Jitka Kloudová a kolektiv
Kreativní ekonomika vybrané ekonomické, právní, masmédiální a informatizační aspekty
Bratislava 2010
Kreativní ekonomika vybrané ekonomické, právní, masmédiální a informatizační aspekty
Recenzenti:
prof. JUDr. Ján Svák, CSc. doc. PhDr. Milan Mikulaštík, Ph.D. prof. PhDr. František Ochrana, Dr.Sc.
Vydané s podporou Nadácie Štefana z Verbovca.
Kloudová, Jitka – Kodera, Jan – Kubátová, Květa – Vaňová, Anna – Škop, Martin – Brečka, Samuel – Šperka, Martin – Schindler, Frank Kreativní ekonomika, pohled z oblasti ekonomické, právnické, masmédií a informatiky / Jitka Kloudová, Jan Kodera, Květa Kubátová, Anna Vaňová, Martin Škop, Samuel Brečka, Martin Šperka, Frank Schindler. – 1. vyd. – Bratislava : EUROKÓDEX, s. r. o., 2010. 216 s. ISBN:978-80-89447-20-6 Kľúčové slová: • kreativní ekonomika, • kreativní průmysl, • monetární ekonomie, • metody měření kreativní ekonomiky, • daňové ráje, • územní rozvoj, • umění a právo, • kreativní vzdělání, • kreativita v informační a znalostní společnosti.
„
„Investice a spotřeba rozhodují o výši naší životní úrovně. Nacházíme se v období, kdy i nemateriální spotřeba, jako je umění, kultura, budou mít významný vliv na naše ekonomické bohatství. Fascinující na tom je, že vedle vyšší úrovně materiální získáme i nový, duševní rozměr.“
“
(Jitka Kloudová, z vystoupení na konferenci Freedom of Creativity, pod záštitou Václava Havla, 19. listopadu 2009 v Bratislavě)
„Doufáme, že touto publikací otevřeme cestu k zamyšlení se nad významem faktoru kreativity ve společnosti, nad jeho možnostmi, ale i důsledky a dopady v celosvětovém měřítku.“ Za ohlasy děkuje kolektiv autorů
Jitka Kloudová je prorektorkou pro vědu a výzkum na Bratislavské vysoké škole práva, kde zároveň přednáší makroekonomii na fakultě Ekonómie a podnikania. Makroekonomii přednáší také na Fakultě managementu a ekonomie na Univerzitě T. Bati ve Zlíně. Její výzkum je orientován na oblast kreativní ekonomiky ve vztahu k jejímu měření a ekonomickému růstu a roli kreativní ekonomiky v regionálním rozvoji. Působí jako člen výzkumného týmu projektu Sociálně-ekonomický potenciál kreativních průmyslů v ČR. Je vedoucím výzkumného centra RE-CE pro výzkum kreativní ekonomiky a centra transferu poznatků. Jan Kodera je profesorem pro obor finance. Přednáší měnovou teorii, mezinárodní finance a vede doktorské disertační práce na Bratislavské vysoké škole práva. Na Vysoké škole ekonomické v Praze vede přednášky z monetární makroanalýzy. Kromě měnové a kurzové problematiky se věnuje teorii nelineárních ekonomických systémů, zejména analýze jejich dynamiky včetně deterministického chaosu. Účastní se práce v České ekonometrické společnosti a České společnosti pro operační výzkum. Je autorem několika učebních textů a řady odborných článků ve vědeckých časopisech doma i v cizině. Květa Kubátová je profesorkou oboru finance. Přednáší daňovou teorii a politiku a vede bakalářské, diplomové a dizertační doktorské práce na Bratislavské vysoké škole práva na fakultě Ekonómie a podnikania. Daňovou teorii a politiku přednáší také na Vysoké škole ekonomické v Praze a na dalších univerzitách. Ve své výzkumné práci se zaměřuje na daňovou teorii a politiku a na další oblasti veřejných financí (veřejné rozpočty, efektivitu veřejných výdajů apod.). Na tato témata publikovala již kolem 150 prací, tj. knih, odborných článků, příspěvků ve sbornících z konferencí aj., a to v Česku, na Slovensku a v dalších zemích. Anna Vaňová pôsobí ako vysokoškolský pedagóg na Ekonomickej fakulte Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici. Patrí medzi uznávaných odborníkov na problematiku marketingu územia. Vo svojej vedeckovýskumnej a pedagogickej práci sa venuje problematike marketingu území a marketingu úradu verejnej správy, v posledných rokoch s dôrazom na inovatívne prístupy k rozvoju územia a inovatívne marketingové konkurenčné stratégie rozvoja územia. Je autorkou a spoluautorkou domácich a zahraničných vedeckých a odborných monografií, domácich a zahraničných odborných knižných publikácií, vedeckých a odborných článkov. Zastupuje Slovensko v Medzinárodnej asociácii verejného a neziskového marketingu (IAPNM).
