JEZTE, ABYSTE ŽILI Tomáš Brouček
1
(c) Tomáš Brouček 2015 Obálka (c) Tomáš Brouček 2015
Nechť jídlo je tvým lékem. Hippokratés1
1
(460 př.n.l. - 370 př.n.l.) Nejslavnější lékař starověku a "otec medicíny", zakladatel racionálního lékařství.
Úvod
Kvalita potravin, které jíme, významně ovlivňuje náš zdravotní i psychický stav. Kvalita českých potravin je bohužel velmi špatná. Výsledkem je třeba světové prvenství v rakovině tlustého střeva, přední místa v rakovině prostaty, nebo kardiovaskulárních onemocněních. Slovensko na tom není o mnoho lépe. Filozofie stravování Většina lidí v západní společnosti žije, aby jedla. Často slýchám věty jako: "bez té či oné potraviny nemůžu žít"..."bez toho si nedovedu představit život"...a podobně. Jenže podstata je jiná: jídlo nám slouží v první řadě k vyživování organismu, konkrétně našich buněk. Měli bychom tedy především "jíst, abychom žili". Tím nezatracuji chuťovou a požitkovou složku jídla. Neměla by však dominovat nad podstatou a neměla by ovládnout náš život. Mimochodem, já si nedovedu představit život bez jiných věcí, než je to či ono jídlo. Hodnota lidského bytí a žití není ani v jídle, ani v penězích. Poznají to všichni, kdo si v životě zažili nějaký pád, ztrátu někoho bližního, a podobně. Jezte, abyste žili. Pochopte princip života - živé podporuje živé. Budete-li jíst kvalitní a "živé" potraviny, budete podporovat růst a regeneraci svých buněk. Budete-li jíst potraviny mrtvé, zničené, znehodnocené, modifikované, vašim buňkám se to líbit nebude a dříve či později začnou "stávkovat".
5
Cesta k lepšímu stravování Chcete-li zlepšit kvalitu svého stravování, omezit zdravotní rizika a využít potraviny ke zlepšení svého zdravotního stavu, dodržujte pravidla z této brožury. Krok za krokem se snažte měnit své stravovací návyky k lepšímu. Nemusíte být "dokonalí" hned první den. Ostatně, v naší společnosti naprosté dokonalosti nedosáhneme, je třeba přijmout realitu. To však neznamená, že se musíme se vším smířit a že není co zlepšit. Máte-li zdravotní problémy, udělejte změny rychleji a razantněji. Čím vážnější zdravotní problém, tím "dokonalejší" by měla být vaše životospráva a tím rychlejší změna. Pravidelně detoxikujte svůj organismus. Po dobu detoxikace se snažte přiblížit k ideálu zdravého stravování a dodržujte předepsanou dietu, detailní rady najdete v mých detoxikačních brožurách. Pro řadu z vás to znamená velkou změnu. Přesto jí udělejte, i když to budete vnímat jako složité, náročné a omezující. Berte to jako "kůru", která má svůj začátek a konec. Řada mých klientů, kteří v době detoxikace dodrželi doporučený stravovací režim, se již nikdy nevrátila k běžnému stravování, na které byli zvyklí před detoxikací. Sami totiž poznali, jak jim úprava životosprávy prospěla.
6
Co je podle mého názoru základem zdravého stravování? Je to kombinace několika prvků: 1. 2. 3. 4.
Kvalita, čerstvost a "čistota" potravin Zpracování potravin Množství Režim stravování
To vše můžete ovlivnit. Záleží jen na Vás, jakou prioritu a kolik času tomu chcete věnovat.
7
Kvalitní, čerstvé a "čisté" potraviny
Čemu říkám "čisté potraviny"? Jsou to potraviny z "čisté" půdy a "čistých" zvířat. Nejsou nijak upravované, modifikované, vylepšované, dobarvované, dochucované, konzervované, pasterované. Které to jsou? Rozdělme si to na živočišné a rostlinné produkty. Živočišné produkty V případě živočišných produktů jsou zdrojem "čistých" potravin zvířata, která jsou chována v jim přirozeném prostředí, krmená přirozenou stravou, která nepřijdou do styku s chemicky ošetřovanými pastvinami, se kterými je slušně zacházeno. Vyhněte se geneticky modifikovaným (GMO) druhům s cílem rychlejšího růstu (např. kuřata z běžných chovů apod.). Vyhněte se rybám chovaným v přeplněných rybnících či mořských sádkách, kde je zásadním způsobem narušena přírodní ekologická rovnováha. Vyhněte se dobytku, který se za celý rok téměř nedostane na pastvu a pokud ano, tak se jedná o uměle udržované a chemicky ošetřované pastviny. Rostlinné produkty V případě rostlinných produktů vyhledávejte plodiny pěstované na půdě, která není a po několik let zpátky nebyla chemicky ošetřovaná. Preferujte organické, neboli bio potraviny1. 1)
Biopotravina je potravina vyrobená z produktů ekologického zemědělství za podmínek určených zákonem, která splňuje specifické požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost (např. bez použití umělých hnojiv, škodlivých chemických postřiků či geneticky modifikovaných organismů (GMO) a výrobků na jejich bázi.)
