychom sečetli dobu žvýkání krávy a vlka a pak to celé vydělili dvěma, získali bychom časový úsek, který by měl člověk použít ke žvýkání jednoho sousta: Dospěli bychom k průměrným 42 vteřinám. Vezmeme-li pro zjednodušení za délku žvýkání jednu vteřinu, získáme optimální žvýkací koeficient: 42krát na sousto. Nyní všichni víme, odkud se vzalo doporučení dřívějších autorů „žvýkat každé sousto 42krát“, i kdybychom nechtěli brát mé odvozování příliš vážně…

Člověk by měl žvýkat jedno sousto v průměru 42 vteřin. 16


Po 6 až 8 vteřinách je první část naší cesty jícnem u konce. Pak následuje mezistanice žaludek, dutina hruškovitého tvaru, na jejímž dně se nachází jezero koncentrované kyseliny chlorovodíkové, v němž si naše sousto dopřeje koupel. Každých 20 vteřin projde svalovou stěnou žaludku, vystlanou nesčetnými záhyby, vlnovitý otřes. Z žaludeční stěny jsou neustále vylučovány trávicí šťávy. Naše sousto si tento pobyt podobný tomu v pračce musí užívat dlouhé dvě hodiny. Mezitím kyselina chlorovodíková rozložila rostlinné proteiny obilniny a z původního vzhledu sousta již nezbylo vůbec nic. Pak je sousto přepraveno k vrátníku (pylorus), přeměněno v kašovitou hromádku a v této podobě zde čeká na svou další cestu.

Žaludek Žaludek leží na šířku ruky nad pupíkem před vlastním trávicím traktem, střevem. Jeho úkolem je dezinfekce, krátkodobé uložení potravy, promísení potravy a předtrávení proteinů, usmrcení choroboplodných zárodků v potravě a zabránění přemnožení bakterií horního gastrointestinálního traktu. Zlepšuje trávení například rostlinného železa a díky kyselině žaludeční poskytuje ochranu před potravinovými alergiemi. Žaludek vyprodukuje přibližně 1,5 litru žaludečních šťáv denně. Tyto šťávy obsahují kyselinu chlorovodíkovou s hodnotou pH od 1 do 3,5, enzymy štěpící bílkoviny, endogenní protein, který chrání vitamin B12 před jeho rozkladem střevními bakte riemi, a alkalický žaludeční hlen, který žaludku brání trávit sebe sama. Hydrogen uhličitan poskytuje sliznici další ochranu navíc. Přetížení žaludku a zbytečně prodloužená doba pobytu stravy v něm jsou vyvolávány nedostatečným žvýkáním a tučnou, sladkou, příliš studenou či příliš horkou potravou. Nejvyšší produkci žaludečních šťáv způsobuje šampaňské či sekt, pak následují sherry, pivo a víno. Na to by měli myslet zejména lidé se sklonem k pálení žáhy a žaludečním vředům. Sliznice žaludku vyvinula schopnost zcela obnovit sebe sama během tří dnů, takže obsahuje buňky, které se z celého organizmu nejsnáze regenerují.

Přesně vzato měl náš kousek chleba ještě štěstí. Sardinky by potřebovaly čtyřnásobně delší dobu, než by dospěly do tohoto bodu. Chlebík už netrpělivě čeká. Zdá se, že někdo nebo něco ještě nechce dát pokyn k další cestě. Byla snad uvnitř našeho chleba odhalena nějaká zakázaná substance, která by způsobila bleskurychlou cestu zpět? Nikoli – přímo před ním dochází k pohybu, což má za následek

17

Zdravá střeva, zdravý život *

škrundavý zvuk a téměř zároveň pošťouchnutí zezadu. Ve zlomku vteřiny se již kašička nachází v dalším úseku, na začátku tenkého střeva, totiž ve dvanáctníku. Brána k dutině žaludku se za ním zavře stejně rychle, jako se na počátku otevřela. Zde je to jako v ráji. Naprostý klid, jen kodrcání žaludečních stěn vzdáleně připomíná našemu soustu nejhorší dvě hodiny jeho bytí. Ze všech stran na něj dopadá jemný postřik, díky kterému brzy zapomíná na útrpnou koupel v kyselině chlorovodíkové.

