Základní škola a Mateřská škola Chvalkovice, okres Náchod, příspěvková organizace
Je nám spolu dobře
Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání s platností od 1. září 2010
Ve Chvalkovicích dne 31. srpna 2010
-2-
1 Identifikační údaje OFICIÁLNÍ NÁZEV:
Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
MOTIVAČNÍ NÁZEV:
Je nám spolu dobře
PŘEDKLADATEL: Základní škola a Mateřská škola Chvalkovice, okres Náchod Chvalkovice 104 Chvalkovice v Čechách 552 04
ŘEDITEL ŠKOLY: Telefon: 491 491 521 IČO: 75019418
Mgr. Jiří Kraus Fax: 491 491 967 IZO: 102254991
e-mail: skola@chvalkovice. cz REDIZO: 650063112
ODLOUČENÉ PRACOVIŠTĚ MŠ: Velká Bukovina 65 Chvalkovice v Čechách 552 04 Telefon: 491 491 099 e-mail: skolka@chvalkovice. cz
IZO: 107583518
KOORDINÁTOR ŠVP: Dana Raticová
ZŘIZOVATEL: Obec Chvalkovice Chvalkovice 130 Chvalkovice v Čechách 552 04 STAROSTA: Telefon: 491 491 517
Miroslav Kališ Fax: 491 491 517
-3-
e-mail: obec@chvalkovice. cz
2 Charakteristika školy 2.1 PRESENTACE ŠKOLY Mateřská škola (dále jen MŠ) ve Velké Bukovině – Chvalkovicích je datována od školního roku 1963/64. Do této doby zde byl „Zemědělský útulek“. Z nevyhovujících prostor zámku ve Chvalkovicích byla MŠ přemístěna do Velké Bukoviny a došlo ke spojení útulku a MŠ s počtem zapsaných dětí 27. Během let zde byly prováděny stavební úpravy – výměna oken, sociální zařízení, oplocení a vybavení zahrady. V roce 1972 bylo dokončeno ústřední topení. V roce 1974 pro velký počet dětí došlo k rozšíření o jedno oddělení, počet dětí dosahoval 53. Tento stav trval sedm let, šest let to byla MŠ jednotřídní s rozšířeným počtem výchovných pracovnic. V roce 1985 zde byly na jeden školní rok otevřeny jesle pro velký počet dvouletých dětí. Od roku 1988 jsme opět jednotřídní MŠ. V roce 1996 zde byly provedeny úpravy v hodnotě 1 milionu Kč. Od 1. ledna 2003 se MŠ stala součástí Základní školy a Mateřské školy Chvalkovice, okres Náchod a tvoří odloučené pracoviště tohoto samostatného právního subjektu. Od 1. listopadu 2006 začíná přístavba a přestavba budovy. Přízemí budovy bude zcela přestavěno, nacházet se zde bude nová kuchyň, jídelna, tělocvična, skladové prostory pro kuchyň, šatna dětí, prádelna a sociální zařízení. V mezipatře budou nové umyvárny pro děti, šatny pro zaměstnance a úklidová místnost, sklady, ve třídách sníženy stropy, nová okna a střecha. Celkově má přestavba stát kolem 8 milionů Kč. Od září 2008 se navyšuje kapacita MŠ z 24 na 28 dětí.
2.2 SPECIFIKA A CÍLE PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Cílem předškolního vzdělávání je dovést dítě na konci předškolního období k tomu, aby v rozsahu svých osobních předpokladů a možností získalo věku přiměřenou fyzickou psychickou i sociální samostatnost a základy kompetencí důležitých pro jeho další rozvoj a učení, pro jeho celý život a celoživotní vzdělávání.
2.3 FORMA VZDĚLÁVÁNÍ V MŠ chceme rozvíjet samostatné a zdravé sebevědomí dětí cestou přirozené výchovy, upřednostňovat jejich zájmy a potřeby. Cílem výchovy je pomoc dětem při adaptaci v MŠ, podporovat a rozvíjet sociální a citové vztahy mezi dětmi různého věku, zdravý fyzický, psychický, sociální a citový vývoj vycházející z individuálních potřeb každého dítěte. Z poznatků lékařů, psychologů a pedagogů tedy vyplývá, že první kroky v životě dítěte jsou velice senzitivní a jejich smysluplné prožití má dalekosáhlý význam pro celý život. Všechno, co dítě v tomto věku prožije se ze svého okolního prostředí, ať už rodinného či mimorodinného, převezme je trvalé. Všechny tyto základní zkušenosti jednou zhodnotí a uplatní. Nezastupitelné místo pro utváření osobnost dítěte je především rodina. V dnešní době ale nejsou všechny rodiny schopny zajistit takovou škálu mnohostranných podnětů, které dítě předškolního věku potřebuje. Úskalí je například v oblasti sociálního vývoje dítěte. Dítě ke svému zdravému a přirozenému rozvoji potřebuje kromě svých rodičů také společenství vrstevníků, kde získá základní zkušenosti pro svůj samostatný život v této společnosti. MŠ tak představuje možnost, jak doplnit rodinnou výchovu a jak pomoci zajistit dítěti mnohostrannost a přiměřenost podnětů, které jsou předpokladem jeho aktivního rozvoje a
-4-
celoživotního učení. Její nezastupitelnost spatřujeme především z hlediska vhodné sociální interakce. Pracujeme podle nového Rámcového programu předškolního vzdělávání, nabízíme kvalitní standardní péči o všechny děti naší školy. Ve vzdělávání upřednostňujeme rozvíjení smyslového vnímání cestou přirozeného poznání. Vzhledem k dobré poloze naší MŠ zaměřujeme činnosti dětí na poznávání a ochranu přírody, na pobyt venku. K pohybovým sportovním aktivitám využíváme školní zahradu, hřiště a nedaleký les. Vzájemně spolupracujeme s nedalekými MŠ. Vzdělávání je uskutečňováno ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne naskytnou, vyváženým poměrem spontánních a řízených aktivit. Toto učení zakládáme na aktivní účasti dítěte, zpravidla ve skupinách a individuálně. Všechny činnosti obsahují prvky hry a tvořivosti. Věnujeme se prevenci vadné výslovnosti. Zde spolupracujeme se spec. pedagog. centry v Náchodě a v Choustníkově Hradišti. Nabízíme sportovní a kulturní akce pro rodiče a děti, plavecký výcvik, děti ve věku 4 – 6 let se učí hrát na flétnu. V sezónních činnostech mají děti možnost koupat se v bazénku, jezdíme na plavecký výcvik do Náchoda. V zimním období jsou zde dobré podmínky pro sáňkování a lyžování. Dle možností provádíme exkurse, výlety. Zájmové kroužky neprovozujeme.
2.4 PŘIJÍMÁNÍ DĚTÍ Děti do MŠ jsou přijímány na základě vypsání zápisu v době od dubna do května. Veřejnost je informována prostřednictvím plakátů. . Pro doplnění kapacity jsou přibírány i děti matek na mateřské dovolené. Pro lepší adaptaci nově přihlášených dětí jsou připraveny „Dny otevřených dveří“.
2.5 ANALÝZA Část obce Chvalkovice, obec Velká Bukovina, ve které se MŠ nachází je malá, přibližně s 90 obyvateli. Žádná bytová výstavba se zde neprovádí, většina mladých lidí bydlí v bytech s rodiči nebo v nájemných bytech obecního úřadu či zemědělského družstva. Vyžití pro mladé lidi není vůbec žádné. Nejčastější zdroj zaměstnání je textilní podnik Hartmann–Rico ve Chvalkovicích nebo Zemědělské družstvo se sídlem v Dolanech. MŠ navštěvuje 3 – 5 místních dětí. Ostatní děti jsou z jiných částí obce – Chvalkovice, Miskolezy nebo z okolních obcí – Vlčkovice, Brzice. Rodiče mají možnost děti posílat linkovým autobusem, který byl kdysi zaveden jako školní autobus, kde je zajištěn dozor dospělé osoby.
2.6 DEMOGRAFICKÝ VÝHLED Podle odhadů by se MŠ měla udržet v počtu dětí od 20 – 28.
2.7 PROSTOROVÉ A HYGIENICKÉ PODMÍNKY Kapacita školy je stanovena na 28 dětí. Doposud byly přijímány všechny děti, které se k zápisu dostavily. V MŠ jsme doposud neměli děti s vážnými zdravotními problémy, nebo s postižením. Děti po stránce těžkého postižení by nemohly být přijaty, protože zde není možnost bezbariérového přístupu. Učebny se nacházejí v 1. poschodí a sociální zařízení v mezipatře. Děti jiných kultur a národností školu nenavštěvují.
-5-
2.8 JAK JE ŠKOLA OTEVŘENA VEŘEJNOSTI Během roku mohou rodiče navštěvovat MŠ. Nově přijaté děti mají možnost se adaptovat. Jsou pořádány akce pro děti a rodiče, i akce na požádání obecního úřadu či závodu Hartmann–Rico. Na MŠ nejsou zavedeny žádné kroužky, vzhledem k tomu, že většina dětí dojíždí. Proto se snažíme dětem zajistit během pobytu ve škole různé aktivity – pískání na flétny, logopedickou pomoc, plavecký výcvik, exkurze a výlety, divadla, družební návštěvy s jinou MŠ.
-6-
3 KONCEPCE ŠKOLY Hlavním posláním MŠ je předávat a zprostředkovávat základní životní zkušenosti v přirozeném prostředí skupiny vrstevníků, cestou výchovy a vzdělávání založené na principu uspokojování individuálních potřeb a zájmů. Rozvíjet jejich samostatnost, zdraví, sebevědomí, sebejistotu a tvořivost dětí.
3.1 Podmínky předškolního vzdělávání Budova je jednopatrová a v přízemní časti se nachází tělocvična, jídelna, kuchyň, šatna dětí, klady potravin, hygienické zařízení, v mezipatře je šatna personálu, hygien. zařízení pro děti a sklady, v prvním patře je herna dětí, ložnice ředitelna. Mateřská škola má přiměřeně velké prostory (respektujeme závaznou hygienickou kapacitu) Třída slouží k volné hře dětí a k řízeným činnostem dětí. Vzhledem k věkovému rozpětí dětí navštěvujících naší MŠ je třída vybavena dětskými stolečky a židličkami tří velikostí, které umožňují správné a pohodlné sezení jak dětem nejmenším, tak i dětem předškolního věku. V ložnici jsou trvale rozmístěna lůžka pro odpolední odpočinek dětí. Nejstarším dětem po krátkém odpočinku jsou nabídnuty klidové činnosti. Tělocvična slouží k pohybové aktivitě dětí. Tělocvičné vybavení a nářadí je zdravotně nezávadné a bezpečné (prochází pravidelnými revizemi.) V dětské šatně má každé dítě k dispozici svoje místo opatřené značkou dítěte Zahrada – bezprostředně navazuje na budovu MŠ, její prostor je dostačující, jsou zde průlezky, pískoviště, domeček, stolky a lavičky. Na zahradu MŠ je již zpracován nový projekt, který by se měl zrealizovat asi do dvou let. Také využíváme nedaleké hřiště, travnaté plochy, les. Vzdálenější cíle vycházek nebo výletů volíme podle fyzické zdatnosti dětí.