9
Preferujte také tuzemské a sezonní plodiny, tedy ideálně to, co roste v našem zeměpisném pásmu a ideálně se sklízí v období, kdy potravinu konzumujete. Využijte svoji zahrádku nebo zdroje od svých známých nebo příbuzných. Pokud zahrádku nemáte, pěstujte si alespoň rajčata a bylinky na balkoně. Možná vám to nepostačí pro plné zásobení, ale je to první krok. U dovážených a exotických plodin se vždy zajímejte o kvalitu, preferujte organické plodiny, přemýšlejte zda v dané zemi a v danou roční dobu existují přirozené podmínky pro vypěstování a dozrání dané potraviny (např. lednová rajčata z Holandska nejspíš nevyrostla venku na keříku...). Jde to! Upadáte do deprese a máte pocit, že v dnešním světě není možné kvalitní potraviny sehnat? Není to pravda. Je potřeba se trochu porozhlédnout, ideálně ve vašem okolí. O něco lepší situace je v oblasti živočišných produktů - dnes již existuje řada menších farem, od kterých můžete získat kvalitnější produkty ekologického hospodářství. Zlepšuje se situace i v oblasti rostlinné výroby, rozšiřují se služby zasílání bedýnek s bio zeleninou a ovocem, najdete i pěstitele, kteří se bio pěstitelstvím živí. Mimochodem, "bio" pro mě nutně neznamená, že výrobce či potravina musí mít příslušnou certifikaci. Bio certifikace neznamená 100% dokonalost. Znamená pouze to, že máte vyšší pravděpodobnost, že potravina byla méně chemicky ošetřovaná, byla šetrněji zpracovávaná, se zvířaty z bio chovu bylo slušně zacházeno, dostávala kvalitní krmení a podobně.
10
Kvalitní potraviny však bio certifikaci nepotřebují. My například odebíráme zeleninu od pěstitele, který sice bio certifikaci nemá, nicméně jeho přístup je 100% ekologický a organický a jeho zelenina "100% čistá". Nepoužívá žádná kupovaná hnojiva (hnojí slepičincem z vlastních slepic), slimáky hubí pomocí indických běžců (druh kachny) a počítá s tím, že o část přírody vždy přijde díky škůdcům či rozmarům počasí. Řada pěstitelů říká, že takto pěstovat není možné. Na vlastní oči jsem se přesvědčil, že to možné je. Při nákupu surovin se řiďte tímto "žebříčkem kvality": 1. Ideální jsou suroviny, které si pěstujete sami bez použití jakékoliv chemie 2. Nebo volte suroviny, které pěstuje "soused" (může to být známý, příbuzný, nebo ověřený pěstitel) 3. Nakupujte suroviny s certifikací bio 4. Nakupujte běžné potraviny, vybírejte kvalitní, čerstvé, pokud možno tuzemské, sezonní, zbytek v omezeném množství Otázky a odpovědi Vaším nejdůležitějším pomocníkem pro zdravé stravování není nikdo jiný, než selský rozum. Přemýšlejte nad tím, co kupujete a jíte. Klaďte si otázky a snažte se na ně hledat odpovědi. Zajímejte se třeba o následující: §
Kde vznikla ta či ona potravina? 11
§ § § § §
§ §
Kde jí asi skladovali a jak dlouho? Je v přírodním stavu nebo jí někdo upravoval? Jak to, že kuře ve velkochovu vyroste do váhy 2kg za 30 dní, zatímco "na dvorku" za 100 dní? Proč je v této potravině přidaná sůl, cukr či nějaká látka? Co vím o látkách, které jsou přidané v některých potravinách? Vím co se skrývá za mě neznámými názvy a označeními? Je tato potravina v nezměněném stavu? atd. atd.
Je důležitější si klást otázky, než na všechny získat odpověď. Někdy je odpověď zřejmá. Jindy vám pomůže internet. Někdy si budete muset nějakou dobu počkat a pokud vás odpověď bude opravdu zajímat, dříve či později ji najdete resp. ona si najde cestu k vám. Jednu otázku si doma klademe poměrně často: jak funguje (nebo jak by fungovala) ta či ona věc ve volné přírodě? Jaké potraviny jedí divoká zvířata? Jak se živí v létě a jak v zimě? Děje se něco se surovinami, než je zvíře sežere? Mají zvířata přístup k potravě kdykoliv? Měří zvířata "na gramy" množství cukrů, tuků, bílkovin? Atd. atd. Hledejte analogie z přírody, z rostlinné i zvířecí říše. Máme se co učit.
12
Zpracování potravin
"Čisté" potraviny nejsou nijak průmyslově zpracovávané. Nejsou do nich přidávána aditiva, nejsou z nich extrahovány žádné látky, nejsou dochucovány, dobarvovány, nejsou chuťově zvýrazněny, nejsou zpracovány do polotovarů, sáčků, mističek a vaniček. U "čistých" potravin nedochází k modifikaci základních vlastností potraviny, které do nich vložila Příroda. Např. zrna obilí nejsou zbavována vnější slupky a semínka, nejhodnotnějších částí této potraviny. Stejně tak u rýže nedochází k jejímu broušení, předvařování a jiným technologickým úpravám. Čistá sůl není zbavená stopových minerálů (tak jako sůl rafinovaná, tedy běžná z obchodů, kterou většina lidí solí), které v ní mají svůj význam. Podobně u dalších potravin. O přidávání různých "vylepšujících" látek ("éček") se snad nemusím více rozepisovat. Ne všechna jsou sice zdraví škodlivá, jejich používání je ale nepřehledné a jedinou rozumnou metodou je éčka vynechat. Potraviny zničené průmyslovým zpracováním se podílejí na vzniku řady zdravotních a psychických problémů a nemocí. Jsou to pomalí zabijáci. Jejich negativní působení nepoznáte hned. Dochází k pomalému a postupnému zhoršování kvality buněk, k poškozování genetické informace, DNA i dalších epigenetických struktur. Nejvíce nemocným živočišným druhem na této planetě je homo sapiens. Je to jediný druh, který zpracovává potravu, kterou jí.