o autorech
Martin Škop působí jako odborný asistent na katedře právní teorie Masarykovy univerzity v Brně. Věnuje se především tématům právní teorie, postmoderní filosofie a jejímu místu v právním myšlení a vztahu umění a práva. Jako další oblast zkoumá rovněž mediální právo, tedy způsob, jakým právo může regulovat tzv. masová média. Samuel Brečka je docentom v odbore masmediálnych štúdií, pričom sa vedecky orientuje na dejiny, teóriu a psychológiu médií. Mediálnemu výskumu sa venuje viac ako 40 rokov. Od roku 1968 do roku 2000 s krátkou prestávkou pracoval v Novinárskom študijnom ústave. Od roku 1995 bol tiež tajomníkom Združenia vydavateľov periodickej tlače Slovenska. V rokoch 1993 až 1996 pôsobil v Bler Study Group – IAMCR (International Association of Mass Communication Research). Je členom redakčnej rady vedeckého časopisu Otázky žurnalistiky a viacerých vysokoškolských vedeckých rád, je členom porôt odborných a profesionálnych novinárskych a mediálnych súťaží. Akademicky pôsobil na Fakulte mesmediálnej komunikácie Univerzity Cyrila a Metoda v Trnave a Katedre žurnalistiky Filozofickej fakulty Univerzity Komenského. Od roku je dekanom Fakulty masmédií Bratislavskej vysokej školy práva. Martin Šperka sa vo svojej pedagogickej aj výskumnej činnosti venuje problematike interakcie človeka s počítačom z pohľadu teórie, ako aj kreatívnych multimediálnych aplikácií informatiky. Okrem aktivít vo vedeckej a technickej komunite dlhodobo spolupracoval s umelcami a dizajnérmi (účasť pri tvorbe prvej počítačom animovanej zvučky v Slovenskej televízii a prvého animovaného filmu s počítačovou animáciou na Slovensku vo filmovom štúdiu Koliba, spoluzakladateľ a prvý vedúci Katedry vizuálnych médií na Vysokej škole výtvarných umení, vybudovanie predmetu počítačová animácia na Filmovej a televíznej fakulte VŠMU, trikrát člen medzinárodnej poroty súťaže o najlepší multimediálny projekt v Európe – Europrix Multimedia, dvakrát národný expert Slovenska na súťaži Multimedia World Summit Award, fellow European Academy of Digital Interactive Media). Frank Schindler je vedúcim na Ústave aplikovanej informatiky Fakulty informatiky na BVŠP v Bratislave, kde pôsobí vo funkcii profesora pre študijný odbor Aplikovaná informatika. Jeho publikačná činnosť zahrnuje dištančné vzdelávanie pomocou moderných informačno-komunikačných technológií a internetu. Menovaný v minulosti pôsobil na troch amerických univerzitách: University of Utah, University of Miami, University of Maryland University College a na Fakulte elektrotechniky a informatiky STU v Bratislave. Okrem toho pracoval aj ako programátor, resp. softvérový inžinier pre IBM Kingston, New York, Prime Computer Inc., Framingham, Masachussets a Diagonal Systems, A.G., Zürich vo Švajčiarsku.