Dvanáctník Název dvanáctník je odvozen od toho, že délka tohoto úseku trávicí soustavy odpovídá dvanácti vedle sebe položeným palcům, což je přibližně 25 centimetrů. Jeho úkolem je neutralizovat kyselou potravinovou kaši roztokem hydroxidu sodného. Je také místem, kam ústí vývody žlučníku z jater a vývody enzymů slinivky břišní. Tyto enzymy jsou proteiny, díky nimž je možné, aby z potravy naše tělo získalo energii. Odlišná je funkce žlučových solí. Ty velkou kapku tuku rozštěpí na malé kapénky (micely). Tomuto procesu se říká emulgace. Díky ní se ke kapénkám dostanou enzymy lipázy, které je dále rozloží na částečky využitelné pro naše tělo. Při tom se tuky rozštěpí na mastné kyseliny a glycerin, které pak mohou být odvedeny lymfatickými cestami.

18


Až doposud bylo vše pouhou předehrou. Jemná práce vlastního trávení začíná teprve nyní, na začátku tenkého střeva. A po ní následující „špinavá práce“ – k té se dostaneme později… Naše sousto má nejdelší úsek cesty teprve před sebou. Jako chapadla mořské sasanky ohmatávají klky střevní výstelky vše, co se dostane do jejich dosahu, a pomalu začínají se štěpením hlavních částí proteinů, tuků a sacharidů. Naše sousto toho nepřineslo příliš mnoho, jen asi 0,5 gramu proteinů, 5 gramů sacharidů a téměř zanedbatelnou stopu rostlinného tuku, vážící 0,1 gramu. Zatímco naše játra, orgán zbavující nás jedů, upřednostňují malou porci několikrát denně, je pro náš trávicí systém peklem, když musí celý aparát aktivovat kvůli sebemenšímu soustíčku. Pokud bychom vedle sebe postavili využitelnou energii jednoho malého sousta chleba a energii, kterou spotřebujeme na její získání, došli bychom na konci takové bilance k zápornému znaménku. V obvyklém případě spotřebuje naše trávicí soustava třetinu naší celkové energie. Střevo si libuje, když je v nasazení jen dvakrát či třikrát denně, takže s radostí oželí různé svačinky a drobná občerstvení. Vezmeme-li to v úvahu, následuje nejen lepší energetická bilance, ale získáme i další výhody: Kvůli různým časovým zónám v trávicím ústrojí si musí dodavatelské orgány jako játra, žlučník a slinivka po příjmu potravy rozdělit pracovní dobu. Delší klidové fáze zaručují významně soustředěnější trávení, které lze lépe využít pro hlavní jídla než vyplýtvat na různé svačinky.

19


Střevo si libuje, když je v nasazení

jen dvakrát či třikrát denně, takže s radostí oželí různé svačinky a drobná občerstvení.

Peristaltické pohyby tenkého střeva transportují naše sousto chleba opatrně dále. To se mezitím nachází kousek nad pupkem a je po milimetrech posouváno stále dál ze strany na stranu, zleva doprava. Hodinu za hodinou se posouvá stále níž jako ve velkém „S“, až se nakonec ocitne na konci tenkého střeva. Mikroklky tenkého střeva odvedly náročnou práci. Naše sousto je už jen svým vlastním stínem. Během jeho osmihodinové jízdy na horské dráze tenkého střeva byly proteiny mikroskopicky rozštěpeny na nejmenší aminokyseliny, sacharidy byly rozloženy na jednoduché cukry a odtransportovány krví a zanedbatelný tuk jen tak mimochodem rozštěpen, sbalen jako takzvaný chylomikron a odeslán na další cestu pomocí lymfatických drah. Při tak zanedbatelném množství by stálo zbytečně mnoho námahy dopravovat a ukládat jej do úložiště tuků. Játra, která už tak jako tak nevědí, kam s tuky, jej odmítají, a tak je rozhodnuto nadbytečný náklad nalepit někam na cévní stěnu. Hlavní je odklidit jej, třeba i do srdeční cévy.

