Jednoduchá fotográfická retuš

Mgr. Michala Tomková

Jednoduchá fotográfická retuš Úvod Během let, kdy vyučuji počítačovou grafiku, jsem zjistila, že žáky velmi láká a zajímá fotografická retuš a různá úprava fotografií. Z tutoriálů nalezených na internetu jsem postupem let vytvořila co nejjednodušší postup, jak vyretušovat obličej na fotografii a přidala několik dalších tipů, které lze využít i při retušování dalších druhů obrázků. Během hodin, kdy s žáky tento postup využívám, se nejen pobavíme, ale žáci „pouštějí uzdu“ své fantazie a s úpravami fotografií si velmi vyhrají, zvláště pak dívky. Dále si všichni uvědomují, jak dosahují celebrity svých dokonalých fotografií na billboardech a titulních stránkách časopisů.

Rozsah: 1 – 2 vyučovací hodiny Tento materiál je primárně určen pro jednu vyučovací hodinu. V ideálním případě však počítá s žáky, kteří již v grafickém editoru GIMP pracovali, a tudíž není nutné jim ukazovat funkci všech použitých nástrojů. Další podmínkou pro použití v jedné vyučovací hodině je buď to, že si žáci donesou vlastní fotografie pro retuš (příp. budou pracovat všichni na jedné, kterou jim poskytne vyučující) nebo si fotografie pořídí na začátku hodiny tablety, na nichž budou pracovat. Pokud budou pořizovat fotografie předem, je nutno rozšířit výuku do dvou vyučovacích hodin a použít další technické prostředky. Práce však ukončením vyučovací hodiny nekončí. Žáci dostávají prostřednictvím systému Moodle ještě domácí úkol.

Cíle: Primárním cílem je naučit žáky retušovat fotografie v grafickém editoru GIMP. Druhotně pak tento výukový materiál žákům ukazuje, jak vznikají fotografie pro média (především fotografie celebrit) a nutí žáka k zamyšlení, jestli jejich idoly skutečně vypadají jako na stránkách časopisů a na internetu.

Materiální zajištění výuky Varianta 1: žáci používají k výuce tablety s vestavěným fotoaparátem a nainstalovaným programem GIMP.  

Technické prostředky: tablety, dataprojektor + počítač, připojení k internetu (45 minut) Software: programy PowerPoint, GIMP

Varianta 2: žáci pracují na počítačích, obrázky mají připravené svoje či od učitele (45 minut)  

Technické prostředky: počítače pro žáky (každý žák má svůj počítač), dataprojektor + počítač, připojení k internetu Software: programy PowerPoint, GIMP

Varianta 3: žáci pracují na počítačích, obrázky si fotí předchozí hodinu společně s učitelem (90 minut) 1

Mgr. Michala Tomková  

Technické prostředky: počítače pro žáky (každý žák má svůj počítač), dataprojektor + počítač, připojení k internetu, fotoaparát Software: programy PowerPoint, GIMP

V ideálním případě by měla být používána varianta 1. Bohužel ne vždy je však škola takto vybavená (spíš nikdy). Pokud by si žáci chtěli přinést svůj tablet případně notebook, mohlo by to být řešení, nicméně ne každý žák má doma některé z těchto zařízení. Ve škole používám zpravidla variantu 2, pokud je v rámci hodinové dotace čas, používám variantu 3 s tím, že si nosím vlastní fotoaparát a žákům jejich fotografie nahraji přímo na jejich síťový disk.

Metody a organizační formy výuky Podmínkou je, že každý žák má k dispozici počítač, aby na něm mohl pracovat. Probíhá tedy samostatná práce a částečně s pomocí dataprojektoru názorná frontální výuka. Na konci hodiny vzniká prostor k zamyšlení a diskusi. Za domácí úkol pak žáci odpoví prostřednictvím e-learningového systému na několik otázek, ke kterým jsme se dostali již během diskuse (znění otázek je pak uvedeno v pracovním listě). Během samostatné práce může učitel sledovat práci žáků a pomáhat jim při individuálních obtížích nebo je navést, jak správně použít nástroj apod. Výsledný obrázek je pak odevzdáván prostřednictvím e-learningového systému (Moodle).

Obsah učiva Základem je prezentace, kterou přikládám. K tomuto dokumentu připojuji i s komentáři, které je nutné k snímkům dodat.

Upozornění: Tento návod je určen především začátečníkům, kteří se už seznámili se základními nástroji grafického editoru GIMP a amatérům nadšencům. Pozor, tento návod je nevhodný kvůli své jednoduchosti pro profesionály.

