Je to o integraci Eurasie vs. Říše chaosu

Je to o integraci Eurasie vs. Říše chaosu Pojďme se pobavit o dnu, který navždy vešel do historie: úterý, 18. listopadu 2014, v Yiwi, v čínské provincii Zhejiang. První nákladní vlak Čína-Evropa, převážející 82 kontejnerů zboží na vývoz, opustil průmyslový sklad v Yiwu směrem Madrid, kam dorazil 9. prosince 2014. Uvítejme vláček Čína-Evropa, nejdelší nákladní vlakovou trasu na světě, mnohem delší, než legendární Transsibiřská železnice – křižující Čínu z východu na západ a pokračující pak do Kazachstánu, Ruska, Běloruska, Polska, Německa, Francie a nakonec do Španělska (1). Možná vůbec netušíte, kde Yiwu je, ale každý obchodník pohybující se v Eurasii, obzvláště Arabové, je na Yiwu („Kde se dějí úžasné věci!“) napojen (2). Řeč je o největším velkoobchodním centru pro malé spotřební zboží nejen v Číně, ale zřejmě na celé planetě. Spojení Yiwu-Madrid je velkolepým herním trumfem ve více než jednom ohledu. Je to efektivní logistický kanál. Je to geopolitika s lidským dotekem – spojující dohromady obchodníky a trhy. Je to názorný příklad postupující integrace Eurasie. A především je to první stavební kámen nových čínských hedvábných stezek – největšího obchodního příběhu příštích deseti let. Vydej se na západ, mladý Hane. Jednoho dne ti bude patřit, na kolech vysokorychlostní rychlé železnice; Čína-Evropa za 2 dny, namísto 21. Když nákladní vlak opustil Yiwu, rychlovlak D8602 odjížděl z Urumqi do Hami v Xinjiang, na dálném západě Číny. Je to první vysokorychlostní železnice vybudovaná v Xinjiang, a přijde toho ještě více, a jak jinak než závratnou rychlostí (3). Protože globální kontejnerový obchod (tvořící 90% z celkového objemu obchodu) jde stále po moři, Peking jej jako protiúder převádí na souš, navyšuje eurasijskou železniční přepravu a, mimo to, začíná být tvrdou konkurencí pro evropské společnosti, které tomuto sektoru stále vládnou. Tato zárodečná relativně pomalá nová Hedvábná stezka je prvním krokem k pozemní transkontinentální revoluci v kontejnerovém obchodu. A pak je zde onen proslulý obsáhlý balík dohod „výhra-výhra“; nižší přepravní náklady; čínské stavební společnosti rozšiřují svůj již tak kvetoucí obchod se středoasijskými „-stany“ a Evropou; snadnější a rychlejší způsob, jak dopravit uran a vzácné kovy ze střední Asie; a všechny ty nové trhy se stovkami milionů lidí, které se cestou otevřou. Takže Washington se ukotvuje v Asii“? Čína se ukotvuje v Evropě – přes celou Eurasii. Přeběhněte na Východ, všichni Rychlost, s jakou se to vše děje, je naprosto ohromující. Čínský prezident Xi Jinping inauguroval ekonomický pás nové Hedvábné stezky v kazachstánské Astaně v září 2013. O měsíc později spustil námořní Hedvábnou stezku 21. století v Jakartě. Peking definuje celkový koncept jako „jedna stezka a jeden pás“ – přičemž ve skutečnosti jde o bezpočet paralelních stezek. Řeč je zde o národní strategii – kdy se využívá legendární historická Hedvábná stezka, kde byl obchod primární spojnicí civilizací – jako základ pro post-moderní paneurasijskou šachovnici ekonomické spolupráce. Fond infrastruktury, dosahující již výše 40 miliard dolarů – dozorovaný Čínskou rozvojovou bankou – již dostal pokyn vybudovat a rozšířit silnice, vysokorychlostní železnice a produktovody ve vybraných čínských provinciích (4). Fond bude financovat projekty i v jižní Asii, jihovýchodní Asii, na Středním východě a v některých částech Evropy. Ale střední Asie je klíčovým bezprostředním cílem. Čínské společnosti budou investovat a budou se ucházet o kontrakty v desítkách zemích podél nové Hedvábné stezky. Po třiceti letech krkolomného rozvoje a nasávání zahraničních investic je nyní strategií Číny rozšířit kapitálové toky na své sousedy. Čína již uzavřela kontrakty ve výši 30 miliard dolarů s Kazachstánem; 15 miliard s Uzbekistánem; poskytla 8 miliard dolarů půjček Turkmenistánu a 1 miliardu Tádžikistánu. Vztahy s Kyrgyzstánem byly povýšeny na strategickou úroveň v r. 2013. Čína již je největším obchodním partnerem všech těchto zemí, vyjma Uzbekistánu. A i když si stará sovětská produktovodná síť stále udržuje prim, budou se rozvíjet další součásti Čínou taženého Trubkostánu – jako plynovod z Turkmenistanu (5). Konkurence mezi čínskými provinciemi bude tvrdá. Xinjiang je Pekingem konfigurován jako klíčový uzel. Guangdong – „továrna světa“ – byl na počátku listopadu 2014 pořadatelem prvního mezinárodního expo pro námořní Hedvábnou stezku. Připojilo se 42 zemí. Shaanxi, domovská provincie Xi – kde začínala historická Hedvábná stezka, v Xian – je nyní nadšeně propagována, a to osobně prezidentem. Již naladil Tádžikistán, Maledivy, Srí Lanky, Indii a Afghánistán – kdy všechny tyto země slintají z ekonomických vyhlídek. Stejně jako historická Hedvábná stezka je i nová Hedvábná stezka spletitou sítí. Klíčové větve vedou přes střední Asii, Írán a Turecko, kdy Istanbul je klíčovou křižovatkou. Další vedou podél transsibiřské trasy, kde je na klíčové křižovatce Moskva. Na modernizované transsibiřské vysokorychlostní železnici bude cesta z Pekingu do Moskvy zkrácena ze současných 6 a půl dne na pouhých 33 hodin (6). Námořní Hedvábná stezka začíná v provincii Guangdong, pokračuje do Malacké úžiny, Indického oceánu, Afrického rohu, Rudého moře a Středomoří. Stezky se schází v Benátkách – Marco Polo naruby; ale pak je zde odbočná větev do Rotterdamu, Duisburgu a Berlína (7). Německý podnikatelský sektor se ji prostě nemůže nabažit. Fond čínské Hedvábné 1

stezky začne přeměňovat obrovské čínské rezervy nejen na skutečné úvěry – ale, což je klíčové, na měkkou moc, kterou Čína silně potřebuje; Čína stále postrádá jasnou identitu, jak se prezentovat světu. Když Xi velebí tlak na „prolomení úzkého hrdla konektivity“ přes Asii, mlčky tím říká, že čínské úvěry jsou nyní dostupné celé Asii. A toto vše má být dokončeno do r. 2025. Nyní si propojte strategii nové Hedvábné stezky s urychlenou kooperací v rámci BRICS; urychlenou kooperací mezi členy Šanghajské organizace spolupráce (SCO) v oblasti bezpečnosti, vojenství, ekonomiky a kultury; urychleným rozvojem světové spolupráce v rámci G-20 a 120 členného Hnutí nezúčastněných zemí (NAM); a není divu, že na celém globálním Jihu panuje dojem, že svět přebíhá na Východ (8). Ekonomické NATO? Není pochyb, že poslední summit APEC v Pekingu byl velkým čínským úspěchem (9). Přesto však prošel značný rozvoj APEC v USA bez povšimnutí. 22 asijských zemí schválilo vytvoření Asijské infrastrukturní investiční banky (AIIB) – pouhý rok poté, co ji Xi navrhl (10). Takže tu máme další banku – jako Rozvojovou banku BRICS – která bude financovat asijské projekty v energetice, telekomunikacích a dopravě, s počátečním kapitálem 50 miliard dolarů, a Čínou a Indií jako hlavními akcionáři. To je protiúder Číny/Indie k Asijské rozvojové bance (ADB), která zahájila svoji činnost v r. 1966, pod záštitou Světové banky. Členské země BRICS Čína a Indie trvají u nové banky na „spravedlnosti, rovnosti a transparentnosti“, což je silným kontrastem Washingtonského konsensu. Všichni v Asii vědí, jak byl labyrint USA podporované mezinárodní banky desítky let používán ve prospěch expanze západních nadnárodních korporací a zamezování sféry vlivu bývalého SSSR v bývalém rozvojovém světě. ADB zůstává americko-japonskou záležitostí (31% kapitálu, 25% hlasovacích práv) – a její rozhodnutí nejsou ani zdaleka reprezentativní. Nemluvě o tom, že ADB nebude financovat snahu o rozvoj asijské infrastruktury. Zde přichází na scénu AIIB. Opět, Čína již je hlavním obchodním partnerem Indie, Pákistánu a Bangladéše; druhým největším Srí Lanky a Nepálu; a hlavním prakticky všech členů ASEAN. Právě ASEAN je místem spojujícím 600 milion lidí jihovýchodní Asie s 1,3 miliardou lidí Číny a 1,5 miliardou lidí indického subkontinentu. Hádejte, kdo AIIB neschválil; Japonsko, Jižní Korea, Indonésie a Austrálie, všechny pod obrovským tlakem Obamovy vlády. Přesto se dostaly do ústraní díky juanové diplomacii. V kontrastu s tím může Washington nabídnout jen ekonomické NATO – jak Asii, tak Evropě. APEC signalizoval skutečnou smrt Transpacifického partnerství (TPP) – obchodní větve „ukotvování se v Asii“. Pro Evropu je to totéž, jak v květnu ve Washingtonu dal celkem jasně najevo holandský ministr zahraničí Frans Timmermans (11); „Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) není dohodou o volném obchodu. TTIP je geostrategickou dohodou. Až bude TTIP platit, změní povahu hry globálně. Protože pak budou stanovovat pravidla hry Spojené státy a Evropa a ostatní se tím budou řídit, včetně Číny, Japonska a dalších“. Není divu, že převážná většina asijských zemí nechce mít s obchodní/komerční diktaturou NATO co dělat. Když se drak dává dohromady s medvědem Ruský prezident Vladimir Putin měl skvělý APEC. Poté, co Rusko a Čína v květnu uzavřely plynový mega kontrakt za 400 miliard dolarů – s plynovodem Síla Sibiře – uzavřely druhý kontrakt v hodnotě 325 miliard dolarů, s plynovodem Altaj v západní Sibiři. Tyto dva mega kontrakty zcela jasně signalizují, že Peking se stane u energií závislým na Moskvě. Budou představovat 17% potřeb Číny v r. 2020; zemní plyn stále tvoří v energetickém mixu Číny jen 10%. Ale extrapolace jsou zajímavé. Když Rusko a Čína podepsaly mega kontrakty, Peking nabídl ruským bankám, vystaveným stupidním sankcím USA/EU, přístup k čínským úvěrům a zavázal se urychlit společné úsilí s cílem vytvořit náhradu SWIFTu. Na vojenské frontě zvýší Rusko a Čína počet rozsáhlých společných vojenských cvičení (12). A nakonec si do Pekingu najdou cestu i ty raketové systémy S-400 (13). Není divu, že „stále zelený strom čínsko-ruského přátelství“, slovy Xi – či tomu můžeme říkat Putinovo strategické „ukotvování se“ v Číně – přivádí elity Washingtonu/Wall Street doslova k šílenství. Rusko a Čína nejen chrání své hlavní zájmy, ale stále více se vzájemně doplňují. Jak je poznamenáno zde (14), skvělé ruské schopnosti v leteckém a kosmickém průmyslu, zbraňových technologiích a výrobě těžkého strojírenství ladí se skvělými čínskými schopnostmi v zemědělství, lehkém průmyslu a informačních technologiích. Rusko a Čína – podporovány institucionální vahou BRICS, SCO, CSTO a Eurasijské ekonomické unie (EEU) – jsou více než konkurentem atlanticistickému bloku v politické, ekonomické a vojenské oblasti. V Trubkostánu bylo již roky jasné, že ruské – a ne západní – produktovody budou v Eurasii převažovat. To je klíčové: poprvé po studené válce probírala Moskva v Pekingu, nejvyšší vedení s nejvyšším vedením, doktrínu kolektivní bezpečnosti v Asii ze sovětské éry jako klíčový pilíř nového čínsko-ruského strategického partnerství. A v neposlední řadě Putin opakovaně zdůraznil: „Ustupujeme od diktátu trhu, který dominuje všem komerčním tokům v amerických dolarech. Všemožnými způsoby prosazujeme používání 2

