Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav archeologie a muzeologie
Archeologie
Jana Moravcová
Žena, muž a dítě ve starší době bronzové. Případové studie na základě vybraných moravských pohřebišť. bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Klára Šabatová Ph.D.
2008
Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
……………………………………..
2
Poděkování:
Na prvním místě ráda poděkovala Mgr. Kláře Šabatové Ph.D., pod jejímž velmi trpělivým a inspirativním vedením byla radost pracovat. Dále mé díky patří Prof. Kjelu Knutssonovi z Uppsalské University, který mi byl průvodcem po komplikovaném světě genderové archeologie. Dále můj dík patří Mgr. Michalu Přichystalovi z Ústavu archeologické památkové péče v Brně, za poskytnutí plánů k pohřebišti v Mořicích „Pololánech“. Nemalé díky patří také všem mým přátelům, kteří mi byli po celou dobu psaní této práce oporou, zejména pak Zdeňce Míchalové a Zuzce Kostkové, které již téměř čtyři roky trpělivě dohlížejí na pravopisnou stránku mého písemného projevu. Na posledním místě a však s největší měrou bych ráda poděkovala svým rodičům, bez jejichž podpory bych se studovanému oboru nemohla věnovat a kteří vždy trpělivě podporovali veškeré mé plány. Děkuji!
3
MOTTO : ¿Cómo puedo saber todo? Soy arqueólogo, no Dios! (Alfonso, vedoucí výzkumu na hradišti v Taramundi, Asturie)
4
1
Úvod ................................................................................................................... 2
2
Tzv. archeologie genderu ................................................................................... 3
2.1
Pojem „archeologie genderu“....................................................................... 3
2.2
Nástin vývoje genderové archeologie ve světě ............................................ 4
2.3
Genderová archeologie pravěku v České republice ..................................... 6
2.4
Stručný přehled dosavadního genderové bádání v oblasti pohřebního ritu . 7
3
Nástin vývoje pohledu na únětickou společnost ................................................ 9
4
Případové studie ............................................................................................... 13
4.1
Cíle práce a pracovní postup ...................................................................... 13
4.2
Těšetice „Vinohrady“ ................................................................................. 16
4.2.1
Antropologické zhodnocení ............................................................................. 16
4.2.2
Uspořádání a vlastnosti hrobových jam, poloha jedinců v hrobě .................... 21
4.2.3
Hroby s druhotnými zásahy.............................................................................. 30
4.2.4
Hrobová výbava ............................................................................................... 35
4.2.5
Faktorová analýza hrobové výbavy.................................................................. 43
4.3
Moravská Nová Ves – Hrušky ................................................................... 51
4.3.1
Antropologické zhodnocení ............................................................................. 51
4.3.2
Uspořádání a vlastnosti hrobových jam, poloha jedinců v hrobě .................... 53
4.3.3
Hroby s druhotnými zásahy.............................................................................. 57
4.3.4
Hrobová výbava ............................................................................................... 59
4.3.5
Faktorová analýza hrobové výbavy.................................................................. 62
4.4
Mořice „Pololány“...................................................................................... 65
4.4.1
Antropologické zhodnocení ............................................................................. 65
4.4.2
Uspořádání a vlastnosti hrobových jam a poloha jedinců v hrobě ................... 67
4.4.3
Hroby s druhotnými zásahy.............................................................................. 71
4.4.4
Hrobová výbava ............................................................................................... 73
4.4.5
Faktorová analýza hrobové výbavy.................................................................. 77
5
Závěry............................................................................................................... 80
1
1
Úvod
Předkládaná práce se věnuje genderové problematice v rámci starší doby bronzové, konkrétně v rámci únětické kultury. V případových studií tří vybraných moravských pohřebišť se snažím o rozbor této problematiky. První kapitola je věnována obecnému vymezení pojmu genderová archeologie a nástinu jejího vývoje. Tato kapitola se jeví jako nezbytná z toho důvodu, že daná disciplína není v našem prostředí ještě zcela konstituována. V následující kapitole je pak vyhrazen prostor pro shrnutí dosavadních názorů na zkoumanou problematiku. Nejdůležitějším bodem práce pak jsou jednotlivé, již zmiňované, případové studie vybraných pohřebišť. Pohřební ritus je jen jedna z částí studia pravěkých společenstev a proto ani v nejmenším nepředpokládám, že může podat komplexní obraz dané problematiky, a ani se o takový obraz nepokouším.