2


Každý jsme se určitě již někdy setkali s tím, že se sami sobě na fotografiích nelíbíme, nebo že nás někdo vyfotil v nevhodný čas (různé nedokonalosti pleti či po snědení makového koláče a podobně). Nyní si ukážeme, jak můžeme prostřednictvím počítače tyto nedokonalosti napravit.

Zde vidíte fotografii před retušováním a po retušování. Pro retuš jsem použila co možná nejlehčí a nejrychlejší metodu v dostupném grafickém editoru.

3


A jaký editor to vlastně byl? GIMP – GNU Image Manipulation Program. Rastrový grafický editor, který je volně ke stažení. Na následujících snímcích vám pak poskytnu poměrně podrobný návod, jak co nejjednodušeji a co možná nejrychleji dosáhnout poměrně dobrých výsledků při retušování fotografie. Pokud máte alespoň trochu grafického či uměleckého cítění, můžete se dál sami vydat po klikatých stezkách fotografické retuše a zkoušet i složitější věci, které na konci naznačím. Pokud jste úplní začátečníci nebo jen začátečníci, mějte hodně trpělivosti, protože ne vždy se musí vše podařit na první pokus.

Budeme potřebovat následující nástroje:

4

Mgr. Michala Tomková Štětec – pro barvení – stopy štětce a jejich velikost se nastavují ve volbách nástrojů, které najdete níže na panelu nástrojů poté, co vyberete štětec. Jeho důležitými vlastnostmi pro fotografickou retuš jsou: krytí, stopa a velikost. Klonování – nástroj, který umožňuje vybrat vzor (pomocí tlačítka Ctrl + kliknutím LTM na místo, které jsme vybrali jako vzor) a následně tento vzor „otisknout“ na jiné místo na obrázku. Léčení – funguje stejně jako klonování, pouze „klon“ je částečně průhledný, takže je léčení méně invazivní, než klonování. Barva – dvojklikem na barvu pod nástroji otevřeme dialogové okno, v němž si můžeme namíchat přesně takovou barvu, která se nám líbí. Filtry: Nabídka Filtry obsahuje velké množství předprogramovaných nástrojů, pomocí nichž lze dělat rozličné efekty. Nástroj Gaussovské rozostření najdeme ve skupině Rozmazání a filtr Interaktivní deformace ve skupině Zkreslení. Dále budeme nastavovat Režim a Krytí vrstvy, které najdeme v diaologovém okně s vrstvami a které nám umožní nastavit reakci označené vrstvy na vrstvu pod ní, která je viditelná. O nástroji maska vrstvy se budu zmiňovat při jeho použití.

Otevřete si ve svém programu fotografii (Ctrl+O). Při otevření GIMPu (v. 2.8, pokud vám někdo nezměnil nastavení) se vám otevřou tři okna. Vlevo vidíte okno s nástroji, uprostřed okno s obrázkem a vpravo pak okno s vrstvami, barevnými kanály, stopami atd. Musíte mít otevřenou záložku s vrstvami, abyste s nimi mohli pracovat.

5


Na záložce s vrstvami (čtyři bílé vrstvy na sobě) vidíte vrstvu s originálním obrázkem. Ve spodní části tohoto okna pak vidíte tlačítka, která nám umožňují vytvořit novou vrstvu, duplikovat vrstvu, smazat vrstvu a ještě další operace s vrstvami, které nyní potřebovat nebudeme.

Pro kopii originální vrstvy použijte tlačítko pro duplikaci. Provedete-li tento úkon správně, uvidíte nad sebou dvě vrstvy. Originální vrstvu si vždy ponechejte neporušenou, abyste se k ní mohli kdykoliv vrátit.

6


V kopii vrstvy, případně kopii této kopie, budeme od této chvíle provádět veškeré úpravy. První úpravou bude její rozostření.

Klikněte na nabídku Filtry, vyberte Rozmazání a Gaussovské rozostření.

7


V nastavení zvolte, jakou velikost rozostření chcete použít. Důležité je přihlédnout k velikosti a rozlišení fotografie. V náhledu se můžete přesunout na místo, které chcete „zneviditelnit“ (například vrásky, pupínky, pihy apod.) a následně tak dlouho zvyšujte poloměr rozostření, dokud nebudete spokojeni. Nakonec stiskněte Budiž.

Obrázek nyní vypadá, jako bychom se dívali přes „koupelnové“ sklo. V dalším kroku bude nutné, abychom „zaostřili“ části obličeje, vlasů a pozadí. Tato činnost bude probíhat prostřednictvím nástroje maska vrstvy.

