Srdeční čakra Umístění: uprostřed hrudi Duchovní aspekt: láska k sobě Princip: vytváření celistvosti, celku Základní potřeba: nepodmíněně dávat a brát Emoce: radost, bolest, hořkost Žlázy s vnitřní sekrecí: brzlík Tělesné orgány: srdce, prsa Barva základní: zelená, růžová Element: vzduch Smyslová funkce: hmat Duchovní Aspekt – Láska k sobě Všimli jste si? Láska k sobě, jen tam může naše schopnost mít rád začít. A musí nás ji někdo naučit. Nejde vyčíst, nejde vykoukat ve filmech, tak to my lidé máme. Musí nás ji někdo naučit vlastním vzorem, je to pocit a ten slovy nejde předat. Takže; Jen, jak umíme mít rádi sami sebe, jen tak můžeme mít rádi ostatní a jen tak ostatní mohou mít rádi nás. Je to jednoduché, velmi prosté, ale nevěřili byste, jak hodně se naši klienti natrápí, než to co je v rámečku napsáno, než to objeví a než to začnou žít. Ještě lépe to vyjádřila jedna z aktérek seriálu „Sex ve městě“, poslouchejte, je to krásně řečeno; „A tak jsem si uvědomila, že ze všech vztahů, které jsem kdy měla a které mám je ten nejdůležitější vztah, který mám sama se sebou. Uvědomila jsem si, že jen jak já to sama se sebou mám, jen jak se přijímám, jen jak se hodnotím, jak sama sebe miluji anebo odsuzuji, že jen tak to mohu mít se svými muži a oni pak se mnou.“ Je to velmi výstižně řečeno, viďte? Je to dobrý seriál. Duchovno je mnohdy tam, kde bychom jej nikdy nečekali. A teď se dostáváme do bodu, kde si musíme ujasnit pojmy. Většina lidí, když se řekne slovo láska, si představí především lásku partnerskou, lásku muže a ženy, sex, ale láska by se nám měla promítat do všech vztahů, k rodičům, k dětem, k přátelům. Když se na pojem láska díváme z tohoto úhlu pohledu, zjistíme, že; Je to naše schopnost s nějakým pocitem přistupovat k okolnímu světu obecně. Tento pocit musí vycházet z nás samotných a má zdroj v pocitu, kterým vnímáme sami sebe. Všímáte si? Láska není o těch druhých, tam ji jen promítáme, je jen a jen o nás samotných. A jsme zase u toho. A kde máme ten pocit vzít? Když jsme byli počati svými rodiči, byli jsme čistý list papíru. Ani dobří, a ani špatní. Bytost s nějakou přirozeností, to je
4. čakra
Stránka 1
schopností prožívat pocity. Ale samotné pocity naší součástí nebyly. Ty jsme se naučili od rodičů. Takže, když jsme počati, nejsme ani dobří, ani špatní, máme jen svoji přirozenost. A rodiče nám dají do vínku, jak tuto přirozenost budeme užívat tím, že nám předají své pocitové vzorce jednání. Někteří rodiče lásky schopni nejsou, nebo jen málo. Pak ani my, jejich děti, lásky schopni nejsme, nemáme ji ve své pocitové výbavě. Nenaučili nás ji. Nepředali nám vzory. Nemohli jsme ji okoukat. A jak poznáte, jak na tom jste vy? Jednoduše, podívejte se na svoje rodiče. Jak žili a žijí svoje partnerské vztahy? Jen to umíte, jen to jste okoukali. A jdeme dál. Jaký vy máte vztah s rodiči, s oběma? Tak, dívejte se pozorně a buďte upřímní, protože jen tak, jak máte rádi své rodiče, jen tak můžete mít rádi své partnery, jen tak máte rádi sami sebe. Vztah k rodičům jsou etalon. Pokud jste tam v konfliktu, pokud jste tam podřízení, nebo naopak nadřízení, pokud jste tam nerespektovaní, pak přesně tak nějak bude postaven i vztah s vašimi partnery. A takže už víte, jak a jaké lásky jste schopni? Už víte, proč se ve svých vztazích cítíte tak, jak se cítíte? Víte, svět funguje trochu jinak, než si většina lidí dnes myslí. Máme svůj vnitřní svět, ten nám na naši přirozenost nainstalovali naši rodiče, vnitřní svět pocitových postojů k sobě a ze sebe. A tento svět si promítáme do svého okolí, do svých blízkých. A pak jsme přesvědčení, že