Jarní hory KroKu v zimní sezoně 2005/2006 UPRAVENÁ VERZE! Plán a informační servis k akci RK „KroK“ Autor: © Luboš (
[email protected]), 13., 20. a 23.1.2006
JARNÍ HORY VE ŠPINDLEROVĚ MLÝNĚ Termín: sobota, 4.2. – pátek, 10.2.2006 Předpokládaná cena: ≈ 1 450 Kč (504 + ~ 450 + ~ 350 = 1 304 Kč + cca. 150 Kč rezerva) ¾ Ubytování: 504 Kč na osobu za 7 dní pobytu – peníze mi pošlete každý z účastníků této akce CO NEJDŘÍV (ideálně do konce ledna) na můj účet: 1526927083/0800 (Česká Spořitelna)! ¾ Doprava: okolo 400 – 500 Kč na osobu (pouze můj odhad!) ¾ Jídlo: předpokládám do 400 Kč na osobu na celý pobyt
Nahlášená účast: Baron, Chuck, Efka, Kavka, Luboš, Pizzi, Šáša a Viktor + ještě 2 lidi!!!
¾ Celkem nahlášeno za nás: 10 osob → 2 místa jsou volná = MUSÍME JEŠTĚ NĚKOHO SEHNAT! Dopravní spojení → sraz bude cca. 25 min. před odjezdem, tedy už v sobotu 4.2.2006 ve 4:15 ¾ Doprava bude realizována: vlakovými spoji, pak autobusovou linkou a nakonec lanovkou „Svatý Petr“
Ubytování: Horská chata Tesla (informace o ubytování z jejich webu, satelitní mapa) – oblast Klínové boudy (historie a turistické info o lokalitě, podrobná mapa) ve Špindlerově Mlýně (mapa celé oblasti)
Možnosti lyžování: Ski-areál Špindlerův Mlýn (mapka ski-areálu, ceník ski-areálu) + nedaleké napojení na běžkařské trasy a magistrály napříč Krkonošemi = jedna z nejideálnějších poloh u nás!
Jídlo: Musíme se ještě domluvit, kdo připraví jídelníček – zájem už projevila Pizzi… Společné nezbytné! vybavení: Pytle na odpadky, tuhý podpalovač, saponáty… – Domluvíme se! Příchodová cesta k chatě + doporučení na závěr: Při cestě tam (resp. nazpět) od lanovky k chatě (resp. od chaty k lanovce) se při příjezdu (resp. návratu) budou hodit na překonání cca. 4 km vzdálenosti po cestě značené lavinovými tyčemi (viz ukázková fotka takové cesty v Krkonoších dole na této stránce) běžky či sněžnice – kdo můžete, tak si je určitě vemte! – Na schůzce 24.1. příp. vše upřesním! Tento dokument je určen pouze pro potřeby RK „KroK“ a byl zaslán v rámci informačního balíčku v PDF všem zúčastněným!
Ukázka zimní cesty v Krkonoších
Platí od 11.12.2005 do 9.12.2006
Spojení
z: do:
Brno Špindlerův Mlýn
Odjezd 4.2.2006 Brno hl.n. Odj. Blansko 4:59 Skalice n.Svitavou 5:11 Letovice 5:19 Svitavy 5:37 Česká Třebová 5:50 Pardubice hl.n. Příj. • rychlík: Brno hl.n. (odj. 4:39) -> Praha hl.n. (příj. 7:47) • jede v 1-6,nejede 17.IV.,1.,8.V.,18.XI.
5 hod 51 min, 261 km, 310,- Kč / 204,- Kč 4:39 5:00 5:12 5:20 5:38 5:52 6:28
R 874
(Praha hl.n.)