3.1.1
Z hlediska materiálního zabezpečení MŠ
má dostatečně velké prostory a prostorové uspořádání, které vyhovuje skupinovým a individuálním činnostem dětí,. – vybavení hračkami, pomůckami, materiály a doplňky odpovídá počtu dětí, jsou zdravotně nezávadné a bezpečné a jsou estetického vzhledu. Jsou umístěny tak, aby je děti dobře viděly, mohly si je samostatně brát a zároveň se vyznaly v jejich uložení. Hračky jsou průběžně obnovovány a doplňovány – děti se samy svými výtvory podílejí na výzdobě a úpravě prostředí, dětské práce jsou přístupné rodičům, jsou vystaveny v šatně, schodišti v prostoru třídy. Rodiče mají možnost hodnocení a porovnání. . – všechny vnitřní i venkovní prostory MŠ splňují bezpečnostní a hygienické normy dle platných předpisů (čistota, teplota, vlhkost vzduchu, osvětlení, hlučnost, světla a stínu, alergizujících či jedovatých látek a rostlin). –
3.1.2
Psychosociální podmínky
Celý kolektiv MŠ se snaží o vytvoření spokojeného a bezpečného klima školy a jedním z našich hlavních cílů je „šťastné dítě“. Pro dobrý základ této myšlenky je důležitá správná adaptace. – Adaptace –
-7-
Děti před nástupem do MŠ mohou docházet na návštěvy, při zahájení docházky umožňujeme postupnou adaptaci s rodiči a zkrácený pobyt v MŠ. Rodiče informujeme o nejvhodnější době a formě adaptace. Zohledňujeme potřeby dětí a zájem dětí o činnosti. Nabízíme pestré a lákavé možnosti hry, ponecháváme dostatečný prostor pro spontánní hry a učení. Přijímáme dětské projevy s porozuměním, odlišnosti dětí respektujeme. Budujeme ve třídě atmosféru důvěry, porozumění sounáležitosti. Podporou, motivací a pozitivním povzbuzením vedeme děti k sebepoznání sebedůvěře uvědomění si vlastní osobnosti. Respektujeme pohybové vyžití dětí zejména při pobytu venku. Předškolní děti jsou připravovány na školní docházku. Pozorujeme každé jednotlivé dítě, jeho osobní vlastnosti, zkušenosti, rozvoj a pokrok za určité období. O svých poznatcích vedeme záznamy. – Dalším naším cílem je zajistit, aby všichni děti v MŠ měly rovnocenné postavení. Děti vedeme k tomu, aby chápaly, že všichni si jsou rovni, bez ohledu na případný handicap, odlišnou barvu pleti, vyznání, národnost či jiné fyzické, psychické či sociokulturní odlišnosti. –
3.1.3
Organizace
MŠ je otevřena od 6, 30 –16, 00 hodin. Organizačně je třída věkově smíšená. Ranní scházení dětí probíhá od 6, 30 - 8, 00 hodin. Pozdější příchody lze dohodnout s učitelkou předem. Vyzvedávání dětí probíhá po obědě (ve 12, 00 – 12, 15 hodin), odpoledne od 13, 45, v jinou dobu kdykoliv po dohodě s učitelkou. Spontánní hra probíhá celým denním programem. Poměr spontánních a řízených činností je vyvážený. Časový režim je maximálně uvolněn tak, aby bylo možné co nejvíce vyhovět potřebám a zájmům dětí. Z organizačních důvodů však musíme dodržovat čas hygieny a stolování. . Děti nacházejí v MŠ klidné zázemí a soukromí. Pokud děti potřebují, mají možnost uchýlit se do klidného koutku a neúčastnit se společných činností. Výlety a mimořádné události organizujeme v rámci dopoledních nebo celodenních činností. Rodiče jsou s akcemi seznámeny na nástěnce v šatně dětí. – Mš je uzavřena v době letních prázdnin na jeden měsíc. V této době se provádí plánované opravy, malování, úklid, vybírá se dovolená. V průběhu roku, jestliže dojde poklesu dětí pod 5(jarní prázdniny, chřipková epidemie apod.), může ředitel školy po dohodě se zřizovatelem MŠ uzavřít na nezbytně nutnou dobu. , nebo v době prázdnin zkrátit provoz po dohodě s rodiči. –
3.1.4 –
Řízení mateřské školy
Organizační řád a směrnice ředitele školy vymezují jasná pravidla a kompetence zaměstnanců MŠ. Důraz je kladen na vzájemnou spolupráci a vytváření prostředí otevřenosti a důvěry. Názor a myšlenka každého zaměstnance je přijímána a respektována, všichni se podílí na dění v MŠ. Tvorba ŠVP je výsledkem celého týmu školy včetně provozních zaměstnanců, vzchází z analýzy a evaluace. ŠVP, TVP a evaluační činnosti nejsou uzavřené materiály, naopak můžeme s nim stále pracovat, aby byly smysluplné a užitečné. Pedagogický sbor pracuje jako tým, zve ke spolupráci i rodiče. Plánování pedagogické práce a chodu školy je funkční. Jsme malá škola, a tak je řízení postaveno především na osobních kontaktech, otevřené komunikaci a vzájemné dohodě. Mezi zaměstnanci jsou vytvořeny letité osobní vztahy. Vzájemná komunikace je vstřícná, flexibilní, rovnocenná, probíhá každodenně a všemi směry. MŠ spolupracuje se zřizovatelem a dalšími orgány státní správy a samosprávy, se základní školou, případně i s jinými organizacemi v místě MŠ a s odborníky poskytující pomoc zejména při řešení individuálních výchovných vzdělávacích problémů dětí.
-8-
3.1.5
Personální a pedagogické zajištění
Pedagogické pracovnice: Raticová Dana - SPgŠ – zástupce pro řízení MŠ Mohrová Soňa - COP(rodinná škola) - nekvalifikovaná uč. Kricnarová Šárka – SOU – nekvalifikovaná uč. (dováží děti do MŠ) Provozní zaměstnanci : Kricnarová Šárka – uklízečka Školní jídelna: Lesková Alena – vedoucí ŠJ Čapková Ivana – kuchařka Obě učitelky se stále sebevzdělávají, maximálně využívají nabídek různých vzdělávacích institucí a akreditací MŠMT. Všechny pracovnice usilují o prohlubování své kvalifikace, ze strany ředitele školy mají plnou podporu. Každá iniciativa pracovníka, která souvisí se zkvalitněním vzděl. procesu je vítána a podněcována. Rozvrh přímé výchovné práce pedag. pracovnic je řešen rozvržením do dvou týdnů stále se opakujících. Je rozvržen tak, aby byla zajištěna optimální pedag. péče při práci s dětmi. Nejsou však nastaveny dobré podmínky pro zajištění optimálního chodu školy v době nepřítomnosti jednoho pedag. pracovníka (nemoc, školení atd.) Těžko se nachází zástup, většinou se to řeší přesčasovými hodinami. Zástup provozních zaměstnanců je řešen přesunem pracovnic ze ZŠ. – Naše krédo zní: Chcete se těšit do práce? Vytvořte si takové prostředí, aby tomu tak opravdu bylo“ – – – – – – – – – –
3.1.6 –
Spoluúčast rodičů
Práva, povinnosti a spolupráce s rodiči vzchází ze Školního řádu. Spolupráci zahajujeme již v době adaptační doby, během níž mohou rodiče se svými dětmi zůstávat po celou dobu adaptace. Ale i v dalším průběhu života dítěte v MŠ je rodiči nabízeno po ranním přijetí dítěte či odpoledním předávání setrvat ve třídě libovolnou dobu. Mohou se aktivně zapojovat do dění, hrát si spolu s dětmi a odpoledne se seznámit s jejich výtvory apod. S rodič spolupracujemei na optimalizaci jednotného výchovného působení na dítě Respektujeme prvotní a nezastupitelnou roli rodiny ve výchově. Zajímáme se o názory a postřehy rodičů, navzájem se informujeme o projevech a rozvoji dítěte a korigujeme pedagogické působení. Prostřednictvým informací na webových stránkách mohou získat základní informace dění v MŠ a seznámit se s ŠVP. Informujeme je o všem, co se ve škole děje(individuální pohovory, společná posezení, informační nástěnky). Pedagogové individuálně informují rodiče o prospívání jejich dětí, domlouvají se na společném postupu při jeho výchově a vzdělání. Pedagogové chrání soukromí rodiny, podporují rodinnou výchovu, nabízí rodičům poradenský servis (spolupráci s PPP) i aktivity v otázkách výchovy a vzdělávání (články, publikace, knihy).
3.2 Co nabízíme rodičům : – – – –
umístění dětí v podnětném a tvořivém prostředí navštěvovat MŠ a přesvědčit se v jakém prostředí děti pobývají pobyt v MŠ si vyzkoušet nanečisto klid a pohodu ve vlastním zaměstnání při vědomí toho, že je o moje dítě dobře postaráno
-9-
3.3 Co nabízíme dětem: – – – –
– – – – – – – – –
zařadit se do sociální skupiny dalších dětí jako jedna ze základních podmínek přípravy na školní docházku poznávat základní etická pravidla chování a jednání ve skupině učit se tolerovat a přijímat i jiné děti, umět se v sociálně přijatelné formě prosadit vhodně promyšlený režim dne, který zajišťuje dětem dostatek času a prostoru pro vhodnou hru i zábavu, ale i získávání nových poznatků, vědomostí, dovedností, rozvíjí dětskou tvořivost, samostatnost návštěvu dětských kulturních akcí výlety hru na flétnu pomoc při logopedických vadách dětí předplavecký kurs různé oslavy v průběhu roku školní slavnosti setkání s kamarády z první třídy, poznat prostředí základní školy chutná a zdravá jídla
- 10 -
4 Program Mateřské školy Dílčí záměry našeho programu jsou rozčleněny do různých období, ve kterých budeme pracovat s určitými tématy. Témata jsou dětem blízká, jsou odvozena z přirozeného cyklu ročních období, z přírodních a společenských situací s nimi spojených. bezprostředně souvisí s každodenní realitou života dítěte. Celý tématický celek je propojený tím, co dítě denně prožívá a vidí – děti jsou tak vedeny k vnímání skutečnosti v přirozených souvislostech, aby se u nich rozvíjela celá osobnost dítěte (fyzické, psychické i sociální kompetence). Vzdělávání na základě integrovaných tématických celků představuje model přímé práce s dětmi, který nejlépe odpovídá přirozené mentalitě a vzdělávacím potřebám a možnostem dětí předškolního věku. V programu se zabýváme rozšířením běžných činností v MŠ o činnosti zaměřené na rozvoj smyslů pro kamarádství, soucítění, spolupráci. sebepoznání, lepší komunikaci. Respektujeme individualitu každého dítěte, jeho zvláštnosti, schopnosti, hledání společného řešení, respektování pravidel, respektování druhého. Chceme vytvořit prostředí bezpečí a porozumění.