oni jsou takoví. Ne tak to není. Oni jsou směrem k nám jen takoví, jak my jim dovolíme skrze to, co jsme si do nich ze sebe sama promítli. Jestliže máme v sobě lásku k sobě, pak ji promítneme do svých partnerů a oni nám ji vyzrcadlí zpět. Pokud je součástí naší lásky nějaká destrukce, pak i ta se nám vrátí od našich partnerů zpět. A naši klienti to dobře vědí, vědí, že nás partneři jen zrcadlí, vědí, že když něco v sobě změní, nějaké postoje k sobě, že to okamžitě změní jejich blízké, jejích partnery. Vidíte, jak chápeme svět deformovaně? My si do ostatních promítáme svá omezení, a pak máme pocit, že nás ostatní omezují. Není snadné to pochopit. Ale vraťme se k pojmu láska. Je to schopnost obecně přistupovat k sobě a pak ke vnějšímu světu s nějakým souborem pocitů, obecně, ve všech aspektech naší existence. No dobře, a jaké tedy ty pocity mají správně být? A sledujte, jak moc je splňujete sami a vztáhněte si to na váš vztah s rodiči. 1. Nejprve si musíte umět obhájit svůj prostor, svoji představu, jak by se ostatní měli k vám chovat. K tomu si musíte být vědomi síly, že ji na obhajobu svého prostoru máte a že je dost velká na to, aby ji ti druzí respektovali. Zároveň byste to měli umět dělat tak, abyste druhým neupírali právo na jejich prostor, na jejich představu, jak si oni chtějí žít. Byť třeba absurdně, je mnoho lidí, kteří chtějí trpět a ze svého utrpení obviňovat ty druhé. Mají na to právo, nesuďte je. Ale pokud chtějí obvinit vás, nedovolte jim to. Obhájit bychom se měli umět bez BOJE, bez destrukce. Vše ostatní je špatně. 1. čakra. 2. Pak si musíte umět obhájit svůj názor. A zase, chcete-li mít právo na svůj názor, měli byste jej umět ponechat i těm druhým, pokud je o svém názoru 4. čakra
Stránka 2
nepřesvědčíte. Ale také, pokud oni nepřesvědčí vás, nenechte si svůj názor brát. Jak to máte s rodiči? Tady bývá nejvíce chyb. 2. čakra. Jsme ve svých názorech svobodní, a pokud toto nechápeme, pak zažíváme ve svých životech velkou destrukci. 3. Všichni máme nějakou pocitovou představu o svojí hodnotě. A tu si promítáme i do ostatních. Nemáme-li pro sebe valnou cenu, díky nízkému sebehodnocení, nemají ji pro nás ani ostatní. Neumíme-li se ocenit, neumíme ocenit své partnery a děti a ti nám pak naše ocenění zrcadlí, oceňují zpětně nás. A je na tom komické, že to neumíme vidět. Ale jak vás cenili v dětství rodiče? Málo? Pak se ceníte málo. Pak ale neumíte ocenit správně své potřeby. Pak je neuspokojujete a tento stav si promítáte do svého okolí. Máte pocit, že vám ostatní vaše potřeby neuspokojují, anebo jen málo, anebo vám v uspokojování vašich potřeb nějak brání, anebo je prostě uspokojovat nechtějí. 3. čakra 4. Jak se máme rádi? Jak se přijímáme? Soudíme se hodně za své nedostatky a charakterové vady? Jak to poznat? Jak vás soudili a soudí rodiče? Jak vás obviňovali a obviňují z toho, že jste takoví a makoví? Tam poznáte, jak se máte rádi. Všichni máme nedostatky, proto jsem si tuto formu existence, (život v tomto světě), zvolili, abychom se je naučili tolerovat a pak mít rádi, jsou přeci naší součástí. Jestliže vaši rodiče nemají směrem k vám odsuzování, jestliže vás umí milovat i s vašimi nedostatky, i když nenaplňujete jejich představy, buďte šťastní, jste zřejmě ti vyvolení, dostali jste zřejmě schopnost milovat do vínku, přímo od rodičů. Vy ostatní, nebuďte nešťastní. Teď už víte, kde a jak je postavený problém, můžete přemýšlet nad tím, jak stav změnit. Všichni máme charakterové nedostatky a je komické, když jeden člověk, nedokonalý soudí druhého jen za to, že je nedokonalý někde jinde. Nenechte si to líbit, ale nesuďte. 