Pardubice hl.n. Odj. 6:57 Os 981 /5608 Pardubice-Rosice n.L. 7:00 7:04 Pardubice-Semtín 7:06 7:07 Stéblová 7:11 7:16 Čeperka 7:19 7:19 Opatovice n.Labem 7:24 7:25 Hradec Králové hl.n. ! 7:31 7:36 Předměřice n.Labem 7:40 7:41 Lochenice O 7:44 7:44 Smiřice 7:49 7:53 Černožice 7:56 7:56 Semonice O 7:59 7:59 Jaroměř Příj. 8:02 (Jaroměř) • osobní vlak: Pardubice hl.n. (odj. 6:57) -> Jaroměř (příj. 8:02) • jede v 6,+ • přímý vůz • Značky: !: vlak nečeká na žádné přípoje; O: jízdenky se vydávají pouze ve vlaku Jaroměř Odj. 8:22 Os 5410 Jaroměř zast. x 8:25 8:25 Kuks x 8:31 8:31 Žireč O x 8:35 8:35 Dvůr Králové n.Labem 8:39 8:39 Bílá Třemešná 8:46 8:46 Mostek 8:53 8:59 Borovnička O x 9:02 9:02 Borovnice O x 9:07 9:07 Horka u St.Paky Příj. 9:11 (Turnov) • osobní vlak: Jaroměř (odj. 8:22) -> Turnov (příj. 10:30) • přesun do Horka u St.Paky,,aut.st. asi 8 min • Značky: x: vlak zastavuje na znamení; O: jízdenky se vydávají pouze ve vlaku Horka u St.Paky,,aut.st. Odj. 9:44 Bus 169106 3 R Studenec,,pošta 9:48 Studenec,,Na špici 9:50 Studenec,Zálesní Lhota,křiž. 9:53 Dolní Branná,,pošta 9:58 Vrchlabí,,aut.nádr. 10:05 10:08 Vrchlabí,Herlíkovice 10:17 Špindlerův Mlýn,,Labská 10:27 Špindlerův Mlýn,,aut.st. Příj. 10:30 (Špindlerův Mlýn,,aut.st.) • dálkový autobus: Praha,,Černý Most (odj. 7:45) -> Špindlerův Mlýn,,aut.st. (příj. 10:30) • ČSAD Střední Čechy, spol. s r.o.; Brandýs nad Labem-Stará Boleslav; 326911954,315671659 • Dětské kočárky a invalidní vozíky se přepravují jako cestovní zavazadla. • Zavazadla určená k přepravě mimo prostor pro cestující, vyžadující uložení v určité poloze nebo přesahující hodnotu 5.000,-Kč, jsou jejich majitelé povinni nahlásit řidiči. • V úseku Vrchlabí,aut.st. až Špindlerův Mlýn,aut.st. se saně, lyže a snowboardy přepravují pouze pokud to obsazenost vozidla a bezpečnost přepravy dovolují. • Na lince platí tarif vyhlášený dopravcem ČSAD Střední Čechy,spol. s r.o..Informace o tarifu jsou zveřejněny ve vozidlech na lince. • Značky: R: možno zakoupit místenku TT verze 1.17 (data: 16.12.2005) Vytištěno dne 12.1.2006 v 15:44
© CHAPS spol. s r.o.; ČD-Telematika, a.s. Data jsou garantována dopravci.
