~J%!;J~ ~~~ Jan Keller. Někdo to rád s asfaltem. Doprava v krajině nebo krajina v dopravě? ~,([9mJDllm~ NĚKDO TO RÁD S ASFALTEM 1

Někdo

to rád s asfaltem

~J%!;J~ ~

Jan Keller

~~~ ~ tt________ ~

Spory o to, jakou podobu má mít u nás do budoucna dopravní infrastruktura, jsou mnohem hlubší, než by se mohlo na prvý pohled zdát. Kromě oblasti úz­ ce dopravní se dotýkají celé řady neméně závažných problému, kolem nichž postupně vykrystalizoval spor technokratů a lidí schopných vnímat širší eko­ logické, společenské a kulturní souvislosti. Povšimněme si stručně alespoň některých z nich. Proč

je důležité

vyčíslit

externality

Existují poměrně spolehlivé způsoby, jak vyčíslit mnohostranné negativní do­ pady jednotlivých forem dopravy. Podle různých metodik lze ocenit ztráty vzniklé záborem prostoru, odhadnout škody ze znečištěného vzduchu, vody či půdy, kalkulovat škodlivé dopady nadměrného hluku, vypočítat ztráty času vyvolané dopravními zácpami. Podobným způsobem lze z ekonomického hlediska poměrně exaktně spočítat, kolik nás stojí mrtví, ranění a doživotně zmrzačení účastníci úspěšně modernizovaného provozu.

Kresba Jalla Steklz1ca

Doprava v krajině nebo

krajina v dopravě?

V posledních deseti letech kontinuálně probí­ há diskuze na téma dopravních systémů a je­ . jich začleňování do přírody a krajiny. Jedná se o jedno z "velkých témat", která nabízejí možnost uplatnit názory jak ortodoxních za­ stánců rozvoje dopravy, tak jeho zarytých odpůrců. Především je třeba si uvědomit. že předmětem diskuse je cosi tak nepřehlédnu­ telného a zároveň nepostradatelného, jako je tvář krajiny, v níž žijí mimo jiné také všichni účastníci této polemik.-y. Jak bývá v našÍ spo­ lečnosti poměrně častým jevem, dochází také při řešení ofázek týkajících se vztahu dopra­ vy a životního prostředí k jakémusi význa­ movému vyprázdnění, téměř až k naprosté­ mu opuštění skutečné podstaty věci. Účastníci diskuse - méně či více zasvěcení ­ operují mnohdy jen s termíny. jejichž vý­ znam jim slouží ke zcela jiným účelům než k tomu, aby se skutečně konstruktivně snažili dobrat řešení, které by mohly obě strany ak­ ceptovat. Zastánci rozvoje především silniční dopravy mají již své takříkajíc kmenové pojmy - roz­ voj regionú, příliv zahraničních investic, sní­ žení nezaměstnanosti a také pohodlnost a do­ sažitelnost určených cílú. Naproti tomu jejich odpúrci argumentují alternativními způsoby dopravy, existencí husté železniční sítě. do­ stačující dopravní obslužností, ekologickými škodami apod. Není snad třeba připomínat, že za těmito "ná­ stroji diskuse" se skrývají takové reálie, jako je krajina se všemi svými specifiky, diverzita přírody, ale i například kulturní dědictví. kte­ ré všechny určují kvalitu života. Rozhodli jsme se proto zaměřením čtvrtého čísla Vero­ niky přispět do této "velké disputace". Oslo­ vili jsme odborníky na železniční. silniční i vodní dopravu, jejichž názory se jistě mo­ hou rozcházet, ale přesto se domníváme, že jsou relevantní a že napomohou tomu, aby na našem území byla kvalita života co možná nejvyšší a aby nenastala chvíle, kdy začneme používat nové sousloví krajina v dopravě.

Dalibor Zachoval

V Ceské republice dochází po roce 1989 k trva­ lému růstu individuální automobilové dopravy a naopak k poklem veřejllé dopravy. Foto Drahomír Pokora

~,([9mJDllm~

NĚKDO TO RÁD S ASFALTEM

1

--

--

-

Kresba Rostislava Pospíšila

Existují však velké nejasnosti ohledně toho, proč se vl astně mají všechny tyto externality s takovou přesnos tí vyčíslovat. Ně kteří si myslí, že proto, aby je jejich pův odci do posledního h aléře zaplatili. Spor je pak veden o to, zda na­ příkl ad řidiči hradí v cenách benzínu, poj ištění , dál ničních známek a po dobně ty škody, které svou jízdou na přírodě, krajině, lidském zdraví a životech pů ­ sobí. Takový spor poch op itelně nemá žádný smysl. Logicky z něj plyne pou­ ze to, že zámožný řid i č je schopen zaplatit si ročně více mrtvých, než kolik si mohou dopřát řidi č i průměrn ých příjmú . P odob ně devastace krajiny spolu s nevratnými změn ami eko sy stémů by byla jen otázkou výše předpl atného . Víme, že v zemích Evropské unie č in il y ve druhé polovině devadesátých let negativní externality z osobní a nákladní siln iční dopravy více než 90 %, za­ tímco doprava letecká, žel ezniční a vodní se děli la o zbylých necelých deset procent. Víme také, že naši němečtí sousedé si již stihli vyasfaltovat pro po­ třeby pop ojížd ění zhruba 5 % svého území. Technokrata by podobné údaje inspiro valy nejspíše k tvrzení, že Německo je dnes již tak bohaté, že si mů že dovolit pokrýt asfaltem řekněme dalších 10 % svého povrchu . Němeč tí řidi či to přece zaplatí. Člověk méně technokraticky zatížený si však položí otázku : O kolik nutno zbohatn out, má-Ii na asfaltu zač ít probíhat fotosyntéza? Nejen lidské zdraví a životy, také rozpojování krajiny, k němuž dochází v dúsledku stavby stále nových a nových si lnic a dálnic, p atří ke ztrátám, jež snad múže­ me při troše pragmat ického cynismu pen ěz i vyč í s l it , v žádném případě je však ne mů žeme pen ězi nahradit. Smysl vyčí s lov ání externalit spoč ívá v ně­ čem zcela jiném. Má sloužit jako výstražný signál upozo rňující na zásadní neudržitelnost jistého počí nání. Výše externalit jedn označně ukazuje, kterým směrem je nezbytné dopravu přeorien to v at , maj í-li klesnout škody, jež ani ta nej bohatší s p olečnost nikdy nedokáže napravit. Nejde přece o to, aby se naši řidič i skládali ročně na p ohřeb ] 300 svých spo ]u obč a nú . Jde o to, že doprava železniční ročn ě zaznamenává tragických úmrtí zhruba stokrát mén ě .

Je vodní doprava opravdu ekologická? Jaroslav Ungerman Doprava lod ěm i je u nás předklád á na veřej ­ nosti jako n ejeko lo gi čt ější zpúsob p řepravy zboží a lidí. Ponechme stranou plavbu po oceánech, moříc h a velkých jezerech , kde ji ­ ný zpúsob dopravy (mimo leteckou) použít nelze, a nekomentujme jej í prúvodní nás led­ ky od zneč i ště ní vody v příst a v ec h až po ka­ tastrofální havárie o b řích nafto vých tankerú. Přidrž m e se tématu vnitrozemské vodní do­ pravy po řek ác h a kanál ech, podívej me se na zkušenosti s jej ich dosavadní m provozem z ekologického pohledu a také v souvi slosti s plá novaným rozšířením sítě vodních cest v Evropě. Vodní doprava na velkých řek ách (veleto­ cíc h) by mohl a být skutečně ekologická při spln ění dvou zásadních pod mínek : první je ta, že toky by nes m ěly být regulovány, p ře ­ hražovány jczovým i a přehrad n ími hrázemi nebo jinak ohrožována či likv idová na j ejich spektra biotopú . Druhá podmí nka stanoví, že by musela bý t dús l edně řeše na "čistot a pro­ vozu" od po užívání snadno odbouratelných pohonných hmot, jeji chž ún iku do vodního pro středí nelze ni kdy dokonale zabránit, až po přísná pravidla k neškodné likvidaci od­ padníc h látek vzniklých při přepravě zboží a čištění lodních prostor. Situace na splav n ěných evropských i americ­ kých řekách ukazuje, jak byly zmí n ěné dvě podmínky ignorovány nebo zcela prostě ne­ mohly být splněny , pokud se měla plavba provozovat. Podoba, kterou dostala například řeka Rýn v prů b ěhu dvou století pro zajištění plavby lodí post u p n č se zvyšující kapacity a tonáže, se opakuje u celé řady splavněných řek . Je to zkrácení délky toku "odříznutím" meandrů, likvidace poříčních mokřadů a dal­ ších cenných biotopú, zvýšení rychlosti prou­ dční s dús ledky na erozi a prohlubování říč­ ní ho dna, oddělení loku od údolní nivy hrázemi se zvýšením ohrožení území ležícího po proudu povodněmi ad. Nápravná opatření v podobě vytváření tzv. náhradních biotopů, která bývají prezentována jako kompenzační náhrada za ztrátu biotopů púvodních (napo­ sledy při výstavbě kanálu Dunaj-Mohan­ Rýn), jsou v podstatě jen alibistickým aktem, který zamlžuje nenahraditelné ztráty způso­ bené zásahy do púvodních říčních koryt.

Dálllice rozšiřují dosažitelllou vzdálenost, ale cella za toto rozšíře ll í je Ilebývale velká. Foto z archivu Celltra dopravlllllO výzk/l mu

2

NĚKDO TO RÁD S ASFALTEM _ __ __

_ __ _ _ __

_ __ _ _ _ ~{[~~Dllufi®~

Dálnice nejsou mocensky neutrální Výs tavba dálni c bývá prezentován a jako čistě technická záležitost, jejímž cí­ lem je přispět k rozvoji země, oblasti, regionu . Ve skutečnosti jsou dálnice výrazem toho, že boj o moc a profit dnes již není s váděn pouze v rámci ná­ rodní ekonomiky a národního státu, ale stále více v měřítku globálním. Rozvoj je v této souvisl osti jednoduše chápán jako přech od od lokalizova­ ných trhů k trhům globalizovan ým. Úvah a o dopadech tohoto přechodu na přírodu a na s poleč n ost nebývá s ouč ástí definic rozvoje. Přitom mohou být tyto dopady velmi závažné a reálný přín o s oslavovaného rozvoje mohou silně problematizovat. Hustá síť dálnic nedeformuje zdaleka jen kraj inu a nedegraduje pouze charak­ ter příměstských oblastí pokrývaných stále důmy s lněj šími , a přitom d opravně stále nedostateč něj šími labyrinty obchvatů. Stále hustější dálniční síť nen í jen díl em dopravního inženýrs tvÍ. Stává se také vrcholnou ukázkou inžen ýrství sociáln ího. Zvnějš ku totiž zasahuje do organického vývoje spole č n o s ti a ne­ kompromisně ho formuj e podle svých vlastních, výrazně megalomanských m ěřítek. Dálniční síť přispívá

k radikální proměně sociáln í struktury napřík l ad tím, že velké obchodní řetězce oproti drobným prodej ců m . Zatímco drobné místní podnikání a obchod je dimenzováno na šíři okresních cest a že­ leznice, velkoobchody potřebuj í kamióny, pro které se stává už i čtyřpru ho v á dál nice až příliš úzká. Podo bn ě slouží dálnice po třeb ám vzdálených pěstite l ů monokultur, zatí mco místní rolníci by se klidn ě obešli i bez nÍ. Spíše jim jen komplikuje přís tup na pole, třebas bylo na doh led od stavenÍ. Dálnice slouží každ oročn ě organizovaným maso vým pře sunům turistů, zatímco měkká turi s­ tika je vnímá jen j ako politováníhodnou vadu na kráse kraj iny. Úvahy o tom, že prá vě d ál nič ní spojení je nezbytným p ředpokladem také re­ gionáln í a místn í prosperi ty, jsou sice dobrým propagandistickým tahem as ­ faltových lobby, ignorují však řadu skutečno stí. Nejde zdaleka jen o to, že ani v příp adě dálnic maximum vůbec neznamená optimum. Pokud bychom vzali jen trochu vážně úvahy o nástupu i n formač n í spo l ečnosti, o rostoucí úloze in­ formačních dálnic, o odlehčené výrobě a o změnách ve vzorcích prostorové mobi lity díky rozvoji virtuálních techn ik, musíme se ptát, proč je třeba k to­ mu všemu ještě h ustě perforovat krajinu. Nezastaví-Ii se pokrok v uvedených směrech, budou dálnice půs obi t stále ví­ ce jako přeži tek doby, která natolik zbožnila maximalizaci toků, že jí nezbyla už žádná vníma vost a žádn é porozumění pro uspokoji vost stavu. Nežli defini­ ti vně prohlédneme, budeme už vskutku moderně, tedy hodně h ustě pokryti asfaltem . zvý hodňuje

Asfalt do bře rozpouští

různ orodost

Asfalt má zajímavé chemické vlastnosti. Tak především vel mi úči nn ě rozpou­ ští každý náznak odlišnosti, zvláštnosti, jedinečn osti, n i čí každý svéráz. Dál­ nicím dobře sluší uniformovanost a není náhodné, že vznikly ze spojení běží­ cího pásu masové výroby a potřeb armádních přesunů masové války. Dálnice rozšiřují dosažitelnou vzdálenost, ale cena za toto rozšíření j e nebývale velká. Sítě dálnic představují krajně unifikovaný systém, který je přikládán , naná­ šen, vypalován a vrýván do krajiny bez nejmenšího ohledu na jakékoli lokální zvláštnosti. Díky tomu nám umoži, uje stále rychleji se přesunovat mezi místy:

w([~n~Dnufl®~

Kresba Jana StekUka

Jestliže ekologický rozměr vodní dopravy na ve lkýc h řekách je sporný, jaká scéna se nám otevírá při sp l av n ění toků střední veli kosti, případn ě u výstavby pl avebních kanálů, v je­ j ichž trasác h nej sou toky žádné? Co čeká na­ še nebohé řek y ~ Moravu, Bečvu, Odru, Mo­ ravskou Sázavu, Labe - a jejich údolní nivy, p o dař í - Ii se, dnes už mez i národ n ě propojené, "betonové lob by" prosadit postu pnou výstav­ bu pl avebn ího spojení Dunaje s Odrou a La­ bem nenápadnou, ale o to nebez pečnější, "sa­

lámovou metodou"?

Výčet doprovodných negativních ekologic­

kých dů s l ed ků je dlouhý. K nejzá v ažnějším patfí přím ý zásah do podzemních vod ve štěrk ovýc h vrstvách aluvií řek výstavbou pla­ vebního kanálu, jezových zdrží, plavební ch komor a přehradn ích těles k akumulaci vody pro zajiště n í sp lav nosti vodní cesty. O baga­ telizaci tohoto nebezpečí, mimo tvrzení o technické řešitelnost i jakéhokoli problému, vypovídá návrh če rp at vodu z Dunaje pro sa­ turaci moravní v ětve bez ohledu na rozdílný chemi zmus vod a z toho plynoucí důsledky jak přím o pro podzemní vody v nivě, tak i pro vodn í ekosystémy v korytě řeky Mora­ vy, kam se dunajská voda nutně dostane. Dalším závažným ekologickým rizikem ply­ noucím z realizace vodní cesty Du naj-Odra­ Labe je negativní ovlivnění, silná degradace nebo přímo likvidace území s vysokou kvali­ tou přírodních a polopřírodních stanovišť se statutem ochrany přírody nebo kvalitou od­ povídající tomuto statutu . Jen na území ČR bylo identifikováno v trase uvedené vodní cesty celkem 28 těchto velkoplošných území o celkové rozloze 27 000 ha. S přičtením území dalších států dotčených výstavbou uvedené vodní cesty - Rakouska, Polska a Německa - s~ jedná o negativní dopad v odstupňované škále na ekologicky cenná území o rozloze 400 000 ha. K těmto číslům dospěla studie o vlivech uvažované vodní cesty na území ochrany přírody vypracovaná z iniciativy WWF v Rakousku s účastí ne­ vládních organizací dotčených zemí v roce 1999.

---+

NĚKDO TO RÁD S ASFALTEM

3

Kresba Rostislava Pospíšila

která jsou si navzájem stále více podobná. Tyto přesuny jsou vykoupeny nut­ ností dodržovat rigidní nařízení ohledně trasy a přístupů k ní, ale i ohledně jednání uvnitř systému . Ve snaze zdůraznit přesto svoji svobodu, dožadují se někteří alespoň zrušení jakéhokoliv omezení povolené rychlosti. Podobají se vojákům, kteří už nepomýšlejí na dovolenku, protože jim bylo povoleno po­ chodovat rychleji . Je velkým nedorozuměním, jestliže jsou právě dálnice vydávány za něco, co rozšiřuje naši svobodu. Dálnice patří k typům systémů, u nichž náklady na pořízení a údržbu jsou tak vysoké, že je lze používat jen při uniformní maso­ vé aplikaci. Pořízení těch to sítí zároveň zpětně tlačí na jejich standardizované využívání (pokud možno 24 hodin denně) a ještě více posiluje homogenizaci vzorců jednání uživatelů. Pokud si řidiči svobodně neodjezdí předepsané ob­ jemy jízd, pak se všechny benzinové pumpy neuživÍ. Právě proto je třeba, aby měli řidiči své svobody co nej více. Dálnice jsou proráženy krajinou, aniž by respektovaly jakékoliv krajinné sou­ vislosti. Jediné, co přísně respektují, jsou jejich vlas tní normy ohledně úhlů a stoupání. Čím hustěji je přírodní a sociální prostor protkáván podobnými sí­ těmi, tím více slábne jeho schopnost nap lňov at své vlastní potřeby . Po dálni­ cích pak přivážíme umělá hnojiva pro revitalizaci příro dy a jiná umělá hnoji­ va pro revitalizaci regionů. Čím více dálnic budeme mít, tím bude provbz zaručeně hustější, neboť hnojiva pro rozbité, rozkrájené, rozpojené a ch řad ­ noucí krajinné a sociální systémy není nikdy dost. Hustější provoz budeme registrovat jako další rozvoj. Díky němu budeme časem boh atí, tedy schopn i zaplatit ještě více mrtvých. Co naplat. Někdo to pro stě rád s asfaltem. Pr of. Jan Keller - Fakulta sociálních studií Masaryko vy univerzi ty, Brno

•

Dálnice jsou proráženy krajinou, aniž by respektovaly jakékoliv krajinné souvislosti. Jediné, co přísně respektují, jsou jejich vlastní normy ohledll ě úhlů a stoupállí. Foto Jarmila Kocourková

Bez vnímání zmíněných ekologických rizik, stejně jako nejasností kolem ekonomické efektivnosti, druhu a množství přepravované­ ho zboží, se již několik let rozvíjí v doprav­ ních kruzích evropská iniciativa pro zlepšení dopravního spojení po vodě ze západoevrop­ ských zemí do střední a východní Evropy . Projekt pod zkratkou TEN (TransEuropean Network of Waterways) je součástí akLivity Evropské komise pro rozvoj spojité dopravní sítě (výkonný orgán T INA - Transport In­ frastructure Needs Assessment - sídlí ve Vídni) od roku 1996. Mimo kanál Dunaj-Od­ ra-Labe obsahuje projekt také kanál Odra­ Warta- Visla-Hug, oba pro lodě s délkou 185 m, šířkou 11 ,8 m a ponorem 2,8 m. Těm­ to novým normovým parametrům se mají přizpůsobi t i všechny dosavadní provozova­ né vodní cesty v Evropě. Je to dostatečně sly­ šitelné zvonění na poplach kompetentním in­ stituCÍm v ochraně přírody a životního prostředí, dotčeným obcím, vlastníkům půdy i nemovitostí, nevládním organizacím i širo­ ké veřejnosti?

•

Zevnitř Zdeněk Volf Tv'ým i ranami jak betonem na Heljšt)~ně lípy zaplombováno na§e po blescích

dětství

K porodu ZdeneK Volf Ustaj duši která tě drtí hrudí ač šíjí se dosud vzpíná Vyh nl nitro za jehož rošt)' je prošlapál1 hnůj

z mysli Však srdci již sešli stání - na sucho a stahy!

Přežvýkavcem Zdeněk Volf Do srdce tvé Slovo jak zelené hltám A znovu vrhnu do ruL. Než se mi zaskví dukáty z mrvy na zádi A perly na

4

NĚKDO TO RÁD S ASFALTEM _ _ _ __

oháňce

_ _ _ _ _ _ _ _ __ _ _ _ \);q~rruDnun®~

vývoj dopravy v České republice

M;ezi Věra

Kolektiv

autorů

Státní dopravní politiky vyspělých zemí již od doby "ropné krize" v sedmde­ sátých letech zažívají názorový posun směrem k podpoře využívání méně energeticky náročných druhů dopravy. Přestože dopravní politiky vyspělých evropských zemí ve svých tezích podporují hromadnou osobní dopravu, stati­ stiky každoročně zaznamenávají nárůst individuální automobilové dopravy.

R1Jst dopravy V ČR v období let I 990-1999 dochází k trvalému růstu přepravních objemů a výkonů v individuální automobilové dopravě, především v důsledku rychlé­ ho zvyšování počtu osobních automobilů, a naopak k poklesu těchto ukazate­ lů ve veřejné osobní silniční (au tobusové) dopravě. Po počáteční stagnaci znatelně poklesly přepravní objemy a výkony i v železniční dopravě. Ve dru­ hé polovině 90. let znatelně vzrostly přepravní objemy a výkony letecké do­ pravy. V celém sledovaném období dochází k trvalému růstu podílu silniční nákladní dopravy na úkor železniční nákladní dopravy v důsledku změn po­ ptávky. Tento vývoj však v ČR stále nedosahuje hodnot většiny vyspělých zemí. Po­ díl dopravních výkonů na jednotku HDP činil v roce] 996 v ČR 273 vozoki­ lometrů na I 000 USD HDP, průměr v zemích OECD činil 411 vozokilomet­ rů. Hustota dálnic činí v ČR 5,4 km na 1 000 km 2 , v zemích EU je to 14,5 (ale např. v USA 4,9). Hustota silnic v ČR je obdobná zemím EU. Jiná situa­ ce je v železniční dopravě. Hustota železniční infrastruktury je v ČR trojná­ sobně vyšší oproti zemím EU, avšak pouze 29 % elektrifikovaných tratí opro­ ti 63 % v EU. V počtu vozidel na 1 km silniční sítě i na jednotku HDP již ČR předstihla země EU (65 v ČR, 58 v EU). Tento indikátor vysvětluje např . časté dopravní zácpy v ČR. Znečišťování prostředí

Přestože se v ČR daří snižovat emise většiny znečišťujících látek produkova­ né dopravou (s výjimkou CO 2), podíl dopravy na celkovém znečištění ovzdu­ ší neustále mírně roste. Tento růst je způsoben tím, že doprava se rozvíjí dale­ vývoj emis/lích složek Z dopravy v ČR Rok

1997

1998

1999

2000

2001

2003

2005

2010

100

102,88

105,14

107,44

109,66

113,09

115,71

117,30

117,89

CO

100

93,25

92,55

94,59

80,58

73,26

50,80

40,48

34,04

N0 2

100

97,37

97,93

100,13

84,71

82,45

64,77

49,25

45,71

N20

100

105,34

108,60

109,81

114,28

121,14

123,82

124,69

128,84

CH 4

100

99,27

98,02

100,25

83,28

78,86

69,12

57,97

50,93

HC

100

93,74

93,52

96,28

66,86

60,68

49,05

39,89

34,16

S02

100

102,64

104,76

104,78

49,46

50,44

11,67

11,61

11,34

Pb

100

90,25

88,50

81,94

20,01

10,23

7,53

6,97

6,48

100

88,98

77,72

66,06

63,41

57,94

55,27

55,83

44,30

-

-

-

--­

-

-----­

Fojtová

Dražovice jsou malá obec na okrese Vyškov. která má přes 800 obyvatel. Nachází se v pů­ vabné zvlněné krajině, kterou známe ve Ve­ ronice tak dobře z fotografií Tomislava Pi­ večky. Leží poněkud stranou od hlavního silničního tahu i mimo dosah vlakového spo­ jení. Na jedné straně se toto umístění může zdát výhodou, avšak i tady žijí lidé a podle nové výstavby se dá soudit, že obec příliš ne­ stárne, jak je tomu v mnoha jiných, odkud se mladí lidé stěhují do měst, hlavně z důvodů zaměstnání.

Ani v Dražovicích není dost pracovních možností pro všechny. Je tu stavební firma, která zaměstnává asi dvacet lidí, zemědělské družstvo asi deset, ostatní musí za prací do­ jíždět především do nedalekého Rousínova, Vyškova, či vzdálenějšího Brna. Nabízí se otázka, v souvislosti se stále ros­ toucím trendem posledních let "zeštíhlovat" veřejnou dopravu, jakou možnost mají oby­ vatelé Dražovic v této oblasti? Do jaké míry je veřejná doprava pro obyvatele obce dosta­ čující? Na tyto a jiné otázky z oblasti doprav­ ního propojení Dražovic s okolními obcemi a krajským městem odpověděl starosta obce ing. Jaroslav Boldík.

Jak hodnotíte úroveň a dostatečnost veřej­ né dopravy ve Vaší obci? Veřejnou a/llobUSOVOll dopraVil zajišťuje pro naši obec již odedávna ČSAD. II průběhll de­ seli lel se provoz dopravllí obsluhy začal pro tellto podnik jevil jako ztrátov.V, a tak začal požadovat po obcích dotace, které byly sta­ noveny podle počtll obyvatel jednotliv:Í'ch ob­ cí, a na každého obyvatele phpadlo 50 ko­ nin, což pro obec znamenalo zaplatit téměF 50 000 korun ročně z obecní pokladny. Jako drl vod těchto dOlací bylo uvedeno, že stát za­ jišťuje pOllze základní obslllžnost, to zname­ ná dopravu dětí do školy, občallLi k lékaři, částečně i do zaměs tn ání, ale vždy jeden spoj lam a zpátky. Ale stejně i Lak byly tylo ztráty hrazeny kromě dotací od obcí ješlě ze státllí­ ho rozpočtu a Z rozpočtu okresního LÍřadu. Lelos však poplalek za obce zaplatil OÚ l(yš­ kov z nějakého rezervního fondu.

Je takto zajištěná doprava CSAD pro ob­ čany Dražovic dostačující?

CO 2

pevné

a vesnicí

2015

%

částice

městem

-

-­

-

Není. To, o čem jsem mluvil, se týkalo jen pracovních dmi. Všechno oSlatní, zvlášľ spo­ je o sobolách a nedělích, si musíme zajistil sami. Jde především o možnosl víkenclov.'Í'ch návštěv v nemocnici !'e Vyškově. Každý nemá auto, aby se tam dostal.

Jak jste tento problém

řešili?

To liŽ je nadslandard. Takže jsme se tři obce spojily a pla/íme za víkendov.Í' spoj do l(vško­ va deset tisíc ročně. Stejně jsme ml/seli Fešit ijeden dopolední spoj z BlIčovic do Dražovic ve všední den. Lidé, ktdí se ráno dostanou k lékari, by museli čekat až do poledne na ~

~~~J11lDnufi®~

vÝVOJ DOPRAVY V ČESKÉ REPUBLICE

5

I

,f, . Kresba Rostislava Pospíšila

ko in tenzivněji než průmysl , ale také radikálním snížením emisí stacionár­

ních zdrojů , novými emisními limity a jejich důslednou kontro lou. Podíl

dopravy na emisích oxidu uhliči tého se zvýšil z 4,2 % v r. 1990 na 8,5 %

v r. 1999, tedy na dvojnásobek. Tento podíl je však ve srovnání s EU velmi

nízký, v zem ích EU dosahuje 26 %. Rov něž podíl ox idů dusíku z dopravy ne­

dosahuje hodnot zemí EU (63 %).

Podíl dopravy na emisích oxidu uhelnatého se pohybuje s tabilně oko lo 30 %,

podíl oxidů dusíku kolísá mezi 25-40 %, podíl uhlovodíků se mírn ě zvyšuje

(z 32 % na 40 %). Nejvyšší podíl dopravy na celkovém znečiš tění mají emise

olova (74 % v r. 1993, 67 % v r. 1996), tento podíl se však radikálně sníží od

r. 2001, kdy se přestane v ČR vyrábět a prodávat olovnatý benzín. Podíl dopravy na celkovém zn eč i štění půdy a vodních zdrojů je velmi nízký , má téměř zanedbatelný a výlu čn ě lokální charakter. Kontaminace je zjištěna především v některých železničních uzlech, v místech nakládky a vykládky látek škodících životnímu prostředí. V poslední době se však stále více pro­ kazuje nepříznivý vliv posypových solí na zdroje pitné vody. Podpora energeticky méně náročných a životnímu prostředí příznivějších druhů pohonů ale naráží na ekonomické a technické bariéry. Zde je vhodné říci, že dopravní poli tika by měla nejen odrážet reálný stav, ale její principy by měly být i vynutitelnými a měla by se jimi řídit celá spo l ečnost. Není výji­ mečné setkat se s názorem, že dopravní politiky evropských zemí selhávají. Jejich principy by měly být v zásadě takové, aby byly v souladu s principy udržitelné dopravy. Kontaminace půdy a vodních zdrojů způsobená dopravou je především v některých IIzlech. Nádraží ve Vítkovicích zachytil Vilém Reichmann

želeZ/ličních

autobus, takže platíme ještě jeden spoj v do­ poledních hodinách.

.Jaké mají obyvatelé Dražovic spojem S městem ve veče rních hodinách? Mohli by chtít si zajet t řeba do divadla nebo mo­ hou pracovat na odpolední směny ... Mají vůb ec nějak ou možnost? Pokud

pOI1~ebují

do Brna nebo Z Brna ve ve­ hodinách, tFeba z odpoledních směn, dostanou se dO/mi Z Rousínova, kam Z Brna autobus jede. A le tam nebo odtud se mllsí do­ stat autem. Hodně lidí tll už aulO má, takže to ře.fí tímto zp ůsobem. linakjede poslední spoj odpoledne a pak liŽ nic. čern ích

Nebylo by dop ravce?

řešení

ve využití soukromého

Soukromník tu jezdí. Má takovv ma(ý auto­ bus a i pro dvacet lidí a vozíjenomfotbalis­ ty a pNležitostně lidi treba na pOllť. Ty, kteN pracují v UP Rousínov, vozí závod podniko­ v)'m autobusem, ve kterém si zaměstnanci kupují běžné tVdenní jízdenky. Zatím jsme o možnosti soukromého dopravce neuvažo­ vali.