4.1 Hlavní koncepční záměry – – – – – – –
vycházet z filosofie naší školy – Soužití člověka s přírodou vytvářet citovou jistotu dítěte založenou na dostatečném prostoru pro dítě, individuální přístup ke každé zvláštnosti dítěte, spolupráci s rodiči umět se radovat z úspěchu, ale učit se přijmout i neúspěch, přispívat k rozvoji zdravého tělesného vývoje dítěte, předcházet vadnému držení těla, neurózám vést děti k samostatnosti, schopnosti rozhodnout a přijmout odpovědnost k rozvoji logického myšlení, aktivnímu jazykovému projevu vážit si zdraví, veškerého života, aktivně se podílet na ochraně životního prostředí respektovat rovnocenné postavení, nikdo není zvýhodňován ani znevýhodňován tvořit základy celoživotního učení
- 11 -
5 Školní vzdělávací program Termín:
Téma:
Podtéma:
Září
Boudo budko, kdo v tobě přebývá
Říjen
O veliké řepě
Listopad
O třech prasátkách
Prosinec
O Sněhurce
Leden
O dvanácti měsíčkách
Únor
Perníková chaloupka
Březen
O koťátku, které zapomnělo mňoukat
Duben
O Budulínkovi
Květen
O Červené Karkulce
Červen
O hloupém Honzovi
Jdeme, jdeme do pohádky Školka plná kamarádů Máme svoje místečko Malý šikula Co nám nadělí podzim Stojím v řadě za tebou Sklízíme úrodu Listy mění svou tvář Ježek nese jablíčko, schovej se myško Domečky pro drobečky Každý něco dělá Spadla šiška do mechu Ušmudlané prasátko Čert ví proč Jedu, jedu po ledu Splněná přání 12 měsíčků, zpívá písničku Ani o tom nevím a rostu Pohybem ti zrudnou líčka Vůně fialek pro Holenu Kudy, kudy cestička Rozhlížím se po Zemi Kdy už tam budeme Co to máš Bílé koťátko šlo spát, barevné si začalo hrát Hurá petrklíč, zima už je pryč Zvířátka, vylezte z pelíšků Kouká, mňouká, slyší, nebojí se myší Víš, kde bydlím Povozím tě na ocásku Koleda tetičko Jezinky, čarodějné maminky Louka plná kvítí Nejmilejší maminka Já jsem brouček Prší, prší jen se lije Dort a svíčky pro děti Jak šel Honza do světa Hloupý Honza králem Cestou, necestou To je konec pohádky
- 12 -
Obsah vzdělávání Celoroční ústřední téma: „S Písničkou jdeme do pohádky, budeme mít super hrátky“ Proč právě do pohádky? Pohádka děti přitažlivým způsobem uvádí do kontaktu s okolním světem, probouzí jejich fantazii, smysl pro morální aspekty života a obohacuje jazykové vyjadřování. Pohádka pomáhá dětem rozlišovat co je dobré a co zlé, kdo je hodný a kdo špatný člověk, co znamená láska, nenávist, radost a smutek.
5.1 Pohádka na měsíc září – Boudo, budko, kdo v tobě přebývá Cíl:
Rozvoj schopností dítěte, které jsou důležité pro navazování vztahů k ostatním lidem a vytvoření povědomí o mezilidských a morálních hodnotách. Děti se prostřednictvím pohádky budou učit znát svoje jména, své značky, respektovat se, seznámí se s jednoduchými pravidly společného soužití a se vším, co je ve školce běžné. Paní učitelky a starší děti pomohou ulehčit mladším dětem chvíle odloučení od maminky a tatínka, překonávat rozpaky a učit žít svoje nové kamarády ve školce tak, aby byli všichni spokojení.
Očekávané kompetence – co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže: Dítě se dokáže na určitou dobu odloučit od rodičů a blízkých, je aktivní i bez jejich podpory, navazuje dětská přátelství a kontakt s dospělými. Zvládá sebeobsluhu, uplatňuje základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky (starat se o osobní hygienu, přijímat stravu a tekutinu, umět stolovat, postarat se o sebe a své osobní věci, oblékat se, svlékat se, obouvat se apod.). Uvědomuje si, že každý má svá práva, ale i povinnosti. Má základní představu o tom, co je dobře a co špatně, co se smí a nesmí, přizpůsobuje se společnému programu, respektuje předem vyjasněná a pochopená pravidla, odmítá společensky nežádoucí chování. Přijímá pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch, prožívá radost ze zvládnutého a poznaného, Těší se z hezkých a příjemných zážitků, snaží se o spoluvytváření pohody prostředí. Uplatňuje návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i s dětmi (zdraví známé děti i dospělé, umí se rozloučit, poprosit, poděkovat, vzít si slovo až když druhý domluví, požádat o pomoc, vyslechnout sdělení, uposlechnout pokyn apod.) Dokáže se začlenit do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti. Dokáže zachytit a vyjádřit své prožitky slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně pohybovou či dramatickou improvizací. V poli stála budka. Přiběhla k ní myška Hrabalka a zavolala: „Boudo, budko, kdo v tobě zůstává?“ Ale nikdo se neozval. Myška tedy vlezla do budky a zůstala v ní. Přiskákala k budce žabka Kuňkalka…
- 13 -
5.2 Pohádka na měsíc říjen – O veliké řepě Cíl:
citlivé vnímání okolního prostředí a krásy podzimní přírody prostřednictvím všech smyslů, rozvoj chápání elementárních časových pojmů a souvislostí. Děti se budou seznamovat s charakteristickými znaky podzimu, na vycházkách budou pozorovat krásné barvy na listech stromů a keřů, vnímat vůni podzimního lesa, poslouchat vítr v korunách stromů, poznávat plody lesa, ochutnávat zeleninu a podzimní ovoce.
Očekávané kompetence – co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže: Dítě se dokáže těšit z hezkých a příjemných zážitků. Chápe, že se kolem něho všechno mění a vyvíjí. Chápe elementární časové pojmy (jaro, léto, podzim, zima, dnes, včera, zítra) a prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.), Vnímá a rozlišuje pomocí všech smyslů, určuje barvy a velikost. Vnímá umělecké a kulturní podněty, dokáže reprodukovat jednoduché říkanky, písničky, pohádky, zvládne jednoduchou dramatickou úlohu. Zasadil dědeček řepu, vyrostla veliká, převeliká. Na podzim chtěl dědeček řepu ze země vytáhnout. Táhl, táhl, ale řepu nevytáhl. Zavolal na pomoc babičku. Babička za dědečka, dědeček za řepu. Táhli, táhli, ale řepu nevytáhli…
5.3 Pohádka na měsíc listopad – O třech prasátkách Cíl:
založit u dítěte elementární povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí a postupně vytvářet elementární základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte k životnímu prostředí. Děti se prostřednictvím pohádky budou seznamovat a poznávat různé druhy materiálů (dřevo, papír, kov, sklo, plast. . .) a s jejich využitím v životě. Seznámí se s různými druhy profesí a povolání, budou pozorovat lidi při práci, povídat s paní učitelkami o práci své maminky a tatínka.
Očekávané kompetence – co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže: Dítě umí pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno. Zaměřuje se na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhaluje podstatné znaky, vlastnosti předmětů, charakteristické rysy předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi. Chápe, že každý má ve společenství svou roli, podle které je třeba se chovat. Umí řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně. Uvědomuje si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat, a má povědomí o tom, jak se prakticky chránit. Pomáhá pečovat o okolní životní prostředí (dbá o pořádek a čistotu, nakládá vhodným způsobem s odpady, chrání živou přírodu v okolí, všímá si nepořádků a škod a upozorňuje na ně. Vyjadřuje svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových, dramatických) i ve slovních výpovědích k nim. Dítě ovládá koordinaci ruky a oka, zvládá jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým
- 14 -
a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin). Před mnoha a mnoha lety žila, byla tři malá prasátka, která bydlela společně se svou maminkou. Tři malá prasátka rostla tak rychle, že jednoho dne jim maminka sdělila: „Jste příliš velká, abyste pořád bydlela se mnou. Musíte si postavit vlastní domečky. Jen dávejte pozor, aby vás nechytil a nesnědl vlk“…
5.4 Pohádka na měsíc prosinec – O Sněhurce Cíl:
zdokonalovat pohybové schopnosti dětí, organizovat hry se sněhem, na sněhu i na ledu. Utvářet vztah k zimním sportům. Rozvíjet rozlišovací schopnosti a tím i vnímání všemi smysly. Objevovat vlastnosti sněhu, ledu a probouzet zájem dětí o zimní hry a činnosti. Probouzet zájem dětí o psanou podobu jazyka osvojováním si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci vhodnými pomůckami. Rozvíjet dovednosti dítěte pracovat ve skupině s ostatními dětmi. Vést děti k poznání hodnoty vztahů k rodině, ke svým nejbližším a kamarádům v mateřské škole. Připravovat pro ně v období Vánoc dárky a překvapení. Posilovat vztah dětí ke všem živým tvorům v zimním období jednoduchou péčí o ně ve svém okolí (ptáci a ptačí budky, vánoční strom pro zvířátka). Podporovat rozvoj schopností chovat se autenticky, prosociálně a aktivně se podílet na společném životě třídy. Vytvářet prostředí pro iniciativní jednání dětí. Spoluvytvářet prostředí klidu a pohody. Zima - to je doba zimních radovánek, sportování a dovádění, ale i doba pro poetické vidění světa. Děti se seznámí s vlastnostmi vody a ledu. Pro zvířátka v lese ozdobí vánoční strom a postarají se i o ptáčky. Budou připravovat vánoční dárky a přáníčka pro své nejmilejší, naučí se vánoční koledy a písničky, budou péct vánoční cukroví a pro maminky a tatínky si připraví vánoční posezení.
Očekávané kompetence – co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže: Dítě zvládá základní pohybové dovednosti, pohybuje se na sněhu i ledu, má základní poznatky o tělovýchově a sportu ve vztahu ke zdraví. Dokáže zorganizovat hru a dodržovat pravidla her a jiných činností a hrát fair. Pomáhá chránit přírodu v okolí a živé tvory. Umí formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat, učí se nová slova a aktivně je používá (ptá se na slova, kterým nerozumí). Je schopné se naučit zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu). Byl jeden sedlák, jménem Ivan, a jeho žena, jménem Marie. Byli už staří a neměli žádných dětí. Jednou v zimě, když napadlo sněhu po kolena, děti venku lepily ze sněhu bábu a Ivan s Marií dívali se mlčky na ně oknem, usmál se Ivan a povídá: „ Pojď, ženo, slepíme si spolu taky bábu. „ „A což? řekla stará vesele“, pojďme, můžeme si k starosti taky zadovádět. Ale nač lepit bábu?Slepíme si raději ze sněhu děťátko. „ A skutečně začali ze sněhu lepit děťátko, udělali tílko, ručičky, nožičky a přidělali nahoře hroudu jako hlavičku. Potom přidělali nosíček a bradičku, udělali dva důlky pro oči, a sotvaže Ivan taky ještě hubičku
- 15 -
vyznamenal, začalo děťátko dýchat a otevřelo pěkné modré oči, kroutilo hlavičkou jako živé a zatřepalo ručičkami i nožičkami…
5.5 Pohádka na měsíc leden – O dvanácti měsíčkách Cíl:
osvojení si dovedností důležitých k podpoře zdraví a utváření kvalitních postojů k zdravému životnímu stylu. Děti si upevní názvy ročních období (jaro, léto, podzim, zima) a seznámí se s názvy měsíců. Budou si hrát se sněhem, bobovat a sáňkovat, hrát si na lékaře, povídat si o zdraví, nemoci a možných úrazech, vyprávět si zážitky ve spojitosti s nehodou, s nemocí, s pobytem v nemocnici. Na vycházkách se seznámí s nejbližším okolím mateřské školy, s místem. Budou společně hledat odpovědi na otázky, co by se stalo kdyby…, prohlížet si zajímavé obrázky v knížkách a encyklopediích, pohádkou se naučí porozumět i negativním stránkám života, nebezpečí a jeho překonávání, ale přemáhat i vlastní strach.