Platí od 11.12.2005 do 9.12.2006
Spojení
z: do:
Špindlerův Mlýn Brno
Odjezd 10.2.2006
4 hod 50 min, 261 km, 310,- Kč / 204,- Kč
Špindlerův Mlýn,,aut.st. Odj. 13:45 Bus 169106 6 R Vrchlabí,Herlíkovice 13:58 Vrchlabí,,aut.nádr. 14:07 14:10 Dolní Branná,,pošta 14:17 Studenec,Zálesní Lhota,křiž. 14:22 Studenec,,Na špici 14:25 Studenec,,pošta 14:27 Horka u St.Paky,,aut.st. Příj. 14:31 (Praha,,Černý Most) • dálkový autobus: Špindlerův Mlýn,,aut.st. (odj. 13:45) -> Praha,,Černý Most (příj. 16:30) • ČSAD Střední Čechy, spol. s r.o.; Brandýs nad Labem-Stará Boleslav; 326911954,315671659 • Dětské kočárky a invalidní vozíky se přepravují jako cestovní zavazadla. • Zavazadla určená k přepravě mimo prostor pro cestující, vyžadující uložení v určité poloze nebo přesahující hodnotu 5.000,-Kč, jsou jejich majitelé povinni nahlásit řidiči. • V úseku Vrchlabí,aut.st. až Špindlerův Mlýn,aut.st. se saně, lyže a snowboardy přepravují pouze pokud to obsazenost vozidla a bezpečnost přepravy dovolují. • Na lince platí tarif vyhlášený dopravcem ČSAD Střední Čechy,spol. s r.o..Informace o tarifu jsou zveřejněny ve vozidlech na lince. • přesun do Horka u St.Paky asi 8 min • Značky: R: možno zakoupit místenku Horka u St.Paky Odj. 14:43 Os 5483 Borovnice O x 14:48 14:48 Borovnička O x 14:52 14:52 Mostek 14:55 15:01 Bílá Třemešná 15:07 15:08 Dvůr Králové n.Labem 15:15 15:16 Žireč O x 15:20 15:20 Kuks x 15:24 15:24 Jaroměř zast. x 15:30 15:30 Jaroměř Příj. 15:33 (Jaroměř) • osobní vlak: Nová Paka (odj. 14:15) -> Jaroměř (příj. 15:33) • Značky: O: jízdenky se vydávají pouze ve vlaku; x: vlak zastavuje na znamení Jaroměř Odj. 15:41 Sp 1787 K (K) p.v. Smiřice 15:46 15:47 Hradec Králové hl.n. Příj. 15:57 (Hradec Králové hl.n.) • spěšný vlak: Trutnov hl.n. (odj. 14:30) -> Hradec Králové hl.n. (příj. 15:57) • Značky: K: rozšířená přeprava spoluzavazadel, především jízdních kol; (K): úschova během přepravy a přeprava zásilek (tratě ČD); p.v.: vlak veze přímý vůz (vozy) Hradec Králové hl.n. Odj. 16:05 Os 5655 K Opatovice n.Labem 16:11 16:13 Čeperka 16:17 16:17 Stéblová 16:20 16:21 Pardubice-Semtín 16:25 16:25 Pardubice-Rosice n.L. T 16:28 16:28 Pardubice hl.n. Příj. 16:34 (Pardubice hl.n.) • osobní vlak: Hradec Králové hl.n. (odj. 16:05) -> Pardubice hl.n. (příj. 16:34) • Značky: K: rozšířená přeprava spoluzavazadel, především jízdních kol; T: vlak odjíždí po ukončení výstupu cestujících Pardubice hl.n. Odj. 16:36 R 877 (K) D [kolo] Česká Třebová 17:14 17:17 Svitavy 17:28 17:29 Letovice 17:48 17:49 Skalice n.Svitavou 17:57 17:58 Blansko 18:09 18:11 Brno hl.n. Příj. 18:35 (Brno hl.n.) • rychlík: Praha hl.n. (odj. 15:23) -> Brno hl.n. (příj. 18:35) • Značky: (K): úschova během přepravy a přeprava zásilek (tratě ČD); D: vůz pro cestující s dětmi do 10 let; [kolo]: vůz s možností rezervace místa pro jízdní kolo TT verze 1.17 (data: 16.12.2005) Vytištěno dne 12.1.2006 v 15:57
© CHAPS spol. s r.o.; ČD-Telematika, a.s. Data jsou garantována dopravci.