2
2 Tzv. archeologie genderu
Studiu postavení ženy, muže a dítěte v prehistorických společnostech se archeologie více či méně věnuje de facto už od svých vědeckých počátků v první polovině devatenáctého století (více např. viz ČERMÁKOVÁ 2007a: 209 – 211). Systematičtěji se pak ale tímto tématem začala zaobírat až tzv. genderová archeologie (nebo také archeologie genderu), která se počala konstituovat v průběhu 70. let 20. století. Co si pod pojmem archeologie genderu (anglicky gender archaeology) představit. Kde má kořeny a čím se liší od předchozího bádání?
2.1 Pojem „archeologie genderu“ Vlastní pojem gender, se poprvé objevuje v psychologii v 50. letech 20. století v souvislosti s transsexualitou, ve smyslu lidí narozených v těle s tzv. „špatným pohlavím“(BREGLUND 1999: 59)1. Do archeologie byl tento pojem, už pozměněném významu, uveden až v 80. letech článkem „Archaeology and the Study of Gender“ autorek Margaret W. Conkey a Janet D. Spector (1984), které pojímají gender jako kulturní výtvor (společností vytvořené pojetí „ženského“ a „mužského“) oproti biologickému pohlaví, které je od narození dané.2 Definice genderu a jeho vymezení v rámci archeologie, bylo v literatuře diskutováno i mnohokrát později (viz např. STIG SØRENSEN 2000: 52; NELSON 1997: 13; WALKER – COOK 1998) a je možné říci, že dosud nepanuje na tomto poli úplná shoda. Osobně se přikláním rozšířené definici S. J. Lucy, jež pojímá gender:
1
Jména zahraničních autorek nepřechyluji. V současné době však již řada autorů zastává názor, že pohlaví (anglicky sex) je stejně jako gender kulturní konstrukcí – viz např. Nordbladh – Yates (1990). 2
3
jako něco, co: -
není dané, nebo nezbytně přísně svázané s biologickým pohlavím
-
je aktivně vytvářeno, jak jedincem tak i společností
-
se může během života jedince měnit
-
se může lišit společnost od společnosti a v průběhu času
-
je úzce spojeno se stavbou a fungováním společenských vztahů a jako něco co se týká mužů stejně jako žen3 (LUCY 1997: 154, překlad autorka)
Z této definice je patrný rozdíl mezi předchozím zkoumáním zaměřeným na ženu, muže a dítě, které bylo ve svém pohledu na pravěké společnosti stereotypní, nesnažilo se žádným způsobem toto téma problematizovat a přístupem který zvedla genderová archeologie. Pojetí těchto 3 kategorií založených na biologickém pohlaví a věku, vystupuje v genderové archeologii jakožto dynamická součást společnosti. Genderová archeologie se snaží minimalizovat vliv, jaký na nás má kultura, ve které žijeme a která ovlivňuje naše vnímání pravěkých společností a snaží se tedy dané téma zkoumat s nejvyšší možnou mírou kritiky. Jak píše Tove Hjørungdal „není překvapující zjistit, že my, podobně jako antikváři z devatenáctého století, interpretujeme stejně jako tvoříme gender v pravěku na základě toho, jak je znám nám samým“4 (HJØRUNGDAL 1994: 146, překlad autorka). Právě tomuto se snaží archeologie genderu předcházet.
2.2 Nástin vývoje genderové archeologie ve světě
3
As something: which is not ‘given’, nor even necessarily rigidly tied to biological sex; which is actively created, both by an individual and by society; which can change throughout an individual’s lifetime; which can vary from society to society and over time; which is intimately involved in the construction and maintenance of social relations; and as something which pertains to males as much as to females. 4 It is not suprising to find that we, like 19-th century antiquarians, interpret as well as create gender in prehistory depending on how gender is known to ourselves.