4. čakra 5. A teď trochu předběhneme dobu. Láska je o celém člověku. 4. čakra je v centru člověka, má 3 čakry pod sebou a 3 nad sebou, není to náhoda. Jen lidé, kteří umí otevřeně říkat, co cítí, co si myslí, bez obviňování a pocitů křivdy, (nepřímé obvinění), jen takoví lidé mohou zažít pocit lásky. Vše, co chceme ve svém životě mít, musíme umět slovně vyjádřit a umět si obhájit. Půjde nám to jen tenkrát, když to budeme dělat se správnými pocity. Se správnými pocity ve všech čakrách 1 až 4. Jen jsme-li schopni otevřené komunikace, jen tenkrát můžeme prožívat lásku. A je až překvapivé, jak jsou naši klienti šokovaní, jak to funguje, když se jim to začne dařit. A dávejte pozor. Pokud budete zamlčovat a překrucovat to, co cítíte v pocitech, láska nikdy nepřijde. Hodně lidí je ve svých pocitových postojích kritických, odsuzujících. Pak je logicky nemohou sdělovat, pak nejsou schopni otevřené komunikace a nemůže být láska, 5. čakra K otevřené komunikaci potřebujeme mít velkou odvahu, musíme mít v pořádku 1. a 3. čakru 6. Všichni máme intuici, máme nutkání se nějak seberealizovat, někdo chce sportovat, jiný tančit, další přemýšlet a zase další má rád vztahy s lidmi. Intuice není jen o andělech a bytostech, o nějakém létání mimo naši realitu. Skrze 4. čakra
Stránka 3
intuici nás naše duše, naše vědomí, vede k seberealizaci. Pokud neumíme tyto impulzy slyšet a pak realizovat, pak zase budeme mít problémy s pocitem lásky. Impulzy duše nemusí být vždy v rámci toho, co si tato společnost vymyslela jako kodex správného chování a jednání. A přesto by měly být tyto impulzy námi respektovány a realizovány. Ale tak, abychom tím nikomu neublížili. Co tím myslím. Dám příklad, který budete všichni znát. Karel Gott, všimněte si jak žil. Měl mnoho a mnoho děvčat. Tak to chtěl mít a tak to i tak žil. Je to naprosto mimo představu této společnosti o tom, co je správné. Ale žil to správně, svým děvčatům tím neubližoval. Nikdo jej za to nesoudil. A tak se vraťme zase k vašim rodičům. Jak ti vám dovolili být si sami sebou. Jak vám dovolili si hrát a později trávit čas dle vašich představ? Jak vám dovolili si svobodně zvolit povolání, partnera? Co vše jste si nechali vzít pod rouškou nejrůznějších praktických důvodů? Jen do takové míry si dovolíte realizovat své vlastní představy o životě a jen do takové míry se máte rádi. A jen do takové míry umíte být šťastní, 6. čakra Pokud v sobě v tomto směru máme nějaká vnitřní omezení, pak si je promítáme do těch druhých a máme pocit, že oni jsou ti, kteří nás omezují. Ale tak to nikdy není. Nikdy vás nikdo nemůže nijak omezit, když vy nespolupracujete. Láska partnerská Je jedním z motorů naší existence v tomto světě a tak se jí věnujeme samostatně, i když částečně patří do 2 čakry. Spojujeme ji docela nesprávně se sexualitou. Tak, abychom to nepletli; Schopnost milovat je schopnost mít pocit, nejprve k sobě a ten si pak promítáme do všeho okolo sebe. Tento pocit můžeme rozvíjet a zdá se, že zde nemáme žádné hranice, kam až, jako lidské bytosti můžeme dojít. Láska fyzická, sex je v našem světě se schopností milovat nesprávně spojována. Ale je součástí naší schopnosti milovat, neboť veškeré naše aktivity jsou schopnosti milovat součástí. Láska fyzická má v pocitech své hranice, jsou to hranice našeho těla. Pokud lásku neumíme žít, pokud ji neumíme rozvíjet, pokud ji neumíme mít a radovat se z ní, pak to zasahuje vždy i naši pocitovou schopnost prožívat naši sexualitu. Mimo jiné, děvčata nejsou schopna dosáhnout orgasmu a muži nemají zájem o sex. Hodně lidí považuje sex za něco