.Jak se zvyšovalo jízdné?

během

posledních let

Bohllžel, jízdné se nejvíce zvyšuje na krát­ k)'ch tratích. Čílil je vzdálenost větší, tím je /lán/sl jízdného niŽJí. Takže tady na vzdále­ /1osti, kde dNv stála jízdenka jednlt korunll, stojí teď sedm .

.Jsou občané Dražovic s dopravní obsluhou spokojeni? Moc ne, ale snaží se nedostat";.' řešil po svém, to ZI/mnel/á osobní dopravou vlaslními allty.

Takže všechno má své výhody a nevýhody. , Hluk města i klid vesnice. Ale i tady lidé ob­ čas poli'ebují vypadnout za humna - třeba za kulturou. Odpoledním autobusem se sice do­ stanou tam, ale jak zpátky? Večerní autobuso­ vý spoj nejezdí a vlaková trať tudy nevede ... Obyvatelé měst , zvláště pak Brna, si asi ani nedovedou představit, že by dejme tomu ve čtyři odpoledne přestala jezdit hromadná do­ prava a oni museli na druhý konec Brna třeba pěšky, na kole nebo - tou variantou nejhorší ­ vlastním autem. Všichni přece víme, že počet osobních automobilú závratně stoupá. Na úkor nejen nás, ale především životního pro­ středí.

6

•

vÝVOJ DOPRAVY V ČESKÉ REPUBLICE _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~~~n~Dllun®~

--

-

- ~

Kresba Rostislava Posplsila

Záměry

státu

Okolo Strážnice

Záměrem součas né

státní dopravní politiky je udržení a další zvyšování kva­ osobní dopravy a jejího síťo vého charakteru, aby n adměrně nena­ růstala doprava individu ální. Předp okl ádá se koordinace jedn otlivých druh ů veřejné osobní dopravy. V individuální automobilové dopravě je možn o před­ vídat, v ~ávi slo sti na ekonomických ukazatelích a na p odkladě zkušeností ze zemí západní Evropy, že do roku 2002 bude vývoj stupně automobilizace v ČR převy š ovat vývoj HOP. V železniční osobní dopravě by ke zvýšení po­ ptávky mě lo při s pět zvl ášť její zapojení do integrovan ých dopravních systé­ mú (lOS). Předp okl ádá se zvyšování investi č ních i provozních pros tředků na podporu veřej né osobní dopravy a modern izaci dopravní infrastruktury. Je te­ dy možno p očítat s větším rozsahem dopravní obslužnosti hromadnou dopra­ vou v rámci lOS . Příno sem pro zatraktivnění IDS by měla být snaha koordi­ nátora o zavedení tzv. intervalového jízdního řád u a pevn ých přestupních vazeb mez i li nkami. R o vn ěž v oblastech mimo lOS je pro posílen í pozice ve­ řej né dopravy nezby tné sestav it grafikony tak, aby by ly "zákaznicky" orien ­ tované. V praxi to znamená provést takovou korekci časových poloh sp oj ů , aby byly vedeny v době, která je atraktivní pro většinu cestujících, a nikoli jen technologicky přij ate ln á pro dopravce . lity

veřejné

Cyklistika V rámci cyklisti ky se Evropa sjednocuje. Spolupráce evropských zemí na tomto poli j ed no zn ač n ě vede k tomu , že se dopo ručuje iniciovat spolupráci státních, regionálních či obecníc h orgánů v rámci proje ktů udržitel ného roz­ voje dopravy. Zvláště autority EU jsou tomuto trendu nakloněny. Dále dochá­ zí k přenosu know-how prostředn ictv ím dialogu mezi ze měm i Západu a vý­ chodu . Zvláště u východoevropských zemí dochází k propagaci a podpoře jízdy na kole v prostředí bouřlivého rozvoj e automobilismu. Statistiky ze zah raničí z dlouhodobého pohledu ukazuj í, že samotné vytvoře­ ní vyhovující cyklistické infrastruktury není dostač ující. Je zřej mé , že cyklis­ tická politika musí být integrována a závazně pojímána i v ostatních oblas­ tech (celková dopravní politika, územní plánování, rozvoj ven kova). V řadě zemí se cyk li stická dopravní politika p l ně integruje do celko vých dopravních p l án ů m ěs t. Změ na je v tom, že již není pojímána jako izolovaný dopravní systém. Výsledkem je potom zvýšení podílu cyklistické dopravy, zdravěj ší životní prostředí, ale i taková pozitiva, jako je snížení léčebný ch n ák l adů na civi li ­ zační choroby, jejichž riziko aktivní jízda na kole snižuje. Pro Českou republ iku je v souč asnos ti velmi přízniv ý fakt, že "cykl istická politika" již existuje a že je p o stu pn ě uplati'íována skrze konkrétní projekty (např . koncepce národních dálkových cyklotras stimuluje úpravy a budování stezek na rů zných místech Če ské republiky). S tej ně tak mě stské a obecní ú řa­ dy zav áděj í cykl istiku do územního plánování a po čítaj í s budováním j ejí zá­ kladní infrastruktury. Za nezanedbateln ý přín o s pro cyklistiku lze také ozna­ čit budování systémů "Bike & Ride ", kdy u stanic pří m ěstské dopravy č i městské hromadné dopravy je vybudován prostor pro úschovu jízdních kol, jejichž majitel dále pokračuje v cestě hromadnou dopravou.

Vě ra

PospÍšilíková

Musí vést okolo Strážnice obch vat? Na tuto otázku exis tují odpo vědi dvou skupi n, které stoj í p ři ře šen í složité dopravní situace proti so b ě. Pře važuj e veřejn ý zájem ochrany zdra­ ví a bezpeč nos ti obča nů prosazovaný zastu­ piteli Strážn ice i při l eh l ých obcí nebo v eřej ­ ný záj em och rany přírody obhajovaný zástupci Agentury ochrany pří rody a kraj iny a nevládn ími organizacemi?

Strážnice Strážnice je měs t o s asi šesti tis íci obyvateli. Leží v Dolnomoravském úvalu a navrhovaný severozápad ní obchvat v délce kolem 3 500 m zasahuj e pří mo do říč ní ni vy řeky Moravy, která je v s ou čas n osti nejvíce využí­ vána jako orná půda . Pouze výji meč n ě zde zllstaly dochovány zby tky pú vo dn ě běž ných pomoravských luk . Rovina ř íční ni vy je do­ dnes rozčle něn a soustavou zavlažovacích a odvod ň ov acíc h ka n álků ( původně napáje­ ných z B aťov a plavebního a zavlažovacího kanálu - dnes souvisle lemovaného zelení a místy i mokřadní m i společenst vy). Ř ídce se vyskytuje solitérní zel e ň. Strážnice ale není pouze její okol ní kraj ina (i když charakter města u rčitě vzni kl p r á v ě na základě vztahu s oko lím) , je i historickým m ěste m , které za­ vádí své n ávš těv n í k y dvěma historickými branami - Vese lskou a Skalic kou - do m ěs t ­ ské památkové zóny a zámku s p řilehl ými parky. Strážni ce je známa rov n ěž svý mi fo lk­ lórní mi slavnos tmi kona nými letos už po pě­ tap adesáté.

Starostovy ar gumenty Starosta Strážnice pan Jaromír Šašinka sledu­ je už ně k o li k let neblahý vliv do pravy (z vel­ ké čá s ti kamionové, která nemá cíl ve městě, ale j en j ím projíždí) na každodenní bezpeč­ nost dětí, zdraví spo lu občanú a na statiku bu­ dov. V současnosti m ě s t em den n ě projíždí asi šest tisíc vozidel, ve směru na Bzenec pak od b oč uj e přímo v centru denně kolem pat­ nácti set voz idel. Ka mion y na Bzenec směřu­ jí nejen přes hlavní n áměstí s radnicí a n ě ko­ lika školami , ale i poměrn ě úzký mi ulicemi kolem náku pní ho centra a č á stí obytných do­ mú až k areálu Muzea v přírodě a zámku s rozsáhlým pa rkem. Pan staros ta navíc při­ po míná: " Do čtyř let má být vybudován ob­ chvat S/ldoměřic jako h raniční přechod pro kamionovo /l dopravu. V tom pNpadě se znač­ /l ě zvýší pnVezd těŽkých vozidel naším m ěs­ ~

~u~rru DIl1l1J®~

vÝVOJ DOPRAVY V ČESKÉ REPUBLICE

7

Od roku 1990 dochází k trvalému rllstll podali nákladní dopravy lIa líkor železničllí nákladní dopravy v dllsledku změn poptávky. Foto Jarmila Kocourková

silniční

tem. Musíme udělat vše pro to, aby realizace severozápadního obchvatu Strážnice byla uskutečněna prul dokončením hraničního prechodu, jinak nastane ve městě dopravní kolaps." K starostově iniciativě se připojilo podpisem na petici za postavení obchvatu tři tisíce občanů a rovněž starostové okolních obcí podporují jeho dlouholetou iniciativu. Důvody ochranářů Nejčastěji uváděným důvodem

proti stavbč je zasáhnutí do lokality hnízdiště kolihy velké, kriticky ohroženého druhu patřícího k našim největším zástupcllm bahňáků. Jak bylo pro­ kázáno prúzkumem v roce 1996, koliha velká zahnízdila na louce Bákovicc - asi tisíc metrů od projektovaného vedení obchvatu. Na loka­ litě se vyskytují rovněž další chráněné druhy živočichú: koroptev polní, slavík obecný, kuňka žlutobřichá, užovka obojková a další. Budoucí vývoj Největší dopad však bude mít projektovaná stavba na krajinu. Přemostění Baťova kanálu Významným závazkem nastávajícího období je úsilí ČR o vstup do EU a tedy a Veličky si vynutí zvýšení náspu v některých místech až na šest metrů nad terénem. Tím postupná integrace ČR do hospodářského systému Evropské unie. Česká re­

dojde k zásadní změně krajinného rázu chrá­ publika se pro vstup do EU připravuje především harmonizací českých před­ něného i přírodním parkem Strážnické Po mo­ pisů s předpisy ES/EU. Prioritou přitom bude přizpůsobení se v oblasti legis­

raví, pro který je typická široká říční niva lativy, pravidel hospodářské soutěže, přístupu na trh, modernizace s otevřenými dálkovými pohledy, lužními loukami a solitérn ími dřevinami. Újmu navíc infrastruktury a v neposlední řadě v oblasti ochrany životního prostředí. To­

nelze vykompenzovat jinými opatřeními (na­ muto procesu se musí přizpůsobovat i doprava. V současné době se proto do­

př. vysazení stromů a keřů podél komunikace, prava intenzivně připravuje na vstup do EU, a to především realizací vhod­

snaha zatravnit území severně od louky Bá­ ných projektů, přizpůsobováním právních norem a stanovením vstupních kovice a na opačném břehu řeky). Silniční ná­ sep rovnčž protíná čtyři lokální biokoridory podmínek pro negociační proces. Všechny tyto aktivity se promítnou do ná­

a bude tedy znamenat výraznou bariéru mi­ roků na přepravu, především pak na kapacitní a kvalitativní parametry do­

grace - zvláště pro obojživelníky a savce. pravní infrastruktury. V České repub lice, zemi ležící z geografického hledis­

"Na obchvat Strážnice by měly následně na­ ka ve střední Evropě, se rovněž projeví pronikavě změny ve využívání vazovat i obchvaty sousedních obcí, které by globálních trhů, a to hlavně zvyšováním tempa růstu tranzitní a mezinárodní zvýšily negativní drisledky komunikace dopravy. Přitom je nutné brát v úvahu z hlediska budoucích dopravních a v případě kolihy velké by zasáhly i její le­ tošní skutečné hnízdiště - Vnorovské louky, " systémů také moderní logistické řetězce zabezpečující optimální způsob di­

dodává k celé problematice Jiří Šafrán'ek, stribuce zboží od výrobce k finálnímu spotřebiteli, a to z hlediska teritoriální­

představitel Moravského ornitologického ho umístění výroby a spotřeby.

spolku . Prognóza dalšího vývoje nákladní dopravy v České republice uvažuje, že cel­

Unie pro řeku Moravu. zastoupená při jedná­ ní v dubnu letošního roku na Okresním úřadě ková poptávka po nákladní dopravě k roku 2010 stoupne ze současných zhru­

v Hodoníně panem Jaroslavem Ungerma­ ba 635 mil. tun za rok až o 48 % na celkovou výši asi 944 mil. tun.

Prognóza dalšího vývoje osobní dopravy v České republice předpokládá nem, pak odmítla spojování obchvatu Stráž­ nice s protipovodňovou ochranou v povodí zlepšení veřejné dopravy a udržení současného poměru mezi veřejnou a indi­

Moravy. "Prosazovat obchvat Strážnice jako viduální dopravou. Předpokládá se, že přepravní výkony u osobních automo­

část hráze protipovo(blového pordru je zavá­ bilů i nadále porostou. Stupeň saturace, který by měl být dosažen okolo roku dějící a celý proces schvalování obchvatu 2020, je odhadován až na 5 230 mil. osobních vozidel a bez adekvátních komplikuje. Generel protipovodiíových opat­ Fení se zmíněným poldrel11 je totiž dokument, opatření by byl již alarmující.

kter,ý nemá žádnou závaznost a pouze nabízí Návrh rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010 existuje ve k výběru technické //ložnosti ke zvládnutí po­ třech variantách - základní varianta Ministerstva dopravy a spojů ČR (X), vodllí. Spojením obchvatu s hrálÍ poldru se průmět ekologické politiky EU do dopravní politiky ČR (Y) a varianta vy­

navíc posunula trasa obchvatu směrem cházející z alternativní koncepce Českého a Slovenského dopravního klubu k hnízdišti kolihy velké a neúměl71ě se zvýšily požadavky na investice s ohledem na vysokou (ČSDK) a názorů MŽP (Z). Strategická EIA vyhodnotila jako optimální řeše­

kubaturu tělesa obchvatu, " zdúvodnil Jaro­ ní kombinaci variant Y a Z. Konečné rozhodnutí však ještě nepadlo.

slav Ungerman .

•

Ing. Vladimír Adamec, CSc. - doprava a životní prostředí, Mgr. .J iří Dufek - emise z dopra­ vy, ing. Jaroslav Martínek a Mgr. Radomíra Plíšková ­ cykl istická doprava, ing. .Jan Pa­ lán ­ srovnání ČR a EU, doc. ing. Václav Tříska, CSc. - dopravní politika; všichni Centrum dopravního výzkumu, Brno

8

Existují alternativy? Jako jediná možnost se nabízí vedení komu­ nikace v jiných místech. Zde ale nastává pro­

-+

vÝVOJ DOPRAVY V ČESKb REPUBLICE _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~u~n~Dllun®~

~

Úver EIB pre slovenské železnice

Kresba Jalla Stekl{ka



~>

'1

S-~

~~ '<1 -----= ­

Juraj Zamkovský

Európska investičná banka (EIB) poskytla začiatkom júla 1999 Železniciam blém. .. V roce /989 na základě \'-,Uádrení pNrody byla zastavena vf~tal'ba Slovenskej republiky (ŽSR) úver vo výške 200 mil. EUR (9,8 mld. Sk) na ich • ochranárli rychlostní silnice z: Rohatce do Bzence-PNvo­ "modemizáciu". Póžička je rozdelená do dvoch tranžÍ: prvá vo výške ] 20 Zll podél že lezniční trali, kvlili ochraně kud­ mil. EUR bola poskytnutá v septembri 1999 na finančnú reštrukturalizáciu, lanky nábožné, chráněného pNrodního lílva­ nt "Válé písky" a zábol'll lesa. Proto se t.j. predÍženie krátkodobých úverov na dlhodobejšie. Druhá tranža, 80 mil. začaly hledat nizné varial1ly rešení ph stáva­ EUR bude poskytnutá v roku 2000. Splatnosť úveru je 15 rokov. jící silnici, " objasňuje pan starosta. Přitom Túto významnú udalosť ocenili politici i médiá. Poskytnutie póžičky svorne ale v odůvodnění rozhodnutí Ministerstva ži­ kládli do súvislosti s politickými zmenami, ktoré nastali po páde Mečiarovej votního prostředí ČR o odvolání města Stráž­ vlády. Úplne neocenené však ostali zvláštne úverové podmienky, ktorými nice proti rozhodnutí Okresního úřadu Hodo­ EIB podmienila čerpanie prostriedkov. Málokto si všímal intenzitu, s akou nín, referátu životního prostředí. z října roku 1997 se uvádí možnost výstavby podél želez­ ŽSR a nová vláda realizujú Mečiarovu dopravnú politiku a verdikt, ktorý nad nice jako jedno z vhodných řešení a navíc železnicami - a stovkami tisíc ich uŽÍvateJ'ov (nedávnych voličov) - podpísali rozhodnutí připomíná: "Neúplnost současné­ v úverovej zmluve. V nej sa podra sporadických informácií z médií ŽSR za­ ho navrženého re§ení spalruje od\'olací or­ viazali, že: gdn I v tom, že zamvšle/ld slavba vlas/ně není klasickým obchvatem města, pr%::'e pak by - do roka zvýšia cestovné v osobnej doprave o ďalších približne 30 %; muselo jíl i o přeložku silnice 1/55 (tZIl . směr - znÍžia objem štátnych dotácií (za úhradu strát ŽSR z výkonov vo verejnom Veselí /lad Moravou) . .. Při spojení severozá­ záujme) do roku 2007 na úroveň necelých 31 % objemu z roku 1999; padního obchvatu Strážnice s jeho propoje­ - znÍžia počet zamestnancov o 30 % do roku 2007 (t.j. dovtedy prepustia cel­ ním na Vnorovy by se však o obchvat silnice I. třídy jlŽ jednalo a vztahoval by se tedy na kom asi 18 000 pracovníkov, čo je asi tritisíc ročne); něj zákon č . 244/1992 Sb. , o posuzování vli­ - zrušia 20 % nákladných staníc ; vů na životní prostředí. - rozpredajú nepoužívané nákladné vagóny ; Někteří uvažovali o jižním obchvatu Strážni­ - znÍžia pomel' medzi prevádzkovými nák1admi bez odpisov a príjmami bez ce. "U Strážnice bychom precházeli dvakrát štátnych dotácií z vtedajších 130-140 % pod úroveň 100 % do roku 2003; [elezniční lraľ ve v\'Ši osmi me/ni, město by - znížia hustotu železničnej siete z vtedajších 75 km železníc na tisíc km 2 bylo uzavřeno a zamezilo by se ro:\'oji jaké­ koliv bylové i pnimvslové v1'slavby, klerá je územia na európsky priemer, t.j. na 56. //ložná pOl/ze směrem k Radějovll (pozn. aut.: v severní části brání rozvoji mčsta právč pro­ ti povodňová opatření), " oponuje starosta.

Zodpovedná iba trhu EIB bola vytvorená v roku 1958 v rámci Rímskej dohody ako oficiálna fi­ nančná inštitúcia EUľópskej únie, ktorá má podporovať principy obsiahnuté v európskych dohodách, participáciu, zodpovednosť pred verejnosťou a trvalo udržatel'ný rozvoj. Po viac ako 40 ťokoch jej pósobenia je však čoraz jasnej­ šie, že ide vóbec o najnetransparentnejšiu rozvojovú banku, financujúcu pro­ jekty, ktoré ani zdial'ky nepripomínajú nič, čo by súviselo s trvalo udržatel'­ ným rozvojom. Naopak, zbiera projekty, ktoré predtým odmietla podporiť dokonca aj Svetová banka či Európska banka pre obnovu a rozvoj (EBOR).

V jakém stavu jsme nyní? Na konci Okresního

června

bylo vydáno rozhodnutí Hodonín, referátu životního prostředí, o souhlasu se stavbou "Silnice 11/426 - obchvat II" a zároveň byla udčlena výjimka ze základních ochranných podmínek pro koroptev polní, slavíka obecného, moudi­ vláčka lužního, ropuchu obecnou, kuňku žlu­ tobřichou a užovku obojkovou za poměrně přísných podmínek. Všichni účastníci řízení se mohou samozřejmč odvolat. Na kriticky ohrožený druh kolihu velkou uděluje výjim­ ku ministerstvo. Čas však neúprosnč běží, kamiony se dál valí Strážnicí a ohrožená koliha velká čeká od ministerských úředníků na uznání své výji­ mečnosti. Uvidíme, co bude dál... úřadu

• Přestože dopraVII í politika EU ve svých tezích podporuje hromadllou osobní dopravu, stati­ stiky každoročllě zawallletlávají lIárl/st illdivi­ dllálll{ automobilové dopravy. Foto archiv Cel/tra doprav1ll11O výzkumu

~'U~n"(jDnufi®~

ÚVER EIB PRE SLOVENSKÉ ŽELEZNICE

9

Rozhodovacie procesy EIB sú mimo akýkofvek dosah verejnosti. Verejn osť o tejto banke a jej fin ančných operáciách nevie takmer nič, a to napriek sku­ točnosti , že táto verejná inšti túcia každ oroč ne poskytuj e p6 žičky v objemoch vačš ích ako ovefa známejšia Svetová banka a mnohonásobne viac ako EBOR. Na opakované žiadosti o diskusiu o pripravovaných projektoch dostá­ va medzinárodná obči anska verejn os ť stereotypné odpovede typ u: "Nie je ve­ cou Bank)' konzul tovať jednotlivé projekty s PriateTmi Zeme ani inými ob­ čian skyrni organizáciami." EIB verí trhu . Úverové podmienky EIB v našom prípade dokazuj ú príbuznosť politiky me­ dzinárodných finančn ýc h inštitúcií. leh tzv. programy štrukturálnych zmien, ktoré tieto inštitúcie dizajnujú bez demokratickej a transparentnej účasti tých­ to krajín a potom im ich vnucujú, vyzerajú v podstate všade rovnako: kraj i­ nám, ktoré majú problémy, ponúknu p6žičku podmienenú radikálnymi škrtmi verejných výdavkov v oblasti verejnej dopravy, zdravotníctva či školstva, vý­ raznou podporou exportu, zvý hodňo van í m zahraničných investorova Iibera­ lizáciou obchodu, in vestícií a financií. Príkl ady z desiatok krajín na vše tkých kontinentoch dokumentujú ich všeobecné zlyhanie. Programy štrukturálnych reforiem z roka na rok prudko prehlbujú ekonomické, environmentál ne i spo­ ločenské problémy vo svete, zvyšujú sociálne kontrasty medzi kraj inami na­ vzájom i v rámci nich, podnecujú rast chudoby a ok liešťuj ú hospodársku a politickú nezávislosť ekon omicky slabších krajín. To je hl avný d6vod, pre­ čo tak in tenzív ne rastie odpor svetovej verejnosti proti ich politike. Podmienky, ktorých spl nen ie od ŽSR žiada EIB, nie sú ničím iným, ako im­ plementáciou klasických štrukturál nych reforiem v oblasti že lezničnej dopra­ vy : dotačné škrty, prepú šťanie zamestnancov, rušeni e spojov, rozpredaj čas ti d6ležitej infraštruktú ry. Ak to ŽSR urobí, mMe čerpať prostriedky z p6žičky a modernizo vať vybrané trate tak, aby postupne moh li by ť súčasťo u medziná­ rodných koridorov, o ktoré má EÚ záujem. Kofko je to múch jednou ranou? Prvé lastovičky už vidno: po rokovaní EIB s ministerstvom financ ií v júni 1999 sa úverové podmienky banky premietli do plánu Ekonomickej stabilizá­ cie a transformácie ŽSR, ktorý je základnou rozvojovou stratégiou ŽSR a bu­ de sa musieť plniť. Koncom mája 2000 ŽSR zverejnili svoj nový železničný V želeZl/iční osobní dopravě by ke zvýšení poptávky mělo přispět její zapojení do integrovaných dopravních systém li, které předpokládají koordillaci jednotlivých druhů veřejllé osobní dopravy. Foto Jali Palán

Vysokorychlostní tratě a koridory ČD Kolektiv autorů V současné době probíhá na území České re­ publi ky proces moderni zac e že l ezni č níc h tra­ tí Českých drah a přip ravuje se také rozvoj modern í dopravn í infrastruktury v návaznosti na soused ní státy. Jedná se o náročný proces, který v ostatn ích zemích na západ od nás, probíhá ji ž několi k let. U nás zatím reali zuj e­ me prvn í část celého programu, která spočív á v moderni zaci stávajících že lezn i č n íc h tratí na vybraných tazích, dohodnutých v rámci mezinárodních úm lu v. Prvn í koridor prochá­ zí těmit o lokalitam i: st. hranice Německa ­ Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno ­ Břeclav - st. hranice Rakou ska, druhý kori­ dor pak st. hranicí Rakouska - Břeclaví ­ Přerovem - Os travou - Petrovicemi u Karvi­ né - st. hranicí Polska. Pro nejbližší období se připravuj e rovněž modernizace tratí třetího a č t vrtého koridoru: Praha - Plzeň - st. hrani­ ce Německa, Praha - České B udějov i ce - st. hranice Rakouska. Pro většinu těchto staveb je charakteristické, že až na výj imky neopou ­ štěj í stávající pozemky Českých drah podél tratí a stanic a rychlost jízdy, na kterou jsou dimenzo ván y parametry tratí, nepřesáh n e 160 kmih.

Vysokorychlostní vlaky Naproti tomu máme připraveny trasy nových vysokorychlostních železničních tratí s rych­ lostí jízdy osobních vlaků 250 až 300 kmIh, nákladních vlaků pak do 160 kmIh. Tyto trati ovšem nemohou kopírovat dnešní železniční trati. Jsou určeny pro rychlou dopravu cestu­ jících v rámci Evropy a budou konkurovat le­ tecké a automobilové dopravě na středních vzdálenostech. Na našem území se jedná o zcela nové železniční trati vedené mezi vel­ kými městy. Jedno rameno těchto tratí je tra­ sováno z prostoru Děčína do Prahy a dále do Brna a Vídně. Další rameno se předpokládá od Vídně přes Brno do Ostravy a na Katovi­ ce. Třetím ramenem bude spojení Prahy přes Plzeň do Německa. Dosud jsou trasy řešeny na úrovni technické studie a k dispozici je má zadavatel přípravné dokumentace - Mi­ nisterstvo dopravy a spojů České republiky. Ve světě existují dva modely provozovaných vysokorychlostních tratí (VRT) - jeden pro osobní dopravu, (např . francouzské TGV), druhý pak pro dopravu osobní a nákladní (re­ alizován je např. v Německu). Pro naši re­ publiku je vhodnější model pro smíšenou do­ pravu - zpracovávané studie proto počítají s tímto modelem.

Železnice a ochrana přírody Vzhledem k tomu , že dálnice překoná téměř vyšší stoupání než uvažované vysoko­ rychlostní tratě, je trasa VRT častčji vedena tunelem. což je šetrnější k životnímu prostře­ dí. Navíc dvojkolejná trať s osovou vzdále­ ností kolejí 4,7 m vyžaduje ve srovnání s dál­ nicí pouze poloviční zábor půdy. Kapacitní možnosti jsou však několikanásobně vyšší. třikrát

~

10

ÚVER EIB PRE SLOVENSKÉ ŽELEZNICE _ _ _ _ _ _----'_ _ _ _ _ _ _ ~'U~n1JDnun®~

grafikon . Občanom Slovenska priniesol 3,3-percen tné obmedzenie žel ezni č ­ ných sp ojov, t.j . as i o 700 000 vlakových kilometrov v osobnej d oprave me­ nej oproti původ nému stavu.