4
Stejně jako každá další vědní disciplína, ani archeologie genderu nevznikla samovolně a ve společenském vakuu. Její původ můžeme hledat v 60. letech minulého století, v souvislosti se vzrůstajícím hnutím feminismu, které v průběhu 70. a 80. let vyústilo v zájem o genderovou problematiku zejména ve společenskovědních disciplínách, především v sociologii, antropologii a historii a později také v archeologii (JOHNSON 2005: 118). Druhým směrem, jenž výrazně ovlivnil vznik archeologie genderu, byl postprocesualismus, vznikající na počátku 80. let. 20. století. Genderová archeologie sdílí s postprocesualismem zaměření na sociální otázky, zejména otázku rozdělení moci a důraz na roli jednice ve společnosti (ČERMÁKOVÁ 2005: 7; GILCHRIST 1999: 26). Genderová archeologie se ve svém počátku rozvíjela zejména v angloamerickém světě a ve Skandinávii. Ze skandinávských zemí to bylo především v Norsku, kde vyrůstala ze silně feministického podloží, jež se zde utvořilo již polovině 70. let 20. století a kde roku 1985 vznikl v první archeologický feministický časopis zvaný KAN: Kvinner i Arkeologi i Norge (KAN: Žena v archeologii v Norsku) (ENGELSTAD 2007: 218). Také v anglo-americkém
prostředí
genderová
archeologie
navazovala
na
feministickou tradici. Největší zájem vzbudila především v USA, kde byla přejata z antropologie, ve které byl Americkou antropologickou asociací (anglicky American Anthropological Association – AAA) založen tzv. Committee of the Status of Women in Anthropology (COSWA) (Komise pro postavení ženy v antropologii) (LEVINE 1994: 23). Prvotní genderové práce v archeologii byly pod vlivem feminismu zaměřeny zejména na kritiku mužské dominance, a to jak v oboru samotném, tak i v archeologických interpretacích. Bylo třeba ukázat, že žena byla stejně jako muž aktivním tvůrcem historických procesů, nikoliv pouhým divákem (STIG SØRENSEN 2000: 17). Během 80. let se genderová archeologie začala více věnovat vlastní teorii a metodě. Bylo zřejmé, že genderový obraz pravěkých společností nemůže být chápán jako neměnný a vyvstala zde
5
zásadní otázka, jakým způsobem zkoumat jeho dynamiku na základě materiálních kultury (STIG SØRENSEN 2000: 19). Od počátku 90. let 20. století se zájem o genderovou archeologii začal šířit jak do dalších evropských zemí, tak do archeologie jihoafrické a australské (ENGELSTAD
2007:
218).
S narůstajícím
zájmem
o
genderovou
problematiku stoupl i počet řešených témat. Z předcházejícího období zůstala aktuální otázka vztahu genderu a materiální kultury. Poměrně hojně diskutovanými se staly témata každodenního života žen a mocenské a sociální struktury společností z genderové perspektivy (např. NELSON 1997; SWEELY 1999). V poslední době je se také objevuje čím dál více prací zaměřených na problematiku dětství, jakožto specifického genderového problému (viz např. BAXTER 2005). Nejnověji pak vznikají i práce zaměřené na historiografii daného oboru a zejména na jeho ovlivnění feminismem (zde je třeba zmínit zejména badatelku Alison Wylie5).
2.3 Genderová archeologie pravěku v České republice V české a moravské archeologii je pozornost problematice genderu v pravěkých společnostech věnována zhruba necelou jednu dekádu. Jedná se zde především o práce věnující se konkrétním otázkám v rámci daných archeologických kultur, než o obecně metodologické a teoretické práce. Pro období paleolitu a mezolitu mi není známa žádná česká literatura věnující se tomuto tématu, avšak v rámci zahraničních prací, které se věnují genderu v období mladého paleolitu, je zmiňován materiál z moravských nalezišť (viz např. CONKEY 1997; OWEN 2005). Obdobím neolitu se z genderové perspektivy věnovala například Eva Čermáková (2002; 2007a; 2007b). Pro pozdní eneolit jsou významné zejména práce Jana Turka (2000; 2002). Genderovou problematikou se v rámci studia pozdně eneolitické a raně
5
Kompletní bibliografie viz URL: http://faculty.washington.edu/aw26/publications.htm [online], aktualizováno 22. 02. 2007 (citováno 15. 06. 2008)
6
bronzové společnosti zabývá také Daniel Sosna (2007; SOSNA – GALETA – SLÁDEK 2008). Co se týče halštatské společnosti, je mi známa pouze jediná práce vzniklá na našem území, a to studie věnující se problematice dětských pohřbů v horákovské kultuře. Nutno dodat, že kromě genderových prací zaměřených na pravěk, se objevují i práce pro protohistorické a historické období.