národních měn.“ Přímá výzva americkému dolaru coby světové rezervní měně nemůže nepostradatelná země interpretovat jinak, než jako nejvyšší urážku (15). Sbohem, jednopolární okamžiku Všechen tento vzájemně provázaný vývoj potvrzuje masivní geopolitický tektonický posun, který americká média nemohou dokonce ani začít chápat. Americká elita propadla předvídatelně panice. Onen starý dobrý okamžik výjimečnosti se „rozpadá“ (16). Americko-čínská komise pro ekonomiku a posuzování bezpečnosti nemá nic lepšího na práci, než obviňovat Čínu s „neloajality“, nepřátelství vůči „reformě“ a jako nepřítele „liberalizace“ své ekonomiky (17). Obvyklí podezřelí si stěžují, že zbohatlá Čína narušuje „mezinárodní řád“ (18), což pohřbí „mír a prosperitu“ nadobro a může vytvořit „nový druh studené války“ v Asii (19). A Čína zůstává „hrozbou“ dokonce i přesto, že Pentagon utrácí téměř 1 bilion dolarů ročně a udržuje rozlehlé základny Říše nedotčenými. Nikdy neuškodí připomenout, že Čína je obklíčena bezpočtem amerických základen, a čínské vojenské základny existují jen na jejím území. Nic z toho není překvapující, když víme, že Obama naladil svůj zahraničně-politický projev na absolventském obřadu West Point tak, aby si usmířil tuto elegii super velmoci (20). Co se týká „zbohatlíků“, ti byli již pomlouvání v r. 2009 (21). Samozřejmě, že Čína musí čelit titánským problémům. Dodávky energií a bezpečnost přepravy jsou v Pekingu považovány za klíčové pro stabilitu; proto ty masivní investice v Trubkostánu – od střední Asie po Sibiř; diverzifikace dodávek stylu „únik z Malaccy“, kam spadají i Afrika a jižní Amerika; a ofenziva ve Východo- a Jihočínském moři, kde Peking sází, že by se mohla stát „druhým Perským zálivem“ – a nakonec přinést 130 miliard barelů ropy. Zde je slušně sumarizovaná cestovní mapa očekávaných reforem, které Čína „musí udělat“ (22). Zde je poslední náčrt Xi „na výsledky orientované“ cesty Číny pro příštích deset let (23). A zde je rozumné vyhodnocení oblastí, ve kterých bude Čína nadále vynikat (24). Xiaolu Wang a Yixiao Zhou, autoři akademického dokumentu Prohlubování reforem pro dlouhodobý růst a rozvoj Číny, tvrdí, že bude pro Čínu velmi těžké vyskočit u statutu ze středních příjmů do vysokých – což je klíčový požadavek pro skutečně globální mocnost. To bude znamenat lavinu vládních financí do sociálního zabezpečení a dávek v nezaměstnanosti, jakož i do zdravotní péče, kam šlo v r. 2014 pouze 10,5 a 6,1% rozpočtu. Přesto každý, kdo pozorně sledoval to, čeho Čína v posledních třiceti letech dosáhla, ví, že Čína se nerozloží (25). SPOT Takže fakta jsou neúprosná. Čína navrhuje integraci Eurasie (rychlé shrnutí toho, co Xi plánuje, najdete u životopisce bývalého prezidenta Jiang Zemina), (26). Elita Washingtonu/Wall Street navrhuje to, čemu říkám Říše chaosu (27); dysfunkční systém, který živí chaos (Libye, Sýrie, Ukrajina, finanční krize 2008), a kdy je zároveň požírána zpětným rázem chaosu (Afghánistán, Irák). Takže není divu, že ve vzduchu visí nová studená válka (viz zde), (28). Přesto je však zdánlivě dvoustranická agenda Washingtonu „izolování“ Ruska odsouzena k neúspěchu. Především proto, že Moskva je jedinou mocností schopnou vyjednávat globální geostrategickou rovnováhu s Washingtonem (29). Rusko – stejně jako Čína – sází na eurasijskou integraci; na uzavření dohod o volném obchodu s Eurasijskou ekonomickou unií (EEU), která doplňuje strategii nové čínské Hedvábné stezky, má zájem nejméně 40 zemí (31). Ale co opravdu tvoří jádro tohoto velkého příběhu od této chvíle do r. 2025? Řeč je o SPOT. SPOT má dva klíčové vektory. 1) Elita Washingtonu/Wall Street plánuje, jaká strategie, politika, operace a taktika (SPOT) musí být nasazena, naléhavě, nyní, aby zničila rozvoj čínsko-ruských nástrojů národní a světové moci. 2) Elita Washingtonu/Wall Street plánuje jaké SPOT jsou klíčové pro udržení americké nadvlády – finanční a vojenské – když BRICS vytváří všemožné mechanismy, od měnových swapů po obchodování v měnovém koši, aby obešla americký dolar, dluhopisy a petro dolar. Mezitím globální systémová krize nadále metastazuje – stále pod záštitou světového systému kasínového kapitalismu/neoliberalismu (32). Změna dynamiky, již citelná v Německu, může vést k tomu, že Evropa se nakonec bude distancovat od logiky válečných štváčů USA vedeného Západu. Nakonec německý průmysl/podnikatelský sektor chce dělat byznys v celé Eurasii, což znamená hlavně v Rusku a Číně; koncovkou bude pravděpodobně budoucí aliance BMP (Berlín/Moskva/Peking), (33). Takže volba, opět mezi dvěma „modely“, je neoblomná: buď eurasijská integrace, nebo Říše chaosu. Dámy a pánové, kostky jsou vrženy. 1. http://www.atimes.com/atimes/Central_Asia/CEN-01-171014.html

3

2. 3. 4. 5. 6.

http://www.wowyiwu.com/yiwu_guide/why_yiwu/ http://www.chinadaily.com.cn/china/2014-11/16/content_18923037.htm http://www.chinadaily.com.cn/business/2014-04/11/content_17427384.htm http://www.atimes.com/atimes/Central_Asia/KL24Ag07.html http://russia-insider.com/en/business_society/2014/11/23/04-21-30pm/russia_eyes_chinese_cash_150_billion_moscowbeijing_high 7. http://www.chinadaily.com.cn/opinion/2014-10/18/content_18763827.htm 8. http://www.leap2020.eu/GEAB-N-88-is-available-Global-systemic-crisis-2015-The-world-is-defecting-to-theEast_a17007.html 9. http://russia-insider.com/en/2014/11/19/09-11-07pm/apec_was_china_triumph 10. http://www.economist.com/blogs/economist-explains/2014/11/economist-explains-6 11.http://www.rijksoverheid.nl... 12. http://news.xinhuanet.com/english/china/2014-11/19/c_133800840.htm 13. http://russia-insider.com/en/military_business/2014/11/26/12-01-58pm/russia_will_sell_modern_s400_air_defense_system_china 14. http://www.bjreview.com.cn/world/txt/2014-11/15/content_653231.htm 15.http://www.globalresearch.ca/... 16.http://www.foreignaffairs.com/... 17. http://www.voltairenet.org/IMG/pdf/US-China_Economic_and_Security_Review_Commission_Report_2014.pdf 18.http://www.washingtonpost.com/... 19. http://www.washingtonpost.com/opinions/fareed-zakaria-chinas-growing-clout/2014/11/13/fe0481f6-6b74-11e4-a31c77759fc1eacc_story.html 20. http://www.newrepublic.com/article/117859/allure-normalcy-what-america-still-owes-world 21. http://www.heritage.org/research/reports/2009/03/how-the-obama-administration-should-deal-with-russias-revisionistforeign-policy 22. http://www.chinadaily.com.cn/china/2014-11/10/content_18895257.htm 23. http://news.xinhuanet.com/english/china/2014-11/30/c_133822694.htm 24. http://www.forbes.com/sites/anaswanson/2014/11/30/eight-innovative-industries-china-does-better-than-anywhere-else/ 25. http://www.capx.co/the-great-resilience-of-the-chinese-communist-state/ 26. http://www.chinadaily.com.cn/opinion/2014-10/20/content_18770423_2.htm 27.http://www.amazon.com/... 28. http://consortiumnews.com/2014/11/14/can-the-world-avert-a-new-cold-war/ here and 29. http://orientalreview.org/wp-content/uploads/2014/11/Kozin.-Conference-Report.October-2014.pdf 30. http://oilprice.com/Energy/Oil-Prices/Russia-Can-Survive-An-Oil-Price-War.html 31. http://www.atimes.com/atimes/World/WOR-01-011214.html 32. http://en.itar-tass.com/economy/761312 33. http://www.forbes.com/sites/brendancoffey/2011/10/26/the-four-companies-that-control-the-147-companies-that-owneverything/ 34. http://www.tomdispatch.com/post/175903/tomgram%3A_pepe_escobar %2C_new_silk_roads_and_an_alternate_eurasian_century/#more

RF může obnovit se Sýrií ropné a plynové projekty v hodnotě 1,6 miliard USD Ruské ropné a plynařské společnosti mohou obnovit plnění smluvních závazků v Sýrii v celkové hodnotě 1,6 miliard dolarů v případě, že bude odstraněno riziko pro investice a stabilizována situace v zemi. RIA Novosti to sdělil výkonný ředitel ruského Svazu ropných a plynárenských průmyslníků Gissa Gučetl. „Když budou v Sýrii zastaveny bojové akce a situace se tam stabilizuje, pak ruské společnosti, které po tom, co tam začala občanská válka, svou práci v této zemi zmrazily, obnoví během krátké doby realizaci projektů, dohodnutých před krizí. Jedná se o minimální částku 1,6 miliardy dolarů", informuje zdroj agentury. Gučetl měl minulý týden schůzku se syrským premiérem a ministrem ropy. Hovořilo se o nutnosti zásobit ropou závody v Baniyasu a Tartúsu. Kromě toho zástupci syrských úřadů projevili zájem o dodávky surové ropy. Projednávala se rovněž možnost pomoci poskytované ruskými a čínskými společnostmi při zajišťování větší rentability těžby stávajících národních ložisek, která se nacházejí v bezpečných pásmech kontrolovaných vládou.

4

Voják z ukrajinského hraničního přechodu střílel na Rusy dělající selfie Voják, který se nacházel na ukrajinském hraničním přechodu Krasnaja Talovka, začal střílet po občanech Ruska, kteří se rozhodli fotografovat na pozadí hraničního přechodu, jeden muž byl převezen do nemocnice, sdělil RIA Novosti zástupce pohraniční správy FSB RF pro Rostovskou oblast Nikolaj Sinicyn. K incidentu došlo v neděli večer. K pohraniční stráži na hraničním přechodu Vološino přijel automobil se třemi místními obyvateli, kteří potřebovali pomoc. Jeden z pasažérů byl zraněn výstřelem do hrudi. Jeho spolucestující na vysvětlenou řekli, že trávili volný čas u umělé vodní nádrže na ruském území nedaleko osady Novorusskij v Millerovském okrese Rostovské oblasti. Rozhodli se, že se vyfotografují na pozadí ukrajinského hraničního přechodu Krasnaja Talovka. „Voják, který se tu nacházel, na ně zavolal „stát" a okamžitě začal střílet, jeden z příznivců selfií byl zraněn", řekl jeden z pasažérů. Všichni okamžitě utekli do bezpečné vzdálenosti, zastavili kolem jedoucí automobil a požádali řidiče, aby je odvezl do nemocnice. V současné době je zraněný v nemocnici, případ se vyšetřuje.

Slovinsko se může připojit k Tureckému proudu Slovinsko se může zapojit do realizace plynového projektu Turecký proud, až bude v této otázce jasno, prohlásil ruský premiér Dmitrij Medveděv po skončení rusko-slovinských jednání. „Nestojíme na místě. Máme za to, že Slovinsko, které vždycky zaujímalo konstruktivní postoj v této otázce, se může zapojit i do realizace jiných projektů, včetně Tureckého proudu, v době, kdy budou uzavřeny definitivní dohody o jeho realizaci", zdůraznil Medveděv. Vyslovil rovněž politování v souvislosti s tím, že projekt Jižní proud bylo třeba zrušit. Turecký proud je projekt plynovodu, který povede přes Černé moře, od kompresorové stanice Russkaja v ruském anapském okrese směrem k evropské části Turecka. Rozhodnutí o jeho realizaci bylo přijato během návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Ankaře 1. prosince roku 2014 současně s odmítnutím výstavby plynovodu Jižní proud do zemí jižní a střední Evropy kvůli nekonstruktivní politice Evropské unie. Do provozu má být Turecký proud uveden v prosinci roku 2016.