Jitka Kloudová
Studium kreativní ekonomiky přesahuje možnosti jedné vědy a je položeno na interdisciplinárních základech. Publikace, jež se vám dostala do ruky, zaznamenává okolnosti rozvoje kreativní ekonomiky z pohledu různých vědních oborů. K problematice fenoménu „kreativní ekonomiky“ přispěli jednotliví autoři z oblasti ekonomie, práva, masmedií a informatiky. Do publikace přispěli jak čeští, tak slovenští autoři, přičemž texty byly ponechány v původním jazyce. Doufáme, že publikace bude pro vás nejen zajímavým čtením, ale také pootevře dvířka k novým pohledům, nastolí nové otázky a vyvolá diskusi. Úvod knihy „Úvod do kreativní ekonomiky“ je věnován seznámení se s pojmem kreativní ekonomiky a základními studiemi, jež dokazují dynamický nárůst kreativního sektoru a pracovníků kreativní třídy. Jsou zde uvedeni i autoři, jež jako první zachytili ve svých pracech nový fenomén „kreativní ekonomiky“, jehož základem je lidská kreativita (tvořivost), díky níž vznikají nové nápady (ideje), které jsou hnacím motorem inovací a nových netradičních přístupů, a to jak v oblasti vědy a výzkumu, tak v oblasti podnikatelských nápadů a v oblasti umění, kultury či designu. Příspěvky v oblasti ekonomické přicházejí se snahou zdokumentovat nový kreativní fenomén z různých úhlů pohledu, kreativitu jako další významný faktor ekonomického růstu, kreativitu v matematicko-ekonomických modelech moderní monetární teorie, možnosti měření kreativity a měření podmínek pro její rozvoj, kreativní ekonomika spojená s rozvojem území a pohled na kreativitu ve smyslu daňovém. V kapitole 1 „Kreativita významným faktorem ekonomického růstu“ najdete pohled na kreativitu jako na významný růstový zdroj, jež může být příčinou revize základních ekonomických teorií. Autorka vidí problém následovně: „Na rozdíl od vstupů práce a kapitálu do výrobního procesu je kreativita vstupem neomezeným, … Jsme schopni odhadnout výši kapitálu a pracovní síly, kterou má ekonomika k dispozici. … Kolik však máme k dispozici nápadů, nových idejí? Kolik kreativních projevů má jeden člověk?“ Je zde poukazováno na fenomén kreativity, ideji či nápadu jako dalšího faktoru ekonomického růstu, jež může zrychlit ekonomický růst ve vyspělých ekonomikách, avšak vyšší zapojení neomezeného faktoru růstu, kreativity, může vést k rostoucí nerovnováze mezi bohatými a chudým světem. Účelem tohoto příspěvku je vyvolat diskusi nad ekonomickým přínosem nápadu, kreativity k hospodářskému růstu v bohatých ekonomikách. Kapitola 2 „Monetární politika a kreativní ekonomie“ je věnována problematice vztahu kreativní ekonomie a monetární teorie a politiky. Autor se zabývá kre-
o knize
ativním přístupem k tvorbě matematicko-ekonomických modelů a definuje kreativní přístup ve výstavbě moderní monetární teorie. Říká: „Kreativní bádání v ekonomické vědě by mělo být soustředěno na nelineární přístup. Nelineární přístup k ekonomické skutečnosti totiž vytváří modely, které vykazují složitější dynamiku, která je reprezentována buď nelineárními periodickými oscilacemi, nebo dokonce aperiodickými oscilacemi, tzv. chaosem.“ Jsou zde definice a vlastnosti kreativního odvětví a možnosti jeho zahrnutí do dynamického monetárního modelu. Práce dále obsahuje principy výstavby modelu s produktivním sektorem, monetárním sektorem a s kreativním sektorem ekonomiky a při konstrukci modelu vychází z podmínek malé otevřené ekonomiky, kde úroková míra je exogenně dána a existuje možnost nákupu zahraničních aktiv, případně možnost zahraničních půjček, které jsou zde považovány za záporná aktiva. Autorem je prokazována skutečnost, že kreativní sektor není závislý na kapitálu, přičemž centrální banky mohou být schopny řídit výstup kreativního sektoru za pomoci úrokové sazby. „Působení centrálních bank na výstup kreativního sektoru je teoreticky možné řízením úrokové míry. Úroková míra má však v tomto případě opačný účinek než u produkčního sektoru. V produkčním sektoru růst úrokové míry působí negativně na produkci, ...růst úrokové míry může být stimulem pro růst výstupu kreativního sektoru, který (ještě jednou připomínáme) není závislý na změnách kapitálu umístěného v tomto sektoru.