POVINNÉ VYBAVENÍ PRO POBYT NA CHATċ: - obleþení a osobní pĜedmČty adekvátní klimatickému charakteru Krkonoš - povleþení (prostČradlo, povleþení deky, povleþení polštáĜe) nebo vlastní spacák s prostČradlem a povlakem na polštáĜ - elektrická svítilna (þelovka, baterka) - sirky, pevný podpalovaþ, zapalovaþ - toaletní papír - vČci osobní hygieny (ruþník, mýdlo, ..) - lehká obuv na pĜezutí (sportovní charakter) - kolíþky na prádlo, pĜípadnČ ramínko na odČvy - k sušení odČvĤ - pytel na odpadky - chĖapky na nádobí, utČrky, ekologické saponáty a pod. - 5 Kþ mince pro teplou sprchu (5Kþ = cca 4 minuty)
CENY UBYTOVÁNÍ:
VYBAVENÍ CHATY: - samooblužný provoz - topení, vaĜení, úklid - topení pevnými palivy na pokojích - vaĜení na kamnech, pĜíp. PB vaĜiþe na pokojích nebo ve spoleþenské místnosti - umyvadla se studenou vodou - sprcha s teplou vodu (5Kþ = cca 4 minuty) - splachovací záchody na patĜe
ostatní:
PRAVIDLA POBYTU: Vzhledem k poloze chaty je nezbytné: - z dĤvodu vlastní bezpeþnosti pĜi objednávání nahlásit datum a þas pĜíchodu na chatu a dodržet je abychom se vyhnuli zbyteþnému výjezdu Horské služby. - odvážet si svĤj vlastní odpad
zimní pobyt (sníh): turnus A, B
560 kþ
turnus C
220 kþ
individuálnČ
90-110 kþ/noc
silvestr
130 kþ/noc
velikonoce
130 kþ/noc
letní pobyt: 80 kþ/noc
pes
20 kþ/noc
vlek hosté
60 kþ/den
vlek ostatní
80 kþ/den
Turnusy:
zaþátek
konec
Turnus A
NedČle
14:00
Sobota
12:00
Turnus B
Sobota
14:00
Pátek
12:00
Turnus C
Pátek
14:00
NedČle
12:00
Turnusy zaþínají po obČdČ, konþí pĜed obČdem. V roce 2006 zaþíná turnus A v nedČli 1.1.2006. Turnus A
Turnus B
Turnus C
1.1. - 7.1.
7.1. - 13.1.
13.1. - 15.1.
15.1. - 21.1. 29.1. - 4.2.
21.1. - 27.1. 4.2. - 10.2.
27.1. - 29.1. 10.2. - 12.2.
12.2. - 18.2.
18.2. - 24.2.
24.2. - 26.2.
26.2. - 4.3.
4.3. - 10.3.
10.3. - 12.3.
12.3. - 18.3. 26.3. - 1.4.
18.3. - 24.3. 1.4. - 7.4.
24.3. - 26.3. 7.4. - 9.4.
OBJEDNÁVKY: 1) plný turnus: Objednat si pobyt v rámci celého turnusu je možné s maximálnČ dvoumČsíþním pĜedstihem. 2) þást turnusu: Objednat si pobyt v rámci þásti turnusu je možné týden pĜed jeho zaþátkem. Pobyt se platí bezhotovostnČ na úþet, všechny informace budou sdČleny pĜi objednávání. Storno poplatek za zrušení pobytu bez náhrady je 50% zaplacené þástky. ::::: KONTAKTY: Ing. Aleš Müller, tel. 732 455 911 / 272 650 363, email:
[email protected] :::::
Satelitní mapa chaty Tesla (uprostĜed) - oblast Klínové boudy
Klínové boudy PĜi putování za loukami Krkonošského národního parku se dnes vydáme do stĜední horské þásti na území, ovládané kdysi šlechtou z vrchlabského zámku. PonČvadž se chceme vrátit do dob dávno minulých, vyjdeme sem stylovČ po nejstarší, takzvané Slezské cestČ. Spojovala ýechy se Slezskem a byla osou pronikání þlovČka do této þásti hor. Z Vrchlabí nás zavede až na Dvorskou pláĖ nad Zadními Rennerovkami, kde nás ukazatelé s nČmou plechovou znaþkou "K" odkloní na západ, do kilometr vzdálených Klínových Bud. RozevĜe se pĜed námi rozsáhlá, souvislá plocha luk jižního svahu Zadní Planiny, spadající