14
Kolik, kdy a jak
Na množství záleží Před 100 lety byla spotřeba masa v Evropě 16 kg na osobu a rok. Dnes je to 90 kg na osobu a rok. V naší rodině maso nekonzumujeme, tedy čistě statisticky vzato - 4 další osoby konzumují 180 kg masa ročně. Nárůst spotřeby ze 16 kg na 90 kg za rok je enormní. Každá potravina má určitou biochemii, klade nároky na trávení, na naše orgány, vytváří v těle určité prostředí. Maso například obsahuje živočišné bílkoviny. Naše tělo je rozkládá na aminokyseliny a protože živočišná bílkovina je chemicky poměrně komplikovaná struktura, znamená to pro trávicí trakt velkou zátěž. Je velký rozdíl, zda vaše tělo zpracovává 16 kg masa za rok nebo 90 kg. Maso je také kyselinotvorné a konzumované ve velkém množství ucpává cévy. Jedna porce masa sama o sobě nic nezpůsobí. Se 16 kg kvalitního masa za rok si nejspíš naše tělo také poradí. Spotřeba 90 kg za rok však nadměrně přetěžuje trávicí a vylučovací orgány, nehledě na špatnou kvalitu díky velkovýrobě a dalším průmyslovým postupům. Jako příklad jsem uvedl maso. Jenže podobná situace je s dalšími typy potravin. Mléko a mléčné výrobky. Mouka a výrobky z ní. Cukr. Sůl. Káva. Alkohol. Na množství záleží. Zejména u potravin, které nejíme tak, jak jsme je našli v přírodě, což jsou především rostlinné suroviny, nezpracované a "živé".
16
U rostlinné stravy je z hlediska spotřeby situace zcela opačná. Lidé jedí málo ovoce a ještě méně zeleniny, která je mimořádně důležitá pro výživu a správný metabolismus. Častěji a méně Z hlediska režimu stravování je důležité dodržovat několik jednoduchých pravidel: •
•
•
•
jezte pouze když máte hlad (odlišujte hlad od chutě na něco!) - osobně považuji náš zažitý režim stravování v určitých časech (oběd ve 12 apod.) za nesprávný. nepřejídejte se - mějte na paměti, že tělo signalizuje nasycení se zpožděním. Odtud pramení přísloví "jezte do polosyta, pijte do polopita"... poslední jídlo minimálně 2, lépe 3 hodiny před usnutím neboli nejezte na noc a nechte i své trávicí ústrojí odpočívat jezte pomalu, nehltejte a každé sousto nechte důkladně rozpustit v ústech. Tam začíná trávení a tím je ovlivněn celý trávicí proces.
Jíme vědomě Jídlo by mělo být vědomý proces. Co to znamená? Když jíte, věnujte se jídlu. Myslete na jídlo. Vnímejte to, co jíte. Vnímejte chutě, barvy, vůně, pocity. Jezte pomalu a nechte každé sousto zcela rozpustit v ústech. Tam začíná trávení, šetřete svůj žaludek, který nemá zuby a nerozmělněná potrava ho zbytečně zatěžuje. 17
Jídlo by mělo být rituál. Myslete na to, proč jíte. Myslete na výživu svého těla a svých buněk. Uvědomujte si, že jim posíláte stavební látky, energii, vitamíny a minerály pro správnou funkci těla a tělesných orgánů. Jezte, abyste žili!
18
Pravidla zdravého stravování
Sestavil jsem pro vás tedy pravidla, která považuji za základ zdravého stravování. Informace a doporučení jsem rozčlenil do několika celků: 1. Jaké látky tělo potřebuje • sacharidy (cukry) • bílkoviny (proteiny) • tuky • vitamíny, minerály, antioxidanty • život v potravinách 2. Doporučení dle typů potravin • maso • ryby • uzeniny • mléko a mléčné výrobky • mouka • pečivo • cukr • sůl • zelenina a ovoce • oříšky, semínka, luštěniny • superpotraviny • nápoje a tekutiny 3. Proč pít čerstvé šťávy 4. Uchovávání a zpracování 5. Co vynechat (pokud možno) úplně 6. Důležitá doporučení na závěr
20
Jaké látky tělo potřebuje
Sacharidy (cukry) Tělo potřebuje sacharidy (nepřesně označované jako cukry, budu ale používat všeobecně vžitý pojem cukr) jako palivo pro buňky. Toto palivo dodává energii, díky této energii můžou buňky vykonávat svojí činnost. Podstatné ovšem je to, jaké cukry konzumujeme. Naše tělo dokáže
využívat
látky
pouze
v
jejich
nejjednodušších
chemických formách. Platí to i o cukru, pouze jednoduchý cukr je pro náš organismus přirozený. Běžný cukr kupovaný v obchodech je zdraví velmi škodlivý. Patří mezi složené cukry, jejichž konzumace znamená pro organismus zátěž při jejich štěpení, vytváří acidózu (kyselé prostředí uvnitř těla, vzniklé v důsledku štěpení složitých cukrů), má vysoký glykemický index a řadu dalších škodlivých účinků. Škodlivost běžného cukru se týká nejen přímého slazení. Cukr je přidáván do většiny zpracovaných a trvanlivých potravin, najdete ho i v řadě surovin, které nabízí prodejny zdravé výživy (různé tyčinky propagované jako zdravé, apod.).
