Dýchací soustava lov ka – BiV P evzato a upraveno z: http://gymtri.trinec.org/ lánek 1 P e ti si následující text a odpov z na otázky, které jsou za ním uvedeny. Dolní cesty dýchací za ínají hrtanem (larynx). Hrtan je trubicovitý orgán vyztužený chrupavkami. Je voln zav šen pod dolní elistí pomocí jazylky (os hyoideum), sval a vaz . St na hrtanu je zpevn na chrupavkami, z nichž nejv tší je chrupavka štítná (cartilago thyreoidea). Pod ní se nachází chrupavka prstencová (cartilago cricoidea). Na zadní st nu chrupavky prstencové nasedají dv chrupavky rupavky hlasivkové (cartilagines arytaenoideae). Mezi chrupavkami jsou napjaté dva hlasivkové vazy, které tvo í hlasivky. Zvuk vzniká rozkmitáním vaz p i pr chodu vzduchu. U chlapc v pubert se zv tšuje hrtan, jejich hlas se prohlubuje = mutace. Na prstencovou tencovou chrupavku hrtanu navazuje pr dušnice (trachea). Trachea je trubice 10-12cm 10 dlouhá . Skládá se z 16-20 20 chrupavek spojených vazivem. Je vystlána sliznicí, na jejímž povrchu je asinkový epitel. Ve výši 4.-5. hrudního obratle se d lí na pravou a levou levo pr dušku. Pr dušky (bronchi) jsou rovn ž chrupav ité. Trachea se d lí na dva primární bronchy (pr dušky), ty se zano ují do plic a v tví až na pr dušinky (bronchioli). Sliznice bronch obsahuje drobné hlenové žlázky vystlané asinkovým epitelem. Plíce ce (pulmo) jsou párový orgán uložený v dutin hrudní. Levá plíce je menší, skládá se ze dvou lalok , pravá je v tší, skládá se ze t í lalok . Povrch plic kryjí dv vazivové blány. Na povrchu plic je poplicnice (pleura pulmonalis), vn je pohrudnice (pleura parietalis). Mezi ob ma blánami je št rbina pohrudni ní vypln ná tekutinou. Zp sobují klouzání blan p i dýchání.
Úkoly: 1. Uve názvy chrupavek, které tvo í základ hrtanu 2. P elož do eštiny název nemoci bronchitis – „bronchitida“ 3. Vysv tli, co je to pneumothorax 4. Plíce pat í mezi párové orgány, uve , zda jsou ob stejné
lánek 2 P e ti si následující text a odpov z na otázky, které jsou za ním uvedeny. Plíce zaujímají v tšinu objemu hrudního koše. Tvo í dohromady jeden z nejv tších orgán lidského t la. Nejd ležit jší funkcí plic je vým na kyslíku a oxidu uhli itého. Povrch, na kterém k této vým n dochází, je až 40x v tší než vn jší povrch t la.
K samotné vým n plyn dochází ve vá kovitých plicních sklípcích – ALVEOLECH. LECH. Terminální (kone né) bronchioly, kterých je v každé plíci asi 30 000, jsou kone ným zakon ením pr dušek. Terminální bronchioly se rozd lují na dva nebo více dýchacích bronchiol , které vedou do plícních sklípk (alveol ). Na vnit ním povrchu každého sklípku jsou etné makrofágy. Je to typ bílých krvinek, které pohlcují vzduchem roznášené škodliviny, nap . bakterie, prach a jiné cizorodé chemické látky. Pokud dojde k poškození alveol, vznikne menší povrch pro vým nu plyn a objeví se dušnost. St na alveol je tvo ena vrstvou extrémn tenkých bun k – PNEUMOCYT , které nasedají na bazální membránu. Bazální membrána p echází ve st nu krevních vláse nic, aby mohly plyny voln p echázet. Bazální membrána má tlouš ku pouhý 1 m. Krom pneumocyt se ve st n alveol objevují ješt zvláštní bu ky (tzv. bu ky Clarovy), které produkují zvláštní sekret, tzv. SURFAKTANT. Jedná se o zvláštní látku, která pokrývá vnit ní st nu alveol, snižuje povrchové nap tí a tím brání smršt ní a kolapsu plic. Kyslík difunduje do bohat protkané kapilární sít alveol. Naopak oxid uhli itý proniká z krve do alveol a odtud je vydýcháván.
1. 2. 3. 4.
Pokus se p eložit do eštiny popis dýchací soustavy na obou obrázcích. Vysv tli pojem fagocytóza a uve , který typ bun k ve st n alveol je schopen fagocytózy. Objasni význam surfaktantu. Uve hlavni funkci plic a popiš princip této t funkce.
lánek 3 P e ti si následující text a odpov z na otázky, které jsou za ním uvedeny. Dýchací soustava je jednou z cest kudy se do organismu m že dostat infekce. Známý je p enos vzduchem tzv. kapénkovou infekcí, kdy infek ní aerosol je vdechován. Nej ast jšími patogenními organismy jsou viry a bakterie.
