Jicín Profil mesta. Strategický plán rozvoje mesta Jicín. Srpen

Jicín – Profil mesta Strategický plán rozvoje mesta Jicín Srpen 2004

www.bermangroup..cz

Strategický plán rozvoje mesta Jicín – profil mesta

Obsah Jicín – Profil mesta ......................................................................................................................1 ÚVOD ...........................................................................................................................................4 Strucne z historie .......................................................................................................................4 Postavení okresu v rámci kraje ...................................................................................................6 Postavení mesta v rámci okresu .................................................................................................8 OBYVATELSTVO..........................................................................................................................9 DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ ......................................................................................................... 13 ZAMESTNANOST A PRÍJMY OBYVATELSTVA .......................................................................... 18 Nezamestnanost a trh práce..................................................................................................... 19 EKONOMIKA .............................................................................................................................. 22 Nejvetší zamestnavatelé ve meste ............................................................................................ 24 VEREJNÁ ZARÍZENÍ ................................................................................................................... 27 Školství ................................................................................................................................... 27 Zdravotnictví ............................................................................................................................ 29 Sociální služby, obcanské spolky a sdružení.............................................................................. 30 Zásobování vodou ................................................................................................................... 31 Elektrická energie .................................................................................................................... 31 Zásobování teplem................................................................................................................... 31 Zásobování plynem .................................................................................................................. 32 Doprava .................................................................................................................................. 32 ŽIVOTNÍ PROSTREDÍ ................................................................................................................. 36 Nakládání s odpady ................................................................................................................. 36 Ovzduší................................................................................................................................... 36 Staré ekologické záteže ........................................................................................................... 37 Odpadní vody .......................................................................................................................... 37 Ochrana pred povodnemi ......................................................................................................... 38 Surovinové zdroje .................................................................................................................... 38 Hluk ........................................................................................................................................ 38 Mestská zelen.......................................................................................................................... 39 Ubytování................................................................................................................................ 40 Kultura a pametihodnosti .......................................................................................................... 42 Pravidelné kulturní akce ........................................................................................................... 44 Sport ....................................................................................................................................... 45 ROZVOJOVÉ ZÁMERY MESTA................................................................................................... 47 Priority investicní politiky mesta................................................................................................. 47 Použité zdroje.......................................................................................................................... 48

https://jicin.certicon..cz


Tabulky Tabulka 1 - Základní charakteristika okresu Královéhradeckého kraje k 1.1.2003 ...............................6 Tabulka 2 - Velikostní skupiny obcí podle okresu k 31. 12. 2002 .......................................................7 Tabulka 3 - Pohyb obyvatelstva v okresech KH kraje........................................................................7 Tabulka 4 - Porovnání vekové struktury – okresy KH kraje................................................................7 Tabulka 5 - Podíl poctu obyvatel mesta v okrese..............................................................................8 Tabulka 6 - Vývoj poctu obyvatel (SLDB 31.12.)...............................................................................9 Tabulka 7 - Pohyb obyvatelstva ve meste........................................................................................9 Tabulka 8 - Vývoj poctu obyvatel v mestských cástech................................................................... 10 Tabulka 9 - Vývoj vekové struktury obyvatelstva ............................................................................ 10 Tabulka 10 - Vzdelanostní struktura obyvatelstva – porovnání vybraných kategorií .......................... 11 Tabulka 11 - Srovnání bytového fondu s okolními mesty................................................................ 13 Tabulka 12 – Srovnání domovního fondu s okolními mesty............................................................. 14 Tabulka 13 - Obydlené byty podle právního duvodu užívání a velikosti ............................................ 14 Tabulka 14 - Pocty domácností podle typu – srovnání s okresem a krajem ...................................... 15 Tabulka 15 - Technické vybavení bytu a ukazatele úrovne bydlení.................................................. 16 Tabulka 16 - Domy podle poctu podlaží a technického vybavení ..................................................... 16 Tabulka 17 - Vybavenost domácností – okresy KH kraje................................................................. 17 Tabulka 18 - Prumerný evidencní pocet zamestnancu v civilním sektoru ......................................... 18 Tabulka 19 - Prumerná hrubá mesícní mzda zamestnancu v civilním sektoru .................................. 19 Tabulka 20 - Vývoj míry nezamestnanosti...................................................................................... 19 Tabulka 21 - Pocet uchazecu na jedno volné pracovní místo .......................................................... 19 Tabulka 22 - Struktura uchazecu o zamestnání podle vzdelání ....................................................... 20 Tabulka 23 - Struktura uchazecu o zamestnání podle délky nezamestnanosti.................................. 20 Tabulka 24 - Struktura uchazecu o zamestnání podle veku............................................................. 20 Tabulka 25 - Struktura uchazecu o zamestnání podle kvalifikace .................................................... 20 Tabulka 26 - Srovnání vývoje okresu, kraje a CR ........................................................................... 20 Tabulka 27 - Obyvatelstvo starší 15 let podle ekonomické aktivity, pohlaví a vzdelání ...................... 23 Tabulka 28 - Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvetví cinnosti ................................ 23 Tabulka 29 - Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zamestnání.................... 24 Tabulka 30 - Ekonomické subjekty podle poctu zamestnancu ......................................................... 24 Tabulka 31 - Vývoj poctu ekonomických subjektu – index ............................................................... 25 Tabulka 32 - Vývoj danových príjmu mesta 2000 – 2003 ................................................................ 25 Tabulka 33 - Pocty detí vycházejících ze základních škol ............................................................... 27 Tabulka 34 - Pocty absolventu stredních škol................................................................................. 27 Tabulka 35 - Vybrané ukazatele školských zarízení podle okresu v roce 2003 ................................. 29 Tabulka 36 - Vybrané ukazatele zdravotní péce v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2003 .... 30 Tabulka 37 - Produkce TKO.......................................................................................................... 36 Tabulka 38 - Základní parametry skládky: Kapacita jednotlivých etap v metrech krychlových. ........... 36 Tabulka 39 - Kapacita cistírny odpadních vod ................................................................................ 38 Tabulka 40 - Ubytovací kapacity ve meste (souhrn)........................................................................ 41 Tabulka 41 - Cestovní ruch – základní prehled............................................................................... 41 Tabulka 42 - Bytová výstavba realizovaná mestem 1999 - 2003...................................................... 47 Tabulka 43 - Plánované investicní výdaje 2004.............................................................................. 48

https://jicin.certicon..cz


ÚVOD Okresní mesto Jicín má více než 16 tisíc obyvatel a nachází se na rece Cidline cca 90 km severozápadne od Prahy. Tradici zde má strojírenská, elektrotechnická a potravinárská výroba. Díky své poloze se mesto stává vyhledávaným východiskem pro výlety do chránené krajinné oblasti Ceského ráje. Z morfologického hlediska se jedná o unikátní území, kde se setkávají ctyri ruzné krajinné typy: podhurí Krkonoš, pásmo vyvrelých sopek, pískovcové skalní útvary a polabská rovina.

Strucne z historie Jicín je mestem bohaté historie, která dodnes ovlivnuje radu oblastí života mesta – architekturu a urbanismus, kulturu a školství, cestovní ruch a v konecne podobe i ekonomický rozvoj. Nejstaršími hmotnými památkami pobytu cloveka na Jicínsku ve starší dobe kamenné (paleolitu) je hrubá valounová industrie nalezená u kostí velkých zvírat na mohutné sprašové náveji vJicíne nad autobusovým nádražím. Podle predbežného hodnocení patrí mezi nejstarší archeologické nálezy ucinené v ceské kotline a je datována do období pred milionem let. Mladší doba kamenná (neolit) znamenala zásadní zmenu ve zpusobu obživy obyvatel a v dusledku toho i zmenu zpusobu života. Nejcastejším nálezem z tohoto období jsou kamenné nástroje, na Jicínsku naprosto prevážne ze šedozeleného kamene – amfibolitu. Pozdní doba kamenná (eneolit) je na rozdíl od relativne stálého osídlení v mladší dobe kamenné obdobím pohybu velkých skupin obyvatelstva, které pricházely do ceské kotliny ze všech svetových stran. Velmi vzácnými nálezy od jejího pocátku v záveru 5. tisíciletí pr.n.l. jsou první medené (a nekdy i zlaté) predmety. I na Jicínsku byly nalezeny medené sekery. Region byl velmi intenzivne osídlován nekolika vlnami lidu popelnicových polí od pocátku mladší doby bronzové. Tento lid dokonale a ve velkém zvládl produkci bronzových nástroju, zbraní a ozdob. I na Jicínsku se objevují hromadné nálezy bronzu – náramku, srpu, seker. Lid popelnicových polí zde sídlil témer tisíc let a setkali se s ním i nove príchozí obyvatelé - Keltové ve 3. století pr.n.l. Jicínsko bylo v této dobe jen velmi rídce osídleno - do pravdepodobne vylidnené oblasti pricházeli od pocátku 6. století n.l. naši bezprostrední predkové – Slované. Jicínsko patrí k nejstarším jimi osídleným regionum, od poloviny 10. století se stává soucástí rane feudálního Premyslovského státu. První známou držitelkou Jicínska byla ceská královna Guta (zemrela 18.6. 1297), manželka Václava II. Z dochovaných dokumentu vyplývá, že mesto bylo založeno v rozmezí let 1297 - 1304. Jicín podobne jako rada dalších mest nemá zachovalou zakládací listinu. Vznikl sice na pude královské, ale byl velmi casto zastavován Václavem II. i Janem Lucemburským. Poddanským mestem se stal až v roce 1337, kdy král prodal hrad Veliš s mestem Jicínem a nekolika vesnicemi Ješkovi z Veselí, synovi Beneše z Vartenberka. Vartenberkové zustali jicínskou vrchností až do poloviny 15. století. Stredovek, jeho atmosféru a tvárnost jicínské kotliny dokládají zbytky hradu, které bývaly dominantami celé krajiny, správními a vojenskými centry. Patrily k nim Brada, Veliš, Kumburk, Bradlec, Trosky a Kost. Nejvýznamnejší etapou v historii mesta je pusobení Albrechta z Valdštejna, který chtel z Jicína vytvorit hlavní mesto svého panství. V druhé polovine dvacátých let 17. století prožil Jicín v rychlém sledu výstavbu významných staveb, které vytvorily z mesta stredisko rane barokního umení. V této dobe (1627 – 1628) bylo vybudováno jezuitské gymnázium, zacalo se rovnež se stavbou kartouzy ve Valdicích, nové fary, špitálu a nového proboštství (1629). Roku 1629 bylo zapocato se stavbou katedrály, na níž Valdštejnovi velmi záleželo, ackoliv se musel rozloucit s myšlenkou na založení biskupství. Tomuto stavebnímu ruchu dominovala stavba knížecího zámku (od 1630), který byl vystaven na troskách paláce rodu Smirických. Výsledkem byla stavba prechodného stylu, nesoucí prvky renesancní a rane barokní. V prubehu výstavby Jicína se puvodní urbanistický plán mnohokrát zmenil. Zasloužil se o to predevším sám Valdštejn. Nejtesnejší soužití mesta a jeho predmestí se stalo jedním z moderních rysu výstavby Jicína. Valdštejn byl odhodlán prestavet celé stredoveké

https://jicin.certicon.cz

4


mesto, vždyt necelé dve stovky domu uvnitr hradeb byly vystaveny vetšinou ze dreva, kostel sv. Jakuba (dnes kostel sv. Ignáce), radnice a brány nesly stále ješte stopy po nicivém požáru roku 1589. Valdštejn je právem oznacován za jednoho z nejpozoruhodnejších ekonomu své doby. Nejvýznamnejším výrobním oborem vrchnosti zustávala až do rozpadu vévodství výroba piva. V ostatních oblastech režijní výroby velkostatku podporoval Valdštejn rovnež vetší produkci, žádné z nich ale nevenoval takovou pozornost jako obilnárství a pivovarnictví. Trochu stranou zustalo rybnikárství a chov ovcí. Od roku 1625, kdy se Valdštejn ujal velení císarské armády, zapojil své panství do systému válecných dodávek. Mimorádný zájem venoval hornictví. Mincovalo se nejprve pouze v Jicíne, asi od roku 1626, a poté od roku 1629 také v Zaháni. Valdštejnské mince odpovídaly predpisum o hodnote obeživa, a proto byly všude používány a prijímány. Architektura období mezi lety 1620 - 1690 je více než kdykoliv jindy ovlivnena politickou a hospodárskou situací vzemi. Z písemných dokladu lze však jmenovat tri nejprednejší architekty, se kterými je výstavba Jicína spojena – Andreu Spezzu, Nicola Sebregondiho a Giovanni Battistu Pieroniho. Valdštejnova smrt 25. 2. 1634 znamenala náhlý konec velkolepého rozvoje mesta. Již na jare téhož roku byly veškeré stavební práce zastaveny. Situaci zhoršilo i faktické bezvládí. V následujících letech zakusil Jicín útrapy tricetileté války, v letech 1642 - 1643 byl obsazen Švédy. Vítezství panovnického absolutismu a katolicismu na Bílé hore znamenalo hluboký preryv ve spolecenském živote a kulture ceského národa. Následný spolecenský vývoj v 18. století vyvolal nekolik duležitých reforem. Tolerancní patent se dotkl výraznou merou i kartuziánského kláštera v nedalekých Valdicích. Dekretem z 29. ledna 1782 Josef II. kartouzu zrušil. Téhož roku 25. cervna dostali kartuziáni príkaz místo opustit. Od roku 1857 zde stále existuje „mužská trestnice pro težké provinilce." Reformy predevším z doby vlády Marie Terezie menily pomery ve školství. Dne 5. ríjna 1773 byl zrušen jezuitský rád a v této souvislosti bylo dekretem ze dne 14. srpna 1777 vyhlášeno omezení gymnázií. Tím bylo zrušeno i gymnázium jicínské. Kolejní budova se zmenila v kasárna. Guberniálním rozhodnutím z 5. ríjna 1784 bylo narízeno, aby se krajský úrad se vším úrednictvem a registraturou prestehoval do Jicína (sídlil zde až do roku 1850). Prubeh napoleonských válek zasáhl i Jicín, který se stal svedkem diplomatického vyjednávání. Aby byl císar František I. spojencum blíže, opustil se svým dvorem 1. cervna 1813 Víden a odebral se na doporucení knížete Ferdinanda Trauttmansdorffa do Jicína. Císar a jeho doprovod opustil Jicín 6. cervence 1813. V Jicíne se poté František I. zastavil ješte roku 1820. Devatenácté století predstavuje pro strukturu ceského mesta a jeho dalšího utvárení výrazný predel. V letech 1813-1840 probíhala stavba císarských silnic, byly zboreny Pražská a Holínská brána a vetší cást hradeb, dále i kostel sv. Jana Krtitele (první písemná zmínka o nem pochází ze 17. cervence 1416) atd. V polovine 19. století melo mesto již 450 domu a 5 200 obyvatel. Národní a kulturní cinnost samotného Jicína se v této dobe formovala predevším kolem jicínského gymnázia a jeho profesoru. Jicínské gymnázium bylo 11. brezna 1807, po svém zrušení v roce 1777, slavnostne znovuotevreno a roku 1867 prohlášeno za ceské. Roku 1883 škola presídlila do nové budovy na Holínské predmestí. Z hlediska samosprávy byl pro Jicín rozhodující rok 1864, kdy zákon ztohoto roku umožnil vznik okresní samosprávy. Orgány okresní samosprávy se staly okresní výbor a okresní zastupitelstvo.Na pocátku šedesátých let vznikaly v Jicíne první penežní ústavy. Roku 1861 se pokusilo nekolik jicínských obcanu založit ve meste záložnu, která svou cinnost zapocala 1. ledna 1862.Celoevropský význam mela, ve které mesto zaujímalo významné místo. Pruská armáda, která mela vtrhnout do Cech ve trech smerech, se zde mela spojit a podle zámeru velitele pruských vojsk, generála Helmutha von Moltkeho, svést rozhodující bitvu s rakouskou Severní armádou. Jicínská bitva se stala významným bodem celé války odehrávající se na severním bojišti. Do mesta po bitve zavítal i pruský císar Vilém II. Na zacátku první svetové války bylo v Jicíne doplnováno velitelství polního pluku c. 74. Brzy vojsku kasárny nestacily, a tak byly zabrány prázdné dílny, byty, školy, sokolovna, dále stodoly a jiné budovy v okolí mesta. Aby ceské posádky nebyly ovlivnovány ceským prostredím, byly nahrazovány vojáky jiných národností. Ve meste panovala 28. ríjna 1918 ješte stále nejistota, až druhý den se zpráva rozšírila po meste a od rána se zacalo námestí zaplnovat zástupy lidí z mesta i okolních vesnic. Mládež odstranovala ríšské znaky bývalého Rakouska. Ze všech státních úradu, škol a kasáren byly strhávány symboly rakouského mocnárství, které byly bud rozbity nebo vešeny na kandelábry. Mezi svetovými válkami zaznamenal Jicín prudký stavební rozvoj. V desetiletí 1920 - 1930 bylo postaveno ctyrikrát tolik domu než v predchozích letech. Vznikaly nové ulice a vyrostla nová vilová ctvrt na Cerovce. V letech 1920-1941 projektoval vetšinu verejných budov a radu obytných domu zdejší architekt ing. arch. Cenek Musil, který svým osobitým slohem vduchu funkcionalismu dal Jicínu urcitou slohovou jednotu.Za první republiky kvetlo i jicínské školství. V roce 1922 byla otevrena obchodní škola. V téže dobe se již jednalo o zrízení zemedelské školy. Postupne od školního roku 1924-1925 byla rušena stará zimní


5


hospodárská škola a otevren 1. rocník dvouleté rolnické školy. Pro tuto školu byla postavena nová budova v Soudné se školním statkem a státní výzkumnou stanicí. Pozdeji byla škola nazvána Bradácovou rolnickou školou. V prestavené budove zimní hospodárské školy v Denisove ulici zahájila roku 1928 vyucování hospodynská škola, která byla jednorocní, internátní a mela 20 - 30 žákyn na celé zaopatrení. V prosinci 1924 byl v Jicíne slavnostne otevren Studentský dum. Dne 15. brezna 1939 obsadila nemecká armáda i Jicín. S ní prišel do Jicína úrad vrchního zemského rady i gestapo. Nastehovaly se do kasáren vLipách. V cervenci 1939 byl ze zprostredkovatelny práce vytvoren úrad práce, který se stal obávaným nástrojem totálního nasazení. Byl rozpušten Sokol, Junák a rada dalších organizací. Po celou dobu zde docházelo k castému zatýkání, protože na Jicínsku pusobily odbojové organizace. Napríklad v listopadu 1940 bylo zatceno pet pracovníku mestského úradu, protože rozmnožovali letáky. Ze všech jicínských Židu prežilo koncentracní tábory pouze šest osob. Mesto a okolí bylo definitivne vycišteno od Nemcu 16. kvetna 1945. Po roce 1945 se Jicín vyvíjel jako obdobná mesta této kategorie, charakteristickým rysem byla industrializace, rust významu majoritního zamestnavatele ve meste (Agrostroj Jicín) a zvyšování poctu obyvatel díky výstavbe nových sídlišt. Postavení mesta jako sídla okresu melo bezprostrední vliv na rozvoj školství, zdravotnictví a kvality života obecne. Pro ceskou republiku se novodobým symbolem Jicína stal loupežník Rumcajs se ženou Mankou a synkem Cipískem. Tato postava byla stvorena výtvarníkem Radkem Pilarem na námet jicínského rodáka, spisovatele-pohádkáre Václava Ctvrtka, a z ekonomického pohledu má velký vliv na image mesta a rozvoj cestovního ruchu.