22
Pro běžného strávníka je velmi složité se konzumaci cukru vyhnout - je doslova "všude". Jeho přidávání do potravin není náhoda, ale velmi cílený krok - spolu s dalšími látkami vytváří závislost na konzumaci a aniž si to uvědomujete, žene vás k vyšší spotřebě2. Buďte obezřetní při výběru potravin. Vyhněte se cukru a nenechte se ovládat! Jednoduché cukry, které jsou pro tělo užitečné, najdete zejména v rostlinné stravě, tedy ovoci a zelenině. Pro doslazování používejte kvalitní med (od včelaře, chemicky ani tepelně neupravovaný, ideálně nečištěný), lucumu, stévii, javorový sirup, event. agávový sirup. Mnoho druhů ovoce je vynikajícím zdrojem jednoduchých cukrů. Konzumovat dostatek ovoce je samozřejmě prospěšné a pokud tak nečiníte, určitě začněte. Přesto bych rád upozornil, že přehnaná konzumace ovoce může způsobit zahlcení těla glukózou s následnými negativními efekty. Ovoce (a speciálně některé druhy) patří mezi tzv. "rychlé cukry" - velmi rychle zvýší hladinu cukru v krvi a vy se cítíte 23
spokojeně. Hladina cukru však rychle padá dolů a organismus se s tímto stavem musí vypořádat, což opět znamená zbytečnou zátěž. Tento stav je více škodlivý po ránu, když metabolismus ještě není plně "nastartovaný". Částečně to je možné kompenzovat cvičením, lépe je však konzumaci ovoce i jiných (jednoduchých) cukrů nechat na pozdnější hodiny. 2
Pro zájemce o tuto problematiku doporučuji prostudovat téma tzv. "Bliss point" (bod uspokojení). Autorem prací na toto téma je američan Howard Moskowitz, který prokázal, že určitá kombinace cukrů, tuků a soli stimuluje mozek k pocitu vyššího uspokojení, než když se dané látky konzumují samostatně. Toho obratně využívají výrobci potravin, aby stimulovali vyšší spotřebu.
24
Bílkoviny (proteiny) Bílkoviny využívá tělo ke stavbě a obnově tkání. Chcete-li budovat
svalovou
hmotu,
regenerovat
tkáně,
apod.,
potřebujete tedy kvalitní bílkoviny. Podstatné je to, že organismus nevyužívá bílkoviny, ale aminokyseliny, ze kterých jsou bílkoviny tvořené. Chemicky vzato je bílkovina látka tvořená řetězcem aminokyselin. Ne všechny aminokyseliny, které člověk potřebuje, si naše tělo umí samo vytvořit, je potřeba je dodávat prostřednictvím stravy. Tyto aminokyseliny se nazývají esenciální. Živočišné bílkoviny jsou složité chemické struktury, náročné na štěpení. Jejich rozklad na aminokyseliny spotřebuje mnoho buněčné energie a více zatěžuje naše trávení. Při jejich trávení také vzniká kyselé prostředí. Nadměrná spotřeba (živočišných) bílkovin ucpává cévní systém a přispívá ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Vzhledem ke své komplexnosti je možné ze živočišných bílkovin čerpat všechny potřebné aminokyseliny. Rostlinné bílkoviny jsou chemicky jednodušší a trávení zatěžují minimálně. Nejsou kyselinotvorné. Existuje mnoho rostlinných
zdrojů
bílkovin
(prakticky
veškerá
zelenina, 25
luštěniny, pohanka, quinoa, chia semínka, některé druhy ořechů, aj.), ne všechny však obsahují veškeré potřebné (zejména) esenciální aminokyseliny. Čerpání bílkovin z rostlinných zdrojů je pro zdraví mnohem
prospěšnější
ve
srovnání
s
bílkovinami
živočišnými, je ale potřeba vědět, ze kterých surovin komplexní skladbu aminokyselin čerpat. Mezi vynikající zdroje rostlinných bílkovin patří například kapusta a další zelená listová zelenina, luštěniny, pohanka, konopná semínka, chia semínka, quinoa, vlašské ořechy. Ze živočišných produktů je to pak například syrovátka připravená z čerstvého nepasterovaného mléka, čerstvý losos nebo treska z čistého a volného moře, hovězí z dobytka z volného výběhu a krmeného pouze chemicky neošetřovanou pící (trávou), apod.
26
Tuky Také tuky hrají v našem těle důležitou roli. Fungují jako zásobárna energie, ze které tělo čerpá v případě nedostatku. Chrání vnitřní orgány, pomáhají zužitkovat některé vitamíny, podílí se na termoregulaci, fungují protizánětlivě. Tělo získává tuky dvěma způsoby: buď přímo z potravy (tuky jsou
vstřebávány
střevní
stěnou),
nebo
přeměnou
nadbytečných sacharidů a aminokyselin na zásobní tuky (glykogen, triglyceridy). Základní stavební jednotky tuků jsou mastné kyseliny. Tzv. esenciální mastné kyseliny jsou pro tělo nezbytné a nedokážeme si je vyrobit, je potřeba je čerpat z potravy. Jedná se o kyselinu linolovou, linolenovou a arachidonovou. Možná
jste
již
slyšeli
pojmy
nasycené,
nenasycené,
mononenasycené, nebo vícenenasycené mastné kyseliny, případně mastné kyseliny s krátkým, středním či dlouhým řetězcem. Vyjadřují chemické vlastnosti daného tuku a pro většinu lidí je jejich používání spíše nepřehledné. Málokdo ví, který tuk do které kategorie zařadit a zda je prospěšný či nikoliv - a to je přece to podstatné.
27
Existují živočišné a rostlinné zdroje tuků, přičemž pozitivní vliv na zdraví je jednoznačný u tuků rostlinných. Mezi nejlepší zdroje se řadí například avokádo, různé druhy ořechů (mandle, lískové, vlašské), olejnatá semena (chia, lněné, konopné, dýňové), z olejů pak organický raw kokosový a organický raw olivový. Tepelné zpracování tuků výrazně mění jejich vlastnosti. Při vysokých teplotách (např. při smažení) se některé tuky stávají toxické a dokonce karcinogenní. Obecně platí, že čím vyšší teplota a čím delší doba zahřátí, tím
je
tuk
více
znehodnocen
a
tím
se
zvyšuje
pravděpodobnost, že se stává zdravý škodlivý. Záleží také na druhu použitého tuku (tedy oleje apod.), některé "snesou" vyšší (nikoliv extrémně vysoké) teploty i bez degradace kvality. Doporučuji vyhnout se smažení (na pánvi nebo ve fritovacím hrnci), kde se většinou nevyhnete zahřívání tuků na extrémně vysoké teploty po dlouhou dobu.