špatného, ponižujícího, za co by se měli spíš stydět. Jsou to velmi destruktivní postoje. Na partnerských vztazích se nejvíce odráží naše schopnost, anebo neschopnost milovat, mít lásku. Tak, jak vlastně tvoříme svoje partnerské vztahy? A zase, nejprve si uděláme trochu pořádek v pojmech. Flirt Na začátku každého vztahu máme flirt. Co je to? Druhého člověka jsme právě poznali, nic o něm nevíme. Vytvořili jsme si tedy o něm představu a do té představy jsme se zamilovali. Jaký náš partner je, nevíme a ani nás to často moc nezajímá. Tak 4. čakra
Stránka 4
to je flirt, to je vášnivá známost. Jsme zamilovaní do naší představy o druhém, ta je dokonalá, je nám v tom velmi dobře. A je krásné si toto prožít a je krásné si toto umět užít. A nestydět se za to! Neodsuzovat se za to! Lidé, jež si zbytečně blokují lásku studem a kritičností si ani flirt užít neumí. Odpírají tedy ve jménu morálky a všeho možného sobě, i tomu druhému to, po čem oba touží. Jen proto, že jsou kritičtí, soudí velmi přísně sebe a očekávají, že budou velmi přísně souzeni druhými a neumí se dát a neumí dát. Ve správně žitém flirtu má být radost. Měl by obohatit váš život v mnoha oblastech, nemusí jít jen o sex. Pokud ve flirtu nějak trpíte, je to vždy o tom, že lásky jste schopni jen omezeně. Vztah To je něco úplně jiného. Ve flirtu můžeme prožít krásné souznění, i když jsme hyperkritičtí, protože to, co pak budeme kritizovat, pokud spolu zůstaneme, o tom ve flirtu ještě nic nevíme. Partnera ještě neznáme. Zamilovaní jsme byli do své dokonalé představy o něm. Svoji hyperkritičnost jsme do něj zatím nepromítli. Co je tedy vztah a láska v něm? Je to úplně něco jiného je to mnohem, mnohem více a měli bychom to umět rozlišit. Mít lásku k někomu znamená sdílet s ním jeho vnitřní svět, jeho vesmír, jeho život. Vidět jeho slabosti, chyby a nedostatky, zrovna tak, jako jeho krásné stránky a umět nesoudit. Opravdová láska nikdy nic neodsoudí. Láska je umění spojovat naše vnitřní světy, stavět mezi nimi mosty. Ten náš, kde my jsme reální, se svými chybami a slabými stránkami, se svými přednostmi a dary, kterých jsme si dobře vědomi a za které se nesoudíme, nestydíme a svět toho druhého. Je to opravdu umění. V tom spojení světů by nám mělo být dobře. Měli bychom se tam umět cítit bezpeční a šťastní. Jinak láska nevznikne. Láska vznikne, když my, sami si vědomi své nedokonalosti respektujeme a nesoudíme svět toho druhého, a když dovedeme toho druhého, k tomu, aby se tak sám choval v našem vlastním světě. Pokud připustíme, aby partner náš svět nerespektoval, anebo ničil, pak to jsme my sami, kdo ničí lásku. Kdo, pak dost možná jednou bude muset nerespektovat a ničit jiné světy jiných lidí. Pokud připustíme, aby někdo ničil a nerespektoval náš svět, pak to v nás vyvolá negativní emoce a postoje, které lásku ničí. My sami si ji ničíme. Vždy, když vytváříme most mezi světy, vnitřním světem naším a vnitřním světem partnera, lásku mezi dvěma lidmi, vytváříme něco třetího, právě ten most. Abychom byli v lásce spokojení, mělo by to být dílo společné. My se vzdáme části „svého já jsem“ ve prospěch „my jsme“, mostu a měli bychom umět dovést toho druhého k tomu, aby on udělal to samé, pokud on toho není schopen sám od sebe. Pokud to neumíme, nemůžeme toho druhého obviňovat z toho, že most stavíme sami. Láska je vždy SVOBODNÁ. Nikdy na to nezapomínejte, ani v manželství ne. Nemůžete nikoho přinutit, aby vás miloval, nikdo nemá vůči vám žádnou povinnost vás milovat. Ani kdybyste si to slíbili před nevím kým. Srdce je svobodné a jeho svobodu je potřeba respektovat. Jinak budete nešťastní.