Postavení okresu v rámci kraje 2

Okres Jicín je svou rozlohou 89 tisíc km prumerne velkým okresem vKrálovéhradeckém kraji, zaujímá 2 18,6% jeho území. Prumerná rozloha obce ciní 8 km (v Královéhradeckém kraji jako celku o 30% více). 2 Hustota osídlení v okrese Jicín je o 25% pod prumernou krajskou hodnotou (okres Jicín 86,9 obyv./km , HK 2 kraj 115 obyv./km ). Okres Jicín má výhodnou polohu s pomerne vysokou mírou exponovanosti území (vzdálenost od hlavních koncentrací obyvatelstva a komunikacních os). Výrazným rysem sídelní struktury okresu je její roztríštenost (žije zde petina obyvatel kraje, ale na území se nachází ctvrtina všech obcí, tj. nejvíce ze všech okresu, a témer 30% cástí obcí). Prevládají malá sídla jak rozlohou, tak i poctem obyvatel. Nad 40% obcí okresu má méne než 200 obyvatel. Stupen integrace sídel do obcí (pocet cástí obcí na 1 obec), který mj. neprímo indikuje stupen sídelní stability obyvatelstva, je nad celostátním prumerem. Rovnež demografické charakteristiky okresu jsou spíše nepríznivé – jakkoli se stárnutí populace a nízké porodnost projevují vcelé CR, okres Jicín ztrácí obyvatele vrámci kraje relativne nejrychleji. Populace okresu Jicín je v krajském porovnání druhá nejstarší. Tento fakt lze dokládat i odpovídajícími nižšími podíly v mladších kategoriích a vyššími podíly senioru. Tabulka 1 - Základní charakteristika okresu Královéhradeckého kraje k 1.1.2003 Charakteristika

Kraj

Trutnov

Hradec Králové

Jicín

Náchod

Rozloha v ha

475 817

114 677

87 538

88 662

85 157

Rychnov n. Knežnou 99 783

100

24,1

18,4

18,6

17,9

21,0

10,6

15,3

8,7

8,0

10,9

12,0

Pocet obcí

448

75

101

111

78

83

v % z HK kraje

100

16,7

22,5

24,8

17,4

18,5

v % z HK kraje prumerná rozloha obce v km

2

Pocet cástí obcí

1 073

164

210

295

217

187

Pocet obyvatel

547 563

119 780

159 284

77 066

112 423

79 010

hustota osídlení (obyvatel/km 2)

115,1

104,4

182,0

86,9

132,0

79,2


6


Tabulka 2 - Velikostní skupiny obcí podle okresu k 31. 12. 2002 Pocet obcí do 199 celkem Královéhradecký kraj v % z obcí celkem Trutnov v % z obcí celkem Hradec Králové v % z obcí celkem Jicín v % z obcí celkem Náchod v % z obcí celkem Rychnov n. K. v % z obcí celkem

448 100,0 75 100,0 101 100,0 111 100,0 78 100,0 83 100,0

122 27,2 17 22,7 27 26,7 46 41,4 14 17,9 18 21,7

v tom podle poctu obyvatel 500 1 000 - 5 000 - 20 000 - 19 999 - 4 999 - 49 999 999 86 51 19 2 19,2 11,4 4,2 0,4 18 16 3 1 24,0 21,3 4,0 1,3 17 9 3 16,8 8,9 3,0 14 9 3 12,6 8,1 2,7 19 6 6 1 24,4 7,7 7,7 1,3 18 11 4 21,7 13,3 4,8 -

200 499 167 37,3 20 26,7 44 43,6 39 35,1 32 41,0 32 38,6

50 000 a více 1 0,2 1 1,0 -

Tabulka 3 - Pohyb obyvatelstva v okresech KH kraje Královéhradecký kraj Pocet obyvatel k 1.7. Pocet obyvatel k 31.12. Index stárí Žive narození na 1 000 obyvatel Zemrelí do 28 dnu na 1 000 žive narozených Zemrelí do 1 roku na 1 000 žive narozených Zemrelí celkem na 1 000 obyvatel Snatky na 1 000 obyvatel Rozvody na 1 000 obyvatel

547 720 547 563 5 093 9,3 9 1,8 18 3,5 6 014 11,0 2 618 4,8 1 661 3,0

Trutnov

Hradec Králové

Jicín

Náchod

119 870 119 780 81,8 1 131 9,4 3 2,7 5 4,4 1 379 11,5 560 4,7 374 3,1

159 338 159 284 97,6 1 370 8,6 2 1,5 6 4,4 1 682 10,6 793 5,0 459 2,9

77 204 77 066 96,2 689 8,9 897 11,6 361 4,7 233 3,0

112 382 112 423 84,3 1 076 9,6 3 2,8 5 4,6 1 208 10,7 552 4,9 355 3,2

Rychnov n. Knežnou 78 926 79 010 83,1 827 10,5 1 1,2 2 2,4 848 10,7 352 4,5 240 3,0

Tabulka 4 - Porovnání vekové struktury – okresy KH kraje Podíl obyvatel ve veku (v %):

Královehradecký kraj

0 – 14 15 – 59 60 a více vc. nezj. veku Prumerný vek obyvatel

16,3 64,6 19,1 39,0


v tom okresy Hradec Králové 15,4 64,6 20,0 39,7

Jicín

Náchod

16,1 64,1 19,8 39,3

17,1 63,9 19,0 38,7

Rychnov n.Knežnou 17,0 64,6 18,4 38,4

Trutnov 16,4 65,7 17,9 38,6

7


Postavení mesta v rámci okresu Jicín je nejvetším mestem okresu a spolu s okolními mikroregiony tvorí významné težište osídlení, které pokracuje zhruba v ose Turnov – Semily – Jablonec nad Nisou - Liberec. Mezi pozitiva patrí jednoznacne výjimecné postavení mesta ve velikostní strukture sídel okresu, poloha v krajinne i prírodne cenném prostoru vtesném sousedství chránené krajinné oblasti Ceský ráj a blízkost hranic s Polskem i Nemeckem. Dominantní roli má Jicín v nekterých oblastech výkonu státní správy a vyšších zdravotnických a sociálních služeb, významné je soustredení stredního školství. Dalším pozitivem je vzdálenost od hlavních urbanizovaných prostor a komunikacních os. Mesto Jicín se podílí více jak petinou na populaci okresu, tento podíl je od roku 1991 víceméne stabilní. Tabulka 5 - Podíl poctu obyvatel mesta v okrese Rok

1961

1970

1980

1991

2001

2003

Podíl obyvatel mesta na poctu obyvatel okresu [%]

15,1

16,3

19,8

21,4

21,2

21,2

Podíl obyvatel ve mestech nad 5000 na poctu obyvatel okresu [%]

33,5

37

41,9

45,1

44,9

44,7

Hlavní závery z kapitoly Bohatá historie – evropsky významné události: tricetiletá válka, protinapoleonská koalice, pruskorakouská válka Historická kontinuita rozvoje mesta, patriotismus, tradice Unikátní barokní kompozice – „modelové mesto – výpoved tvurce“ Sídelní rozdrobenost v okrese – vysoký pocet malých obcí, složených z více cástí Dominantní postavení mesta v okrese, spádovost, dojíždka do škol a zamestnání Asociace mesta s klasickou pohádkovou postavou Rumcajse Jedinecná kombinace krajinných typu Výhodná poloha na križovatce os Praha – Krkonoše a severozápad – jihovýchod


8


OBYVATELSTVO Základní demografické trendy potvrzují celostátní nepríznivý vývoj. Prudká zmena podmínek po roce 1989, související s novou spolecenskou situací a zmenou životního stylu mladých obyvatel, má za následek trvale se snižující pocet nove narozených a s ním související stárnutí populace. Prumerný pocet detí na jednu ženu už dávno nestací ani na prostou reprodukci (odpovídá císlu 2,1 – v roce 1950 bylo 2,8, v roce 2000 už jen 1,14). Nejvetší mezirocní poklesy porodnosti byly zaznamenány vletech 1991 až 1995, nyní se ustálily na 1-2%. To vše má dalekosáhlé dusledky pro fungování celé spolecnosti. Tabulka 6 - Vývoj poctu obyvatel (SLDB 31.12.) Rok

1961

1970

1980

1991

2001

2002

2003

mesto Jicín

13 176

13 414

16 182

16 803

16 410

16 347

16 328

okres Jicín

87 434

82 515

81 894

78 650

77 524

77368

77066

Graf 1 - Vývoj poctu obyvatel 1961 – 2003

100 000 80 000 60 000 mesto Jicín 40 000

okres Jicín

20 000 0 1961

1970

1980

1991

2001

2002

2003

Tabulka 7 - Pohyb obyvatelstva ve meste rok

Stav 1.1. narození

zemrelí

pristehovalí vystehovalí

prirozený prírustek celkový prírustek stehováním prírustek

stav 31.12.

1991

16807

225

183

383

371

42

12

54

16861

2001

16515

137

154

264

352

-17

-88

-105

16410

2002

16410

145

162

299

345

-17

-46

-63

16347

2003

16347

161

165

346

361

-4

-15

-19

16328


9


Pocet obyvatel mesta dosáhl maxima (podle SLDB) vroce 1991, od té doby klesá. Saldo prirozené meny i migrace je dlouhodobe záporné, v posledních letech dochází k mírnému zlepšení zatím pouze v tom smyslu, že se tempo poklesu snižuje. Z mestských cástí ztrácí obyvatele predevším Nové mesto, naopak Valdické a Holínské predmestí vykazují opacný trend. Relativne výrazný nárust pozorujeme i u Starého mesta a Pražského predmestí. Tabulka 8 - Vývoj poctu obyvatel v mestských cástech Cásti obce

2000

2001

2002

2003

6.8.2004

Dvorce Holínské p. Moravcice

28 2 118 13

28 2 132 13

29 2 150 17

29 2 170 17

29 2 175 13

Nové mesto Popovice Pražské p. Robous y

5 028 359 207 411

5 078 362 211 414

5 078 372 214 416

5 116 376 218 422

4 724 376 219 425

Sedlicky Soudná Staré mesto

188 245 492

188 245 495

190 245 500

193 246 513

193 246 515

Valdické p.

7 222

7 268

7 327

7 381

7 427

Tabulka 9 - Vývoj vekové struktury obyvatelstva Kategorie

SLDB

31. 12.

1991

1995

1999

2001

2003

muži 0 - 14

1951

1660

1441

1359

1280

ženy 0 - 14

1733

1525

1324

1242

1195

muži 15 - 64

5519

5788

5795

5736

5729

ženy 15 - 64

5648

5794

5819

5799

5810

muži 65 +

719

850

857

873

895

ženy 65 +

1233

1348

1373

1401

1419

Vývoj vekové struktury ukazuje, že nepríznivé demografické trendy se prozatím neprojevují na poctu obyvatel v produktivním veku, který zustává víceméne stabilní. Nárust poctu obyvatel v poproduktivním veku je od roku 1995 pouze 5%, dramaticky však klesá pocet detí do 14 let (ve stejném období témer o ctvrtinu), což se v první rade projevuje v obsazenosti školských zarízení. Vzdelanostní struktura dosahuje prekvapive (na relativne malé mesto) dobrých ukazatelu, podíl vysokoškolsky vzdelaných, absolventu nástavbového studia i se stredním všeobecným vzdeláním je celkem o 10 procentních bodu vyšší než je celorepublikový prumer.


10


Graf 2 - Veková struktura obyvatelstva – strom života 2003

105 - 109

0 1 9 43 57 309 398 434

muži

202 279 270 369 562

630

45 - 49 40 - 44

522 564 592

618 496

35 - 39 30 - 34 25 - 29

715 541 514 506

760

400

655 517

10 - 14 5-9 0-4

365 500

564 558

20 - 24 15- 19 324

600

102

60 - 64 55 - 59 50 - 54

617 659 652

700

27

70 - 74 65 - 69

375

800

1 14

85 - 89 80 - 84 75 - 79

227

ženy

0 0

100 - 104 95 - 99 90 - 94

300

200

100

532 394 354

0

0

200

400

600

800

Tabulka 10 - Vzdelanostní struktura obyvatelstva – porovnání vybraných kategorií Obyvatelstvo Dosažené vzdelání

Celkem

celkem

v tom muži

v%

13 854 100,0

ženy

CR

CR

muži

Ženy

pocet

v%

pocet

v%

v%

v%

6 642

100,0

7 212

100,0

100,0

100,0

v tom nejvyšší ukoncené vzdelání: základní, vc. neukonceného

2 523

18,2

900

13,6

1 623

22,5

16,5

29,1

vyucení bez maturity

2 543

18,4

1 495

22,5

1 048

14,5

25,7

15,7

strední odborné bez maturity

2 281

16,5

1 080

16,3

1 201

16,7

19,6

15,4

ucební obor s maturitou

174

1,3

116

1,7

58

0,8

2,0

1,0

úplné strední všeobecné s mat.

846

6,1

356

5,4

490

6,8

3,7

6,2

úplné strední odborné s mat.

3 228

23,3

1 510

22,7

1 718

23,8

17,0

19,7

nástavbové studium

401

2,9

137

2,1

264

3,7

1,5

2,8

vyšší odborné

214

1,5

86

1,3

128

1,8

1,2

1,3

vysokoškolské

1 498

10,8

881

13,3

617

8,6

10,1

7,0

113

0,8

74

1,1

39

0,5

0,5

0,5

Vedecká príprava

19

0,1

16

0,2

3

0,0

0,6

0,2

bez vzdelání

38

0,3

16

0,2

22

0,3

0,4

0,5

z toho bakalárské


11


Graf 3 – podíl poctu obyvatel s dosaženým vzdeláním v Jicíne a v CR

základní, vc. neukonceného

ženy CR

vyucení bez maturity strední odborné bez maturity

muži CR

úplné strední všeobecné s mat. ženy JC

úplné strední odborné s mat. nástavbové studium

muži JC

vysokoškolské

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Hlavní závery z kapitoly Pocet obyvatel mesta mírne stoupal až do devadesátých let, poté je patrný trvalý, byt mírný pokles (zatímco v okrese dlouhodobý pokles – zvyšuje se podíl mesta na obyvatelstvu okresu) V roce 2003 došlo k mírnému nárustu poctu narozených a pristehovalých, což zmírnilo dlouhodobý úbytek obyvatelstva Každorocne klesá (v rádu desítek) pocet osob v nejmladších vekových skupinách, tomu odpovídá rust poctu nejstarších osob Mezi okresy Královéhradeckého kraje druhá nejméne príznivá veková struktura (za HK) Príznivejší vzdelanostní struktura, než je celostátní prumer (nižší podíl nejméne vzdelaných skupin a naopak vyšší podíl stredo- a vysokoškoláku)


12


DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ Statistiky, týkající se domu a bytu ve meste, jako napr. prumerná velikost bytu, a nekterých souvisejících sociologických fenoménu (údaje o rodinách v domácnostech) vesmes potvrzují, že údaje o zástavbe odpovídají celkovému rázu sídla a jeho velikosti na pomezí mezi velkými okresními centry a menšími mesty s rysy typickými spíše pro venkovské oblasti. Graf 4 – Vývoj poctu obydlených domu a bytu ve meste

7 000 6 000 5 000

Trvale obydlené domy

4 000

z toho rodinné domy

3 000

Trvale obydlené byty

2 000

z toho v rodinných domcích

1 000 0 1970

1980

1991

2001

Tempo rustu poctu domu a bytu vdlouhodobém horizontu vypovídá i o stagnující bytové výstavbe. Pocet bytu na 100 obyvatel pri stagnujícím poctu obyvatel se i pri nízkém prírustku bytu zvyšuje a dosahuje hodnoty 38,5, což je vyšší než celorepublikový prumer (37,4). Tuto relativne príznivou hodnotu však koriguje vysoký (10,4%) podíl neobydlených domu a bytu. Srovnání údaju o poctu bytu (6344) a poctu cenzových domácností pak ríká i to, že vlastní byt nemá 628 domácností. Tabulka 11 - Srovnání bytového fondu s okolními mesty v tom byty z toho podle duvodu byty neobydl neobydl byty ené ené obydlené v rodin. v bytov. obydl. slouží k v v obydl. domech domech prechodne rekreaci neobydl. domech domech z toho

Název obce

Byty úhrnem

Stará Paka

1078

73,5

52,4

19,7

4,3

22,3

1,2

17,7

Sobotka

1116

74,8

55,8

17,4

3,4

21,8

1,6

14,0

Lázne Belohrad

1843

75,1

51,3

22,2

5,3

19,6

2,4

11,3

Horice

3783

85,7

47,0

37,5

4,8

9,5

1,5

3,5

Semily

3804

89,8

28,4

60,2

4,3

5,8

0,7

3,2

Nová Paka

3969

84,4

51,1

31,8

4,4

11,2

1,3

5,6

Turnov

6429

88,7

40,9

46,7

5,8

5,6

0,7

1,8

Jicín

7085

89,5

29,6

59,0

6,5

3,9

0,8

0,8

Trutnov

13014

94,3

22,0

71,3

3,7

2,0

0,4

0,7


13


v tom byty z toho podle duvodu byty neobydl neobydl byty ené ené obydlené v rodin. v bytov. obydl. slouží k v domech domech v obydl. neobydl. prechodne rekreaci domech domech z toho