pĜíkĜe do údolí horního toku Klínového potoka, s volnČ rozhozenými boudami. Z vČtší þásti je enkláva obklopena smrkovým lesem a v horní, severní þásti zasahuje až na hranici lesa, kde roztroušené skupiny nízkých smrkĤ prostupují do kleþových porostĤ. Je rozložena ve výšce od 1 100 do 1 300 m n. m. a její výmČra pĜesahuje 60 hektarĤ. Spojena je tĜemi letními i zimními cestami se zmínČnou Slezskou cestou, s Friesovými Boudami a se Svatým Petrem. Od východu k západu ji protíná víceménČ vrstevnicová cesta, navazující na úsek vybudovaný v roce 1908 Krkonošským spolkem, pĜecházející na severní svah PlánČ nad Svatým Petrem. VraĢme se ale do doby, kdy vČtší þást hor i oblast našeho dnešního zájmu byla pokryta nedotþeným pralesem, protnutým jen Slezskou cestou. NepĜíliš vzdálené údolí mezi Kozími hĜbety a Plání ožilo však snad již na zaþátku 16. století tČžbou stĜíbrné rudy. A byl to známý majitel vrchlabského panství Kryštof Gendorf, jehož zájem se na kutištČ kolem vznikající osady Svatý Petr soustĜedil. TĜicetiletá válka tČžbu pĜerušila a k její renesanci došlo až koncem 17. století za vlády MorzinĤ. A právČ tato þinnost má zajímavý vztah k poþátkĤm dnešních Klínových Bud. Je historicky doloženo, že vytČžená ruda byla pĜenášena nosiþi do panských hutí v Dolním DvoĜe až do doby, kdy byla v roce 1622 postavena tavicí huĢ pĜímo u místa tČžby. Nosiþi vystupovali husím pochodem z Dlouhého dolu svahem Stohu a zadní Planiny na Dvorskou pláĖ. Tam, v nejvyšším bodČ výstupu u Slezské stezky v 1350 m n. m., bylo pĜekladištČ, kde rudu odkládali, pĜipravovali k dalšímu transportu a po obtížném výstupu odpoþívali. Bylo to pravdČpodobnČ na rovince s kĜižovatkou u dnešní Chaty Na Rozcestí, nazývané Ladung nebo Ladig z nČmeckého Umladeplatz pĜekladištČ. Sem se rovnČž pozdČji, po roce 1739, donášela ze Zeleného dolu u Pece po Železné cestČ železná ruda. Odtud se náklad pĜenášel pĜes Lišþí horu do Dolního Dvora. Je doloženo, že železná ruda se již dále odtud pĜevážela koĖským povozem. Nosiþi používali pravdČpodobnČ k pĜenášení bĜemene krosny, které do Krkonoš zavedli asi již v 16. století kolonisté z Alp. BČžnČ se uvádí, že v místČ, kde transport procházel místem dnešních Klínových Bud, podle ústního podání tam, kde stála Zinneckerova bouda zniþená v roce 1900 požárem, stál jednoduchý nouzový pĜístĜešek. V nČm nacházeli nosiþi úkryt v nepohodČ a vČnovali se údržbČ pracovního náĜadí - klínĤ, potĜebných k tČžbČ rudy, které daly boudČ jméno. Je jisté, že klíny bylo nutné stále brousit, ostĜit a kalit, ale je tČžké pĜedpokládat, že by nosiþi železnými klíny zvyšovali váhu již tak dost tČžkého bĜemene pĜi obtížném, témČĜ tĜíkilometrovém výstupu s pĜevýšením 500 m. Jejich údržba byla jistČ snazší u místa tČžby ve Svatém Petru, kde již tehdy byly použitelné, i když primitivní provozní budovy. NČkdy se název bud vysvČtluje podle toho, že enkláva po jejím pozdČjším rozšíĜení se podobala tvarem plochy nebo formou záĜezu údolí klínu, neboĢ jak výstižnČ píše autor povídání o Klínovkách JiĜí