8


Maska vrstvy je nástroj, který nám umožňuje zprůhlednit vrstvu takovým způsobem, že je vidět pozadí. Z toho vyplývá, že ji lze použít na jakoukoliv fotografickou retuš, kdy chci spojit dva obrázky takovým způsobem, jaký bude vypadat přirozeně. Někdo by mohl namítnout, že ke stejnému výsledku můžeme dojít i prostřednictvím nástroje Guma (odstraní část obrázku), nicméně nástroj Maska vrstvy je šetrnější a na příkladu si ukážeme, že lze použít s různými intenzitami (dle stupňů šedi od černé po bílou) a pokud nechtěně „vygumuji“ i část, kterou nechci, tak opačnou barvou ji mohu vrátit zase zpět.

Máme na výběr z několika popsaných druhů masek. Použijeme masku Kopie vrstvy v odstínech šedi. Tato maska se vytvoří podle jasu obrázku. Na tmavších místech (např. tmavé vlasy) bude

9

Mgr. Michala Tomková průhlednější, než na místech světlejších (např. bělmo očí). Při použití této masky je pleť jemně rozostřená a zároveň je ještě stále vidět její textura.

Vidíme, že po použití je tvář „jemnější“ než v originále. Nyní vezmeme nástroj štětec, použijeme stopu s rozostřenými okraji a přetřeme jednotlivé části obrázku černou barvou tak, abychom dostali 100% originál. Upozorňuji, že pracujeme ve vrstvě masky. Pokud se objeví černé čáry na obrázku, pracujete s obrázkem. Stačí kliknout na masku a zkusit to znovu.

Pozadí, vlasy, oči a obrys obličeje jsem přemalovala černou barvou. Tím se mi vše „černě obarvené“ pěkně zostřilo a fotka vypadá o něco lépe.

10


Abych na fotografii vypadala ještě lépe, použila jsem nyní štětec s bílou barvou. Veškeré části mého obličeje natřené v masce vrstvy bílou barvou budou nyní rozostřené. Zde je vhodné trošku si s retuší pohrát. Nepřetřete hned vše nebo jenom skvrnky, pokud máte velkou a kvalitní fotografii, budou na ní přechody vidět. Jednou z možností, jak udělat přechody retuš-neretuš neviditelnými, je používat různé krytí štětce. Pozor! Pokud snížíte krytí štětce a přejedete dvakrát na jednom místě, přidáte krytí přes sebe a nemusí to vždy vypadat nejlépe. Nyní si duplikujte originál. Vraťte se do vrstvy s maskou a klikněte na této vrstvě PTM. Vyberte „Použít masku vrstvy.“ Teď vidíte, co tento nástroj provedl s vrstvou. Všechny černě přetřené části byly smazány, bílé části zůstaly a šedé části se podle tmavosti zprůhlednily. Opět klikněte PTM na upravené vrstvě a vyberte „Sloučit dolů.“ Pokud jste postupovali podle pokynů, máte opět dvě vrstvy: Originál a retušovanou. Retušovanou vrstvu si duplikujte (budete mít 3 vrstvy) a v této kopii budeme pokračovat s úpravami.

11


Toto byla základní retuš. Ovšem můžeme dále upravovat další věci, které se nám na fotografii úplně nepozdávají. Jednou z oblíbených úprav jsou zvětšování, zmenšování, posouvání, ubírání - v GIMPu je najdeme ve filtru Interaktivní deformace. Další z oblíbených úprav, zvláště např. při retuši pozadí je Klonování nebo Léčení. Tyto nástroje jsem vám popisovala na začátku. Dále můžeme fotografie různě přebarvovat a používat efekty vytvářené působením režimu vrstvy.

Zvolíte-li si filtr Interaktivní deformace, otevře se vám dialogové okno s náhledem. Vpravo si zvolíte nástroj a použijete jej v náhledu. Zde si dejte pozor na poloměr nástroje, aby nebyl příliš velký nebo příliš malý. Vidíte, že jsem si trošku zvětšila oči, decentně, a ústa. Pokud máte například pocit, že máte na fotografiích třeba tlustý krk, je lepší použít nástroj posun, než zmenšení. 12


Když jsem se podívala na svou fotografii, zhrozila jsem se: „Já mám pleš!“ Ne každý má husté vlasy, pod nimiž kůže není vidět, ale i to lze napravit v grafickém editoru. Použila jsem nástroj klonování. Po jeho výběru se místo myši objevilo kolečko. Se stisknutou klávesou Ctrl vyberu v obrázku vzor vlasů a po puštění klávesy Ctrl se mi klon tohoto vzoru objeví na každém místě, kam myší kliknu. Protože mi vlasy jdou různými směry, použila jsem nejdřív klonování pro zakrytí lysinky a následně použila nástroj Léčení pro přidání různých směrů vlasů. Nástroj Léčení funguje úplně stejně jako klonování, ale překrývá obrázek pod sebou jen průhledně.