Název obce

Byty úhrnem

Hradec Králové

40649

92,9

22,3

70,2

4,7

2,4

0,5

0,2

Mladá Boleslav

18462

92,0

17,0

74,6

5,6

2,4

0,5

0,3

Nymburk

6020

92,6

29,3

62,0

4,2

3,2

0,6

0,3

Tabulka 12 – Srovnání domovního fondu s okolními mesty z toho Domy Název obce úhrnem

z úhrnu obydlených domu

domy rodinné obydlené domy

bytové domy

domy podle vlastnictví

domy postavené

soukromý ch osob

obce, státu

SBD

do 1919

19201945

19461980

19812001

Kopidlno

743

72,7

67,0

4,0

65,0

2,0

1,3

12,9

16,8

25,4

15,9

Stará Paka

752

68,1

61,4

5,1

61,6

1,2

1,5

14,6

14,2

23,1

15,3

Sobotka

853

71,9

65,8

4,5

66,2

1,6

0,5

13,7

10,3

29,1

18,1

Lázne Belohrad

1249

72,8

64,9

6,2

63,9

3,0

3,4

10,2

11,7

31,0

18,3

Semily

1324

83,8

67,9

13,0

68,6

5,7

2,9

14,2

18,7

30,3

19,5

Horice

2164

84,5

74,4

8,5

75,0

1,7

3,3

16,6

14,8

29,3

22,8

Nová Paka

2333

81,1

74,1

5,1

73,6

2,1

2,9

11,1

16,3

33,0

20,2

Jicín

2441

89,5

68,9

18,5

73,2

6,1

5,5

16,5

21,1

29,8

21,8

Turnov

2817

88,3

75,3

11,0

75,2

3,5

3,1

10,9

22,3

33,3

19,8

Trutnov

3480

93,3

63,2

26,8

61,6

15,9

7,4

21,1

21,7

26,3

22,5

Hradec Králové

10768

92,1

69,9

20,6

71,0

5,7

6,0

9,9

23,1

36,7

20,5

Tabulka 13 - Obydlené byty podle právního duvodu užívání a velikosti z toho podle právního duvodu užívání Název Obydlené ve clena byty v osobním obce úhrnem vlastním vlastnictví nájemní bytového dome družstva

z úhrnu podle poctu obytných místností 1

2

3

4

5+

Kopidlno

782

58,7

1,2

26,6

6,4

6,3

19,7

46,8

15,2

10,9

Stará Paka

792

58,0

10,9

11,6

5,8

14,0

27,1

32,7

16,8

8,5

Sobotka

835

63,0

10,4

10,8

3,0

9,8

24,1

31,6

20,5

13,1

Lázne Belohrad

1384

55,5

1,8

18,9

12,5

9,9

23,1

38,0

17,1

10,5

Horice

3242

48,2

17,9

14,3

13,2

11,5

26,6

35,5

15,2

10,7


14


z toho podle právního duvodu užívání Název Obydlené ve clena byty v osobním obce úhrnem vlastním vlastnictví nájemní bytového dome družstva Nová 3350 50,6 7,5 14,7 19,4 Paka

z úhrnu podle poctu obytných místností 1

2

3

4

5+

11,5

26,8

33,7

15,9

11,9

Semily

3417

26,5

8,0

29,7

22,5

15,8

34,4

31,7

10,6

7,1

Nymburk

5574

27,2

20,9

25,1

19,6

13,8

28,1

40,1

11,5

5,4

Turnov

5701

36,3

7,3

24,9

19,3

15,4

28,2

35,1

12,0

7,8

Jicín

6344

27,9

8,3

36,5

21,3

15,5

28,5

36,7

11,7

7,3

Trutnov

12277

18,0

5,9

40,9

25,5

18,1

33,1

34,5

9,1

4,3

S velikostí mesta stoupá i míra využívání bytového a domovního fondu (obydlenost), naopak klesá používání domu pro rekreacní úcely. Údaje o stárí domu jsou srovnatelné s ostatními mesty, podíl objektu postavených pred rokem 1919 fakticky zvyšuje potrebu nové výstavby ve meste. Prestože podíl domu ve vlastnictví obce (príp. státu) zdánlive není vysoký, více než tretina bytu je stále nájemních, v tomto ukazateli je Jicín predstižen z okolních a srovnatelných mest pouze Trutnovem, naopak mesta jako Horice a Nymburk pristoupila k privatizaci mnohem razantneji. Ve meste stejne jako ve všech srovnatelných prevažují trípokojové byty, devatenáctiprocentní podíl vetších bytu je na tuto velikostní kategorii mesta pomerne vysoký. Rovnež porovnání poctu domácností podle typu naznacuje zhoršující se demografickou situaci ve meste – viz podíl poctu úplných rodin a domácností jednotlivcu. Nepríznivý je i ukazatel podílu neúplných rodin s detmi. Tabulka 14 - Pocty domácností podle typu – srovnání s okresem a krajem

Cenzové domácnosti podíl jednotlivých typu (v %): úplné rodiny - bez závislých detí - se závislými detmi neúplné rodiny - bez závislých detí - se závislými detmi nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivcu Prumerný pocet clenu cenzové domácnosti


Královéhradecký kraj

Okres Jicín

Mesto Jicín

228 158

31 681

6 972

56,9 30,5 26,4 12,6 5,0 7,6 1,3 29,2

58,4 31,0 27,4 11,5 5,0 6,5 1,2 29,0

55,4 28,5 27,0 12,8 5,1 7,7 1,2 30,6

2,85

2,13

2,36

15


Tabulka 15 - Technické vybavení bytu a ukazatele úrovne bydlení Obydle né byty

Název obce

Kopidlno Stará Paka Sobotka Lázne Belohrad Horice Nová Paka Semily Turnov Jicín Trutnov Hradec Králové

byty podle vybavení (%) vlastn vlastn í í koup vodo splac elna, ústre etážo osob plyn v vod v hov. sprch dní vé na úhrnem byte byte zácho ový topen topen byt d kout í í 782 0,6 95,9 87,9 92,5 64,5 5,6 2,81 792 46,7 96,5 88,3 90,3 42,3 19,1 2,55 835 1,6 98,6 93,7 94,3 51,5 9,8 2,74

prumerný pocet osob obytn na obytn é obytn é ploch ou ploch y obytnýc h místn y na ost na osob místn. 8+m2 byt u na byt 0,92 55,21 19,42 3,08 0,91 52,53 20,39 2,82 0,89 59,91 21,66 3,10

1384 3242 3350 3417

62,1 18,5 74,4 83,1

96,8 99,5 99,0 99,0

90,9 97,2 96,4 95,7

93,6 96,1 96,5 95,3

46,7 59,6 69,0 62,7

24,2 6,5 10,5 16,8

2,74 2,72 2,76 2,66

0,93 0,94 0,94 1,02

55,53 53,99 53,12 46,43

19,99 19,78 19,20 17,40

2,98 2,90 2,95 2,61

5701 6344 12277 37783

79,8 89,0 63,2 82,5

98,9 99,6 99,2 99,0

96,5 98,1 96,6 97,9

95,9 97,1 96,1 97,8

68,2 58,0 75,9 80,8

15,1 20,7 5,9 7,7

2,53 2,59 2,59 2,54

0,95 0,97 1,05 1,01

49,98 49,10 45,18 46,45

19,44 18,89 17,30 18,03

2,72 2,69 2,50 2,56

Tabulka 16 - Domy podle poctu podlaží a technického vybavení z toho podle podlaží

pocet domu vybavených

Domy úhrnem

1-2

3-4

5+

Kopidlno

540

93,9

4,8

0,2

56,1

95,6

1,7

56,3

Sobotka

613

94,8

4,9

0,0

66,2

98,2

4,9

59,1

Lázne Belohrad

909

92,2

6,9

0,0

49,6

97,6

56,7

58,6

Semily

1110

81,4

12,4

5,0

48,7

98,2

68,8

62,8

Horice

1829

91,1

7,7

0,6

91,9

99,7

24,1

58,2

Nová Paka

1893

91,3

6,2

2,0

65,0

98,9

70,0

68,9

Jicín

2184

80,1

14,6

5,1

88,6

99,1

84,8

55,9

Turnov

2487

82,2

12,8

3,7

71,8

98,7

77,9

73,4

Trutnov

3248

69,7

21,0

8,1

67,8

98,2

44,2

69,6

Hradec Králové

9917

74,8

13,1

10,8

82,5

98,4

84,6

74,3

Název obce


prípojkou na ústredním vodovodem plynem kanalizacní sít topením

16


Tabulka 17 - Vybavenost domácností – okresy KH kraje Královéhr adecký kraj Podíl domácností vybavených (v %): 1 osobním automobilem 47,8 2 a více osobními automobily 8,5 telefonem - pevná linka 43,9 mobilním telefonem 11,0 pevným i mobilním telefonem 22,5 osobním pocítacem 15,2 s napojením na internet 6,2 bez napojení na internet 9,0 vlastním rekreacním objektem 9,8 jinou možností rekreace 6,7

v tom okresy Trutnov

Hradec Králové

Jicín

Náchod

Rychnov n. Knežnou

45,8 7,8 39,3 15,1 20,9 13,6 5,4 8,2 9,2 6,2

47,6 8,2 47,7 7,7 26,8 18,0 7,6 10,4 12,7 8,9

49,1 9,8 46,6 9,5 20,0 13,5 5,1 8,4 8,2 5,7

47,4 8,6 43,0 11,3 21,4 14,6 6,2 8,3 8,9 6,0

50,2 9,2 42,3 12,3 20,2 14,5 5,6 8,8 7,4 5,2

Vybavenost bytu a domácností je na úrovni 21. století, v rade kategorií obsazuje mesto a okres Jicín první místo v kraji (plynofikace, vodovod).

Hlavní závery z kapitoly Nedostatek bytu ve meste Zretelný pokles tempa výstavby domu v posledních letech (projevuje se i u bytu) Vysoký podíl domácností bez vlastního bytu Mírný rust poctu bytu na 100 obyvatel (spíše díky demografii), soucasný rust podílu neobydlených bytu Vysoký podíl bytu vybavených plynem, vodovodem, sociálním zázemím Vysoký podíl nájemních bytu Nižší podíl bytu v rodinných (a vyšší v bytových) domech Vyšší podíl domu postavených do roku 1919 Úroven vybavenosti domácností v meziokresním porovnání mírne vyšší


17


ZAMESTNANOST A PRÍJMY OBYVATELSTVA Statistiky, týkající se celkové zamestnanosti, je treba vždy vykládat vkontextu aktuální metodiky šetrení. Metodika je ovšem vjednotlivých letech stejná pro všechny úrovne, lze tedy provést porovnání jednotlivých okresu v Královéhradeckém kraji. Z neho je patrné, že celková zamestnanost prudce klesala mezi léty 1990 a 1995, mírný propad je zretelný mezi 2001 a 2002, podle nejnovejších statistik došlo v okrese Jicín k nejvetšímu poklesu zamestnanosti mezi okresy, což odpovídá celostátním údajum. Podíl zamestnaných v zemedelství v roce 2001 cinil témer 11 %, vprumyslu necelých 44 % a ve stavebnictví 3,5 %. Prumerný evidencní pocet zamestnancu v zemedelství poklesl v okrese od roku 1994 z puvodních 4200 na 2400, tj. zhruba o 40% - tento pokles je však naprosto vsouladu s vývojem vcelé CR. Zamestnanost v prumyslu ve stejném období naopak stoupla z 9684 na 9748, s prihlédnutím k faktu, že v CR i v kraji došlo za stejné období v prumyslu k poklesu zamestnanosti, se jedná o pozitivní vývoj zpusobený zejména príchodem vnejších investoru. Zamestnanost ve stavebnictví je v okrese ve srovnání s krajem i CR dlouhodobe podprumerná, stagnace poctu pracovních míst (cca 800) v okrese však vzhledem k poklesu v jiných regionech znamená postupné vyrovnávání situace. Tabulka 18 - Prumerný evidencní pocet zamestnancu v civilním sektoru území CR bez ciziny Královéhradecký kraj Okres HK okres JC

1995 3 123 558 168 736 54 584 22 470

2000 3 119 548 171 547 53 283 22 007

2001 3 121 673 171 991 54 575 22 297

2002 3 184 694 145 691 49 828 17 696

2003 3 224 660 145 373 50 925 19 093

1.Q. 2004 3 177 819 142 335 51 001 17 080

Okres NA Okres RK Okres TU

32 258 21 764 37 660

33 935 23 286 39 036

34 511 21 546 39 062

28 926 17 075 32 166

28 241 17 255 29 859

28 468 16 614 29 172

Graf 5 - Vývoj prumerného evidencního poctu zamestnancu

90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

1990 1995 2000 2001 2002 2003 2004 Hradec Králové


Jicín

Náchod

Rychnov n. Knežnou

Trutnov

18


Tabulka 19 - Prumerná hrubá mesícní mzda zamestnancu v civilním sektoru území

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

1.Q. 2004

Ceská republika (bez ciziny)

6 869

8 166

9 679

10 696

11 705

12 651

13 484

14 633

15 857

16 917

16 722

Královéhradecký

6 409

7 480

8 839

9 786

10 619

11 537

12 312

13 183

13 753

14 751

14 718

Hradec Králové

6 853

7 955

9 425

10 283

11 094

12 024

13 010

14 015

14 733

15 837

15 685

Jicín

6 202

7 192

8 390

9 521

10 334

10 925

11 727

13 004

13 334

14 159

14 248

Náchod

6 064

7 127

8 369

9 374

10 183

10 951

11 489

12 115

12 707

13 519

13 735

Rychnov n. Knežnou Trutnov

6 431

7 678

9 060

9 859

10 734

11 808

12 303

12 847

13 576

14 736

14 624

6 201

7 153

8 541

9 527

10 439

11 577

12 411

13 252

13 499

14 452

14 316

Vývoj prumerných hrubých mezd v uvedených sektorech odpovídá celkovému, ani hojne zastoupený prumysl nevykazuje odchylky od dlouhodobého trendu.

Nezamestnanost a trh práce Pocet uchazecu o práci v CR dosáhl v cervnu 2004 témer 520 tisíc osob, což ciní 9,9% podíl aktivne hledajících zamestnání. Situace ve meste a vokrese je trvale mnohem príznivejší a jen výjimecne míra nezamestnanosti prekrocí 7%. Vývoj ekonomiky je sice pozitivní, ale její rust není stále tak vysoký nebo strukturálne pro trh práce natolik príznivý, aby vytvárel dostatecný pocet nových pracovních príležitostí pro soucasnou strukturu nabídky pracovních sil. V CR pokracuje rovnež nárust volných pracovních míst, která mají úrad práce v evidenci a mohou je nezamestnaným nabídnout. Na jedno volné místo pripadá 11,4 uchazecu o práci, ve meste a v okrese je i tento údaj príznivejší. Soucasnou situaci na trhu práce vCR charakterizuje to, že daleko vy šší míra nezamestnanosti je u žen, když u nich dosahuje 11,1%, zatímco u mužu 7,7%. Tento pomer je vJicíne ješte výraznejší, což cástecne souvisí i s poptávkou nejvetších zamestnavatelu ve meste po spíše „mužských“ profesích (viz pruzkum podnikatelského prostredí). Neméne príznivým jevem vJicíne je i nižší podíl nezamestnaných absolventu škol oproti celostátnímu prumeru, naopak u nezamestnaných osob se ZPS je podíl mírne vyšší (15%:13,8%). Podíl dlouhodobe nezamestnaných (nad 12 mesícu) nyní dosahuje 34% a stále roste. Tabulka 20 - Vývoj míry nezamestnanosti Mesto Okres Kraj Ceská republika

1999 6,71 7,70 7,50 9,40

2000 5,24 5,80 5,90 8,80

2001 5,44 6,00 6,30 8,90

2002 6,83 8,00 7,30 9,80

2003 7,20 8,70 7,90 10,30

30.6.2004 6,62 8,61 10,30 9,90

2002 7,5 8,3 7,4 12,7

2003 10,3 13,5 10,0 13,5

30.6.2004 6,7 10,3

Tabulka 21 - Pocet uchazecu na jedno volné pracovní místo 1999 Mesto Okres Kraj Ceská republika

10,2 8,6 13,9


2000 2,3 4,2 3,3 8,8

2001 3,2 4,8 4,4 8,9

11,4

19


Tabulka 22 - Struktura uchazecu o zamestnání podle vzdelání 1999

2000 %

2001 %

2002

2003

%

%

%

30.6. 2004 %

základní a bez vzdelání

869

29

696

31

745

32

881

29

971

29

881

28

strední odborné bez maturity strední odborné s maturitou

1307

44

947

42

970

41

1336

44

1505

46

1406

46

623

20

457

20

456

19

615

20

628

19

578

19

strední všeobecné s maturitou vysokoškolské a vyšší odborné

111

4

75

3

89

4

111

4

109

3

114

4

87

3

90

4

96

4

110

3

95

3

108

3

Tabulka 23 - Struktura uchazecu o zamestnání podle délky nezamestnanosti 1999 0-3 mesíce 3-6 6-9 9-12 12 +

886 671 340 265 835

2000 % 30 22 12 9 27

661 481 231 153 739

2001 % 30 21 10 7 32

2002 % 33 22 12 6 27

758 522 288 141 647

2003 % 28 25 11 9 27

892 748 337 262 814

867 804 348 274 1016

% 27 24 11 8 30

30.6.2004 % 807 26 577 19 338 11 300 10 1065 34

% 8 18 13 20 20 20 1

30.6.2004 % 169 6 478 15 417 13 643 21 647 21 716 23 17 1

Tabulka 24 - Struktura uchazecu o zamestnání podle veku 1999 15-19 let 20-24 25-29 30-39 40-49 50-59 60+

135 724 382 577 680 495 4

2000 % 5 24 13 18 23 16 1

71 568 273 443 493 413 4

2001 % 3 25 12 19 22 18 1

2002 % 7 17 13 20 23 19 1

177 414 307 480 519 449 10

2003 % 7 20 14 18 20 20 1

219 599 421 570 621 604 19

256 583 441 662 675 675 17

Tabulka 25 - Struktura uchazecu o zamestnání podle kvalifikace 1999 delníci THP

2326 671

2000 % 78 22

1643 622

2001 % 72 28

1716 640

2002 % 73 27

2217 836

2003 % 73 27

2476 833

% 75 25

30.6.2004 % 2287 74 800 26

Tabulka 26 - Srovnání vývoje okresu, kraje a CR Podíl delníku mezi uchazeci o zamestnání Podíl nezamestnaných nad 6 mesícu Podíl rizikových vekových skupin (1924, 50+) Podíl absolventu škol