4. čakra
Stránka 5
Nemáme sebemenší právo někoho měnit, chtít měnit jeho vnitřní svět. Ale máme právo budovat mosty, vztahy. Ten most je to kouzlo, které způsobí to, jak se k nám náš partner chová. Pokud umíme stavět mosty, můžeme zažít i s velmi destruktivními lidmi krásné vztahy. Ten most, ten vztah ke světu toho druhého, ten most určí, jakým způsobem partner vztáhne svůj svět k nám, zda směrem k nám bude uplatňovat svoji destruktivní stránku, anebo tu konstruktivní. Je to jen a jen na nás, jak se k nám ten druhý bude chovat. A naši klienti to vědí. Učíme je stavět mosty správně. A jsou šokovaní, když zjistí, že docela malá změna vnitřních postojů k sobě, promítnutá do postojů k partnerovi, do mostu, vede k tomu, že jakoby mají najednou vedle sebe někoho úplně jiného. Mnohem krásnějšího. Mají pocit, že se jejich partner úplně, ale úplně změnil. Ale tak to není. Ne na to právo nemáme, někoho měnit. A nikdy mít nebudeme. Taky by se nám nelíbilo, kdyby někdo chtěl měnit nás. Jen se náš partner k nám vztahuje jiným způsobem. To je vše. Láska je schopnost sdílet vnitřní světy. Ten náš vnitřní svět vzpomínek, prožitků a z toho plynoucích postojů a pocitů a jeho. Jestliže dva lidé umí tyto světy sdílet, vždy si své světy ovlivňují. Musíte nechat na partnerovi, čím se nechá z vašeho světa inspirovat, co bude chtít do svého světa zabudovat, jak se bude chtít nechat vámi ovlivnit, jak on sám sebe bude chtít změnit, ON SÁM. Takže, klienti v první fázi svět toho druhého ani náhodou nezmění, ale on se k nim chová úplně jinak. Ale pak, pokud ti dva spolu žijí, se ovlivní, jeden druhého mění, chtějí-li to oba. Je krásné psát o lásce a asi je pro vás krásné o tom číst. Chcete ji umět tak, jak o ní píši? Rozhodněte se, že lásku poznáte mnohem lépe, a že v ní konečně najdete tu obrovskou radost a pocity štěstí, které v ní možná už vnímáte. Když se rozhodnete, kdo by vám v tom mohl zabránit, umět žít lásku s pocity radosti a štěstí? A tak pokračujme. K umění rozvíjet v sobě pocit Láska patří i umět druhého člověka otevřít a sdílet s ním jeho a svůj svět. Co chceme mít, musíme nejprve umět dát, aby se nám to pak mohlo v těch druhých zrcadlit. Jedině, když my se otevřeme, reální, nic neskrývající, bez odsuzování sebe, jedině pak se může otevřít i druhá strana. Co chceme slyšet o druhé straně, bychom nejprve měli umět my říct o sobě. K lásce patří, umět říct NE, pokud někdo náš svět ničí, anebo narušuje tak, jak nám to nevyhovuje. A je potřeba to udělat s láskou, to je bez pocitu viny, křivdy a obviňování. Je potřeba to udělat pevně, nenechat si své Ne vzít. A je dobré přemýšlet a ptát se, proč to druhá strana dělá. Někdy lidé nerozumí sami tomu, jak se chovají, nevidí, jak ubližují. Je potřeba jim to vysvětlit. Ukázat jim, jak se chovají. Co vám z vašeho světa chtějí udělat. A co chceme mít, musíme umět i dát, jinak nám náš svět fungovat nebude tak musíme umět dovolit říct bez obviňování Ne druhé straně. A je potřeba mít na mysli vždy, že hmotný svět funguje jen jako zrcadlení našeho vnitřního světa. Jestliže nám někdo narušuje náš vnitřní svět, pak jsme takovou realitu 4. čakra