Tenké střevo Hlavním úkolem tenkého střeva je zejména vstřebávání hlavních součástí sacharidů, proteinů a tuků do krve a lymfy. Když buňky našeho těla zhodnotí živiny, jsou jejich odpady vedeny zpátky do střeva, odkud jsou pak běžnou cestou vyloučeny. Tyto metabolické jedy tvoří spolu s nestravitelnými částmi asi polovinu takzvaného „konečného produktu látkové výměny“, který bychom měli denně vídat v záchodové míse. Uspořádáním klků ve střevě je vnitřní povrch zvětšen tak, jako bychom rozbalili hodně zmačkaný list papíru. V našem případě by rozložená plocha vydala za tenisové hřiště, některé výpočty uvádějí dokonce rozměr ještě větší. Ať už se trávení odehrává na jakkoli velké ploše, zajímavé je v každém případě to, jaké blázniviny přírodu napadly, aby byl život v takové podobě vůbec možný.

Kde se nyní nachází zbytek našeho sousta? Pod pupkem na délku dlaně šikmo doprava dolů. To je místo, kde ústí tenké střevo do tlustého. Jakmile se otevře vstupní brána do tlustého střeva, ostium ileocaecale (tento název si opravdu pamatovat

20


nemusíte), posune se naše cestováním již poněkud rozladěné sousto do pytlovité dutiny jménem slepé střevo. To je kvasná káď a hnilobná jáma dohromady. Ke správnému pochopení je potřeba ještě zmínit, že při operaci slepého střeva není odstraněno slepé střevo jako takové, nýbrž pouze jeho červovitý výběžek, takzvaný apendix. Ale to si zajisté pamatujete ze školy. Ve slepém střevě panuje nevlídná atmosféra, která připomíná zatuchlou bažinu, v níž musí naše sousto přečkat několik hodin. Je to poněkud nezvyklá čekárna: žádný kyslík, namísto toho mnoho páchnoucích plynů. Zbytky předchozích jídel připomínají shnilá vejce. To není místo pro křehké povahy. Naše sousto, tedy spíše to, co z něj zbylo, zde obklopeno bahnem pobývá již několik hodin. Začíná poslední akt trávení, protože ve zbytku sousta je stále ještě něco, co je pro naše tělo mnohem důležitější než vše ostatní, tedy voda a v ní obsažené životně důležité minerální látky. Naše sousto si dopřává bahenní koupel osm i více hodin, pak nastává nenadálý pohyb. Škubavě pomalu je sousto posunováno zespoda nahoru pod pravým žeberním obloukem, aby pak dalších osm či více hodin odpočívalo. Jeho barva se z šedé mění na oříškově hnědou, což je způsobeno žlučníkovými solemi, které podle své koncentrace ovlivňují barvu obsahu tlustého střeva. Než tlusté střevo svůj obsah přesune do čekací pozice k „východu řitním otvorem“, nemilosrdně ho vysaje, zbarví dohněda žlučovým barvivem bilirubinem, opatří ho běžným odpadem, zvláštním a jedovatým odpadem, nakonec ho obalí na míru zhotoveným hlenovitým obalem, který v optimálním případě zcela zamezí zápachu, jenž by mohl obtěžovat okolí. Takže se obsahu podaří bez námahy

21


vyklouznout na svět v jednom kuse. Než k tomu ale dojde a svěrač se otevře, musí být splněn minimální množstevní požadavek, kterému naše sousto velké jako špendlíková hlavička samo ani zdaleka nemůže vyhovět. Na „váze“ konečníku musí být alespoň 100 až 200 gramů, aby mohl být nahromaděný obsah vypuštěn do toalety.