2.4 Stručný přehled dosavadního genderové bádání v oblasti pohřebního ritu Aplikace genderové teorie na pohřebiště a pohřební ritus je poměrně nové téma, které se začalo plně rozvíjet teprve po druhé polovině 90. let 20. století (ARNOLD – WICKER 2001: viii). Spektrum řešených otázek a stejně tak i metodických postupů je značně různorodé. Ojedinělým pokusem podat základní přehled dané problematiky je sborník Gender and Archaeology of Death editorek Bettiny Arnold6 a Nancy L. Wicker, vydaný roku 2001. Patrně největší pozornost v rámci daného tématu je věnována vztahu určitých typů milodarů v souvislosti s pohlavím a věkem pohřbených. Autoři a autorky se snaží zejména o kritiku dosud přežívajících schémat, jako například zbraní coby typicky mužského a šperku coby typicky ženského druhu milodarů7. Jak trefně upozorňuje Lucy: „vztah mezi hrobovou výbavou, genderem a pohlavím musí být vyzkoumán, nikoliv předpokládán“8 (LUCY 1997: 155, překlad autorka). Druhým typem genderového výzkumu, který se zaměřuje na hrobovou výbavu, resp. pohřební ritus obecně, je určení „výjimečných pohřbů“ v rámci
6
Bettina Arnold je jedním z mála autorů, resp. jednou z mála autorek, kteří se přímo na dané téma specializují. 7 Práce řešící problematiku vztahu milodarů, resp. pohřebního ritu a genderu např.: Crass 2001; Hjørungdal 1994; Lucy 1997; Weglian 2001. 8 The relationship between gave goods, gender and sex must be investigated, not assumed
7
daného pohřebiště, popř. v rámci pohřbů dané archeologické kultury obecně. Pozornost je věnována zejména jedincům, jenž jsou opačného pohlaví, než o jakém by svědčil způsob jejich pohřbení (viz např. WEGLIAN 2001). Dalším případem pak mohou být výzkumy zaměřené na hrobové celky, které jsou v rámci dané kultury zcela jedinečné, například po stránce bohatosti hrobové výbavy. Okrajově využívá genderová archeologie studující odraz společenských struktur v pohřebním ritu také etnografických paralel. V této oblasti vynikají zejména severoameričtí autoři, resp. autorky, za pomoci písemných pramenů místní komunity původních obyvatel (viz např. CRASS 2000, HOLLIMON 2000). Jedná se však zatím spíše o případové studie na konkrétní témata, bez snahy vytvořit ucelený metodicko – teoretický rámec výzkumu.
8
3 Nástin
vývoje
pohledu
na
únětickou
společnost z úhlu dané problematiky Dříve než se pokusíme pomocí případových studií o pohled na únětickou společnost skrze genderovou archeologii, je nutné ujasnit si, jakým způsobem bylo toto téma vnímáno v minulosti. To nám může pomoci pochopit, čím je naše vnímání dané problematiky ovlivněno, tudíž i pomoci vyvarovat se zažitým stereotypům, které obvykle nevznikaly na základě kritické práce s archeologickými prameny, ale spíše jako výsledek vlivu jejich soudobé společnosti.
Prvotní práce věnující se únětické kultuře obsahovaly jen sporadické úvahy nad rozvrstvením dané společnosti a specifické otázky spojené s mužem, ženou a dítětem se zde nevyskytují prakticky vůbec. Ladislav Inocenc Červinka v syntéze Morava za Pravěku konstatuje: „O rodině a životě v ní nelze pověděti ničeho určitého, snad směli bychom souditi z hrobů, v niž 2, 3 i více koster nad sebou uloženo, že zvyk ten podmiňoval také výše vyvinuté vztahy rodinné i společenské“ (ČERVINKA 1902: 194). O něco více se pak dozvídáme od Aloise Procházky. Ten se pozastavil nad vysokým počtem dětských jedinců pohřbených na pohřebišti v Šardičkách, který vysvětluje dobrými ekonomickými poměry dané society:
… lid zdejší únětické osady žil v poměrném blahobytu, neboť nezbavoval se předčasně dětí a starců jako obtížných příživníků, nepřispívajících k výživě kmene, ale miloval své starce a zvláště děti, želel jejich ztráty, vypraviv jejich hrobečky s dojemnou pečlivostí jak v uložení, tak ve výběru a v počtu milodarů… (PROCHÁZKA – CHLEBORÁD - KALOUSEK 1927: 37)
Z dalších Procházkových vět je patrné, že usuzuje na rodovou a kmenovou organizaci únětické společnosti, se společným vlastnictvím majetku: „chudé hroby jsou nápadným a záhadným zjevem. Nevystačuje tu obvyklé vysvětlení,
9
totiž prý majetkovými poměry, když nebylo tehdy majetku soukromého, když rody a kmeny měli majetek soukromý…“ (PROCHÁZKA – CHLEBORÁD – KALOUSEK 1927: 37). Samozřejmost s jakou toto konstatuje, aniž by své tvrzení zdůvodnil, nám prozrazuje, že tento náhled na únětickou, resp. obecně pravěkou společnost, byl v dané době všeobecně přijímán. Co se týče vztahu mezi pohlavím pohřbeného jedince a jeho hrobovou výbavou, považovali jej nejstarší badatelé vesměs za apriorní. Čeněk Rýzner například v souvislosti se čtvrtým hrobem nalezeným na pohřebišti v Úněticích zcela v duchu dobových schémat konstatuje: „Náušnice tyto, jakož i jehlice považuju za důkaz, že zde pochována byla osoba pohlaví ženského” (RÝZNER 1881: 294). V tomto období se de facto nesetkáváme s antropologickým hodnocením kosterního materiálu, což platí obecně, nikoliv pouze v rámci pohřebišť lidu únětické kultury. To znovu jasně dokazuje, že názory tehdejších badatelů vznikaly spíše na základě dobových stereotypů, než na základě kritického hodnocení archeologických pramenů.