Okres Kraj Okres Kraj Okres Kraj CR Okres Kraj


1999 77,6 53,6 48 40,8

10,3 17,7

2000 72,5 53,6 49,6 69,4 43,5 40,1

2001 72,8 54,4 45,7 48,4 37 40

2002 72,6 54,9 47,2 49,5 40 36,3

2003 74,8 55,3 49,5 45,9 38,5 38,8

30.6.2004 74,1

12 16,3

10 17

9,5

8,6

6,0

55,2 39,2

20


Podíl žen Podíl osob se ZPS

CR Okres CR Okres CR

1999 14,5 53,92 50,9 12

2000 12,7 52,89 50,2 16

2001 12,4 52,17 50,2 15

2002 11,6 52,47 50 12

2003 10 53,07 50,2 14 13

30.6.2004 7,4 54,84 51,9 15 14

Hlavní závery z kapitoly Trvale klesá pocet zamestnancu v zemedelství (podíl však stále nejvyšší v kraji) Mírný rust poctu zamestnancu v prumyslu Skokový nárust prumerné mzdy mezi 2000-2001, od té doby srovnávání s ostatními okresy, aktuálne druhá nejnižší v kraji (rozdíly v rádu stokorun), pritom vysoké mzdy ve meste Zhoršující se ukazatele nezamestnanosti od roku 2000 (platí celostátne), aktuálne lepší situace na úrovni mesta Nejvyšší podíl mezi uchazeci o zamestnání mají dlouhodobe absolventi stredních škol bez maturity Snižuje se podíl krátkodobe nezamestnaných, tomu odpovídá nárust v kategorii dlouhodobe nezamestnaní Pokles podílu nezamestnaných v kategorii 20-24 let, nárust v kategorii 50-59, ostatní vekové skupiny víceméne stabilní podíl Nejvyšší podíl mezi uchazeci dlouhodobe delníci, aktuálne pokles podílu absolventu Dlouhodobe vyšší podíl žen mezi nezamestnanými v okrese Problematika nezamestnanosti znevýhodnených skupin (ZPS, ženy, starší lidé, nízká kvalifikace)


21


EKONOMIKA Údaje o ekonomické aktivite a vyjíždce do zamestnání pocházejí ze SLDB 2001 a odpovídají celostátním prumerum. Podle údaju SLDB 2001 bylo 8855 obyvatel mesta, tj. 53,7 procent ekonomicky aktivních. Nejvetší podíl (89,7%) byl logicky vkategorii „zamestnavatelé, zamestnané osoby, samostatne cinní“. Dále bylo registrováno 3,5% pracujících duchodcu, 1,3% žen na materské dovolené a 4,9% nezamestnaných. Ze 7572 ekonomicky neaktivních osob byl nejvetší podíl nepracujících duchodcu (44,3%), žáci, studenti a ucni tvorí 39% této kategorie. Z celkového poctu duchodcu ve meste pracovalo necelých 10%. K 31.12. 2003 bylo ve meste registrováno 3988 ekonomických subjektu, zatímco pred 5 lety jich bylo o 400 méne. Nejvetší absolutní nárust vykazují živnostníci nezapsaní v OR (+250), spolecnosti s rucením omezeným (+45) a spolecenství vlastníku jednotek (+43). Relativne vysoký je i nárust zahranicních subjektu (+14, což je 30%). Živnostníci nezapsaní v OR tvorí 72,6% celkového poctu ekonomických subjektu ve meste, pred 5 lety to bylo 73,8%. Otázkou zustává pocet „aktivních“ živnostníku, podle tabulky 29 je ve meste samostatne cinných 1060 osob, tj. asi tretina držitelu ŽL. Pres solidní nabídku pracovních príležitostí ve meste vyjíždí za zamestnáním z Jicína zhruba 20% ekonomicky aktivních osob. Na druhou stranu je Jicín spádovým mestem pro celý okres a podíl dojíždejících zamestnancu v jicínských podnicích tvorí až 50%. Pocty ekonomických subjektu podle prevažující cinnosti OKEC jsou opet ovlivneny tradicní skladbou živnostenských listu a polovinu z nich tvorí obchod, opravy motorových vozidel a spotrebního zboží a cinnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, kde pusobí více ekonomických subjektu než je pocet osob podnikajících vtechto oblastech. V prumyslu trvale pusobí pres 450 subjektu, nejvíce (až ctvrtina) z nich ve výrobe základních kovu, hutních a kovodelných výrobku, dále ve výrobe elektrických a optických prístroju a zarízení (témer petina), dále ve výrobe textilu a odevních výrobku (13%) a zpracování dreva (12%). graf 6 – vývoj poctu ekonomických subjektu ve meste

350

2950

300

2900 2850

FO podnikající podle jiných zákonu nezapsaná v OR

2800

Spolecnost s rucením omezeným

200

2750

Zahranicní osoba

150

2700

250

2650

100

2600 50

2550

0

Sam. hospodarící rolník nezapsaný v OR Akciová spolecnost Živnostník nezapsaný v OR

2500 1999

2000

2001

2002

2003

Pozn.: pravá osa platí pro živnostníky nezapsané v OR, levá pro všechny ostatní kategorie


22


Tabulka 27 - Obyvatelstvo starší 15 let podle ekonomické aktivity, pohlaví a vzdelání Obyvatelstvo

v tom

Ekonomicky aktivní

celkem

v%

muži

ženy

muži pocet v%

ženy pocet v%

Celkem

13 854

100,0

6 642

7 212

4 756

100,0

4 099

100,0

v tom nejvyšší ukoncené vzdelání: základní, vc. neukonceného vyucení bez maturity strední odborné bez maturity ucební obor s maturitou úplné strední všeobecné s mat. úplné strední odborné s mat. nástavbové studium vyšší odborné vysokoškolské z toho bakalárské vedecká príprava bez vzdelání nezjišteno

2 523 2 543 2 281 174 846 3 228 401 214 1 498 113 19 38 89

18,2 18,4 16,5 1,3 6,1 23,3 2,9 1,5 10,8 0,8 0,1 0,3 0,6

900 1 495 1 080 116 356 1 510 137 86 881 74 16 16 49

1 623 1 048 1 201 58 490 1 718 264 128 617 39 3 22 40

284 1 118 869 108 216 1 226 109 47 754 58 13 3 9

6,0 23,5 18,3 2,3 4,5 25,8 2,3 1,0 15,9 1,2 0,3 0,1 0,2

367 622 667 46 299 1 282 215 80 510 26 3 4 4

9,0 15,2 16,3 1,1 7,3 31,3 5,2 2,0 12,4 0,6 0,1 0,1 0,1

Tabulka 28 - Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvetví cinnosti v tom muži

ženy

celkem

muži

ženy

Podíl žen v odvetví v%

8 855

4 756

4 099

100,0

100,0

100,0

46,3

236 2 588 526

150 1 571 481

86 1 017 45

2,7 29,2 5,9

3,2 33,0 10,1

2,1 24,8 1,1

36,4 39,3 8,6

1 145

542

603

12,9

11,4

14,7

52,7

283 581 211

119 423 65

164 158 146

3,2 6,6 2,4

2,5 8,9 1,4

4,0 3,9 3,6

58,0 27,2 69,2

375

203

172

4,2

4,3

4,2

45,9

889

547

342

10,0

11,5

8,3

38,5

1 268

270

998

14,3

5,7

24,3

78,7

376 377

189 196

187 181

4,2 4,3

4,0 4,1

4,6 4,4

49,7 48,0

Celkem Ekonomicky aktivní celkem v tom odvetví ekonomické cinnosti: zemedelství, lesnictví a rybolov prumysl stavebnictví obchod, opravy motorových vozidel a spotrebního zboží pohostinství a ubytování doprava, pošty a telekomunikace penežnictví a pojištovnictví cinnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum verejná správa, obrana, povinné sociální zabezpecení školství, zdravotnictví, veterinární a sociální cinnosti ostatní verejné a osobní služby nezjištené odvetví


Struktura v %

23


Tabulka 29 - Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a postavení v zamestnání v tom Celkem

Struktura v %

muži

ženy pocet v%

celkem

muži

ženy

Ekonomicky aktivní celkem

8 855

4 756

4 099

46,3

100,0

100,0

100,0

v tom postavení v zamestnání: zamestnavatelé zamestnanci v prac. pomeru ostatní zamestnanci samostatne cinní clenové produkcních družstev pomáhající rodinní príslušníci nezjišteno

368 6 720 354 1 060 17 36 300

253 3 434 183 717 9 9 151

115 3 286 171 343 8 27 149

31,3 48,9 48,3 32,4 47,1 75,0 49,7

4,2 75,9 4,0 12,0 0,2 0,4 3,4

5,3 72,2 3,8 15,1 0,2 0,2 3,2

2,8 80,2 4,2 8,4 0,2 0,7 3,6

Tabulka 30 - Ekonomické subjekty podle poctu zamestnancu Velikostní kategorie (podle poctu zamestnancu)

1999

2000

2001

2002

2003

Celkem v tom : neuvedeno bez zamestnancu 1-5 6-9 10 - 19 20 - 24

3585

3713

3777

3875

3988

740 2190 470 70 50 12

907 2159 462 67 46 15

576 2640 382 62 47 12

597 2718 385 59 49 11

885 2514 407 57 56 12

25 - 49 50 - 99 100 - 199 200 - 249 250 - 499

21 15 11 2 2

27 11 12 1 2

25 15 11 1 2

25 16 7 2 3

28 13 9 1 3

500 - 999

2

4

4

2

2

Nejvetší zamestnavatelé ve meste Na rozdíl od údaju v tabulce již ve meste existuje 1 zamestnavatel s více než 1000 zamestnanci (Continetal TEVES), 3 s více než 600 pracovníky (Seco Group. RONAL, Nemocnice) a 4, které zamestnávají mezi 250 a 500 zamestnanci (AEG Components, C.S. Cargo, SpofaDental. Krkonošské sýrárny). Continental TEVES - Závod je soucástí významné nadnárodní skupiny CONTINENTAL AG, dodavatele automobilového príslušenství, pneumatik a brzdových systému. Závod byl vybudován v roce 1995 a do skupiny Continental prešel v roce 1998, kde patrí do divize Continental Automotive Systems, která se orientuje na výrobu brzdových systému. Jicínský montážní závod se stal výhradním evropským výrobcem brzdových posilovacu v rámci koncernu. V období let 1999 až 2002 prošel prudkým nárustem výroby. V soucasnosti se rocní obrat blíží 9 miliardám Kc a s tím souvisejícím nárustem pracovníku, kterých závod zamestnává více než 1200.


24


Seco GROUP a.s. (bývalé AGS Jicín a.s.) - strojírenská spolecnost zabývající se výrobou techniky pro zemedelce a zahrádkáre, výrobou komponent pro automobilní prumysl (vložených válcu do motoru) a v neposlední rade také zakázkovou výrobou. Po restrukturalizaci a snižování poctu zamestnancu se situace podniku ustálila. Firmu vlastní ceský kapitál a zamestnává více než 600 zamestnancu. RONAL CR s.r.o. Jicín - zahranicní strojírenská firma vyrábející litá hliníková kola pro automobilový prumysl. Firma RONAL je jedním z prukopníku na svetovém trhu kol z lehkých slitin. Za více než tricet let své existence se rozrostla v holding s výrobními závody po celé Evrope i v Severní Americe. Firma klade duraz na tesný kontakt se zákazníkem, inovativní prístup a vysokou kvalitu všech vyrábených kol. Závod RONAL CR Jicín byl založen v roce 1993 a od té doby se stal plnohodnotným clenem holdingu RONAL. Firma vyrábí a dodává litá kola do první výbavy približne patnácti významným svetovým automobilkám. Kola do druhé výbavy se vyrábejí a dodávají témer pro všechny svetové znacky automobilu. Od poloviny roku 2000 zacala firma v Jicíne také vyrábet sprchové kouty. V prosinci 1999 byla zahájena výroba sprchových koutu také v RONALu CR Jicín, kam byla presunuta cást technologie z francouzského závodu. V cervenci 2001 byla v Jicíne dokoncena stavba nového moderního výrobního závodu. V roce 2000 byl zahájen prodej sprchových koutu v Ceské republice a v Polsku a pozdeji i v dalších evropských zemích. Oblastní nemocnice Jicín - zdravotnické zarízení. Více než 600 zamestnancu, podrobneji v kapitole „Verejná zarízení“. AEG components s.r.o. - firma, která se zabývá výrobou kondenzátoru. V Jicíne od roku 1998, postupne došlo k realizaci trí etap rozvoje závodu: vybudování závodu na montáž nejištených a jištených kondenzátoru standardní trídy v Ceské republice; rozširování montáže kondenzátoru; Transfer technologie na výrobu svitku kondenzátoru do Ceské republiky; Transfer souvisejících nevýrobních cinností do Ceské republiky vcetne technického vývojového centra. C. S. Cargo s.r.o. - spolecnost zabývající se v prevážné míre logistikou, skladovou a dopravní cinností. Ceská, rychle se rozvíjející spolecnost. Krkonošské sýrárny a.s. - spolecnost zabývající se výrobou a distribucí mlécných výrobku vycházející z tradice mlékárenství v regionu od roku 1924, vlastnená firmou PROMIL Nový Bydžov. SpofaDental a.s. - spolecnost zabývající se výrobou zubních protéz. Tabulka 31 - Vývoj poctu ekonomických subjektu – index 1999

2000/1999

2001/2000

2002/2001

2003/2002

mesto Jicín

103,57

101,72

102,59

102,92

okres Jicín

102,46

103,89

102,42

103,84

Královéhradecký kraj

103,84

102,84

104,32

104,36

Ceská republika

104,04

103,45

104,82

104,60

Tabulka 32 - Vývoj danových príjmu mesta 2000 – 2003 Dan Z príjmu fyzických osob ze závislé cinnosti z príjmu fyzických osob z podnikání z nemovitostí z príjmu právnických osob


mesto absolutní údaje

2000

2001

2002

2003

28 361 186

18 768 454

23 647 059

25 654 584

22 316 408

12 787 213

13 108 973

13 652 331

5 483 058

7 110 920

7 191 513

9 548 735

19 937 336

20 811 429

23 195 971

25 383 802

25


z príjmu fyzických osob ze závislé cinnosti z príjmu fyzických osob z podnikání z nemovitostí z príjmu právnických osob

mesto v prepoctu na 1 obyvatele

1144

1447

1571

779

802

836

433

440

585

1268

1419

1555

Z tabulky je patrný vliv zmeny rozpoctového urcení daní, která vstoupila v platnost v roce 2001. Jicín si mírne polepšil u dane z nemovitostí a z príjmu právnických osob, u daní z príjmu fyzických osob však došlo k velmi citelnému propadu. Soude podle danové výtežnosti roste výkon místní ekonomiky (právnických osob) o cca 10% rocne.

Hlavní závery z kapitoly Ve meste úspešne pusobí silné firmy v perspektivních oborech (strojírenství, dodavatelé automobilového prumyslu, elektrotechnika) Nejvyšší podíl na ekonomicky aktivním obyvatelstvu má podle dosaženého vzdelání skupina „strední odborné s maturitou“ Podle odvetví cinnosti prevažuje mezi ekonomicky aktivními osobami prumysl (témer 30%), následovaný kategoriemi „školství, zdravotnictví, veterinární a sociální cinnosti“ (14%) a „obchod, opravy motorových vozidel a spotrebního zboží“ (13%) Nejpocetnejší skupinou mezi ekonomicky aktivním obyvatelstvem podle právní formy jsou živnostníci nezapsaní v obchodním rejstríku, jejich pocet roste stabilním tempem Témer 76% ekonomicky aktivních obyvatel je v zamestnaneckém pomeru, samostatne cinných je 12 procent Významná vyjíždka i dojíždka, 18,7% vyjíždejících do zamestnání smeruje denne mimo Jicín Pocty ekonomických subjektu v jednotlivých velikostních kategoriích zustávají dlouhodobe stabilní, mírný rust je patrný v kategoriích malých podniku Nejcetnejším odvetvím podle OKEC je „Obchod, opravy motorových vozidel a vý robku pro osobní potrebu a prevážne pro domácnost“, následuje souhrnne prumysl a „Cinnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské cinnosti“ Mírný rust poctu zahranicních ekonomických subjektu Zvyšují se danové príjmy mesta, predevším u dane z príjmu právnických osob


26


VEREJNÁ ZARÍZENÍ Školství Jedním z prívlastku Jicína je „mesto škol“ a to proto, že vpomeru k jeho velikosti zde najdeme skutecne neobvyklou paletu vzdelávacích institucí. Mesto je zrizovatelem ctyr základních škol, fungují zde ctyri stredoškolská zarízení a jedna speciální (dríve zvláštní) škola. Na poctech žáku vycházejících ze základních škol se prozatím neprojevily negativní demografické trendy. Tabulka 33 - Pocty detí vycházejících ze základních škol Název školy 1. ZŠ Jicín 2. ZŠ Jicín 3. ZŠ Jicín 4. ZŠ Jicín

2000 92 77 25 76

2001 68 56 45 78

2002 105 59 20 71

2003 90 75 21 75

2004 93 85 22 75

Zdroj – údaje ZŠ

Tabulka 34 - Pocty absolventu stredních škol Název školy a oboru gymnázium, 4leté studium gymnázium, 8 (do 2001 sedmi)leté studium SPŠ Altman –denní 2leté SPŠ Altman –denní 4leté SPŠ Altman –dálkové 3leté VOŠ – 3 leté (poc a CNC tech) SPŠ – strojírenství 4leté SPŠ – slaboproud 4leté SPŠ – automat. technika 4leté SPŠ – elektronické pocítacové systémy 4leté SPŠ – stroj. technická administrativa 4leté SOU – stroj. mechanik – 3leté

2000 29 32

23 3

2001 33 32 22 26 21 17 21 82

12

2002 54 20 22 34 20 21 25 14 77 12 13

2003 31 29 16 24 26

2004 34 54 21 11 17 13

28 22 18 78 12

Zdroj – údaje SŠ

Leparovo gymnázium Gymnázium prošlo od roku 1948 vývojem, který ovlivnil komunistický režim v té dobe. Po roce 1989 se situace na gymnáziích podstatne zmenila. Cílem výuky se opet stala príprava na vysokoškolské studium, uvolnily se vzdelávací programy a bylo obnoveno víceleté gymnázium. Zde se tak stalo v roce 1991 a první maturanti v roce 1998 presvedcili svými výsledky u prijímacích zkoušek o oprávnenosti i nutnosti tohoto typu studia pro nadané studenty. Škola v roce 1991 rovnež požádala o vrácení názvu Leparovo gymnázium v Jicíne a pokracuje tak v predválecné tradici. V osmiletém studiu má škola kapacitu 264 a ve ctyrletém 132 studentu. Pocet prihlášených dlouhodobe až dvojnásobne prekracuje množství prijatých. Mezi mimoškolní aktivity patrí zejména Rada školy, SRPŠ, sportovní klub, pevecký sbor Foerster.