Basurin: za týden ostřelovali území DLR 366 krát Ukrajina dál porušuje minské dohody ostřelováním území jednostranně vyhlášené Doněcké lidové republiky z dělostřeleckých zařízení ráže nad 100 milimetrů. Během uplynulého týdne zahynuli v DLR 4 lidé, řekl novinářům zástupce velitele štábu domobrany DLR Eduard Basurin. „Příslušníci ukrajinských silových složek dál porušují minské dohody ostřelováním území DLR. Intenzita ostřelování ukrajinskou stranou činila během uplynulého týdne 366 případů porušení režimu příměří. Na území Donbasu bylo vystřeleno 488 dělostřeleckých granátů ráže 152 a 122 milimetrů. Kromě toho bylo vystřeleno 293 střel z tanků a 862 min ráže 82 a 120 milimetrů", řekl Eduard Basurin. Kromě toho zdůraznil, že během týdne zahynuli v řadách civilních obyvatel „tři lidé, šest bylo zraněno, včetně dvacetileté dívky a jedenáctiletého chlapce". „V řadách příslušníků armády DLR byl jeden voják zabit a devět zraněno", dodal Basurin.

Mimořádné zasedání NATO, Turecko a Kurdistán v hlavní roli Když jsem v závěru článku Turecko proti ISIL anebo zoufale proti všem? avizovala jeho pokračování, netušila jsem, že než se k tomu dostanu, naberou věci takový spád. Původně jsem chtěla v pokračování psát jen o tom, proč Turecko ve volbě mezi ISIL a Kurdy zvolilo Islámský stát (a přes obchody syna tureckého prezidenta s uloupenou ropou i jeho finanční podporu) a proč očekávám, že ve finále půjde o boj mezi dvěma zcela jinými aktéry, než je Turecko – článek jsem končila slovy: „A když si to shrnu svým viděním, pak plán na vznik Kurdistánu za pomoci ISIL byl vlastně dokonalým řešením Blízkého východu (ač je otázkou, jak asi bude vypadat finále těchto dvou aktérů“). 5

Turecko a Islámský stát versus Írán, Irák, Sýrie a Kurdistán? Původně plánované vysvětlení, proč se ve finále utkají ISIL a Kurdové, musím nechat na jiný článek, protože události se mezitím vyvinuly tak, že finále je téměř zde. Kam až bude sahat, toť otázka, ale Turecko nejen že potvrdilo to, co jsem psala – tedy že „zoufale proti všem?!“ ale své zoufalství vzápětí potvrzuje i žádostí o mimořádné zasedání NATO. Před touto žádostí se ale objevily dvě „překvapivé“ zprávy: První: „Turecko zásadně změnilo taktiku vůči IS, ale také vůči Kurdům“. Není důležité, jaký zdroj jsem použila, podstatné je, že zprávy potvrzují, že Turecko v boji proti ISIL ve skutečnosti útočí především na Kurdy a Asáda. Druhá (a pro svět ještě překvapivější): „Bílý dům – Turecko má právo bránit se útokům kurdských rebelů“. Touto zprávou je překvapena dokonce i Česká televize „USA hájí útoky na Kurdy, Turecko má prý právo se bránit“. Zatímco první zprávu jsem očekávala v přesvědčení, že dávno tomu bylo rozhodnuto, že Turecko přijde o část území ve prospěch vzniku Kurdistánu (viz článek, na který neustále odkazuji, protože v něm jsou souvislosti všeho, co se dlouhodobě děje a které bych musela neustále opakovat), pro druhou zprávu se zdá obtížné najít vysvětlení. Všechny země NATO (včetně Česka) podporují Kurdy jako jediné skutečné bojovníky proti extrémistům IS a Bílý dům najednou schvaluje turecké útoky na Kurdy? Kde je logika? Logika je možná v tom, že od doby, kdy vznikl plán na vznik Kurdistánu (a přes něj k íránským energetickým zdrojům do Evropy místo ruských) se svět velmi změnil. Udála se především taková velmi zásadní věc, že v čela Ruska je zcela jiný člověk, než byli Gorbačov a Jelcin (i když je k zamyšlení, proč to Jelcin předčasně vzdal a za svého nástupce určil právě Putina, který se Spojeným státům tolik nelíbí, zatímco na mezinárodním poli slaví úspěchy). A dále si Írán v dohodách ke svým energetickým zdrojům (ač se jim stokrát říká, že jsou o jaderném programu) jako podmínku vymínil respektování ruských návrhů. A s tím se zřejmě v Bílém domě nepočítalo! A zde si musíme uvědomit, že Kurdové jsou původně íránský národ, nábožensky velmi spřízněný nejen s Íránem, ale také s částí Sýrie (Asad) a Iráku – zeměmi, které Turecko vnímá jako nepřátelské. Překvapivou podporu Bílého domu Turecku v bojích proti Kurdům tedy lze vnímat i jako „bububu“ Íránu za to, že v nedávných jednáních tolik lpěl na názorech Ruska (viz Pjakin v čase 24:40 zde). Za hodné pozornosti považuji také to, že k výbuchu v tureckém městě Suruc došlo vzápětí právě po dohodě s Íránem a že výbuchem bylo Turecko iniciováno k opuštění pozice „mrtvého brouka“ – bylo snad předtím nuceno čekat, jak dohody s Íránem dopadnou a jaký postoj v nich Írán zaujme vůči Rusku? Turecko tedy vstoupilo do dění, ale zdá se, že 1) neví, co se od něj vlastně očekává, 2) bude si za svou loajalitu jedné nebo druhé straně diktovat podmínky a 3) podporovalo Al-Kájidu a poté IS a vítězství Kurdů má být výsledek? Nelze se divit, že požádalo o mimořádně zasedání NATO a že mu v tom bylo vyhověno. Turecko neví, co má dělat. Ale podstata dění je taková, že jde o finální boj mezi ISIL a Kurdy. Jinak řečeno- mezi Íránem s Ruskem a Čínou za zády a mezi Izraelem s USA za zády. Nakolik si v tomto velmi historickém globálním dění uvědomují svou roli USA a nakolik Rusko, to je na jiný článek (a související jen s náboženstvím, základním to prostředkem, jak ovládat davy napříč hranicemi). A k tomu bych dnes dodala jen to , že jestli již v 19. století bylo naplánováno, že světové války budou tři a že ta třetí bude vedena vůči islamistům a s cílem vytvořit jedno celosvětové náboženství, tak se mi potvrzuje, že právě k tomu je přes zdánlivě regionální Turecko-kurdský konflikt na území bývalé Osmanské říše směrováno. Touto optikou zřejmě není náhoda, že náš prezident Zeman Česko nejen směřuje k Rusku a k Číně, ale také že vůbec nikde nezmiňuje obavy z případné války mezi 6

Ruskem a USA, ale jako budoucí hrozbu zmiňuje pouze Islámský stát. Výsledek jednání NATO a jeho závěry považuji v celém současném světovém dění za zásadní, dle mého je to finále boje kultur, jehož je politika multikulti součástí. A dovětek mimo téma: Ač mě asi budou mnozí opět kamenovat, já pořád jsem na pochybách pokud jde o Kazachstán. Nedávno oznámila zahájení činnosti banka BRICS, navazující na březnový vznik AIIB. Do obou vstoupil MMF i VB, která nedávno zároveň oznámila nejen tvrdý boj vůči ISIL, ale nově urychlila i termín referenda o vystoupení z EU (místo roku 2017 už v roce 2016). Mě se v tom všem vybavil rozhovor z roku 2011, který čt24 dal dlouholetý slídič schůzek Bilderbergu , Daniel Estulin, a kde v čase 14:42 zde říká: “ Za BRICS si dosaďte BRITÁNIE – Rusko, Indie, Čína….“ Na druhou stranu – rozhovor je z roku 2011 a Putin se stále více ukazuje jako taková osobnost, na jakou svět čekal. A také při jakékoliv příležitosti zdůrazňuje, že Rusko nehodlá své náboženství (tzn. duchovní založení s vírou v rodinu a vlast, tedy kořeny jako základ existence všeho živého na Zemi) opustit. To je to hlavní, čím zradil Nový světový řád – a sláva mu za to! A budu věřit, že spojenectví Íránu s Ruskem je navázáním na náboženství Indie, tzn. na filosofii holismu, která ve Věku Vodnáře musí nahradit Řeckem a Římem zavedenou filozofii individualismu. Egoismus, resp. sebestřednost Lva, versus altruismus Vodnáře, tzn. potlačení každého ega ve prospěch celku .

Turčynov předpověděl rozpad Ruska podle „jugoslávského scénáře" Představitelé Ruska a Ukrajiny se pustili do úvah, kterou zemi ohrožuje rozpad podle jugoslávského scénáře. „V Bibli, tam je rčení: Kdo seje vítr - sklidí bouři. To je to, čím se zabývají ruští představitelé když Ukrajině předpovídají jugoslávský scénář. Oni mohou vyskočit z kalhot, jen aby ho vytvořili, a nezastaví se ani před ostřelováním pokojných čtvrtí ukrajinských měst a sestřelením civilního letadla,“ prohlásil tajemník Rady bezpečnosti Turčynov podle ukrajinské agentury UNIAN. Toho totiž podráždila slova ruského premiéra Dmitrije Medveděva v předvečer jeho návštěvy Slovinska. Podle Turčynova je „Ukrajina je schopna odolat ruské agresi, bránit se a nakonec vrátit dočasně okupovaná území Donbasu a Krymu." Zdůraznil, že „více šancí se rozpadnout podle jugoslávského scénáře je v samotném Rusku, které je kolosem na hliněných nohou". A na co že to Turčynov reagoval? "Historie je taková věc, je docela ostrá a velmi hbitá. Vrátím se k událostem, vcelku nedávným. Zkuste se zeptat například v Rusku mládeže, jestli si pamatuje zemi, jako je Jugoslávie? Myslím, že většina mladých lidí si již obtížně vybaví, že tato země byla na mapě Evropy. Nyní, samozřejmě, každý vše ví, cestuje se, jsou lásky, přátelí se zeměmi, které vznikly na základě bývalého státu. Bylo to velmi těžké, velmi bolestivé a bohužel, nebyl to mírový proces," řekl ruský premiér Dmitrij Medveděv slovinské televizi, uvedla ruský deník Vzgjad. „Připomněl jsem Jugoslávii, protože doufám, že za nějaký čas nebudeme ve stejném duchu vzpomínat, že tu byl jakýsi stát, který se nazýval Ukrajinou. A existence Ukrajiny v současné době závisí na moudrosti, trpělivosti, taktu, a sklonu ke kompromisu a ochotě vyjednávat všech těch, kteří rozhodují na území Ukrajiny. Mám na mysli úřady v Kyjevě, a mám na mysli síly na jihovýchodě země," dodal Medveděv.

Vědci: Za 30 let může Země očekávat novou Potopu! Skutečností je, že se hladina oceánů zvedla o pět metrů. Příčinou je led, který taje při obrovskou rychlostí. Provedenou analýzou američtí výzkumníci NOAA dospěli k závěru, že pokud se situace nezmění, měli bychom očekávat katastrofu v planetárním měřítku. A první oblast, která se ocitne pod vodou, bude východní pobřeží Spojených států. Kromě toho se povodeň může dotknout velkého území Austrálie, stejně jako některých státu staré Evropy. Obecně platí, že všechny hlavní metropolitní oblasti Evropy jsou podle vědců v oblasti rizika. A to není jediná katastrofa, která lidstvo čeká: Ukazuje se však, že nejodvážnější scénář Hollywoodu se může stát realitou. Ředitel Národního klimatického centra řízeného Oceánografickým a atmosferickým úřadem Thomas Karl řekl následující: „Nyní jsme svědky takové změny procesů v klimatickém systému, které jsme v dějinách moderního světa ještě nepozorovali. Přidejte k tomu lidskou činnost spojenou s rychlým rozvojem skleníkového efektu v atmosféře. " Stačí si vzít letošní rok. Podle amerických a japonských meteorologů bylo prvních 6 měsíců roku 2015 nejteplejším obdobím v historii 7

pozorování počasí - průměrná teplota překročila o 0,85% údaje minulého století. A, bohužel podle odborníků, budou vysoké ukazatele pokračovat i v budoucnosti.