Očekávané kompetence – co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže: Dítě zvládá základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (pohybovat se na ledu, sněhu). Má povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde v případě potřeby hledat pomoc (kam se obrátit, koho přivolat, jakým způsobem apod.), umí pojmenovat části těla, některé orgány (včetně pohlavních), zná jejich funkce, základní pojmy užívané ve spojení se zdravím, s pohybem a sportem, rozlišuje, co prospívá zdraví a co mu škodí, chová se tak, aby v situacích pro dítě běžných a jemu známých neohrožovalo zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých, má povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu a zdravé výživy. Byla jedna matka a měla dvě dcery, jedna byla vlastní, druhá pastorkyně. Svoji velice milovala, ale na pastorkyni ani hleděti nemohla, jedině proto, že byla Maruška krásnější než její Holena. Maruška všechnu práci sama udělati musela: poklízela v chaloupce, vařila, prala, šila, předla, tkala, trávu nosila i kravičku samotinká obstarávati musela. Jednoho dne, bylo to v polovici ledna, zachtělo se Holeně vůně fialek. „Jdi, Marušo, přineseš mi z lesa kytici fialek, chci je mít za pasem, abych k nim mohla čichat“ rozkázala Marušce Holena. „Ach bože, sestro milená, copak tě to napadlo, což to kdo slýchal, aby rostly pod sněhem fialky?“ pravila Maruška. „Ty smolnožko usmolená, co ty máš co povídat, když já ti rozkážu? rychle jdi, a jak nepřineseš z lesa fialky, zabiju tě!“ zahrozila ji Holena. Macecha ale Marušku uchopila, vystrčila ze dveří a dveře za ní pevně zavřela…
5.6 Pohádka na měsíc únor – O perníkové chaloupce Cíl:
vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí, vytvoření elementárního povědomí o - 16 -
širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách. Která cestička dovede Jeníčka a Mařenku až k perníkové chaloupce? Kdopak si postaví svoji nejhezčí perníkovou chaloupku? A to není ještě všechno! Pomocí zlé čarodějnice budou děti putovat neznámými oblastmi a krajinami, prohlížet si planetu Zemi a vesmír, s čarodějnickým koštětem budou cestovat časem a seznámí se tak s časovými vztahy (ráno, dopoledne, poledne, odpoledne, večer a noc). Očekávané kompetence – co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže: Osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi. Vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý (mít elementární povědomí o existenci různých zemí, o planetě Zemi, vesmíru apod.). Chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.), elementární časové pojmy, orientovat se v prostoru i v rovině, zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhalovat podstatné znaky, vlastnosti předmětů, nacházet společné znaky, podobu a rozdíl, postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí, chápat základní číselné a matematické pojmy (např. geometrické tvary), elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat (porovnávat, uspořádávat a třídit soubory předmětů podle určitého pravidla. Vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických) i ve slovních výpovědích k nim. V lese stála malá chaloupka. Žili v ní tatínek, maminka a jejich dvě děti - Jeníček a Mařenka. Jednoho dne šel tatínek do lesa kácet stromy a děti šly s ním. Jeníček a Mařenka si v lese hráli. Najednou nastal večer a byla tma, děti zabloudily. Jeníček se bál, ale Mařenka ho těšila: „Počkej, Jeníčku, vylezu na strom a rozhlédnu se, jestli neuvidím nějaké světýlko“…
5.7 Pohádka na měsíc březen – O koťátku, které zapomnělo mňoukat Cíl:
Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluveného projevu, vyjadřování), osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické). Posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování). Vytvoření pocitu sounáležitosti s živou i neživou přírodou a schopnosti vážit si života ve všech jeho formách. Měsíc březen ještě trošku patří zimě, ale především jaru. Děti si budou na vycházkách všímat změn v přírodě, učit se chovat ekologicky a všímat si významu zeleně a čistoty životního prostředí. Seznámí se s prvními jarními kytičkami. Symbolem jara jsou mláďátka. Děti se naučí poznávat, pojmenovávat do-
- 17 -
mácí a hospodářská zvířat podle jejich typických znaků a jejich užitečnosti pro člověka. Očekávané kompetence – co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže: Porozumět slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat jej ve správných větách, správně vyslovovat, ovládat dech, tempo řeči a intonaci). Sledovat a vyprávět pohádku, sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech, poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, homonyma a antonyma, projevovat zájem o knížky. Vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si (nového, změněného, chybějícího). Všímat si změn a dění, porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé (všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje, a že s těmito změnami je třeba v životě počítat). V jednom domě žilo koťátko. Bylo tam veselo. Koťátko si hrálo celé dny se štěňátky, a tak se stalo, že zapomnělo po kočičím způsobu mluvit a dovedlo jenom: „Haf – haf – haf!“ A když jednou dostalo koťátko velký hlad a chtělo si hospodyni říct o mlíčko, nevědělo jak. Hladové koťátko běhalo po dvoře a naříkalo…
5.8 Pohádka na měsíc duben – O Budulínkovi Cíl:
Poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného prostředí, porozumění základním projevům neverbální komunikace, rozvoj schopností žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), rozvoj kooperativních dovedností, ochrana osobního soukromí a bezpečí, rozvoj fyzické a psychické zdatnosti, osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí a osobní pohody, rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních), rozvoj schopnosti sebeovládání, získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci, vytváření základů pro práci s informacemi. Budulínek, byl malý chlapeček, který neuměl poslouchat svoji babičku a dědečka a odnesla si ho zlá liška. Dědeček a babička šli Budulínka hledat. Našli ho v liščí noře špinavého, hladového a uplakaného. Budulínek slíbil, že se polepší a že naučí ostatní děti, jak se mají správně zachovat v případě nebezpečí a ohrožení zdraví a života. Děti budou poznávat dopravní prostředky a dopravní značky, seznámí se základními pravidly chování v silničním provozu (o chování chodců v silničním provozu, o významu přechodů pro chodce a přilby při jízdě na kole. Dozví se i o záchranných systémech: hasiči, záchranáři a o přivolání pomoci.
Očekávané kompetence – co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže: Mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde v případě potřeby hledat pomoc (kam se obrátit, koho přivolat, jakým způsobem apod.), popsat situaci (skutečnou, podle obrázku), vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, domluvit se slovy i gesty, poznat a pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno, řešit problémy, úkoly a situace, vyjádřit sou- 18 -
hlas i nesouhlas, říci „ne“ v situacích, které to vyžadují (v ohrožujících, nebezpečných či neznámých situacích), odmítnout se podílet na nedovolených či zakázaných činnostech apod. , být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě, i k věcem, vnímat, co si druhý přeje či potřebuje (chovat se citlivě a ohleduplně k slabšímu či postiženému dítěti, mít ohled na druhého a soucítit s ním, nabídnout mu pomoc apod.), bránit se projevům násilí jiného dítěte, ubližování ponižován, chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dospělými jedinci, v případě potřeby požádat druhého o pomoc, rozlišovat některé obrazné symboly (piktogramy, orientační a dopravní značky, označení nebezpečí apod.) a porozumět jejich významu i jejich komunikativní funkci, sledovat očima zleva doprava. U lesa stála chaloupka. V chaloupce žili dědeček, babička a malý Budulínek. Jednou šli dědeček a babička do lesa na dříví a Budulínek zůstal sám doma. Babička mu uvařila misku hrášku a dědeček přikázal: „Budulínku, nikoho do chaloupky nepouštěj!“ Budulínek jedl hrášek a za chvíli přiběhla k chaloupce liška. Zaťukala na dveře…
5.9 Pohádka na měsíc květen – O Červené Karkulce Cíl:
posilování sociálního chování ve vztahu k ostatním lidem, osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem, seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije, uvědomění si vlastního těla, rozvoj a užívání všech smyslů, osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví. Měsíc květen dostal své jméno proto, že příroda kolem nádherně kvete a září. Jarní atmosféra vybízí k oslavě mateřství, a tak si prostřednictvím Karkulky budou děti povídat o své rodině, o tom, jak přišly na svět, připraví dárečky k Svátku maminek, ale i babiček. Karkulka v lese na paloučku natrhala jarní kytičky, seznámila se s lesními zvířátky. Jestlipak je děti budou umět nejen pojmenovat, ale i spočítat?
Očekávané kompetence – co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže: Pojmenovat části těla, některé orgány (včetně pohlavních), mít povědomí o těle a jeho vývoji (o narození, růstu těla a jeho proměnách, navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, komunikovat s ním vhodným způsobem, respektovat ho, porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad, pochopit, že každý má ve společenství (v rodině) svou roli, chovat se zdvořile, přistupovat k druhým lidem, k dospělým i k dětem, bez předsudků, s úctou k jejich osobě, vážit si jejich práce a úsilí, zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, tvořit z papíru a jiných materiálů, z přírodnin), pomáhat pečovat o okolní životní prostředí – starat se o rostliny, chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat (porovnávat, uspořádávat a třídit soubory podle určitého pravidla, orientovat se v elementárním počtu asi do 6,
- 19 -
chápat číselnou řadu v rozsahu první desítky, poznat více, méně, první, poslední apod.) Byla jednou jedna holčička a ta se jmenovala Červená Karkulka. Všichni ji tak říkali podle červeného čepečku – karkulky, který ráda nosila. Jednoho dne maminka řekla Karkulce: „Babička má dnes narozeniny. Půjdeš k ní a zaneseš jí bábovku a malinovou šťávu. „ Karkulka vzala košíček a šla. Babička bydlela v chaloupce za lesem. V lese potkala Karkulka vlka. „Kampak jdeš? Karkulko, a co to neseš v košíčku?“ ptal se vlk…
5.10 Pohádka na měsíc červen – O hloupém Honzovi Cíl:
Osvojení si věku přiměřených praktických dovedností, rozvoj fyzické a psychické zdatnosti, rozvoj komunikativních dovedností a kultivovaného projevu, rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů), seznamování s místem a prostředím ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu. Honza byl moc chudý a proto se vydal hledat poklad na hrad. Na své cestě musel překonávat překážky a splnit různé úkoly. Poklad našel a vydal se na cesty za poznáním své vlasti. Dostal se až do Prahy, kde obdivoval staré památky a najednou se mu zastesklo po své vesničce. Vrátil se, postavil „pískový“ a „kostičkový“ hrad, a protože už nechtěl, aby se mu lidi smáli, že je hloupý, splnil všechny úkoly předškoláka a po prázdninách půjde do školy. A děti z naší školky budou Honzovi v plnění všech úkolů pomáhat, za odměnu se jim Honza bohatě odmění.