Od druhé poloviny 20. století se postupně zvyšoval počet zmínek o únětické společnosti v jednotlivých pracích. Karel Tihelka ve své práci o únětických pohřebištích již vysvětloval, na rozdíl od Aloise Procházky, odlišnou bohatost hrobové výbavy majetkovými rozdíly příslušníků dané society, upustil tedy od koncepce společného vlastnictví (TIHELKA 1953: 246, 287). Majetkovou diferenciaci přičítal rozvoji bronzové metalurgie, v jejímž důsledku dále docházelo k “velké společenské dělbě práce” a vzniku patriarchální rodiny s dominantním postavením muže (TIHELKA 1953: 285, 286). S patriarchálním zřízením společnosti starší doby bronzové počítal i Evžen Neústupný. V intencích marxistické filosofie, vysvětlil ve své disertační práci z konce 60. let vznik patriarchátu – “druhé fáze pravěké rodové společnosti” – v období eneolitu, jakožto důsledek zavedení orného zemědělství, které znamenalo změnu ve výrobních vztazích ve smyslu prohlubování tzv.
10
přirozené dělby práce (NEÚSTUPNÝ 1967: 8, 34). Dominantní úloha muže v rodině měla souviset s jeho vůdčím postavením ve výrobě:
…eneolitická dělba práce je přirozenou skutečně, neboť orba primitivním oradlem je skutečně velmi nevhodná pro ženu, která v pravěku – pokud se jednalo o ženu v produktivním věku – jistě téměř neustále buď kojila anebo byla těhotná… (NEÚSTUPNÝ 1967: 34)
Ve starší době bronzové pak mělo dojít k dalšímu rozvoji patriarchátu, jehož příčiny – podobně jako Tihelka – hledal v rozvoji bronzové metalurgie – „Není sporu, že již počátky doby bronzové značně posílily moc patriarchálních náčelníků, kteří reprezentovali ve společné dělbě práce a kteří proto vládly i novou surovinou – bronzem” (NEÚSTUPNÝ 1967: 66).
V dalších desetiletích byla myšlenka patriarchátu v prostředí únětické kultury přijímána v různé míře. R. Bartošová, která se ve své diplomové práci věnovala struktuře společnosti lidu únětické kultury, potvrdila na základě rozboru pohřebišť sociální diferenciaci únětické společnosti – Můžeme [si] představit únětickou společnost tak, že jak ve starším, tak i v mladším období existovala relativně malá skupina jedinců, která se na základě hrobových výbav odlišovala od ostatních členů společnosti a kterou lze snad interpretovat jako sociálně – ekonomické “špičky” (náčelníci rodů, předáci blíže nedefinovatelných skupin, jedinci podílející se na výrobě a distribuci bronzové suroviny, v mladším období i jantaru a zlata spolu s jejich rodinami)… (BARTOŠOVÁ 1980: 140)
avšak nikde otevřeně nemluví o patriarchálním uspořádání společnosti. Vladimír Podborský a Josef Bátora v průběhu osmdesátých let ještě připouští patriarchální ráz únětické společnosti, avšak již ne takovou měrou jako Evžen Neústupný (PODBORSKÝ 1987: 118, BÁTORA 1982: 299).