“ V kapitole 3 „Problematika měření kreativní ekonomiky“ jsou rozebírány možnosti měření výstupu kreativní ekonomiky a měření vhodnosti prostředí pro rozvoj kreativní ekonomiky. Je zde upozorňováno na důvody nejednotnosti definic a nevyjasněnosti pojmů, jako je kreativní ekonomika, kreativní průmysl, atd. a s tím související problematika měření výstupu kreativního sektoru a vlivu kreativní ekonomiky na ekonomický růst v jednotlivých ekonomikách. Obsahem této části je i podrobné vysvětlení metody 3T podle R. Floridy a metody 5C, jejíž ambicí je změřit a srovnat podmínky pro rozvoj kreativní ekonomiky v jednotlivých geografických oblastech. Práce obsahuje také kritiku a možná omezení těchto metod. Pro čtenáře může být zajímavým i sestavený index kreativity podle metody 3T pro jednotlivé regiony České republiky, jež poukazuje na rozdílný stav jejich připravenosti. Překvapivým bylo zjištění, že neexistuje závislost mezi indexem kreativity a hrubým domácím produktem na obyvatele v regionu. „...čím je především dán ekonomický výstup v jednotlivých regionech České republiky? Jsou to technologie a talent? Nebo stále těžíme z nízké ceny práce v České republice... a kromě Prahy a Jihomoravského kraje (s významným podílem Brna) je uplatnitelnost talentů velmi nízká?“ Rozvoj území v souvislosti s kreativní ekonomikou je obsahem kapitoly 4 „Kreatívna ekonomika a rozvoj územia“. Práce se zabývá rozvojem území ve vztahu ke kreativní ekonomice, a to především z pohledu marketingu území. Je zdůrazňována důležitost kreativního prostředí a kreativní třídy. „Vzniku a rozvoju kreatívnej ekonomiky napomáha kreatívne prostredie.“ Velká část je věnována konkurenčním/kreativním strategiím rozvoje území, zaměřeným jak na rozvoj kultury a kreativity, tak na získání nových obyvatel, ale i na rozvoj
o knize
podnikatelských a investorských aktivit a na atraktivnost a zajímavost území. V práci je poukazováno na nové celosvětové trendy související s netradičně řízenými událostmi a setkáními. „V rámci vnútorne výrazne diferencovanej spoločnosti celosvetovo rastie trend >festivalizácie života<“. Ekonomický pohled na nově významný fenomén kreativity je zakončen kapitolou 5 „Daňové ráje a kreativní sektor“, kde se autorka zamýšlí nad oblastí spojenou s obtížností zdaňování sektoru kreativní ekonomiky, což je způsobeno povahou kreativních činností, jejich nehmotnou povahou, vysokou mobilitou a celkově jejich vysoce globálním charakterem. „Již dlouhodobě lze pozorovat a do budoucna se dá stále více očekávat, že kreativní obory ekonomiky využívají a budou využívat daňových rájů za účelem minimalizace daní. Kreativní obory s nadprůměrnými výnosy a příjmy patří mezi ty, jež jsou daňovým systémem nejvíce postiženy, ...“. Příspěvek je veden snahou upozornit na významnost tohoto sektoru, jehož přínos z pohledu zdanění bude mít stále větší význam pro státní finance a s tím spojené daňové plánování. Oblast práva přináší velmi zajímavý pohled na vzájemné ovlivňování kreativního sektoru, především pak umění a práva. Kapitola 6 nazvaná „Kreativní potenciál práva a právní vědy” se věnuje vztahu kreativity a práva a zaměřuje se na vnímání tvůrčího prvku v právu. Výklad je veden na příkladu vztahu umění – zejména krásné literatury – na straně jedné a práva a právní vědy na straně druhé. Autor píše: „Snad nejvíce je snaha o uchopení kreativní stránky lidské činnosti v právu patrná díky činnosti hnutí spojujícího právo a krásnou literaturu, či obecně právo a umění. Krásná literatura zde sehrává roli média, v jehož vlivu a po jehož zapojení se právo obnažuje ve své podstatě a často ztrácí svou neotřesitelnou autoritu.