Tlusté střevo Na tenké střevo navazuje jako poslední úsek trávicího ústrojí střevo tlusté a ve tvaru fotbalové branky jej rámuje. Hlavním úkolem tlustého střeva je vstřebat z potravy vodu a minerální látky a zužitkovat je ve prospěch těla. Tím se stolice při putování tlustým střevem neustále zpevňuje. Aby nezůstala stát na místě, musí být průběžně obalována hlenem. Proto takzvané pohárkovité buňky bez přestání vylučují hlen. V konečníku je výsledný produkt uložen tak dlouho, dokud není tlak dostatečně velký k vyslání podnětu, aby se svěrač otevřel a obsah střeva byl vypuštěn.

Jak by měl zdravý konečný produkt látkové výměny vypadat, aby prošel zkouškou kvality? Hnědá barva, ne příliš tmavá, ani ne moc světlá. Stolice, která má několikrát za sebou jinou barvu než hnědou, by měla být podrobena okamžité analýze. Také velká lepkavost, silný zápach či často se opakující viditelné nestrávené kusy jídla poukazují na poruchy trávicích orgánů, sliznice tlustého střeva, nedostatečné trávicí enzymy, nevhodnou stravu či katastrofálně nedostatečné žvýkání. Většinou je to od každého trochu. Jedna návštěva toalety a máte důkaz. Musíte vynaložit velkou práci, nebo naopak všechno probíhá až příliš nekontrolovaně? Spotřebujete pak více než jeden dílek toaletního papíru a snažíte se kvůli zápachu opustit tuto místnost co nejrychleji? Ano? Pak tyto předzvěsti považujte za důvod k zamyšlení nad svým zažíváním. Pokud se uvedené příznaky objevují teprve několik posledních dní, zavzpomínejte, co se dělo před nimi. Cestování, neobvyklá strava, slavnosti, oslavy, nachlazení nebo stres – to vše mohlo být jejich spouštěčem. Když se pár dní budete držet na uzdě, dopřejete si lehčí stravu ve formě polévek z ovesného či rýžového odvaru, jen lehce osolených, a k tomu si dáte čaj na podporu trávení z lékárny, pak se trávicí systém zpravidla sám znormalizuje. Cesta trávicím traktem by měla trvat jeden, nanejvýš dva dny. Krátkodobé výkyvy nejsou žádná tragédie a rychle se samy upraví. Avšak všechno, co trvá déle než tři dny a následně se nezlepšuje, by mělo být konzultováno s lékařem

22


a osvětleno, než se z toho stane běžná záležitost. Mluvíme pak o chronické obstipaci, což je prostě jen zácpa trvající delší dobu. Pamatujte, že čím déle onemocnění trvá, tím delší je cesta k jeho vyléčení. Existují sice výjimky, ty však jen potvrzují pravidlo. Chcete-li úplně přesně znát, kolik času potřebuje vaše trávicí ústrojí na zpracování potravy, snězte asi tak 250 gramů špenátu, pozorujte zelené zabarvení své stolice a pak vše po týdnu znovu zopakujte. Pokud jsou v obou případech časové odstupy podobné, zjistili jste, jak dlouho trvá vaše zažívání. Cesta trávicím traktem by měla trvat jeden, nanejvýš dva dny.

Jisté je, že v našich zeměpisných šířkách se v průběhu života se zácpou setká každý, a to z nejrůznějších důvodů. Většinou jde jen o přechodnou indispozici a není třeba jí věnovat pozornost. U poloviny až dvou třetin obyvatelstva se však v průběhu života takovéto „indispozice“ nahromadí, až se nakonec změní ve skutečný zdravotní problém. Je jím postiženo dvakrát více žen než mužů.