Švec, "jsou to skuteþné klíny vražené do bezbranného tČla lesa". OjedinČlou je verze, že boudy dostaly jméno, jak to v Krkonoších þasto bývá, jednoho z prvních osadníkĤ, v našem pĜípadČ Keila, þemuž odpovídají nČkdy dĜíve používané þeské Keilovy Boudy. Nebudeme se hloubČji tímto problémem zabývat a pĜijmeme nejrozšíĜenČjší a také i nejzajímavČjší vysvČtlení jejich jména podle nČmeckého výrazu pro železné klíny - die Keil - Keilbauden a od roku 1924 rovnČž þesky Klínové Boudy - Klínovky. Vznikly pravdČpodobnČ u zmínČné boudiþky, stejnČ jako blízké Friesovy a Lišþí Boudy i bouda Na Pláni, v polovinČ 17. století. Zmínku o Klínové louce nalezneme již v urbáĜi z roku 1676. Jednoduchý pĜístĜešek se bČhem þasu zmČnil v solidní, trvale obydlený srub vyhovující stoupajícím potĜebám horníkĤ a poskytoval jim nejen odpoþinek, ale i skromné obþerstvení a nocleh. Okolní les ustupoval dalším boudám pro jejich rodiny. Po ukonþení tČžby rud ztratili však horníci zamČstnání a boudy svĤj pĤvodní význam. RozšíĜili proto plochu luk, postavili další boudy a zamČĜili se na chov dobytka - budní hospodáĜství. Jejich vzorem bylo hospodaĜení blízké panské Dvorské boudy, známé již od 17. století. ěada jich našla práci v panských lesích. Vznikly tak na katastrálním území obce Volský DĤl, na hranici s obcí Strážné, Klínové Boudy, Klínovky v dnešní podobČ. V roce 1915 tu bylo již 12 bud s 96 obyvateli. DvČ z bud zanikly a ve zbývajících deseti bylo chováno pĜes 50 kusĤ hovČzího dobytka, mnoho koz a tĜi tažní konČ. PatĜilo k nim kolem 40 ha luk. Dobytek pásli i v kleþi nad boudami a ke sklizni sena mČli ještČ pronajatou plochu senišĢ v Dlouhém dole na svahu Luþní hory. Louky kolem bud byly dostateþnČ zavlažené Ĝadou drobných pravostranných pĜítokĤ Klínového potoka a byly hnojeny stájovými hnojivy a postupnČ zavádČným úþinným kejdovým hospodáĜstvím. O úroveĖ hospodaĜení, péþi o louky, kvalitu i odbyt hospodáĜských výrobkĤ i hovČzího dobytka, ale i o úroveĖ života obyvatel se od zaþátku 20. století staral místní hospodáĜský spolek ustavený pro Rennerovky a Klínovky. Je tĜeba pĜipomenout, že obČ skupiny bud mČly hodnČ spoleþného, a to nejen v hospodáĜské oblasti, ale i ve sportu a spoleþenském životČ. Nebyla to jenom blízkost obou nejvČtších luþních enkláv
východních Krkonoš o rozloze témČĜ 200 ha, dosahujících až nad hranici lesa, co je spojovalo, ale i zamČĜení a intenzita budního hospodáĜství. Od roku 1895 mČly spoleþnou poboþku Rakouského krkonošského spolku "sekce Rennerovky" i v roce 1909 založený lyžaĜský spolek pro Rennerovky a okolí (SVR). U zrodu tČchto snah a spolkĤ bylo nČkolik významných zdejších obþanĤ, jako byli Václav Renner a Václav Bradler. Jednou z hospodáĜských iniciativ byl zájem o melioraci luk za úþelem zvýšení jejich výnosĤ i kvality. Její souþástí mČlo být i vápnČní, vycházející ze zjištČní odborníkĤ, že zdejší louky trpí nedostatkem vápna. Obsáhlý projekt, jehož realizace mČla být þásteþnČ dotována státem, nenašel u budaĜĤ pochopení. Pouze na Klínovkách z nČj uskuteþnilo