11
V průběhu 90. let 20. století postupně pojem patriarchát z archeologické literatury vymizel (a to ne pouze pro období starší doby bronzové), což můžeme přičíst vlivu genderové archeologie, která přispěla k revizi pohledu na společenskou strukturu pravěkých společenstev. Jako poslední (a nutno dodat, že v dané míře i první) se – mimo jiné – genderovou problematikou pro období starší doby bronzové zabýval ve své disertační práci Daniel Sosna (2007). Analýzou dvou pozdně eneolitických pohřebišť (lidu kultury se zvoncovitými poháry) a dvou pohřebišť starší doby bronzové (náležející lidu únětické kultury) se pokusil podat obraz vývoje sociálních struktur sledovaných období. Na základě daného výzkumu mimo jiné konstatoval:
A priory umístění žen starší doby bronzové do podřízené pozice (…) může říci více o neuvědomělých hodnotách badatelů, spíše než o organizaci pravěkých společností (…). Moje interpretace genderových vztahů starší doby bronzové neusiluje vykreslit obraz společnosti s dokonalou genderovou rovností, nebo dokonce ženskou dominancí. Já jednoduše argumentuji, že dominance mužů udržovaná v tradičním pohledu na genderové vztahy v starší době bronzové je nezaručená. Vztahy mezi ženami a muži se zdají být založeny na principu komplementarity9
(SOSNA 2007: 242-243)
Vzhledem k hluboké kritice archeologických pramenů, na které autor své závěry vystavěl, se mi jeví Sosnovy hypotézy jako v současné době nejakceptovatelnější. Je třeba ale opět připomenout, že archeologie je ve vždy ovlivněna soudobým světem, kterému jsou její závěry více či méně poplatné a proto nemohou být nikdy považovány za definitivní.
9
A priori placement of Early Bronze Age females into subordinace positions (…) may say more about the unconscious values of scholars rather than the organization of societies in the past (…). My interpretation of Early Bronze Age gender relations does not attempt to depict an image of community with perfect gender equality or even feminine dominace. I simply argue that the dominance of males held in the traditional view of gender relations in the Early Bronze Age is unwarranted. The relations between females and males seem to be based on the principle of complementarity.
12
4 Případové studie
V předcházející kapitole jsem se pokusila podat stručný nástin vývoje pohledu na problematiku ženy, muže a dítěte v únětické kultuře. V následující části práce se pak danou problematiku pokouším sama zhodnotit na základě vybraných moravských pohřebišť.
4.1 Cíle práce a pracovní postup Na zvolených pohřebištích se snažím konkrétně zjistit, zda: 1) Je doložitelné odlišné vnímání jedinců na základě jejich pohlaví či věku. Zde vycházím z předpokladu, že pokud existují odlišnosti v pohřebním ritu a hrobové výbavě dle pohlaví či věku, můžeme předpokládat, že příslušníci dané společnosti byli odlišně vnímáni na základě toho, do jaké z kategorií náleželi. 2) Je patrná společenská hierarchie v rámci sledovaných pohřebišť daná věkem či pohlavím pohřbených jedinců. Zde předpokládám, že pokud existuje výrazný rozdíl v „bohatosti“ hrobové výbavy na základě pohlaví jedinců, je pravděpodobné, že sociální status jedinců byl hodnocen výrazně odlišně v závislosti na pohlaví (či věku) a jedinci měli pravděpodobně i odlišný přístup k moci. 3) V rámci souboru se vyskytl jedinec, který se svým pohřbem vymyká rámci zkoumaného souboru a jednou ze zvažovaných příčin by mohla být genderová anomálie.
Pohřebiště byla vybrána na základě tří hledisek: A) daný soubor nebyl z podobného pohledu zpracován již v minulosti B) pohřebiště je souborně zpracováno C) existuje patřičně podrobná antropologická zpráva
13
D) pohřebiště se nachází na území regionu Moravy
Na základě těchto podmínek byla vybrána tři pohřebiště. A to pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“, pohřebiště v Moravské Nové Vsi – Hruškách a pohřebiště v Mořicích „Pololánech“.10 Jelikož se daná pohřebiště liší jak počtem hrobů, tak kvalitou dostupných informací, liší se mírně i struktura jednotlivých studií. V případě pohřebiště v Mořicích „Pololánech“ je nutno zmínit, že vzhledem ke skutečnosti, že u většiny jedinců nebylo určeno pohlaví, se soustředím na věk zemřelých. Obecně je však struktura studií spíše jednotná. Je nutno dodat, že z velké části odpovídá postupu, který ve své disertační práci zvolil Daniel Sosna (SOSNA 2007). Na začátku dílčích studií podávám obecné informace o pohřebišti a antropologické zhodnocení. Dále hodnotím uspořádání a vlastnosti hrobových jam, tedy objem hrobové jámy a presenci dřevěných a kamenných úprav hrobu, a to s ohledem na věk či pohlaví pohřbených jedinců. Ve čtvrté podkapitole se věnuji fenoménu druhotných nerecentních zásahů do prostoru hrobové jámy kde se opět pokouším zjistit, zda je tento jev nějakým způsobem spjatý s věkem či pohlavím pohřbených. Následující část tvoří analýza hrobové výbavy, znovu z pohledu dané problematiky. Závěrečná část je vyhrazena faktorovým analýzám. Ve všech hodnoceních vycházím z databáze, kterou jsem utvořila na základě souborných zpracování11.