23

2

Blahobytná společnost a zažívání

Zácpa Jednoho dne ke mně přišla na vyšetření dáma v nejlepších letech. Říkejme jí třeba Helena B. Když se posadila, začala mi vyprávět svůj životní příběh: „Vyrůstala jsem docela normálně, tedy v rámci toho, co lze u ‚poválečného dítěte‘ považovat za normální. Jídla byl nedostatek, ale to mi nijak nevadilo. Rodiče mně i mému mladšímu bratrovi dopřáli dobré vzdělání. Stala jsem se asistentkou manažera prodeje ve velké oděvní společnosti. Tam jsem se také seznámila se svým nynějším mužem. Po svatbě a narození dvou dětí jsem s těžkým srdcem opustila své zaměstnání, kde jsem pracovala šest let, abych se starala naplno o rodinu. Na jednu stranu jsem byla se svou rolí spokojená, na druhou stranu mi ale chybělo mé zaměstnání. Samozřejmě jsem se tím nezabývala, takže jsem ani nepostřehla, že se vše točilo již jen okolo práce mého muže a kolem dětí, snad jsem si ani nevšimla, jak se v celém našem životě rozšířil zvyk. Když měl můj muž autonehodu, při které utrpěl zranění kolene, jež ho trápí dodnes, museli jsme přestat navštěvovat taneční večery, kam jsme spolu jednou týdně docházeli. Samotné se mi tam už nechtělo. To všechno jsem ještě v klidu oželela. Ale zjistila jsem, jak jsme se změnili. Dříve jsme využívali všechno, co nám život nabízel. Dnes však žije můj muž už jenom prací, přijde domů, dá si jídlo, uloží se na gauč a dívá se na televizi, u které většinou i usne. O víkendu si musí odpočinout, aby byl čerstvý na další týden. Až budou děti z domu, pak se to zase změní, říkával a já jsem si to myslela také. Dcera Astrid je lékařkou a je již šťastně vdaná. Náš syn Rainer pilně studuje strojní inženýrství. Každý má tedy nějaký svůj úkol, jen já vlastně ne. Akce, které by mě zajímaly, se konají většinou večer, a to jsem ráda, že mohu tu trochu času strávit se svým manželem. Před pěti měsíci byl jmenován ředitelem energetických závodů. Když jsem se to dozvěděla, na jednu stranu jsem měla velikánskou radost, na

24


druhou stranu jsem však pociťovala obavy, že už vůbec nebudeme mít čas jeden na druhého. Najednou se přede mnou otevřela velká černá díra, do které bych mohla spadnout. V mém nitru se rozšířila frustrace, skutečná frustrace a smutek. Následující víkend se konala oslava mého muže. Od té doby mi něco dělá velké potíže. Možná to bylo to velké množství lidí, nebo snad humrový salát s majonézou, u kterého jsem celý ten večer strávila, nevím. V každém případě jsem se další den cítila mizerně, měla jsem křeče v břiše a od té doby nemůžu na velkou bez projímadla. Navštívila jsem kvůli tomu již několik lékařů. Musela jsem si vyslechnout všechno možné od hormonálních výkyvů až po krizi středního věku. Dostala jsem předpis na různé léky, ale nic nepomáhalo, tak jsem sáhla nakonec ke svým starým osvědčeným tabletám, které mi na den, dva pomohou, ale pak se vše zase vrátí do starých kolejí.“ Ukázala mi balení tablet. Zeptal jsem se jí, jak dlouho je už užívá. „Pár let. Před tou slavností asi tak jednou, dvakrát měsíčně.“ „A nyní?“ „Jak jsem říkala, každé dva, tři dny. Ale ani po zvýšení dávky už mi moc nepomáhají. Také se mi od té doby občas motá hlava a buší mi srdce. Kardiolog mi odhalil lehké poruchy srdečního rytmu a dal mi na to léky.“ A podala mi další balení léků. „Také mám sníženou hodnotu draslíku v krvi.“ Po krátké přestávce pokračovala: „Zatímco můj muž jen kvete, já jsem úplně zničená. Jsem bez energie, nic mě nebaví. Všechno se mi zdá příliš náročné.“ Na mou otázku, jak se stravuje, mi odpověděla: „Od té doby, co jsou děti z domu, již ne tak pravidelně. Víc hotových jídel a tak. Někdy také nějaká svačinka mezi hlavními jídly. Vím, že to není zrovna zdravé, ale co mám dělat?“ „Jak vypadá vaše stolice?“ „Pokud zrovna můžu na toaletu, pak je tvrdá jako kámen a tmavě černá.“ Kolikrát jsem již tato slova slyšel z úst pacientů trpících zácpou!? Často ještě také s přídomky „kozí bobky“ nebo „ovčí trus“.