Stránka 6
vytvořili tak, že sami někde třeba i někomu jinému narušujeme jeho svět. Co jsme vyslali, to se nám vrací. Naši klienti to znají velmi dobře. Když nám říkají, jak nejsou se svým partnerem, spokojení, tak naše první otázka je; „ A jak to děláte, že se k vám váš partner tak chová?“ A ti pokročilejší si obvykle už umí i odpovědět a ve svých postojích a následně chování udělat příslušné změny. Ostatní mají právo na cokoli. Nenechte se zmást. I na obviňování, agresivitu, trucování. Pokud je za to neobviníte, a budete si s láskou trvat pevně na svém Ne, most postavíte i s těmito lidmi. Ostatní mají právo vás obviňovat a součástí lásky je neoplácet stejnou mincí, byli bychom pak stejní, jako ti, co obvinili první. Ale zase naším právem je bez odsuzování říci ne. Mějte na paměti, láska je SVOBODNÁ. Kdokoli může cokoli a neměli bychom odsuzovat. Všichni tady na zemi máme nějaké, lekce, které tady máme prožít, možná i vyřešit. To, že nerozumíme lekcím ostatních lidí, nás neopravňuje k jejich odsuzování. Ale zase máme právo se postavit, pokud nám chce někdo nějak ubližovat. V některých našich klientech probudíme schopnost postavit mosty i mezi světy, i mezi bytostmi, jinými, než jsme my, je jich více druhů. A všichni, kterým se u nás objevila schopnost komunikace s anděly anebo jinými bytostmi, všichni ti velmi dobře rozumí tomu, co zde píši. Andělé jsou schopni lásky v mnohem větším rozsahu a mnohem lépe, než my lidé a jsou tu, aby nás ji učili. Všichni ti, co se setkali s Anděly, znají velmi dobře pocit, který měli, když jim dali andělé zažít, jak oni vnímají je, naše klienty. Je to velmi, velmi krásné, a pokud pochopíme jak je ten pocit postavený, co vše obsahuje a obsahuje toho hodně, hodně dílčích postojů, pochopíme, že láska je postavená na lásce a toleranci k sobě, je postavená na nesouzení se. Lidé, kteří se u nás lásce učí, velmi záhy zjistí, že potřebují odvahu, mnohem více odvahy, než kdy měli. Více odvahy, než by si dokázali představit, že kdy budou mít. A pak najednou zjistí, že když se nesoudí, že mají odvahy velmi mnoho, velmi. ODVAHU NÁM BERE ODSUZOVÁNÍ SE. Pamatujte na to. Přestat se odsuzovat lze jen tak že pochopíme odsuzování v dětství a tam s ním skoncujeme. A je tu ještě jeden fakt. Pokud sami sebe pocitově nesoudíte, za to, co jste udělali, pak vám to ostatní nemohou vzrcadlit, nemohou vás odsoudit, i když se o to třeba budou snažit. Láska je o odvaze BÝT OTEVŘENÝ A PRAVDIVÝ, bez toho láska živoří a odumírá. Hodně lidí si v lásce vymýšlí, zatajuje, lže, úmyslně i neúmyslně, vždy ze strachu, že přijdou o to, co chtějí, ze strachu z odsouzení, ze studu a z mnoha dalších důvodů. Těmto lidem láska nefunguje a nikdy ji nepoznají. Lásku lze najít, až když máme opravdu rádi rodiče, i v destrukci z dětství. Aby to bylo možné, potřebujeme nejprve pochopit, proč se rodiče k nám chovali tak, jak se chovali.