Na pevných nohách Na protestn ý list Centra pre podporu miestneho aktivizmu prezidentovi EIB Brianovi Unwinovi voči zn ičujúcim podmienkam jej úveru pre ŽSR koncom júna 1999 reagovalo vedenie banky jednoducho : "Navrhované reštrukturali ­ začné opatrenia sú v tomto prípade totožné tým; na ktorých sa v uplynu lých rokoch Banka doh odla s úp lne všetkými železnič nými spol očnosťami v desia­ tich krajinách strednej a východnej Európy, ktoré požiadali o členstvo v EÚ." Nie je však dohoda ako dohoda. Médi á v polovici j úna 1999 zverejn ili infor­ máciu, podfa ktorej "slovenská vláda a ŽSR dostali dva tý ždne na odpoveď, či prijímajú podmienky a ak áno, EIB je okamž ite pripravená půžičku poskyt­ núť" . Bleskovka. Ob či an ske organizácie sa zmoh li sotva na spomenutý list. Podobne, ako v iných kraj in ách zdecimovan ých býval ým sovietskym impé­ nom. EIB je zároveň spomedzi bánk pravdepodobne naj významnejším podporova­ tel'om diafničnej a cestnej infraštruktúry v Európe, ktorá je s účas ťo u tzv. Transeurópskej siete. V rokoch 1989 až 1998 EIB poskytla krajinám strednej a východnej Európy vyše 2,32 mld. EUR na výstavbu a rekonštrukci u dia\'­ nic, zatiaf čo na modern izáciu železn íc d vakrát menej, spolu 1,19 ml d. EUR . A tu nájdeme ďalšie analógie' medzi doprav nou politikou EIB a dopravnou politikou Rezeša, Jasovského, Palacku či Macej ka (slovenskí ministri dopra­ vy, prví dvaja v Mečiarovej, druhí v Dzurindovej vláde). Výstavba dial'nic má v rámci úverovej politiky EIB zvláštny status: zatiaT čo banka nemá žiadne pochybnosti o tom, že půžičky na cestnú infraštruk túru sa v jednotlivých kra­ jinách budú splácať zo štátnych rozpočtov, půžičky p re železnice musia splá­ cať príslušné firmy a okrem toho, ako to opakovane potvrdili sami predstavi­ telia EIB, tieto firmy zároveň musia splňať viacero kritérií. Zvláštny trhový prístup ... V prípade Slovenska a iných postkomunistických krajín povedú úverové podmienky EIB k postupnej likvidácii regionálnej železničnej dopra­ vy. Ak je ElB naozaj fi n ančnou inštitúciou EÚ, ktorá má presadzovať jej poli­ tiku, potom reál nu dopravnú politiku EÚ charakterizuje:

Hustota želeZlliční infrastruktury je v ČR trojnásobllě vyšší oproti zemím EU, avšak pal/ze 29 0/0 tratíje elektrifikovallých oproti 63 % v EU. Foto archiv Verolliky

Ochrana p řírod y je j edn ím z hledisek, jež jsou l egis l at ivně stanovena jako povinná sou­ část projektové p řípravy že l ezni čn í ch staveb, které ze zákona podléhaj í procesu E IA. Také proto je nutno rozlišovat mezi koridory a vys okorychl ostní mi t ratěmi , které budou vedeny ve zcela nových samostatných tra­ sách (úze m ně- tec h nická studie poč í tá také s n ěko li k aki lo metrov ou rezervou pro případ­ ný odkl on v lokali tách, kde je nutno koordi­ novat trasu v souladu s požadavky na ochra­ nu životního prostředí). Naopak koridory tvoří výběr provozóvaných tahů význam ných tratí. MŽP zde u rč uje, pro které koridorové stavby proběhne hodnocení EIA. Ochrana přírody je zoh l edňována jednak pro fázi výs tavby, jednak pro vlastní provoz tratí. V pří pa d ě návrhu trasy VRT hustě zalidně­ ným středoevropský m regionem je třeba v někte rých oblastech věnovat pozornost i kraji nnému rázu. Realizovat loto hledisko v přírod ním prostředí není vždy zcela jedno­ duché. Jako přík l ad lze uvést výběr variant trasy v ploché krajině jižní Moravy : první z variant prů chodu územím naráží na rakous­ ké straně na potenciální problémy s výkupy půdy, druhá se pak kryje s historickou cestou osídlování Moravy s řadou archeologických na l ezišť . Třetí možnosti trasy pak stojí v ces­ tě Mušovská jezera. Zatímco pIi hledání tras VRT jsou chráněné kraji nné oblasti respektovány včtšinou už zá­ kladním návrhem, jsou jednání provázející pfipravu koridorových staveb k průchodu CHKO (Poodří, Třeboi'isko, České středohoří s Labskými pískovci atd.) spíše otázkou pro­ vádění stavby než vlastního budoucího pro­ vozu. Zásahy do krajiny jsou v návrhu tras VRT řešeny tunely, v přípravě koridorových staveb se v citlivých oblastech zpracovává biologické hodnocení jako podklad pro návrh opatření při kontaktu s prvky ÚSES. Vznikají projekty ozelenění, jsou navrhovány břehové úpravy se zelení pod mosty, které umožňují migraci drobných živočichů a rostlin, pod­ chody, naváděcí oplocení pro zvěř, apod. Součástí organizace výstavby koridorů býva­ jí stavební práce při opravách spodních sta­ veb mostů, vedoucích přes biokoridory vel­ kých řek (Odra, Svratka apod.), kde prvek ÚSES zasahuje do ochranného pásma dráhy. Optimálním řešením je pak posun provádění prací mimo vegetační nebo rozmnožovací období. V přípravě VRT tento přístup zůsta­ ne zachován, pokud nebude možno kontaktu s ÚSES zabránit. K ohrožení významných krajinných prvků u koridorů prakticky nedochází, protože stav­ ba zřídkakdy vychází ze své původní trasy. Pro přípravu VRT jsou krajinné prvky evido­ vány v rozsahu ochranného pásma dráhy. Kácení zeleně při realizaci koridorů se ome­ zuje na zákonné čištění ochranného pásma dráhy, ve kterém je nutno zachovat rozhledo­ vé pomčry pro bezpečnost provozu a trolejo­ vých vedeni a vždy je předmětem ohlášení nebo žádosti o povolení kácení. Způsoby

recyklace výzisku

Provozem tratí dochází ke zhoršování me­ chanických vlastností kameniva v kolejovém ~

~'(f~n~DlluJmg;)

ÚVER EIB PRE SLOVENSKÉ ŽELEZNICE

11

loži a ostatních podkladních vrstev. Recykla­ cí kameniva šetří ČD cca 30-40 % potřebné­ ho kameniva, tj. I 000 až I 350 mJ vysoce kvalitního kameniva na I km trati. Výzisk zemin včetně prosevu po předrcení a materi­ álu sejmuté sanační vrstvy se třídí podle čis­ toty a vyhovující se vrací do občhu. Pokud jej nepoužijí ČD, uplatní se přebytky napří­ klad v programech rekultivace (Ostravsko). Stejným způsobem mohou být využity napří­ klad i předrccné vybourané betonové kon­ strukce. Snahou ČD je tedy minimalizace množství odpadu, ale i ochrana surovinové základny. Nejčastější způsoby

BI/dová/lí přídat/lých zaříze/lí typu překladiš( kombi/lova/lé přepravy umožiíuje tra/lsport celých kamióllll. Foto z archivu Ce/ltra dopravm1/O výzkumu

- preferovanie medzinárodných koridorov na úkor lokálnej a regionálnej do­ pravy; - zvýhodňovanie cestnej dopravy pred železničnou; - zvýhodňovanie individuálnej dopravy pred verejnou. Presne voči takejto politike v roku 1998 na Slovensku vznikla občianska ini­ ciatíva Občania za lepšiu dopravu. Jej cidom bolo vtedy upozorniť najma vi­ diecku verejnosť na Slovensku na zhubné ekonomické a sociál ne dosledky dopravnej politiky nedemokratickej Mečiarovej vlády pred parlamentnými vol'bami a vytvoriť predpoklady najej zásadnú zmenu. Zástupcovi a iniciatívy vtedy získali prísl'ub od kl'účových Iídrov všetkých relevantných opozičných strán, že v prípade volebného víťazstva zabránia demontáži verejnej dopravy a zastavia nezmyselný diaJ'ničný program. Strach z opakovaného víťazstva autoritárskeho režimu Vladimíra Mečiara, a teda zo zmarenia šancí na integ­ ráciu do EÚ, bol intenzívny. Zdá sa však, že - aspoň v oblasti dopravnej poli­ tiky - bolo Slovensko už dávno pred pádom Mečiara oboma nohami pevne v Európe.

Od Rezeša k Palackovi Politické zmeny po posledných parlamentných vofbách teda nepriniesli reál­ ny obrat v oblasti dopravy. Občania sa síce mohli dozvedieť o vynaliezavosti tunelárov Mečiarovej éry či o obrovských sekerách manažmentov ŽSR, nová vláda a nový manažment to však využili iba ako argument v prospech o to rýchlejšej "reštrukturalizácie" železníc. Na jej ďalšie výsledky sa možeme te­ šiť čoskoro.

Zahájenie recesie ŽSR pod tlakom úverových podmienok EIB vážne poško­ dzuje záujmy krajiny. Aj pod fa Odborového združenia železničiarov je zrej­ mé, že železničná doprava riskuje, že sa dostane do začarovaného kruhu. "Obmedzenie služieb vedie nielen k priamemu i nepriamemu obmedzeniu prepravných tokov, pretože sa strácajú prínosy zo siete, ale naopak, ďalej zvyšuje náklady zostávajúcich prepráv. V železničnej doprave bude tento vplyv o to silnejší, pretože ide o kapitálovo intenzívny sektor, ktorý má vyso­ kú úroveň fixných nákladov. Výsledkom bude pokračujúca špirála narastania cien ako i strát, ktoré bude potrebné kryť dotáciami alebo úvermi." Zo skúse­ ností z iných krajín je zrejmé, že recesia železničnej dopravy je proces nere­ gulovatefný, resp. regulovatel'ný veTmi obtiažne za cenu vysokých finanč­ ných nákladov. Riziko tohto riešeniaje vysoké a efektívnosť viac ako neistá. Tak, ako vláda mala zdanlivo výhodný úver od EIB dosledne zvážiť a podro­ biť riadnej verejnej diskusii, verejnosť bude musieť byť opatmejšia pri posu­ dzovaní predvolebných sTubov v nasledujúcich voTbách. Inak sa znovu stane, že z požičiek pre slovenské železnice budú mať paradoxne najvačšiu radosť práve cestári a automobilový priemysel. Juraj Zamkovský - Centrum pre podporu miestneho aktivizmu, Poniky

12

•

kontaminace

Znečištění zemin a kameniva je především stará zátěž: mazadla starých výhybek. výluhy z dřevěných pražců a ropné látky , které jsou odstraňovány procesem biodegradace. Od ro­ ku 1992 však přešly ČD na ekologická maza­ dla pro obsluhu výhybek. Rovnčž staré olejo­ vé transformátory jsou nahrazovány novými bez příměsi PCB v olejové náplni. Při přípravě VRT i koridorů je věnována po­ zornost také zabezpečení spodních vod proti úkapům mazadel, případně jejich ohrožení havárií při prúchodech ochrannými pásmy vodních zdrojů. Pod kolejové lože se zde vkládají speciální geotextilie, navrhuje se zvláštní odkanalizování apod.

Perspektivy železniční dopravy Při

hodnocení vii vú na životní prostředí je k faktu, že železniční do­ prava nezpůsobuje znečištění ovzduší. Budo­ vání přídatných zařízení typu překladišť kom­ binované přepravy (Lovosice, v přípravě Břeclav), která umožňují transport celých ka­ miónů, navíc odlehčují hraniční přechody a dálniční tahy. Tato forma přepravy však u nás zatím nenalezla podporu odpovídající jejímu významu, třebaže by mohla zajišťovat spolupráci se silniční dopravou optimálním způsobem. Na adresu ČD je vhodné připo­ menout nutnost větší pružnosti v obchodní politice, aby se tento zpúsob přepravy mohl prosadit. Realizace VRT je předmětem náročné a dlouhodobé přípravy - svým významem a náročností přesahuje všechny liniové stav­ by v ČR. Stavby koridorů je možno považo­ vat z tohoto hlediska za sbírání zkušeností, byť v omezeném rozsahu. Pro ilustraci uveď­ me, že vypracování projektu jedné dílčí stav­ by VRT trvalo u našich západních sousedů dva roky, projednávání s veřejností a výkupy pozemků dalších sedm let. Přihlédneme-Ii však k nespornému přínosu již dokončených úseků koridorových staveb a ke zkušenostem s provozováním VRT v zahraničí, je jmeno­ vaný druh dopravy perspektivní i pro naši re­ publiku a jeho význam nepochybně ještě vzroste po začlenění ČR do EU. třeba přihlédnout

•

Ing. František Mráz - koncepce VRT, ing. Lu­ děk Smolka - technické řešení VRT. ing. Irena Bártová - vlivy VRT na ZP: všichni SUDOP Brno, projektová organizace

ÚVER EIB PRE SLOVENSKÉ ŽELEZNICE _ _ __ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __

~u~mJOO1lfi®~

Historie dálnice D 8 Petr Roth

/' Kresba Rostislava Pospíšila

Rok 1963 je dodnes zásadním mezníkem při plánování dálniční sítě v ČR. Schválení první dlouhodobé ~trategie budování dálnic a rych­ lostních silnic na následující čtyři desítky let předurčilo směr úvah i praktické činnosti projektantů a realizátorů dopravní infrastruk­ tury. V některých dopravních koridorech by­ la tato strategie postupně pozměňována či opouštěna , v jiných - a to je právě případ dálnice D 8 - zůstává (ke škodě věci) v pod­ stat ě nezměněna dodnes. Vyjdeme-Ii u dálnice D 8 z předpokladu po­ třeby dálničního spojení metropole s krajský­ mi městy , v případě Ústí nad Labem je logic­ ké, že tato dálnice musí vždy nějakým způsobem

překonat

přirozenou

překážku,

blémovější -

přechod přes CHKO České - bez něhož v podstatě neměla být stavba dálnice nikdy zahajována, není do­ dnes vyřešen. Podle druhého z citovaných zákonů je výstavba nových dálnic v CHKO zakázána. Z tohoto zákazu může být Minis­ terstvem životního prostředí udělena výjim­ ka, avšak pouze v případě, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochra­ ny přírody. Pro dopravní spojení O 8 Praha­ Ústí nad Labem by bylo možné udělit výjim­ ku jedině tehdy, kdyby bylo prokázáno, že navrhované řešení pnkhodu Českým středo­ hořím je buď jediné možné, nebo z hlediska dopadů na přírodu a životní prostředí obecně nejlepší. středohoří

představovanou Českým středohořím. Jinak

však tato otázka stojí v případě, uvažujeme-Ii o mezinárodním spojení Praha - Berlín. Tam se pochopitelně nabízí řada variantních řeše­ ní. Přestože se dálnice O 8 objevovala na rý ­ sovacích prknech projektantú v desítkách různých variant, nikdy se neuvažovalo o ji­ nem řešení než povrchovém . Jediný náznak pokusu o navržení tunelu v roce 1994 byl "smeten" zinscenovaným posouzením "stu­ die vlivů na životní prostředí". Počátky

výstavby

Dálnice O 8 byla projektována od konce 50. let a na její koncepci nic nemění ani skuteč­ nost, že v roce 1976 byla vyhlášena CHKO České středohoří. Pro projektování a výstav­ bu této dálnice byla zvolena u nás tolik oblí­ bená "salámová taktika": celá dálnice byla rozdělena na sedm úseků a ty byly projekto­ vány, projednávány i realizovány nezávisle na sobě. Z hlediska realizačního by na tom nemus'elo být ještě nic špatného; pokud jde o navrhování a projektování, přinejmenším od roku 1992, kdy začal platit zákon o posu­ zování vlivů na životní prostředí (EIA, č. 244/l992 Sb.) a zákon o ochraně přírody a krajiny (č . 114/1992 Sb.), se tento přístup měl zásadně změnit.

Jestliže až do roku 1999 nebyla tímto zákon­ ným postupem posouzena koncepce rozvoje dopravních sítí, existovala od roku 1992 při­ nejmenším povinnost posuzovat stavby do­ pravní infrastruktury z hlediska dopadu na životní prostředí jako celek. Kdyby se tak stalo v případě dálnice O 8, nemohlo by dojít k tomu, že by se postupně realizovaly nejmé­ ně kontroverzní úseky, zatímco úsek nejpro­

Role Ministerstva životního prostředí Na procesu

přípravy

dálnice D 8 se velmi ne­

gativně podepsalo i samo MŽP, které připus­

tilo, aby se rozestavěly jednotlivé úseky dál­ nice, aniž by požadovalo posouzení vlivů na životní prostředí trasy jako celku. Teprve ve fázi, kdy bylo jasné, že první část dálnice 08 bude dovedena až do Lovosic - což předurči­ lo směrování ke státní hranici přes České středohoří - se začal "projektovat" úsek přes CHKO, a to v době , kdy již dva roky platil zákon, který toto řešení vylučuje. Tehdy do­ šlo k druhé fatální chybě MŽP: postupem ne­ majícím žádnou oporu v zákoně Č. 244/1992 Sb. "vybralo" a "doporučilo" tzv. koridor C s převážně povrchovým vedením dálnice. Zároveň tímto postupem vyloučilo i jediné naznačované tunelové řešenÍ. Poté již nic ne­ bránilo investorovi (ŘeditelstvÍ silnic a dál­ nic), aby na takto předurčenou trasu zadal zpracování dokumentace EIA a tu si nechal v roce 1996 formálně potvrdit souhlasným stanoviskem MŽP. Investor požádal v roce 1995 MŽP o výjimku ze základních ochranných podmínek CHKO pro stavbu dálnice v úseku Lovosice - Řeh­ lovice. Řízení bylo sice zahájeno, avšak če­ kalo se na výsledek již zmiňovaného posou­ zení vlivú na životní prostředí. Poté, co MŽP v roce 1996 vydalo v rámci tohoto posuzová­ ní kladné stanovisko, se zdálo, že realizaci dálnice nestojí již nic v cestě. Vyčkáva cí

taktika

V odboru ochrany přírody MŽP však pano­ vala poněkud jiná atmosféra než v útvaru,

na starosti "koncepční" posuzování na životní prostředí a který zmíněnou obskurní procedurou "vybral" povrchový ko­ ridor C. Po posouzení veškeré dokumentace bylo možné jedině konstatovat, že udělení výjimky by představovalo jednoznačné poru­ šení zákona. Tento závěr zůstal nezměněn i poté, kdy vláda odsouhlasila návrh smlouvy mezi ČR a SRN o hraničním mostu , propoju­ jícím dálnice O 8 na české a A 17 na němec­ ké straně. V srpnu 1997 jsem seznámil vedení MŽP s veškerými podklady a sdělil, že vidím jedi­ né řešení: vzdám se práva ve věci výjimky rozhodnout a přesunu tak rozhodování na úroveň náměstka ministra, tedy do roviny po­ litické. Vedení MŽP se mělo rozhodnout, zda bude respektovat zákon , či zda dá pod tlakem argumentů o nutnosti "rozvoje regionu" přednost politickému rozhodnutí. Na konci srpna 1997 se tedy kauza O 8 přesunula z od­ boru ochrany přírody na úroveň sekce. Vedení ministerstva v čele s ministrem Ska­ lickým správně odhadlo , že případ D 8 je velmi ožehavý: pokud by byl dodržen zákon, postavení ministra Skalického v koaliční vlá­ dě by bylo silně ohroženo. Na druhou stranu porušit zákon vydáním výjimky si tehdejší vedení MŽP nemohlo dovolit. A tak bylo zvoleno známé řešení - vyčkávací taktika s občasným jednáním na úrovni náměstků ministrů obou resortů . To se nezměnilo ani během "úřednické vlády" v první polovině roku 1998. který

měl

vlivů

Změny

rozhodnutí

Po nástupu ministra Kužvarta se zdálo, že se přístup zásadně změní. V rámci "odhalování kostlivců" narazil ministr brzy na kauzu D 8. V září 1998 rozhodl, že se věc vrací odboru ochrany pfírody. Po shromáždění stanovisek všech účastníků řízení konečně v listopadu 1998 padlo tolik let očekávané rozhodnutí odboru ochrany přírody. Jsouc jednoznačně negativní, bylo odůvodněno tím, že meziná­ rodní dálnice D 8 může vést i v koridorech, ležících mimo CHKO České středohoří. Pro­ tože však investor odmítl jakoukoli jinou va­ riantu zkoumat, nelze vůbec doložit, že by vedení mezinárodní dálnice D 8 chráněnou krajinnou oblastí bylo veřejným zájmem ­ a neexistuje-li veřejný zájem, o udělení vý­ jimky nemá smysl dále uvažovat. Proti tomuto rozhodnutí podali rozklady in­ ~

~'(!~n"\lDll1:llJ®~

HISTORIE DÁLNICE D 8

13

vestor a nčkteré obce. Rozklady byly na MŽP velmi pečlivě posuzovány v tzv. roz­ kladové komisi, která je poradním orgánem ministra. Ta nakonec doporučila ministrovi, aby prvoinstanční rozhodnutí zrušil, což se také v únoru 1999 stalo. Ministr v rozhodnutí o rozkladu zejména namítal , že dálnici D 8 v daném kontextu nelze posuzovat jako spo­ jení Praha - Berlín, ale skutečnč jen jako "re­ gionální" dálnici Praha - Ústí nad Labem. V takovém případě veřejný zájem na existen­ cí této dálnice je. takže jedna ze dvou zákon­ ných podmínek je splněna. Co však ministr ve svém rozhodnutí tehdy ještě nepředjímal, bylo, zda i při novém posuzování bude nloci být výjimka udělena. Bylo totiž nyní nutno' prokázat převahu ,Jiného veřejného zájmu" nad zájmem ochrany přírody. Odbor ochrany přírody při dalším posuzová­ ní nejprve vyčkal na stanovisko legislativní komise ministra životního prostředí ke stíž­ nosti občanského suružení Děti Země na způsob, jakým byla v procesu EIA trasa dál­ nice přes České středohoří vybrána. Legisla­ tivní komise vyslovila závěr , že "výběr" ko­ ridoru C prostřednictvím "koncepčního" posouzení vlivů je absolutně neplatný od sa­ mého počátku. Posouzení "projektového" hodnocení vlivů, vystavěné na tomto zákla­ dě, je potom pochybné.

Tunelová varianta Bylo tedy zřejmé, že trasa v koridoru C, na kterou investor od roku 1995 žádalo výjim­ ku, je jednak vybrána vadným postupem, jednak nesplňuje základní podmínku. aby mohla být povolena - není šetrná k životní­ mu prostředí. Pro příčné překonání jakéhoko­ li pohoří se jako nejlogičtější řešení nabízí ukrytí vozovky do tunelu, a to v co možná největší délce. Tunelová trasa nemá v pod­ zemním úseku žádné dopady na povrchu a skýtá i výhodu ekonomickou - v souhrnu může převážit vyšší investiční náklady: umožňuje vést vozovku bez nutnosti překo­ návat převýšení, čímž se sníží spotřeba po­ honných hmot. Je proto pochopitelné, že sna­ ha MŽP byla zamčřena na přesvčdčení investora, že výjimku by bylo lze udělit prá­ vě tunelovému řešení. Investor však na předložené žádosti a doku­ mentaci nehodlal zmčnit an i čárku. Loni v květnu uplynul termín pro závěreč ná vyjá­ dření účastníků řízení. Tehdy - stejně jako dnes - vypadal závěr celého případu z pohle­ du zákona takto: MŽP uznává, že vedení dál­ nice D 8 přes CHKO České středohoří je ne­ zbytné, neboť tato dálnice je veřejným zájmem. Aby však bylo možné výjimku udč­ lit. musel by investor buď navrhnout několik variantních řešení, či - navrhuje-Ii řešení je­ diné - prokázat, že žádné jiné, lepší, neexis­ tuje. Investor však nikdy žádné varianty ne­ navrhl a to, že by neexistovalo jiné řešení, se nikdy nesnažil ani naznačit. Za daných okol­

14

ností tedy výjimku ze zákazu stavět v CHKO nové dálnice vydat nelze. Odbor ochrany pří­ rody MŽP by vydáním výjimky porušil zá­ kon.

Kresba Jal1a Stekl{ka

Hledání alternativních

řešení

Na MŽP stále nebyl vydán pokyn k ukončení správního řízení rozhodnutím; namísto toho docházelo k opakovaným snahám o "projek­ tování" alternati vních řešení, ač zákon hovoří jasně - tyto aktivity mají být na straně inves­ tora, nikoli správního orgánu. Ministerstvo nakonec ve vlastní režii zadalo vypracování srovnávací ekonomicko-technické studie růz­ ných variant vedení dálnice D 8 v úseku Lo­ vosice - Řehlovice. Studie, dokončená těsnč před Vánocemi 1999 .jasně potvrdila reálnost jiných technických řešení. Poté události nabraly překvapivý spád: 5. ledna 2000 oslovil ministr Peltrám ministra Kužvarta při jednání vlády a slíbil mu, že nejpozději do druhého dne MDS doručí "tu­ nelovou variantu" dálnice D 8. Dne 6. ledna byl MŽP doručen dokument, který poté Kuž­ vart ve sdělovacích prostředcích někol ikrát nazval "lednovým aprílovým žertíkem": na stávající trase bylo v úseku mezi dvěma krát­ kými tunely nad Prackovicemi navrženo za­ sklít dálniční most! Resort dopravy si séman­ ticky vyložil požadavky MŽP na "tunelové řešení" tak. že zasklením mostu takový "tu­ nel" vytvořil. Přestože šlo o zjevnou provo­ kaci ze strany MDS, MŽP přijalo žertík jako vstřícný signál. 19. ledna 2000 se na žádost ministra Kužvarta odehrálo uzavřené jednání Kužvarta s Peltrámem u premiéra. Jeho vý­ sledkem byla dohoda, že do 3. února předloží Peltrám "studie varianty dálničního tahu D 8 v úseku Lovosice - Řehlovice v koridoru B i upravené varianty C" - tedy jak původní tunelové varianty, zavržené v roce 1994, tak "zahloubené" varianty ve stávající trase. Pře­ stože Peltrám žádné variantní návrhy do 3. února nedodal, ministr Kužvart v následují­ cích dnech - přibližně v době, kdy premiér ve sdčlovacích prostředcích uvedl, že za kaž­ dého člena vlády má minimálně jednoho ná­ hradníka - náhle radikálně změnil názor. Na další jednání s ministrem Peltrámem již odjel rozhodnut žádná jiná řešení nepožadovat. Rozhodl se rovněž zabránit tomu, aby jeho podřízení jednali samostatně, byť v sou ladu

se zákonem. V únoru tedy odvolal odboru ochrany přírody.

ředitele

Závěr?

Další vývoj případu již neoplývá přílišnou zajímavostí. Na ministrliv příkaz byly dopl­ něny některé další podmínky obecného cha­ rakteru pro vedení dálnice ve stávající trase. S vydáním konečného rozhodnutí se však stále otálí. ačkoli všechny "překážky" byly odstraněny. Jisté je tak pouze jediné: navzdo­ ry nepravdivým prohlášením představitelli resortu dopravy o tom, že v případě vydání výjimky se začne v Českém středohoří stavět již v příštím roce, betonářské firmy ještě dlouho tuto zakázku nezískají. Bude-Ii totiž výjimka MŽP udělena a bude-Ii následně vy­ dáno územní rozhodnutí, výsledek jeho pře­ zkoumání soudem je již nyní evidentní: poru­ šení zákona v takovém rozsahu jako u zmíněného úseku lze možná přejít mlčením v politické rovinč; před soudem však již dnes - naštěstí - nemůže obstát. RNDr. Petr Roth, CSc., byl ředitelem odboru ochrany přírody MŽP, nyní zde pracuje jako refe­ rent

red.: MŽP uděli/o 13. 7. vSUi1l1kll chod deí/nice Česk)'1II slrer!ohoNIII.

1'07.11.

flr!!

fI/"Ii­

Silniční tunely v České republice Každému, kdo navštívil například francouz­ skou či italskou Riviéru, musí být nápadné, že zatímco tam se od 50. let vybudovaly tisí­ ce dálničních tunelli, v českých zemích se od 60. let nepostavil silniční tunel ani jeden. Dů­ vody není třeba hledat ve specifičnosti geolo­ gických podmínek českých zemí, ale v pozo­ ruhodném propojení rozhodovacích struktur ve vládč s určitými podniky a firmami - dří­ ve národními, pozdčji státními, dnes soukro­ mými. Zdroje z tunelářských kruhů potvrzují, že po desítky let se v resortu dopravy nesměl pojem "silniční tunel" ani vyslovit. V 80. le­ tech došlo k "uvolnění" - o tunelech sice by­ lo možné hovořil, ale pokusy o uvedení toho­ to pojmu do života byly zakázány. Znamenalo by 10 totiž nežádoucí zásah do zaběhlého mechanismu plánování, přidělová­ ní a realizace státních zakázek na dopravní infrastrukturu. Proto jsou všechny velké do­ pravní stavby posledních čtyřiceti let budo­ vány zásadně povrchovou technologií , proto jsou zásahy do naší krajiny tak ťatální. První vlaštovkou, možná signalizující nový trend, se stal koncem 90. let tunel na brněnském okruhu, následovaný tunelem strahovským. Přesto se nezdá, že by podpovrchová řešení směla opustit městské aglomerace a stát se součástí dopravních staveb ve volné krajině. Tragické nehody v zahraničí se nechtč staly vítaným argumentem pro další zbrzdění "tu­ nelových" úvah.