K nej ast jším virovým onemocn ním postihujícím dýchací soustavu je ch ipka. Ch ipku zp sobují tzv. orthomyxoviry, které pat í k obaleným RNA vir m. P vodní název byl myxoviry a ozna oval afinitu jednotlivých typ viru k sliznici dýchacích cest lov ka, prasat, dr beže aj. (myxa = sliz). Ch ipka typu A infikuje savce a ptáky. Pouze tento typ ch ipky má pandemický potenciál. K tomuto typu ch ipky pat í v sou asnosti nap . „prase í ch ipka“ ozna ovaná jako H1N1. V minulosti to byla smrtící „špan lská ch ipka“, která v letech 1918-1919 1918 m la na sv domí miliony život . Ch ipkový vir B postihuje pouze lidi. Ch ipkový vir C postihuje lidi a prasata. Nejb žn jšími šími symptomy ch ipky jsou hore ka, bolest hlavy, silná únava, kýchání, podrážd né o i, bolesti t la, pocit zimy, suchý kašel apod. Prevencí je o kování. Zhruba 10 let existují p ípravky, které zabra ují množení vir ch ipky v t le lov ka. Jedním z t chto p ípravk je lék TAMIFLU. Dalším závažným onemocn ním dýchací soustavy je zápal plic – PNEUMONIE. Jedná se o zán t nejmenších bronchiol a alveolární tkán . P í inou pneumonie je nej ast ji virová nebo bakteriální infekce plicní tkán , ale m že jí být také infekce zp sobená plísn mi, kvasinkami nebo prvoky. P íznaky jsou vysoké hore ky, pocení, bolesti kloub a sval , bolest na hrudi, kašlání a dušnost. O kovat se dá proti jednomu z bakteriálních p vodc zápalu plic, bakterii Streptoccocus pneumoniae. pneumonia
Zápal plic je velmi závažná choroba, která pro starší a dlouhodob nemocné lidi m že skon it smrtí. Lé ba je závislá na p vodci onemocn ní. Nej ast jší je lé ba antibiotiky. Jedním z typ pneumonie je také tuberkulóza. Streptooccus pneumoniae
K nejvážn jším bakteriálním onemocn ním postihujícím dýchací soustavu pat í tuberkulóza. Zp sobuje ji bakterie Mycobacterium tuberculosis, po svém objeviteli je ozna ována jako „Koch v bacil“. Bránou vstupu je dýchací trakt. lov k je vnímavý k infekci, ale tuberkulózou onemocní jen malé procento lidí. V p ípad propuknutí infekce, dochází k destruktivním zm nám na postiženém míst plic. Nejd íve vzniká zán t, který se m že vyhojit za vzniku jizvy, nebo nekrotizuje. Po vyprázdn ní nekrotických hmot vzniká dutina – kaverna. Ta se pak m že zhojit kalcifikací. Tato fáze choroby se ozna uje jako primární tuberkulóza. P i dalším rozší ení infekce m že být následn postižen kterýkoliv orgán – tzn. plíce, srdce, kosti, klouby, ledviny aj. Prevencí je o kování proti tuberkulóze. P es toto o kování se v sou asnosti op t zvyšuje výskyt této choroby. Velice dlouhá a náro ná je také lé ba tuberkulózy, protože bacil cil je velmi rezistentní a rozši ují se kmeny, které jsou odolné v i sou asným typ m antibiotik. V sou asnosti se k lé b tuberkulózy používá nejmén kombinací t í preparát antibiotik a chemoterapeutik sou asn . astá jsou onemocn ní dýchací soustavy, soustavy kdy je p í nou pobyt lov ka v prašném prost edí. asto se pak u t chto lidí projeví tzv. choroby z povolání. Jedná se o tzv. PNEUMOKONIÓZY. T ch je n kolik typ , podle druhu prachových ástic. Nejv tší riziko nesou lidé vystaveni tomuto prachu po dobu n kolika let. Jedním z typ je „pneumokonióza uhlokop “. Pokud je uhelný prach inhalován po dobu10-15 dobu10 let, m že dojít k tzv. „ erné plicní nemoci“. Prachové ástice uložené v plicní tkáni vytvá ejí zán tlivé erné uzlíky. Pozd ji tká jizevnatí, tento proces se ozna uje jako fibróza. Takto postižená plicní tká ztrácí svou funkci. Nej ast jší chorobou z povolání dýchací soustavy je silikóza. Je to forma plicní fibrózy zp sobená vdechováním k emi itého prachu. Postihuje zejména lidi pracující v lomech, kameníky, sklá e apod. Proces trvá 15-20 let. P íznaky jsou dušnost, kašel doprovázený chrapotem apod. Nemoc m že vyústit v rakovinu plic. Riziko rakoviny se zvyšuje, pokud postižené osoby kou í. Zvlášt nebezpe ným typem silikózy je tzv. azbestóza. Vzniká u lidí, l kte í pracují s azbestem. U postižených existuje obrovské riziko vzniku rakoviny plic. Azbest je z t chto d vod v sou asnosti nahrazován jinými látkami nebo je zcela zakázáno jeho použití K vleklým onemocn ním plic pat í p edevším chronická bronchitida. tida. Onemocn ní vzniká z nedolé ené bakteriální i virové infekce. Ta je p í inou zán tu bronch . Pokud je postižený zárove ku ák nebo je vystaven ú ink m zne išt ného ovzduší, dochází ke vzniku chronické bronchitidy = zán tu pr dušek. Nejprve vzniká kašel, který obt žuje zejména v chladných a vlhkých m sících a nakonec p etrvává po celý rok. U postižených se objevuje také chrapot a dušnost.