Jaguar postaví nový závod v Poľsku, píšu britské médiá. O investíciu s ním súperilo aj Slovensko Automobilka okrem toho skúmala ponuky Maďarska, Česka a Turecka Jaguar údajne postaví nový závod v Poľsku, ktoré ponúklo automobilke veľké stimuly. Investícia by mohla byť oznámená v priebehu niekoľkých týždňov. Informoval o tom britský The Sunday Times. Automobilka Jaguar Land Rover sa podľa zdrojov z odvetvia blíži ku konečnému rozhodnutiu, že nový závod postaví v Poľsku. Podľa zdrojov ponúklo Poľsko “obrovské” stimuly. O investíciu s ním súperilo aj Slovensko. Automobilka okrem toho skúmala ponuky Maďarska, Česka a Turecka. Rozhodnutie by malo byť oznámené v priebehu niekoľkých týždňov. Slovensko však podľa zdrojov ešte stále úplne nevypadlo z hry. Podľa lokálnych správ by nový závod, kde sa má ročne vyrobiť 200.000 vozidiel značiek Jaguar a Land Rover, bude stáť v Krakove. Hodnota investície predstavuje okolo 1,2 miliardy GBP (1,7 miliardy eur). Slovenský parlament kvôli oznámenej investícii schválil aj zákon, vďaka ktorému sa má urýchliť proces získavania nových investorov. Vďaka právnej norme sa tak majú v prípade významných investícií urýchliť procesy týkajúce sa stavebného povolenia, či územných plánov. Štát už pre nového investora pripravuje strategický park v Nitrianskom kraji, ktorý by mohol byť vhodný pre vznik novej automobilky. Minister hospodárstva Vazil Hudák (nominant Smer-SD) už počas schvaľovania novely zákona o významných investíciách v parlamente uviedol, že Slovensko potrebuje mať tento park vybudovaný veľmi rýchlo, pretože nový investor urobí rozhodnutie do polovice septembra tohto roka. Upozornil, že okolité štáty ako Poľsko, Česko či Maďarsko majú veľké priemyselné parky nad 100 hektárov. “Ak chce teda Slovensko súperiť s okolitými krajinami o veľké investície, veľké priemyselné parky potrebuje,” skonštatoval Hudák. Jaguar vlani vyrobil 450.000 áut, pričom plánuje zvýšenie produkcie až na 1 milión vozidiel ročne. Snaha o prudkú expanziu spôsobila, že tri britské závody vyrábajú na kraji svojich kapacít. Automobilka vlani otvorila nový závod v Číne a aktuálne stavia ďalšiu fabriku v Brazílii.

Stane se Guantánamo ruskou vojenskou základnou? V souvislosti s obnovením vztahů mezi USA a Kubou se opět stal středem pozornosti status základny Guantánamo. Ředitel ústavu kubánských a kubánsko-amerických výzkumů Jaime Suchlicki prohlásil, že Kuba trvá na navrácení Guantánama. Americká strana se ale obává, že v budoucnu by mohla být tato základna předána Rusku. Otázka je v tom, jestli existují pro tyto obavy důvody. Jaime Suchlicki, potomek kubánských židovských emigrantů, je jakýmsi interním expertem Washingtonu na problémy Kuby. Není právník, ale „regionální politolog". Není vždycky chybou pokládat jeho mínění za státní — v Rusku vyjadřují právě lidé takového typu velice často státní stanovisko tehdy, když ho nelze vyslovit otevřeně. Současně bychom ale neměli jeho možnosti v USA zveličovat. Tam totiž existuje jiný systém ovlivňování veřejného mínění a názory nějakého zástupce nějakého politického ústavu, třeba i takového, který je napojen na CIA, bychom neměli pokládat dokonce ani ne za volnou interpretaci oficiálního postoje Washingtonu. Právní status Guantánama je bezúhonný, stejně jako ostatně i všechny smlouvy, které federální vláda Spojených států uzavírala s tuzemskými kmeny z dob Aktu o expropriaci Indiánů z roku 1885. Guantánamo dostaly Spojené státy do „časově neomezeného pronájmu" (tedy navždycky) za „roční poplatek 2000 peso ve zlaté měně Spojených států". Kuba nikdy nezíská Guantánamo zpátky. Alespoň v písemných dějinách lidstva, jestliže nebereme v úvahu jadernou válku, která může pohltit 8

dokument o věčném pronájmu. Havana měla jedinou šanci získat toto území zpět, přičemž zdarma — v roce 1991. Rozpad Sovětského svazu vyvolal u Američanů natolik podivné a neuvěřitelné iluze, že tehdy mohli Američané v případě, že by se kubánská vláda před USA odzbrojila, pod vlivem euforie docela klidně podmínky pronájmu přešetřit. Z vojenského hlediska USA tuhle základnu vlastně nepotřebovaly. Rozhovory o předání objektu Rusku patří do oblasti fantazie. Rusko ji vůbec nepotřebuje. Není to základna vhodná pro ponorky, není tam žádný odpovídající přístav, nejsou tu doky ani zásobovací systém, a tankovat se dá i ve Venezuele. A pak, k čemu by tam vlastně taková základna ponorek byla? Aby se daly zasáhnout z Floridy nebo je tu prostě při vyplouvání z Kuby zablokovali? Opakovat chyby, kterých se dopustil Chruščov, a rozmísťovat zbraně „za humny" Spojených států nemá nikdo v úmyslu. Neodpovídá to ani koncepci moderní války, ani strategii Ruska psané na papíře. V USA se během posledních několika měsíců mnohonásobně zvýšil počet materiálů propagandistického rázu, takových „strašáků" na téma „ruské hrozby". Tato hrozba má mnoho podob a na mapě je těžko vysvětlitelná. Jsou to i hyperzvukové rakety a družice-zabijáci, nové námořní systémy a teď tedy ještě i Guantánamo. Příznačné je, že všechny tyto hrozby mají „strategický raz" pochopitelný pro americký vojensko-průmyslový komplex. Zařazení Armaty do výroby je nijak nevzrušuje — to jsou evropské problémy, zato dva bombardéry, které se přiblížily ke Kalifornii, to je téma denního vysílání všech hlavních televizních kanálů federálního formátu. A je tu ještě něco, co nás nutí k zamyšlení. Podle prohlášení Obamova poradce pro národní bezpečnost a boj s terorismem hodlá Washington převést 64 ze 116 současných vězňů Gitmo do věznic na územní Spojených států. Aby ale tento záměr prošel v kongresu, je třeba změnit zákon, který v současné době zakazuje podobné přemísťování vězňů v USA. Zástupci převážně republikánského kongresu se už vyslovili jak proti dodatkům, tak i proti uzavření Gitmo. Za současných podmínek se bude muset Obama, jestliže si bude moc přát uzavření věznice v Gitmo, dohodnout s kongresem. Když věznici nezavře, pak znovu nesplní vlastní prezidentské sliby a nevyhoví ani požadavku Havany na cestě k reálnému obnovení diplomatických vztahů. A třeba jsou i rozhovory o tom, že potenciálně se může Guantánamo stát ruskou vojenskou základnou, dalším pokusem ospravedlnit nemožnost uzavření věznice.

Nová námořní doktrina: Rusko bude úzce spolupracovat s Čínou a Indií Vladimír Putin schválil v neděli nové znění Námořní doktríny Ruska. Nové znění Námořní doktríny Ruska obsahuje, kromě jiného, těsnější spolupráci námořnictva s kolegy z Číny a Indie. Doktrína se stane základem přípravy dokumentů krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého plánování námořní činnosti Ruska — jak ve svých teritoriálních vodách, tak i ve velkém oceánu. Dokument doplňuje vojenskou doktrínu a společně s ní určuje přístupy státu k zajištění svých strategických národních zájmů v námořní činnosti. Rusko a Čína, stejně jako jiné státy, věnují stále více pozornosti oceánu, zvláště obraně námořních práv a zájmů, nárůstu moci vojenského námořnictva, což je základem spolupráce v oblasti vojenského námořnictva mezi Ruskem a Čínou, řekl v interview Sputniku odborník z Institutu mezinárodních problémů, ředitel Střediska pro výzkum jižní části Tichého oceánu Shen Shishun. „Rozvoj spolupráce Ruska a Číny na moři má globální význam. Ale v první řadě to má konstruktivní význam pro tyto státy. Rusko a Čína zdůrazňují, že jejich spolupráce není namířena proti třetím zemím. Samozřejmě, jestliže se bude správně rozvíjet takováto spolupráce, tak v budoucnosti v případě nutnosti Rusko a Čína mohou posílit svoji spolupráci, a proto význam vzájemného působení vojenského loďstva je veliký. Kromě toho, význam spolupráce překračuje rámec dvoustranných vztahů, má určitý vliv v globálním a regionálním pojetí", — řekl Shishun. Nové znění námořní doktríny registruje vysokou úroveň vzájemného působení na moře, které Rusko už podporuje se svými nejdůležitějšími partnery v Asii — nejen s Čínou, ale i s Indií. Nedávno byly oznámeny nové kroky v tomto směru. Do konce roku ruští a indičtí vojáci uskuteční v Indickém oceánu společné cvičení Indra Navy-2015. V tomto měsíci ve Vladivostoku zástupci Tichoceánského loďstva a vedení Východního vojenského námořnictva Republiky Indie projednali základní otázky organizace a plánování, lhůty a oblasti provedení společných manévrů. Kalendář vzájemného působení ruského a čínského loďstva je nabitý. V květnu ve Středozemním moři se konalo cvičení „Námořní vzájemné působení 2015". Byla to významná demostrace připravenosti ruských a čínských ozbrojených sil jednat daleko od vlastního území při plnění společného úkolu. A v srpnu budou ruská a čínská námořní vojska znovu dokazovat souhru ve společné práci, tentokrát v Tichém oceánu. Na společných manévrech v Japonském moři a na pobřeží Přímořského se plánuje účast přibližně 20 9

lodí různých tříd a také letadel a vrtulníků mámořního letectva. Poprvé ve společném cvičení se uskuteční výsadek námořních výsadkářů s použitím výsadkových lodí a palubní aviace z obou stran.

Turecký prezident jede do Číny pro podporu v boji proti IS Turecko se rozhodlo využít své právo jako členský stát NATO a iniciovalo svolání akutních konzultací aliance. To je uvedeno v článku 4 Stanov Severoatlantického bloku, jestliže „podle názoru kteréhokoliv člena aliance je teritoriální jednota, politická nezávislost nebo bezpečnost kteréhokoliv státu NATO ohrožena“. Takové ohrožení dnes vzniká ve vztahu k Turecku od teroristů Islámského státu. Setkání na úrovni velvyslanců všech členských států NATO je naplánováno na úterý 28. července. Na tutéž dobu, na 28.-30.července, je naplánována návštěva prezidenta Turecka Recepa Tayyipa Erdogana v Číně. Napětí trvá — návštěva může být v jakoukoliv chvíli odložena kvůli zhoršení situace na hranici se Sýrií, kde Turecko bombarduje pozice Islámského státu. Kromě toho pozorovatelé předpokládají — Ankara nutně potřebuje podporu Pekingu v boji proti IS. To znamená, že se Erdogan v každém případě musí setkat s prezidentem ČLR Si Ťin-pchingem. Prezident Turecka je ve velmi složité situaci. V podmínkách, kdy se Turecko stalo bojujícím státem, jeho partneři na Západě se všemožně od něho distancují. V těchto podmínkách Erdogan chápe — bez velmi vážné podpory jeho možných budoucích kroků ze strany Moskvy, Pekingu, Západu, dostat se z krize bude velmi složité, uvažuje odborník Stanislav Tarasov. „Během návštěvy v Pekingu prezident Turecka Recep Erdogan se pokusí získat podporu svého jednání v boji proti IS a pro udržení vnitřní politické stability v zemi. Čína, stejně jako Rusko, se s opatrností dívá na to, jak se vede boj s IS. Proč? Protože potenciální hrozba islámského terorismu pro tyto země existuje. Máme na mysli především islámské obyvatelstvo, žijící v Číně. Neutralizovat a zabezpečit se před jakýmsi vlivem IS, to je samozřejmě úkol", — řekl Tarasov. Mezitím Čína nepřijala návrh USA na vstup do koalice proti IS. Distancuje se od jejich podpory. Takže, v jaké formě Si Ťin-pchin bude solidární s jednáním Erdogana v otázce obrany suverenity a územní celistvosti Turecka — to je velká otázka návštěvy. Další otázka — vliv nedávných protičínských demonstrací a útoků na čínské stánky a restaurace v Turecku ze strany místních ujgurů. MZV Číny dosud neodvolalo své doporučení Číňanům nejezdit do této země. Situaci budou řešit na jednání v Pekingu. Prodej čínských raket pro tureckou PRO je ještě jedna otázka k jednání v Pekingu. Strany se zásadně domluvily o právním úkonu. Ale k tomu je potřeba souhlas vlády, a ten v Turecku není. K tomu se situace kardinálně změnila poté, co byla 14. července ve Vídni podepsána dohoda o jaderném programu Íránu. Jaký to bude mít všechno vliv na osud kontraktu, proti kterému vystupují USA? Dohoda zůstane platná, domnívá se Tarasov. „Nedá se to vyloučit, ale v této situaci — je to spíše takový ekonomický podklad pro to, abychom vyšli na nějakou vážnou, zásadní spolupráci. Za prvé proti tomu nebezpečí, které teď reálně hrozí Turecku. To může být konjukturní komerční kontrakt, jehož výsledkem Turecko vyznačí svou distanci od NATO. Ale současně ono teď nemá zájem hrát na dlouhém vodítku, protože počítá s účastí NATO v boji proti IS", domnívá se expert.