nČkolik budaĜĤ alespoĖ opatĜení k ochranČ luk pĜed vodní erozí vyhloubením záchytných pĜíkopĤ. Vedla je k tomu trpká zkušenost z prĤtrže mraþen 16. þervna 1882, která jejich velmi svažité souvislé plochy luk poniþila vymletím Ĝady až pČt metrĤ hlubokých rýh. Období budního hospodáĜství nelze považovat za idylickou dobu, ozvuþenou zvonci dobytka a jódlováním pastevcĤ, jak ho líþili nČkteĜí romantiþtí návštČvníci hor. Boj o pĜežití byl tvrdý a výsledky hospodaĜení nestaþily k udržení dostateþné životní úrovnČ poþetným rodinám. PamČtníci c. k. Rakousko-Uherska vzpomínali, jak každé ráno ve þtyĜi hodiny, den co den, v zimČ v létČ, vycházelo z Klínovek asi 15 lidí s rozsvícenými lucernami. Spojovali se s dalšími horaly z Rennerovek, Friesových a Lahrových bud. Více než padesátiþlenný "malebnČ" svČtélkující ĜetČz byl nucen putovat za prací do továren v HoĜením Vrchlabí. Pracovalo se tehdy od 6 do 18 hodin a k tomu bylo ještČ nutno pĜiþíst témČĜ pČt hodin nároþné chĤze. TĜi z bud využily narĤstajícího turistického ruchu, který Krkonoše zasahoval. Významnou v tomto ohledu se stala vlastní Klínová bouda, nejvýše položená v západním cípu enklávy. MČla menší hospodáĜství se tĜemi kravami, dvČma až tĜemi tažnými koĖmi a devČt hektarĤ luk. V roce 1891 fungovala jako jednoduchý, skromný hostinec, poskytující obþerstvení, ale i nČjaký ten nocleh. NČkolikrát vyhoĜela a po požáru v roce 1912 byla znovu postavena a rozšíĜena a mČla k dispozici pro turisty dvanáct vytápČných pokojĤ se tĜiceti lĤžky a studentskou noclehárnou. Vyhlášena byla nejen vynikající kuchyní, ale i nízkými cenami. O rok pozdČji ji zakoupili zámožní bratĜi Bönschové, majitelé Luþní boudy, Rennerovky na Bílé louce a Richtrovek, a dosadili sem svého správce. PĜíznivý terén s 93 pČknými sluneþnými dny a pouze 33 dny s nebezpeþnou vánicí nebo vichĜicí, jak uvádČjí meteorologové, v zimČ potom výborné snČhové podmínky, podmínily zájem o zimní sporty, jejichž centrem se Klínovka stala. HospodaĜila v ní lyžaĜská dynastie BuchbergerĤ a lyžaĜský sport dosáhl vysoké úrovnČ. Klínovky se staly líhní vynikajících lyžaĜĤ. Sdružoval je spolek "Rübezahl" pro Rennerovky. Již na prvních bČžeckých závodech v roce 1914 získal mladý Václav Renner z Klínových bud, pozdČji pĜedseda spolku, první cenu v dálkové jízdČ. Franz Buchberger dosáhl pĜed první svČtovou válkou jako první závodník z Krkonoš Ĝady vynikajících úspČchĤ v bČhu i skoku na místních i mezinárodních závodech. PozdČji ho vystĜídali napĜíklad Wilfried Bönsch, Amalie-Mali Krausová, Hans Fries. Na Klínovkách se odehrávaly þetné závody i sportovní slavnosti. Pro skokany byl v údolí Klínového potoka postaven mĤstek, nazvaný po významné osobnosti Quido Rotterovi - "Otci hor". Majitelé Klínovky Bönschové zĜídili od boudy do Špindlerova Mlýna sáĖkaĜskou dráhu a v zimČ zajišĢovali na saních dopravu osob i zavazadel z vrchlabského nádraží. Nelze opomenout skuteþnost, že na Klínových Boudách nezapomínali ani na výchovu dČtí, kterých tu bylo požehnanČ. Jejich prvním uþitelem