4. čakra
Stránka 7
Rodiče, pokud žijí, můžeme mít rádi, až najdeme způsob, jak je dovést k tomu, aby nás respektovali, aby náš vztah s nimi byl vyvážený a rovnoprávný. Je to docela dlouhá cesta mnoha malých pokroků, ale výsledek stojí za to. Jak začít? Přijměte, chcete-li následující skutečnost. Nezáleží na našich chybách, našich nebezpečných propastech, naší potlačované nenávisti, našich dlouhých chvílích slabosti a zoufalství; jestliže se budeme chtít nejdřív polepšit a pak teprve jít za svými sny, do Ráje lásky nikdy nedojdeme. Jestliže však přijmeme vše, co je v nás chybného - a přesto shledáme, že nejsme špatní, pak rozevřeme veliké okno, kudy vstoupí Láska. Naše chyby postupně přestávají vytvářet v našich životech destrukci, protože nejsou svázány s odsuzováním. Postupem začneme chápat, že opakem lásky, Peklem, je právě to odsuzování a obviňování, a začneme se na svět dívat jinak s Láskou pocitem Ráje. Jak má tedy vypadat „správný“ partnerský vztah Tak tuto odpověď na těchto stránkách nehledejte. Máte ji v sobě a každý jinou. Každý z nás má svoji představu, jak partnerské vztahy žít. A jen pokud je budeme žít tak, jak právě my to cítíme, pak jedině pak budeme šťastní. Co tím vlastně myslím? Máme poměrně přesné představy, co je ve vztahu správně. V této oblasti planety a v tomto čase je to představa, jeden muž a jedna žena a jedna postel a na celý život. Ale když se rozhlédnete po planetě, zjistíte, že funkčních představ a způsobů, co je správně, je v současné době na zemi mnoho. Každý subjekt má svoji karmu. I my lidé na planetě zemi, nebo třeba my lidé žijící v Evropě, prostě libovolný myslitelný subjekt má i karmu. Součástí karmy nás lidí na planetě zemi je i naše představa, co je ve vztazích správné. Je velmi zdeformovaná, v mnoha oblastech nesmyslná a destruktivní, a hlavně, je velmi vzdálená tomu, co po nás vlastně naše srdce chce. Všimněte si, jak velmi se po staletí rozmáhají pohlavní nemoci. To není problém promiskuity. Pohlavní nemoc je vlastně jen „zhmotnělé“ ODSUZOVÁNÍ v oblasti sexuality. Pohlavní nemoci neznaly přírodní národy. Lidé v těchto národech se nikdy za lidskou volnosnubnost neodsuzovali a uměli ji žít tak, jak jim velí jejich přirozenost. A podívejte se na to, jaké máme se svojí „morálkou“ výsledky. Statisticky každé desáté dítě v manželství není manžela. 70% žen a 68% mužů se přiznává v anonymních anketách k nevěře. A za to vše se ODSUZUJEME, samozřejmě, jak jinak. A kde je láska? Zničila ji naše „morálka“. Ale statistika není jen o potřebě promiskuity. V naší praxi jsme zjistili, že minimálně 50% nevěr je sekundárních. Jeden z partnerů se ve vztahu necítí spokojený, partner nenaplňuje jeho představy o tom, jak by se měl chovat, protože jej k tomu neumíme dovést. Pak máme tendenci hledat člověka, který by nám dával to, co nám u partnera v manželství schází. Vytvoříme si paralelní vztah, kde najdeme třeba respekt, který nám v hlavním vztahu scházel. Hledáme primárně respekt. No, ale dejte muže a ženu dohromady… To je sekundární nevěra.