Očekávané kompetence – co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže: Zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí, vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu, chápat slovní vtip a humor, vést rozhovor (naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat řečníka i obsah, ptát se), vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení, těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních a kulturních krás, zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik. Byl jeden chudý tkadlec a měl syna Honzíka. Lidé o něm říkali, že je trochu přihlouplý. Přišla drahota a neměli co jíst. Aby se z té bídy vytrhli, otec chtěl prodat plátno a tak poslal Honzu do světa…
- 20 -
6 Celoškolní plán Podzim:
Sběr přírodnin -podzimní výzdoba školy Sběr plodů pro lesní zvířátka na zimu Drakiáda Den červený a žlutý Podzimní vycházky spojené s tématem dne, týdne Plavecký výcvik Zahájení projektu - keramika Vyřezávání z dýní Návštěva Mikuláše
Zima:
Vánoční těšení – pečení cukroví Rozhovory nad adventním věncem Vánoční besídka, vánoční výzdoba Soutěž o největšího sněhuláka Dobroty pro ptáčky Polodenní výlety do lesa za zvířátky ke krmelci Plavecký výcvik Pyžamová párty Zápis dětí do ZŠ Den modrý a bílý Zdobení školky svými výrobky
Jaro:
Vítání jara – pouštění lodiček Setí semínek Hledání velikonočního zajíčka Setkání s čarodějnicí Výroba dárků ke Dni matek, besídka pro rodiče Jarní polodenní vycházka – opékání Malování křídami v terénu Vycházky s cílem hledání barevných kontejnérů Výcvik psů Den zelený Závody koloběžek
Léto:
Oslava Dne dětí Soutěže, závody Výlety Návštěva knihovny Fotografování Návštěva školáků v ZŠ, školní družině a jídelně Loučení s předškoláky
Divadelní představení a jiné kulturní akce dle nabídnutých možností během celého roku.
- 21 -
7 Řády školy 7.1 Školní řád Organizace provozu mateřské školy Mateřská škola je součástí Základní školy a Mateřské školy, Chvalkovice, okres Náchod. Školu řídí ředitel, jako statutární zástupce. V mateřské škole jej zastupuje zástupkyně pro provoz MŠ, která na místě řeší problémy, které se týkají MŠ a nejsou výlučně v kompetenci ředitele školy.
7.1.1
Přijímací řízení
Zápis dětí do mateřské školy na následující školní rok probíhá jeden týden v měsíci březnu v tom kalendářním roce, ve kterém následující školní rok začíná. Děti mohou být do mateřské školy přijímány i v průběhu školního roku. Dítě do mateřské školy přijímá na základě žádosti rodičů ředitel školy. Přihlášku dítěte a žádost o přijetí do MŠ si rodiče mohou vyzvednout v mateřské škole, nebo na internetu na webových stránkách školy. Po ukončení zápisu proběhne správní řízení a po něm rodiče obdrží rozhodnutí o přijetí dítěte do MŠ. Mateřská škola může přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. Do jednoho měsíce po obdržení rozhodnutí o přijetí se rodiče dostaví do mateřské školy, vyzvednou si k vyplnění Evidenční list dítěte, informace o provozu mateřské školy a domluví si průběh adaptace a konkrétní nástupní termín dítěte do mateřské školy.
7.1.2
Platby v mateřské škole
Úplata za předškolní vzdělávání Podle zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a podle prováděcí vyhlášky č. 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání (dále jen „školský zákon“, příp. „vyhláška“), je stanoveno: Děti, které chodí do posledního ročníku MŠ, tj. děti, kterým je v průběhu školního roku šest a více let, mají předškolní vzdělávání bezúplatné (školský zákon, § 123 odst. 2). Úplata za předškolní vzdělávání je pro dané období stanovena na 100 Kč měsíčně (vyhláška č. 14, § 6, odst. 2). Osvobozen od úplaty bude zákonný zástupce dítěte, který pobírá sociální příplatek, nebo fyzická osoba, která o dítě osobně pečuje a pobírá dávky pěstounské péče (vyhláška č. 14, § 6, odst. 3). Rodiče, kterých se týká osvobození, podají v mateřské škole žádost o osvobození na příslušném formuláři a prokáží tuto skutečnost každé čtvrtletí potvrzením o přiznání sociálního příplatku. O osvobození v konkrétních případech rozhoduje ředitel školy (školský zákon, § 164, odst. a). Rodiče, kterých se týká snížení úplaty, si podají v mateřské škole žádost o snížení na příslušném formuláři. O snížení úplaty v konkrétních případech rozhoduje ředitel školy (školský zákon, § 164, odst. a).
- 22 -
Úplata za školní stravování dětí Výše stravného je stanovena ve stravovacím řádu mateřské školy. Úplata za předškolní vzdělávání a stravování dítěte v mateřské jsou platby, které jsou pro rodiče povinné a jsou nedílnou součástí rozpočtu mateřské školy. Opakované neuhrazení těchto plateb v mateřské škole je považováno za závažné porušení provozu mateřské školy a v konečném důsledku může být důvodem pro ukončení docházky dítěte do mateřské školy (zákon 561/2004 Sb. , školský zákon, § 35, odst. 1 d). Všechny platby probíhají buď v hotovosti u vedoucí školní jídelny, nebo bezhotovostním převodem na účet školy. Z bezpečnostních a organizačních důvodů jsou stanoveny konkrétní dny pro příjem hotovosti od rodičů. V jiné dny lze hotovostní platby provádět pouze výjimečně
7.1.3
Evidence dítěte
Při nástupu dítěte do MŠ předají rodiče třídní učitelce Evidenční list dítěte, ve kterém bude vyplněno: jméno a příjmení dítěte, rodné číslo, státní občanství a místo trvalého pobytu, dále jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu a adresa pro doručování písemnost a telefonické spojení. Zdravotní stav dítěte a potvrzení o pravidelném očkování doplní do Evidenčního listu dětský lékař, a to před nástupem dítěte do mateřské školy. Rodiče nahlásí v mateřské škole každou změnu ve výše uvedených údajích (zejména místo trvalého pobytu a telefon). Informace o dětech jsou důsledně využívány pouze pro vnitřní potřebu školy, oprávněné orgány státní správy a samosprávy a pro potřebu uplatnění zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím.
7.1.4
Provoz mateřské školy
Provoz mateřské školy je od 6:30 do 16:00 hodin. Děti obvykle přicházejí do mateřské školy do 8:00 hod., jinak po dohodě s učitelkou podle aktuální potřeby rodičů. Zabezpečení budovy je z bezpečnostních důvodů během dne uzamčena, v případě potřeby je možné zazvonit. Rodiče omlouvají děti na tentýž den nejpozději do 7:15 hod., a to telefonicky nebo osobně. Na následující dny se děti omlouvají kdykoli v průběhu dne, osobně, telefonicky. Rodiče předávají dítě do MŠ zdravé. Vyskytne-li se u dítěte infekční onemocnění, rodiče tuto skutečnost neprodleně ohlásí mateřské škole. Při příznacích onemocnění dítěte v době pobytu v MŠ (teplota, zvracení, bolesti břicha) jsou rodiče telefonicky informováni a vyzváni k zajištění další zdravotní péče o dítě. Učitelka má právo požadovat od rodičů dítěte lékařské potvrzení o ukončení nemoci dítěte a souhlas lékaře s jeho návratem do kolektivu dětí. Učitelky odpovídají za děti od doby, kdy dítě převezmou od rodičů nebo jimi pověřených zástupců až do doby, kdy je opět rodičům nebo zástupcům předají. Pokud se rodiče nechají zastupovat, sdělí tuto informaci na předepsaném formuláři vedení MŠ. Všechny děti v mateřské škole jsou pojištěny proti úrazům a nehodám v době pobytu dítěte v MŠ a při akcích MŠ organizovaných. Informace o připravovaných akcích v MŠ jsou vždy včas oznamovány na nástěnkách v šatnách dětí. Doporučujeme rodičům pravidelně sledovat nástěnky. Předškolní vzdělávání zabezpečuje uspokojování přirozených potřeb dítěte. Rozvoj jeho osobnosti probíhá ve spolupráci rodiny a předškolního zařízení.
- 23 -
7.1.5
Práva dětí a rodičů
Rodiče mají právo: • • • • • •
na diskrétnost a ochranu informací, týkajících se jejich osobního a rodinného života po dohodě s učitelkou být přítomni výchovným činnostem ve třídě konzultovat výchovné i jiné problémy svého dítěte s učitelkou nebo zástupkyní pro provoz MŠ přispívat svými nápady a náměty k obohacení výchovného programu školy projevit jakékoli připomínky k provozu MŠ, učitelce nebo ředitelce školy požádat o individuální úpravu pravidel stanovených ve školním řádu MŠ
Dítě má právo: • • •
•
• •
aby mu byla společností poskytována ochrana (potřeba jídla, oblečení, místa k životu, lékařské pomoci, ochrany před lidmi a situacemi, které by je mohli fyzicky nebo psychicky zranit) být respektováno jako jedinec ve společnosti (slušné zacházení, i když nemá pravdu, právo na přátelství, na respektování jazyka, barvy pleti, rasy či sociální skupiny) na emočně kladné prostředí a projevování lásky (právo žít s každým se svých rodičů, pokud by mu to neuškodilo, právo mít někoho, kdo se ho zastane, právo být s lidmi kteří ho mají s rádi, právo na pozornost a vedení ze strany dospělých, právo dostávat i projevovat lásku…). být respektováno jako jedinec s možností rozvoje, který si chce potvrzovat svoji identitu (právo vyrůst v zdravého tělesně i duševně, právo být veden k tomu, aby respektoval ostatní lidi bez ohledu na rasu, náboženství, apod. , právo rozvíjet všechny své schopnosti a nadání, právo hrát si, právo na soukromí…). být respektováno jako individualita, která si tvoří svůj vlastní život (právo ovlivňovat rozhodnutí, co se s ním stane, právo na chování přiměřené věku, právo být připravován na svobodu jednat a žít svým vlastním způsobem…). být chráněno proti projevům sociálně patologických jevů (šikana, krádeže. . .).