HISTORIE DÁLNICE D 8 _ _ _ __ __ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __ _

Petr Roth

~'([~rruDII1llJ®2:l

ka CI Jakub Deml nás určitě viděli, protofe IlOreli jako nejhorší kacÍlY Oni jimi Z pohle­ Z Vanče to bylo opravdll kOl/sek. du tehdejší doby byli - oni nejl'íce vzdorovali Nádraží v Jaroměl'icích nad Rokytnou b.'~vC/lo technokratické socialistické bohorovnosti, klasické c. a k. nádratí s typizovanou budo­ oni byli svědkové dávných čas Li, nositelé du­ vou" konce J 9. století hodně daleko za obcí. cha těch nádhern.vch lesLí, bezejmenní hrdi­ Odtud se jde po cestě do městec~ka, skrz měs­ nové. Navždy si je budu pamatovat, stejně ja­ tečko okolo mOIll/mentálního ::.álllku a podél ko lidi u ohiíů, na kter.Vch hoFely kusy jejich Tomáš Vrška Feky Rokytné cestou na PFíŠtpo. Za PNltpelll stCII')'CIr chat, kusy jejich ž.ivoui a o kl/S dál lit .flapete po lesní cestě zadlll/[([n.Vm IÍdolílll miny stwých mlvmi, ruiny zašlých časLÍ, kte­ s meandrující rekoll. Na jale s nellvělitelno/l ré bylo potFeba smazat... záplavoll sněženek a bledulí na nivních lou­ Nádraží ve Stl/denci b.\,valo klasické c. a k. Nádraží ve Vladislm'i b.\'valo klasické a k. káe/I a temně ~elenými sl1lrkov.'l'mi lesy na nádrafJ s typiZOI'anoll budovou z konce 19. /ládraží s typizo\'a/loll budovoll ;: konce 19. svazích IÍdolí. Meandrující rrčka nádhemě století hodně daleko ~a obcí. Odll/d jsme šla­ století, kus za I'esllicí, I' blízkosti Pazdemíko­ lemovaná I'adou olší a vrb. Se SI'Ojí první lás­ pali IÍzkou pě.finkou k l/lrenkově osadě, ko­ va IIII.Vna a pily u reky lihlavy. Odtud se cho­ kOll jsem se lit tOlllal, brodil rekll, hyl šľast­ lem rvbníka Hranečník a dále cestou mezi dilo po silnici do dědiny, která se táhne dloll­ n")'. že jsme v líclolí he::. chat, bez silnic a bez poli a lesíky do pyšela. Za Pyšele11l se klikatí ze podél cesty, a na konci návsi se p8dci mOSlti, v tak tnk/lll zapomenutém IÍdolí téměF silnice do ro'{.lo!.itého mírného IÍdolí směrem nestáčeli doleva se silnicí, ale šli rovně po sami. Na zádech polád stejn:v batoh (pravda, k Van či. Cestou míjíte kupy 1I1acat.ých obrou­ pralné cestě. Hned ::.a vsí začínaly velké ská­ vypral jsem ho a nesl jsem víc kráml! než na šen.vcll balvallLi. Kdo je zde pohodil? U každé lva za nimi stála kliháma. Pod klihárnou li­ výpravách s oddílem). KOllpele za chladných kupy několik křiv.Vclz borovic, Šípkov.Í' kd hlavka smrděla, bylo 10 dost cílit, protože se srpnov.ých rán, noci pod širákem, spacák a trnky. lamí nálada s čerstvě hněd.Í'mi po­ phmknula k cestě. Následoval splav II Pra­ obalený jen celtou, která stejně provlMa ro­ líčky mezi těmito remízky, v nichž raší svěže chámy, dallí skály, které sel'rely rekll ještě SOli. Řeka zde nehučí jako její větší sestry, zelené lístky a kvetou trnky běloskvoucími pevněji a člověk se náhle ocitl v jiném světě. pouze tLfe mlll/llá, klou že po oblázcích na květy svaté čistoty, je neopakovatelná. Nad Šlapal jsem jako lIIaf,Í' kluk se sV.\'m otcem mělčinách a I' lehkém večerním větNku .fevelí Vana je splav, co patrr k mlvI1I1 pana Dobro­ touhle cestou podle reky s lIIalink.V1l1 bat'liž­ listí olší. To babí léto zde bylo neopakovatel­ volného. Tady u toho splaVil u Feky Oslavy kem a těnl se, až dojdeme ke hradu Holoub­ né a jarní v'Í'letv na sllěženky v rozbFedlém viděl Stanislav Vodička ploll! na 10(l'ce smrt. ku a dállle si svačinu. Pod Wilsonovou ská­ s/lě/m studí ještě dnes. Tady s ním chodil lakub Deml, zvaný S1'Ša­ lou bylo horolezecké táboriště. Otec se SV'Í'III Ve Vranově nad D.\~í nebylo a není klasické tec. Toto je posvěcen:» kraj, Nkali. S bratry padákem viseli na .fpagátě a lily jSllle se se c. a k. nádraží (Clni žáclné jiné nádraží). lde z našeho oddílu jsme tl/ často chodívali ­ sestroll škrábali do prudkého svahll vedle se I'šak odtlld cestol/ pres Zadní Hamry podél bl[(1' do Velkého MeúNčí nebo do Náměště skály, abycholll nahoFe byli první a čekali Feky, ktercí je zde prrizra61ě čistá a roslOll nad Oslavou. Parta dvaceti v.vrostkti, věčně pod ro~/ožitou pivolakou borovicí, až se za v ní rozsáhlé trsy lakllšníkLi. Za vesnicí je špinavá, roztrhaná, s batohy na zádech. Zde zábradlím objeví jedna mka, po ní dmhá, údolí sevřené prrrdk'Í'lIIi svahy s habrov.ými, jsme ušili na starém ševcovském stroji a taky POtOIll hlava. Ten pohled ~ Wilsonky na obě dubov,vlIli a bukovými lesy a po chvíli se ote­ vyzkoušeli naše první týpí ještě v dobách, kdr slrany údolí vidílll i dnes. Stejně tak vidílll vírcí momll/lentálllí panorama Ledov.Í'cJr sll/jí. to bylo považováno za ideologickoll diverzi, pohled ze dna IÍdolí pod Wilsonkou, kdyf. už Kdo se odváží dál podél reky po mizející pě­ a párkrát zde tábohli o prázdninách i v zimě stráně byly I'yholené a:' po nivelelll zátopové­ šÍ/lce, dojde za meandrem na b.\'l'alol/ lOl/ku - I/a Ostrotně pod Vančí s lížasn\;m v.Vhle­ ho území CI /la loukách byly buldozerem na­ HI/bertku. Dnes je (([dy spontánně I'znikl,l' les dem ke kliclně se vinoucí Oslavě. Nezapome­ hrnuté mohwné vrásčité duby, které nešly la­ a za člověkem zavřellv poslední dvere do ci­ katošem vytáhnout Z LÍdolí a byly páleny. Tito nutelné byly červencové večery, kdy jsme ZCl vilizace. HI/čí tu jenom krásná Dyje (tak jako nejdlistojnější peÍllOvé, svědkové staletí, sym­ jasnvch ebui IJ/'i západu slunce prožívali hučela lihlavka), musím se prodírat mezi le­ holy trvalosti, snad až l'ěG~nosti, zde po t.\'dny "chvíle pastelových barev". Stanislav Vodič­ žícími stromy, občas I/padnll (ajsem ro~trha­ II.'Í' a špiIlGl'.Í' jako na Oslavě) a nejdll sálll (jako na Rokytné). PoMd se stejným batohem IÍdolím, na jehož svazÍch stojí ti dl;stojní pá­ nové. A jejich sestl)' lípy zde s nimi spočívají ve I'elebné vyrovnanosti. A spousta dalších bratIY a sester. Nádherné společenství. Klid­ ně :de po věky stojí, kl/podiVil nikam nespě­ chají "a jejich míza stOl/pcí dál do konrn, vznešellě a vyrovnaně" (A. Volkmalln). Alena lílcí splašeně někde vpredll, Anta naFíká, že liŽ nel1uiže, AdG/n něco ~kO/ll/lá na brehu reky a Alltonín klimbá v sedačce na zádech, kte­ 1'01/ nese c/mhá polo\'Í/za mé duše a mého

Pohledy do krajiny mého srdce

c.

těla.

Ranní svítání v IÍdolí reky. Světlo se odráží

od stml)'ch svahli, postl/pně sílí a sklouzává

čílil dál lIíž do LÍc/olí. Náhle se na obzo1'/l,

ohraničeném Fíčllím zcíre~ell1, objeví pFímv

prauc/ svělla. Budiž talo IÍdolí žiVOl1lími stig­ mat)', bl/cliž I'nímána jako nezaslol/žellý dar,

blldiž zhmotnělol/ bránou k věčnému Světili .

•

Wilsollova skála 1/a Jilllavce od HYI/ka Luiíáka

~~3n~Dllun®~ _ _ _ _ __ _ _ _ _ _ _ __ _ _ POHLEDY DO KRAJINY MÉHO SRDCE

15

Nebývalé šíření teplomilného hmyzího prvku na našem území

Když jsem byl malý - to bylo motýlů

Dalibor Povolný

Skutečně motýlů ubývá, nebo si jich jen méně všímáme? I kdyby šlo jen o motýly samotné, byly by údaje o jejich vymírání neradostné. Da­ leko horší je fakt, že mnohé druhy jsou vý­ znamnými bioindikátory a jejich úbytek svědčí o něčem špatném, o něčem, co může postihnout i další organismy včetně člověka. Předkládám čtenářům analýzu údajú o výskytu denních mo­ týlú na Brněnsku za posledních 200 let, ze které si mohou udělat vlastní obrázek. Denní motýly a brněnské okolí jsem zvolil z několika dllvodú. Jde o motýly většinou dobře poznatelné a re­ gistrovatelné, jsou dlouhá léta objektem pozor­ nosti entomologů, jsou často vázaní k určitým biotopúm a ekologicky rLlzně citliví. Jen o těch­ to druzích existuje relativně dostatek údajů z minulosti, ze kterých můžeme usuzovat o možných změnách. Zvláště z okolí velkých měst máme k dispozici různě obsáhlé a hodno­ včrné informace i z minulého století. Na jedné stranč je tedy blízkost města výhodou, na druhé straně je v jeho okolí příroda pod mnohem věl­ ším tlakem a mizení druhú je nesrovnatelně rychlejší než v ostatních čás tech území. Za uplynulých 200 let bylo v bezprostředním okolí Brna (přibližně na území okresu Brno­ město) zjištěno více méně spolehlivč 127 druhů denních motýlú, což představuje 80 % druhú známých z celé České republiky ( 157).

Zasvěcený čtenář

múže již řadu let sledovat v denním tisku, rozhlase i televi­ zi zčásti bouřlivé a bohužel i zpolitizované debaty o tzv. skleníkovém efektu, o ozónové díře a o dalších příznacích ať již domnělého nebo skutečného otep­ lování zemského klimatu. Bylo by jistě předčasné dělat v tomto ohledu dlou­ hodobější závěry, protože i z kusých zpráv ze středověku až po přesné infor­ mace z nedávné minulosti víme, že menší klimatické výkyvy, například v podobě takzvaných "malých dob ledových", se v minulých stoletích ode­ hrály. Je rovněž dostatečně známé, že za druhé světové války po nacistické invazi zasáhla tehdejší SSSR perioda nebývalých zim, která přispěla ke ka­ tastrofě německých armád. Se zhruba desetiletými přestávkami dochází také u nás k většinou neočekávaným vpádúm arktického vzduchu. Nejproslulejší jsou vpády zimy koncem února (rok 1929) s jeho rekordními tepelnými mini­ my v jižních Čechách, prudké zvraty ze Silvestra roku 1978, na Nový rok 1979 a další podobné nárazové recidivy, při nichž kupříkladu vymrzly aleje vlašských ořechú podél jihomoravských silnic. V posledních letech se zdálo být již pravidlem, že nástup zimy se dostavoval už v listopadu, který občas připomínal spíše leden, zatímco Vánoce probíhaly zejména v nižších polo­ hách téměř tradičně "na blátě". Mnozí meteorologové jsou k takovýmto "trendúm" oprávněně skeptičtí, protože ryze statisticky nelze zatím spolehli­ vě - tím méně s určitostí - cokoliv předvídat nebo dokonce předpovídat.

Zdeněk Laštůvka

Počátky

Důsledky

globálního oteplování

Na druhé straně je nesporné, že od poloviny 19. století dochází k ústupu le­ v Alpách a že stále se zdokonalující možnosti sledovat vývoj zemské­ ho klimatu z družic vykazují pozoruhodné jevy (především známý EI Nino ­ anomální, leč opakující se posun rúzně teplých proudů při povrchu Pacifiku). Nesporné jsou také neočekávané pří valové katastrofy, které postihují rozsáhlá území v jinak aridních oblastech s chronickým nedostatkem vody. V tomto případě může jít o narušení zemského klimatu antropickými faktory, zejména dovců

studia motýlÍl na

Brněnsku

Studium motýlCI a hmyzu vúbec bylo dlouhá lé­ ta výsadou lépe situovaných amatérll - (Iřední­ ků, lékařů, vojáků apod. Prvním brněnským sběratelem motýlú byl bezesporu Franz Josef Kupido, povoláním moravský stavovský vrchní účelní. Motýly studoval již od počátku 19. sto­ letí. Kolem roku 1820 sepsal obsáhlý komento­ vaný seznam zjištěných druhů, který však zůstal z nejasných dúvodů nepublikován. Rukopis to­ hoto seznamu se naštěstí dostal do rukou po­ zdějších entomologú, kteří z něj čerpali infor­ mace do svých publikací. Velmi cenným dokladem je i Kupidova sbírka, která je částeč­ ně zachována v depozitářích Moravského mu­ zea v Brně. Z Kupidových údajů i vlastních vý­ zkumů vycházel další z entomologů první poloviny 19. století, úředník a obchodník Julius MUller. Ten zveřejnil v roee 1856 seznam druhů motýlů brněnského okolí, ze kterého je zřejmé, že v první polovině minulého století bylo odtud známo 106 druhú. Tento počet mllžeme pova­ žovat za výchozí a sledovat pozdější změny. Z let 1850-1900 již máme k dispozici mnohem více nejrůznějších poznatků. Friedrich Schnei­ der, úředník a pozdější ředitel zemského soudu v Brně, zveřejnil v roce l861 obsáhlou studii o motýlech brnčnského okolí. Věnuje se po­ drobněji i popisu lokalit, dokonce již tehdy upo­

---; Kudlanka je typický denní lovec, který s obli­ bou loví zejména drobná sarančata a mouchy často skrytá ve větvích nízkých keřil - zejména hlo/III. Kudlanka je při lovil chráněna svým zbarvením a občas i rytmickým kýváním těla, napodobujícím pohyb větví větrem. Foto ar­ chiv Veroniky

16

NEBÝVALÉ ŠíŘENÍ TEPLOMILNÉHO HMYZÍHO PRVKU ... _ _ _ _ _ _ _ _ _ W([~nlIDIlTIfi®~

Vd~n~DllUn®~

velkoplošným odlesňováním, a to nejenom v pásmu deštného pralesa. Buď jak buď - nepřehlédnutelné u nás zústávají některé projevy, jichž si všímají především entomologové, ač ani v těchto kruzích nejde vždy o senzace. Dob­ ře víme, že známé "záplavy kobylek" - ve skutečnosti sarančí - z evropského jihovýchodu do střední Evropy, provázely periodicky dlouhá staletí a posled­ ní z nich, s prúnikem do Podunají, se odehrály ještě v 18. století.

Kudlanka nábožná Snad nejnápadnější je v posledních letech nebývalé rozšíření i tak zlidovělé­ ho hmyzu, jakým nesporně je kudlanka nábožná. Ta sice z jižní Moravy ni­ kdy nevymizela, jisté však je, že až do sedmdesátých let se její populace omezovaly na nejsuchomilnější formace jižní Moravy - zejména do oblasti Pálavy, vřesovišť u Znojma apod ., zatímco například z bezprostředního okolí Brna, kde byla známa třeba z třicátých let, jakoby vymizela. Bylo s podivem, že nebyla po dlouhá desetiletí pozorována ani na proslulé přírodní rezervaci Mohelnské hadcové stepi, kde zvláště za druhé světové války pracovali téměř soustavně naši přední entomologové (proslulými se staly zejména studie o tamních pavoucích, mravencích, blanokřídlých, rovnokřídlých, motýlech atd.), takže lze vyloučit přehlédnutí tak nápadného hmyzu. Za posledních zhruba 10-12 let přestala být kudlanka nábožná raritou nejen v celé oblasti suchých stanovišť - dokonce i ruderálních - v jihomoravských úvalech, nýbrž pronikla až nad Brno (ve čtvrti Lesná na sebe upozornily v pozdním létě ze­ jména invaze samečkú na světla v domácnostech) k Blansku. Podobně je to­ mu podél celého úpatí Chřibů (kudlanka pronikla do jejich hloubi až za Kory­ čany), ale také v Bílých Karpatech, a to až do vysočinných výšek. Dostala se Pojihlavím konečně na Mohelno - a téměř neuvěřitelně se objevila na samot­ ném vrcholu paroviny Drahanské vysočiny v okolí proslulého vysílače Kojál. Je nesporné, že tak vysoko a do poloh proslulých tvrdými zimami tento hmyz v minulosti nepronikal. Rovněž náš snad největší hmyz - obrovitá noční ko­ bylka sága (přednostně napadá právě kudlanku) byla v minulosti známa - ja­ ko skutečná vzácnost - ze stepnatých svahů u Pouzdřan, Kurdějova a Pálavy. Ze všech uvedených stanovišť zdánlivě zmizela - nebylo po ní stopy téměř tři desetiletí. V posledních letech - počínajíc zhruba koncem osmdesátých let ­ se sice ojediněle, ale přece jen pozorovatel ně na těchto lokalitách k radosti orgánů ochrany přírody objevuje.

Pestrokřídlec podražcový se trvale vyskytuje na několika místech v těsném sousedství Bma,

motýly I1lrlžel1le pozorovat v první Foto Zdeněk Lašlllvka

polovi1lě

května.

zorňuje na ničení biotopů a možné ohrožení ně­ kterých druhů. Sbíral skutečně jen v těsném okolí Brna, o čemž svědčí například zmínka, že kopce v okolí Medlánek nebo údolí Svratky u Veveří jsou již příliš daleko a těžko dostupné. K poznání zdejší fauny dále přispěli stavovský účetní rada Anton Gartner, pomocný úředník Josef Otto, tehdy ještě gymnaziální student, po­ zdější berní úředník Hugo Skala, hejtman Adal­ bert von Viertl, městský úředník Franz Wildner a další. V průběhu tohoto období bylo zjištěno dalších pět druhů, čímž celkový počet známých druhů vzrostl na III . V 80. nebo 90. letech však z okolí Brna nenávratně mizí bělopásek hrachorový (Nepris sappho). Za zmínku stojí, že způsob života tohoto pozoruhodného druhu po­ psal vůbec poprvé zmíněný Anton Gartner, kte­ rý svá pozorování prováděl zejména v Žebětín­ ském hájku. Od 70. let nebyl pozorován perleťovec červený (A rgyn/lis pandora). Ten se však znovu objevil ve 30. letech 20. století. ~