4. čakra
Stránka 8
Téměř všichni, kteří žijeme ve vztazích, nakonec máme děti, naše pokračování, naši budoucnost. Děti by pro nás měly být vším, měly by být naši přirozenou prioritou. Žijme tedy lásku, jak je nám libo, ale tak, aby to nerozbíjelo svět našich dětí. Aby svět dětí byl hezký, musí jej vytvářet spokojení a šťastní rodiče. Jen tak budou spokojené a šťastné děti. Jestliže přirozeností rodičů je flirt, a hodně lidí to tak má, podívejte se na statistiky, pak si jej dopřejme, ale bez destrukce, bez obviňování sebe a druhých. Ne tajně, ne tak, že vlastně ze svého manžela, nebo manželky uděláme oběť. Jediný správný flirt je po oboustranné dohodě. Chcete se rozvést? Budiž, rozveďte se, ale nezničte svět svého dítěte. Co je špatného na rozvodu? Když se na to podíváte nově, zjistíte, že jediný problém je zase naše známé obviňování. A známe páry, kde se bez destrukce dohodli, a svět dětí zničen nebyl. Jak tedy shrnout to, co jsem zde napsal? Obecně a stále stejně, otevřete svá srdce a naslouchejte jim, jděte si za svými sny, za svými potřebami, bez studu a odsuzování, protože jen ten, kdo se za sebe nestydí, dokáže najít svobodu, lásku a štěstí. Vždyť jsou tu děti, manželé a manželky, povinnosti. Plňte tedy své povinnosti, ale nikdy nedovolte, aby vám to zabránilo, abyste si za svými sny šli. Vidíte, kolik odvahy potřebujete? Abyste nás správně chápali. K tomu, abyste mohli v této oblasti měnit zavedené konvence, potřebujete hodně lásky. Pokud ji nemáte, vytvoříte jen velkou destrukci tak, jak je díky karmě této společnosti obvyklé. V tom, co si tato společnost představuje pod pojmem láska má tato společnost mnoho velmi destruktivních postojů postavených na vlastnění. Pracujte tedy na sobě, přemýšlejte nad tím, co chcete a jak to chcete, měňte se změnou postojů, až dojdete do bodu, kdy budete dostatečně proměněni, pak se vaše potřeby budou naplňovat samy a bez destrukce a postupně. Láska je mimo jiné o svobodě a vy svoji svobodu najdete. Společenské postoje svobodu naznají. Možná budete mít nutkání se po přečtení tohoto textu pustit do experimentování. Nedělejte to. Budete muset ještě nějakou dobu shromažďovat informace a hledat ty správné postoje, měnit se. Pustit se do experimentování jen na základě přečtení tohoto textu by nebylo moudré. Ale, jak jsme již napsali, až budete vědět dost, až budete připraveni, nebojte se, poznáte to. A uvidíte sami, nebude to jednoduché, budete se muset hodně snažit, abyste se vyhnuli destrukci, kterou v sobě postoje současné společnosti nesou. Prostě jen to, co se v oblasti vztahů považuje za správné, pusťte a staňte se v tomto směru prázdnou nádobou, do níž budete moci postupně vkládat nové postoje a představy. Jedině tak se ve vašich životech může objevit nová a významná možnost žít v této oblasti jinak. Až tuto možnost skutečně budete mít, poznáte to podle toho, že vámi zpracované nové postoje budete moci žít tak, že to nikomu nebude vadit, že to nikomu nebude 4. čakra
Stránka 9
ubližovat, že z toho budou mít všichni zúčastnění prospěch. Vše je jen o změnách vašich vnitřních pocitových postojů v oblasti vztahů. Nám samotným trvalo několik roků, než jsme dospěli k schopnosti žít svobodu, o které zde píšeme. Než jsme pochopili, jak má svoboda v lásce vypadat a co vše člověk potřebuje v oblasti pocitů k sobě mít, aby ji mohl žít. Závěrem? Všichni, kteří poznali lásku, vědí, že člověk, který miluje, nepotřebuje mnoho. Partnera, místnost na život, jednoduché oblečení. Je šťastný ze sebe sama, ze své schopnosti milovat. Ale rozhlédněme se kolem sebe. Vidíte to? Ženeme se za majetkem a luxusem. Když přišla „krize“, znamenalo to spokojit se luxusem cca 5 až 10 let zpět. Všimli jste si, kolik nevole to způsobilo? Proč? Není špatné mít majetek a žít v luxusu, ale být na něm závislý tak, jak je naše civilizace? Naše schopnost milovat, lidí na planetě zemi je malá. Neumíme se naplnit pocitem štěstí z lásky, tak se naplňujeme pocitem štěstí z luxusu. Jsme nádoba, která se chce naplnit. Čím se naplníme, je na nás. Nedostatkem lásky sami sebe ničíme, a pokud něco nezměníme, i zničíme. Podívejte se, jak ve jménu bohatství ničíme svoji planetu. Ona si to líbit dlouhodobě nenechá. Hledejme lásku, všichni, nejprve v sobě k sobě. Konec konců, co to je globální karma nás lidí na planetě? Je to jen souhrn všech karem jednotlivců. Kdokoli zlepší svoji schopnost milovat, ovlivní globální karmu lidstva na planetě. Pustíte se do svých změn? Budete mít tu odvahu?
V Litomyšli 16. 12. 2010 http://www.leceni-zivota.wz.cz/
4. čakra
Stránka 10