7.2 Provozní řád Základní škola a Mateřská škola Chvalkovice, okres Náchod pracoviště Mateřská škola Velká Bukovina Velká Bukovina 65, tel. 441 491 584, 491 491 099 Zřizovatel: obec Chvalkovice, IČO 00272 710 Vedoucí učitelka: Dana Raticová Typ: celodenní Stanovená kapacita: 28 dětí Provozní doba: 6:30 –16:00hod. Příchod dětí: 6:30 – 8:00 hod. Spontánní hra a činnost dětí řízená pedagogem: 6:30 – 9:30 hod. Denní místnost pro děti je o rozloze 59 m2. V případě většího počtu dětí, lze využít i ložnici se stejnou plochou jako denní místnost s tím, že se lehátka uloží do jednoho prostoru se zajištěním řádného provětráním s uložením lůžkovin tak, aby byly odděleně uloženy pro každé dítě. Pro pobyt dětí se tak najednou využijí obě místnosti s vyhovující plochou. Pro pobyt dětí lze využívat i tělocvičnu v přízemí budovy Sledování televize: ano, dle zájmu dětí, ale přiměřeně - 24 -
Pohybové aktivity:
8:15 – 8:30 hod. – tělocvična (rozcvičky, pohybové hry, cvičení na nářadí) Frekvence: každý den, při pobytu venku, za nepříznivého počasí
Pobyt venku:
9:30 – 11:30 hod. – vycházky, školní zahrada-pískoviště, průlezky
Odpočinek, spánek:
12:15 – 13:45 hod. , samostatná ložnice
Stravování:
vlastní Podávání svačin: 8:30 – 9:00 13:45 – 14:00 hod. (samoobslužný s pomocí učitelky) Oběd: 11:30 – 12:00 hod. časový odstup mezi jednotlivými jídly 2 – 3 hod. Pitný režim: čaj, ovocné šťávy, minerální vody
Ozdravná opatření:
plavecký výcvik, v létě koupání v bazénku, časté větrání v místnostech, regulovaná teplota v herně, ložnici a jídelně
Výměna prádla:
vlastní praní -1x týdně ručníky, 1x za 3 týdny lůžkoviny, ty jsou opatřeny značkami dětí , 1x týdně pyžama dětí - děti si je odnášejí na vyprání domů
Způsob praní:
vlastní, špinavé prádlo je odneseno do přízemí, kde je práno v prádelně. Čisté prádlo je vyžehleno v MŠ a uloženo do skříně v ložnici dětí.
7.3
Denní řád
Denní program je připravován se zřetelem na potřeby dětí, je pružný, umožňuje reagovat na neplánované situace. Je přizpůsoben heterogenní skupině dětí. Děti mladší se od starších rychleji učí dovednostem, starší děti se učí ohleduplnosti k mladším. Ve smíšené věkové skupině se velmi dobře rozvíjí sociální vztahy. Denní program je vyvážený poměr řízených a spontánních činností, aktivity a odpočinku.
6:30 – 8:30 Příchody dětí, volné hry, tělovýchovná chvilka Přijímání dětí, příjezd dětí, přestrojování. Individuální péče o děti. Příležitost k uplatnění spontánního pohybu a spontánní hře ve skupinkách, hře v hracích koutcích i k individuální práci s dětmi
8:30 – 9:00 Hygiena a svačina Po hygieně se chystáme na svačinu. Děti si samy vybírají množství jídla, množství nápojů podle vlastního uvážení.
9:00 – 9:30 Činnosti na dané téma Děti mají možnost pracovat společně, ve skupinkách i individuálně, podle svého zájmu, schopnosti. Školáci pracují ve skupině, kde společně řeší různé úkoly, učí se samostatnosti a potřebným návykům pro život ve škole(přiměřenou dobu se soustředit, dokončit práci, reagovat na pokyn). Po ukončení činnosti děti mohou zhodnotit, jak se jim pracovalo, v čem byly úspěšné, které činnosti je více zaujaly, kdo jim pomáhal. . Toto hodnocení je důležitým prvkem sebereflexe, rozvíjí souvislé vyjadřování, posiluje sociální vztahy - 25 -
9:30 – 12. 30 Pobyt venku Příprava na pobyt venku, vedení dětí k samostatnosti při strojení,. K pobytu venku využíváme naší zahradu. Vybavení zahrady slouží k tělovýchovným. aktivitám, k tvořivým a námětovým hrám. Vycházky do okolí bývají spojené s tématem dne. Umožňují poznávat naše nejbližší okolí. Pobyt v přírodě využíváme k počátkům ekologické výchovy. Děti se učí přírodu pozorovat, poznávat přírodní zákonitosti, chránit ji.
11:30 – 12:15 Hygiena, oběd Oběd je nejen příležitostí k uspokojování biologické potřeby, ale znamená také sociální a kulturní zkušenost. Děti jsou vedeny k samostatnosti s přihlédnutím k jejich individuálním možnostem. Mimo nalévání polévky se děti obsluhují zcela samy. .
12:15 – 13:45 Odpolední odpočinek Děti, které tráví v MŠ celý den, poslouchají pohádku, relaxační hudbu a pak některé usínají. Tolerujeme sníženou potřebu spánku. . Ukládají se k odpočinku na svou postýlku, mohou mít u sebe svou oblíbenou plyšovou hračku. , poslouchají pohádku, relaxační hudbu a pak někteří usínají. Tolerujeme sníženou potřebu spánku. Těmto dětem jsou nabízeny klidné, tiché činnosti (kreslení, skládání, prohlížení knih), s dodržováním pravidla – hrajeme si tak, abychom nerušily spící kamarády.
13:45 – 14:00 Odpolední svačina 14:00 – 16:00 Odpolední činnosti Děti si samy vybírají činnosti podle vlastní volby, při pěkném počasí na zahradě, jinak ve třídě a všichni se už těší na svoji mamku a taťku.
- 26 -
8 Bezpečnostní opatření při práci s dětmi v MŠ I.
Vedoucí učitelka školy je povinna zabezpečit prostřednictvím pedagogů školy dohled nad dětmi, a to při školní i mimoškolní výchově a vzdělávání tzn. při všech aktivitách organizovaných MŠ.
II. Opatření v průběhu vzdělávacích činností: 1. Každá učitelka je osobně zodpovědná za bezpečnost svěřených dětí od doby jejich převzetí od rodičů, pověřené osoby nebo jiného pedagoga školy do doby jejich předání rodičům, pověřeným osobám nebo jinému pedagogovi školy. 2. Při hře dětí ve třídě dbá, aby si děti hráli klidně, sleduje jejich hru, předchází konfliktům. Nedovolí dětem nosit do MŠ nebezpečné předměty nebo hračky. 3. Nesmí odejít do dětí! Při závažných důvodech si zajistí dohled jiné pracovnice z MŠ. 4. Nesmí dát dětem bez náležitého dohledu nůžky, štětce, tužky či jiné ostré a špičaté pomůcky, dále drobné korálky a stavebnicové tvary, které by si mohly děti strčit do nosu či ucha. 5. Při chůzi po schodech dbá, aby se děti nestrkaly, chodily klidně, držely se zábradlí. 6. Při tělovýchovných aktivitách dbá zvýšené pozornosti o bezpečnosti o bezpečnost dětí. Upozorňuje na případné nebezpečí, zajišťuje soustavnou pomoc při cvičení. bývá vždy na nejrizikovějším místě. Před zahájením cvičení v tělocvičně musí vždy zkontrolovat, zda je tělocvičné nářadí v pořádku. 7. Při převlékání dětí v šatnách vykonává učitelka stálý dozor, sama se obléká až když jsou děti připraveny na pobyt venku. Neprodlužuje zbytečně pobyt připravených dětí v šatně. 8. Při rozcházení dětí domů věnuje učitelka zvýšenou péči úpravě a čistotě dětí. Dítě předává rodičům či pověřené osobě, ale to pouze na základě písemného pověření zástupcem dítěte (může být stálé, na určité časové období). III. Opatření při pobytu dětí venku: 1. Při pobytu dětí mimo území MŠ odpovídá jeden pedagogický pracovník za bezpečnost nejvýše: a) 20 dětí smyslově, tělesně a duševně zdravých starší 3 let. b) 15 dětí v případě, že jsou mezi nimi 2 děti od dvou do tří let. c) 12 dětí v případě že jsou mezi nimi 2 postižené děti nebo 1 postižené a 1 dítě od dvou do tří let. 2. Při pobytu dětí na školní zahradě nedovolí dětem bez dozoru na průlezky na průlezky, houpačky a jiné nářadí, kde hrozí nebezpečí úrazu. Nedovolí jim též samostatné vzdálení do prostor zahrady, kam sama nevidí, kde nemůže mít o dětech přehled. 3. Při vycházkách učí děti chodit ve dvojicích a v zástupu tak, aby zajistila jejich bezpečnou chůzi, chodí po chodníku, maximálně se vyhýbají frekventovaným ulicím. Učitelky dbají na bezpečné přecházení vozovky, k čemuž používají terčík. Průběžně Seznamují děti s pravidly bezpečného chování na ulici, v dopravě (přechody pro chodce, semafory apod.). IV. Opatření při sportovních akcích, výletech: 1. Vedoucí učitelka školy rozhoduje na základě náročnosti akce a počtu dětí o určení další způsobilé osoby k zajištění bezpečnosti dětí. - 27 -
V. Opatření při úraze : 1. Všichni zaměstnanci jsou povinni okamžitě poskytnout první pomoc při jakémkoliv úraze v případě potřeby přivolají lékařskou pomoc v nezbytně nutném případě zajistí převoz zraněného do zdravot. zařízení. Zároveň jsou povinni bezodkladně informovat ředitelku školy a zákonné zástupce dítěte. 2. Každý i drobný úraz bude zaznamenán do knihy úrazů. U úrazů, kde bylo nutné ošetření lékaře, vyplní třídní učitelka Protokol o úraze (3x).
- 28 -
9 Psychohygiena, životospráva, psychosociální podmínky 9.1
Životospráva
• Dětem je poskytována plnohodnotná strava dle příslušných předpisů. • Je zachována vhodná skladba jídelníčku, dodržovány technologie přípravy pokrmů a nápo-
jů. • Je zajištěn dostatečný pitný režim v průběhu celého dne dítěte v MŠ. • Mezi jednotlivými pokrmy jsou dodržovány vhodné intervaly. • Děti nenutíme do jídla, ale snažíme se, aby všechno alespoň ochutnaly a naučily se tak
zdravému stravování. U jídla se děti chovají tiše – vyčkají až dostanou od učitelky nebo služby jídlo, poděkují (při svačině si vybírají z nabídnutého tácku). O přídavek děti slušně požádají a poděkují. Během jídla nemluví nahlas a zejména ne s plnými ústy. Snaží se o udržení čistoty svého místa. Po jídle si talíře odnášejí samostatně na určené místo. Starší věkové skupiny se učí používat při obědě příbor. Dětem je dána možnost zapojit se do přípravy svačiny – samostatným mazáním a úpravou chleba U oběda děti používají prostírání, o které se stará zejména služba.
9.2
Psychohygiena
• Je zajištěn pravidelný denní řád, je flexibilní a umožňuje organizaci činnosti dětí v průběhu
dne přizpůsobit potřebám a aktuální situaci. • Rodiče mají možnost přivádět své dítě do MŠ kdykoli dle svých potřeb. • Děti jsou každodenně dostatečně dlouho venku (min. 2 hodiny v dopoledních hodinách)
vždy s ohledem na okamžitý stav ovzduší či jiné přírodní překážky (mráz, náledí, silný vítr, déšť, inverze). • Děti mají dostatek volného pohybu nejen na zahradě, ale i v rámci možnosti v MŠ. • Spací aktivity – děti odpočívají 1 – 1:30 hod. , děti i s nižší potřebou spánku (předškolní
děti) odpočívají 0:30 – 0:45 hod. , potom jim je nabídnuta klidová činnost ve třídě. Do spaní v MŠ nikdo děti nenutí! • Zaměstnanci školy respektují individuální potřeby dětí, napomáhají v jejich uspokojování. • Pedagogové zatěžují děti přiměřeně, v rámci jejich možností, děti mají možnost kdykoliv
relaxovat v klidných koutcích třídy. • Nově příchozím dětem nabízíme adaptační režim.
učitelky se dohodnou s rodiči na podrobnosti adaptace – radí rodičům jak mohou dětem vstup do MŠ usnadnit, jak sladit domácí zvyklosti a uspořádání dne v MŠ, jak klidnou ranní přípravou zmírnit nervozitu, jakými základními dovednostmi v sebeobsluze vybavit. – umožňujeme dětem, aby si vzaly z domova oblíbenou hračku a měly ji podle potřeby u sebe. – vhodně rodiče upozorňujeme na psychickou náročnost vstupu do MŠ a na nutnost pozvolné adaptace dítěte za přítomnosti rodiče nebo jiné blízké osoby. –
- 29 -
–
9.3
seznamujeme rodiče s učitelkami i s personálem školy, kurikulem a řádem školy, uspořádáním dne se stravovacími zvyklostmi.