pravdČpodobnČ byl vysloužilý voják, putující zaþátkem 19. století od Krásné PlánČ v údolí Klínového potoka až na Klínové Boudy, od domu k domu. Uþil dČti tomu málu ze þtení, psaní a poþítání, co znal sám. Za odmČnu mČl dostávat týdnČ za jednoho žáþka tĜi krejcary, kterých se však doþkal málokdy. PozdČji mČli vlastního skuteþného uþitele, který byl dosazen na školu v Rennerovkách s povinností dvakrát týdnČ vyuþovat na Klínovkách, kde mČl od roku 1880 vyhrazenou uþebnu. Svoji oblibu si Klínovky udržely i po první svČtové válce, ovšem okupace a druhá svČtová válka znamenaly znaþné zmČny. ěada mužĤ z bud odešla bojovat za TĜetí Ĝíši a terén Klínových Bud obþas využívala nČmecká armáda ke cviþení. V roce 1945 až 1946 byli nČmeþtí obyvatelé odsunuti a budní hospodáĜství vzalo za své. Boudy získali noví majitelé, zejména pro podnikovou rekreaci. Vlastní Klínovou boudu pĜevzaly v roce 1963 Krkonošské hotely. Její ubytovací kapacitu tvoĜilo 105 lĤžek ve dvanácti pokojích a 140 míst u stolĤ v restauraci. Získala brzy zpČt svoji pĜedváleþnou oblibu a roþní návštČvnost dosáhla 10 000 lidí. Bohužel osudného 22. února 1970 bouda vyhoĜela do základĤ. Vybuchl agregát vyrábČjící elektrický proud, hoĜící nafta se rozlila po boudČ a dovršila dílo zkázy. Klínovka již nebyla obnovena. A souþasnost? Enkláva Klínových bud žije i dnes. ěada chalup má stálé obyvatele, kteĜí zde tráví vČtšinu roku, další boudy navštČvují ti, pro které se Klínové Boudy staly druhým domovem. Chalupy patĜící kdysi nakladatelství ýeskoslovenský spisovatel (Spisovatel), Tesle HloubČtín (Dolní Klínovka) neslouží již podnikové rekreaci, ale získaly konkrétní majitele, což jim skýtá záruku vČtší péþe a pozornosti. Bouda Petráška, patĜící dĜíve Slavoji Praha, je dnes sice oficiálnČ majetkem Klubu þeských turistĤ, ale pod její stĜechou se stĜídá stále stejná parta: dnes jsou to dČti a vnuci tČch, kteĜí tento kout objevili na poþátku 50. let. Nikdo také nespoþítá, kolik dČtí se uþilo lyžovat na Kantorce, která už od pováleþných þasĤ funguje pod promČnlivou hlaviþkou školských odborĤ. Bouda, v níž dČti usedaly do lavic jednotĜídky už za první republiky a která je dnes ve správČ gymnázia ve Vrchlabí, si tedy svĤj název urþitČ zaslouží. PĜi cestČ bílou stopou napĜíþ enklávou Klínových Bud nás potČší pohled na kouĜící komíny chalup a odmetená zápraží, v létČ pak obrázek pasoucích se ovcí pana Varcla z Horské služby, který potvrzuje, že život se tu alespoĖ trochu vrací do starých kolejí. Úplný návrat si už ale nikdo nepĜeje: zdejší usedlíci vytvoĜili Obþanské sdružení Klínové Boudy s cílem získat prostĜedky na elektrifikaci enklávy. ýas se nezastavil ani na luþní enklávČ pod Zadní Planinou. Theodor Lokvenc, (-zde-), foto JiĜí Bruník © 2003-2005 Správa KRNAP Vrchlabí
[email protected]
Mapa oblasti Klínové boudy
Mapa oblasti: ŠpindlerĤv Mlýn - Klínové boudy (mj. horská chata Tesla)
Plánek Skiareálu ŠpindlerĤv Mlýn
Ceník pro Skiareál ŠpindlerĤv Mlýn na sezonu 2005/2006
PĜíchodová zimní cesta k horské chatČ Tesla