Invaze teplomilného hmyzu Jde-Ii v případě kudlanky a kobylky ságy .o hmyz, který byl odedávna znám jako součást naší hmyzí fauny, máme v posledních zhruba 12-15 letech co do činění s invazemi teplobytného hmyzu, zejména z evropského jihovýchodu. První takovou invazí byla koncem padesátých let záplava subtropické, nád ­ herně zelené mouchy - bzučivky latinského jména Chrysomya albiceps, která pronikla z oblasti Černomoří Podunajím do Dolních Rakous, jižní Moravy ­ dokonce až do bezprostřední blízkosti Brna (kde se běžně vyskytovala na od­ padcích kolem brněnské přehrady). V tomto případě je na místě jistá skepse, protože nelze vyloučit, že pro nedostatek specialistů mohly být podobné in­

~~~m1Dllufi®~

Hnědočerveně zbarvený hnědásek květelový vYl1lizelna Bměnsku v 70. letech. Foto Zdeněk

Laštllvka

NEBÝVALÉ ŠÍŘENÍ TEPLOMILNÉHO HMYZÍHO PRVKU...

17

Před válečné

Subtropická masařka Liopygia, která počát­ kem 90. let pro/likla v horkých létech až do blízkosti Bma. Kreslil František Gregor

Subtropická bzučivka Chrysomia, jej/ž blízká v periodách horkých let pro/liká z Balkállu až /la již/lí Moravu. Kreslil Franti­ šek Gregor

příbuwá

vaze v minulosti přehlédnuty (ví se, že populace zmíněné mouchy takto "pul­ zují" z francouzského středomoří až za Paříž). Navíc přetrvávají kolonie této mouchy například ve švýcarském Valisu, ale rovněž v teplém Podunají. Naprosto nesporný je však průnik další subtropické mouchy - masařky Lio­ pygia crassipa/pis do bezprostřední blízkosti Brna - na stepní stráň za obcí Újezd pod Mohylou míru u Slavkova. Masařka byla okolo roku 1890 ojedi­ něle sbírána v okolí Vídně, např. u MOdlingu, a v šedesátých letech jsem ji vzácně lovil na lokalitě Kalvária u Nitry a zejména na proslulém vrcholu Modrý kameň (Hegyfárok) u Štúrova. Populace u Újezdu je zřejmě trvalá ­ masařku tam sleduji již pátý rok - a konečně jsem ji v červenci 1999 ulovil rovněž na vrcholu Děvína na Pálavě.

Žluťásek tolicovy Zcela nesporným obohacením středoevropské hmyzí a zejména motýlí fauny však je masová invaze žluťáska tolicového. Tento hojný motýl zastupuje tzv. jihosibiřský prvek - jeho původní rozšíření má tedy téměř zonální povahu. Zahrnuje oblast tzv. černomořských a zakaspických stepí až do střední Asie. Zhruba od poloviny osmdesátých let se začal ze stepí Dobrudži a z dunajské delty šířit způsobem typickým pro jiné druhy hmyzu tohoto původu (včetně zmíněných sarančí), nejprve do Podunají (maďarského) s jeho přítoky, až koncem osmdesátých let dosáhl jižní Moravy. Odtud se postupně rozšířil do všech úvalů a pronikl posléze i do Čech, kde je však vzácnější. Pro invazní vlnu tohoto motýla byl charakteristický výskyt různě zbarvených forem - od citronově žlutých až po oranžové s karmínovým nádechem. Protože jde ne­ sporně o motýla vysloveně teplomilného, který doprovází suché kontinentální stepi a proniká např. v Afghánistánu, Pákistánu a Indii až na okraj subtropů, místně i tropÍl, vznikla otázka, zda se jeho populace u nás udrží. Po desetile­ tém pozorování je zřejmé, že zmíněný žluťásek zatím zůstává členem naší fauny, ačkoliv hustota jeho populací zřetelně poklesla a navíc - patrně vlivem selekčního tlaku - převládají citronově žlutí jedinci.

"Americký brouk" a "gipsy moth" S dovozem některých okrasných dřevin, zavlékáním dopravou apod. dochází k obohacování naší hmyzí fauny rovněž o další hmyz - především o drobné

období

V období od počátku století do 2. světové války žádné zvláštní změny ani pokrok v poznání br­ něnských motýlů nebyl zaznamenán. Bankovní zřízenec Heinrich Doleschali publi~oval v roce 1909 podrobný seznam motýlll okolí Brna, dal­ šími údaji přispěl zejména Hugo Skala, který se rozhodujícím způsobem zasloužil o poznání motýlů celé Moravy, dále Ferdinand Satory, Zdenko Železný a poněkud později František Cedivoda, Vilém Kvapil a František Montag. Celkový počet známých druhú vzrostl na 112. Sice již nebyl pozorován vymizelý bělopásek hrachorový, ale navíc byly zjištěny modrásek podobný (Plebeills arg)'rogllo1/1(m) a modrásek kozincový (G/aucopsyche alexis). Pravděpo­ dobně ve 20. letech vymizely druhy hnědásek osikový (El'hydryas maIL/ma) a okáč písečný (Hipparchia starilil/tls), ve 30. letech je násle­ dovali babočka bílé L (Nyml'halis vouaI!JllIll), hnědásek jižní (Meliraea trivia) a modrásek vý­ chodní (Pscudophilores \'iemma). Zatímco hně­ dásek osikový byl do té doby v brněnských le­ sích značně rozšířen , zbývající čtyři druhy byly i dříve považovány za velké vzácnosti.

Novodobá historie výzkumu Od konce 2. světové války lze datovat počátek moderních přístupů ke studiu motýlů včetně prvních profesionálních odborníků. Intenzivní výzkumy zahájili již koncem 40. Íet František Gregor a Dalibor Povolný, následováni řadou dalších entomologů do současnosti. Toto obdo­ bí se vyznačuje rozrůstáním mčsta Brna, přetvá­ řením a likvidací biotopů zástavbou, vznikem zahrádkářských kolonií a prLlmyslových podni­ kLI, rozšiřováním lomu na Hádcch, zalesňová­ ním i zbytečnou devastací. To se samozřejmč projevilo postupným mizením mnoha druhů i poklesem jejich populačních hustot. Roli se­ hrál jistě i nárůst znečištění ovzduší i zhoršová­ ní životního prostředí jako celku. Nové metody terénního prLlzkumu a zejména moderní dia­ gnostické metody umožnily naopak zjištění ně­ kolika dalších druhú. Proto bylo od konce války pozorováno na Brněnsku více druhů než kdyko­ li dříve - celkem 121. Jejich úbytek však začal již koncem 40. let. V roce 1948 nalezl profesor Štěrba na Říčkách naposled babočku vrbovou (N)'I/lpha/is xa/ll!Jol11e/as). Od počátku 50. let zmizeli postupně perleťovec červený (Arg)'lIni.l· pandora). hnědásek diviznový (Melitaea p/we­ be), hnědásek kostkovaný (Me/itaea einxia), modrásek ligrusový (Po/yol1ll/lalUs dal/lon), okáč klubčnkov)' (Erebia aerlziops) a ohni váček modrolesklý (Lyeael/a a/eiphrol/). V 50. letech se na Brněnsku krátkodobé objevil žluťásek úz­ kolemý (Co/ias chrysorhel1le). V 60. letech byl naposled pozorován bělásek východní (Lepridea I/lorsei), v prúběhu 70. let se vytrácejí okáč jíl­ kový (Lopil/ga achil/c), perleťovec maceškový (Arg)'lll/is lIiolie), hnědásek kvételový (Mc!iraea didYl/la). žluťásek barvomčnný (Co/ia.l· mynni­ dOlle), modrásek bahenní a očkovaný (Macu/i­ IIca lIausirhou .l· a M. relejus), ohniváček janov­ cový (Lycaella rhcrsal/loll), bělásek ovocný (Aporia craraegi),. pravděpodobně i modrásek komonicový (Po/yollll1laws dOly/as) a ostruháč­ ci česvinový a kapinicový (SalVrilll/l i/ids a S. acaeiae). Z poslední doby nejsou doklady ani o výskytu hnědáska černýšového (Me!itaea au­ re/ia), modráska lesního (Po/)'Ol1lmarllS sel/liar­ gus) a modráska černoskvrnného (Maculillea arion), tj. celkem 23 druhLI. Je zřejmé, že mno­

---+

18

NEBÝVALÉ Š íŘENí TEPL OMILNÉHO HMYZíHO PRVKU ... _ _ _ _ _ _ _ _ __ ~U9IY\lDllufi®~

motýlky, kteří se mohou navíc šířit jako tzv. aeroplankton, tj. závany větru, případně vzdušným prouděním za tvorby kumulÍ! v létě, kdy se i mnohem těžší formy hmyzu ocitají ve stametrových výškách a jsou transportovány až na stakilometrové vzdálenosti. Dopadají pak i mimo volnou krajinu a objevu­ jí se například v okapech městských střech apod. Ukázkovým příkladem je známá mandelinka bramborová zneužívaná minulým režimem pod jménem "americký brouk" k rozdmýchávání známých "mírových" psychóz. Mande­ linka se k nám spontánně šířila ze západního Německa po předchozím zavle­ čení do Francie (s importem amerických brambor) právě popsanou letní "ter­ mikou", takže brouci byli nalézáni v samotné Praze na ulicích, na střechách atd. - údajně tam byli úmyslně shazováni "americkými imperialisty". Klasic­ kým případem zavlečení škÍ!dce je také přástevníček americký, postrach po­ válečného Podunají, zejména jižního Slovenska, kam se rozšířil po nechtěné introdukci do Maďarska. Evropa ovšem nezÍ!stala v tomto ohledu Americe nic dlužna - "odměna" v podobě amerického "gipsy moth" se jmenuje beky­ ně velkohlavá. Dosud se šíří napříč severní Amerikou, kde zpÍ!sobuje holoží­ ry listových porostÍ!, a směřuje k pobřeží Pacifiku.

Zavlečeným motýlem, jehož housenky katastrofálně postihly thuje zejména

ve školkách a na hřbitovech na konci osmdesátých let, je molovka thujová, zavlečená pÍ!vodně do Holandska ze severní Ameriky.

Klíněnky Spontánně se k nám rozšířily a dosud rozšiřují, hlavně z evropského jihový­ chodu, také rÍ!zné klíněnky. Ve čtyřicátých letech to byla klíněnka platanová, která napadla masově platany rovněž v Brně (např. mohutné stromy u Červe­ ného kostela, v Lužánkách atd.). Housenky klíněnky se vžírají z vajíček do nitra listÍ!, kde se živí zejména palisádovým parenchymem, takže na listech se vytvářejí puchýřovité podkopěnky. Klíněnka platanová se časem plně inte­ grovala do naší hmyzí fauny - počáteční obavy před jejím "řáděním" se tedy ukázaly jako I iché. Po klíněnce platanové se k nám šíří další klíněnky - z jihu je to zejména klíněnka Phyllonorycter leucographella, jejíž housenky vytvá­ řejí podkopěnky na listech hlohyně šarlatové, u nás teprve v posledních dese­ tiletích zavedeného keře středomořského pÍ!vodu. Podobně se k nám z výcho­ du šíří klíněnka Phyllonorycter mediacaginella na polních jetelovinách. Stranou ponechme případ klíněnky maďalové, která byla sice objevena v oko­ lí Ochridského jezera, ale eruptivně se začala šířit kupodivu z okolí Lince (viz Veronica 5/1999).

NápadllÝ perlet'ovec červellý se zelel/ým mbem zadllích a červenýl/lmbem předllích křídel vy­ mizel z okolí Brna i Ceské republiky počátkem 50. let. Zl/OVll byl však pozorován l/ajiŽllí Mo­ ravě V roce 1998. Foto Zdel/ěk Laš(llvka hé z těchto druhú vymizely nenávratně. některé by se však po zlepšení podmínek mohly znovu objevit. Dokonalejší rozlišovací metody umož­ nily odhalit výskyt soumračníka mochnového (Pyrgus serrafll!ac). žluťáska jižního (CII!iaJ allJlrafiJ). běláska Realova (Leptidca rea/i), modráska čičorkového (Cupido a/ce/as), mod­ ráska tolicového (ClIpido deco!oratus) , modrás­ ka obecného (P/ebehls idas) a modráska vičen­ cového (Po/yo/ll/llatu.\· thersžtes). Nově se na Brněnsko v tomto období rozšířili soumračník jitrocelový (Carterocepha/lIs pa/ae/ll(J/l), ohni­ váček černočárný (Lycaena dispar), v posled­ ních deseti letech žluťásek tolicový (Colias era­ lel,

a

perleťovce

kopřivový

soumračník černohnědý

(llrenthis (Heleroptenu

ino) 11101'­

pheus). Oproti před válečnému období tedy 23 druhů

vymizelo a 14

přibylo.

Současná situace a srovnání s m inulostí

Lze tedy hovořit o opravdu nebývalém šíření teplomilného hmyzího prvku zejména do otevřených úvalú jižní Moravy. Ve zkulturnělé krajině , jakou je právě Uižní) Morava. je pochopitelně obtížné přesně odlišit náhlé objevení teplomilného hmyzu, jde-Ii o formy potravně vázané na introdukované dřevi ­ ny, jako jsou platany, jírovec maďal, hlohyně šarlatová nebo thuje. Invazní vl­ ny čítající deseti tisíce jedinCÍ! hmyzu z jihovýchodní Ev ropy, jak je tomu v případě zmíněného žluťáska tolicového nebo subtropické bzučivky a masař­ ky, stejně jako eruptivní rozšíření kudlanky nábožné apod., však musíme po­ važovat přinejmenším za okrajové projevy změn fauny, jaké známe z nejtep­ lejších období poledového vývoje naší přírody a krajiny. A to tím spíše, že probíhají ze stejných prostor a stejnými směry, jako tomu bylo v nedávné a zřetelně teplejší klimatické fázi našeho klimatu zhruba před šesti tisíci lety, která byla rovněž spojena s příchodem prvních usedlých zemědělcÍ! z evrop­ ského jihovýchodu.

Výsledkem naší bilance je 98 druhú, se kterými bychom se dnes mohli na Brněnsku ještě setkat. Za uplynulých 200 let tedy zmizelo celkem 29 druhú - jeden do konce 19. století, pět do 2. světové války a 23 od jejího konce. Je 10 hodně, nebo málo? Dnes nám schází 27 druhú uvádě­ ných na počátku minulého století (25 %), přiby­ lo naopak 19 druhú (18 %) . Nárllslje však Zpll­ soben předev š ím lepší probádaností území, objektivně jistě není větší než 5 až 7 druhú. Úby tek motýlú je tedy bezesporu zarážející, i když situace v bezprostředním okolí města nc­ musí odpovídat stavu na celém našem územÍ. Přesto je předložená analýza varováním upozor­ ňujícím na neradostný stav naší přírody. Zajímavé je srovnání zjištčných druhú s přílo­ hou vyhlášky Č. 395/92 Sb. Na Brněnsku je zná­ mo celkem dvanáct druhú lařazených vyhláš­ kou do rúzných kategorií ohroženosti. Devčt z nich se zde vyskytuje celých 200 let (otakárek ovocný a fenyklový, pestrokřídlec podražcový, jasoň dymnivkový , batolec duhový a červený, bčlopásek topolový a dvouřadý, okáč . skalní) a většinou ani nedošlo k jejich výraznému úbyt­ ku. Naopak ze 29 vymizelých druhú, kteTé jsou ekologicky velice citlivé a často značně ohrože­ né, uvádí vyhláška pouze tři - bělopáska hra ­ ChOTového, hnčdáska osikového a modráska černoskvrnného. Polemizovat o kvalitě zpraco­ vání vyhlášky a její účelnosti však nebylo cílem tohoto článku.

Prof. Dr. Ing. Dalibor Povolný, DrSc. - Ústav zoologie a včelařství MZLU Brno

Doc. RNDr. Zdenčk Lašti'Jvka, CSc. - Ostav zoo ologie a včelařství MZLU Brno

Závěr

W([~n'1lDl111ll®~

NEBÝVALÉ

•

ŠÍŘENÍ TEPLOMILNÉHO HMYZÍHO PRVKU...

•

19

Přírodní parky Bobrava Jiří Vačkář

Území přírodního parku Bobrava je situová­ no ve střední části Bobravské vrchoviny. Osu parku vytváří údolí říčky Bobravy, která od obce Tetčice protéká vrchovinou západový­ chodním směrem. Nejrozsáhlejší část území tvoří komplex bučínsko-hlínských lesů, roz­ prostírajících se jižně od toku říčky . Před ob­ cí Střelice vybíhají lesy severním směrem údolím Omického potoka a navazují na kopci Šibeník na zalesněný Troubský hřeben. Z hlavní části plochy parku pokračuje vý­ chodním směrem úzký pruh lesů, pokrývají­ cích oba svahy průlomového údolí říčky. Na východním okraji parku se jejich plocha roz­ šiřuje o Střelický les. Západní hranice probí­ há okrajem lesa při obcích Neslovice a Hlína, na jihu a východě dosahuje lesními okraji k obcím Silůvky, Prštice a Radostice. Bobravská vrchovina je budována hlubinný­ mi vyvřelinami brněnského masivu. Největ­ ších absolutních výšek dosahuje její západní část (Bučín 444 m, 452 m u Neslovic a u Hlí­ ny 461 m). Nejnižší bod území se nachází na východní hranici parku v údolí ří čky ­ 240m n.m. Klimaticky patří území do teplé oblasti s mír­ nými zimami a nižšími srážkami, nerovno­ měrně rozloženými během roku. Značně su­ ché klima vrchoviny je způsobeno její polohou v mírném srážkovém stínu Česko­ moravské vrchoviny. Ve sníženinách (údolí Bobravy a Šatavy) bývají místní teplotní in­ verze. Podstatnou část území - asi 91 % - pokrývají lesy, ostatní plocha je omezena na částečně Přírodní park

20

Bobrava

zemědělsky obhospodařované dno údolí Bobravy s významnými mokřady. Mimo jed­ notlivé obytné domy a několik rekreačních chat není v území parku žádná souvislá za­ stavěná plocha. Hlavním tokem je ří čka Bobrava s pravo­ strannými přítoky potoků Tetčického, Braho­ vického a dalšími 3-4 bezejmennými potůč­ ky. Z levostranných přítoků je významný potok Omický a Troubský na východní hra­ nici parku. Oblast Hlínského hřebene odvod­ ňuje potok Šatava, který při průtoku lesem napájí dva rybníky. Pod větším z obou (ryb. Fialská) opouští území parku. V údolí Braho­ vického potoka jsou dva malé průtokové ryb­ níčky a další v Ceblovském údolí, kterým protéká Tetčický potok. V lesích parku bylo okolo 30 využívaných a upravovaných studá­ nek. V současnosti zůstává 5-6 upravených, nejméně 10 zaniká nebo již zaniklo a zbýva­ jící jsou neupravené - zabahněné. Fytogeograficky leží území parku na rozhra­ ní Panonského termofytika a Českomorav­ ského mezofytika ve fytogeografickém okre­ se 16 - Znojemsko-brněnská pahorkatina a v okrese 68 - Moravské podhůří Vysočiny. Z biogeografického hlediska patří převážná část parku do Brněnského bioregionu a pou­ ze jižní svahy západní části k.ú. Silůvek a ji­ hovýchodní část katastru Hlíny těsně sousedí s Lechovickým bioregionem (Panonikem).

Lesy Podstatná

část výměry

parku je pokryta lesy. typem jsou dubohabřiny Melampyro nemorosi-Carpinelum, na jižních svazích teplomilné doubravy svazu Querce­ talia pubescenti-Petraea. Zejména v oblasti Bučína jsou rozšířeny květnaté bučiny svazu Melico-Fagetum, dále jsou zde suťové poros­ ty, olšiny podél větších toků a další malo­ plošně zastoupené typy . V původních lesních společenstvech tvořilo dřevinné patro asi 30 druhů, z toho I až 2 druhy jehličnaté. Současná druhová diversita Nejrozšířenějším

je vyšší o 25 druhů, ovšem nepůvodních (z toho 15 druhů jehličnatých). V původně listnatých lesích zvyšovalo se postupně za­ stoupení jehličnanů až na současných 12-62 % (podle jednotlivých lesních částí). Přes trvalý tlak člověka na les zůstala zacho­ vána mnohá společenstva blízká přírodě. Teplomilné doubravy zejména na jižních svazích údolí mezi obcemi Silůvky - Morav­ ské Bránice a v údolí Bobravy. Nejcennější porost je chráněn v PP Střelický les. Nejvíce zachovalých porostů dubohabřin zůstává do­ sud na Bučíně, zvláště na jižních svazích Brahovického údolí a také ve Střelickém le­ se. I když hlavní centrum starých bučin ­ hřeben nad Tetčicemi - je téměř vytěženo, zůstává na severních svazích Bučínského hřebene několik mladších porostů původních bučin. Zachovalé menší bučiny jsou také v údolí potoka Kašavy, zatímco ve východní části parku rostou pouze jednotlivé stromy. Výjimku tvoří skupina starých stromů na se­ verním svahu Střelického lesa. Suťová spole­ čenstva zůstala zachována hlavně na svazích údolí Bobravy a na malých plochách v údo­ lích potoků . Nejzachovalejší společenstva uvedeného typu jsou dosud na severních sva­ zích Bučína pod Tetčicemi. Vyznačují se mj. zvýšeným zastoupením jinak řídkých dřevin - javoru mléčného a lípy velkolisté. Lužní společenstva dna údolí Bobravy i části údolí některých přítoků (Brahovický, Tetčický a Omický potok) byla převážně přeměněna na zemědělsky obhospodařovanou půdu a zů­ stala zachována na malých plochách. Příkla­ dem může být okrajová část Brahovického úd? lí s olší lepkavou, jasanem ztepilým, du­ bem letním a střemchou pozdní. Mokřady

V plochém dnu údolí Bobravy mezi Ornice­ mi a Radosticemi se nachází dva významné mokřady - VKP Bobravský mokřad a PP Střelická bažinka. První vznikl po opakova­ ném odvodnění původních slatinných luk ve sníženině blízko silniční odbočky z údolí do Střelic. V trvale zamokřené části došlo k vy­ tvoření mokřadních společenstev, která po­ stupně zarůstají porostem rákosu a křovitých vrb. Okolí tvoří polokulturní louka a v místě bývalého pole iniciální společenstva vlhkých stanovišť. Z významných živočišných druhů zde hnízdil např. chřástal kropenatý a čejka chocholatá. Mokřad vznikl okolo roku 1980. O významnějším z obou - PP Střelická ba­ žinka - máme první dostupnou zprávu v de­ níku ředi tele V. Čapka z Oslavan (1862-1926), který roku 1885 píše o rákosi­ ně "pod náspem dráhy Krumlovské". Původ­ ně slatinný mokřad s významnými rostlinný­ mi a ptačími druhy byl nenapravitelně poškozen v 60. letech našeho století. V té do­ bě byl jižním okrajem položen plynovod a ropovod s armaturní šachtou přímo v tělese mokřadu, při současném odvodnění lokality. V následujících letech zde zanikla převážná část významných rostlinných druhů . Většina ptačích druhů opustila lokalitu již při výstav­ bě. V době, kdy nastávala určitá regenerace mokřadu, došlo zde v roce 1993 k ropné ha­ várii - k úniku nafty z armaturní šachty. Až po šesti letech sanačních a monitorovacích

PruRODNípARKY__________________________________________ ~U~~OO~~

prJcí bylo konstatov:íno, že zbytkové znečiš­ již nebrání celkové revitalizaci území.

tění

Rostliny Bohaté společen s tvo teplomilných doubrJv múžeme sledovat na ji žních svazích údolí mezi Silúvkami a Mor. Bránicemi . Spole č n ě s třemdavou bílou zde roste hojn ě medovník medui'ikolistý, plamének přímý, černohlávek dř ípat ý, prvosenka jarní, okrotice bílá, veme­ ník dvoulistý , na okrajích kozinec vi čenco­ li stý, vičen ec písečný, oman mečoli s tý , h vě zdni c e chlumní, lnice kru č inkoli s tá , tře še ň křovit á, rú že ga lská aj . V pp Střeli c k ý les je cenné zasLOupení stromových dubú pýřitý c h a dubll jadranských, dále je zde s dubem zim­ ním i dub žlutý (mimo jiné stromové druhy)". V bylinném patru je masově rozšířena třem­ dava bílá, dále zde roste kamejka modrona­ chová, prvosenka jarní. smldníkjelení, medo­ vník meduňkolistý, pryšec mnohobarvý aj. V dubohabřinách kvete před olistěním hojně sasanka hajní, plicník l ékařský, hrachor jarní, kopytník evropský, v dalším období konva­ linka vonná, z chráněných např. lilie zlato­ hlávek , okrotice bílá, kruštík širolistý, veme­ ník dvouli stý, z trav zejména lipnice hajní. V bučinách v jarním as pektu nacházíme ze­ jména kyčelnici devítilistou a jaterník trojla­ lo čný, později rozkvétá kyčelnice cibulko­ nosn á, mařinka vonná. rulík zlomocný, okrotice dlouholistá, kruštík modrofialový, věsenka nachová a karpatské prvky - pryšec mandloňovitý a ostřice chlupatá . Z keříkú je poměrně rozšířený lýkovec jedovatý. V zachovalých částech luhlI vzbuzují pozor­ nost množstvím, barvou a vúní porosty čes­ neku medvědího . Z řidších druhú zde nachá­ zíme nadmutici bobulnatou, áron plamatý, pižmovku mošusovou aj . V ochuzených mokřadních společenstvech pp Střelická bažinka jsou nyní dominantní společenstva vysokých ostřic, zejména ostři­ ce latnaté a ostřice dvou mužné. V uplynulých 50 letech došlo v druhovém složení k mnoha změnám. Byla zcela zničena jediná bohatá lokalita bledule jarní, podobný osud stihl i lokalitu úpolínu evropského na loukách v Brahovickém údolí a poslední ke­ říky jalovce obecného na Bučíně. V posled­ ních letech nebyl potvrzen výskyt bílé formy (se žlutými bobulemi) lýkovce jedovatého. Ze 16 druhú vstavačovitých udávaných z ob­ lasti parku nebyl potvrzen výskyt 5-6 druhlI. Podstatné změny postihly luč n í a mokřadní společenstva. Púvodní l u ční společenst v a v údolí Bobravy byla z včtší části p řeměněna na pole, z části na kulturní travní porosty . Zbytky púvodních luk zústávají v posledních letech neposečeny a zarústají nevhodnými druhy, příp. náletem dřevin . Drobné mokřady v nivě Bobravy nad železniční dráhou byly zlikvidovány odvodněním. Tak zan ikla loka­ lita přesličky největší v okraji Brahovického údolí. Historie zásahú na pp S třelická bažin­ ka byla j iž popsána. Došlo k vymizení slatin­ ných druhú jako vš ivec bahenní, pýr úzko­ listý, vrba plazivá rozmarýnolistá, ale také přesličky různobarvé a bubli natky obecné. U některých druhů došlo naopak ke zvýšení stavů. Příkladem je lav inovité šíření netý­ kavky malokvěté. Méně nápadně došlo

Zhruba 9J % území přírodm71O parku Bobrova pokrývají lesy. J//teriér pOrostli J960 zachytil Jiří Vačkář k rozsáhlé parazitaci evropského.

dubů keříky

och metu

Živočichové

K výrazným druhúm hmyzu okrajú teplých doubrav patří drvodělka fialová a kudlanka nábožná. Z brouků dubových po.rostů je pra­ videlný roháč obecný, vzácně zjištěný tesařík Acimeros schaefferi, v některých letech hoj ­ ný krajník hnědý a dosud řídce pozorovaný krajník pižmový. V bukových porostech lze zastihnout střevlíka zlatolesklého. Jako zají­ mavost uvádím bylinného kůrovce Thamnur­ gus varipes ve stoncích pryšce mandloňovi­ tého. V okolí suťových porostů s porosty dymnivek udržuje se pomístně populace ja­ soně dymnivkového. Pravidelné, ale řídké jsou nápadné dru hy jako bělopásek topolový, batolec duhový a batolec červený . V Brahovickém potoce žije nevelká populace raka říčního, který byl také vysazen do rybní­ ku Fialská. Z obojživelníků patří k význam­ ným druhům vzácný čolek velký, zjištěný v PP Střelická bažinka v prosperující popula­ ci. Patří zde spo l ečně s hojnými čolky obec­ nými, ropuchou obecnou , skokany hnědými a štíhlými a rosničkou obecnou k význam­ ným druhům mokřadu. Pro bezpečný prů­ chod obojživelníků od lesa přes silnici k mokřadu byl zde zřízen jeden z prvních ža­ bích podchodů, uživateli naprosto akceptova­ ný. K bohatým "trdlištím" zejména ropuch obecných patří také rybník Fialská a v menší míře i ostatní lesní rybníčky. Z plazů se vy­ skytuje řídce, ale pravidelně užovka hladká, hojná je užovka obecná. Na území parku hnízdí v současnosti 98 dru­ hů ptáků. V období 1885-1923 zjisti l zde již uváděný V. Čapek 94 druhy . Zmizely mnohé atraktivní druhy, n a př. v mokřadech Bobravy hnízdíc í bu k ač velký , b u káček malý, čírka obecná a čírka modrá, dále v loukách pravi­ delně hnízdící c h řástal polní, chřástal krope­ natý a čejka chocholatá. V lesích již dávno nehnízdí tetřívek obecný, jeřábek lesní, man­ delík hajní, v okrajích hojná vrána šedá

//0 Bl/čí//ě

v roce

a v bučinách hnízdící kavky , Objevila se však řada nových hnízdních druhů . Patří k nim např. výr velký, čáp černý , krkavec velký a řada lesních pě vců, např. lejsek malý , lejsek černohlavý, sýkora lužní , hýl obecný, králíček ohnivý a další. Zvýšil se počet Imíz­ dících párú zejména dravců: včelojed obecný až 5 páru, kán ě lesní 14-20 párú, jestřáb les­ ní asi 5 pálŮ , krahujec obecný 5-10 párů. V současných dubohabřinách hnízdí 54 dru­ hů ptáků. Nejhojnějším druhem je modřinka obecná a lejsek bělokrký. Charakteristickými druhy - strakapůd prostřední a dlask tlusto­ zobý. V bučinách , podle dřevinné skladby, hnízdí 47-51 druhů. Nejhojnějšími druhy jsou pěnkava obecná , lejsek bělokrký, sýkory modřinka a koňadra, charakteristickými doupňák evropský, datel černý a lejsek malý. V mokřadech Bobravského údolí hnízdí v současnosti 13 druhů, z nichž stojí za zmín­ ku chřásta l vodní, chřástal kropenatý a cvr­ či l ka slavíková (oba poslední nepravidelně hnízdící). Z drobných druhů savců lze jmenovat mimo běžně známé druhy např. rejska malého, rej­ sce vodního, plšíka lískového a myšku drob­ nou. Zejména v hlínsko-bučínské části jsou zastoupeny všechny běžné druhy lesních sav­ ců. Početnost některých druhů predátorů byla dlouhodobě sledována v bu čínské části par­ ku. U lišky obecné připadl jeden pár na 300-600 ha, jezevce na 390-590 ha a kuny lesní nejčastěji na 590 ha. V letech 1956-1992 zdržoval se ve jmenované části I x mladý los, I x mladý medvěd hnědý a jed­ nou rys. Letmý pře h led přírodních zajímavostí z ma­ lého území přírodního parku je jistě přesvěd­ čující výpovědí o pestrosti přírodních podmí­ nek . T o, že hranice parku jsou vymezeny převážně lesní půdou, omezuje možnosti střetů zájmů téměř výhradně na oblast lesní­ ho hospodářství. Zde jsou v budoucnu možné střety také u drobných majitelů, jejichž zá­ jmy se mohou křížit s potřebami ochrany pří­ rody, i v případech nezájmu o spravování vlastního majetku . •

~-ij9n~ DIlufi
21

Galerie přírodní " prozy Jaroslav Dur ych (1886-1962)