28
Pro ostatní formy tepelné úpravy (pečení apod.) je nejvhodnějším tukem (bio) kokosový olej, který odolává i vyšším teplotám. Kdykoliv je to ale možné, snažte se použití tuků při tepelných úpravách vyhnout (volte např. pečení v alobalu apod.).
29
Vitamíny, minerály, antioxidanty Jsou životně důležité pro správnou činnost celého organismu. Jejich funkce se dá přirovnat ke katalyzátoru v autě: umožňují tisícům procesů v lidském organismu správně fungovat. Například vitamín C se podílí na 15.000 procesech v těle. Pokud se porouchá katalyzátor, auto nebude táhnout a bude zadrhávat, posléze se zastaví úplně. Nedostatek výživných látek je prokazatelně spojován s celou řadou chronických a degenerativních onemocnění, studií jsou tisíce. Podobně existují tisíce studií prokazujících pozitivní vliv a schopnosti vitamínů a minerálů při léčbě řady onemocnění. Některé
vitamíny
a
minerály
jsou
označovány
jako
antioxidanty a jsou potřebné pro kompenzaci tzv. oxidačního stresu, spojeného s působením volných radikálů. To jsou nestabilní částice (atomy, molekuly), součást imunitního systému, které při "přemnožení" ničí tělesné tkáně. Právě antioxidanty dokážou zhoubnou činnost volných radikálů zastavit. Volné radikály vznikají jednak při běžných metabolických procesech, ale jejich množství se zvyšuje vlivem toxicity, 30
kyselého prostředí v těle, expozici vůči různým formám záření (RTG apod.), při onemocněních atd. Kde čerpat výživné látky? Jsou obsaženy zejména v zelenině a ovoci. Minerály zůstávají zachovány i při tepelné úpravě, vitamíny pouze do tělesné teploty a pak jich rapidně ubývá. Při zahřátí nad ca 42 stupňů dojde k jejich praktickému zničení. Výživné látky si tělo ukládá do zásoby a čerpá v případě potřeby.
Pokud
je
spotřeba
vitamínů
a
minerálů
dlouhodobě vyšší, než jejich příjem, dojde k postupnému odčerpání z tkání a postupně se objevují různé symptomy nedostatku, posléze vedoucí ke vzniku chronických a degenerativních onemocnění. Řada z nich má také ochrannou funkci (např. lutein ochraňuje sítnici oka a kůži, apod.). Studie jasně potvrzují obrovské deficity různých výživných látek u velké části obyvatel západního světa. V této souvislosti je také potřeba zdůraznit, že doplňování výživných látek je proces, jehož účinky se neprojeví ze dne na den - stejně jako jejich úbytek, o kterém jsem psal v předchozím textu.
31
Ideální cestou je samozřejmě prevence a průběžné dodávání výživných látek následujícími cestami:
•
prostřednictvím kvalitní (organické) rostlinné stravy s dostatečným zastoupením syrových surovin
•
prostřednictvím čerstvých, doma připravovaných šťáv
•
s využitím přírodních doplňků stravy
32
Život v potravinách Věděli jste, že naklíčením semínek (např. slunečnicových, munga apod.) dojde až ke 30-násobnému zvýšení množství výživných látek, které jsou v nich uložené? Nepřijde vám to jako neuvěřitelný zázrak Přírody? Pokud ta semínka dáte na minutu do mikrovlnné trouby, už vám nenaklíčí. Přesto by chemický rozbor ukázal, že v daných semínkách výživné látky existují. Cosi se z nich však ztratilo. Někdy se to označuje jako enzymy, někdy jako jistá forma energie, chcete-li "život v potravinách". Vědecky vzato se ukazuje, že prostá chemická struktura například nějakého vitamínu není tou jedinou informací, která určuje jeho parametry, chování a účinnost. Různé pokusy to dokazují: např. pro dosažení stejné účinnosti syntetických forem některých vitamínů jich potřebujete násobné množství, než v jejich přírodní formě.
33
Průmyslové procesy a zpracování potravin je umrtvují. Od prostého
vaření
až
po
všechny
formy
průmyslového
zpracování. Chcete-li čerpat energii z potravin, konzumujte je v jejich přírodní podobě. Ostatně, tak to dělají všechny organismy na Zemi, kromě člověka...
34
Doporučení dle typu potravin
Maso: pokud budete konzumovat, tak kvalitní, z organického chovu. Vyhledejte si chovatele, jejichž zvířata žijí v přirozeném prostředí (dobytek na loukách, kuřata na dvorku, atd.), ke kterým se jejich majitelé chovají slušně a eticky, kde se dá stále hovořit o chovu zvířat, a nikoliv o masové velkovýrobě s primárním cílem vydělat. Ryby: volil bych spíše tuzemské, ale opět z nějakého malochovu,
organické.
Nedoporučuji
mořské
ryby,
ani
tuzemské z velkých chovů a přeplněných rybníků. Maso a ryby jezte jednou (maximálně dvakrát) týdně. Uzeniny vynechte. Z hlediska zdraví na nich není nic přínosného. Pokud se rozhodnete je konzumovat, platí stejná pravidla jako u masa a ryb a navíc to, že se jedná o pochutinu,
kterou
byste
měli
konzumovat
výjimečně, nikoliv jako součást běžné stravy.