Masarykova obchodní akademie Škola poskytuje univerzální vzdelání obchodne-podnikatelského zamerení. Absolventi pracují v ruzných ekonomicko-administrativních funkcích v soukromých podnicích, v obchodních spolecnostech, v penežnictví a v pojištovnictví, ve státní správe, v cestovním ruchu, v tuzemském i zahranicním obchode apod. Vetšina absolventu pokracuje dále ve studiu na vysokých nebo na vyšších odborných školách.Tradicné se radí ke školám s nejmenší nezamestnaností absolventu. Praktické zvládnutí úcetnictví, daní, práce na pocítacích


27


vcetne Internetu spolu se znalostmi 2 svetových jazyku umožnují dobrá uplatnení v praxi. Mezi hlavní vyucovací predmety patrí cizí jazyky (povinná výuka 2 svetových jazyku v rozsahu 7 hodin týdne, s volitelnými konverzacemi, krome toho možnost studia dalšího nepovinného jazyka), ekonomika, úcetnictví a výpocetní technika. Kvuli prijímacím zkouškám na vysoké školy došlo k posílení matematiky formou volitelných a nepovinných hodin. Studenti mají možnost užší specializace prostrednictvím studia volitelných predmetu jako je napr. ekonomika cestovního ruchu (s možností složení zkoušek „pruvodce cestovního ruchu“), bankovnictví, aplikovaná ekonomie (praktické vedení reálné firmy vrámci projektu T.Bati „Bata – mladí podnikatelé“). Soucástí ucebního plánu je i povinná praxe a exkurze do firem. Jazykove nadaní studenti mohou získat mezinárodne uznávaný certifikát "Deutsch als Fremdsprache“.

Soukromá strední podnikatelská škola Specificností studia je zkouškové období, které velmi pripomíná studium na vysoké škole. V prubehu roku studenti navštevují jednotlivé prednášky z daných predmetu, ze kterých vždy na konci pololetí skládají zkoušky. Od prvého rocníku také žáci navštevují reálná pracovište v rámci predmetu Podniková ekonomika, který je pak završen tvorbou a obhajobou písemné práce, která je praktickou soucástí maturitní zkoušky. Student je ve škole pripravován z hlediska znalostí právních norem a aspektu podnikání, znalostí z ekonomiky, marketingu a managementu. Je vybaven znalostmi principu tržního hospodárství. Naucí se využívat výpocetní techniku a její standardní programové vybavení a kancelárskou techniku. Získá jazykové znalosti a dovednosti s durazem na kultivované vyjadrování v ceském, anglickém a nemeckém jazyce. Pripravuje se na jednání s lidmi, osvojuje si komunikativní dovednosti, spolecenské normy chování a základy psychologie. Umí komunikovat v odborném i spolecenském styku, ovládá normy obchodní a spolecenské korespondence. Behem studia je student pripraven k získání mezinárodne platného Certifikátu ICC nebo státní zkoušky CR z cizích jazyku. Dále je mu umožneno vytvorit tzv. prípadovou studii, která se prekládá do anglického jazyka, zasílá se do Londýna, kde je klasifikována a je zároven podkladem pro získání certifikátu NEBSM pod názvem „Úvod do vedení a rízení“.

Vyšší odborná a strední prumyslová škola V roce 2001 oslavila 130 let existence prumyslového školství vJicíne. Škola je schopna nabídnout možnost studia v moderne vybavených laboratorích s nejmodernejší technikou – výuka probíhá ve dvou budovách: Pod Koželuhy 100 a na Komenského námestí 45. Tretí budovou je domov mládeže, která nabízí možnost ubytování. Soucástí domova mládeže je školní jídelna, která zajištuje všem zájemcum stravování. Všechny budovy byly nedávno rekonstruovány - týká se to exteriéru i interiéru budov (moderní topné systémy, sociální zarízení, ...). Studenti pracují na moderních specializovaných pracovištích. Pri výuce používají více než 95 nejmodernejších osobních pocítacu (maximálne 2 studenti na pracovišti), grafickou stanici se scannerem a neomezeným prístupem k internetu, pracovište pro pocítacové simulace, specializovaná pracovište na grafiku s využitím systému CAD, CAM, CAE, ve kterých je nosným výukovým programem Pro/ENGINEER. Ve specializovaných laboratorích se programují mikroprocesory, provádí se merení z automatizacní techniky, elektroniky, císlicové techniky. Škola má vlastní dílny vybavené moderními obrábecími stroji vcetne CNC techniky, speciálním zarízením pro digitalizaci povrchu a merících zarízení. Nezbytnou soucástí teoretické výuky je dvoutýdenní odborná praxe ve 3. rocníku, odborné exkurze na výstavy a do podniku a firem. Výuka jazyku probíhá v jazykové laboratori vybavené moderní audiovizuální technikou vcetne využití pocítacových výukových programu a multimediální techniky. Soucástí školy je i sportovní zarízení pro letní sporty, nedávno vybudovaná moderní telocvicna s umelým povrchem.


28


Tabulka 35 - Vybrané ukazatele školských zarízení podle okresu v roce 2003

Materské školy deti na 1 trídu na 1 ucitele Základní školy žáci na 1 trídu na 1 ucitele Gymnázia žáci denního studia Strední odborné školy žáci denního studia Strední odborná ucilište žáci Vyšší odborné školy žáci denního studia

Hradecký kraj

Trutnov

Hradec Králové

Jicín

Náchod

345 15 340 21,8 11,2 260 53 966 21,4 14,6 18 7 450 53 10 904 38 10 135 11 993

82 3 440 22,2 11,6 58 11 583 20,6 13,9 5 1 848 11 1 728 7 1 761 1 34

82 4 167 21,7 11,5 54 15 248 22,2 15,3 5 2 386 18 4 522 11 3 774 5 470

51 2 097 20,2 10,0 38 7 751 21,7 14,8 3 1 025 10 1 787 7 1 558 2 143

74 3 260 22,0 11,2 57 11 364 21,9 15,3 3 1 347 9 1 865 9 2 106 1 145

Rychnov nad Knežnou 56 2 376 22,4 11,2 53 8 020 20,1 13,5 2 844 5 1 002 4 936 2 201

Vysoké školství je ve meste vtuto chvíli zastoupeno pobockou Vysoké školy zemedelské. Radnice mesta Jicína ve spolupráci se ctyrmi ceskými vysokými školami pripravuje otevrení Valdštejnova evropského univerzitního centra. Verejnou správu a regionální rozvoj by od roku 2005 mohlo v Jicíne studovat až osmdesát zájemcu, podnikovou ekonomiku zhruba ctyricet lidí. Oba obory bude škola nejdríve nabízet v bakalárském stupni kombinovaného studia.

Zdravotnictví Oblastní nemocnice Jicín je rozložena do dvou areálu v Jicíne a v Nové Pace. Má celkem 419 lužek, z toho 345 akutních a 65 lužek LDN. Areál nemocnice v Jicíne je umísten severovýchodne od centra mesta, je koncipován jako volný, pavilónový s bohatou zelení v nemocnicním parku. Krome oddelení interního vcetne JIP a dialyzacního strediska, chirurgického, detského a gynekologicko-porodnického je soucástí ON Jicín oddelení anesteziologicko-resuscitacní, radioterapeutické, neurologické, oddelení ušní, nosní, krcní. Nedílnou soucástí jsou oddelení komplementu - radiodiagnostické s pocítacovou tomografií, oddelení nukleární medicíny, mikrobiologie, oddelené klinické biochemie, transfusní a hematologické oddelení. Nemocnice zajištuje i zdravotnickou záchrannou službu, lékarskou službu první pomoci a dopravní zdravotní službu. Nemocnice se postupne modernizuje. V roce 1999 byl zprovoznen pavilon operacních oboru, v kterém jsou umísteny centrální operacní sály, zákrokové sály pro provádení malých operacních výkonu, u nichž není nutná hospitalizace, lužkové oddelení ARO, v kterém je zaclenena JIP pro chirurgické obory, gynekologickoporodnické oddelení s porodními sály, detské a novorozenecké oddelení a lužkové oddelení ORL. Nove vybudované prostory splnují požadavky kladené na nemocnici 21. století. Pro pacienty jsou zde pripraveny dvoulužkové pokoje s vlastním sociálním zarízením, k dispozici jsou i nadstandardní jednolužkové pokoje. V roce 2002 byla dokoncena výstavba navazujícího pavilonu s lužky chirurgického oddelení a ambulancemi všech oddelení pavilonu operacních oboru. Celý objekt je propojen spojovacím mostem s radiodiagnostickým pavilonem. Nemocnice neustále obnovuje a zlepšuje prístrojové vybavení, což vede ke


29


zkvalitnení lécebné péce: nove vybavené centrální operacní sály, oddelení ARO, nové ultrazvukové prístroje, hematologický analyzátor, endoskopické prístroje, kobaltový ozarovac atd. I v následujících letech se pocítá s modernizací dalších oddelení, aby byly vy tvoreny optimální podmínky pro lécbu všech pacientu. K zefektivnení provozu prispívá i zavedení pocítacové síte s nemocnicním informacním systémem. Tabulka 36 - Vybrané ukazatele zdravotní péce v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2003 ukazatel Nemocnice z toho privátní Lécebny pro dlouho nemocné Samostatná ambulantní zarízení Lékárny a výdejny Výdejny léku a PZT Pocet obyv.na 1 lékárnu a výd. Tržby za léciva a PZT na 1 obyv. Lužka celkem v tom nemocnice celkem na 10 tis. ob. k 31.12. z toho: privátní nemocnice LDN Pracovníci celkem v tom lékari zubní lékari farmaceuti Prumerná mesícní mzda v Kc z toho lékari SZP

Královéhradecký kraj 14 6 6 1332 146 7 3750 4456 6436 3961 72 575 472 13003 1769 355 371 19126 38298 18528

Trutnov

Hradec Králové

Jicín

Náchod

4 2 2 275 24 2 4991 3210 2119 791 66 344 135 2580 305 70 54 16288 34470 16322

4 2 1 420 54 3 2950 6625 1864 1709 108 65 99 5979 796 134 171 20956 41858 20410

1 0 2 198 16 0 4817 3862 879 354 45 0 185 1410 206 44 36 16303 32685 15994

3 1 0 243 28 1 4015 3777 1062 648 57 13 0 1826 272 65 60 18392 36229 16838

Rychnov n. Knežnou 2 1 1 196 24 1 3292 3517 512 459 58 153 53 1209 191 41 50 14715 25215 15141

Sociální služby, obcanské spolky a sdružení Mesto zrídilo príspevkovou organizaci Sociální služby, která se stará o provoz Domova duchodcu a Domu s pecovatelskou službou. Jicín si rovnež udržel tradici obcanského a spolkového života na úrovni, kterou nedosahuje rada vetších mest. Ve meste funguje celá rada obcanských spolku a sdružení (na internetu jsou odkazy na 73 institucí), které pusobí v nejruznejších oblastech života, at už se jedná o rozvoj obcanského života, rozvoj kultury a vzdelávání, pomoc znevýhodneným skupinám, mládežnické organizace, zájmové organizace.

Hlavní závery z kapitoly Úspešné a kvalitní strední školy pro prípravu studia na VŠ Kapacita stredního školství, plány na VŠ studium ve meste Vztah stredních škol a rozhodujících zamestnavatelu Oblastní nemocnice pro spádovou oblast Bohatý spolecenský a obcanský život ve meste


30


TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zásobování vodou Zásobování pitnou vodou je realizováno z prevážné cásti z vodovodu pro verejnou potrebu a výjimecne z lokálních podzemních zdroju (domovních studní místního zásobování). 99,6% domácností v Jicíne je napojeno na verejný vodovod. Zdrojem vody je skupinový vodovod Jicín vcetne satelitních obcí Robousy, Valdice, Popovice. Správcem zarízení (jímky, vodojemy i distribucní síte) je Vodohospodárská obchodní spolecnost a.s. Skupinový vodovod byl vybudován vletech 1968 – 1973, v roce 1981 byl doplnen o napojení prebytku kapacity zdroju v Lázních Belohradu. Nejvýznamnejší zdroje: pramenište Mlázovice, Studenany, Lužany a Okrouhlík. Voda se cerpá do výtlacného radu DN 300 mm, který vyústuje do zásobovacího vodojemu na kopci Zebíne u Valdic. Dodávku vody do Jicína zajištuje zásobní rad DN 400 mm a po odbocku do vodojemu Cerovka rad DN 600 mm. Oba rady vedou soubežne s lipovou alejí podél silnice Jicín – Valdice. Pocátky puvodní vodovodní síte se datují až do roku 1903 (hrdlové trouby DN 200, 150, 100, 80 a 50 mm) – prubežne probíhá výmeny zastaralého potrubí. Podle správce je kapacita zásobování vodou dostacující pro 3 soucasný stav i plánovanou budoucí výstavbu. Množství pitné vody fakturované v r. 2003 cinilo 3 546 m /den (prumerná hodnota).

Vodní toky a rybníky Hlavní vodotecí, která protéká mestem, je reka Cidlina, její koryto je regulováno. Prutok se vyznacuje pomerne znacnou rozkolísaností. Prímo územím Jicína protékají Holínský a Valdický potok. V bezprostredním okolí mesta je 11 rybníku s celkovou plochou pres 85 ha, nejvetší Ostruženský 31,22 ha. Rybníky se vedle chovu ryb využívají i k rekreaci a závlahám.

Elektrická energie Mesto a okolí je napájeno z rozvodny a transformovny TR 110835 kV Jicín – Staré Místo. Výkon je veden vrchními linkami 35 kV, pro mesto slouží linky VN 397 a VN 394. Linky VN 390 a VN 395 potom vedou do Robous, VN 396 do Moravcic a Popovic. Místní rozvod je proveden dvema systémy: kombinovaným vrchním a kabelovým 35 kV a kabelovým systémem 10 kV (pouze malá cást - stred mesta). Z vrchního vedení 35 kV VN 394, 395, 397 a 398 jsou napojeny transformacní stanice na okraji Jicína. K transformaci VN/NN slouží transformacní stanice VN / 0,4 kV (jejich pocet neustále narustá – požadovaný výkon pro novou zástavbu do roku 2010 se odhaduje na cca 2664 kW, proto byla v roce 1995 navržena výstavba 36 nových TS (z nich byla vetšina realizována). Rozhodujícím faktorem pro výpocet potreby elektrické energie u bytové zástavby je zpusob vytápení – vzhledem k vysoké plynofikaci se uvažuje o prímotopu pouze u cca 15% rodinných domu. Prumyslová základne ve meste již z hlediska zásobování el. energií zrejme nedozná podstatných zmen. Vzhledem k používání vyspelejších technologií a cene elektriny se neocekává výrazný rust poptávky v oblasti požadovaného príkonu, jakkoli vývoj jednotlivých podniku lze steží odhadnout.

Zásobování teplem Sídelní útvar Jicín je zásobován tepelnou energií pro vytápení a ohrev užitkové teplé vody centralizovaným zpusobem z nekolika desítek kotelen, at už prumyslových (napr. bývalého Agrostroje nebo areálu Vezenské služby) nebo sídlištních (U stadionu, Husova); v poslední dobe prevládá orientace na zemní plyn. Potreba tepla bytové zástavby se stanovuje s pomocí ukazatelu (byt v rodinném domku cca 0,012 MW a byt v obytném dome 0,006 MW), soucet ciní necelých 60 MW. K tomu je treba pricíst teplo pro obcanskou vybavenost a prumysl, celková poptávka zástavby v Jicíne se pak pohybuje kolem 133 MW. Odhadované navýšení do roku 2010 je asi 6 MW. Vytápení bytových jednotek a rodinných domku by melo být rešeno predevším etážovými vytápecími systémy a domovními kotelnami na zemní plyn.


31


Probíhající plynofikace se týká i kotelen na LTO (prípadne TTO). To má výrazný vliv na snižování emisí popílku, oxidu síry a dusíku (jakkoli k tvorbe posledne jmenovaných dochází i v plynofikovaných kotelnách, ovšem v menší míre.