Psychosociální podmínky
• Všichni zaměstnanci školy vytvářejí dětem takové prostředí aby se zde cítily spokojeně,
jistě a bezpečně. • Všechny děti mají v MŠ stejná práva, stejné možnosti i stejné povinnosti. Nikdo není zvý-
hodňován či znevýhodňován. • Volnost dětí je respektována do určitých mezí vyplývajících z řádu o chování a norem, kte-
ré jsou v MŠ stanoveny. • Pedagogové se snaží nenásilnou komunikací s dítětem, která mu je příjemná, kterou nava-
zuje vzájemný vztah důvěry a spolupráce. Počítáme s aktivní spoluúčastí dítěte na všech činnostech. • Převažují pozitivní hodnocení, pochvaly, podporujeme dítě nebát se, pracovat samostatně,
důvěřovat si. • V dětech rozvíjíme citlivost pro vzájemnou toleranci, ohleduplnost, zdvořilost, vzájemnou
pomoc a podporu. • Děti jsou seznamovány s jasnými pravidly chování ve skupině tak, aby se ve třídě vytvořil
kolektiv dobrých kamarádů, kde se všichni mají rádi. • Pedagogové se dostatečně věnují vztahům ve třídě, nenásilně tyto vztahy ovlivňují prosoci-
álním směrem (prevence šikany). – přijímají a vítají dítě vlídně, neměl by být opomenut ranní rozhovor s dítětem a rodičem – nabízejí vstřícnou a trpělivou pomoc dítěti při činnostech a situacích, které nezvládá – posilují pocit dítěte, že je vítáno a kladně přijímáno – kladou na dítě takové požadavky, které je schopno zvládnout – navazují kladný citový vztah mezi sebou a dítětem
9.4
Materiální a hygienické podmínky školy
Budova je jednopatrová, není bezbariérový přístup. Po rekonstrukci se v přízemí budovy nachází kuchyň, jídelna, tělocvična, šatna dětí, plynová kotelna, sklad potravin, šatna kuchařky, kancelář, sociální zařízení. V mezipatře se nachází hygienické zařízení pro děti, úklidová místnost a sociální zařízení pro personál. V prvním poschodí pak nalezneme ložnici, hernu s třídou, ředitelnu ve které je kabinet pomůcek. Na východní i západní straně budovy se rozkládají školní zahrady. Je využívána pouze zahrada na východní straně. Je zde pískoviště, několik zahradních průlezek, kolotoč, zahradní domek, skluzavka. Jelikož se zahrada nachází v blízkosti silnice, je částečně chráněna dřevinami. Součástí zahrady je i kůlna, kde jsou skladovány hračky na zahradu, zahradní nábytek. Prostory školní zahrady jsou vybaveny tak, aby umožňovaly dětem rozmanité pohybové a další aktivity. Všechny vnitřní a venkovní prostory MŠ splňují bezpečnostní a hygienické normy dle platných předpisů. V tomto školním roce bude provoz zahrady omezen z důvodu rekonstrukce budovy MŠ.
- 30 -
MŠ má přiměřeně velké prostory. Vybavení hračkami, pomůckami a materiály je dobré, závisí na finančních možnostech školy. Hračky jsou umístěny tak, aby je děti dobře viděly a aby si je mohly samy brát i ukládat, nebo požádají učitelku o jejich vydání. Děti se samy svými výtvory podílejí na výzdobě prostředí, dětské práce jsou vystavovány rodičům v šatně dětí.
- 31 -
10 Pravidla pro vzájemnou dohodu a pohodu, porozumění a přátelství 1. V šatně má každý své místo, kam ukládá všechny své věci. Každý si je snaží udržovat v pořádku a čistotě dle svých možností. Může o pomoc požádat starší děti či dospělé. 2. Špinavé ruce umýváme řádně mýdlem, také po použití toalety dbáme na čistotu rukou. 3. Pozor! Vodu necákáme a nestříkáme, kluzká podlaha v umyvárně by nám mohla způsobit úraz. 4. Všechny hračky mají své místo. Zacházíme s nimi šetrně. Herna je prostor ke hře. Stavby a výtvory tu mohou na několik dnů zůstat, pokud jsou na bezpečném místě Materiál kolem je uklizen, chceme si s nimi dále hrát. 5. Hluk nám škodí. Domlouváme se klidným hlasem, nekřičíme, nezpůsobujeme zbytečný hluk a křik. 6. Půjčit si můžeme ke hře a tvoření různé hračky, pomůcky, materiály Po ukončení hry je uklidíme, učíme se používat náčiní. Zbytky materiálů patří do koše. U jídla dbáme také o čistotu, nádobí odnášíme. Pokud něco nedokážeme zvládnout sami, požádáme o pomoc dospělé. 7. Máme se rádi. Jsme kamarádi. Dohodneme se bez hádek, žalování a ubližování. Hledáme společná řešení, pomáháme si, hezky se oslovujeme, vítáme se, umíme se rozdělit.
- 32 -
11 Plány 11.1 Plán pedagogických porad Pedagogické porady – zde se projednávají otázky řízení školy. Pracovníci mají na poradě možnost: – vyjádřit se k základním otázkám rozvoje školy – podílet se na důležitých rozhodnutích Pracovníci se vzájemně ovlivňují, hledají nejpřijatelnější alternativy. Porady svoláváme z různých důvodů a podle toho je můžeme rozdělit na pravidelné a mimořádné. Pravidelné – svolávané 2 – 3× do roka, srpen, listopad, květen, stanovíme si, kdy se budou konat, porad se účastní pedagogičtí a nepedagogičtí pracovníci. – tříbí se názory na jednotlivé problémy – hodnotí se plnění úkolů ročního plánu – sleduje se, zda se daří naplňovat celkovou koncepci rozvoje školy apod. Mimořádné – svolávají se dle potřeby – podání informací po poradě s ředitelem školy – seznámení s hygienickou kontrolou – projednání stížnosti rodičů – řešení přestupků jednotlivce, problémy pracovní kázně – řešení mimořádné situace při opravách budovy
11.2 Plány spolupráce 11.2.1 s rodiči Základ tvoří rozhovor učitelky s rodiči. Při zápisu do MŠ se vede rozhovor – jak je dítě vychováváno – kdo se o dítě nejvíce stará – jaké zvládá dovednosti – jak se projevuje v domácím prostředí – jaké má zvyklosti záliby apod. • nechat rodičům prostor k vyjádření • vytvořit si dostatek času
Spolupráce – pří kulturních a jiných akcích je pro rodiče důležité vědět včas, kdy se tyto akce dějí výlety apod. Seznamovány jsou ústně i pomocí pozvánek. Rodičům je předkládán dotazník. Třídní schůzky: září – seznamovací
- 33 -
prosinec, květen
11.2.2 se speciálním pedagogickým centrem podle potřeby jsou zvány specialisté z SPC z Náchoda. Rodiče mají pak možnost navštěvovat logopedickou poradnu. Drobnější vady jsou specialisty doporučovány napravovat v MŠ, kde logopedickou péči provádí učitelka s logopedickým kursem. V extrémních případech se může stát, že rodiče logopedické působení odmítnou. My jim v zájmu dítěte můžeme péči doporučit, nikoli ji však bez jejich vědomí mimo běžný program realizovat. Rodiče si totiž ne vždy uvědomují, že za vývoj jsou zodpovědni pouze oni a je jen jejich právem rozhodnout se, jakou zvolí pro své dítě péči.
11.2.3 se zřizovatelem OÚ Ke konci kalendářního roku jsme seznámeni s čerpáním rozpočtu a jsou sepsány požadavky na další rok. Naší velkou akcí je přístavba kuchyně, výměna oken, střechy a fasáda budovy. Rozpočet je k nahlédnutí na OÚ Chvalkovice. Jakékoli jiné požadavky jsou vedeny ústně, poté jsou starostou obce projednány se zastupitelstvem OÚ.
11.2.4 se ZŠ společné kulturní akce – Den matek, Jarní a Vánoční koncert, divadelní představení – zápis, návštěva 1. třídy, společný plavecký výcvik, besídky, Den dětí atd. –
11.3 Plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků Vedoucí učitelka spolu s učitelkou se pravidelně účastní vzdělávacích programů a akcí v rámci DVPP. Po absolvování vzdělávací akce Centrum vzdělávání vydává osvědčení. Na konci školního roku se provádí vyhodnocení akcí. Mezi další vzdělávání patří studium odborných časopisů a nové pedagogické literatury, spolupráce s odborníky, ZŠ, jinými MŠ, metodický portál Celoživotní vzdělávání pedagogických i nepedagogických pracovníků je třeba rozvíjet, podporovat, povzbuzovat. Od zaměstnanců a zaměstnavatelů se očekává, že se budou schopni přizpůsobovat potřebným změnám. S tím velmi úzce souvisí cíl každého školení, kterým je snaha přizpůsobit jednotlivce pracovním požadavkům. Proč bychom se měli celý život vzdělávat? – – – – – – – – – – – –
dozvíme se nové zjistíme že mnohé již víme vyzkoušíme si nové setkáme se s novými lidmi poznáme nové metody a formy učení získáme další možnosti srovnávat, jak to funguje u nás a jinde investujeme účelně - vázané finanční prostředky na DVPP obohatíme se o nové zkušenosti, informace, dovednosti získáme odvahu do novinek ve své práci najdeme cesty a řešení svých problémů získáme inspiraci snáze zvládneme stále rodící se změny, zvýšíme si sebevědomí
11.4 Hospitační činnost Hospitační činnost se provádí 2x 3x do roka. Hospitace je zaznamenána v záznamovém archu - 34 -
po hospitaci. Jsou zde vytvořena pozitiva a negativa, doporučení pro další práci, vyjádření hospitované učitelky, podpisy zúčastněných, ze závěrů vyvozovat další opatření.