Chceme-Ii přiblíž i t další spisovatele, kteří psali o Podkarpatské Rus i, můžeme uvažovat ještě o několika autorech. Leckteří z nich však svá díla pojali sociálně a př í rodou se na jejich strán­ kách takřka nezabývali: platí to například o Vašku Káňovi (PodkLlrpatsko, 1932), Haško­ vu pří teli Z. M. Kudějovi (Horalská republika, 1932) či o Josefu Knapovi (Puma, 1937). Větší pozornost přírodě uvedené země věnoval Jaro­ slav Durych, který zde působil v letech 1921-22 jako vojenský lékař . V této době už měl za sebou bezmála polovinu své ž ivotní pouti. Narodil se v Hradci Králové, po absolvován í gymnázia (1906) vystudoval pražskou lékařskou faku ltu (1913) a pak praco­ val ve Vídni . Zúčastnil se první světové války, po jejímž skončen í vykonával svou lékařskou profesi v Přerově , U žhorodě, Olomouc i a Praze, kde také zemřel. Podnikl mnoho domácích i za­ hraničních cest. Vedle své li terární č i nnosti re­ digoval katolické časopisy Rozmach a Akord, přispíval ovšem do řady dalších periodik. Jeho tvorba je velmi rozsáhlá a žánrově rozma­ nitá. Zahrnuje básnické sbírky (Balady, 1925; Zebrácké písně, 1925; Beskydy, 1926), drama­ ta (Svatý Jiří, 1915; Svatý Václav, 1924; Lot r na pravici, 1924) a zejména· mnoho prozaic­ kých a esej istických děl. Mimo jiné je t vo ří po­ vídkové tituly Tři dukáty ( 1919), Obrazy (1922), Tři troníčky (1923) nebo Sedmikrás­ ka (1925), dvě prozaické trilogie vytěžené z valdštejnské doby (Blou d ění, 1929; Rekviem , 1930) a romány Na horách (1919), Paní Anežka Berková (1931), Píseň o růži (1934), Masopust (1938), Služebníci neužiteč­ ní (1940), Boží duha (1969) či Duše a hvězda (1969). Z esej istiky připomeňme svazky Gotic­ ká růže (1923), Kouzelná lampa (1926), Ejhle člověk! (1928), Cesta umění (1929) a Váhy ži­ vota a umění (1933). Plodem Durychova cesto­ vatelství jsou knížky Plížení Německem (1926), Pouť do Spanělska (1929) a Římská cesta (1933), společně vydané pod názvem Tři cesty Evropou (1994), a Toulky po domově ( 1938). Některé tituly tohoto výrazného tvůrce vyšly též v exilových nakladatelstvích. Pravé ediční hody nastaly po roce 1989, kdy se objevily četné ree­ dice (Boží duha, 1991; Bloudění, 1993; Rekvi­ em, 1995; Cestou domů, 2000) i nhné výbory (.Jarmark života, 1993; Zastavení, 1996; Kněz a baba. 1999). K zpřítomnění Durychova odkazu přispěla rovněž literární věda: lze uvést stať Evy Strohsové Jaroslm' Durych (Česká li­ teratura 2/1991). královéhradecký sborník Blou­ dění tasem a proslOrel/1 - Jaroslav Dw)'ch z/lá­ /Il,Ý i neznám,' (1997) a kolektivní monografii vydanou v brněnském nakladatelství Atlantis (Jaroslav Dur)'ch. 2000). Pokud jde o Durychův vztah k přírodě, je mož­ no připomenout jeho mladistvé okouzlení strý­ covou zahradou. vůněmi lesů. polí a luk či rost­ linami blínem a durmanem (viz Vzpomínky z mládí, 1928), jakož i vliv Jaroslava Voráče, s nímž se Durych začal toulat přírodou. Bezpo­ čet túr pak podnikl sám a své zážitky namnoze zachytil v literární podobě. Někde běží o realis­

22

-

~

\

Vlnobití horje zde opravdu .l'kvělé. Není 10 goti­ ka alpská, ani gotika teských hor nebo Tater. Je to horstvo byzantské, orientální; jsou to hOly nomádské, řítící se od východu barbarským cvalem; a samý buk, nikde nic jiného než buky, buky. Vesnice .~e ztrácejí a mizejí. jen nesmímé vojsko, sahající do Halíte a do Rumunska, sa­ má místa pro obět i.rtě a kolosy kamenných mo­ del, stráně oV buky a lysé vrcholy. jazyky a ocasy zapomenutéh o sněhu ve lhostejných stržích, tro­ chu kamení a oblaka a v nich veliký IU/íák ... Slepýš

I

Karikatura Jaroslava Durycha od Františka Bidla tické popisy, j inde jsou přírodní krásy pojaty ­ jak už druhdy upozornila J iřina Popelová (PN­ rada a žena v díle Ja roslava Durycha, Nové Čechy 8-9/ 1930-3 1) - jako obrazy boží krásy. Je tomu tak třeba ve zm íně n ém románu a ho­ rách, který obsahuj e ódu na horskou přírodu za­ končenou následujícími slovy: "Vysoké hory, daleké hory, jak jste krásné! " Záhy po vydání tohoto románu Durycha zaujala divočina Podkarpatské Rusi. Svědčí o tom texty otištěné v Toulkách po domově, jež nově vyšly v útlé publikaci Duše Podkarpatské Rusi (1993). Jejich autor poté přírodu ztvárnil ve svazku "básní v próze" Hadí květy (1924) či v řečené Kouzelné lampě , znovu vydané roku 1996. Opomenout nelze ani sugestivní obrazy různých krajin v Bloudění. Oživme si Durychovy přírodní evokace dvěma ukázkami: první je převzata z Toulek po domo­ vě, druhá pochází z Kouzelné lampy. Polonina Runa Časně ráno se ženeme do kopce, funíce, klopý, tajíce, lajíce a potíce Je víc než esteticky pN­ SlUpl/O; stoL/lnillí:: 300 m nG 1482/11. Tu a tam skupin)' blikLi, vyvrácelt)ich vichrem, sněhem, větrem, stáNm i ohněm, který do nich vkládají, a ohel! dmlfná. koUl' tpí. Vrchol Polon iny je ly, sý. porostlý pouze travoll, spálenou od sněhu a slunce, tu a tam svítí zlará mOc/1/Ia. kra se lutnÍ protěž, zakrslá brusinka nebo plaVU/I. Květelw nad pom)'lIení chudá. Poslední buky ta/llnahoFe liŽ stěží hájí sVLij život; jsoll zmrza­ ten)' větrem, sněhem a chudoboll. Témě Poloninyjesl ohromné pastvisko, nikterak malebné, aspoií ne v L~erV/1U za doby denní. a má několik vrchohi. Velbloudně se vrháme k studánce pod kamenem a pijeme ledovou vo­ du. (pící pastviskem, pOlíce se a funíce a pohr­ dajíce v.femi moudrými nautenÍmi. Ale cesta až k nejvyHímLl vrc/wlll je.ftě dlollhá. Vidíme stáda hovězího dob)'tka na nedaleké stráni. Krajina pod námi, po celý výstup neviditelná, ji:' se vy­ wi/'uje. Ze/llě se vlnf

Divizn y hleděly do v,ýJe, větn než borovice. Ná­ prstník spal; tekal ve spánku jako powlná dívka a zdálo se. že to rty jellO py.vn.ých květů nevydrží a že se prozradí LÍsměvem. Utržené kvítí obldtků se vznáJelo na obloze. Voda se totila okolo ka­ menů, jako by to byly bosé nohy dívany, jako by hledala ruce, které by prddlo praly, jako by chtěla zanést ztracený prstýnek. Bylo tu mnoho. {lFemnoho lesů a kamemi tak krásných. že snad není tolik lásky a radosti, aby mohla po vJech pI'ejít. Písek tekal, až dozraje v zlato. Pažit .m il o vJech květ ech . které kvetou během sta let. Prúseky se táhly jako nepFetržitý v ěnec líbeZ/lého vresu. w'íbrného raJeliníku a snivé plavuně a smrky stály lza nohou, vítajíce nemdmoll královnu. vracející se z údolí. Přítul­ né květy se vzpínaly. jako by měl)' rozepnout kNdla a odletět. Byla to hodina slavné radosti, vúně a tlumené hudby. Ledi'íátek letěl z houlrí pres vodu, nec/uívaje za sebou paprsek modré­ ho světla, a zhasl jako zlatá hvězda. Jen louka teskně vydechla presladkou vLini, když liŽ nebylo vidět ani kolébání haluze. za kterou zmizel. A obloha byla neslllímě vysoko. V královské dáli se zdv ihaly koruny hor. Boží stín se táhl po nich modl)ínli duhami. zelenými a zlatými; a temá vLÍně. zlatý písek, nelllámá závrať z cizí dálky tam ::a nimi, zajatý tas noci, měsíce, hvězd a sněl11l. píseií korenů a tichost báje ležela ll{( nich. plynula:: nich vlnami této řeky, utíkala k nim v pohledu slunce. které na n ě ::.íralo jako na lLif.ko, chystané ll{( svatbu. Kdo phfel, jako \, ;:akletém Uasmém koutě byl vtažen v tuto duhu a " tuto píseií. splynul s ní a rozkvetl v ní. Vlnky stáhly si koupající ženu a slunce a vítr se s nimi dělily . Koltava pFebě­ hla, jako by se kamení a písek chtěly hOllit. A tlověk chtěl b,vt kamenem, na kterém odpotí­ vají zlatohlávkové a .Iídla a pod kterým (aruje /1/oudrá. staletá žába. Utíká voda, svíjí se, tana a zpívá. Nelze ji chy­ tir, nelze ji vzbudit:: kOlda. Tolik kvěui ji hlídá, tolik kamemi v ní úh(i. Alli slunce se jí nellJliže dotkati. MlIsí se z lIí narodit princell/a, musí. Už z ní něco svítí! Paprsek slunce se v ní uLOpi/ a padá jako zele1lé a modré světélko v bublině stFíbl11ého khHcílu. Či 1If. svítí na cesf!l princez­ ně? Užji nesou, užji vedou? Ach, jak bude ble­ dá (l niŽová. jak (isr{Í a krásná, jak zavoní na slunci, a:' slunce se k ní pritiskne/ Připravil: Jiří Poláček

GALERIE PŘÍRODNÍ PROZy _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ WéI~n"(jill1lflcr.2l

Zajímavosti z přírody

Mokřady Hradišťského příkopu

XII.

Ramena Kopa n á a Martin ákovo Obě

popisovaná ramena se nacházej í na katast­ ru obce Kostelany nad Moravou a vzn ikla o dd ě­ lením od vlastního toku Moravy př i její regulaci v 30. letech tohoto století. Rameno Kopaná se nachází na pravém břehu , rameno Martinákovo na levém b řehu Moravy. Rameno Kopaná leží na severním okraji obce obklopené poli a je rozčleněno hrázemi na tři čás t i - Před n í a Zadní Kopanou a V á vrů v ryb­ ník. V prvních dvou částech by la po regul aci prováděna těžba štěrkopísku (odtud zřej mě i ná­ zev Kopaná). V důsled ku této těžby má rameno vysoké a poměrně strmé břeh y, lemované po­ rostem tvořeným vrbou bílou (Salix alba), olší lepkavou (A /llllS glutino'w), jasanem úzkolistým (Fraxinus Q/zgustifo/ia). topolem čern ý m (Po­ Imlus nigra) a keři svídy krvavé (Swida sangui­ nea). trnky (Prunus spil1osa) a bezu čern ého (SambucLls nigra). Příbl'ežní vegetace je po m čr­ ně chudá, neboť jen místy existuje měkká lito­ rální zóna. Pouze lo k álně proto roste rákos obecný (Phragmites auslra/is). orobinec širo­ listý (Typha lmifo/ia) a kosatec žlutý (I ris pseu­ dacorus). Na vodní hladi n ě se vyskytuje pouze okřehek menší (Len1/la minor). Vodní vegetace téměř neexistuje, ojediněle lze nalézt stolístek přeslenatý (MyriophyllullZ verlicillatZllI7).

Z

živočichů

byl

zjištěn

výskyt škeble

rybniční

(AnodO/zla cygl/ea), ropuchy obecné (Bt(fo bu­ fo), skokana zeleného (Ral/a kl. escu[enta), užovky obojkové (Natrix nmrix). Rybí obsádku tvoří

II druhů ryb, z nichž 7 druhů bylo vysaze­ no místním rybářským spolkem. Z ptáků se oje­ diněle vyskytuje kachna divoká (AI/as platyr­ hYI/e/lOS), při lovu pravidelně čáp bílý (Cicol/ia cicol/ia), čáp černý (Cicol/ia I/igra) a volavka popelavá (Ardea cinerea). vzácně i volavka bílá

chů by li zj i št ěn i čo l ek obecný (Triturus vZllga­ r is ), kuň k a obecná (Bombina bombina), ropu­ cha obecná (Bufo bufo), skokan štíh lý (Ralla dalmalÍll a) a skokan h nědý (Rana te mporaria), skokan zelený (Ral1 a kl. escule/l ta) a ro sn i č k a zelená (Hyla arborea).

Jarosla v Hra bec

Vrátí se k nám

bělásek

ovocný?

Často zvažujeme, zda se během výuky zem ě­ dě l ské

entomologie zmiňovat o bělásku ovoc­ ném (Aporia crataegi). Tento motýl, který je veden jako škůdce ovocných dřevin v mnoha příručkách a odborných publikacích, se dnes na našem území totiž nevyskytuje. Je rozšířen po celé Evropě, ale jeho početnost je v jednotli­ vých zemích rlIzná. V jižní Evropě je hojný, značně rozšířen je také po celém Rusku s vý­ jimkou tundry, pouští a vysokých poloh, v Pol­ sku se vyskytuje od 20. let tohoto století jen sporadicky, především ve východní části země. Jeho výskyt je uváděn také v Dánsku. Finsku

a Švédsku. Ve Velké Británii, Holandsku a Bel­ gii j e vyhynulý. B ěl ásek ovocný je typi cký gradač n í motýl, kte­ rý se po letech ří dkéh o až vzácného výskytu múže pře m nož i t a poškozovat ovocné stromy. Z míst přem n ožení pak tá hne v obrovských hej­ nech do jiných ob lastí. Poč átkem 90. let při le tě­ la do jihozápadního Ně m ec ka veliká hejna bě­ láskú p rav děpod ob n ě z jižní Franci e. Stromy po jejich příl etu vypadaly jako posyp ané s n ěhem . V následujícím roce způsobi ly house nky škody na o vocných d řev i ná c h , ale každým dalš ím ro­ kem jsou vzácn ější a vz ác n ěj š í. U nás došlo k větší gradaci v p o l o v i n ě 60. let a pos lední mo­ tý l byl pozorován v roce 1984 v Bílých Karpa­ tech. Housen ky b ě l ás k a ovocného se vyvíjejí na dře­ vinách z č el ed i rlI žovitých, přede v ší m na slivo­ ních, ale také na j ablo ních, hrušních a hlozích. Malé housenky pře zim ují mezi n ěko li ka listy s p ře de n ý m i pa v u č i no vý mi vlák ny a pev n ě při ­ chycenými na vět v i čce. Na jaře po přezi m ová n í jsou housenky velice žra vé a v letech sil ného výskytu moho u způsob i t ho ložíry. Kuklí se ob­ vykle v květn u. Ž lutoč erné kukl y zauj ímají na větvích svislou nebo ši kmou poloh u s hlavou směřující vzhůru . Od ko nce května do počát ku červe n ce létaj í dospělí motýli . Jso u charakteris­ t i č t í velkými bílými křídl y beze skvrn s výraz­ nou tm avou žilnatino u. S ob libou posedávaj í v hejnech na vlhké nebo bah ni té půdě, podobně jako ostatn í bělásc i. Na rozd íl od nich jsou však velmi dobř í a rych lí letci a poměrně snadno pře­ konávají i velké vzdálenosti . Jaká je tedy př í či na ústupu bělás ka ovoc ného u nás? Zřej m ě to nejsou lumci ani lumčíci, kteří m asově likvidují housenky, nejso u to ani virová o n emocněn í častá v prllběhu p řemnože n í, do­ konce to zřejmě není ani chemizace sadovni­ ctv í. Snad má bělásek ovocný výrazné výkyvy početnosti a z m ěny areálu j iž ve svých genech. Možná mu naše s tředoevropské klima nevyho­ vuje a vždy jsme byli závislí na jeho příležitost­ ných invazích z jihu. Sadaři promiňte -- snad k nám někdy tento elegantní motýl zase přiletí. Han a Šefrová

Bělásek ovocllý (Aporia crataegi) byl II nás Ila­ posled pozorová/l v roce 1984. Foto autorka

(Lasmerodius albus).

Rameno Martinákovo leží 1,5 km jižně od Kostelan a má výměru kolem 0,5 ha. Rameno je mělké, v pokročilém stadiu sukcese. Břehový porost je tvořen vrbou bílou (Sa/ix alba), jasa­ nem úzkolistým (Fraxil/us al/gzwi(olia), topo­ lem bílým a černým (Populzls alba a I/igra), olší lepkavou (All/u.\' gll/tillosa), javorem jasano­ listým (Acer Ilegul/do), bezem černým (Sa/lZbll­ ClIS Iligra). Příbřcžní vegetace je složena zejmé­ na z rozšiřujících se porostů orobince širolistého (Typha Imi(olia). V mělké vodě jsou husté porosty rúžkatce ponořeného (Ceralo­ phyllum demer.\'ZIIIl) a na hladině je hojně okře­ hek menší (Leml/({ mil/or). Při ichtyologickém výzkumu v roce 1995 byla zjištěna pouze čistá populace karasa obecného (Carassius carassi­ LIS). V letošním roce by mělo být ověřeno, jak se na této populaci a rybí obsádce projevily dú­ sledky povodně v roce 1997. Z dalších živoči­

~U~mlDI1un®~

ZAJíMAVOSTI Z PŘíRODY

23

Vranovské skály Pod názvem "Vranovské skály" se asi většině vybaví skalnatá kulisa údolních strání v Podyjí nedaleko Vranovské přehrady. Obec Vranov však najdeme nejen na jižní Moravě, ale také na severu Čech poblíž Mimoně. Leží pod jihozápadním svahem zdaleka nápadné ho­ ry Ralsko (696 ml a z Mimoně k ní vede kromě silnice cesta tzv. Vranovskou alejí. Bezprostřednímu okolí Vranova dominují skal­ ní útvary z kvádrových pískovcli svrchnokřído­ vého stáří. Lemují zde úpatí lesnatých svahú Ralska. Zdejší pískovcové skály se vyznačují značnou členitostí a mnohé zaujmou i bizarním vzhledem. Přímo nad severním okrajem obce vystupuje mezi borovicemi "bachratá" věž. zva­ ná Trpaslík nebo Džbán. Je asi 20 m vysoká a nahoře ji zvýrazňuje "palice", překrytá je~tě plochou "čapkou". Obě tyto partie představují odolnější polohu pískovcll, která více vzdoruje povětrnostním vlivúm. Četné drobné tvary výběrového zvětrávání a od­ nosu pískovcli zdobí i stěny skal. Převažují tu rlizné dutiny, sít" voštin, římsy, výčnělky atd. Pozoruhodná je i barevná mozaika skalního po­ vrchu, v níL se střídají červené polohy s železi­ tým tmelem s převažujícími žlutými až šedými plochami. Vrchol této pllsobivé skalní věže je dostupný jen horolezeckými cestami. čtenářli

Odbočkou z turisticky značené cesty je pak do­ stupný jeden z nejmohutnějších útesli Vranov­ ských skal - Juliina vyhlídka. Na utváření zdej­ šího skalního povrchu se kromě přírodních činitelli podílel i člověk, o čemž svědčí uměle vyhloubený prúchod, schodiště a vyhlídkový ochoz se sedátky a stolkem. Otevírá se odtud pěkný pohled do "Máchova kraje" s dominující­ mi kužely Velkého a Malého Bezdězu. Skupina dalších pískovcových pilířli a blokli, zvaných Okenní skála, Komorová věž, Rytíř, Liščí skály aj., oddělených převážně suchými roklemi, tvoří nevelká skalní seskupení také východně od Vra­ nova a v okolí osady Pavlín. Větší pozornost návštěvníkli ovšem budí vlastní vrch Ralsko - nejvyšší bod rozlehlé České tabu­ le. Pro veřejnost byl zpřístupněn počátkem 90. let (před tím byl využíván sovětskou posádkou) a navštěvován je zejména pro široký kruhový výhled, otevírající se ze zdiva hradní zříceniny . Také ve vrcholové části Ralska vystupuje řada skalních útvarú, tvořených však už mladotřeti­ horní sopečnou vyvřelinou podobnou čediči ­ olivinickým nefelinitem. Ta se místy rozpadá díky sloupcovité odlučnosti (s náznakem vzniku "kamenných varhan"), čímž vznikají rozsáhlé kamenné sutě. Sut"ové svahy s hodnotným po­ rostem byly vyhlášeny za přírodní rezervaci Ralsko,

Jan Vítek

Ještě

k oskeruši domácí

Mé první setkání s oskeruší se událo v rámci te­ rénní praxe na vysoké škole s oblíbenými peda­ gogy - tehdy docentem Jedličkou a dr. Smejka­ lem. Jedna exkurze nás zavedla mezi vinohrady u Strážnice k impozantnímu stromu, který nám byl představen jako oskúuše, Sorbus domeslica s poznámkou, že právě probíhající združstevňo­ vání vinohradli této dřevině vlibec neprospívá. Byla vyslovena vážná obava z jejího možného vyhubení. Naštěstí se tento předpoklad nesplnil a mnohé oskeruše se dočkaly letopočtu 2000 a budou zdobit krajinu jihovýchodní Moravy i v příštím tisíciletí (pokud se neobjeví nějaký "podnikatel", který by dostal zálusk na jejich krásné, v jádře červenohnčdé dřevo). Její výskyt se neomezuje pouze na vinohrady, ale setkáme se s ní též porliznu na lesních okrajích, třeba v okolí Luhačovic i jinde. Zdeněk Prudič se již dvakrát zabýval na strán­ kách Veroniky (2/1997 a 1/2000) otázkami pli­ vodnosti oskeruše na Moravě. J. Michalko do­ spěl již v roce 196 1 k zajímavému poznatku vycházejícímu z ekologické a fytocenologické charakteristiky oskeruše v podmínkách našich zemí - usoudil na její plivodnost v teplých du­ bových lesích (Corneto-Quercetum). Nálezy je­ jích semen v uloženinách koryta jednoho z čet­ ných ramen Moravy obtékajících slovunské hradiště v Mikulčicích v 8.-10. století naznaču­ jí, že v tehdejších porostech lemujících údolní nivu na sprašemi pokrytém vyšším terasovém stupni byla rovněž zastoupena, s doprovodem takových druhů jako je dřín (COnlU.I· mas) nebo višeň křovitá (Cera.HI.I·

fruticosa).

Mikulčický

nález oskeruše je u nás zatím nejstarší. Ze stře­ dověku pocházejí další nálezy: ze dvou míst v historickém jádru mčsta Uherského Brodu z I S. a z 16. století, tedy v rámci jejího plivod­ ního rozšíření na jihovýchodní Moravě; další nález semen oskcruše pochází až z historického jádra města Olomouce s včtším rozptylem v da­ tování 13.-16. století a nepochybně z pěstova­ ných exemplářú. S otazníkem a tedy značně ne­ jistý je plivod čtyř semen z historického jádra města Tábora z první poloviny 16. století, ačko­ liv mohl být vysazen v chráněné poloze na par­ kánech. Jeden kousek zuhelnatělého dřeva ze zříceniny hradu Pocheň u Vartnova ve Slezsku označil A. Fietz rovněž jako oskeruši, avšak to­ to určení je dosti nejisté, při známé podobnosti anatomického složení dřeva našich jeřábli vli­ bec. U našich sousedll byla oskeruše zjištčna v době římské v Tácu v Maďarsku, z přelomu 14. a 15. století z Neussu v Porýní a ve 14., 15 . a 16. století v historickém jádru Brunšviku. Plo­ dy oskeruše byly dříve významným léčivým prostředkem proti prlljmlim a nelze jednoznač­ ně vyloučit možnost jejího pěstování. Archeobotanické výzkumy především na jižní a jihovýchodní Moravě mohou ještě v budouc­ nu přispět k bližšímu objasnění plivodního roz­ šíření oskeruše v Česku. Nálezy jejích semen ve fluviálních uloženinách na mikulčickém hradišti naznačují, že uvedený druh patří k plivodním v této krajině a má v ní své místo i v současné době.

Emanuel Opravil

Clellitá pískovcová skála se dvěma lIázvy Džbáll a Trpasltk, Foto Jali Vítek

24

ZAJÍMAVOSTI Z PŘÍRODY _ __

_ _ __ _ _ _ _ _ _ _ _ __ __

~'([~rruDDufi®~

sladké cukrovinky, cukrářské výrobky, konzer­ vované ovoce, n ěkteré sýry, rostlinné tuky, rybí výrobky s uměl ým lososově růžovým zabarve­ ním.

Ekologická poradna Přísady

v potravinách II.

Jaroslav Surynek Přísady

v potravinách v dešifrované podobě Na obalech

E-čísla

různých potravinářských výrobků

(O) (O) (O)

E HlO E 101 E 10la E 101 E 104 E 110 E 120 E 122 E 123 E 127 E 128 EJ32

(X) (A) (Rs) (A) (Rs) (A) (0-) (0-) (X) (A) (X) (A) (0-) (Rs) (A)

E 133

(0 -)

zahraniční

i naší provenience jsou zpravidla udávány tyto informace: do kdy má být výrobek zkonzumován, jeho skladba, případně celková kalorická hodnota, obvykle i s udáním kalorické hodnoty jednotlivých živin (bílkovin, polysa­ charidů a tuků). Od roku 1989, kdy Evropská unie vydala směr­ nice pro používání přísad do potravin, jsou tato aditiva taktéž na obalech uváděna. Pro jejich označení je užívano písmeno E s tří- až čtyř­ místným číslem, popř. název a jejich účelová funkce (emulgátor, antioxidant, konzervační lát­ ka apod.). Přidávání aditiv bylo v kruzích kon­ zumentů často tvrdě kritizováno, přesto se počet aditiv zvyšoval, i když byly pochybnosti o ne­ škodnosti některých z nich pro lidské zdraví. U nás je celá oblast bezpečnosti potravin ošetře­ na příslušnými zákony, které "harmonizují" s legislativou Ell Všechna uvedená data týkající se aditiv v pot ra­ vinářských výrobcích pocházejí a byla čerpána z literárních zdrojů publikovaných v polovině roku 1998, tedy z doby sice nedávné, nicméně k některým změnám mohlo dojít. Většinou byly látky testovány na zvířatech, výsledky tedy ne­ mohou být stoprocentně vztaženy na člověka, nehledě k tomu, že s mnohými z nich máme stá­ le málo zkušeností. Časem mohou být u někte­ rých prokázány škodlivé účinky na zdraví, je­ jich vlastnosti mohou být modifikovány např. dlouhou dobou skladování nebo interakcí s jedy v životním prostředí člověka či s některými uží­ vanými medikamenty. Přísady do potravin lze podle charakteru jejich působení v produktu či v technologii výroby za­ řadit do těchto skupin: barviva, konzervační lát­ ky, okyselující prostředky, antioxidační pro­ středky, gelírovací prostředky či směsi, zahušťovadla, emulgátory, látky zesilující či zvý­ razňující chuťové vlastnosti výrobku, sladidla. Aditiva pro potravinářství mají různý původ,

v textu je vyjadřován zkratkami: přír. (přírodní), rost. (rostlinný), živ. (živočišný), uměl. (umě­ lý), synt. (syntetický), gen-tech . (původ v gene­ tických technologiích). Místo slovního komen­ táře a pro jednoduchost následují symboly, které vyjadřují: • (X) látka, jejíž použití je obecně n ebez pečné (s rizikem) • (O) látka, jejíž použití není nebezpečné (bez ri­ zika) • (0-) látka není nebezpečná, ale nemá být po­ užívána často • (A) látka může být alergen a vyvolat alergii • (Rs) látka pro jedince z tzv. "rizikových sku­ pin" nevhodná (např. pro alergiky, astmatiky) • (?) riziko zatím nejasné

E 140 (0-) E 150a (O) E 150b (0-) (7) E 150c (0-) (?)

E 151 E 154

(Rs) (A) (0-)

E 155 (0-) E 160a (O) E 160b (Rs) (7) E 160c

(O)

E 160d (0-)

Kurkumin, žlutá, přír.. rosl. nebo synl. Vil. B2, riboflavin, žlutá, přír., roSI. nebo syn I. Riboflavin-5-fosfát, žlutá, uměl. Tartrazin, žlutá, uměl. Chinolinová žluť, žlutá, uměl. Zlu(-oranž S, žlutěoranžová, uměl. Karmín. červený, přír. Azorubin, červený. uměl. Amaran!. červený, uměl. Erytroslll, červený. uměl. Červeň 2 G, červená, uměl.

Indigotin, modrá. uměl., v kombinaci s nitritem

sodným Brilanl. modř, modrá, uměl.. po vysokých dáv­ kách tvorba usazenin v ledvinách Chlorofyl, zelená, přír., cosI.

Karamel, hnědý, přír., rost.

Sulfit-couleur, hnědá, uměl., roSI., možná gen-

tech. Amoniak-couleur, hnědá, uměl., roSI., možná gen-tech.

Bnlant. čerň, černá, uměl. Hněď FK. hnědá. uměl.. při vysokých dávkách event. usazování v ledvinách a lymfatických cé­ vách Hněď HT, viz E 154

Karotin. beta karotin, oranž., přír.. rost., větši­ nou uměl., gen-tcch.

Bixin, orani., přír .. rost., vodní a olejné extrakty

ze semen, pravděp. gen-tech. Kapsantin, červenooranž, přír., rosl. Zpapriko­ vých lusků , připadně uměl. Lykopin. červený, plír., rost. z rajčat, případně uměl.

E 160e E 160f E 16 1a E 161b E 161g E 162 E 163 E 170 E 171 EJ72 E 173 E 174

E 175 E 180

Beta-Apo-8-Karotinal, oranž.-červ., přír.

Beta-Apo-8-Karotinester. oranž.-červ., přír. Xantofyl (Flavoxantin) oranž. rosl. i uměl.

Lutein. žlutooranž., plír.. vaječný žloutek Canthaxantin. žlutooranž.. uměl.

Betanin, červený. přír. z červené řepy

Antokyan. červenomodrý. pří'-. rost. z mnoha

druhů ovoce azeleniny

Křída (kaJciumkarbonát), bílošedá. přír. , miner.

(O) (0-) Tilandioxid. bílý, uměl., miner.

Oxid železitý a hydroxid železnatý. žlutý, červ. (0-) nebo černý, uměl. . miner.

(Rs) Hliník (aluminium), stříbřitěšedá, miner. Stříbro. stříbrná, pří,-, miner., možnost intoxika­

(X) ce a ukládání ve tkáních (0-) Zlato. zlatá. přír.. miner. (Rs) (A) Rubínový pigment BK. červený. uměl. (0-) (?) (0-) (O) (O) (X) (O) (O)

Konzervačn í prostředky

Prodlužují dobu trvanlivosti potravinářských výrobklj. Je povoleno je používat u poměrně ši­ rokého sortimentu: v pekárenských výrobcích, tucích. omáčkách, v uzenářských výrobcích, včetně ryb, ale i při výrobě potravin ze suše­ ných brambor. E200 E201 E202 E 203 E 210 E211 E 212

(0-) (0-) (0-) (0-)

(X) (A) (X) (A)

Kyselina sorbinová, uměl. i přír. Natriumsorbát. uměl. Kaliumsorbát, uměl. Kalciumsorbát, uměl. Kyselina benzoová. uměl. i přirozeně v potravi­ nách přítomná Natriumbenzoát. uměl. Kaliumbenzoá!. uměl. Kalciumbenzoát, uměl. pHB-Ester a s l ouČ .. uměl. , na jazyku pocit zne­

Em

(X) (A) (X) (A)

Barviva

E 214

(X) (A)

Převážně

E215 E 216 E 217 E218

(X) (A) pHB-Ester-Natrium-slouč ..

citlivěni

jsou používána jen proto, aby vylepši­ la vzhled suroviny a konečného výrobku, a tím je vzbuzován dojem příjemné chuti a vyšší kva­ lity (většinou klamně). Barví se různé, většinou

viz E214 (X) (A) pHB-n-Propylester, VIZ E214 (X) (A) pHB-n-Propylester-Natrium-slouč .. viz E214 (X) (A) pHB-Methylester, viz E214

E 219 E220

(X) (A) pHB-Methylester-Natrium-slouč., viz E214 oxid sifičilý, uměJ. , bolesti hlavy. nevolnost, (Xl

E 235

astmatické záchvaty. snižování obsahu tiaminu (vitamin BI) Sulfid sodný, viz E no (X) (X) Hydrogensul fid sodný. viz E 220 (X) Disulfid sodní'. viz E220 Disulfid draselný. viz E 220 (X) Sulfid draselný. viz E 220 (X) Sulfid vápenatý. viz E220

(X) Hydrogensulfid vápenatý. viz E220

(X) (X) Hydrogensulfid draselný, viz E 220 (X) (A) Difenyl. hifenyl. uměJ., u pckusných zviřat po­ škození ledvin (X) (A) Ortofenylfenol. VIZ E130

(X)m Thiabendazol, uměJ.'

Nisin. uměl .. anl1biotick~ působení (X) Natmyclll. uměl. . antibiotické působení, také lé­

(X)

E239

(X) (A) Hexamethylentetramin. uměl.

EW E249 E250

(X) (X)

E251

(X)

Em

(Rs)

E221 E 222

Em E224

Em E 226 E227 E228 E 230 E231 E 233 E134

ČIVO

(X)

Okyselující

z čpavku a for­

maldehydu, také jako léčivo

Dimethyldikarbonát. uměl.? toxický

Dusitan draselný (kaliumnitrit). uměl. Dusitan sodný (natr1umnitrit), uměl.. v solném láku na nakládáni masa

DUSIčnan sodný (natriumnllrát), uměl .. mění se na dusitan. přičina methemoglobinémíe alimen­ tační u novorozenců Dusičnan draselný (kaliumnitrát). uměl., mění se na nitrit, methemoglobinémie u dětí

prostře d ky

Vyvolávají kyselou chuť potravin a udržují je na pi'tvodní požadované úrovni. Kyselé prostředí zabraňuje do určité míry množení zárodkll. Mo­ hou být přidávány do všech potravin podle kuli­ nářských zvyklostí.

E260 E261 E262 E263 E270 E 280 E281 E282 E283 E284

E 285 E 290 E296 E 297

Kyselina octová. přír .. výrazně kyselá chuť

Octan draselný (kalium acetát), přir.. rosl. i uměl.

(O) Dioctan sodný (natriumdiacctátJ. viz E261

Octan vápenatý (caJciumacetát), viz E 161

(O) Kyselina mléčná. uměl.. gen-tech.

(O) (X) (?) Kyselina propionová. uměl .. gen-tech.?

Sodná sůl kyseliny proplOnové. uměl.

(X) Vápenatá sůl kyselmy propionové. uměJ. (X) (X) Draselná sůl kyseliny propionové. uměJ.

(X) Kyselina bontá. uměJ.. toxická. její sůl borax má omezené pcužití Uen do kaVIáru)

(X) Tetraborát sodný (natriumtetraborát), uměl.. to­ xická Oxid uhličitý. kyselina uhličitá , ..hnací plyn", (O) šumivé nápoje (O) Kyselina jablečná, přír. . gen-tech.

(O) (?) Kyselina fumarová. přír., gen-tech.'.léči\'o (O) (O)

An tioxi d ační

látky

Antioxidancia působí proti oxidaci tuků vzduš­ ným kyslíkem, zkažení potravinářských výrobků se tím oddaluje. Jako aditiva se přidávají do stol­ ních olejů, margarínů, koření, instantních polé­ vek, výrobkú z brambor, křupavých pochoutek, do výrobkú z marcipánu a burských oříški't, sa­ mozřejmě i do masných a uzenářských výrobků. Některé z nich působí také jako stabilizátory, re­ gulátory i jako látky konzervační. E300

Kyselina askorbová - vitamín C, přír., gen-tech.. škodit (0-) Sodná sůl kyseliny askorbové. uměl., gen-tech. nadměrný příjem může škodit (0-) Vápenatá sůl kyseliny askorbové. viz E301 (0-) (') Ascorbylpalmitát. -stearát, umčl., živ .. gen­ tech.? (O) Tokoferol - vitamín E, uměl.. roSI. oleje, nebez­ (0-)

nadměrný příjem může

E 301

E 302 D04 E306

peči předávkování

~

'0~9n'11 DIlufi®~ __________________________________________ EKOLOGICKÁPORADNA

25

E307 E308 E309 E310 E 311 E315 E316 E321 E322 E325 E326 E 327 E330 E331 E332 E333 E335 E336 E338

E340 E341 E350 E351 E352 E354 E357 E363 E380 E385

(O)