Bývalý viceprezident Pfizeru odhaluje pravdu o farmaceutickém průmyslu. Nemůžete věřit tomu, co říkají lékaři Níže uvedené video je trailer k dokumentu “One More Girl”, který pojednává o vakcíně Gardasil proti papillomaviru. Ve videu je rozhovor s Dr. Peterem Rostem, bývalým viceprezidentem jedné z největších farmaceutických firem na světě (Pfizer), jenž mluví o spojitosti zdravotního a farmaceutického průmyslu. Vzhledem k jeho kariéře můžeme říct, že jde o experta na farmako marketing. Níže je pár citací jak současného, tak bývalého editora dvou největších lékařských deníků, které souvisí s tím, co Dr. Rost ve videu říká: „Už jednoduše nemůžeme dále věřit klinickému výzkumu a tomu, co říkají lékaři anebo lékařské příručky. Nelíbí se mi dělat tento závěr, ale za ty desítky let na mé pozici mi nezbylo nic jiného.“ – Dr. Marcia Angell, dlouodobý editor England Medical JournalS „Důkazy proti vědě jsou jednoznačné: většina vědecké literatury, možná půlka, není pravdivá. Poznamenána studiemi s malým vzorkem lidí, neplatnými analýzami, střetem zájmů a posedlostí následovat trendy se věda otočila na špatnou stranu.“ – Dr. Richard Horton, editor lékařského deníku Lancet https://www.youtube.com/watch?v=TrCizlAOBAo 10

Je načase se zamyslet V r. 2005 Dr. John P.A. Ionnidis zveřejnil doposud nejpřístupnější článek s titulem “Why Most Published Research Findings Are False“,ve kterém uvedl: „Existuje stále se zvyšující obava, že současné vědecké výzkumy jsou lží.“ V současnosti disponujeme velkým množstvím důkazů a prohlášení od expertů, které přicházejí z první ruky a naneštěstí vykreslují velmi znepokojující obrázek. Medicína, která vzdělávala lékaře a vyvíjela se, je pryč. Publikují se pouze ty studie, které jsou sponzorované farmaceutickými firmami, a které se nezajímají o danou problematiku v dlouhodobém časovém horizontu. Jejich cílem není prozkoumat vedlejší účinky anebo problémy, které se mohou objevit až za deset let. Nikdo nikdy nezmínil rizika spojená s léky, které mají proti nemoci pomoci bojovat. Co je ještě horší, je fakt, že veřejnost o těchto informacích téměř nic neví. Rozhodně se o tom nebude psát v mainstreamových médiích, a i kdyby, lidé odmítají slyšet pravdu. Náš svět se mění a my se musíme připravit na nové možnosti. Najevo budou vyplouvat další informace, které zatřesou s naším systémem. Je dobře se zamyslet, vyhledávat si informace a posunout se dál. Mysleli byste si, že dva významní editoři magazínů takového formátu si pozornost mainstreamu zaslouží, aspoň trochu. Když Dr. Rost ještě pracoval pro Pfizer, v televizi se objevil hned několikrát. To je důvod, proč jsou alternativní média tak důležitá. Obzvláště pak v době, kdy si lidé začínají uvědomovat, co se doopravdy děje naší planetě. Je načase se podívat i na studie, které nejsou podporovány velkými korporátními společnostmi. Najdou se mezi nimi brilantní práce z oblasti drog, léčebných metod, vakcín apod. Děkujeme za čtení tohoto článku a doufáme, že vás video přivede alespoň částečně k zamyšlení.

Asad: Jak můžete proti terorismu bojovat, když ho podporujete? Syrský prezident Bashar al-Asad po dlouhé době opět vystoupil na veřejnosti a hovořil o situaci v zemi. Zatímco Západní média hromadně uváděla, že přiznal porážky a nedostatek vojáků, před členy veřejných organizací, komor průmyslu, obchodu, zemědělství a turismu Asad zkritizoval Západ kvůli jeho postoji k terorismu. Bojovat proti teroru je podle něj jediná cesta ven. „Dlouhou dobu říkali, že podporují rebely ty, kteří v Sýrii požadují svobodu a demokracii, jejich lid ale zjistil, že podporují teroristy a že za jejich podporu teroristů v Sýrii platí velkou cenu,“ řekl a dodal, že v minulosti byl Blízký východ zbytkem světa považován za vývozce terorismu, teď se ale inkubátory teroru nachází na Západě a ve státech v Perském zálivu, Tunisku a Libyi. Asad dále poukázal, že už dříve vysvětloval, že terorismus nezná hranice a nemůže být zastaven procedurami, kritikou nebo oznámením. „Varovali jsme je, že šíření terorismu nezastaví války nebo letadla. Terorismus je zvácenou mentalitou, zvrhlým přesvědčením a nenormální praktikou, která se objevila a rozšířila v prostředí plném ignorace, opačného myšlení a odebírání práv a ponižování lidu,“ řekl. Syrský prezident dále podotkl, že tyto negativní prvky vybudoval kolonialismus. „Jak ti, co rozsávají teror, mohou proti teroru bojovat? Ti, kteří chtějí bojovat s terorismem, by to měli udělat prostřednictvím racionální politiky založené na spravedlnosti a respektu k lidské vůli a s ohledem na právo lidu určovat svou budoucnost a obnovu jejich práv na základě šíření vědomostí, boje proti ignoraci, zlepšení ekonomky a zvyšování vědomí ve společnosti a tvorbou společnosti.“ Asad dále zkritizoval západní přístup k terorismu. „Tohle neznamená, že se poučili; tento fenomén řeší pokryteckým způsobem; nazývají to terorismem, když je zasáhne a revolucí, svobodou, demokracií a lidským právem, když zasáhne nás. Jeho pachatelé jsou teroristé a tady to jsou rebelové a moderátní opozice. Křičí nejhlasitěji, když se jich dotkne oheň, jsou ale potichu, když se tím ohněm spálíme my,“ upozornil. Podle Asada se dá pokrytectví Západu shrnout konstatováním, že tvrdí, že bojují proti monstru, zatímco to monstrum je jejich vlastním výtvorem a je neovladatelné. „Chtějí tohle monstrum kontrolovat a ne zničit. Všechny vojenské, politické a mediální kampaně jsou clonou a to, co Západ doposud prováděl, vedlo k růstu terorismu, a ne k jeho zničení. Tohle je potvrzeno realitou, ne osobní analýzou, když se teror rozšířil geograficky, jeho materiální zdroje a jeho lidská síla se zdvojnásobila,“ poukázal. Asad dále zpochybnil očekávání, že státy s dlouhou historií kolonialismu a okupací, vražd a destrukcí mohou proti teroru bojovat. Podle jeho slov je to nemožné, protože kolonialismus a terorismus jsou podobné pojmy. „Nespoléhali jsme na nikiho, od první dne jsme spoléhali jen sebe a dobré záměry jsme očekávali jen od pár opravdových přátel syrského lidu, kteří mají zásady a morálku, kteří chtějí v regionu stabilitu, a kteří respektují mezinárodní právo a oceňují vůli lidu a na svět se dívají tak, že existují rovnocenné vztahy bez pánů a otroků.“ Syrský prezident dále odmítl dialog s opozicí. „Dokud je terorismus v jejich rukách a součástí prostředníků zastoupených v externí opozici, která je na ně napojena, a jsou součástí dialogu, dokud jsou schopni přerušit politickou cestu, 11

pak žádné vyjednávání, které nazývají politickým řešením a my politickou cestou, je bezvýznamné a ztrácí smysl.“ Asad dále potvrdil, že syrská armáda se potýká s nedostatkem lidí, že ji na bojišti pomáhá libanonské hnutí Huzballáh a íránští poradci, a že jedinou cestou ven z krize je boj proti terorismu.

Davutoglu potvrdil: Budeme dělat syrské opozici vzdušné krytí Turecký premiér Ahmet Davutoglu prohlásil, že Turecko nemá žádné plány pro vyslání pozemních vojsk do Sýrie, souhlasilo ale s poskytnutím leteckého krytí pro „moderátní“ rebely bojující proti Islámskému státu. Davutoglu tím potvrdil mediální spekulace. Davutoglu byl citován při setkání s tureckými médii, že ačkoliv rozdíly s Washingtonem co se týče politiky k Sýrii trvají, obě strany měly dost důvodů pro dosažení dohody. „Důležitým bodem bylo vzdušné krytí pro Svodobnou armádu Sýrie a další moderátní elementy bojující proti Daesh,“ citoval jej deník Hurryiet. „Pokud nehodláme vyslat pozemní vojska, a my opravdu nehodláme, tyto jednotky fungující jako pozemní síly, které s námi spolupracují, by měly být chráněny,“ řekl. Turecký premiér také řekl, že syrská kurdská strana PYD může „mít své místo v nové Sýrii,“ pokud nebude obtěžovat Turecko, nepřeruší vztahy s administrativou syrského prezident Asada a bude spolupracovat s opozičními vojsky. Turecko tímto odsunulo bokem stále legitimní syrskou vládu, bude vzdušně podporovat opoziční armádu a předstírat, že se problém, který samo vytvořilo, vyřeší.

Libye tvrdí, že může ISIS porazit do konce roku, pokud RB OSN zruší zbraňové embargo Libyjský ministr informací Omar Qweri prohlásil, že armáda země by mohla Islámský stát výmitit do konce roku 2015, pokud Rada bezpečnosti OSN zruší zbraňové embargo. „Pozice ISIS byly indentifikovány a militanti byli obklíčeni. Libyjská armáda je připravena, potřebuje jen zrušit embargo. Pokud se tak stane, může to problém s ISIS vyřešit do konce roku,“ řekl. Qweri mj. razantně odmítl arabskou vojenskou intervenci v zemi. „Pořádali bychom o ni, kdybychom chtěli,“ řekl a dodal, že by mohli umožnit vstup egyptských vojsk. „Možná bychom povolili Egyptu zasáhnout, ale ne všem arabským zemím,“ řekl. Libyjský ministr se dále opřel do postoje Západu. Podle Qweriho chce Západ zemi udržet napjatou. „Západ spíš podporuje chaos než Národní kongres v Tripolisu. Jejich strategie se dá popsat jako akceptovatelné násilí,“ řekl a dodal, že v tomto ohledu je ruský postoj moudrý. Libye se totiž uchází o koupi ruských zbraní. Jenže kvůli embargu nemůže žádné nakupovat. Chce také obnovit staré zbraňové kontrakty s Ruskem. V rozhovoru pro ruská médie se Qweri také zmínil o válce v roce 2011. Tvrdí, že OSN a Liga arabských států plánovala invazi, Rusko ale trvalo na tom, že Kaddáfi by měl být svržen Libyjci nebo Araby, ale rozhodně ne jednotkami NATO. Libye se stále potýká s velkou mírou násilí. V zemi vládnou dvě vlády, jedna v Tobruku a druhá v Tripolisu. Mezinárodní komunita podporuje tu v Tobruku, protože vojska loajální Tripolisu jsou podle ní napojena na teroristické skupiny.