11.4.1 kritéria, hodnocení – – – – – – – – – – –
zda byl stanoven cíl a úkol zda vyučující byla připravena zda byl výchovně vzdělávací cíl splněn zda byly naplňovány didaktické principy a zásady zda byly uplatněny některé alternativní a moderní trendy ve výchovně vzdělávacím procesu podporující efektivitu předškolního vzdělávání a rozvoje osobnosti. způsob vedení a rozvíjení her dětí vytvoření podnětů pro hru, dostatek časového prostoru respektování přirozených potřeb dětí a jejich uspokojování míra osobního nasazení (nadšení) dostatek pohybu projev učitelky při požádání dítěte o pomoc
- 35 -
VNITŘNÍ EVALUACE 2010 - 2011 Co sledujeme
Podpora duševní pohody dětí, rozvoj řeči a poznávacích procesů
Personální a pedagogické zajištění výchovy dětí
Jak a čím Vytváření dostatku přirozených situací a námětů k učení Didakticky zacílené činnosti realizované ve skupině i individuálně Zařazení smyslových her a jazykových chvilek
průběžně
Dokumentace
Proč
Obě učitelky
Individuální plány dětí
Sledovat pokroky dětí
Výrobky dětí
Seznamovat se novými technikami
průběžně
průběžně
Práce s tématickými celky a projekty
průběžně
DVPP, studium, organizace služeb učitelek
Kdo odpovídá
průběžně
Zařazovat nové projekty - keramika
Obě učitelky
Obě učitelky
Dostatek pohybu během celého dne, dostatečný pobyt venku, odpolední odpočinek (respektovat indiv. potřebu spánku)
ŠVP
průběžně
Obě učitelky,
Osvědčení o účasti na vzdělávání, rozpis služeb učitelek
průběžně
Obě učitelky, vedoucí školní kuchyně
Spotřební koš
Doplnění kvalifikace Pravidelné vyhodnocování stravy, pitný režim
Vést děti ke zdravému životnímu stylu
Termín
Sledovat návaznost
Optimální pedagogická péče
Dodržování správné životosprávy
průběžně
Obě učitelky
- 36 -
Třídní kniha
12 Vnitřní evaluace Je nezbytnou součástí jak vzdělávacího, tak samostatného plánování a projektování. Cílem je ověřovat kvalitu veškeré činnosti, včetně podmínek školy. Tento cíl se opírá o předem vytvořená kritéria. K tomu, aby se mohla evaluační činnost provádět, je potřeba stanovit si konkrétní prostředky, kterými se bude tento proces naplňovat.
12.1 Prostředky evaluace – –
–
– – –
– – – – – – – –
průběžné pozorování a vyhodnocování ŠVP vzhledem k požadavkům RVP (1x za 3 měsíce), průběžné vyhodnocování zpracování TVP a jejich funkčnosti, porovnávání s požadavky ŠVP, optimalizace (písemné záznamy o diskusích k TVP, kontrolách ředitelkou a úpravách, jednání v praxi i na poradách – průběžně), průběžné sledování a hodnocení respektování podmínek (materiálních, hygienických, personálních a ochrany zdraví dětí) – zápisy do knihy oprav, do zprávy BOZP, do hospitačních zápisů, sledování a hodnocení kvality práce provozních zaměstnanců (zápisy do sešitu kontrol provozních pracovnic), sledování a hodnocení kvality práce ped. zaměstnanců školy = kontrolní a hospitační činnost (zápisy do archů „Záznam o hospitaci“), průběžná analýza a hodnocení vlastní vzdělávací práce – pedagogové (průběžná hodnocení pedagog. činností, naplňování cílů ŠVP v souvislosti s hodnocením individuálních pokroků dětí), záznamy provádí uč. do ŠVP, individuální pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika, průběžná realizace hodnocení dětí a vedení diagnostických záznamů uč. a jejich zpětné využití – zápisy do sešitu kontrol, řešení problematiky na pedag. poradách, průběžné hodnocení (evaluace) vzdělávacího procesu školy – hodnocení učitelek, hodnocení vedoucí učitelky, porovnávání vzhledem k plánovaným záměrům závěrečné (pololetní a roční) zhodnocení vzdělávacího procesu v MŠ – porovnání průběhu a výsledků, sledování a hodnocení spolupráce školy s ostatními institucemi a odborníky, hodnocení vlastní práce kontroly dodržování vnitřních norem školy, pracovního a organizačního řádu školy a plnění pracovní náplně, kontroly vedení třídní a jiné svěřené dokumentace,
12.2 Hodnocení a evaluace pedagogy Pedagogové nehodnotí, jestli děti všechno zvládly, ale hodnotí především svoji práci, zvolené metody, formy, prostředky s ohledem na reakci dětí, jestli děti zvolenými činnostmi zaujal, jestli pro ně byla přínosem. Následně evaluuje celý vzdělávací proces vzhledem ke stanoveným cílům ŠVP. Velmi důležité je individuální hodnocení dětí. Nejde zde o to, aby učitelky hodnotily a srovnávaly děti „s normou“, jde o to aby zmapovaly, co dítěti jde, v čem je úspěšné, co mu činí potíže, kde „vázne“, v čem jsou nedostatky a z toho všeho pak vyvolat důsledky pro svoji práci s tím konkrétním dítětem. Je to důvěrný dokument, který slouží pedagogovi k optimalizaci rozvoje dítěte a jako podklad pro informace rodičům.
- 37 -
12.3 Metody hodnocení a evaluace Pozorování, rozhovory s dětmi, rozhovory s rodiči, konzultace s ostatními odborníky, diskuse, rozbor herní aktivity, rozbor procesu učení (vhodnost didaktických her, textů), úrovně komunikace, dětské výtvory (kresba, pracovní výrobky), vztahy a postavení dítěte ve skupině, analýza vlastní ped. aktivity.
12.4 Hodnocení a evaluace školy Vedoucí pracovník hodnotí svoji ped. i řídící práci, kontroluje a hodnotí práci pedagogů, provozních zaměstnanců a evaluuje vzdělávací celé MŠ. O těchto činnostech vede záznamy – které mohou mít podobu – záznamy o hospitaci, sešit kontrol. Závěrečné hodnocení a evaluace MŠ je realizována hodnocením celého školního roku. Ze závěrů vyvozuje důsledky vedoucí k zkvalitnění práce školy – úprava programu, projektu, přehodnocení cílů, vzdělávání dětí, podmínek personálních i věcných.
- 38 -
13 Obsah 1
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE .............................................................................................. 3
2
CHARAKTERISTIKA ŠKOLY..................................................................................... 4 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8
3
PRESENTACE ŠKOLY ............................................................................................ 4 SPECIFIKA A CÍLE PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ........................................ 4 FORMA VZDĚLÁVÁNÍ........................................................................................... 4 PŘIJÍMÁNÍ DĚTÍ ...................................................................................................... 5 ANALÝZA................................................................................................................. 5 DEMOGRAFICKÝ VÝHLED .................................................................................. 5 PROSTOROVÉ A HYGIENICKÉ PODMÍNKY ...................................................... 5 JAK JE ŠKOLA OTEVŘENA VEŘEJNOSTI........................................................... 6
KONCEPCE ŠKOLY ...................................................................................................... 7 3.1 PODMÍNKY PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ .................................................................... 7 3.1.1 Z hlediska materiálního zabezpečení MŠ ............................................................... 7 3.1.2 Psychosociální podmínky ....................................................................................... 7 3.1.3 Organizace ............................................................................................................. 8 3.1.4 Řízení mateřské školy ............................................................................................. 8 3.1.5 Personální a pedagogické zajištění........................................................................ 9 3.1.6 Spoluúčast rodičů................................................................................................... 9 3.2 CO NABÍZÍME RODIČŮM : ............................................................................................. 9 3.3 CO NABÍZÍME DĚTEM:................................................................................................ 10
4
PROGRAM MATEŘSKÉ ŠKOLY.............................................................................. 11 4.1
5
HLAVNÍ KONCEPČNÍ ZÁMĚRY .................................................................................... 11
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ........................................................................ 12 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7 5.8 5.9 5.10
POHÁDKA NA MĚSÍC ZÁŘÍ – BOUDO, BUDKO, KDO V TOBĚ PŘEBÝVÁ ......................... 13 POHÁDKA NA MĚSÍC ŘÍJEN – O VELIKÉ ŘEPĚ ............................................................. 14 POHÁDKA NA MĚSÍC LISTOPAD – O TŘECH PRASÁTKÁCH .......................................... 14 POHÁDKA NA MĚSÍC PROSINEC – O SNĚHURCE.......................................................... 15 POHÁDKA NA MĚSÍC LEDEN – O DVANÁCTI MĚSÍČKÁCH ............................................ 16 POHÁDKA NA MĚSÍC ÚNOR – O PERNÍKOVÉ CHALOUPCE ........................................... 16 POHÁDKA NA MĚSÍC BŘEZEN – O KOŤÁTKU, KTERÉ ZAPOMNĚLO MŇOUKAT ............. 17 POHÁDKA NA MĚSÍC DUBEN – O BUDULÍNKOVI ........................................................ 18 POHÁDKA NA MĚSÍC KVĚTEN – O ČERVENÉ KARKULCE............................................ 19 POHÁDKA NA MĚSÍC ČERVEN – O HLOUPÉM HONZOVI .............................................. 20
6
CELOŠKOLNÍ PLÁN ................................................................................................... 21
7
ŘÁDY ŠKOLY ............................................................................................................... 22 7.1 ŠKOLNÍ ŘÁD .............................................................................................................. 22 7.1.1 Přijímací řízení..................................................................................................... 22 7.1.2 Platby v mateřské škole ........................................................................................ 22 7.1.3 Evidence dítěte ..................................................................................................... 23 7.1.4 Provoz mateřské školy.......................................................................................... 23 7.1.5 Práva dětí a rodičů............................................................................................... 24 7.2 PROVOZNÍ ŘÁD .......................................................................................................... 24 - 39 -
7.3
DENNÍ ŘÁD ................................................................................................................ 25
8
BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ PŘI PRÁCI S DĚTMI V MŠ .................................. 27
9
PSYCHOHYGIENA, ŽIVOTOSPRÁVA, PSYCHOSOCIÁLNÍ PODMÍNKY...... 29 9.1 9.2 9.3 9.4
ŽIVOTOSPRÁVA ......................................................................................................... 29 PSYCHOHYGIENA ...................................................................................................... 29 PSYCHOSOCIÁLNÍ PODMÍNKY .................................................................................... 30 MATERIÁLNÍ A HYGIENICKÉ PODMÍNKY ŠKOLY ......................................................... 30
10
PRAVIDLA PRO VZÁJEMNOU DOHODU A POHODU, POROZUMĚNÍ A PŘÁTELSTVÍ ................................................................................................................ 32
11
PLÁNY ............................................................................................................................ 33 11.1 PLÁN PEDAGOGICKÝCH PORAD.................................................................................. 33 11.2 PLÁNY SPOLUPRÁCE .................................................................................................. 33 11.2.1 s rodiči.............................................................................................................. 33 11.2.2 se speciálním pedagogickým centrem .............................................................. 34 11.2.3 se zřizovatelem OÚ........................................................................................... 34 11.2.4 se ZŠ ................................................................................................................. 34 11.3 PLÁN DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ ................................... 34 11.4 HOSPITAČNÍ ČINNOST ................................................................................................ 34 11.4.1 kritéria, hodnocení ........................................................................................... 35
12
VNITŘNÍ EVALUACE ................................................................................................. 37 12.1 12.2 12.3 12.4
13
PROSTŘEDKY EVALUACE ........................................................................................... 37 HODNOCENÍ A EVALUACE PEDAGOGY ....................................................................... 37 METODY HODNOCENÍ A EVALUACE ........................................................................... 38 HODNOCENÍ A EVALUACE ŠKOLY .............................................................................. 38
OBSAH............................................................................................................................ 39
- 40 -