Alfa-Tokoferol , viz E306 Gamma -Tokoferol, viz E 306 (O) Delta-Tokoferol, viz E 306 (X)(A) 'Propylgalát, uměl. (Rs)(A) Octylgalát. uměl. (0-) (7) Kyselina Isoaskorbinová, uměl., zabraňuje příjmu příL vitamínu C? (0-) (?) Natrium isoascorbát, viz E 315 (X) (A) Butylhydroxytoluol (BHT), uměl. (O) (?) Lecitin, uměl " roSI., emulgátor, gen-tech. (O) Laktát sodný, umě l. , rosl. (O) Laktát draselný, uměl. (O) Laktát vapenatý, uměl. (0-) (A) Kyselina citronová, přír. , roSI., gen-tech. (0-) Sodná sůl kyseliny citronové, synl. (0-) Darselná sůl kyseliny citronové, synt. (0-) (mono-, di-, trio) Kalciumcitrllt, synl., gen-tech. (0-) Natriumtartrát. synt. (0-) Kaliumtartrát, příL , synt. (O-)(A) Kyselina ortofosforečná, synt., při vysokých dávkách může omezovat příjem vápníku, hořčí­ ku a železa (O-)(A) Kyselina kali um -ortofosforečná ,- viz E338 (O-)(A) Kyselina kalclum-ortofosforečná, viz E 338 (O) Malát sodný, synt. (O) Malát draselný, synt. (O) Malát vapenatý, syn I. (0-) KalclUmtartrát, synt., ztěžuje příjem vápníku (0-) Adipát draselný, uměl., náhražka kuchyňské soli (O) Kyselina jantarová, přír. (0-) Hlinitá sůl kyseliny ci tronové, uměl., vysoké dávky způsobí překyselení tě ln ích tekutin (X) Kalcium-dinatriumethylen-dmmin-tetraacetát, (Kalcium-natrium ETA). umělý antioxidant, možné poruchy metabolismu, velmi škod livé pro

děti mladší 2 let (O)

Zhušťovací

a geIírovací látky

Jso u to látk y vě t inou rostli nnéh o púvodu, které v potravinác h mají vázat vodu. Z látek ži voči š­ ného púvodu je gelíro vacím prostře dkem v ětš i ­ nou želatina. Používají se při vý robě pudin gů, krémů, mlékárenských výrobkú i polévek.

E418

Agar-agar. příL nestravitelná balastní látka, pod­ poruje trávení, zabraňuje příjmu minerálních lá­ tek, ve vysokých dávkách projímadlo (0-) Karagen, viz E 406 (Rs) Traganth, přiL , podporuje trávení. vyšší dávky působí projímavě. na kůži kontaktní alergie (0-) Arabská guma (gum mi arabicum), přír., podpo­ ruje trávení (0-) Xanthan, příL , gen-tech ., podpora trávení, vyšší dávky působí projímavě (0-) Karaya guma, příL, podpora trávení, působí projímavě, může zabraňovat příjmu minerálních látek (0-)(') Gellan. uměl.. organismus nepřijímá, působ i

E420

(0-)

E421

(0-)

E406

E407 E413 E414 E415 E416

E 436 (0-)(A) vi z E 432 E 440a (0-) Pekti n. příL v ovoci , pod poruje trávení, vysoké dávky moho uvyvolat p růje m E442 (0-) (A) Amoniumfosfatid, převážně u měL, vysoké dávky mohou vyvolat poruchy gastrointest. traktu E450 (X) (AJ Difosfát, um ěl., vysoké dávky zabraňují příjem různých I~tek, ztráta kostní tkáně E451 (X) (A) Trifosf t, viz E450 E452 (X) (A) Polyfosfát, viz E 450 E460 (O) Celulóza (prášková), pří r. , plnidlo, balastní látka podporující tráveni. organismus ji nezužitkuje E461 (0-) Methy lcelulóza, uměl. oše třená celulóza, vyso­ ké dávky mohou působit projímavě E463 (0-) Hydroxypropylcelulóza, uměl. pozměněná celu­ lóza, působ í proj ímavě E464 (0-) Hydroxypropyl-methylcelulóza, uměL pozmě­ něná celulóza, působí proj ímavě E465 (O) Ethylmethylcelulóza, pří rodn í zahušťující prostřede k, balastní látka podporující trávení, organismus ji nezužitkuje E466 (0-) Karboxymethylcelulóza, přír. zahušťující látka s projímavým účinkem E472a (O) Ester kyseliny octové, uměl., gen-tecll. E472b (O) Ester kysel iny mléčné, uměl., gen-tech. Ester kyseliny citronové, uměl. , gen-tech. E472c (O) E481 (O) Natriumstearoyl-2-laktylát, uměl. E482 (O) Kalciumstearoyl-2-laktylát, uměl. E491 (0-) Sorbitan-monostearát, u měl., snad i gen-tech.

E492 (0-) Sorbitan-tristeará~ uměl. , snad i gen-tech.

E493 (0-) Sorbitan-monolauerát, uměl. , snad i gen-tech. E494 (0-) Sorbitan-monoo le~ t. uměl. , snad i gen-tech. E495 (0-) Sorbi tan-monopalmitát, u měl., snad i gen-tech. POZll.: E491 až 495 jsou rovněž stabilizátory.

Aditiva za řaze ná pod (zredukovaný vý běr) E500 ESDI

(0-)

(0-)

E503 E 504

(0-) (0-)

E507

(0-)

E510

(Rs)

E512

(X)

E5l3

(0-)

E 514

(0-)

E520

(Rs)

E 521 E522 E523 E524

(Rs) (Rs) (Rs) (0-)

uměl..

gen-tech., vysoké dávky vyvolají

E 530

(O)

průjem

E 422

(0-)

Mannit. uměl., gen-tech., náhražka cukru, nadý­ mání a průjem ve vyšších dávkách Glycerin, uměl., živ., plnidlo

E535

(0-)

E 536

(0-)

Emulgátory

E538

(0-)

Emulgátor je činidlo umožňuj ící vznik emulze ze dvou nebo více vzájemně nemísi telných ka­ palných látek, např. vody a tuku. Může být pou­ žíván v pečivu, křu pavých pochutinách, om áč­ kách, polévkách, dezertech, při výrobě emulgovaných potravinových tukú (margar ínů).

E552

(O)

E574

(0-)

E585

(0-)

E432

Soda (natriumhydrogenkarbonát, natron), uměl. Potaš (kaliumkarbonát), uměL, k ypřicí prášek do perníku Karbonát amonný. umě l. Karbonát hořečn atý, umě l., kypřicí prášek do Kyseli na solná (chlorovod íková), um 1., poško­ zení tkání Salmiak (amoniumchlorid), nepoužívat při ne­ mocech jater Cín, chlorid cíničitý, uměl., antioxidant, kovová příchui

projímavě

chuť

E900

Kyselina sírová, uměl. , okyselujicí prostředek (neobvyklý), nevolnost, bolení hlavy Glauberova sůl -sulfát sodný, projímadlo Sulfát hlinitý, nezatěžovat organismus hliníkem při onemocnění ledvin Sulfát sodnohlmitý, viz E 520 Sulfát hlinitodraselný, viz E520 Sulfát hlinito-amonný, viz E520 Hydroxid sodný, málo obvyklý, jen koncentro­ vaný louh poškozuje tkáně Oxid hořečnatý, použití bez rizika

Natriumferokyanid. přísada do kuchyňské soli proti ,~pékáni " , antiaglomerační účinek Kaliumferokyanid, antiaglomeratní účinek, po­ škození ledvin pokusných zv iřat Kalciumferokyanid, antiaglomerační účinek, po­ škození ledvin pokusných z vířat Kalciumsilikát, přír., neškodný n boť se v těle

(X)

Silikonový olej (dimethylpolysiloxan),

uměl. ,

protipěnivý účinek

E901

(O)

E 904

(O) (0-)

E927

Včelí vosk (bílý a žlutý), přír., neškodný, v těle se nevstřebává Šelak, příL p ryskyřice, v těle se nevstřebává Karbamid, přír. , stabilizátor. povolen jen ve

Žvýkacích gumách

Sladidla Jejich náhražky jsou syntetické látky, obvykle prosté kalori í. E950

E 500 až E 585

pečiva

(0-)

Sorbit,

čísl y

(X) (A) Glutamá t sodný, vsojové om áčce , viz E620 (X) (A) Glutamát draselný, vsojové om áčce, viz E620 (X) (A) Glutamá t vápenatý, vsojové omáčce, viz E620 (X) (A) Gl utamát amonný, v sojové omáčce, vi z E620 (X) (A) Gl uta mát hořečnatý, vsojové omáčce, viz E 620 (0-}(A) Kyselina guanylová, mění se na kyselinu močo­ vou. v malých množstvích neškodná E 627 (O-)(A) Guanylát sodný, viz E 626 E 630 (O) (A) (?) Kyselina inosinová (inosinát), plíL, mění se na kyselinu m očovou, velmi účinný zes il ovač chuti E631 (O) (A) (" ) Inosinát sodný, viz E 630 E 632 (O) (A) (?) Inos inát draselný, viz E630 E 633 (O) (A) (?) Inos inát vápenatý, viz E630 E 634 (O-)(?) Kalcium-5' -ribonukleotid, je získáván z b uněč­ ných jadeL mění se na kyselinu močovou E 635 (0-) (?) Natrium-5 '-ribonukleotid, viz E 634 E 636 (O) Maltol, zesilovač karamelové chuti E 637 (O) Ethyl maltol , uměl., a~omatikum E640 (0-) Glyci n a jeho sodné soli, intenzivně sladká pří­ E621 E622 E 623 E 624 E 625 E 626

Acesulfam K. umělé sladidlo 200krát sladší než cukr, snášenl ivý do 15 mglkg tělesné váhy/den E951 (X) (A) Aspartam, z části gen-tech. E 952 (X) (A) Cyklamát, uměl. E 953 (0-) Isomalt. ge n-Iech.. projímavý účlllek. vysoké dávky mohou způsobit nadýmání či průjmy E954 (0-) Sacharin, 500krát sladší než cukr E957 (0-) Thaumatin, přír., 2500krát sladší než cukr, gen­ tech. E 9 9 (0-) Neohesperidin DC, uměl., zcitrusových plodů E965 (0-) Maltit (Ma1tsirup), uměl. , vyšší dávky mohou způsobit nadýmáni či průjmy E966 (0-) Lactit, živ. z laktózy E967 (X) Xylit, může způsobit nadýmání a průjmy E 1105 (Rs) (A) Lysozym, konzerva ni látka pro sýry, pro aler­ giky na výrobky zdrůbeže pov žlivý E 1200 (0-) Polydextrosa. uměl. plnídlo, snášenlivý jen v malých dávkách, může působit projímavě (0-)

Seznam aditi v ne ní sice vyčerpávající, mnohá se v n čm nenacházejí, pro běžnou orientaci je však p ostač ující. S rozvojem potravinářského prlim ysl u a s rozšiřován í m sortimentu výrobků se n epoc h ybně objeví další aditiva. Upo zorně ní : Uvedená data jsou BEZ ZÁRUKY.

•

nevstřebává, an tiaglomerační účinek

kyselma glukonová, gen-tech. z genově změně­ né kukuřice Ferum-2-laktát, uměl., stabilizátor barev, možný jako léčivo

Látky zesilující či nosti výrobkíl

zvýrazňující c h u ťové

vlast­

E433 E434 E435

(0-) (A) Polysorbát 20 (polyoxyethylen-sorbitan-mono­ lakt~t). uměl., mění trávení mnohých látek (O-)(A) viz E432 (O-)(A) vizE432 (O-)(A) viz E432

26

EKOLOGICKÁPORADNA _______________________________________ ~~~~OO~~

E620

(X) (A) Kyseli na glutaminová (glutamát). gen-tech. , pro děti nevhodný

přír. ,

možná

Kresba Rostislava Pospíšila

Diskuse

Tisková konference k Programu ochrany zvířat Dne 18. dubna 2000 pořá da la Státn í veterinární správa ČR (SVS ČR) tiskovou konferenci k zá­ konu Č. 246/1992 Sb., na ochranu zvíř at proti týrání (v další m tex tu zkratka OZT) . Zákon ukládá obča n ům chrán it zv ířata před týráním a zakazuje všechny formy propagace týrán í zví­ řat. Z informací prezentovaných na tiskové kon­ ferenci uvádíme na tomto místě některé body a fakta, které by měly zajímat širší veřejnos t, k čemuž j i opravň uje zákon o přístupu k infor­ macím. Zákon OZT ukládá orgánům ochrany zvířat, tj. Ministerstvu zemědělství a příslušným orgán ům, konkrétně SVS ČR, AV ČR a přede­ vším Ústřední komisi na ochranu zvířat (ÚKOZ) realizovat činnost z příslušného záko­ na vyplývající. Dozor nad dodržováním těch to aktivit přísluší orgánům SVS ČR. Komplex těchto aktivit tvoří Program ochrany zvířat SVS ČR, což v praxi znamená provádění dozorových a preventivních akcí k ochraně zvířat městský­ mi a okresními veterinárními správami (OVS). Účastníci tiskové konference byli informováni o aktuální situaci Programu ochrany zvířat v rO­ cc 1999. S plným zněním se mohou zájcmci se­ známit na internetu (www.mze.czlczlukoz. svs.aquasoft.cz). Na tomto místě uvádíme v čís­ lech pouze ta fakta, která poskytují čtenáři před­ stavu o rozsahu činnosti citací příslušné stati: "Od zahájení v roce 1993 bylo provedeno cel­ kem 57 211 dozorových akcí. V roce 1999 kon­ trolovalo 316 inspektorů OVS při 13 482 dozo­ rových akcích 29 884 644 zvířat." Jednalo se tedy o téměř 30 miliónll zvířat! Kontroly byly prováděny jak v chovech hospodářských zvířat, tak i v zájmových chovech, při obchodování se zvířaty, při jcjich přepravě a samozřejmě i pří­ mo na jatkách . Nedostatky v chovech hospodář­ ských zvířat byly zjištěny u 171 případů, kdy bylo postiženo téměř 300 tisíc zvířat, podnět ke správnímu řízení byl podán 97x. V zájmových chovech bylo zjištěno postižení téměř tří tisíc zvířat a správní řízení bylo zahájeno v 165 pří­ padech. K pokusným účelluTI bylo v ČR použito v roce 1999 celkem 206 558 zvířat Ue to vý­ značný pokles proti roku 1994, kdy celkový po­ čet čítal 559 568 zvířat), z nich nejvíce bylo použito laboratorních myší, králíků a laborator­ ních potkanů (chybně bývá používán výraz kry­ sa). Podle údajů poskytnutých Ministerstvem spravedlnosti ČR bylo v roce 1999 podle 203 trestního zákona stíháno 53 osoby, obžalováno 48 osob a odsouzeno 3 I osob. Potud naše stručné sdělení z tiskové konference SVS k Programu ochrany zvířat - situaci v roce 1999. K tčmto informacím patří názorné tabul­ ky, resp. grafy: výsledky kontrol podle skupin zvířat a podle druhu činnosti se zvířaty (leden až březen 2000), počly a druhy zvířat použitých v pokusech (1994 až 1999), počet zvířat v po­ kusech (laboratorní myši, potkani, morčata, krá­ líci, psi a kočky) v období 1994-1999, výsledky kontrol v roce 1999, soudní projednání § 203 ­ týrání zvířat (v období 1992 až 1999). Fakta uvedená na tiskové konfercnci Státní ve­

*

~'U~ffiJDlluJl®~

terinární správou jsou fakta úřední. Rád bych se podle kréda reda kto rů nejs taršího britského de­ níku Guard ian - "f akta jsou svatá , ko m en tář j e volný" pokusil v yjádř i t s vůj názor. Uvád ě n á fakta j sou n epoc h y bn ě pravdivá, věrohodn á, kri ticky s prá vně hodnocená a co zvl ášť oce ňuji, jsou v souladu s etikou. Bez výhrad souhlasím s návrhem souboru opatření SVS ČR, která j sou ko nkrétně formulo vána pokud jde o další č in ­ nosti a záměry i perspektivy v nejbližš í budouc­ nosti. Je to výzva ke spolupráci a zvýšení akti ­ vity zájmových sdružení, k pod ílení se na osvěto v é či n nos ti , a to nejen na och ra n ě a život­ ní p ohod ě zvířa t , ale na oc h raně životního pro­ stře d í vů bec, a to na úrovni mezinárodní spolu­ práce. SVS ČR v souladu se zákonem OZT a nový m veterinárn ím zákonem (166/1 999 Sb.) a prová­ děcí m i předpisy hod lá zpracovat a vydat nový metodic ký návrh nazvaný Program ochrany po­ hody zv í řat. Př i této příl ežitosti by nemě l být opomenut zákaz pokusů na z v ířa tech pro po tře­ by kosmetického průmyslu. Ve Švýcarsku se od roku 1997 žádné poku sy, respektive tes ty na zvířatec h v kosmetickém průmyslu (včetně vý­ robků pro domácnost) neprov ádějí. Od ledna 1999 platí tento zákaz rovněž ve Velké Británii a v průběhu roku 2000 by měl být ve spolupráci s N ěmeckem, Nizozemí m a Skandinávií prosa­ zován i do dalších zemí EU . So u časně se záka­ zem musí být učiněna zákonná o p atření, aby ty­ to pokusy nebyly přemí stěny do zemí, kde zákony na ochranu zv ířat jsou slabé. J a r osla v Surynek

Nad hrantem Zde1lěk

Volf

Stáhni hrablem kNže Pane stání svému hovádku A podestel mll sh[il~v Vždyť nad hrante/ll jen o tvé pastvě prežvykllje

A jak dělo/UL

ti vyddvá SVOll dlt.fi ­ aby se /lili nepreběhla v smrti

Skrze krávu Zde1lěk

Volf

Buď věrn.ý mému krčkll Bože kter.Í' se až k tobě Njí

I vazu jenž ve volném IIstájení . prahlle po l'etěZII Nevejdu do tvého chléva dokud se nerozddm jak krdva

"

t?

"& tf

o

"''<-.

Kresba Jalla Stekltka

Jizvy země neboli jak " rekultivovat" lomové

stěny

Mám rád různé bizarní úlvary v přírodě, vymy­ kající se jaksi nepatřičně z krajinné továrny na suroviny pro zpracovatelský průmys l. K nim patří předevš ím různé stěny a dna lomů, štěrko­ višť, pískoven atp. Jejich krása je zřejmě jednak ve zvlášt ní nepravidelnosti tvarů, jejich neoče­ kávanosti v běžné kraji n ě, u velkých lomů ještě i v jejich mohutnosti. Dále v barvách, například v pískovcích v Rudce zcela pod ivuhod ných. Možná i v "tajemnosti", což v nich stále vidí ne­ bo hledá můj přítel, sochař Jan Šimek. Možnáje to dáno odkrytým pohledem do daleké historie, dalo by se snad říct vertikálou času, kde dole bý­ vají vrslvy milióny let staré, směrem nahoru pak stáJe mladší. Člověk, který má jen trochu pově­ domí o geologii a paleontologii, spíš než nad ta­ jemstvím si nad každým metrem, každou vrst­ vou, může představovat nejen přesuny hornin, mořská dna a výbuchy sopek, ale hlavně život v tomto období - milování nebo rvačky trilobitů v moři při pobřeží, smrl nějaké latimerie v zu­ bech ozubeného vodního ichtyosaura, plachtění archeopteryxe z jedné stromové kapradiny na druhou. Nejen z hlediska tajemné minulosti, ale i souča,s­ nosti a budoucnosti jsou tyto odkryté stěny a dna lomů, pískoven ap. zajímavé - především sukce­ sí, vlastně kolonizací těchto uměle vytvořených pouští novým životem . Na skalách nejdříve me­ chy, v kouscích nahromaděného humusu tu a tam nějaký květ, pak nálet bříz a postupné za­ růstání vším dalším a navazujícími živočichy. Nebo na dnech pískoven louže a tůňky s žabím potěrem, kolem první vrbové kříky, z písku ob­ čas vyrazí první květ. Tento návrat života je ovšem méně nápadný a možná zajímavý jen pro specialisty - neústupnost života je ale vždycky fascinující. Co však s těmito útvary v přírodě? Část ochrán­ Cll přírody je proli jakýmkoliv zúsahům. Samo­ zřejmě jsem striktně proti, aby se libovolně ote­ víraly lomy podnikatelským záměrúm, což dnes znamená především maximální vytěžení a po­ kud možno vyvezení za devizy. Vycházím spíš z toho, že by se měly tyto zásahy omezit pouze na lokality pro veřejný zájem nezbytné, ale po­ kud již k tomu dojde. nemusela by se pak všech­ na postižená místa nákladně "rekultivovat". Tento pojem totiž u našich projektantů a správ­ ních orgánú neznamená zpravidla nic jiného než zavezení dolů odpadem, nahoře pak potažení vrstvou nějaké skrývky a vyrovnúní s okolním terénem. Likviduje se tak nejen romantika kraji­ ny (včetně mist pro klukovské hry , cvičné stěny horolezcll atd.), ale i její biodiverzita čili mož­ nosti různorodého života. Karel Hudec

DISKUSE

27

Poznámka k "Příkladu jednoho domu a ztepilého smrku" Profesor ochrany lesů a můj dlouholetý přítel Radek Mrkva přenesl do výše zmíněného člán­ ku (Veronica 3/2000) několik diskusních po­ známek, které jsem měl k jeho příspěvku v Mladé frontě Dnes. Není asi šťastné přenášet diskusi z jednoho periodika do druhého, neboť by se měl původní článek i diskusní příspěvek celý otisknout. Takto bych chtěl jen souhrnně vyjádřit svůj postoj k zeleni ve městě: nejsem ani pro prales místo mčsta, ani pro zachování suchých stromú nad dětskými hřišti. Jsem pro maximum zeleně s odbornou péčí a trvalou údržbou, jsem proti přístupu zanedbávání péče a vyvolávání nutnosti nákladných projektú a ge­ nerálních rekonstrukcí. V tom všem se snad s Radkem shodneme. V čem jsme se možná neshodli, je poslední od­ stavec jeho článku, o roli veřejnosti v zájmu o městskou zeleň. Pominu zdúvodnění o antro­ pomorfizmu, z něhož tento zájem má vyvěrat: i když mám úctu k jakékoliv formě života, pro mne je zeleň ve městě zájmem člověka, nikoliv zájmem stromú, keřú nebo trávníkú samotných - těm je patrně zcela jedno, kde rostou. Nemo­ hu však souhlasit s tvrzením, že "nemůže být městská zeleň především záležitostí občanú, jak hřímá docent Hudce". Existuje-li "veřejná ze­ leň" a Správa veřejné zeleně a přijmeme- li rov­ nítko veřejnost = občané, pak snad je veřejná zeleň záležitostí občanú. Jako ve všech oblas­ tech veřejného života, i pro veřejnou zeleň jsou veřejností pověření a placení odborní správcové a je prá vem veřejnosti (nebo její části, která má o tuto záležitost zájem) pronášet svoje názory na její správu. Je samozřejmé, že v názorech ve­ řejnosti se objeví také stanoviska motivovaná "závistí, nepřejícností a záští". Na druhé straně se mezi "odbornými" řešen í mi objeví stanovis­ ka motivovaná především snahou o co nejjed­ nodušší a (někdy i oprávněně) nejlevnější řeše­ ní, rovněž ale stanoviska daná individuálním pojetím řešení a případně založená na osobních a finančních vztazích . Nevím, co je častější. A pokud bychom se až potud s Radkem shodli, byl bych spíše pro solidní sociologickou analý­ zu než pro hřímání (pokud takto moje tvrzení vyznělo, tak se tiše omlouvám). A považuji za patrně ideální a podle některých příkladú i mož­ né, když odborníci navrhují a uskutečňují sym­ biózu města a zeleně tak, aby občané nemuseli proti výsledkúm protestoval. Vždyť zřejmě nic nebrání architektům navrhnout řešení domu, při nčmž zůstane zachován význačný místní smrk, nic také nebrání dendrologům navrhnout při změně podmínek místa a případném odumře n í smrku vhodný druh stromu, který by pokračo­ val v tradici místního symbolu.

Karel Hudec

Technokrati versus ekologové? Tvorba životního prostředí je v současnosti jed­ ním ze základních úkolll, které je nutno řešit na všech úrovních. Na dnešních rozhodnutích závi­ sí kvalita a často i možnost dalšího života. Pro­ blém stromú, keřú a zelených ploch trávníkú ve městě je velmi aktuální, představuje stále více se projevující potřebu lidí přehodnotit vztah k přírodě. Je za tím zřejmě ukryt pocit ohrožení přežití postupujícím náporem stresujících fakto­ rú špatně fungujícího města. Není to jenom ci­ tový vztah ke stromu či rostlině jako k živé by­ tosti, ale i uvčdomění si, že tato zeleň je

28

83

EIJ

rJJ

$

Kresba Ja/la Steklzka

v podstatě jedinou ochranou s nezastupitelným regenerativním vlivem psychickým i fyzickým. Je nutno si její funkci v jednotlivých místech uvědomit, zviditelnit a ochránit před expanzí znehodnocujících aktivit. Při zásazích do zeleně by se mělo velmi pečlivě zvážit, zdali se nena­ jde jiné řešení, které zeleň zachová. Vyplývá z toho požadavek na účasl ekologú, všech zainteresova ných odborníkú, aktivistú i lidí, kteří v místě "řeše n í" žijí, a to hned v zá­ rodku, kdy vzniká ideový záměr zásahu do stá­ vajícího prostředí. Pra xe při p om í nková n í již na­ vrženého projektu vede k roztrpčenos t i a všem komplikacím, které druhotně vznikají. Případ plánované výstavby na Ramešově ulici v Královč Poli (viz Veroniea 3/2000) je kon­ krétní ukázkou toho, jak se ovlivňuje životní prostředí. Širší území, kterého se navrhovaná výstavba dotýká, tvoří vyvážený a harmonický systém, který je rekreační zónou pro široké oko­ lí. Uprostřed je park s dětskými hřišti, který je v seznamu nejvýznamnější brněnské zeleně. Ze dvou stran je ohraničen ulicemi Ramešovou a Hlaváčkovou, ze západní strany je území od ulice Srbské odděleno příkrým svahem, na je­ hož úpatí je lesík s udržovaným výběhem pro psy, na který navazují zahrádky, kde roste nej­ krásnější brněnský smrk. Svah nad smrkem je porostlý buj nou náletovou zelení. Vegetace je velmi rúznorodá, navíc se v místě zdržuje množství ptáků, kteří hnízdi v koruně smrku. Snad proto je pocit přírodního prostředí a klidu pro každého návštěvníka tak intenzivní. Smrk je tedy součástí okolní zeleně a zároveň dominan­ tou, která púsobí na okolí. Jedná se o mimořád­ ný exemplář svého druhu. O jeho n áhradě no­ vou výsadbou nelze vůbec uvažovat. Je v podstatě "zázrak", že takový to strom v Brně vyrostl. Dnes je smrk památný m stromem chrá­ něným zákonem a odpovědnost za zásahy do je­ ho okolí je velká. Smutné je, že nen í akceptová­ na a chráněna hodnota lokality jako celku ­ zdejší prostředí vznikalo třicet let. Připojení upravené lokality zahrádek k přilehlé zelené zó­ ně by umož nilo rozšíření parkové plochy a za­ chovala by se vyváženost hmoty domú a okolní biomasy . Takový je návrh doc. RNDr. Z. Šedy z katedry ži votního prostředí Přírodovědecké fakulty MU v Brně, který lokalitu posuzoval.

DISKUSE _

__ _ _ _ _ __

_ __ _ _ _ _ __

A právě realizaci tohoto návrhu žádají nejen místní občané, ale i návštěvníci v petici, kterou podepsalo tři sta dva (!) z nich. Bohužel parcela zahrádek je v územním plánu určena jako plocha bydlení. Je v majetku města a nájmu MČ Královo Pole. A právě zde se MČ jako investor rozhodla stavět. Skutečná realita prostředí si žádá změnu územního plánu. Když v letošním roce ÚHA na podnět ČSOP navrhl změ n u na plochu městské zeleně a zastupitel­ stvo města mělo projednání změny odsouhlasit, intervenoval starosta MČ Královo Pole v tom smyslu, že na parcele chtějí stavět bytový dúm a zaručil, že smrk jako všemi uznávaná hodnota bude zachován. O jedinečné možnosti parkové úpravy, o negat ivním dopadu výstavby na okolí a odporu občanů se nemluvilo . Při výběru lokality ke stavbě byly vytipovány tři parcely, všechny v majetku města. Nejméně problémové se zřejmě jevilo umístění stavby na Ramešovu, kde je "jenom" zeleň, o jejíž kvalitě a souvislostech s okolím nikdo při rozhodování neuvažoval. Podle map zdánlivě dostatečně velká parcela má ve skutečnosti množství limitujících faktorů. Je pravděpodobné, že při návrhu menšího domu by nedošlo k následným komplikacím. První studie vycházela z požadavku investora na sta­ vební program s počtem dvaceti by tú, jenž byl na dané území příliš vysoký a dúvody pro upuš­ tění od této studie byly patrně závažné. Druhé řešení je bohužel zadáno opět s púvodním pro­ gramem vysokého poétu by tú. Projekt má řadu záporú jak z hlediska vlastního navrhovaného domu, tak vzhledem k okolí i stromu. Životní prostředí znehodnocuje i návrh komunikace s parkovacími místy. kde je zabetonovaná plo­ cha na místě trávníku v ploše městské zeleně. O problémech s projektem svědčí i to, že řízení o umístě n í stavby je pro množství připomínek stavebním úřadem již témčř čtyři měsíce přeru­ šeno. Nikdo nemá za zlé architektům, že vznikl tento návrh - snaha vyhovět investorovi je pochopi­ telná. Zásadní je postoj vedení radnice MČ k celému problému. Nejedná se o stavbu sou­ kromou , využívá se tu státní dotace aje zde nut­ ný úvěr. Je nevyhnutelné stavět dúm právě zde, když výsledný efekt je problematický, znehod­ nocení okolí a rizika tak velká? Co všechno je obsaženo v motivaci k této stavbě? PlIvodně byl dllm určen pro seniory obývající velké byty, které by přepustili MČ Královo Polc. Dnes není jasné, pro koho se dúm má stavět, cena by tú vy­ chází jako nadprilmčrná. Rozpor není mezi stro­ mem a domem , ale mezi stavebním programem a územím, které svou kapacitou a hodnotami to­ muto záměru neodpovídají. Při trvání na této re­ alizaci pak trpí příroda i zde žijící lidé. Celá kauza májiž roční historii a nachází se stá­ le ve fázi plání!. Bylo by jistě přínosné, kdyby volené orgány MČ Královo Pole prověřily svá rozhodnutí týkající se výstavby tak, jak to žáda­ j í občané. Stavět zde proto, že parcela je v pIá­ nech vedena jako stavební, bez ohledu na reali­ tu, je nezodpovědné. Já osobně jsem účastna celého procesu jako soused stavební parcely i jako člen ČSOP. Je potěšitelné, kolik dobrých lidí ve státních orgá­ nech i mimo ně se přímo či jenom zprostředko­ vaně podílí na vyřešení tohoto problému. Jako nadějné shledávám také to, že smrk je uznáván a chráněn. Věřme, že strom jako symbol života, spolu s lidmi, přečká eventuální zásahy a budou zachovány všechny cenné hodnoty zmíněné lo­ kality .

Libuše Mičolová

_ _ _ __

_ \)'([~n"GDnufi®2!l

vystupují. Jistě - jedná se o chybný (zajímalo by mě také, co by členové lUCN provedli nehezkého překladateli, kdyby se dověděli, že patří do " Mezinárodní unie pro konzervaci přírody", viz s. 70). Doufám. že se překladatel nedomnívá, že podstatou "conserva­ tion efforts" čili "ochranářského snažení" je konzervace, tj. zachování stávajícího stavu. Snahou každého ochránce přírody je změna stá­ vajícího stavu - stěží si lze představit horší a ví­ ce zavádějící český ekvivalent třeba pro "conse­ rvation biology" než "konzervační biologie". Navíc takový výraz musí každému, kdo má jen minimální cit pro český jazyk, utrhnout uši. Na straně 69 se píše o třech poddruzích lvíčků (r. Le{J/ltopithecus). Nejedná se samozřejmě o poddruhy, jak je patrné již z uvádění druho­ vých jmen (kupodivu správných - a to není v českých překladech nic obvyklého!). Navíc druhy jsou ne tři, ale čtyři - v roce 1990 byl ob­ jeven a popsán další lvíček (Le(l/ltopitheclls ca­ issara), který zatím v zajetí chován není. Laický překladatel, tedy překladatel, mnohdy ani nepozná, že narazil (doslova) na odborný termín. Často se tentýž výraz používá v běžné mluvč a zároveň v odborné hantýrce - tam ovšem znamená téměř vždy něco jiného (viz překládání "fami ly" jako rodina místo čeleď, což je taxonomická jednotka). Také mi není jas­ né, proč se s takovou zavilostí pořád uvádí ho­ lilO sapiens místo HOlilO sapiens (s. 125). Z pře­ kladu vyplývá. že ani autor se nevyhnu I některým nepřesnostem. Např. v popisku u ob­ rázku krokodýlů na nigerijském trhu se uvádí, že "velké kusy už tady nenajdete" . To je pocho­ pitelné: zobrazený krokodýl čelnatý (Osteolae­ linu tetraspis) dorůstá maximálně 1,5 metru. Již z anglického jména African dwarf crocodile (africký trpasličí krokodýl) je patrné, že nejde o žádného giganta. Další omyly na stranách 71 a 89 jsou dokonce zvýrazněny kurzívou. "Polni výzkumníci" po­ chopitelně nejsou pánové trávící své životy du­ máním nad rozoranými brázdami v nekoneč­ ných lánech. Jsou to vědci, kteří nesedí v laboratoři, ale chodí do "fíldu" , tj. do terénu (v angličtině se terén řekne - hádejte jak?). Dá­ le se uvád í, že "pro většinu laiků znamenají konzervátorské aktivity v Africe prakticky jen velkou hru - tedy záchranu slonů, nosorožců". Ve hře na překládání tady překladatel evidentně dostal mat - angl ický výraz "game" v tomto kontextu samozřejmě neznamená hru, ale "lov­ nou zvěř".

dy"

Recenze