Veroufakis plánoval paralelní bankovní systém, Cipras ale nedal svolení pro jeho implementaci Bývalý řecký ministr financí Yanis Veroufakis při telefokonferenci se členy mezinárodních fondů řekl, že loni v prosinci dostal od šéfa strany Syriza Alexise Ciprase povolení plánovat vytvoření paralelního systému plateb, který by fungoval pomocí registračních daňových čísel a eventuálně fungoval jako paralelní bankovní systém. Veroufakis povolení dostal měsíc předtím, než Syriza vyhrála parlamentní volby. Podle webu Kathimerini by se systém v rámci potřeby měnil z eur na drachmy. Veroufakis plán připravoval s týmem odborníků, jeho plán by vyžadoval tisíc pracovníků, jenže Cipras pro jeho implemetnaci nedal konečný souhlas. Plán by zahrnoval krádež čísel registračních daňových čísel obyčejných lidí a korporací ze systému Generálního úřadu veřejných zisků. Ten je pod kontrolou věřitelů a je hodně těžké se k němu dostat. Veroufakis tak slovil svého dávného kamaráda, který se o pokoušel do systému nabourat. Takhle by zvnikl paralelní systém, který by fungoval, pokud by banky musely zavřít a umožnil by platby mezi třetími stranami a státem a eventuálně vedl ke vzniku 12

paralelního bankovního systému. Týden poté, co se stal ministrem financí, jeho kamarád získal kontrolu nad hardwarem, ale ne nad sfotwarem, který patří Trojce.

Video : „BRICS je projekt Goldman Sachs – „B“ znamená „Británie“. Světové finanční kolapsy jsou řízené“ https://www.youtube.com/watch?v=QftIJi3layQ Daniel Estulin na ČT - Bilderberg - české titulky Daniel Estulin, dlouholetý pronásledovatel Bilderbergu a NWO, dal v roce 2011 rozhovor České televizi, konkrétně stanici čt24. Hovoří v něm o benátské Černé šlechtě, o řízených finančních kolapsech a také o zemích BRICS a o roli Británie v tomto projektu a v celosvětovém dění vůbec. Hovoří o stejných souvislostech, o jakých ve svých pravidelných videích hovoří V.V. Pjakin. Jak svět od roku 2008 stále více hovoří o dalším finančním kolapsu, v jehož pozadí má stát Goldman Sachs, a jak stále více hovoří o významu AIIB a o zemích a bance BRICS, tak jsem si na ten dávný rozhovor vzpomněla. Odkaz na něj jsem vložila do článků ( v souvislosti s Tureckem, Kurdy, Íránem a tím vším s energetickými zdroji), ale v souvislosti s cenami zlata, ropy, podivnými propady na čínské burze a se vším dalším, vkládám video samostatně. Z rozhovoru cituji část, kde je řeč o BRICS: Otázka: „Nevnímáte to jako šanci pro země BRICS, jak získat více kontroly nad světovou ekonomikou?“ Odpověď: „Dovolte mi myšlenku, mluvíte zde o Brazílii, Rusku, Indii a Číně, až na to, že „B“ jako Brazílie by mělo znamenat Británie. Velká Británie je epicentrum skupiny Bilderberg. Čemu se dnes říká Bilderberg, tak před 800 lety to mělo jiný název, byla to benátská Černá šlechta. A koncept BRICS jako takový je výtvorem Goldman Sachs, což je banka obchodující na Wall Street. A tato banka pracuje v zájmech Britského impéria“. Tak či tak – pro budoucnost má Daniel Estulin odpověď v tom smyslu, že jediným řešením je lidskost a rozpoznávání dobra a zla. A už proto stojí jeho pohled za samostatné vložení.

Evropské unii působí sankce proti Rusku značné ztráty V důsledku sankcí proti Rusku má hospodářství Evropské unie značné ztráty, takový závěr byl učiněn v prvním příspěvku Sputnik.Fakta, který je novým projektem mezinárodní informační agentury a radia Sputnik. V jeho rámci se zveřejňují údaje týkající se aktuální politické a sociální tématiky, jejichž základem je statistika zemí a organizací (OSN, MMF atd.) a prognózy velkých výzkumných center. V publikaci jsou hodnoceny výsledky průzkumu rakouského ústavu pro výzkum hospodářství (WIFO), který zjistil, že v důsledku sankcí proti Rusku bude v Evropské unii zrušeno 2,5 milionu pracovních míst a škody způsobené hospodářství zemí Evropské unie dosáhnou 109 miliard eur. Německo pocítí negativní následky sankcí a odvetných protisankcí Ruska nejostřeji — o práci přijde 500 tisíc lidí a ekonomika ztratí 29,9 miliard eur. V Polsku a Itálii je ztráta pracovních míst prakticky na stejné úrovni — 302 tisíce a 300 tisíc lidí. Škody způsobené hospodářství se ale budou lišit: v Itálii to bude 16,3 miliardy eur a v Polsku 5,4 miliardy eur.

Evropanky, které odešly k Islámskému státu se mají vrátit jako vycvičené vražedkyně RAKKA | Islámský stát plánuje útoky proti křesťanským cílům v Evropě. Předseda syrského Centra strategických a vojenských studií Fahad al Masrí v rozhovoru pro britský Daily Mail uvedl, že Evropanky, které byly naverbovány do Islámského státu, prodělávají výcvik v teroristickém táboře Al Chansaá. Pak se vrátí do Evropy jako sebevražedné atentátnice. Budou se prý pak vydávat za turistky a teroristické útoky páchat především proti křesťanským cílům, pamětihodnostem a kostelům včetně těch ve Vatikánu. 13

Chytrá města budoucnosti vás budou špehovat způsobem, o jakém se Orwellovi nikdy nesnilo Orwelovská města budoucnosti, která se nyní navrhují a vytvářejí po celém světě – tak zvaná „Chytrá města“ – vás budou neustále sledovat. Ve skutečnosti už vás sledují. A pokud proti tomu lidstvo nepodnikne nějaké kroky k omezení moci rádoby vševědoucích vládců, tak technologická dystopie stavěná všude kolem nás zajistí, že vlády a diktátoři budou vědět prakticky všechno o všech – pravděpodobně více, než jednotlivci vědí sami o sobě. Spiknutí s cílem vytvořit celkový „stát dohledu“ pod záminkou vytvářet chytrá města bude stát daňové poplatníky obrovské peníze. Ale cena, pokud jde o ztracené soukromí a svobody, bude mnohem vyšší. Protože koncept inteligentních měst se neustále vyvíjí spolu s technologiemi, tak bylo navrženo také mnoho definic a pojmů, které popisují jejich funkci. Během diskuze o plánovaném chytrém městě v Jižní Korei, řekl doktor Frederic Ojardias na fakultě mezinárodních studií univerzity v Soulu, že koncept je jednoduchý. „Město je zaplněno senzory a kamerami na každém rohu (sledování teploty, dopravy, elektřiny), které jsou propojeny s centrálním „mozkem“, který zpracovává všechny informace v reálném čase a řídí provoz ve městě“. Podle Institutu elektrických a elektronických studií chytrá města spojují dohromady technologii, vládu a společnost a umožňují chytrou ekonomiku, chytrou péči o životní prostředí, chytrou vládu a další. Je mnoho technologií spojených s chytrými městy. Mezi ně patří: „Chytré osvětlení, chytré ovládání budov, bezdrátové dobíjení pro elektromobily, rozpoznávání obličejů, větrné trubíny, sebe-řídíci se životní prostředí“ a mnoho dalšího. A to je jen začátek. Technšíologičtí giganti přinášejí technologické novinky každý den, které mohou být použity na zlepšení našich životů nebváo na likvidaci naší svobody a soukromí. Již nyní se bývalý šéf NSA a CIA vychloubal, že „zabíjíme lidi na základě metadat.“ S chytrými městy poskytujícími nepředstavitelné množství dat úřadům mohou jejich obyvatelé očekávat pokračování bezpráví a jeho zrychlování, pokud se nic nezmění. Samozřejmě, „chytré“ technologie jsou již všudypřítomné. Od takzvaných chytrých telefonů, které fungují jako přenosná špionážní zařízení, až po chytré měřiče spotřeby vody a elektřiny. Chytré televizory nyní špehují své uživatele také. Stejně tak školy. Podle novinových zpráv dochází v Londýně k tomu, že údaje posbírané z kamer v ulicích jsou propojeny vládními seznamy jmen lidí, kteří neplatí pokuty za dopravní přestupky, což je umožňuje najít a potrestat. Úřady v Amsterodamu, Barceloně, Stockholmu a dalších městech se otevřeně a pilně snaží, aby jejich města byla „chytrá“. V Jižní Koreji a Spojených arabských emirátech se plně „chytrá“ města projektují a budují od základů. S nyní velmi pokročilým softwarem na rozpoznávání obličejů a miliardami lidí po celém světě, kteří vkládají svá data a obrázky online na sociální sítě, vytvořila příruční „chytrá“ technologie potenciální nástroje totality daleko za čímkoliv, co si mohl představovat George Orwel ve svých nejhorších nočních můrách. Už před pár lety se začaly do amerických měst valit tzv. „intelistreets“ (chytré ulice) s pouličním osvětlením, které zdvojnásobuje možnosti velkého bratra nasloucháním rozhovorů pomocí mikrofonů. Celá chytrá města jsou dalším logickým krokem a vlády budou dělat všechno pro to, aby je propagovala jako pokrok při rušení hotovosti a připojování všeho on-line. Například během poslední návštěvy Indie Obama slíbil okolo 4 milliard USD od amerických daňových poplatníků v „investicích a půjčkách“ pro pomoc indickým úřadům v budování infrastruktury včetně 2 milliard pro vládu na budování „chytrých měst“. Ve svém veřejném projevu Obama řekl, že Amerika staví na konceptu „inteligentních měst“ spojenými s programy „udržitelnosti“, jako je Agenda 21 a že pomůže indcké vládě s investicemi do jejich stavby. Pro začátek bude 100 indických měst budována jako „chytrá“. „Jsme připraveni se k vám připojit při budování infrastruktury…. silnic, letišť, přístavů a rychlovlaků pro rozvoj Indie do budoucnosti,“ řekl Obama Indům bez toho, aby alespoň naznačil, kde chce vzít dluhy prolezlá federální vláda na to prostředky. „Jsme připraveni pomoc navrhnout inteligentní města“ Kritici režimu ze všech oblastí zdůrazňují, že vláda USA se již topí v dluhu a celý koncept „udržitelnosti“ za radikálními „chytrými městy“ reprezentuje hlavní hrozbu pro svobodu, ekonomiku, atd. Přibližně ve stejnou dobu se zbohatlík na „udržitelnosti“ Al Gore spojil s mexickým prezidentem Felie Calderónem a Světovém ekonomickém fóru a požadoval, aby byla všechna města po celém světě převedena na „chytrá“. A to za pouhých 90 biliónů dolarů (pro začátek). Dva globalističtí bojovníci proti oxidu uhličitému vysvětlili, že každé „chytré“ město na světě by mohlo být mnohem hustěji zabydleno. Občané by v nich byli nahuštěni jako sardinky a proto také snadněji ovladatelní. Podle vize Gorea a Calderóna by měla být osobní doprava, jako např. automobily, vyřazena z chytrých měst budoucnosti a lidé by se měli více přesunovat pomocí vlastních sil. Ironické je, že v Davosu se sletělo možná 1700 soukromých tryskáčů a jeho účastníci hovořili o nových způsobech jak redukovat emise CO2 u té masy „špinavců“ v jejich „chytrých“ městech, do kterých budou lidé zahnáni často 14