Většinou své snímky vyfotíme barevně a ne každý fotoaparát má možnost okamžitých barevných efektů. Samozřejmě můžeme obrázek odbarvit = 0% barevná sytost. Můžeme mu přidat např. sépiové zabarvení (do hnědého odstínu) nebo můžeme barevně vyladit do úplně jiné barvy. Pokud 13

Mgr. Michala Tomková máme obrázek tzv. monochromatický, můžeme pak přidat další barevné efekty pro jednotlivé části. Např. černobílý obrázek s červenou růží apod. Zde se meze nekladou a vše záleží jen na vašem uměleckém cítění a počítačové zručnosti.

Dialogové okno obarvit najdete v nabídce Barvy. Příklad nastavení pro odbarvení obrázku. Zde je sytost barev na 0.

Příklad nastavení pro zabarvení do hnědého odstínu.

14


Příklad nastavení barev pro změnu barvy vlasů. Postup je následující: Máme v obrázku 3 vrstvy: Originál, Retuš obličeje a vrstvu s upravenými vlasy a interaktivními deformacemi. Poslední vrstvu (tu, co je nejvýš v seznamu) si duplikujte a v ní budeme provádět barevné úpravy. Otevřete si dialogové okno Obarvit (nabídka Barvy) a nastavte si barvu vlasů, jakou na obrázku budete chtít mít. Mým příkladem se řídit nemusíte. Následně použijte černou masku vrstvy a pomocí bílého štětce si zobrazte úpravu barev pouze na vlasech. Pokud se vám barva zdá nepřirozená, můžete si ještě pohrát s krytím vrstvy případně s režimem vrstvy. Pokud se vám zdají přechody příliš „ostré“ použijte Gaussovské rozostření. Prostřednictvím tohoto postupu si můžete „vyrobit“ např. melír a to tak, že si nastavíte barvu barevných pramínků, které následně pomocí nástroje maska vrstvy zobrazíte. Můžete to provést i několikrát. Po ukončení úprav opět přes PTM na vrstvě vyberte použít masku vrstvy a slučte ji s vrstvou pod ní. Opět máte tři vrstvy jako na počátku.

15


Další možností je upravování režimu vrstvy a jeho použití pro obarvení. Já se rozhodla, že hnědé oči jsou nuda a zatoužila po zelených. Vytvořte si novou průhlednou vrstvu (buď ve spodní části okna s vrstvami, nebo zkratkou Ctrl + Shift + N). Tuto vrstvu vybarvěte pomocí nástroje Plechovka (zkratka Shift+B) barvou, která se vám líbí. V horní části okna pak vyzkoušejte různé režimy vrstvy a nechte nastavený ten, který vám bude vyhovovat. Já použila Překrývání.

Pokud je to potřebné, ještě můžete nastavit menší krytí vrstvy (pod Režimem) a následně použít masku vrstvy a buď zobrazit bílou jen ty maličkosti, které mají být obarvené (černá maska) nebo naopak zprůhlednit jen ty maličkosti, které mají mít původní barvu (bílá maska). Opět upozorňuji, že fantazii se meze nekladou. 16

Mgr. Michala Tomková Až skončíte s úpravami, použijete masku vrstvy a sloučíte ji dolů. Stále budete mít 3 vrstvy.

V mém obrázku jsem úpravy už dokončila a jsem s jejich výsledkem spokojena. Vy jste se naučili postupy a můžete pokračovat v úpravách vašich obrázků. S úpravami, které jsme si ukázali, můžete upravovat jakékoliv obrázky, nejen retušovat fotografie (portréty). Z toho, co jsme si ukázali, bychom se nyní měli zamyslet nad několika otázkami, které tu uvádím. … Z vašich odpovědí tedy jednoznačně vyplývá, že k dosažení vzhledu našich idolů nám stačí fotografická retuš. A budeme-li k sobě navzájem upřímní, domnívám se, že takového vzhledu dosahují prostřednictvím retuše i oni. Samozřejmě nestačí jen počítač, musí být i zručný fotograf, dostačující fotoaparát, světla, stylista atd. Konečné úpravy jsou pak v počítači a souvisí se zručností osob, jež spolupracovaly při focení.

17

Jednoduchá fotográfická retuš

Recommend Documents