Zácpa Po mnoho měsíců přetrvávající několikadenní vynechávání stolice označujeme jako chronickou zácpu, při níž je často potřeba nadměrného tlačení a zůstává pocit nevyprázdněného střeva. Tuhou stolicí jsou pak podmíněny doprovodné jevy jako hemoroidy či drobné praskliny řitního otvoru.

25


Možnými důvody jsou nevhodná strava, příliš malý přísun tekutin, psychické vlivy, chorobné změny střeva, nedostatek pohybu břišních svalů, vliv vadného držení páteře, zácpy v břiše způsobené nahromaděnou tukovou tkání či lymfou, záněty orgánů v dutině břišní, nedostatečná funkce štítné žlázy, zneužívání projímadel, anti biotika. Funkci střev mohou také výrazně poškodit otravy těžkými kovy, olovem, kadmiem či rtutí. Kromě rozšířené chronické zácpy existuje také forma akutní, neprůchodnost střeva. Projevuje se náhlými bolestmi, oteklým břichem, bledostí po celém těle, pocením a stupňuje se v nejhorším případě ke zvracení výkalů a šoku. Zde je nutná okamžitá lékařská péče.

Následné vyšetření neukázalo nic nápadného. Krevní hodnoty se pohybovaly v normě, kromě zmiňovaného draslíku, což byl vedlejší účinek projímadla, stejně jako byly poruchy srdečního rytmu následkem snížené hodnoty draslíku. Celé břicho bylo vysoce citlivé na tlak, obranné svalové napětí bylo silně zvýšeno. Břicho a hýždě „zdobilo“ 12 kilogramů nadváhy. V dnešní době je to velmi častý jev. Při následném vyšetření stolice byl odhalen ještě lehce zvýšený výskyt kvasinky Candida albicans ve střevě. Na základě symptomů jsem paní B. doporučil každodenní terapii trvající tři týdny. Kúra rýžovou kaší (viz pasáž o rýži v poslední kapitole) a navazující změna stravy, sanace střev pomocí colonhydroterapie (výplachu střev) a několik přímo pro ni sestavených rostlinných léků, to vše by mělo pomoci. Paní B. prošla touto třítýdenní léčbou v mé ordinaci bez komplikací. Po dalších třech týdnech již nemusela brát žádné léky, hladina draslíku v krvi byla v pořádku, a tím se srovnaly i poruchy srdečního rytmu. Při dalších kontrolních vyšetřeních se u ní projevily další známky zlepšení a bylo až s podivem, jak rychle se jí vrátila radost ze života. Paní B. včas zatáhla za záchrannou brzdu. Proč se to však podaří jen tak málo dalším lidem? Zajisté lze jeden z důvodů nalézt v naší společnosti obecně. Je však také řada nesčetných „obětních beránků“, kterým tak rádi přenecháváme zodpovědnost: rodina, škola, zaměstnání, blížící se dovolená, podnebí, počasí, úplněk, novoluní, zamilovanost, kosmické záření a snad ještě také elektrosmog… Určitě vás napadnou i další možnosti. Nikdo nechce zpochybňovat, že to často bývají celkem nevýznamné změny, které určují náš život, jako byly v případě paní B. oblíbené taneční večery, jichž se musela vzdát, nebo prázdnota, jež vznikne, když děti odejdou z domu. Jenže pozitivní vývoj naší další životní cesty určujeme my sami, a to jedině tehdy, jsme-li připraveni pro to něco udělat. 26


Pozitivní vývoj naší životní cesty určujeme my sami, a to jedině tehdy, jsme-li připraveni pro to něco udělat.