Poznámky k užitým statistickým metodám: Faktorová analýza (nebo také vektorová syntéza)12 pohřební výbavy byla provedena podle postupu zavedeného Evženem Neústupným (NEÚSTUPNÝ
10
Tam kde se jedná o označení trati, používám uvozovky (Vinohrady, Pololány) a tam, kde se jedná o název katastru, používám pomlčku (Hrušky). 11 Citace jednotlivých zpracování viz úvodní části daných případových studií. 12 K pojmu blíže viz NEÚSTUPNÝ 1997: 237.
14
1997). Jejím úkolem je (na základě porovnání výsledků vektorové syntézy s externí evidencí): A)zjistit, zda některé druhy hrobové výbavy jsou příznačné pro hroby dětí, mužů či žen. A v případě pohřebiště v Mořicích „Pololánech“ pak pro hroby věkových kategorií infans až juvenis a adultus až senilis; B) zjistit, zda hroby s vysokým faktorovým skóre (pro ten který faktor) tvoří patrné prostorové struktury.
U všech sledovaných pohřebišť byly jako objekty (entity) zvoleny jednotlivé hroby, a to včetně hrobů s pohřby více jedinců. Jako deskriptory (kvality) byly zvoleny všechny druhy hrobové výbavy, a to včetně kamenných a dřevěných úprav hrobové jámy, jejichž výskyt byl zaznamenán: A) ve více jak 5% případů a zároveň, B) ve více jak dvou hrobech. Přítomnost daného druhu výbavy byla v deskriptivním systému vyjádřena číslem 1, nepřítomnost pak číslem 0. Faktory byly vybrány tak, aby vždy splňovaly podmínku, že jejich vlastní číslo dosahuje minimální hodnoty 1 a zároveň vysvětluje alespoň 5% rozptylu. Faktorové analýzy byly provedeny za pomoci programu STATISTICA 8. V t – testech nezávislých dle proměnných, které byly provedeny za pomoci téhož programu, sleduji hodnoty pravděpodobnosti (p). Předpokladem je, že pokud hodnota p je než 0,05, je pravděpodobné, že dané proměnné jsou závislé na testované skupině.
15
4.2 Těšetice „Vinohrady“ Předstihový výzkum polohy zvané Vinohrady na katastru obce Těšetice (okr. Znojmo) započal roku 1956. Převážně v letech 1957–1958 byla prozkoumána skupina hrobů lidu únětické kultury na ploše zhruba 40 x 25 metrů (LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ 1987: 13; PODBORSKÝ 2005: 19). Na základě rozboru nálezů, bylo pohřebiště zařazeno do mladšího (III.) stupně únětické kultury – dle periodizace J. Ondráčka z roku 1964 (LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ 1987: 124). Celkem bylo odkryto 41 hrobů s minimálně ostatky minimálně 45 lidských skeletů (PODBORSKÝ 2005: 19). Hroby jsou označeny čísly 9 až 36 a 38 až 50. Ucelené archeologicko – antropologické zhodnocení bylo publikováno roku 1987 (LORECOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ).
4.2.1
Antropologické zhodnocení
Ze zjištěného počtu 45 jedinců bylo antropologickou analýzou určeno 15 skeletů jako ženských, 12 jako mužských a nejvyšší počet (14) jako dětských (viz graf 1). Hroby číslo 38, 44 a 49 obsahovaly ostatky více jedinců (schematizovaný plán pohřebiště viz obrázek 1). Vzhledem ke špatnému stavu dochování skeletu, byly 4 hroby určeny pouze na základě archeologických dokladů (hroby číslo 11, 18, 36 a 41). Tyto hroby by měly být dětské, tudíž celkový počet dětských hrobů je 18. (LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ 1987 tab. 1, s. 154). Zarážejícím faktem může být absence skeletů náležejících dětem mladším 3 let, což může být vysvětleno odlišným pohřebním ritem nebo špatnou dochovatelností těchto skeletů (LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ 1987:100). Co se věku týče (viz graf 2), největší počet skeletů (21) spadá do kategorie adultus (věk 20–40 let), popřípadě adultus/maturus a nejmenší počet jedinců (6) byl odhadnut na kategorii maturus (věk 40–60 let). Žádný z nalezených
16
skeletů nepatřil jedinci ve věkové kategorii senilis (více než 60 let). Průměrný věk pohřbených jedinců byl poměrně nízký, a to zhruba 25,1 roku (LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ 1987: 153, 154 – tab. 1).