s puškou u hlavy. Pochopitelně, že plán nahnat lidi do hustých měst není nový a je naplňován pomocí Agendy 21 od OSA a dalších plánů po více než dvě desetiletí. OSN prosazuje „chytrá“ města alespoň od r. 2009, když předseda OSN Ban Ki Moon vyzval k „lepšímu a spravedlivějšímu plánování měst“ a „novým nápadům v chytrých městech po celém světě“, které povedou k „udržitelné urbanizaci.“ Údajné výhody propojení ekosystému a technologií shromažďování dat jako např. lepší řízení dopravy, chytání zločinců a menší uhlíková stopa jsou proklamovány ze všech stran těmi, kdo chtějí prosadit tuto agendu – vládami, korporacemi, futuristy a dalšími. Korporace budou taktéž moci využít obrovské množství dat k výrobě pro individuálního zákazníka. Těmnější stránka tohoto posunu k vyzvídávání všeho, všude a o všech byla nicméně široce vytlačena z veřejné diskuze – nemluvě o nebezpečí kombinování všech těchto možností s rozvíjející se „umělou inteligencí“. V nedávném článku pro Wall Street Journal poskytl Mike Weston, generální ředitel poradenské firmy Profusion zabývající se vědou o datech, děsivý pohled na obrovskou moc, kterou budou mít budoucí vládci těchto orwelovských měst. „V plně inteligentních městech lze sledovat pohyb každé jednotlivé věci a jednotlivce“. Weston upozornil, že vlády a správy měst od Bostonu po PPeking utrácejí za tímto účelem miliardy od daňových poplatníků. „Data odhalí o každém, kde pracuje, čím dojíždí, nákupní zvyklosti, místa, která navštěvuje a vztahy k ostatním lidem.“ Zatímco se Weston široce zaměřuje na investiční příležitosti pro zpracovatele a obchodníky dat a etické otázky pro podnikatele, tak budou stejná data přístupná pro úřady k tvorbě nepředstavitelně podrobného profilu každého jednolivce. „Na základě analýzy těchto informací bude možné zjistit nejen denní rutinu jednotlivce, ale i jeho preference, chování a emocionální stav, “ vysvětlil ředitel. „Soukromé společnosti by mohly o lidech vědět víc, než vědí sami o sobě.“ A samozřejmě k tomu mohou mít přístup jak vlády, tak hackerští špióni pracující pro Peking a zločinci ze sokromého sektoru. Weston tvrdí, že „chytrá“ města „nemusí být tak Orwelovská, jak se zdá.“ To je pravda. Ale když se podíváme na historii vládního špehování jako NSA, KGB, Stasi, atd, pravděpodobnost, že města neskončí jako podle Orwela, je skoro nulová. S přibývající „chytrostí“ technologií a s očekávanými 2/3 lidstva žijícími ve městech v blízkých desetiletích, možnosti pro kontrolu a útlak lidstva dříve nepředstavitelným způsobem jsou téměř nekonečné. Vládci budou brzo schopni (pokud tomu tak již není) vědět o jednotlivcích, které ovládají, více, než vědí sami o sobě. Samozřejmě, technologie sama o sobě není problém nebo hrozba. Ta přichází od totalitně smýšlejících vlád, globalistů, politiků, diktátorů a byrokratů dychtících dále utlačovat veřejnost a posilovat svoumoc. Od OSN a Světové banky, přes Obamovu administrativu až po evropský super-stát plánují vlády přinést „chytrost“ do měst již v blízké budoucnosti. Na základě jejich dosavadních výsledků je však zřejmé, že „chytrá“ města jsou hloupý a nebezpečný nápad – obzvlášť pokud si ceníte svobodu a souromí.

Operační nasazení F-35B Lightning II námořní pěchoty Víceúčelová stíhačka 5. generace F-35 Lightning II přestává být papírové letadlo. Americká námořní pěchota dokončila testování letadla F-35B, tedy verze s krátkým startem a kolmým přistáním STOL (Short Take Off and Landing). Letadlo F-35B již během několika dní dosáhne počátečních operačních schopností IOC (Initial Operational Capability). V současné době americká námořní pěchota dokončila všechny potřebné testy a dosažení IOC je nyní věcí formality. Rozhodnutí o dosažení IOC leží na bedrech generála Joe Dufendera, Orwelovská města budoucnosti, která se nyní navrhují a vytvářejí po celém světě – tak zvaná „Chytrá města“ – vás budou neustále sledovat. Ve skutečnosti už vás sledují. A pokud proti tomu lidstvo nepodnikne nějaké kroky k omezení moci rádoby vševědoucích vládců, tak technologická dystopie stavěná všude kolem nás zajistí, že vlády a diktátoři budou vědět prakticky všechno o všech – pravděpodobně více, než jednotlivci vědí sami o sobě. Spiknutí s cílem vytvořit celkový „stát dohledu“ pod záminkou vytvářet chytrá města bude stát daňové poplatníky obrovské peníze. Ale cena, pokud jde o ztracené soukromí a svobody, bude mnohem vyšší. Protože koncept inteligentních měst se neustále vyvíjí spolu s technologiemi, tak bylo navrženo také mnoho definic a pojmů, které popisují jejich funkci. Během diskuze o plánovaném chytrém městě v Jižní Korei, řekl doktor Frederic Ojardias na fakultě mezinárodních 15

studií univerzity v Soulu, že koncept je jednoduchý. „Město je zaplněno senzory a kamerami na každém rohu (sledování teploty, dopravy, elektřiny), které jsou propojeny s centrálním „mozkem“, který zpracovává všechny informace v reálném čase a řídí provoz ve městě“. Podle Institutu elektrických a elektronických studií chytrá města spojují dohromady technologii, vládu a společnost a umožňují chytrou ekonomiku, chytrou péči o životní prostředí, chytrou vládu a další. Je mnoho technologií spojených s chytrými městy. Mezi ně patří: „Chytré osvětlení, chytré ovládání budov, bezdrátové dobíjení pro elektromobily, rozpoznávání obličejů, větrné trubíny, sebe-řídíci se životní prostředí“ a mnoho dalšího. A to je jen začátek. Technšíologičtí giganti přinášejí technologické novinky každý den, které mohou být použity na zlepšení našich životů nebváo na likvidaci naší svobody a soukromí. Již nyní se bývalý šéf NSA a CIA vychloubal, že „zabíjíme lidi na základě metadat.“ S chytrými městy poskytujícími nepředstavitelné množství dat úřadům mohou jejich obyvatelé očekávat pokračování bezpráví a jeho zrychlování, pokud se nic nezmění. Samozřejmě, „chytré“ technologie jsou již všudypřítomné. Od takzvaných chytrých telefonů, které fungují jako přenosná špionážní zařízení, až po chytré měřiče spotřeby vody a elektřiny. Chytré televizory nyní špehují své uživatele také. Stejně tak školy. Podle novinových zpráv dochází v Londýně k tomu, že údaje posbírané z kamer v ulicích jsou propojeny vládními seznamy jmen lidí, kteří neplatí pokuty za dopravní přestupky, což je umožňuje najít a potrestat. Úřady v Amsterodamu, Barceloně, Stockholmu a dalších městech se otevřeně a pilně snaží, aby jejich města byla „chytrá“. V Jižní Koreji a Spojených arabských emirátech se plně „chytrá“ města projektují a budují od základů. S nyní velmi pokročilým softwarem na rozpoznávání obličejů a miliardami lidí po celém světě, kteří vkládají svá data a obrázky online na sociální sítě, vytvořila příruční „chytrá“ technologie potenciální nástroje totality daleko za čímkoliv, co si mohl představovat George Orwel ve svých nejhorších nočních můrách. Už před pár lety se začaly do amerických měst valit tzv. „intelistreets“ (chytré ulice) s pouličním osvětlením, které zdvojnásobuje možnosti velkého bratra nasloucháním rozhovorů pomocí mikrofonů. Celá chytrá města jsou dalším logickým krokem a vlády budou dělat všechno pro to, aby je propagovala jako pokrok při rušení hotovosti a připojování všeho on-line. Například během poslední návštěvy Indie Obama slíbil okolo 4 milliard USD od amerických daňových poplatníků v „investicích a půjčkách“ pro pomoc indickým úřadům v budování infrastruktury včetně 2 milliard pro vládu na budování „chytrých měst“. Ve svém veřejném projevu Obama řekl, že Amerika staví na konceptu „inteligentních měst“ spojenými s programy „udržitelnosti“, jako je Agenda 21 a že pomůže indcké vládě s investicemi do jejich stavby. Pro začátek bude 100 indických měst budována jako „chytrá“. „Jsme připraveni se k vám připojit při budování infrastruktury…. silnic, letišť, přístavů a rychlovlaků pro rozvoj Indie do budoucnosti,“ řekl Obama Indům bez toho, aby alespoň naznačil, kde chce vzít dluhy prolezlá federální vláda na to prostředky. „Jsme připraveni pomoc navrhnout inteligentní města“ Kritici režimu ze všech oblastí zdůrazňují, že vláda USA se již topí v dluhu a celý koncept „udržitelnosti“ za radikálními „chytrými městy“ reprezentuje hlavní hrozbu pro svobodu, ekonomiku, atd. Přibližně ve stejnou dobu se zbohatlík na „udržitelnosti“ Al Gore spojil s mexickým prezidentem Felie Calderónem a Světovém ekonomickém fóru a požadoval, aby byla všechna města po celém světě převedena na „chytrá“. A to za pouhých 90 biliónů dolarů (pro začátek). Dva globalističtí bojovníci proti oxidu uhličitému vysvětlili, že každé „chytré“ město na světě by mohlo být mnohem hustěji zabydleno. Občané by v nich byli nahuštěni jako sardinky a proto také snadněji ovladatelní. Podle vize Gorea a Calderóna by měla být osobní doprava, jako např. automobily, vyřazena z chytrých měst budoucnosti a lidé by se měli více přesunovat pomocí vlastních sil. Ironické je, že v Davosu se sletělo možná 1700 soukromých tryskáčů a jeho účastníci hovořili o nových způsobech jak redukovat emise CO2 u té masy „špinavců“ v jejich „chytrých“ městech, do kterých budou lidé zahnáni často s puškou u hlavy. Pochopitelně, že plán nahnat lidi do hustých měst není nový a je naplňován pomocí Agendy 21 od OSA a dalších plánů po více než dvě desetiletí. OSN prosazuje „chytrá“ města alespoň od r. 2009, když předseda OSN Ban Ki Moon vyzval k „lepšímu a spravedlivějšímu plánování měst“ a „novým nápadům v chytrých městech po celém světě“, které povedou k „udržitelné urbanizaci.“ Údajné výhody propojení ekosystému a technologií shromažďování dat jako např. lepší řízení dopravy, chytání zločinců a menší uhlíková stopa jsou proklamovány ze všech stran těmi, kdo chtějí prosadit tuto agendu – vládami, korporacemi, futuristy a dalšími. Korporace budou taktéž moci využít obrovské množství dat k výrobě pro individuálního zákazníka. Těmnější stránka tohoto posunu k vyzvídávání všeho, všude a o všech byla nicméně široce vytlačena z veřejné diskuze – nemluvě o nebezpečí kombinování všech těchto možností s rozvíjející se „umělou inteligencí“. V nedávném článku pro Wall Street Journal poskytl Mike Weston, generální ředitel poradenské firmy Profusion zabývající se vědou o datech, děsivý pohled na obrovskou moc, kterou budou mít budoucí vládci těchto orwelovských měst. „V plně inteligentních městech lze sledovat pohyb každé jednotlivé věci a jednotlivce“. Weston upozornil, že vlády a správy měst od Bostonu po PPeking utrácejí za 16