Zásobování plynem Jicín je pripojen na VTL plynovod Hradec Králové – Liberec DN 500 mm ze dvou smeru – od severu a od Úlibic, kde je veden další VTL plynovod Prelouc – Nový Bydžov – Lomnice nad Popelkou. Okolo mestské zástavby se postupne buduje okruh plynovodu. Ve meste samotném je stredotlaká i nízkotlaká distribucní soustava, pricemž prevažuje nízkotlaký rozvod. Vedle pokracující plynofikace se provádejí opravy a údržba na regulacních stanicích s cílem zajistit plnení zvyšujících se požadavku na provoz. Potreba zemního plynu do roku 2010 se odhaduje na celkových témer 3 miliony krychlových metru rocne (prumysl a podnikání asi 43%). Regulacní stanice Benzina Cidlina Cerovka Holínské predmestí Valdice Jih

Typ VTL/STL/NTL – 3000 VTL/STL/NTL – 3000 VTL/STL – 1200 VTL/STL/NTL – 1200 VTL/STL/NTL – 1200 STL/NTL - 1000

Doprava Silnice Mesto Jicín leží na križovatce trí silnic první trídy. Jsou to: I/16 – Revnicov ↔ Melník ↔ Mladá Boleslav ↔ Jicín ↔ Trutnov ↔ státní hranice Polsko, I/32 – Jicín ↔ Podebrady, I/35 – státní hranice Polsko ↔ Hrádek nad Nisou ↔ Liberec ↔ Jicín ↔ Hradec Králové ↔ Olomouc ↔ Lipník nad Becvou. Silnice I/35 Je soucástí mezinárodního tahu E 442. Ze silnic II. trídy je na území mesta vedena II/286 Jicín MÚK Robousy ↔ Lomnice nad Popelkou ↔ Horní Mísecky a II/502 (križovatka s I/16 (smer Mladá Boleslav) ↔ križovatka s II/286 (Ceských bratrí x Husova). Silnicní sít doplnují silnice III. trídy a to: III/28016 Jicín križovatka s III/32833 (Raisova x Ruská) ↔ Brezina III/03519 Jicín križovatka s III/03526 (M. Koneva x Markova) ↔ napojení na preložku I/35 (smer Turnov) III/32840 Jicín križovatka s III/32833 (17. listopadu x Riegrova) ↔ Vitineves III/32843 Dvorce ↔ Kacákova Lhota III/32845 križovatka s III/32843 (Robousy) ↔ križovatka s I/16, I/35 (Moravcice) III/32846 Popovice ↔ Tur Pro vymístení tranzitní dopravy z mesta byl v minulosti vybudován obchvat mesta (silnice I/16, I/35), který puvodne byl trasován mimo zastavené cásti mesta. Rozvoj výstavby se v nekterých lokalitách tomuto obchvatu priblížil (východní cást mesta). Jedná se zejména o prumyslové objekty. Tento rozvoj neustále pokracuje i v rámci územního plánu, kde jsou navrženy nové križovatky a komunikacní propojení. Silnice I. trídy jsou využívány zejména hospodárskou dopravu – preprava zboží kamiony. Silnice I/35 tvorí jedno z mála kompaktních propojení východ ↔ západ v severní cásti Ceské republiky. Je tedy hojne využívána i mezinárodní dopravou. V souvislosti se zkapacitnením silnice se vedou jednání o tom, která ze trí navrhovaných variant je nejschudnejší pro všechny zainteresované strany. Významné dopravní záteže po silnicích I/16 a I/32 predstavuje rekreacní doprava Praha ↔ Krkonoše, která je nejvýraznejší o víkendech. V roce 2004 byla zahájena rekonstrukce silnice I/16 (I/35) v úseku Robousy ↔ Úlibice. Silnice bude rozšírena na 4 pruhy – kategorie S16,5, délka 3,5 km, ukoncení se plánuje do konce 2005. Dále je


32


v nejbližším okolí pripravována preložka I/32 u obce Jicineves – kategorie S9,5, délka 3,4 km. V letech 2005 ÷ 2010 RSD plánuje preložku silnice II/286.

Místní komunikacní sít Mestem prochází silnice II. trídy a nekteré silnice III. trídy. Pro možnost dopravní obsluhy území mesta jsou tyto silnice doplneny systémem místních komunikací III. a IV. trídy (zatrídení dle zákona c. 13/1997 Sb.). Vybudováním obchvatu silnice I/16 a I/35 se podarilo do jiste míry vyloucit vliv tranzitní dopravy na dopravu ve meste. Tím došlo k významnému odlehcení ulic Podebradova, Ruská, 17. listopadu, Riegrova, Ceských bratrí, Husova, Hradecká, Kollárova atd. Bývalé prutahy silnic I. trídy jsou zarazeny jako silnice II. a III. trídy a tvorí základ mestského komunikacního systému. Výstavba nových komunikací v soucasné dobe probíhá zejména vlivem rozvoje v prumyslových zónách mesta. V rámci zvýšení kvality obsluhy území jsou v územním plánu navržena místní propojení. Jelikož se jedná o návrhy, nejsou v této dokumentaci uvedeny a nejsou zatežovány dopravou. Posouzení úcinnosti navrhovaných komunikací bude provedeno v druhé cásti dokumentace. V historickém centru mesta je vybudována peší zóna ulice Husova v úseku Tyršova ↔ Žižkovo námestí. Úpravou organizace dopravy se podarilo omezit dopravu vcentru mesta na minimum. Zbývající tranzitní doprava je vedena ve smeru na Horní Mísecky mimo historické centrum ulicemi 17. listopadu, Ceských bratrí, Vrchlického a Sv. Cecha. Pomerne hustá komunikacní sít umožnuje vzájemné propojení jednotlivých mestských cástí. Další rozvoj potrebných místních propojení je limitován prírodními a technickými bariérami. Mezi technické bariéry patrí železnice, která je vedena mestem ve smeru sever ↔ jih. Její prekonání místní komunikací znamená budování mostního objektu, což stavbu velmi prodraží. Mezi prírodní bariery patrí kopce Zebín a Cerovka, tok reky Cidliny. Reka Cidlina má v jižní cásti mesta zátopové území, které prodraží mostní objekt na prípadném místním dopravním propojení.

Identifikované dopravní závady: -

nevhodné rešení križovatky Riegrova x Delnická nevhodné zapojení komunikace vedoucí u severního okraje prostoru autobusového nádraží križovatka ulic 17. listopadu x Ruská (dlouhý prechod pro chodce) ulice Na Hrádku a B. Nemcové križovatka s nevyhovujícími parametry - Komenského námestí križovatka silnic I/35 x II/502 (M. Koneva) na silnici III/32840 (Popovická) vznikají kongesce vlivem uzavrení železnicního prejezdu križovatka I/16, I/35 x Konecchlumská ulice Delnická – jižní cást prostor Lidického námestí (Nové mesto) chybející komunikacní propojení ulice Delnická propojení silnice III/32840 s ulicemi Prátelství ci Pod Koželuhy prujezd vozidel z jižních cástí sídlište Nové mesto do centra most pres trat v ulici Denisova stavební stav nekterých místních komunikací – ridici se soustredí na stav vozovky a ne na další úcastníky silnicního provozu v mestské cásti Sedlicky je nutno odstranit nepovolené prejezdy pres lipovou alej vlivem zrušení parkovište v križovatce ulic Tylova x Jiráskova snížení poctu parkovacích míst, dopravní situace v ulici Jungmannova v rámci nové bytové výstavby v prostoru ohraniceném ulicemi Ruská, Barákova, Pod Koželuhy a Irmy Gaisslerové by bylo vhodné upravit nábreží okolo Cidliny pro cyklisty nedostatecné parkovací kapacity na sídlištích Nové mesto a Valdické predmestí (reší se) neexistence zastávkových zálivu pro autobusy CSAD (výjimka napr. stanice Lípy) neexistence cyklistických stezek (postupne se staví)

Hromadná autobusová doprava Jicínem projíždejí, koncí a zacínají regionální autobusové linky, které zajištují spojení mezi mestem a jednotlivými obcemi okresu. Dále mají ve meste zastávku i dálkové spoje. Hlavní prestupní stanicí je autobusové nádraží v ulici 17. listopadu. Zde mají stanici všechny linky jedoucí pres Jicín. Celkem odjíždí


33


z autobusového nádraží v pracovní den 225 až 240 spoju (podle dne v týdnu). Autobusové nádraží je pomerne rozlehlé. Odstav autobusu se odehrává prímo vareálu, chybí zázemí pro 40 autobusu. Pozitivem autobusového nádraží je jeho poloha vdocházkové vzdálenosti od centra mesta. Zastávky autobusu ve meste jsou cástecne vybaveny prístrešky pro cestující a zastávkovými zálivy. Oznacníky jsou vetšinou pouze po jedné strane komunikace. V rámci rekonstrukce komunikací jsou rekonstruovány i zastávky – budování zálivu. Jako príklad je možno uvést prestavbu križovatky Husova x Vrchlického, kde v rámci výstavby okružní križovatky budou vybudovány zálivy v techto ulicích.

Železnicní doprava Územím mesta prochází železnicní trat c. 511 Hradec Králové ↔ Turnov a zacíná tu trat c. 541 Jicín ↔ Nymburk. Obe trati nejsou vybaveny elektrickou trakcí, mají regionální charakter. Cílové stanice vlaku z Jicína jsou Turnov, Hradec Králové, Stará Paka, Nymburk, Porícany, Mladá Boleslav, Liberec, Pardubice, Praha a Rakovník Ve všední den odjíždí z stanice Jicín 47 osobních vlaku. Nekteré spoje zde mají pocátecní resp. konecnou stanici. Pocet nákladních vlaku, který odjede ze stanice Jicín, je cca 8 ÷ 10. V obci Jicín – Sedlicky se nachází na trati c. 511 Jicín – zastávka. V pracovní den odjede ze zastávky 28 spoju. Nákladové nádraží je od osobního nádraží oddeleno ulicí Delnická. Toto nádraží je koncové – slouží pouze pro manipulaci s nákladem a odstav. Výhodou tohoto rešení je bezkoliznost s osobní prepravou. V blízkosti hlavního nádraží i zastávky se nacházejí železnicní prejezdy – Husova ulice, silnice III/32840 – obe trati a silnice II/286. Blízkost prejezdu u nádraží zpusobuje pomerne dlouhé zdržení vozidel u stažených závor – zejména u vlaku jedoucích z nádraží. V tomto smeru není provoz závor automatizován. Hlavní nádraží je situováno jižneji od centra mesta než autobusové nádraží (cca 600 m). K nádraží sice zajíždí autobusová linka, její pocet spoju však neodpovídá poctu vlakových spoju.

Doprava v klidu Jsou v provozu nová parkovište a to u nových prumyslových objektu – jsou vyhrazena pro zamestnance a návštevníky a u nové bytové výstavby. V historickém centru mesta je vymezena zóna zákazu parkování. Možnost parkování je soustredena na placená parkovište (Valdštejnovo námestí, Husova ulice, Šafaríkova ulice). Placená parkovací místa vykazují v pracovním dni pomerne slušnou obsazenost. Tesne za hranicí historického centra je parkování neplacené. Zvýšení poctu parkovacích míst v okolí centra mesta bylo docíleno zjednosmernením ulic – parkování po obou stranách komunikace. Tím sice došlo k urcitému nasycení po poptávce, ale problém nebyl plne vyrešen. Je nutné hledat v okolí historického centra plochy, na kterých by bylo možno zrídit parkovište nebo hromadné garáže. Ulice, v nichž parkují vozidla po obou stranách a zbývá pouze jeden jízdní pruh, jsou problematicky obsloužitelné. Kritická situace s parkováním v oblasti centra vzniká v dobe konání kulturních akcí. V blízkosti centra chybí v dobe porádání akce plocha ci objekt pro zajištení parkování vozidel. Dalším problémem v centru mesta je parkování na komunikacích i pres zákaz zastavení. Odstranení tohoto negativního jevu je možné pouze dusledným postihem od Policie. Parkování na sídlištích je problémem jako v jiných mestech. Pri výstavbe sídlišt se neuvažovalo s takovým nárustem dopravy. Na sídlištích Nové mesto a Valdické predmestí jsou preplnená parkovište a vychází, že na Novém meste je nutno zajistit cca 1510 parkovacích míst (do tohoto poctu jsou zahrnuty i vozidla obyvatel v rodinných domech). Na sídlišti Valdické predmestí je nutno zajistit parkování pro cca 1370 osobních vozidel. Tyto pocty vozidel se na sídlištích vyskytují v nocních hodinách. Jelikož parkovište nejsou dostatecne kapacitní, dochází k tomu, že se parkuje na hlavních prujezdných komunikacích po obou stranách i v križovatkách. Šírkové usporádání techto komunikací pritom není dostatecné pro dva parkovací a dva jízdní pruhy. Pro prujezd vozidel zbývá potom jeden jízdní pruh. Závažné problémy mohou nastat v prípade požáru v panelovém dome. Požární technika bude mít problémy se k místu požáru dostat (úzký prostor pro prujezd, osobní vozidla parkující vkrižovatce neumožnují vytocení vozidla). Dále bude problém


34


s ustavení výškové techniky – úzké ulice, vozidla zaparkovaná po obou stranách. Nejkritictejší je situace v ulicích Na jihu, Prátelství, Protif. bojovníku (Nové mesto), nám. V. Ctvrtka, U trati (Valdické predmestí). Doprava v klidu ve vilových ctvrtích mesta je vetšinou bez problému – vozidla mají majitelé zaparkovaná na vlastním pozemku. Nekteré komunikace jsou natolik úzké, že jedno zaparkované vozidlo znemožní prujezd nákladního vozidla (napr. hasici). Mezi tyto ulice je možno zaradit Pražskou, Mládežnickou (Nové mesto), Pod Cerovkou, Erbenova (vilová ctvrt Cerovka). V rámci výstavby nových obytných celku je nutno dodržovat požadavek, aby investor vybudoval parkování vozidel rezidentu na vlastním pozemku. Týká se to zejména lokalit vtesné blízkosti stávajících sídlišt, kde jsou již kapacitní problémy s parkovacími místy. Tento požadavek by se mel týkat i práve probíhající výstavby bytových domu vprostoru mezi ulicemi Irmy Gaisslerové a Barákova. Navržené komunikace musí splnovat i požadavky záchranného systému (polomery oblouku, dostatecný prostor pro techniku).

Peší a cyklistická doprava Mesto Jicín svojí rozlohou umožnuje vrozumném casovém horizontu peší docházku z centra mesta až na jeho okraj. Tomu napomáhá i mírne zvlnený terén. Výjimku tvorí vrchy Cerovka a Zebín. Soubežne s vetšinou místních komunikací jsou vzástavbe vedeny i chodníky. Ve meste jsou i samostatné cesty pro peší jako napr. propojení autobusového nádraží s Novým mestem. V centru mesta je zrealizována peší zóna v cásti ulice Husova. Významné turistické a procházkové trasy jsou u rybníku Kníže a Šibenák a na vrchu Cerovka, kde je i turistická rozhledna. Pro bezpecnost chodcu ve meste jsou na frekventovaných prechodech instalována bezpecnostní opatrení, která spocívají napr. ve vytvorení stredního ostruvku. Rovnež jsou na sídlištích používány zpomalovací prahy. Mestem jsou vedeny i znacené trasy Klubu ceských turistu. Modrá trasa spojuje mesto s oblastí Prachovských skal. Vstupuje do mesta od Kbelnice okolo rybníku Kníže a je dovedena na Valdštejnovo námestí. Dále pokracuje okolo kasáren na vrch Cerovka, na vrch Zebín a dále smerem na Železnici. Cervená turistická znacka rovnež propojuje Jicín s Prachovskými skalami. Do mesta vstupuje od obce Holice a po ulici M. Koneva je dovedena až na Vajdštejnovo námestí. Dále je vedena ulicí Revolucní do obce Valdice a dále na vrch Tábor. Ve meste je vedena žlutá turistická znacka, která propojuje nádraží s námestím. Mesto Jicín má pro cyklistickou dopravu skoro ideální podmínky. V zastavené cásti mesta se až na pár výjimek nenachází komunikace s velkým podélným spádem. Rovnež vzdálenosti mezi obytnými ctvrtemi, centrem a prumyslovými zónami jsou takové, že umožnují pohodlné dojetí na kole. Pro cyklistickou každodenní dopravu ovšem nejsou vytvoreny dostatecné podmínky. Neexistují samostatné cyklistické stezky, ulicní prostor není usporádán pro cyklisty, nejsou vyznaceny cyklistické prechody. Rovnež obrubníky u prechodu nejsou snížené (krome cásti centra mesta). Pro cykloturistiku jsou stejne jako pro peší turistiku castým cílem Prachovské skály. Cykloturistiku je možno z Jicína provozovat do všech smeru prevážne po silnicích II. a III. trídy nebo po polních cestách. Stret se silnicemi I. trídy je rešen vnekterých prípadech mimoúrovnove (zejména u obchvatu). Dle turistické mapy Klubu ceských turistu prochází mestem cykloturistická trasa c. 14. Je vedena po silnici II/502 a ulicí M. Koneva do centra mesta. Dále je trasována po ulici Ruská a na silnici III/28016 smer Brezina.

Hlavní závery z kapitoly Velmi dobrá situace s vybavením bytu dodávkou vody a plynu Postupné rešení zásobování teplem Problematika dopravy ve meste – identifikované dopravní závady Nedostatecná kapacita parkovacích míst Poloha mesta na križovatce významných silnic I. trídy, dobrá dopravní dostupnost Poloha mesta na železnicní trati, železnicní spojení s významnými mesty v CR Dobré podmínky pro cykloturistiku, potenciál dalšího rozvoje cyklostezek Další rozvoj autobusového nádraží, návaznost autobusové a železnicní dopravy


35


ŽIVOTNÍ PROSTREDÍ Nakládání s odpady V meste Jicíne je zaveden systém nakládání s komunálními odpady stanovený obecne závaznou vyhláškou Mesta Jicína c. 8/2001.Tento systém zahrnuje stanovuje systém shromaždování, sberu, prepravy, trídení, využívání a odstranování komunálních odpadu vznikajících na území mesta Jicína, vcetne systému nakládání se stavebním odpadem. Tabulka 37 - Produkce TKO Produkce komunálního odpadu vcetne oddelene sbíraných složek: z toho: tradicní svoz oddelene sbírané složky

2002 5.618,50 t 5.165,41 t 453,09 t

2003 5.005,4737 t 4.505,9037 t 499,57 t

Svoz smesného komunálního odpadu zajištují Technické služby mesta Jicína, odpady jsou ukládány do sberných nádob prevážne o objemu 100 l, pravidelný svoz probíhá 1x týdne. Ve dvou lokalitách (sídlištní zástavba) jsou rozmísteny kontejnery 1100 l a svoz probíhá 2x týdne. Odpady jsou ukládány na skládku komunálního odpadu “Popovice – Libec”. Separace odpadu je zajištena díky tomu, že ve meste je rozmísteno cca 100 stanovišt na trídený odpad osazených kontejnery na papír, plasty a sklo (bílé, barevné). Svoz zajištují Technické služby mesta Jicína. Ve sberném dvore se odpady dotridují, lisují. Mesto je zapojeno vsystému EKO-KOM. Sber rostlinného odpadu je prováden cca 4x rocne Technickými službami mesta Jicína do velkoobjemových kontejneru. Sberný dvur pro odkládání velkoobjemových odpadu a nebezpecných složek komunálních odpadu zajištují Technické služby mesta Jicína – ve sberných dvorech Konecchlumská ulice a Na Tobolce. Sber nebezpecných složek je prováden také mobilní formou – cca 2 x rocne. Stavební odpad je ukládán do velkoobjemových kontejneru, nakládání si zajištuje každý investor sám. Kontejnery je možno objednat u Technických služeb mesta Jicína. Odpad je dále využíván, prípadne ukládán na rízenou skládku. Majitelem skládky komunálního odpadu “Popovice - Libec” je Mesto Jicín, provozovatelem Technické služby mesta Jicína, typ skládky S-OO. Tabulka 38 - Základní parametry skládky: Kapacita jednotlivých etap v metrech krychlových. I. etapa 94.500 Suma

II.etapa 151.000 245.500

III.etapa 159.500 405.000

IV.etapa 30.000 435.000

Na území mesta Jicína sídlí rada prumyslových podniku. Nakládání s prumyslovými odpady mají tyto subjekty zajišteny formou smlouvy s oprávnenými firmami (napr..A.S.A., Marius Pedersen Group). Odpady jsou zneškodnovány ci dále využívány vzarízeních techto firem. Cást odpadu kategorie ostatní je ukládána na skládce “Popovice-Libec”.