Chronickou bronchitidou jsou postiženi nejen ku áci, ale ve zna né mí e také d ti žijící v pr myslových aglomeracích. P í inou dráždivého kašle u chronické bronchitidy je to, že pr dušky produkují vlivem kou e nebo ne istot v ovzduší p íliš mnoho hlenu. To je p í inou postupn se zhoršujícího kašle, jímž mají být zahlen né pr dušky pro išt ny. Stále v tší procento obyvatel trpí astmatem. Astma pat í k chronickým onemocn ním dolních cest dýchacích. Alergické astma se asto vyvíjí v d tství a m že být provázeno ekzémem. U n kterých forem astmatu není známa p í ina spoušt cího mechanismu nemoci. P í inou astmatického záchvatu je kontrakce hladké svaloviny ve st nách bronchiol . V normálním bronchiolu je hladký sval relaxovaný a umož uje tak dostate ný prostor pro proud ní vzduchu. B hem astmatického záchvatu dochází ke kontrakci hladké svaloviny ve st nách bronchiol . Tím dochází ke zúžení bronchiol. Další katastrofu pak p edstavuje nadm rné množství hlenu, které je zavin no nap . chemickými látkami, které jsou uvol ovány jako alergická odpov na pyly r zných trav (viz obrázek) :
Závažnost a etnost astmatických záchvat m že být redukována vyvarováním se konkrétním alergen m. Blahodárn p sobí dlouhodobé ozdravné pobyty u mo e. P i samotném astmatickém záchvatu je nezbytné ne podání lék , které jsou nej ast ji na bázi steroid . Léky jsou nej ast ji k dispozici ve form kapesních aerosolových inhalátor , které zajiš ují p esné dávkování.
Smrteln nebezpe nou chorobou je rakovina plic. P í inou je až v 90% p ípad kou ko ení tabáku. V minulosti byla rakovina plic mnohem b žn jší u muž než u žen. V sou asnosti se zvyšuje procento žen, které jsou postiženy rakovinou, d vodem je závislost na cigaretách. Tabákový kou obsahuje agresivní karcinogenní látky. Nejznám jší je pakk dehet. Riziko vzniku rakoviny závisí u ku ák na mnoha faktorech. Je to nap . po et vykou ených cigaret za den, množství dehtu v cigaretách, po et rok , po které osoba kou í, a hloubka vdechu p i kou ení. Zdravé bronchy vystýlají cylindrické bu ky s asinkami. nkami. Pod touto vrstvou jsou bazální bu ky, které se d lí a nahrazují cylindrické bu ky. Mezi cylindrickými bu kami jsou ješt pohárkové bu ky, které produkují hlen. Po n kolika letech intenzivního kou ení se cylindrické bu ky m ní v bu ky dlaždicové (oploš ují se) a ztrácejí asinky. Aby došlo k náhrad p vodních cylindrických bun k, dochází asem k rychlejšímu množení bazálních bun k. Z nich se pak asto vyvíjejí nádorové bu ky. Rakovinné bu ky se velmi rychle d lí a nahrazují zdravé bu ky. Pokud nádorové bu ky proniknou bazální membránou, mohou se rozší it do jiných tkání a tam zakládat nová ložiska rakoviny. Tento proces se ozna uje jako metastáze.
1. Vyjmenuj alespo t i akutní a t i chronická onická onemocn ní dýchací soustavy 2. Vyjmenuj alespo t i riziková povolání ke vzniku rakoviny plic 3. Zamysli se a objasni, zda v sou asnosti existuje riziko pandemie ch ipky, jaké jsou možnosti prevence, zastavení ší ení a lé by 4. Srovnej destruk ní procesy, ke kterým dochází v tkáních plic p i tuberkulóze a rakovin . 5. Na obrázku (výše) je vid t tzv. arbor bronchiale, zkus odvodit eský název (pokud víš, že v moze ku lov ka je tzv. arbor vitae.