tímto účelem miliardy od daňových poplatníků. „Data odhalí o každém, kde pracuje, čím dojíždí, nákupní zvyklosti, místa, která navštěvuje a vztahy k ostatním lidem.“ Zatímco se Weston široce zaměřuje na investiční příležitosti pro zpracovatele a obchodníky dat a etické otázky pro podnikatele, tak budou stejná data přístupná pro úřady k tvorbě nepředstavitelně podrobného profilu každého jednolivce. „Na základě analýzy těchto informací bude možné zjistit nejen denní rutinu jednotlivce, ale i jeho preference, chování a emocionální stav, “ vysvětlil ředitel. „Soukromé společnosti by mohly o lidech vědět víc, než vědí sami o sobě.“ A samozřejmě k tomu mohou mít přístup jak vlády, tak hackerští špióni pracující pro Peking a zločinci ze sokromého sektoru. Weston tvrdí, že „chytrá“ města „nemusí být tak Orwelovská, jak se zdá.“ To je pravda. Ale když se podíváme na historii vládního špehování jako NSA, KGB, Stasi, atd, pravděpodobnost, že města neskončí jako podle Orwela, je skoro nulová. S přibývající „chytrostí“ technologií a s očekávanými 2/3 lidstva žijícími ve městech v blízkých desetiletích, možnosti pro kontrolu a útlak lidstva dříve nepředstavitelným způsobem jsou téměř nekonečné. Vládci budou brzo schopni (pokud tomu tak již není) vědět o jednotlivcích, které ovládají, více, než vědí sami o sobě. Samozřejmě, technologie sama o sobě není problém nebo hrozba. Ta přichází od totalitně smýšlejících vlád, globalistů, politiků, diktátorů a byrokratů dychtících dále utlačovat veřejnost a posilovat svoumoc. Od OSN a Světové banky, přes Obamovu administrativu až po evropský super-stát plánují vlády přinést „chytrost“ do měst již v blízké budoucnosti. Na základě jejich dosavadních výsledků je však zřejmé, že „chytrá“ města jsou hloupý a nebezpečný nápad – obzvlášť pokud si ceníte svobodu a souromí.veliteli americké námořní pěchoty, který má podepsat a schválit všechny nezbytné dokumenty. Podpis a dosažení IOC je bedlivě sledováno nejen ve Spojených státech ale prakticky po celém světě. Projekt JSF (Joint Strike Fighter), ze kterého vyšel vítězný letoun F-35 Lightning II, přijde americké daňové poplatníky (vývoj, nákup letadel a techniky) na 324 miliardy dolarů. Podle propočtů za 55 let provozu (předpokládané provozní nasazení F-35) američtí daňoví poplatníci zaplatí za celý program F-35 Lightning II bilion dolarů. Počáteční vývojové práce na programu JSF začaly již v roce 1996. Svým rozsahem navíc program JSF patří mezi nejdražší a největší zbrojní programy všech dob. Letouny F-35 budou výrazně ovlivňovat podobu vojenského letectví po následujících 50 let. Schopností IOC dosáhne během pár dnů letka VMFA-121 (Marine Fighter Attack Squadron 121) americké námořní pěchoty. V letce najdeme 16 stíhaček F-35B Lightning II. První nasazení se očekává v roce 2017 v Iwakuni, Japonsko. Podle generálplukovníka Jona Davise, zástupce velitele letecké složky americké námořní pěchoty, však lze F-35B nasadit všude na světě podle potřeby. Letadla F-35B v současné době ještě nedokáží plně využít svých schopností – brání v tom nedokončený letový software. Teprve v roce 2017 dostanou F-35 konečnou verzi software Block 3F, který umožní využívat všech schopností letounů F-35. Verze Block 3F umožní například stíhačce používat nejnovější generaci přesně naváděné munice. Pro úkoly blízké pozemní podpory CAS (Close Air Support) je F-35B schopen použít jen omezenou škálu munice. Například externě umístěný 25mm kanon dokáže F-35B použít až v roce 2017 – s příchodem Block 3F. https://www.youtube.com/watch?v=NxDT0JE3kcM F-35B americké námořní pěchoty během červencových testů na lodi USS Wasp Je však třeba připomenout, že využití všech schopností (každého) nového bojového letadla trvá řadu let. Odhaduje se, že piloti „vytěží maximum" z nového bojového letadla až po deseti letech intenzivního nasazení a cvičení. Podle Davise například současné modely F-35 dosahují kolem 60 až 65 % úrovně svých cílových schopností. Podoba software se navíc stále ladí. Programové vybavení F-35 dokáže sdílet data až mezi čtyřmi letadly F-35 a vytváří tak společný taktický obraz. Jednoduše řečeno, čtyři letadla letící v určité formaci se chovají jako jediný senzor, který koordinovaně a systematicky využívá schopností všech zúčastněných letadel. Během březnových testů se však ukázalo, že při sdílení dat měly senzory F-35 problém „shodnout se" na identifikaci cíle. V současné době americká pěchota vyřešila problém změnou nasazení F-35. Letadla budou prozatím létat ve formaci „2+2". Data si vymění vždy jen dvě letadla. Vyřešení problému se očekává s příchodem software Block 3F. Pentagon a zahraniční zájemci však řeší další problém – nedostatečnou rychlost výroby. F-35 je nesmírně složitý letoun vyžadující mnoho člověkohodin práce a strojního času. V roce 2014 vyrobil Lockheed Martin 43 letadel F-35 (všech verzí). V roce 2018, při nastartování plné sériové výroby, firma plánuje za rok vyrobit 107 letadel.m Pentagon požaduje 2443 letadel F-35 a o dalších přibližně 650 letadel projevují zájem zahraniční zájemci. Dlužno však dodat, že Pentagon zvažuje „zda 2443 je správné číslo." Jinak řečeno, Pentagon uvažuje o nakoupení menšího počtu letadel. „S ohledem na vyvíjející se obrannou strategii a nejnovější obranné plánování, analyzujeme nejnovější strategické podklady a zjišťujeme, zda 2443 je správné číslo," uvedl Dunford.

17

Dobytí Palmýry Islámským státem v širším kontextu Jedním z prvních cílů letošní jarní ofenzívy Islámského státu (IS) v Iráku a Sýrii bylo dobytí strategicky významného syrského města al-Sukhna. Toto malé město je významné především svou polohou na dálnici M20, která spojuje Damašek s východosyrskými městy Deir az-Zor a Palmýrou (arabsky Tadmur). Dalším cílem, tentokrát v Iráku, bylo strategicky důležité město Ramádí, které padlo do rukou IS 17. května. Zničené syrské tanky Dobytí Palmýry V Sýrii se po dobytí al-Sukhny IS zaměřil na Palmyru, která byla dobyta 20. května. Ve světových i českých médiích bylo dobytí Palmýry komentováno zejména v souvislosti ze strachu, že IS zničí tamní antické památky, ale až na výjimky se nikdo nezamýšlel nad tím, co dobytí strategicky položeného města znamená pro další vývoj v syrsko/irácké občanské válce. Palmýra je jedním z největších a nejdůležitějších měst ve východní Sýrii, zejména díky své poloze na křižovatce cest vedoucích z Damašku, Homsu a Deir ez-Zor ležícího v severovýchodní Sýrii. Právě už zmiňovaná dálnice M20 do Deir ez-Zor je pro syrskou armádu klíčová. Deir ezZor je poslední velkou baštou syrského režimu na severovýchodě země, který je už skoro celý v područí IS nebo Kurdů. Životně důležitou zásobovací tepnou pro asadovy jednotky je právě dálnice M20, která byla díky dobytí Palmýry a al-Sukhny přerušena. Tím se situace pro vládní vojska na severovýchodě značně zkomplikovala a hrozí, že by silnější nápor IS nevydržela. Útok na město nebyl ze strany damašské vlády očekáván a množství jednotek ve městě nebylo nejvyšší. O obranu se staral 18. tankový prapor syrské arabské armády (SyAA), příslušníci provládních milic Národní obranné síly a dobrovolnická jednotka Suqour al-Sahraa' (Pouštní sokoli), složená z velké části z veteránů syrských ozbrojených složek a dobrovolníků. Palmýra padla do rukou IS velmi rychle, ale i tak si boje o město a jeho okolí vyžádaly životy 462 civilistů, 241 vládních vojáků a 150 bojovníků IS. Po dobytí bojovníci IS obsadili také palmýrskou věznici a nejspíše osvobodili některé zdejší vězně. Věznice vybudovaná Francouzi v 30. letech se nechvalně zapsala do historie v 70. letech 20. století, kde zde začali být zadržováni odpůrci baasistického režimu. Množství zde umučených a popravených vězňů se odhaduje na tisícovky. Po dobytí věznice IS není jasné, kolik vězňů se dostalo na svobodu. Podle dřívějších zkušeností strážní před ústupem z věznic většinou vězně popravili a je pravděpodobné, že se o to pokusili i v tomto případě. IS 4. července zveřejnil video popravy 25 vládních vojáků, která proběhla v antických ruinách Palmýry. Podle některých zdrojů se jednalo o z největší pravděpodobností o část dozorců z místní věznice. Mimo dobytí samotného města, je daleko závažnější, že se IS podařilo dobýt také ropná a plynová pole v okolí města a zejména místní vojenské letiště T3. Plynová pole v okolí města jsou jedny z největších v Sýrii a asadův režim výpadek dodávek z těchto polí výrazně pocítí. Je velmi pravděpodobné, že zásobování Damašku a dalších měst plynem bude omezeno. Zisk dalších plynových a ropných polí také znásobí finanční příjmy IS z prodeje těchto surovin. Strategicky důležité letiště v Palmýře a další vojenské komplexy v okolí zahrnující velké sklady zbraní, kde podle některých zdrojů byly dříve uskladněny i balistické rakety mohou hrát v kontextu dalšího vývoje války daleko zásadnější roli. Už v prvních dnech po dobytí města zveřejnil IS fotky velkého množství ukořistěných zbraní a munice. Letiště T3 Tadmur Na tomto strategicky položeném letišti v centrální/východní Sýrii bylo dříve umístěný neznámý počet stíhaček MiG-25PD(S) a dvoumístných MiG-25PU. MiGy-25 údajně ve službě již nejsou, poslední by podle uveřejněného videa, které zveřejnila opoziční Svobodná syrská armáda, mohly být v aktivní službě do konce roku 2013 možná i později. Z největší pravděpodobností však byly všechny dosud letuschopné stroje přelétnuty na základnu T4 v centrální části Sýrie. Po přesunu bojových letadel na letiště T4, bylo hlavním úkolem palmýrské základny přijímání transportních letadel přivážejících munici a zbraně zejména z Íránu. Tento úkol nově nejspíše také připadne základně T4, která se tak stane jednou z nejdůležitějších vojenských základen syrského režimu. Na základně T3 v Palmýře byly mimo jiné umístěny radary JY-27, P-14 a P-12/18, které zajišťovaly monitoring centrální a východní části země. Po ztrátě letiště T3 je vzdušný prostor nad touto částí Sýrie mimo kontrolu Syrských vzdušných sil. Další radarová základna v této oblasti byla ve městě Tabqa, které do rukou povstalců padlo během roku 2014. 18

Válečná kořist Na snímcích zveřejněných IS je pak jasně vidět, jaké zbraně se podařilo v okolí Palmýry ukořistit. Na základně se v době útoku nenacházely žádné letuschopné letadla nebo vrtulníky. Byly zde pouze objeveny vraky několika Mi-8/17, které však byly už dříve kanibalizovány za účelem získání náhradních dílů. IS na letišti ukořistila už zmiňované radary JY-27, P-14 a P-12/18. Na základně bylo 6 kusů těchto radarů, které na zveřejněných fotografických snímcích vypadají nepoškozené. Jejich budoucí využití IS bude sporné, neboť není jasné, zda je někdo z IS dokáže uvést do chodu a ovládat. Dále jsou zde zachyceny dvě 130 mm polní děla M46, ale na základně jich mohlo být více. Jde vidět, že IS ukořistil velké množství různých protiletadlových kanónů a velké zásoby munice nejrůznějších ráží. Krátce po obsazení města koalice vedená USA podnikla na letiště nálet a zničila jedno polní a šest protiletadlových děl. Zajímavou kořistí je také dvanáct protiradarových střel Kh-28, které byly objeveny v jednom z hangárů. Tyto střely byly určeny pro syrské Su-22M3/M4, Su22UM-3K a Su-24MK, jenž operují ze základny T4. Zdá se, že těchto dvanáct střel jsou zbytky, které se nepodařilo včas odvézt nebo bylo rozhodnuto, že nejsou důležité a byly zanechány svému osudu. Pravdou je, že Kh-28 budou pro IS těžko využitelné, ale jejich 149 kg hlavice mohou sloužit pro výrobu IED nebo různých podomácku vyrobených raket země-země. Další postup Okupací Palmýry, díky její poloze na křižovatce významných dopravních komunikací, se IS otvírá cesta do dalších částí Sýrie, směrem na Damašek, Homs a už zmiňovaný Deir ez-Zor. Právě likvidace vládních sil urputně se držících v tomto východosyrském městě bude pravděpodobně jedním z dalších cílů IS. Dalším by pak mohlo být strategické letiště T4 na západ od Palmýry. Tato základna nabyla na významu po zabrání letiště v Palmýře. Právě pád města do rukou IS naplno ukázal, jak moc je oslabená syrská armáda. Vládní vojska budou z největší pravděpodobností neschopná udržet východ země, kde posledním opěrným bodem je Deir ez-Zor.

19