Ovzduší Obecnou tendencí ve zlepšování úrovne kvality ovzduší je snižování imisních koncentrací prachu, oxidu siricitého i dílcího snižování oxidu dusíku. Celková povetrnostní situace vJicíne je hodnocená jako prostredí se zhoršenými podmínkami pro rozptyl (“Matematický model rozptylové studie mesta Jicína, 1994). Mesto Jicín však nepatrí mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ve


36


smyslu zákona c. 86/2002 Sb., o ochrane ovzduší. (Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí ta území kraju, v jejichž pusobnosti se nacházejí obce, kde bylo zjišteno na základe pravidelného hodnocení kvality ovzduší prekrocení imisního limitu nebo imisního limitu a meze tolerance). Ke zlepšení kvality ovzduší prispela velkou merou zmena paliva (zemní plyn) u velkých a stredních zdroju znecištování ovzduší. Lakovny jsou vetšinou opatreny alespon záchytem pevných emisí a pokud používají barvy s vysokým obsahem tekavých organických látek, byly opatreny záchytem techto látek. Ostatní lakovny zacaly používat vodou rozpustné barvy, které mají nižší obsah tekavých organických látek, a proto jsou schopny plnit stanovené emisní limity. Problémy s kvalitou ovzduší ve meste presto vznikají zejména vzimním období (u rady domu je ješte používáno lokálních topeništ na tuhá paliva, která zhoršují kvalitu ovzduší). Problémem zustává narustající podíl emisí z mobilních zdroju znecištování ovzduší, z cehož vyplývá, že doprava je dominantním zdrojem emisí v prípade oxidu dusíku, oxidu uhelnatého, uhlovodíku. Ve meste Jicíne se neprovádí žádné merení znecištujících látek, pouze se instaluje se automatické merení prachu vareálu 4.ZŠ. Údaje, které jsou k dispozici, poskytuje Ceský hydrometeorologický ústav na základe podkladu ze souhrnné provozní evidence.

Staré ekologické záteže Zebín - bývalá skládka odpadu (komunálních, prumyslových) pod vrchem Zebínem, v areálu bývalého vojenského cvicište. Od roku 1987 není provozována. Na rekultivaci skládky je zpracován projekt, provádí se pravidelný monitoring kvality podzemních vod. V blízkosti tok Cidliny. Rizikovost skládky 2-vysoká. Jicín, Benzina – bývalý sklad PHM, znecištení ropnými látkami. Provádena rekultivace dle projektu.

Odpadní vody Odpadní vody z mestské aglomerace, vcetne vod srážkových, jsou odvádeny jednotnou stokovou sítí na cistírnu odpadních vod. Deštové vody jsou odlehcovány do Valdického potoka a Cidliny. Vycištené odpadní vody odtékají do toku Cidlina, krteá je významným vodním tokem. Srážkový úhrn zde dosahuje cca 696 mm/rok. V mestské aglomeraci vznikají odpadní vody: a) v bytovém fondu b) z výrobní a podnikatelské cinnosti /prumyslu/ - vody splaškové + technologické prumyslové odpadní vody vznikají zejména v podnicích - Krkonošské sýrárny, Masokombinát, AEG, Seco Group, Kobit, Spofa-Dental, Auto Trans,Continental, Ronal, HAN, CSAD c) odpadní vody z mestské vybavenosti – producenti odpadních vod ze sféry služeb-zdravotnická zarízení, školy s kuchynemi, restaurace, pensiony, hotely, domovy duchodcu, autoservisy, opravny, veznice Valdice atd.

Popis kanalizace: Statistická data kanalizacní síte - pocet kanalizacních prípojek ve meste je cca 2500, délka kanalizacních prípojek presahuje 26 km a celková délka stokové síte je cca 55 km. Hlavní kostru stokové síte tvorí kmenové stoky A a AB. Stoka A odvádí odpadní vody z Holínského predmestí, Pražského predmestí, Cerovky, Starého a Nového mesta. Stoka AB - odvádí odpadní vody z prumyslové zóny, z cásti zástavby od železnicní trati smerem na Novou Paku. Do sberace je též zaústena stoka z Husovy ulice. Na kmenovou stoku se pripojují další sberace, které odvádejí odpadní vody z území Soudná, Sedlicky, Valdice, Robousy. Na jihu je budován kanalizacní privadec z lokality Popovice. Z casti Valdic a z lokality Robousy jsou odpadní vody do stokové síte precerpávány. Na výše uvedené sberace se napojují další ulicní stoky z bytové zástavby i prumyslového území mesta.


37


Údaje o cistírne odpadních vod: COV byla postavena vletech 1989-1993, do provozu byla uvedena vr. 1993 jako mechanicko-biologická cistírna s nízkozátežovou aktivací a kalovým hospodárstvím. Mechanická cást COV se skládá z merení prítoku, lapáku šterku, rucne sbíraných hrubých ceslí 100 mm, šnekové cerpací stanice, strojních ceslí 20 mm s lisem na shrabky, dvoukomorového podélne protékaného provzdušnovaného lapáku písku, dvou primárních usazovacích nádrží s deštovým prelivem. Biologická cást – se skládá ze dvou linek (ctyr sekcí) aktivacních nádrží s pneumatickou aerací SUPRAFILT, dvou podélných pravoúhlých dosazovacích nádrží a merného žlabu na odtoku, COV nemá denitrifikaci. To má být rešeno pri rekonstrukci, odstranování fosforu je provádeno chemicky síranem železitým. Primární a prebytecný kal je cerpán do zahuštovací nádrže, dále se zpracovává formou mezofilního anaerobního vyhnívání pri 36 stupních Celsia. Kal je odvodnován na pásovém lisu CENED 1000 na 20% sušiny. 3 Produkovaný kal je kompostován a dále aplikován do pudy. Bioplynem z plynojemu o objemu 1500 m jsou vytápeny objekty COV. Vycištená odpadní voda je odvádena do reky Cidliny. Tabulka 39 - Kapacita cistírny odpadních vod Základní projektové kapacitní parametry: soucasný stav Qmax. l/s mechanická /biologická cást 850/313 Qd m 3/d 12 000 Q24 m 3/h 500 Qmax.h m 3/h 1126,8 Q r m 3/rok 4 380 000

po rekonstrukci 434/203 8 905 319 630 2 795 900

V soucasné dobe je na COV napojeno 99,5% ve meste trvale bydlících obyvatel (+ veznice Valdice cca 2500 osob). Prumysl tvorí více než 1/3 celkové produkce odpadních vod ve meste. Dle údaju z roku 2003 znecištení na prítoku do cistírny BSK5 257 mg/l reprezentuje cca 23 000 EO, znecištení na odtoku BSK5 9,6 mg/l reprezentuje cca 800 EO. Prumerne dosahovaná úcinnost cištení v ukazateli BSK5 dosahuje 96%. V soucasné dobe probíhá príprava na rekonstrukci COV, která bude krome obnovy technologických zarízení COV rešit denitrifikaci a hygienizaci kalu.

Ochrana pred povodnemi Mesto Jicín má vypracován povodnový plán, který slouží pro rozhodování povodnové komise v prípade povodní. Jicínský správní obvod predstavuje území s rozmanitým reliéfem a rozdílným množstvím srážek v závislosti na nadmorské výšce. Druh a rozsah ohrožení: Tok Cidlina v r. km 75,469-78,000 – v katastru mesta Jicína je inundací ohroženo nekolik objektu podniku, organizací a obytných domu zejména vúseku od mostu u rybníka Kníže po most vRuské ulici. Koryto 3 Cidliny je upravené s kapacitou Q20 = 27,0 m /s.

Surovinové zdroje V katastru Popovice je ložisko cihlárské hlíny, ale neteží se. Je pouze chráneno. Ostatní lomy, treba na cedic, se už déle nepoužívají.

Hluk Je zpracovaná Hluková mapa mesta pro stav i výhled v podrobnosti, kterou lze použít i pro regulacní plán. Jicín je možná jediné mesto v CR, které ji má pro celé své území. Hluková mapa mesta je navíc dostupná na internetu.


38


Mestská zelen Údaje o obhospodarovaných plochách - tj. sekání, zakládání kvetinových záhonu mají k dispozici TS Jicín. Zajímavé na mestské zeleni jsou vybrané plochy – lipová alej, mestský park, Libosad, Cerovka; ostatní nove založená plocha u trati – u Šibenáku a celé sídlište U Trati. Jsou obnovovaná ulicní stromoradí – Fugnerova ulice, Dlouhá, Bolzanova , Pod Koželuhy aj., zelen kolem sportovního areálu. Z prírodovedného hlediska jsou zajímavé rybníky Šibenák, Hádek a Oborský, Kníže a vrch Zebín (prírodní památka). Lipová alej a Libosad (navržená lokalita evropsky významné lokality páchníka hnedého).

Hlavní závery z kapitoly Kvalita životního prostredí není omezujícím limitem rozvoje Kvalita ovzduší ve meste se zlepšuje po plynofikaci a odstranování lokálních topeništ Nejvetším znecištovatelem doprava Potenciální problém s kapacitou skládky TKO Staré ekologické záteže Atraktivní zelen ve meste


39


CESTOVNÍ RUCH Rozvoj cestovního ruchu stojí v popredí zájmu vetšiny ceských mest a mikroregionu, nebot predstavuje vítaný zdroj exportních príjmu realizovaných v míste a pracovních príležitostí ve službách, casto i pro méne kvalifikovanou pracovní sílu. Jicín ve spojení s oblastí Ceského ráje, architektonickými a kulturními památkami, množstvím porádaných kulturních a spolecenských akcí a využitím postavy Rumcajse pro marketing cestovního ruchu predstavuje atraktivní turistickou destinaci. V oblasti cestovního ruchu je ve meste aktivní vedle ubytovatelu celá rada zarízení a institucí:

Mestské informacní centrum Poskytuje turistické informace o celé oblasti Ceského ráje, informace z oblasti kultury a sportu, o autobusových a vlakových spojích, informace o firmách, úradech a službách ve meste, zprostredkování ubytování v hotelích, penzionech, privátech a kempech, výber z více než šedesáti ubytovacích zarízení, tipy na výlet, prodej map, turistických pruvodcu a upomínkových predmetu, prodej dárkových predmetu s motivem Rumcajse, Manky a Cipíska), smenárna, pujcovna kol (na vyžádání možnost zajištení dovozu prímo do ubytovacího zarízení, autopujcovna, vyhlídkové lety, jízdy na koni, pruvodcovské služby, zajištení exkurzí vrodinných sklárských podnicích, galerie Radka Pilare a Václava Ctvrtka, prodej zahranicního tisku.

Ubytování Hotel

Vzdálen ost od centra

Kapacita (pocet pokoju x lužek)

Vybavení pokoje

Další nabídka

Bohemia

15 min.

10x2 + 2x1

TV, SAT, telefon, minibar, vlastní soc. zarízení

Jicín

0

4x2 + 4x3 + 8x4

vlastní soc. zarízení, TV, SAT, telefon, lednicka, minibar

Paríž

0

13x2 + 4x3 + 2x4

TV, SAT, fén, minibar, na apartmanech kuchynka

Start

10 min.

142 lužek

vlastní soc. zarízení, lodžie, nekteré TV

Penzion Albrecht

10 min.

3x2 + 2x2 + 1x5

v apartmanu lednicka, sporák, nádobí, pro ostatní pokoje spolecná lednicka, možnost TV

Penzion Lucie

5 min.

2x2

možnost pristýlky, s vlastním soc. zarízením, TV, SAT, budík

Penzion Na rynecku

0

2x4

vlastní soc. zarízení, TV, SAT, kompletne vybavená kuchynka

Penzion Rieger

0

12x2 + 1x5

vlastní soc. zarízení, TV, SAT

Penzion U Ceské koruny

0

1x2(4) + 1x2(3)

soc. zarízení, TV

sauna, fitness, restaurace – vecery s pianem, venkovní posezení, uzamcené parkovište restaurace, vinný sklípek s kapacitou pro 30 osob, možnost solária, masáží, uzamcené parkovište restaurace, bufet, pivnice, squash, uzavrené parkovište originální italská pizzerie, salónky pro 100 a 40 osob; ctyrdráhový bowling s UV svetlem a nightbarem, Aquacentrum zahrada, terasa, venkovní bazén, houpacka, pískovište, úschovna kol, parkovište na zahrade restaurace, bar, zimní zahrada, venkovní bazén, parkovište pred objektem, možnost úschovy kol restaurace, bar, zahrada, parkovište, úschovna kol restaurace, uzamykatelné parkovište, úschovna kol vstupní hala s posezením, balkón, parkování pred penzionem

Privát Barborka

1 km

2x2

Privát

0

1x2


obývací pokoj, TV, SAT, vybavená kuchynka, vlastní soc. zarízení vlastní soc. zarízení

bazén, uzavrené parkovište s klavírem

40


Celakovského Privát Danielle

10 min.

1x2 + 1x3

vlastní soc. zarízení, TV, SAT

Privát Kollárova 114

300 m

1x4 + 1x2

Privát Nad cihelnou 1089

15 min.

3x2

vybavená kuchynka, vlastní soc. zarízení, TV, rádio luxusní apartman, plne vybavená kuchyn, vlastní soc. zarízení, TV, SAT

Privát Soudná 22

1 km

1x3 + 1x2

Privát Tylova 231

0

1x3 (+1x2)

Motel Rumcajs

1 km

10x2 + 2x3 + 2x4

obyvatelná vybavená kuchyne s rozkládacím gaucem, vlastní soc. zarízení, TV spolecné soc. zarízení, na pokojích umyvadlo

1 km

16x4 (chatky) + 9 chatek po 3 pokojích (1x2 + 1x3 + 1x4)

dvoulužkový pokoj s TV, trílužkový pokoj s balkónem, ctyrlužkový pokoj s terasou, v chatce Karina spolecné WC

Kemp Rumcajs

vybavená kuchyn s jídelnou, 2 balkóny, TV, vlastní soc. zarízení

na vyžádání možnost lednicky, parkování pred objektem zahrada, venkovní posezení, detský bazén, parkování pred objektem zahrada, uzavrené parkování samostatný vchod do domu, uzavrené parkovište, zahrada, ohnište s posezením, krb, houpací lavice, úschovna kol

restaurace s venkovním posezením, parkovište pred objektem spolecné soc. zarízení pro ostatní chatky a stany, spolecná kuchynka, pískovište, krb, ohnište, spolecenská místnost bez TV, možnost pujcení sportovních potreb a spolecenských her

Tabulka 40 - Ubytovací kapacity ve meste (souhrn) Typ zarízení Hotel Penzion Ubytovna V soukromí Kemp chatky

Kapacita 310 108 25 9 56

Mesto nabízí (poctem lužek) relativne vysokou kapacitu, problémem muže být (stejne jako ve srovnatelných mestech) nabídka ubytování nejvyšší kategorie. Obliba cykloturistiky vede k tomu, že rada zarízení nabízí úschovnu kol, orientaci na aktivní dovolenou a sportovne zamerené turisty napovídají i další zarízení n(bowling, squash). Obsazenost zarízení se pohybuje v celorocním prumeru okolo 30 – 40%. I v Jicíne tedy existuje klasický problém sezónnosti cestovního ruchu. Tabulka 41 - Cestovní ruch – základní prehled Kapacita koupalište prírodní koupalište umelé s atrakcemi koupalište umelé bez atrakcí krytý bazén pujcovna kol tenisový kurt volejbalový kurt squash minigolf fitcentrum cvicná skála rozhledna naucná stezka


Lokalita/výskyt Kníže SZMJ 2 ano ano ano 3x ZŠ Milohlídka. a Valtická brána 1866 letos

41


Kapacita prodej povolenek honitba s možností lovu kuželkové dráhy informacní stredisko s jazykovými znalostmi informacní stredisko bez jazykových znalostí turistická mapa stacionární propagacní materiál prodejný propagacní materiál zdarma webovská stránka projíždka na koních pujcovna aut smenárna kostel rím.kat. kostel evang. kostel jiný zámek, hrad. zrícenina jiná historická památka prírodní zajímavost

Lokalita/výskyt ano ne 2x MIC Rumcajsova ševcovna ano ano ano ano ano 2x ano 3x ano synagoga Valdštejnský zámek MPR Prírodní památky, lipová alej

Kultura a pametihodnosti Muzeum hry: Herna a dílna muzea hry jsou místem oddechu i startem objevitelské cesty po jicínském muzeu. Okresní muzeum - stálá expozice I. Archeologie od starš í doby kamenné do 5. - 10. století n.l., t.j. do pocátku ceského státu: kamenné nástroje, keramické nádoby (kultury nálevkovitých poháru, zvoncovitých poháru a kultury s keramikou šnurovou a lidu popelnicových polí), hrob lucištníka z pozdní doby kamenné, cetné šperky a pracovní nástroje II. Stredovek od vzniku ceského státu po bitvu na Bílé hore: gotická okna z kostela sv. Prokopa v Nadslavi, gotické krídlové oltáre ze Sobotky a Úlibic, mešní kalich a patena z husitské doby, renesancní truhla III. Albrecht Eusebius Valdštejn vojenský portrét Albrechta z Valdštejna. Valdštejnuv kord zbrane z období tricetileté války IV. Feudalismus od r. 1634 do r. 1848, t.j. období rozkladu feudalismu a zacátku kapitalismu: osobnost B. Balbína a J.A.Komenského sbírka srpu, tkalcovské nástroje, nábytek venkovských obydlí V. Národní obrození: predstavitelé obrozeneckého hnutí na Jicínsku - A. Marek, F.M. Vetešník, F. Šír, A.V. Maloch K.J.Erben, K.V.Rais tisky Kastránkovy tiskárny VI. 1866 – 1918 od války prusko-rakouské do 1. sv. války: zbrane, vznik meštanských spolku, prumyslová revoluce - psací stroj, telefonní aparát, gramofon VII. 1918 – 1945 doklady verejného života v Jicíne VIII. Príroda regionu vývoj prírody na území okresu Jicín s ukázkami vyskytujících se minerálu a hornin, paleontologických nálezu, rostlin a živocichu, Kablíkova sbírka ceského ptactva 1.Výstavní chodba 2. Terce meštanského sboru ostrostrelcu v Jicíne


42


3. Valdštejn – jezuité – školství – pozdne barokní obrazy V.I.Raaba, vliv Valdštejna na Jicínsku, založení gymnázia 4. Konferencní sín diplomatická protinapoleonská jednání Ruska, Pruska a Rakouska r. 1813 za úcasti císare Františka I. knížete Metternicha 5. Spojovací chodba do panské oratore s výstavou barokních soch J.J.Jelínka

Valdická brána Valdická brána byla stavena jako soucást mestského opevnení v letech 1568 - 1578 . Puvodne dvoupatrová hranolovitá budova s prujezdem . Brána roku 1589 vyhorela a byla po požáru zvýšena o tretí patro. Teprve pocátkem 17. století byla opet zakryta tesarem Petrem z Boleslavi renesancní helmicí. Další požár vroce 1681 znicil honosnou rane barokní bán a brána byla zakryta prostým jehlancem. Valdická brána nebyla nikdy omítána , v prízemí mela kvádrovou bosáž a patra byla zdena z nepravidelného zdiva. Nad západním portálem byl znak Trcku z Lípy, nad ním v prvním patre okno, ve druhém patre kruhový medailón s mestským znakem, dodatecne tesaným roku 1883 J. Stuchlíkem. Vyhlídková vež se 156 schody .