36
opravdu
Mléko a mléčné výrobky - pokud je kupujete v běžných obchodech, pak vždy bio. Ideální je sehnat si od prověřených bio chovatelů a pokud bio certifikaci nemají, pak si ověřte, z jakých
zvířat
tyto
mléčné
výrobky
pochází
a
jakým
zpracováním prochází. Mléčné výrobky konzumujte spíše jako pochutiny, tedy NE pravidelně, spíše občas na chuť. Za určitých okolností můžou být některé mléčné výrobky při speciální úpravě prospěšné. Dr. Budwigová používala (spolu s výživovým plánem podobným, jako v mých detoxikacích) s velkým úspěchem kombinaci kvalitního tvarohu se lněným olejem (čerstvým a za studena lisovaným) k léčení rakoviny. V této kombinaci podporuje tento recept okysličení buněk. Je však potřeba dodržet předepsaný postup! Sója je obecně považována za zdravou potravinu a náhradní zdroj bílkovin například pro vegany, kteří nekonzumují živočišné produkty. Bohužel realita je poněkud jiná:
•
sója je jednou z nejvíce chemicky ošetřovaných a geneticky modifikovaných (GMO) rostlin.
•
látky obsažené v sóji ovlivňují hormonální systém, tlumí sexuální aktivitu zejména u mužů 37
•
bílkoviny obsažené v sóji jsou málo využitelné a některé další chemické látky v sóji zamezují trávení bílkovin
•
obsahuje látku omezující činnost štítné žlázy
•
původně (ve staré Číně) se nevyužívaly sójové boby, ale kořeny rostliny
•
části nepříznivých účinků je možné se zbavit pomalou a dlouhou fermentací. Většina potravin s fermentovanou sójou však prochází pouze rychlým a nedokonalým kvašením.
Detailnější informace najdete v článku zde: http://www.detoxy.cz/clanky/soja.html Mouku a výrobky z mouky používejte jen celozrnné. Dbejte na to, aby mouka byla čerstvá, nejlépe je si jí namlít z čerstvých celých obilných zrn. Pozor na množství, používejte mouku velmi omezeně. Pokud je to možné, nahraďte mouku jinými postupy (např. řada omáček se dá udělat bez mouky, existují raw alternativy knedlíků, apod.).
38
Pečivo - v obchodech nekupujte - málokdy je celozrnné, prakticky nikdy není čerstvé a až na vzácné výjimky je různě modifikované, barvené, apod. Pečte si doma z celozrnné mouky. Využijte chlebovou kuchařku na http://www.peceme-chleb.cz. Spotřebu omezte. Rafinovaný (bílý) cukr (tedy ten, co je běžně prodejný v obchodě, včetně "hnědého" cukru) zcela vynechte. Týká se to přímého slazení i přidávání cukru do obrovského množství potravin, zejména těch zpracovaných. Slaďte v omezené míře lucumou, stévií, kvalitním medem, javorovým sirupem, agávovým sirupem. Sůl pouze nerafinovanou. Může být mořská či himalájská (ta je pravděpodobně o něco lepší), vždy se ale přesvědčte, že je na obalu napsáno "nerafinovaná" (příp. že neprošla žádným průmyslovým zpracováním apod.). Zeleninu a ovoce konzumujte v dostatečném množství a s dostatečným zastoupením v syrovém, nezpracovaném stavu. Konzumujte převážně tuzemské a sezonní druhy. Exotické 39
ovoce a zeleninu jezte jako pochutinu a v období, kdy mají v zemi původu sezónu. Plody střídejte v průběhu roku s ohledem na uvedená kritéria. Důležitější než ovoce je zelenina a obzvláště bych rád poukázal na mimořádnou prospěšnost zelené listové zeleniny, kterou zařaďte do svého jídelníčku a konzumujte pravidelně v dostatečném množství, ideálně každodenně. Oříšky a semínka jsou bohaté zdroje mnoha výživných látek a
zdraví
prospěšných
tuků.
Luštěniny
jsou
výborným
rostlinným zdrojem bílkovin. Konzumujte je v dostatečném množství, ale nepřejídejte se jimi. Zejména oříšky a luštěniny je vhodné před konzumací na 212 hodin namáčet a následně propláchnout. Poté je možné je opět usušit pro pozdější konzumaci či zpracování. Aktivují se tím enzymy v nich uložené a dojde k vyloučení některých látek, které nejsou pro organismus prospěšné. Semínka a některé luštěniny nechávejte naklíčit, čímž zvýšíte jejich výživovou hodnotu až 30x. Začněte například s klíčením munga a slunečnicového semínka, je to jednoduché. Naklíčené je můžete jíst samostatně nebo přidávat do salátů, či používat jako oblohu k pokrmům. 40
Jako superpotraviny se označují některé potraviny s mimořádně bohatou výživovou hodnotou. Tedy takové, které obsahují buď široké spektrum výživných látek pro organismus podstatných, a/nebo jich obsahuj vysoké množství. Mezi takové potraviny patří například mořské řasy (nori apod.), sladkovodní řasy (chlorella, spirulina), mladý zelený ječmen, vojtěška
(dnes
moderně
nazývaná
alfalfa),
pohanka
("zapomenutá" superpotravina), chia a konopná semínka (výborné rostlinné zdroje bílkovin), quinoa, a podobně. Konzumujte superpotraviny, střídejte je, vybírejte ideálně v bio kvalitě. Lidské tělo se přibližně ze 70% skládá z vody a příjem a kvalita vody jsou samozřejmě důležité. Potřeba vody je velmi individuální a záleží nejen na fungování každého organismu, ale také na příjmu vody prostřednictvím jiných potravin - např. ovoci a zelenině apod. Neexistuje tedy žádné správné číslo, kolik tekutin (vody) byste měli za den vypít. Důležitá je kvalita vody, která by měla být v první řadě čistá (bez škodlivých chemických příměsí jako je chlor) a ideálně s obsahem nevelkého množství organických minerálních látek. Pro zdraví je "nebezpečnější" tzv. tvrdá voda, obsahující 41
hodně rozpuštěných minerálních látek - při dlouhodobém užívání poškozuje štítnou žlázu. Máte-li vodu ze studny, zjistěte si její tvrdost a pokud je příliš tvrdá, použijte vhodný způsob filtrace. Klasickou "vodovodu" doporučuji v každém případě filtrovat nejen pro účely pití a vaření, ale také pro účely sprchování/koupání. Existují různé technologie pro filtraci vody, minimálním účinkem by mělo být odstranění chloru. Osobně preferuji technologii "reverzní osmózy", která z vody odstraní všechny příměsi (včetně minerálů) a ponechá pouze čistou sloučeninu H2O. Tato voda je v každém případě vhodná pro detoxikaci organismu (obzvláště při problémech s ledvinami/močovými cestami apod.), protože dokáže z těla vyplavovat rozpuštěné anorganické minerální látky. Pokud používáte filtraci reverzní osmózou, je pouze potřeba zajistit dodávání dostatečného množství (organických) minerálů jiným způsobem, tedy prostřednictvím stravy a čerstvých šťáv a smoothies. Doporučuji též využít sprchový filtr pro odstranění chloru, který je při styku s kůží a vdechování velmi škodlivý. 42
Příjem tekutin je vhodný zajistit jednak formou potravin bohatých na vodu, nebo prostřednictvím čisté vody. Rozhodně NEdoporučuji sycené nápoje, alkoholické nápoje, sladké limonády, kupované džusy atd.