Durrellovští ochran áři a překladatelské boty Málokterému zahraničnímu spisovateli se při­ hodilo, že všechny jeho knihy byly přeloženy do češtiny. Přes rozsáhlost své tvorby se do společnosti takových psavců může zařadit i Ge­ rald Durrell (pokud nepočítáme některé jeho méně známé knížky pro děti). Byl přeložen i je­ den ze dvou existujících živo topisů této ochra­ nářské legendy (Veronica 4/1999, s. 29). Další knihou, která se úzce týká durrellovských témat jsou Přístavy Dllrr ellovy Archy (BB Art. 1999). S autorem Edwardem Whitleym se český č tenář mohl setkat už v Durrellově poví­ dání o Madagaskaru nazvaném Aye-aye a já (čtenář si tedy může srovnat, jak tu stejnou kon­ frontaci se zdevastovaným rájem přírodovědců viděl Durrell, jako ochranářský nadšenec, a Whitley, jako člověk zvenčí). Whitley nabízí pohled do zákulisí práce jerseyské ochranářské nadace, která byla loni na počest svého zesnulé­ ho zakladatele přejmenována na Durrell Wildli­ fe Conservation Trust (informace o ní najde zá­ jemce v Ochraně přírody 9/1999, s. 266- 268). Autor provedl jakousi " inspekci po učednících Geralda Durrella". Vydal se za lidmi, k teří pro­ šli Mezinárodním školicím střed i skem (The In­ ternational Training Centre), které Durrell zalo­ žil u své zoo na ostrově Jersey v roce 1978. Whitley během své cesty navštívil Střední a J iž­ ní Ameriku, západní Afriku i Asii. Setkal se s řadou nadšenců obětujících vše pro myš lenku ochrany přírody, ale i s li dmi, kteří přírodn í mu prostřed n í neúmyslně a v podstatě z životn í nut­ nosti škodí - řeč je pochopitel n ě o domorod­ cích. Korupce, byrokracie, neochota, prostá lid­ ská hloupost - to jsou další deprimující faktory, se kterými se autor na své anabázi setkává. Ani tyto mnohdy velmi tristní zážitky však nebrá ní tomu, aby psal svižně a s humorem. Prostě tak, že knížku je radost číst. Mezi nejzajímavější setkání patří návštěva dnes už legendárního Carla Jonese, člověka, který dokázal nemožné. Zachránil totiž mauricijskou poštolku skvrnitou, která v sedmdesátých letech téměř vyhynula (přežívali čtyři jedinci). O set­ kání s C. Jonesem píší i Douglas Adams a Mark Carwardine ve výborné knížce Ještě je můžeme vidět (Veronica 5/1999, s. 30). Kniha Přístavy Durrellovy Archy je veli ce pěk ­ ně přeložena, na druhé straně bohužel také il us­ truje některé chyby, které jsou mezi překladate l i oblíbené (Vesmír 8/1999. s. 464-467). Hned na straně 27 se čtenář dovídá o "konzervátorských aktivitách". To je poněkud podivné - proč se do knihy o ochraně přírody vloudila problem atika konzervárenství? Samozřejmě nelze popřít, že populační dynamika mnoha druhů ryb je dnes v podstatě omezena na přechod z prostředí vod­ ního do p rostředí nálevu v konzervě, ale to je právě proces, proti kterému "konzervátoři příro­

aktivně

překlad

Názvy živočichů jsou tradiční patálie, se který­ mi se překladatelé většinou nevypořádají se ctí. P. Guthovi se to kupodivu podařilo. až na pár drobností jako třeba "balijské špačky" ("Bali starling" je známý endemit tohoto ostrova ­ majna Rothschildova). Překladatel má také znát ostatní práce překl ádaného autora, především ty, které již byly do češtiny přeloženy. Rozhod­ ně by se tedy nemělo stávat, že se čtenář setká s názvem "Bafutské postřehy" (s. 155) pro Dur­ rellovu knihu Bafutští chrti. Překladatelské omyly však mohou i pobavit. Překladatel se mýlí, když píše, že "nosorožci jsou součástí potravinového řetězce" (s. 217) ­ vždyť do etikety každého slušného pytláka patří pravidlo "nosorožce zabít. maso nechat ležet, roh odnést". (Správně mělo být "potravní řetč­ zec".) Těchto pár nepřesností a omylů ale nijak nesni­ žuje velmi příznivý dojem z celé knížky. Rád bych ji doporučil nejen fanouškům Geralda Durrella, ale i všem ostatním zájemcům o ochranu, totiž konzervaci, přírody. Tomáš Grim

Rolník a krajina Rehabilitací rolnického stavu se doposud bohu­ žel příliš nezabývaly ani přírodní a společenské vědy. Prvou závažnou prací, která se pokouší tuto mezeru ser i ózně vyplnit, je tak až publika­ ce Miloslava La p ky a Miroslava GottIieb a R olník a krajina s podtitulem K a pitoly ze ži­ vota soukr omých r ol níků (Sociologické nakla­ datelství, Praha 2000, 166 s.). v níž autoři publi­ kují výsledky svého výzkumu soukromých rolníků , uskutečněného v letech 1991-1993 a 1994-1995. Jakkoli přitom sami autoři v úvo­ du poznamenávají, že se jejich výzkum týkal pouze ekologickýéh stránek vědomí soukromé­ ho rolníka a významu rolníka pro ekologii kraji­ ny, výsledkem jejich snažení je publikace podá­ vající pozoruhodně ucelený pohled na současný fyzický i duchovní život soukromého rolníka, na jeho zakotvení v tradici i perspektivy bu­ doucího vývoje. Údaje, jež autoři získali, a závěry, k nimž do­ spívají, sice nejsou pro ty, kdo s rolnickým sta­ vem přicházejí do styku, většinou překvapivé, význam práce obou autorů však spočívá v tom, že je prakticky ověřili na relativně velkém soci­ o logickém vzorku (35 rolnických rodin v pilot-

Mezillárod/lí školicí středisko, které v roce 1978 /la ostrově Jersey založil Gerald Durrell. Foto Tomáš Grim

V[~fi<\l DllufkB~

RECENZE

29

ní m proj ektu a 194 ro lni ckých rodin z oblasti jižních a jihozápad ních Čec h a jižní Moravy v dalším výzkumu) a s ou hrnn ě publikovali vel i­ ce poutavou a č ti vo u formou. Svoji práci rozč l e n i li autoř i do devíti kapitol, z nichž první, nazvaná Souvislosti a pozadí, při ­ bl ižuje mj. metody, jichž použív ali (pozoruhod ­ né je zej ména ma ximální využití osob ního kon­ taktu, rozhovoru), a poslední , devátou je Sl ovníček pojmú. Ve druhém oddíle, nazvaném První se Ikáll í a základní údaje () na fem. souboru, pak a u toř i předs t a vuj í objekt svého výzku mného záj mu . Zaj ímavé je, že b y ť by l je­ j ich výběr náhodný , t v o ř i li plno u č tv rt i nu res­ pondentiI ro lníc i, k t eří s ou krom ě h os p o d a řili po celou dobu kolektiv izace. Pozoruhodná je také délka rodové tradice hos p odaře ní zkoumaných soukromých zem ědě l c ů , která byla u 43 % res­ pon dentll větší než 200 let. Pověd o mí rodové tradice při tom by lo u zkoumaných hos p odář ll si lné i přes to, že ve větš in ě p ří padú generace jej ich oteú nehos po d ař ila. Byla 10 slra.fná a m it ující válka - těm i to slovy o zn ači l jeden z rolníkú kolekti vi zaci a ta také pos loužila autorúm jako název kapitoly, v níž př i b li žuj í zk ušenosti rol nictva s dobou jejich největš íh o pro nás ledování v celé histori i. Správ­ ně přit om poz name ná vaj í, že zbytky bývalého středního ro lni ckého stavu t v oř i l y po celou do­ bu socia listické ho experimentu u nás' "posledn í sociální reli kt nesoc ialistické ekon omiky a au ­ tentické demokrac ie" . Z vyprávění o nás il né ko­ lektivizaci pa k Lapka a Gottlieb generuj í dva hlavn í momenty , kleré roln ictvu pomohly přežít tuto pro ně z ni čující dobu: na jedné s t ran ě to bylo přesvědče n í, že rolník, žijící po tisíci letí v těs n ém svazku s pří rodou, vstřeba l do sebe i něco z její nezn i č itel nosti, věč n os ti a síly, na druhé pak hlu boká víra (u více než 90 % res­ pondentiI). Př i d iskusi s roln íky nad leteckými snímky kraj in y z doby před kolektivi zací a po intenzifikaci země d ěl stv í pak autoři zj istili, že většina sedlákú netrvala staro mil sky na návratu k původnímu stavu roz tří š tě n é púd ní držby, nýbrž volila velikost pozem ků a strukturu kraji­ ny "něco mezi" ní a současným stavem. Vztahu ro ln íka k púdě a krajině je věnována fV. kapitola nazvaná HospodaFení a krajina. Jak vyp lývá z výsledkú výzkumu, v ětšina rolníkú považovala gigantické scelené lány za něco , co porušovalo samy základy. z nich ž vyrústá česká a moravská krajina, 70 % z nich pak shodně po­ tvrdilo, že nejhorším výsledkem práce JZD a státních statkll byla ztráta vztahu k půdě a k hospodaření. Pouhá 4 % dotázaných hospo­ dářů přitom považovala za bezpod m íneč n ě nut­ né chemické postřiky a hnojiva. Při hodnocení krajiny pak rolníci z estetického hlediska nejví­ ce oceňovali ryb n íčky, menší pole a polní cesty, následovaly keře, aleje a kapličky . Sedláci si podle autorú jsou vědomi významu své práce pro krajinu, cítí se za ni zodpovědni, n i cméně nejsou snílky, kteří budou pečovat o krajin u bez ohledu na zisk - jádrem rolnického úsilí je a bu­ de "rodinné hospodaření na půdě, na zděděném gruntě" .

V kapitole nazvané Rolník v místní kO/Iltl/lilě au­ toři poznamenávají, že rolníci v ČR prožívali v první polovinč 90. let nelehkou situaci - byli vrženi do liberální ekonomiky bez dllsledného morálního vyrovnání se s m inulostí - a neopo­ mněli zdúraznit, že jejich malý počet (a vúbec zmenšující se počet obyvatel zaměstnaných v zemědčlství) také výrazně snižuje dú ležitost pohledu na rolnictvo jakožto potenciální voliče , čímž klesá v očích představitelů technokratické kultury význam venkova z celostátního hlediska. I proto rolníci spoléhají více na sebe než na pod­ poru státu. Autoři také zjišťují, že pro nedostatek času nemají novodobí sedláci většinou kdy vě­ novat se místní samosprávě (což kdysi bývala jejich doména), sami však vidí a cítí, že to, jak

30

hos p od aří ,

múže být příkladem pro ostatní, a síle vlastního p řík ladu také dávají vel ký význam . Duch ovní s vět sou časného rolníka se autoři po­ koušej í od halit v šesté kapitole nazv ané Rolník je p,<ežilkem v nové do b ě? Podle jejich interpre­ tace uk ázal výzkum u rolníkli "velkou prováza­ nos t v ědo mí ekonomi ckého , ekologického, mo ­ rálního, estetického a transcendentálního" i to , že svou práci berou jako posl ání. S těžej ní vý­ znam pro myšlen í a vědo mí rolníka má podle Lapky a Gottlieba i dnes "dvojí zakotvení roln í­ ka - v minul osti, v rodové pamě ti , a v transcen­ denci, v Bohu", z čeh o ž vyplý vá i jakás i s íť rol­ ní kových z pětn ých vazeb - veškerá svá rozhodnu tí po m ěřuj e rodovou minulostí i bu­ doucností , svojí zkušeností, ale i citem, což v ko n eč n ém dús ledku určuje i limity j eho hos­ podaření tak, aby po n ěm mohla ho s p odař it dalÍ generace. Z toho ostatně vyplývá i sk u teč­ nost, že rol ník nev idí svoje pos lán í jakožto ,.správce svě t a ", n ěkdo , kdo je m imo jednotli vé př í rod ní složky , ale vždy jako ten, kdo je u vn i tř ekosystém u, j ako ten, kdo mů že příro d u "pouze vylepšovat, ne předěl áv at" . Na zá kl ad ě svého výzkumu se pak au to ři pokusili formu lovat i zá­ kladní znaky rurálnÍ tradi ce, j imiž pod le nich jsou "vztah k p ůd ě, humánní vztah ke zv ířatúm, imobilita rurál ní kul tury, odmítá ní násilných re­ vo lu č n ích ideol ogií a z m ě n i schop nost přež ít špatn é pol itické i ekonomické podmínky" (s. 79), trefně p ak dokazují , že rurá lní tradice není starom ilec tví, nýbrž schopnost uchovávat to dobré, co se pro život rurá lní komu nity os vědč i l o bez oh ledu na s táří nebo novost. V kapitole Archetypy ve vědomí roln íkll se auto­ ři poko ušej í hl edat sepět í součas n ého ro lníka s počátky rurál ní kultury u nás, což se jim po­ hří ch u nedař í. Je to s amo zřejmě způsobeno omezenou možností sociologického výzku mu bez toho, aby byl rozš ířen o etn ologickou a his­ torickou hl oub kovoll analýzu , ni cm é n ě i tak by­ chom se jen těžko dobírali dále než ke tř icetil et é válce, která představovala v našem pros tředí ve vý voj i rolnického s pol eče n s tv í (a čes ké s poleč­ nosti vlibec) zn ač ný zlom. Celá tato pasáž se os tatn č vymyká rozměrú m i z a m ěření práce a je, společně s "autentickými fotografiemi českého venkova" , které bychom si dovedli předs tavit daleko přík l adnějšÍ a zajímavěj ší, nejslabším článkem celé studie. Úspěšný pokus o charakte­ ristiku ekologického vědomí soukromých rolní­ ků, jehož strukturu autoři dělí na tři vrstvy - Vč­ domí rodové minulosti a budoucnosti, vědomí závislos ti na půdě, krajině, přírodě, lokálním a širš ím společe n ství a transcendentální vědomí, i sociální typologii současného rolnictva, které se nacházejí v závěru této sedmé kapi toly, by pak při jejím vypuštění snad no (a l ogičtěji) na­ lezly místo v kapitole předcházející. V závěrečném pasu (Závěre6té odpovědi) auto­ ři pí í, že jejich zám ěrem neby lo dokázat, že pouze so ukromý rolním má právo na existenci na našem venkově, ale vynést na svět l o to, co bylo systematicky ničeno, co vš ak nako nec zú­ stalo nezniče n o ~ zpúsob myšlení a života rolní­ ka, zvláštn í váha, kterou př i suzuje hodnotám světa a jejich uspořádání. Dom níváme se, že to se jim skutečně povedlo. A nejen to. Řekli by­ chom, že jako první ve své práci důsledně oce­ nili přínos těch sbukromých rolníkú, kteří přež i ­ li kolektivizační šílenstv í, k zachování trad ic rurální kultury u nás (hovotí o nich dokonce ja­ ko o "č i stém vzorku rurální kultury, který se v Evropě v takto vyselektované podobě snad ni­ kde jinde nezachoval"), neboť její odmítnutí, jak také výstihě poukázali, je jednou z příčin globální ekologické krize. Ta totiž začíná "prá­ vě v nejbližší vesnici ztrátou vazeb k púdě, kra­ jině, přírodě, ztrátou dvojího zakotvení, ztrátou selského rozumu a pohrdáním obnovitelnými silami, které příroda sama nabízí."

Václav Stěpánek

Kmotrem Zdeněk

Volf

Po krvi

jak tání z Beskyd

Když pFed kFtem bratra prasklo topení a maminčiny nervy zaplavily byt Po m o či kterou nemohla udrže t Po slzách

jež tdtq chodil k B ečvě

b reče t

Z Pl/steven

phšel Pán

Nebýt... Zden ěk

Volf

Teprve v obehllaném dvore kde nebJ'lo kam l/hnOlll pFed sV.Ý1l1i sklony když jsem si vahl čaje z nejbližších bylin a če tl j ednu kn ihu I když se mi zrnem

hojily zubní kazy a d.ýchal jsem i prsty­ dodnes by planety vládly nad mými ledvinami a pod osud spadal bych místo pod milost

Zdeněk

Volf ( / 957). Narodil se ve Valaš­ ském MeúFíčí, v současné době žije v Bmě­ TuFa nech. Pracoval jako nákupčí dobytka na jatkách v Krom ěFíži, jako inseminační tech­ nik na Bruntálsku a nyní v okrese Brno-ven­ kov. Publikoval v revlIi ROK, Listu pro lite­ raturu, Souvislostech, Hostu, Tvaru, Psím vín u. Klližně vydal sbírky Řetězy a ptáci (Arca JiMfa / 999), K svému (Host 1999). Volfova poesie je nevšedním pNkladem poe­ sie siln ě p rofesně ovlivněné. Chlév, kravín, stáj jsou místy, kde se odehrává zpNtomr'ío­ vání víry i života.. Poetika je to osobitá a zdánlivě neohrabaná, je však založena na zkušenosti a autorské pokore. Krajina, ven­ kov, kráva - zdánlivě jen oll"epané atributy rurální poesie - jsoll nahlíženy náhle jinak, nepateticky a v)'sledn.ý tvar svědčí spíše o au­ tOl·ově cílevědomosti a presvědčení o vlast­ ních verších, než o starosvětské inspiraci tra­ dičními velZkovsk:vlIli atribllly. Jde také o poesii v nejlepším slova smyslu kFesťan­ skou, neboťjíje zprítomríovdn Pán, bezfalše přesvědčovállí či moralizování. P.Č.

RECENZE _______________________________________________ ~~~~OO~~

Kronika

16. 5. Jak napsaly Lidové novin y, ačkoliv v České republice pracuj e jaderná elektrár­ na v Dukovanech a chystá se zp rovoznění Temelína, otázka d očas ného úloži ště j ader­ ného vyh o řelého paliva na území r epubli ky zů stává nevyřešena . MŽP toti ž j iž vlon i odmít­ lo povolit spo l ečno sti ČEZ stavbu centrálního meziskladu ve Skalce u Žďáru nad Sázavou. Zde se měl o ukládat pali vo z Dukovan i z Te­ melín a. Úřady ro vněž neschválHy ani ro zš í ření dosavadního dukovanského meziskl adu. O pří ­ padném úložišti v blízkosti Temelína se dosud nezačal o ani jednat, př i po m íná list. 31. 5. Jak uved ly Lidové noviny, E vropská unie chystá závazný p ředpis pro výrobce a u­ tomobilů. Na silnici budou nad ále smět pou­ ze vozidla vyr oben á z materiál ů, které půjde po skončení j ej ich život nosti p rakticky všechny znovu upotřeb i t. Likvidace starého automob ilu by navíc neměla jeho maj itele nic stát. Směrnice by měla začít platit od roku 2006. Automobily by v té době měly být recyk­ lovatelné minimá l ně z 85 %. O šest let p oz ději by však procento opětovné využiteln osti materi­ álu z vyřazených vraků mělo stoupnout až na 95 %. 3. 6. Dalších

pět

ovcí usmrtil na Vsetínsku který sem za vítal ze Sloven­ ska. "Jeho pohyb sledujeme n ěkolik dnů v ob­ lasti Velkých Karlovic. Karolinky a Nového Hrozenkova," řekl Lidovým novinám ekolog Milan Orálek z Valašského M eziříčí. Odhadl , že jde o medvěda hnědého, vážícího ko lem 100 kilogramů. Ten je v podezření, že v minulých dnech navštívil v regionu rovněž úly, králikárnu a poničil stodolu. "Je chytrý, protože svoji akti­ vitu zahájil až po 5. kvěflZlI, kdy nabyl platnost zákon o náhradě Jkod zpLisoben ých !felmami, " dodal Milan Orálek s ú směvem. zřejm ě medvě d ,

6. 6. Program zaměřený na úspory energií le­ tos na školách představí brněnská Nadace Partnerství. Jak dále uvedla Mladá fronta Dnes, program má přinést praktické znalosti ví­ ce než třem tisícovkám studentům a pro vícc než dvě stovky ško l by měl sestavit energetické audity a akční plány úspor energií. Vybrané školy navíc obdrží grant, z něhož budou moci financovat konkrétní opatření vedoucí ke sníže­ ní spo třeby energie. 20. 6. Jak informovaly Lidové noviny, v ně­ meckém Klettwitzu zahájila provoz největší elektrárna v Evropě, která využívá pouze vě­ trnou energii. Celkem 38 tří lopatkových mlýnů dodává do sítě 110 milionů kilowatthodin. Vy­ robený proud pokryje spotřebu 30 tisíc domác­ ností. Krátce poté, co se Německo rozhodlo zbavit jaderných elektráren, označil spo lkový ministr životního prostřcdí Jiirgen Trittin otev­ ření elektrárny za trend německého energetické­ ho průmyslu v příštím století. Nejpozději do ro­ ku 2010 by vláda chtěla zvýšit podíl ekologicky vyrobené energie na 10 % z celkového množ­ ství.

\)'Cl~n'lJDllUJl®~

26. 6. Vedení spol ečnosti ČEZ odmítlo, že by za čalo b ez v ědom í státního ú řadu pro jader­ nou bezpečnost zavážet j aderné palivo do T e­ melína. "Nen í mož1lé, abychom zaL'a li na vážet palivo (/ veřejnos t o tom. n e věděla. Pro nás na­ dále platí vládní tennín, tedy konec srpna. Mo ­ hu ubezpe6t veřejn ost, že jakmile bude rozhod­ nuto o termínu zavážky, včas se o 10m doz ví, " řek l Li dovým novinám mluvč í ČEZ Ladi slav Kří ž.

7.7 . Jak napsa la Mladá fron ta Dnes, překvape ní nad "po n ěku d sp ěš n ým" rozhodnutím jaderného úř adu dali najevo ministři zahran ičí a životního prostřed í Jan Kavan a Miloš Kužvart. E lekt rá­ renská společnost ČEZ začala za vážet první ze 163 palivových článků t otiž j iž t ři h odiny p oté, co p řevoz paliva povolil Státní úřa d p ro j adernou bezpečnost. " Ene rgetici jsou zvyklí pracovat bez ohledu na svátky, " ko mentoval ře­ ditel divize výstavby ČEZ František H ezoučký fakt, že palivo se začal o zavážet as i o měsíc dří­ ve, než poč í tal harmonogram - a navíc běh e m volných dní. 10. 7. Prezid ent Václav Havel podpořil vy­ psání lidového hlasování o spuštění jaderné elektrárny Tem elín. Jak dále uved la Ml adá fronta D nes, petici za referendum již podepsalo více než sto desct tisíc občan ů. 10.7. Poslanecká sněmovna sch válila novelu zá kona o pot ravinách a tabákových výrob­ cích, která zavádí povinné označování potra­ vin s obsahem geneticky modifikovaných or­ ganismů. Novela navazuje na zákon o nakládání s geneticky modifikovanými orga­ nismy, který stanoví pravidla pro zacházení s geneticky upravenými prod ukty tak, aby bylo chráněno životní prostředí, zdraví lidí i zvířat.

Ohlédnutí za konferencí 2000"

"Třeboňsko "Třeboňsko

2000" - konference s podtitulem Ekologie a ekonomika Třebmlska po 20 letech konaná v třeboňských lázních Aurora 12.-14. dubna 2000 navázala na kolokvia z let 1978 a 1988. Pořádající instituce ENKl, o.p.s., Sprá­ va CHKO Třeboňsko a národní komitét progra­ mu MaB UNESCO sezvaly k výměně poznatků regionální politiky, zástupce institucí státní správy, vědecké pracovníky, představitele obcí a výrobních odvětví provozovaných v regionu, aby shromážd ili podklady ke společnému nalé­ zání rovnováhy mezi ekologií a ekonomikou při směřování k trvalé udržitelnosti rozvoje tohoto regionu obdařeného mimořádným přírodním i kullurním bohatstvím.

V úvodních referátech byly připomenuty začát­

ky ochrany a soustavného vědeckého výzkumu

Třeboňska - založení Komise pro ochranu pří­

rody a životl/í pro.fII"edí při Městském úřadě

v Třeboni před 25 lety a multioborová konfe-

--

Kreslil Ros/ismv Posp{šil

rence v roce 1978, která byla startem k zapojení do světo vé sítě biosférických rezer­ vací UNESCO a k vytvořen í CH KO podle do­ mácích zákon ů. Vědecký výzkum mokřadů Tře­ boňska koordino vaný mezinárodními projekty přispěl k vyh lášení Biosféri cké rezervace Tře­ boňsko v roce 1977 a zařazení jcjích vybraných částí mezi Mo křady mezinárod níh o významu pod le Ramsarské úmluvy (1991). Správa CHKO Třeboňs ko referovala o stavu CHKO v posledních deseti letech, zonaci a síti maloplošných území a krajinotvorných progra­ mech . Byla zdClrazněna diverzita mokřadních biotopů Třeboňska: krajinářsky i biologicky vý­ znamné jsou nejen rybníky, ale i rašeliniště, ni­ va horní Lužnice, přiroze n é i umělé toky a zato­ pené pískovny. Z pohledu krajinného architekta byla vyzdvižena nezaměnitelnost vizuálních scén v krajinném rázu, podán byl historický vý­ voj území Třeboňska od 2. poloviny 13. století po dnešek i přehled současného stavu jednotli­ vých složek životního prostředí regionu. Spo­ lečnosti pro těžbu rašeliny a š těrku informovaly o postupném snižování těžby a rekultivacích. Téma lázeňství bylo propojeno s výhledy roz­ voje služeb cestovního ruchu, který byl označen za prioritní hospodářské odvětví Třeboňska. Správa CHKO se zaměřuje na usměrňování a organizování aktivit stále vzrCistajícího počtu návštěvníků tak, aby nebyl narušová n ochranný statut oblasti a zároveň byl brán zřetel na kul­ turní dědictví. V regionu jsou optimální pod­ mínky pro ekoagroturistiku. Na území CHKO je v současnosti vytvořeno sedm nau čných ste­ zek. Ekologické výchově ško l všech stupňů i pedagogů je věnována činnost terénní stanice Hajnice u Chlumu u Třeboně. Intenzívně spolu­ pracuje Správa CHKO se Střední odbornou ško­ lou pro ochranu a tvorbu životního prostředí ve Veselí nad Lužnicí, jejíž studenti provádějí pod odborným vedením výzkum tracheomykózy du­ bll na hrázích rybníků. Třeboňska

---+

KRONIKA

31

V botanických a zoologických příspěvcích se o změnách ve výskytu chráněných or­ ganismll a šíření invazních druhů. Nad rozšiřo­ váním některých invazních druh li rostlin (např. netýkavka žláznatá) již zlomili ekologové hlil, novější invazní druhy podél tokll se snaží likvi­ dovat v zárodcích. Neblahé konkurenty vidí v kormoránech a vydrách a.s. Rybářství Třeboň. Hlavním problémcm rybníkářství je však v sou­ čas né době zazemňování. Hydrobiologové z o.p.s. upozornili na zvyšování rybích obsádek i vzhledem ke zmenšujícím se objemlim zazem­ ňovaných nádrží. Hodnota téměř všech rybnič­ ních rezervací poklesla oproti době, kdy byly vyhlášeny. Žádoucí by byl návrat k takovému stavu, jaký byl na rybnících v 70. letech: dosta­ tek přirozené potravy i pro vodní ptactvo, velká biodiverzita a plasticita potravních řetězcli, kdy přemnožení některé složky snadno vyrovnal ná­ stup predátorli. Oživením semináře byla také diskuse ke krajin­ nému plánování: holandský krajinoznalee vy­ stoupil s návrhem, aby se uvažovalo o změně české hymny, neboť naše země není zemským rájem na pohled. Ačkoliv je druhou nejprozkou­ manější zemí po Nizozemí, vinou v praxi nedo­ taženého krajinného plánování je zde řada kou­ tli, kam je lepší vllbec nepřijít. Zástupkyně Terplanu naopak poukázaly na snahu Holanda­ nli vybudovat masové rekreační podniky v nej­ zachovalejších částech naší přírody, a že právě spoluprací Terplanu s CH KO Třeboňsko byly v minulosti získány cenné mapové podklady syntetizující rllzné zájmy. Příspěvky dalších účastníkli polemiky vyústily v naději, že i pro ekonomicky chudší země se najde řešení v kra­ jinném plánování a jeho realizaci po začlenění do Evropské unie.

dnech byla v Hostětí­ stavba centrální výtopny na bio­ masu a proběhly první zkoušky kotle. Při této příležitosti uspořádal Ekologický institut Vero­ nica, jeden z partnerli pilotního projektu, na Městském úřadě ve Slavičíně seminář nazvaný Budouc/Jost ellergelickélzo využil; biomasy v Bí­ lých Karpatech. Seminář byl určen pracovní­ kům místních samospráv, vlastníklim lesli, zpracovatelům dřeva, producentlim a spotřebi­ telům tepla. Kromě seznámení s celkovou situa­ cí využívání biomasy, zejména však odpadního dřeva, pro energetické účely v České republ ice, chtěli organizátoři semináře především naplnit jeden z hlavních úkolů každého pilotního pro­ jektu: vytvořit podmínky pro opakování projek­ tu i na dalších místech. První den semináře byla na programu řada přednášek: evropská situace v energetickém využívání biomasy, nevyužitý potenciál biomasy v ČR, finanční a ekonomické aspekty rozvoje biomasových projektů, techno­ logie pro energetické využití biomasy, strategie České republiky v realizaci opatření na úsporu emisí CO2 ad. Dliležitým bodem semináře byla diskuse u kulatého stolu, která se konala druhý den. Jejím cílem bylo zmapovat současný stav a postoje k využívání biomasy jako energetické­ ho zdroje, identifikovat slabá a problémová místa a zformulovat základní rysy strategie dal­ šího rozvoje využívání biomasy v oblasti Bílých Karpat. Seminář byl zakončen exkurzí do obce Hostětín, kde si účastníci prohlédli novostavbu centrální výtopny na dřevní štěpky a seznámili se s plány zde budovaného Centra pro podporu modelových ekologických projektů pro venkov.

Olga Skácelová

Šárka Štefanová

hovořilo

Využití biomasy

Oznámení

v Bílých Karpatech V posledních

květnových

ně dokončena

Pochod pro Šumavu Hnutí DUHA a ArGe Waldwildnis Vás zvou na Pochod pro Národní park Šumava, který se uskuteční ve dnech 26.-28. 8. 2000. Jeho cílem je podpořit myšlenku opravdového národního parku a vystoupit proti snahám o jeho zmenšo­ vání a poškozování přírodních hodnot Šumavy. Uvidíte nejkrásnčjší místa Šumavy a Bavorské­ ho lesa, ale i první zóny NP ohrožené kácením stromli, výstavbou lanovek a lyžařských středi­ sek a druhé zóny poškozované velkoplošnou těžbou dřeva. Seznámíte se rovněž s různými přístupy k řešení problémů s klirovcem u nás a v sousedním Německu. Bližší informace zís­ káte na adrese: Hnutí DUHA, Bratislavská 31, 602 00 Brno. tel. 05/4521 4431, e-mail: [email protected]. red.

Černé okénko Řeka Vlára protéká severní částí CHKO Bílé

Karpaty a ve Vlárském prlismyku opouští naše území a teče na Slovensko. Úsek přiléhající ke státním hranicím patřil k posledním zbytkům nikdy neregulovaných řek v naší republice. Za­ řazení tohoto úseku do první a druhé zóny CHKO skýtalo dostatečnou záruku, že k regula­ ci toku nedojde. O to víc překvapí, že úsek řeky od hranice po říční kilometr 20,3 byl v letech 1998-2000 barbarsky zničen technickou tvrdou regulací pomocí rovnaných kamenll. Překvape­ ní je o to větší, žc stavba stála desítky miliónů korun a je vedena jako běžná údržba. Překvapí i to, že stavbu ("údržbu") odsouhlasila správa CHKO, přestože tím došlo ke zničení hnízdišť ledňáčka říčního a břehule říční, k zásahu do biotopu užovky stromové, skorce vodního, vy­ dry říční , raka říčního a dalších zvláště chráně­ ných druhli. Takové zásahy mliže povolit pouze ministerstvo ŽP. a to jen tehdy, jestliže jiné ce­ lospolečenské zájmy výrazně převyšují zájmy chránčné zákonem č. 114/92 Sb. o ochraně pří­ rody a krajiny. Takový zájem zde není. Jeden zájem je zde ale zřetelný, a to je utratit peníze daňových poplatníkli. Nepřekvapí pouze ten fakt, že investorem je Povodí Moravy. Nelegál­ ní zásah je předmětem šetření České inspekce životního prostředí. Mojmír Vlašín

Úsek řeky Vláry přiléhající k hranicím se Slo­ venskem patřil k posledllím zbytkllm nikdy ne­ regulovaných řek v 1laší republice. Od roku 1998 začalo však Povodí Moravy realizovat je­ ho "údňbll". Foto Mojmír Vlašín

32

KRONIKA _______________________________________________ ~U*~OO~~~

- - - -

-

-

-

-

-

- - - - - - - -

-

-