Valdštejnská lodžie Valdštejnská loggie spolu s cestným dvorem a okolním parkem patrí mezi nejvýznamnejší soubory raného baroka v ceských zemích. Komplex loggie je situován severovýchodne od mesta s nímž je spojen ctyrradou lipovou alejí založenou Albrechtem z Valdštejna v r. 1632. Areál okolních parku, pozdeji nazývaný Libosad s romantickými loubími, vodotrysky a altány. Lodžie byla postavena v letech 1630 -34 podle projektu Nicolo Sebregondiho. Po požáru v roce 1768 byly oba objekty prestavovány, dostaly nové, klasicistne tvarované strechy, vzniklo dvouramenné vs tupní schodište, nahrazující puvodní. Hlavní zmenou však bylo nové využití a nápln objektu stala se z neho zájezdní krcma. Tak sloužil úspešne až do poloviny minulého století, kdy byl opušten a zacal pozvolna chátrat. V 1936 koupilo lodžií mesto Jicín a pristoupilo ihned k nákladným opravám, které však prerušila válka. Od té doby byla památka nejaký cas využívána jednou za rok ke slavnostním majálesum.

Galerie Na hrázi Vodárenská vež byla postavena bud za doby Valdštejnovy nebo záhy po ní. Vybudováním nového vodovodu ze Studenan v r. 1907 ztratila vodárna svuj puvodní úcel, ale pri zavedení elektrického proudu do mesta byla premenena v transformacní stanici. Je dominantou v této cásti mesta. V roce 1993 zakoupil od mesta vodárenskou vež na hrázi rybníka Kníže výtvarník Petr Heber. Tu pak dokázal v pomerne krátké dobe zmenit k nepoznání. Již za necelých pul roku se mu podarilo v prízemí veže otevrít vlastní galerii Na Hrázi. O rok pozdeji otevrel v suterénu veže vinárnicku, která získala povest spolecenského centra, pusobícího svou originalitou, útulností i neobvyklým zarízením.

Jezuitská kolej Nove opravený barokní areál bývalé jezuitské koleje by se mel stát sídlem Valdštejnova evropského univerzitního centra. Rovnež se pocítá se vznikem stálého umeleckého ateliéru - program artist in residence, v jedné z místností v prízemí (výber po dohode) zrízení hudební zkušebny pro místní kapely a divadelní zkušebny. Propagace probíhá též v mezinárodním merítku pres sít center soucasného umení.

Milohlídka na Cerovce V romantické dobe na sklonku empíru byla na temeni Cerovky vystavena z pískovcových kvádru v pseudogotice vyhlídková vež o dvou patrech. Oprava Milohlídky probíhala od roku 1991. Nejdríve byly provedeny kamenické práce, následovalo statické zajištení a v roce 1995 zapocala první etapa - podeprení a vyzdení bývalé Skalní svetnice (v jižní rozsedline), vybetonování nového premostení jižní rozsedliny, osazení zábradlí a ochozu na cihelné zdi.


43


Rumcajsova ševcovna - chcete videt, jak to vypadalo u Rumcajse, než byla jeho živnost "nadosmrti zavrena pro urážku starostenský nohy" ..?

Kulturní dum Mimoškolní výchova a vzdelávání, zájmová umelecká cinnost, kulturní a spolecenské akce (divadelní predstavení, koncerty, klubové porady, výstavy), výchovné porady pro školy.

K-Klub Stredisko pro volný cas, kde je možno hrát ruzné hry, sledovat video, císt casopisy, napsat úkoly, atd. Pri K-klubu existuje Mladší studentské divadlo a Studentské divadlo, pusobí zde tyto zájmové kroužky: výtvarný I a II, palickování, dramatický, hudební, pohybová výchova, stolní tenis I, II a III, železnicní a letectí modelári, kytara, flétna, aerobik, NIPPON CLUB – bojové umení, šachy, filmarský, klub vojenské historie. Ve meste dále funguje Hvezdárna Jicín, Biograf Ceský ráj, divadelní soubor J.K.Tyl, obcanské sdružení pro hudbu Fidle, flétnový soubor Praetorius Common Grounds, smíšené pevecké sbory Foerster a Smetana.

Pravidelné kulturní akce Souteže ve spolecenském a moderním tanci (Postupové souteže ve standardních a latinskoamerických tancích ruzných tríd (C,D,B,A,M) otevrené pro soutežící z celé CR. Zacínající tanecníci - absolventi kurzu tance a spolecenské výchovy souteží ve tríde E. Tradice trvá více než dve desítky let.) Termíny souteží v roce 2003 i 2004: Brezen: „Cena Rumcajse, Manky a Cipíska“. Soutež ve sportovním tanci hlavní kategorie a juniori, neregistrované páry a soutež kategorie E Kveten: „DESTINYS JAM“. Pohárová soutež v moderním tanci. Kveten: „Velká cena Jicína“. Soutež ve sportovním tanci hlavní kategorie. Zárí: „Soutež o cenu "Jicín - mesto pohádky". Soutež ve sportovním tanci kategorie deti, juniori. Prosinec: „O vánocní cenu mesta Jicína". Soutež ve sportovním tanci hlavní kategorie.

Festival "Jicín - mesto pohádky" Termín: 8. – 13. zárí 2003, 7.-12. zárí 2004 Kulturní festival, svátek detí i dospelých. Po dobu jednoho týdne ovládne mesto pohádka a pohádkové bytosti se stávají prostredníky mezi detmi a dospelými pri jejich snaze porozumet si. Težište festivalu tvorí nejruznejší dílny, kolokvia odborníku jsou urcena predevším dospelým.

Dny evropského dedictví – European Heritage Days Termín: vždy v 1. polovine zárí V soucasné dobe jsou považovány na nejvetší celoevropskou kulturní akci, k jejím myšlenkám se dnes hlásí 47 zemí Evropské kulturní konvence. Národním garantem CR je Sdružení historických sídel Cech, Moravy a Slezska. Cílem akce je poukázat predevším na nemovité kulturní památky, ty nejzajímavejší a nejvýznamnejší zprístupnit (vcetne soukromých a verejných budov, pokud možno se vstupem zdarma). V techto objektech jsou organizovány speciální akce (zvláštní prohlídková trasa, koncerty, výstavy) Další akce: Akce

Termín

Obsah

Výstavní a výmenný den nerostu a minerálu

cerven a listopad

Expozice sberatelu a zpracovatelu minerálu z CR i zahranicí. Návštevníci si mohou nekteré vystavené minerály zakoupit.


44


Akce

Termín

Obsah

Valdštejnské dny

14.-16.5.2004, jinak kveten každý sudý rok

Den evropské hudby Svatojánská noc

Vždy 21. cerven

Koncerty, prednášky, historický trh, príjezd vévody Albrechta z Valdštejna, tábor nemeckých landsknechtu, velká dejepisná soutež škol Celoevropská akce – svátek hudebníku – koncerty pro ty, kterí se bežne koncertních akcí nemohou zúcastnit (seniori, postižení lidé apod.) Koncerty, divadelní predstavení Swingové, tanecní, dechové a country kapely hrají pro potešení posluchacu na peší zóne pred kulturním domem.

Letní koncerty pro kolemjdoucí Evropský Festival Etnik Jazz mezi Hradbami Velikonocní trhy Vánocní trhy Polkafest Dechovka na plovárne

Vždy noc 23.-24. cervna každou sobotu v cervenci a srpnu od 10.00 do 11.30 hodin vždy poslední cervnový víkend

Predstavení kultury – obyceju evropských národu, národností

prelom cervence a srpna Jazzová noc open air: setkání nových a legendárních jazzových muzikantu v zámecké zahrade vždy od pondelí do v kulturním dome stredy pred Velikonoci vždy od prvního prosincového pondelí do v kulturním dome stredy kveten v roce 2003 a Semifinálové kolo celostátní souteže dechových kapel na koupališti Kníže 2004 vždy poslední srpnová Celé odpoledne s regionálními kapelami a hostem na koupališti Kníže nedele

Sport O možnosti sportovního vyžití pecuje príspevková organizace Sportovní zarízení mesta Jicín, zrízená dne 1.7.2002 jako príspevková organizace. Mesto Jicín ji zrídilo za úcelem zejména: 1) Poskytování telovýchovných a sportovních služeb 2) Provozování telovýchovných a sportovních zarízení sloužících k regeneraci a rekondici 3) Masérské, rekondicní, regeneracní služby 4) Porádání sportovních a kulturních akcí. K zabezpecení hlavního úcelu príspevk ové organizace patrí zejména tyto cinnosti: provozování mestských sportovních zarízení sverených do správy.

Aquacentrum: V roce 2001 rekonstruovaný plavecký bazén (náklady pres 91 mil. Kc) s vírivkami, párou, tobogánem, detským bazénem apod. Možnost plaveckých kurzu, kojeneckého plavání, sauny, masáží, potápení, aquaerobik...

Venkovní sportovište: travnaté hrište, škvárové hrište, hrište na házenou, volejbalové a tenisové kurty, víceúcelové hrište, hrište Popovice.

Vnitrní sportovište: hala, telocvicna, judo, stolní tenis, aerobic, spinink (rotopedy). Kluby: Ve meste pusobí 53 sportovních oddílu, které vykonávají cinnost vminimálne 35 druzích sportu, z nichž mestu v rámci CR delají nejvetší pozitivní reklamu judisté a házenkári.

Pravidelné sportovní akce Pochod Ceským rájem, putování za Rumcajsem Pochod s dlouhou tradicí pro všechny vekové kategorie: peší trasy 5, 8, 15, 21, 35, 50 km a cyklotrasy 35, 65, 85 a 110 km vedou krásnou krajinou Ceského ráje. Každý úcastník obdrží diplom s kresbami pohádkových postavicek od Radka Pilare, ilustrátora pohádek spisovatele Václava Ctvrtka. Návštevnost: cca 2 000 osob


45


Termín: poslední sobota v breznu start od 6,00 do 10,00 hod. Valdštejnovo nám. 1 Volejbalová Drevenice Nejvetší volejbalový turnaj na svete, ve kterém startovalo již pres 11 tisíc družstev z 18 státu 4 svetadílu. V roce 1987 se konal pod patronátem Mezinárodního olympijského výboru. Turnaje se behem 2x dvou víkendových dnu úcastní 450 - 500 družstev. Termín: vždy první dva víkendy v srpnu Mikulášský beh Brada u Jicína - nadregionální beh terénem se znacným prevýšením pro všechny vekové kategorie od 1 roku do 80 a více let. Závod má mnohaletou tradici založenou nekolika sportovními nadšenci z rad atletu a "všesportovcu" v roce 1946. Úcast: 600 osob Termín: vždy první nedeli v prosinci

Hlavní závery z kapitoly Velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu – kombinace historických a architektonických památek s kulturními akcemi a produkty cestovního ruchu (Rumcajs, pohádky) Chybející kapacity ubytování v nejvyšší kategorii Sezónnost cestovního ruchu, prevaha zájmu v letních mesících Nabídka pro sportovne založené turisty Pestrá nabídka ruzných forem ubytování, zájem podnikatelu o podnikání v oblasti cestovního ruchu


46


ROZVOJOVÉ ZÁMERY MESTA Priority investicní politiky mesta Realizace investicních akcích v jednotlivých letech závisí na výši vytvorených zdroju a pridelených státních dotací, pricemž potreby trvale mnohonásobne prevyšují možnosti mesta.

Bytová výstavba: Byla realizována prevážne v cásti Nové Mesto sever Tabulka 42 - Bytová výstavba realizovaná mestem 1999 - 2003 Bytový dum 17.2 A a 17.2 B 12.8

Celková cena (tis.) 30119 17579

10.1

20294

17.3 17.4 12.1 12.2 12.3

20916 25000 15247 8459 14286

Pocet bytu 38 + nebytové prostory 15 19 + 10 podzemních parkovišt 24 22 16 9 15

Rok realizace 1999 2003 2003 2000 2001 2003 2003 2003

Mesto Jicín pripravuje výstavbu dvou bytových domù v lokalite Nové Mesto - sever, jejíž zahájení je pripraveno na jaro roku 2004. Bytové domy 10.9 a 17.1 vyrostou na obou rohových sekcích ulice Barákovy a Ruské. Na jare roku 2005 bude v techto domech pripraveno k nastehování celkem 25 bytových jednotek a ke komercním úcelum k využití celkem 6 komercních prostor. V petipodlažním bytovém dome 10.9 vznikne celkem 15 jednotek, z nichž 12 bytu bude nájemních (cena snížená o dotaci od Státního fondu rozvoje bydlení) a 3 byty budou urceny k prodeji do vlastnictví. Ve ctyrpodlažním dome 17.1 vznikne 10 bytù urcených k prodeji do vlastnictví.

Infrastruktura: mesto investovalo od pocátku 80. let do budování a rekonstrukce komunikací témer 106 milionu Kc. Nejvýznamnejší akce – obchvat mesta, most u Robous, kruhové objezdy, rekonstrukce Husovy peší zóny, komunikace v prumyslové zóne. Do této kategorie spadají i inženýrské síte, související s bydlením a prumyslovou zónou.

Školství a sociální oblast: nejvýznamnejšími akcemi byly výstavba Domova duchodcu vletech 1995 – 1999, celkové náklady cinily témer 81 milionu Kc (z rozpoctu mesta 5 mil.) a rekonstrukce III. ZŠ 1995 – 2000, celkem 89 mil. Kc (mesto opet 5 mil.).

Prumyslová zóna Prumyslová zóna v Jicíne zacala vznikat vroce 1995 – do té doby celou oblast zabírala zemedelská puda. Zóna je rozdelena do trí cástí: PZ I., II. a III. Hlavními charakteristikami, na které mesto láká investory, jsou výhodná zemepisná poloha s dobrým dopravním napojením a výborná vybavenost technickými sítemi. V roce 1998 byla navázána spolupráce s agenturou CzechInvest, do zóny byli i s pomocí pobídek získání 3 významní investori. Do ledna 2004 byly poskytnuty investicní pobídky temto spolecnostem: AEG Components s.r.o. – investice 866.800.000 Kc, vytvoreno 245 nových pracovních míst, 1998; Continental Teves Czech Republic s.r.o. – 1.692.900.000 Kc, 670 míst, 2001;


47


Ronal CR s.r.o. – 807.000.000 Kc, 550 míst, 2002. V roce 2000 byla PZ vyhodnocena jako druhá nejlepší v CR s ohledem na ekonomický prínos. Volná plocha je v soucasné dobe cca 45 ha, pricemž v cásti II. (20 ha) vlastní mesto 90% plochy. Tabulka 43 - Plánované investicní výdaje 2004 Odbor Místní hospodárství Výstavba Vodní hospodárství a životní prostredí Doprava Kultura a cestovní ruch Školství a sport Práce a sociální veci Mestský úrad Územní plánování Všeobecná pokladní správa CELKEM

Výdaj 15.320.000 48.990.000 18.988.000 28.900.000 1.555.000 4.460.000 0 93.000 2.395.000 7.750.000 129.700.000

Pro rok 2004 plánuje mesto Jicín ve svém rozpoctu investovat cca 130 miliónu korun. V jednotlivých oblastech jde zejména o tyto akce: • • • • • • • •

Místní hospodarení – predevším areál Technických služeb v Textilní ulici, rekonstrukce verejného osvetlení a bytové domy. Výstavba mesta – infrastruktura Nové Mesto sever, plynofikace Dolní Robousy, infrastruktura Allanovy sady Vodní hospodárství – kanalizace a vodovod Popovice a revitalizace rybníku Hádek. Doprava – rekonstrukce a nové komunikace v prumyslových zónách, rekonstrukce komunikací v centru vcetne kruhového objezdu a vybudování cyklostezky od autobusového nádraží k Ronalu. Kultura a cestovní ruch – predevším rekonstrukce interiéru kulturního domu a dokoncení rekonstrukce Mestské knihovny. Školství a sport – skautská klubovna, rekonstrukce v materských školách, zastrešení zimního stadionu, šatny pro oddíl házené. Územní plán a roz voj mesta – projekty a studie pro rozhodování o dalším rozvoji Všeobecná pokladní správa – výkupy pozemku.

Použité zdroje Ceský statistický úrad: Scítání lidu, domu a bytu 2001; výber z dalších databází Úrad práce Jicín: Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2003; výber z dalších databází Mestský úrad Jicín: Územní plán; Dopravní generel mesta; databáze jednotlivých odboru Muzeum hry: materiály k historii mesta Internetové stránky organizací a institucí, predevším www.mujicin.cz


48

Jicín Profil mesta. Strategický plán rozvoje mesta Jicín. Srpen

Recommend Documents