43
Proč pít čerstvé šťávy
Existuje 5 důvodů, proč pít čerstvé šťávy připravené v domácím odšťavňovači: 1. Jsou nejlepším zdrojem výživných látek (vitamínů, minerálů, antioxidantů), kterých v běžných potravinách za poslední desetiletí výrazně ubylo až o desítky procent. Výživných látek dodáte se šťávou více, než přímou konzumací - např. z kilogramu mrkve (kterou "na posezení" nesníte) připravíte asi čtvrt litru šťávy, kterou snadno vypijete. 2. Obsahují vitamíny a minerály v přirozené podobě, tak jak je stvořila Příroda, v optimálním množství a bez jakékoliv modifikace. 3. Obsahují maximum výživy a minimum pesticidů. Při odšťavnění dojde k oddělení vlákniny od šťávy, přičemž šťáva obsahuje maximum vitamínů a minerálů, zatímco vláknina v sobě váže chemické látky. 4. Šťávy nijak nezatěžují metabolismus a trávicí orgány. Okamžitě se vstřebávají přes střevní stěny, okamžitě se dostávají do krevního oběhu a jeho prostřednictvím ke všem buňkám. 5. Šťávy také pomáhají čistit vnitřní orgány a cévní systém Velká část západního obyvatelstva má prokazatelný nedostatek výživných látek, přispívající ke vzniku řady onemocnění. Čerstvé šťávy jsou optimální cestou, jak vitamíny a minerály doplnit. Poznámka: nekupujte šťávy (džusy) v obchodech (krabicové apod.), jsou znehodnocené chemicky nebo pasterizací (zahřátím na vysokou teplotu). Jinak by tak dlouho na pultech nevydržely.
45
Uchovávání a zpracování
Čím čerstvější potraviny jíte, tím lépe. Každá forma skladování snižuje výživovou hodnotu a samozřejmě zvyšuje riziko různé kontaminace, plísní a podobně. Vhodné formy uchovávání jsou zamražení a sušení při teplotě
do
42°C.
Podstatné
ale
je
zpracovávat
co
nejčerstvější suroviny. Z hlediska tepelné úpravy platí: •
zahřívání na teplotu vyšší než 42°C výrazně snižuje a posléze ničí vitamíny v potravě obsažené. Obsah minerálů je zachován.
•
smažení je zdraví škodlivé, prokazatelně karcinogenní, nezávisle na použité pánvi a oleji. Tuky při zahřívání výrazně mění svojí chemickou strukturu a vlastnosti, jsou pro organismus těžce stravitelné. Nejméně škodlivým je v tomto ohledu kokosový olej, ale i při jeho použití platí výše uvedené.
•
pečení je přijatelný proces tehdy, pokud nedochází k přepalování použitého oleje a pokud pečená jídla nejíte příliš často. Pokud můžete, použití oleje se vyhněte a pečte například v alobalu. Opět platí, že kokosový olej je pro tento účel nejvhodnější.
Fermentované (kvašené) potraviny mají pro zdraví mnoho pozitivních účinků. Je to nejlepší způsob, jak "živit" střevní 47
mikroflóru. Využívejte převážně domácího kvašení a omezte všechny přísady na minimum. Např. kysané zelí je možné snadno udělat bez běžného cukru a soli a dokonce bez dodaných kvasných kultur (kvasí samo s vodou). V poslední době se stává módní trend tzv. syrové, neboli raw stravy. Jedná se o pokrmy připravované při maximální teplotě 42°C, z rostlinných surovin, které mají díky šetrné (nejen) tepelné úpravě zachováno maximum výživných látek. Každý by měl do svého jídelníčku zařadit dostatek syrové stravy, zejména zeleniny. Zda přejdete na plně syrovou stravu je na vašem rozhodnutí. Osobně konzumuji pokrmů v syrovém stavu dostatečné množství, kloním se ale spíše ke stravě "podle ročních období a zeměpisného pásu" - v zimě přidávám více teplého, v létě více syrového a určité období během léta vyhradím pouze syrové stravě. Neberu to však "dogmaticky" a pokud se mi do "syrového období" občas vloudí teplý pokrm, nedělám si z toho hlavu.
48
Co vynechat (pokud možno) úplně
Vyvarujte se aktivního i pasivního kouření. Vynechte všechny průmyslově zpracovávané potraviny, tedy vše, co průmyslový proces nějak modifikuje. Vynechte polotovary, výrobky v prášku, konzervy a podobně. Vynechte
sycené
vody,
limonády,
iontové
a
různé
povzbuzující nápoje. Vynechte rafinovaný cukr (pozor, není to jednoduché, pokud nekonzumujete pouze základní suroviny). Máte-li jakékoliv zdravotní problémy, vynechte kávu, černý čaj a alkohol. Přesto, že můžou mít za určitých okolností i určitá pozitiva, je jejich "výsledná hodnota" pro zdraví záporná. Pokud jste zdraví, můžete si je dovolit jako pochutiny, tedy výjimečně na chuť, v omezeném množství, nikoliv jako pravidelnou součást životosprávy.