Když zauvažujeme nad zvýšeným výskytem trávicích potíží, nalezneme přímou spojitost s blahobytnou společností. Čím jednodušším způsobem spjatým s přírodou národy žijí, tím méně chronických střevních potíží se u nich vyskytuje, ba dokonce pro ně často nemají ani názvosloví. Až do vysokého věku se neobjevují líná střeva, protože od dětství jsou lidé zvyklí na stravu, která je obdobou naší plnohodnotné stravy. Udržuje střeva v dobrém stavu a lenost vůbec nepřipouští. Je tedy klíčem plnohodnotná strava? Kéž by to bylo tak snadné… Tyto potíže však byly známé již před 2500 lety. Zvýšený výskyt trávicích potíží přímo souvisí s blahobytnou společností.

Tenkrát si Sokrates stěžoval na zchoulostivění svých souputníků, jejichž trávicí trakt již nesnesl „stravu praotců“. Staří Řekové čelili stejnému problému jako my dnes. Hospodářství vzkvétalo. Čilý obchodní ruch s tehdy známým světem při nesl přes moře cizokrajné potraviny a vlivy, rozvinuly se zcela nové výrobní metody. Strava se stávala stále rafinovanější. Exotické zážitky pro chuťové buňky byly však obrovskou pohromou pro střeva – tenkrát stejně jako dnes.

Kvasinky Čas oportunistů přichází zejména v dobách změn. Vedou skrytý život, dokud jim situace neposkytne vhodnou příležitost bezostyšně se rozšířit. Nikdo přesně neví, zda a jakou úlohu mají, ale jedno je jisté: Běda, když se utrhnou ze řetězu! Řeč je o kvasinkách. Tvoří odolnou spleť, která se rozmnožuje právě tam, kde je hlavní působiště naší obranyschopnosti, totiž ve sliznici střeva. Přestože jsou vzdálenými příbuznými, nepřipomínají tito mikroskopičtí přátelé svým vzhledem hřiby ani žampiony, podobají se spíše korálům jižních moří či odkvetlým pampeliškám na jarní louce, syrovým bramborám nebo vařeným špagetám, jak je tomu právě u nejčastěji se vyskytující problémové kvasinky Candida albicans. V závislosti na

27


životních a stravovacích návycích svých hostitelů, tedy nás lidí, žijí s námi v míru, ale v dobách krizí se prudce rozšíří. Zejména vytrvalá konzumace alkoholu podporuje jejich záměr rozšířit se po celém těle, protože způsobuje poréznost střevní sliznice. Tím je usnadněn přechod do krve jak kvasinkám, tak také dalším parazitům a virům. Odtud se pak snadno dostanou do nejvzdálenějších koutů našeho těla. Než však nastane taková pohroma, musí se sejít ještě několik dalších faktorů. Rozhodující úlohu přitom hraje vlastní obrana těla. Kvasinky jsou nebezpečné pouze v případě, že je obranyschopnost oslabena. Ohroženi jsou zejména starší a vážně nemocní lidé, onkologičtí pacienti, lidé po transplantaci orgánu nebo trpící AIDS. Kvasinky hrají hlavní roli pouze tam, kde narazí na oslabený organismus. Kvasinky jsou nebezpečné pouze v případě, že je oslabena obranyschopnost organismu.

28

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.

JOACHIM BERND VOLLMER ŽIVOT ZDRAVÝ STŘEVA ZDRAVÁ. Chraňte si centrum svého zdraví

Recommend Documents