“ Na příkladech světových literárních děl je demonstrována skutečnost, jak lze v právním smyslu zacházet s realitou a s jakými následky. Oblast masmédií je postavena na kreativitě a umění jedince. Takto je koncipován i příspěvek obsažený v kapitole 7 „Mediálna produkcia ako kreatívna činnosť“. Práce je rozdělena na několik částí, nejdříve se autor věnuje problematice současného chápání kreativní ekonomiky, přičemž nezapomene zdůraznit různé definice kreativity a možnosti jejího chápání. Najdete zde i pohledy a chápání kreativní ekonomiky ve světě podle jednotlivých modelů. Dále následuje zasazení kreativity do mediální produkce, předpoklady kreativní činnosti a uplatnění kreativity v procesu vyhledávání a shromažďování informací. Oblast informatiky je zároveň propojena i s oblastí vzdělávání. Kapitola 8, „Kreativita, funkčnosť, použiteľnosť a zodpovednosť v návrhu rozhraní človek – počítač“ je věnovaná problematice spojené s kreativitou při tvorbě počítačových aplikací. Autor se zamýšlí nad jejich funkčností, použitelností, ale i nad etickými a estetickými principy. Staví proti sobě dva pohledy, informatika a umělce. Píše: „Vo svete informatikov sú ľudské faktory v porovnaní s otázkami funkčnosti, výkonnosti, efektívnosti a ceny systémov v úzadí. Na druhej strane v umeleckej a dizajnérskej komunite je funkčnosť podriadená estetike …“. V práci najdeme zamyšlení nad úlohou kreativity v informační a znalostní společnosti, nad
o knize
současnou interdisciplinaritou softwarového inženýrství, umělé inteligence, psychologie, umění a designu. Kreativitu autor dává do vzájemného vztahu s používaným inženýrstvím a normami, s funkčností a estetikou a zodpovědností. Závěr je věnovaný vazbě informatiky, vzdělávání a kreativity, kdy informační a komunikační technologie dnes hrají stále významnější roli ve vzdělávání tím, že umožňují kreativní vzdělávání experimentováním pomocí modelovaní a simulace výukových objektů a procesů. Umožňují také interdisciplinární vzdělávání. Možnosti, jež přináší informatika, ve formě kreativního vzdělávání přináší kapitola 9 „Možnosti kreatívneho vzdelávania: E-learning ako nástroj kreatívneho vzdelávania“. Autor poukazuje na nové možnosti použití informačně-komunikačních technologií ve výuce, přičemž vychází z osobních zkušeností z University of Maryland University College. V práci je specifikováno prostředí pro distanční online vzdělávání, popsané možnosti tvorby virtuálních komunit v WebTycho, nové trendy v hodnocení, zkoušení a známkování studentů přes internet. Učení se je zde prezentováno formou řešení problémů přes internet. Kapitola obsahuje také zkušenosti s používáním elektronických studijních materiálů, včetně ukázky použití těchto interaktivních elektronických materiálů.
O autorech............................................................................................
4
O knize .................................................................................................
6
Jitka Kloudová
Část 1. Úvod do kreativní ekonomiky.................................................. 11 Jitka Kloudová
Část 2. Oblast ekonomická................................................................... 17 Kapitola 1. Kreativita významným faktorem ekonomického růstu ......... 19 Jitka Kloudová
Kapitola 2. Monetární politika a kreativní ekonomie............................. 27 Jan Kodera
Kapitola 3. Problematika měření kreativní ekonomiky .......................... 41 Jitka Kloudová
Kapitola 4. Kreatívna ekonomika a rozvoj územia (z pohľadu marketingu územia).......................................... 59 Anna Vaňová
Kapitola 5. Daňové ráje a kreativní sektor ............................................. 85 Květa Kubátová
Část 3. Oblast právnická ...................................................................... 91 Kapitola 6. Kreativní potenciál práva a právní vědy............................... 93 Martin Škop
Část 4. Oblast masmediální ................................................................. 113 Kapitola 7. Mediálna produkcia ako kreatívna činnosť.......................... 115 Samuel Brečka
Část 5. Oblast informatiky a vzdělávání. ............................................. 153 Kapitola 8. Kreativita, funkčnosť, použiteľnosť a zodpovednosť v návrhu rozhraní človek – počítač....................................... 155 Martin Šperka
Kapitola 9. Možnosti kreatívneho vzdelávania: E-learning ako nástroj kreatívneho vzdelávania...................................................... 187 Frank Schindler