50
Důležitá doporučení na závěr
Používejte selský rozum. Hledejte informace na internetu, je jich dostatek. Buďte selektivní a ověřujte si z několika zdrojů. Pozor na média středního proudu. Jsou financovány reklamou a nikdy nepůjdou proti svým inzerentům. Navíc nemají žádný vyhraněný směr a názor a na jedno téma zveřejňují zcela protichůdné informace, tak jak je ten který redaktor zpracuje. Cílem je naplnit obsah (jakýmikoliv) informacemi. Média se také zaměřují na negativní obsah a nabízené informace jsou nevyrovnané. Nestresujte se tím, že nedosáhnete 100% kvality a že na Vás číhá nebezpečí na každém rohu. Negativní vlivy civilizace na kvalitu potravin zcela eliminovat
nejdou, ale můžete se
posunout k diametrálně vyšší kvalitě. Vybírejte "vždy to nejmenší zlo", jinými slovy to co je v danou chvíli nejkvalitnější. Inspirujte se Přírodou. Pravidelnou detoxikací pak udržujte tělo čisté a zbavujte ho nánosů a chemikálií. Do začátků se inspirujte naší Detoxikační kuchařkou, která využívá principy uvedené v této brožuře.
52
Jediná správná životospráva!
Jistě jste již slyšeli o různých směrech stravování či různých dietách, které o sobě všechny přesvědčivě tvrdí, že jsou "ty správné". Patří mezi ně třeba dělená strava, makrobiotika, vegetariánství, veganství, vitariánství, frutariánství, strava podle krevních skupin, ajurvéda, a mnohé další. Jaká životospráva je vhodná právě pro vás? Odpověď je zároveň jednoduchá i složitá: TA VAŠE. Že tomu nerozumíte? Pokusím se o vysvětlení. V listopadu 2015 byla v odborné časopise Cell (Buňka) zveřejněna studie, která sledovala různé parametry (krevní hodnoty atd.) u celkem 800 osob, kterým byly podávány různé potraviny. Výsledek? Stejné potraviny působily u různých lidí naprosto odlišně. To je velmi důležité a závažné zjištění. Na jedné straně žádná novinka - princip tzv. individualizované diety propagovaly již v minulosti mnohé významné osobnosti (Weston A. Price, Dr. Nick Gonzales, Francis Pottenger, aj.). Při hlubším zamyšlení však toto zjištění znamená obrovský dopad například pro moderní medicínu, která se snaží člověka "standardizovat" a všechny měřitelné i neměřitelné hodnoty zařadit do určitých "škatulek". Na Zemi žije přibližně 7,2 miliardy lidí a organismus každého je jedinečný. Každý máme jedinečnou genetickou výbavu, každý jsme formováni jedinečnými vlivy, máme jedinečné prožitky a naše tělo na všechny tyto podněty reaguje jedinečným způsobem. Jídlo je podstatně víc, než jen "kus hmoty". Je to "soubor jedinečných informací", jejichž komplexnost podle mého názoru nikdy nedohlédneme. Považuji za logické, že působení 54
této "informace" na každého z více než 7 miliard obyvatel této planety dává rozdílné výsledky. Vaším cílem je najít životosprávu, která funguje právě Vám a která bude dlouhodobě udržovat Váš organismus zdravý a plný energie. Abyste uspěli, potřebujete několik věcí. Musíte znát alespoň základní informace o lidském těle a jeho fungování. Dále musíte znát základní biochemii a "působení" různých typů potravin. Vědět, co jsou prokazatelně nevhodné a zdraví škodlivé vlivy a vyvarovat se jich. Všímat si "signálů", které vaše tělo vysílá, vyhodnocovat je a přizpůsobovat jim svojí životosprávu i životní styl. Inspirovat se Přírodou a jejími mechanismy. Všímat si okolí (např. jak zdraví jsou lidé, propagující určitý směr). Zkoušet a sledovat, co Vám osobně vyhovuje a co Vám funguje v dlouhodobém horizontu. Řídit se selským rozumem. Nechť je vám tato brožura při hledání "Vaší životosprávy" nápomocna.
55
Změní toto váš život?
V závěrečné části mám pro vás několik čísel, se kterými jste se nejspíš nesetkali. Přemýšlejte o nich. Tato čísla změnila můj život a pohled na mnoho věcí kolem nás. •
•
•
•
Každý rok je za účelem spotřeby zabito asi 150 miliard zvířat. Toto číslo neobsahuje další zabitá zvířata v laboratořích, za účelem získávání kůže, v zoo, vodních parcích, cirkusech nebo čistě pro lidskou zábavu. Přibližně třetina světové produkce potravin určených k přímé spotřebě se vyhodí - v rozvinutých zemích je to díky čistému plýtvání. Tedy 50 miliard zvířat doslova vyvraždíme, aniž bychom je (s)potřebovali. V EU se průměrně vyhodí 180 kg potravin na osobu a rok. Češi se na tomto zprůměrovaném výsledku podílejí nejvíce. v největší české drůbežárně se porazí za hodinu 8700 kuřat, to je 120 tisíc kusů denně. S přihlédnutím k výše uvedené statistice je 40 tisíc kuřat denně vyvražděno bez užitku.
Pro agresivní a násilnické chování lidí se zažilo přirovnání: "chováš se jako zvíře". Myslím si, že zvířata mají také svojí verzi...
57
S dotazy se obracejte na: Tomáš Brouček Email:
[email protected] Tel.: (+420) 775 259 574