Obrázek 1 Schematizovaný plán hlavní plochy pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“ (podle LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ: 101)
Těšetice "Vinohrady" 20 18
Počet pozorování
16 14 12 10 8 6 4 2 0
dítě
muž
žena
pohlav í
Graf 1 Početní zastoupení ženských, mužských a dětských hrobů na pohřebišti v Těšeticích „Vinohradech“
17
Těšetice "Vinohrady" 22 20 18
Počet pozorování
16 14 12 10 8 6 4 2 0 infans
infans II/ juvenis
adultus
adultus/ maturus
maturus
věk
Graf 2 Věkové rozložení populace pohřbené v Těšeticích „Vinohradech“ (dětské skelety různých kategorií jsou zahrnuty do obecné kategorie infans, podrobněji viz tab. 3)
Z celkového pohlednu na věk a pohlaví pohřbených jedinců je patrné, že nejpočetněji jsou zastoupeny ženské skelety ve věkové kategorii adultus (20– 40 let), viz graf 3. Počet těchto skeletů dosahuje 27%, což je přesně o třetinu více než mužských skeletů ve věkové kategorii adultus, která je druhou nejsilněji zastoupenou skupinou na pohřebišti (18% případů). Srovnáme – li ostatní věkové kategorie mužských a ženských skeletů, je na první pohled patrné, že jejich zastoupení je nepoměrně nižší (viz graf 3). V případě ženských hrobů, tvoří zbývající dvě kategorie (adultus/maturus a maturus) dohromady 6% všech pohřbů. V případě mužů je to pak o třetinu více (9%). Vyšší počet mužských, než ženských skeletů v kategorii adultus/maturus a maturus (resp. pouze maturus), však nemůže být, díky statisticky málo významnému počtu jedinců, brát na zřetel v dalších úvahách. V případě dětských skeletů je nejpočetněji zastoupena kategorie infans II (7–14 let), která se svými 16% tvoří třetí nejpočetněji zastoupenou skupinu na pohřebišti. Pokud bychom k této kategorii přičetli i hraniční skupiny infans
18
I/infans II a infans II/juvenis, získali bychom druhou nejsilnější skupinu, celkem s 22%. Stanovené pohlaví a věk pohřbených jedinců je, dle mého názoru, nutno brát s jistou mírou opatrnosti. Jak již bylo zmíněno, v případě čtyř dětských hrobů, sloužilo k určení pouze archeologické zhodnocení. Jakým způsobem však byly dané hroby rozpoznány jako dětské v textu souborné publikace (LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ 1987) chybí. V případě hrobu č. 11, který byl „archeologicky“ určen jako dětský, neshledávám důvod k tomuto závěru. Na dně hrobu nebyly nalezeny žádné pozůstatky lidského skeletu, pouze v hrobovém zásypu bylo objeveno několik zlomků lidských kostí, avšak bez zřejmé souvislosti k obsahu hrobu (LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ 1987: 23, 24). Velikost hrobové jámy (205 x 120 cm) ani milodary nalezené v hrobě č. 11 (mísa, koflík, džbánek, bronzová dýčka) dle mého názoru nemohou bezpečně vypovídat o věku či pohlaví pohřbené osoby. Podobně je tomu v případě hrobu č. 18., ve kterém taktéž nebyly nalezeny žádné pozůstatky lidského skeletu. O tom, že se jedná o hrob dítěte, by snad mohl vypovídat malý rozměr hrobové jámy, který byl čtvrtý nejmenší z dokumentovaných rozměrů hrobových jam na daném pohřebišti. Avšak ani tato skutečnost, dle mého názoru, nemůže být brána jako faktor spolehlivě určující stáří či pohlaví pohřbeného jedince13. Pohlaví, resp. věk pohřbeného jedince z hrobu č. 36, který byl také archeologicky určen jako dětský, považuji ze stejného důvodu za ne zcela prokazatelný. V případě posledního ze čtyř zmíněných hrobů (č. 41), je pravděpodobnost správného označení celkem vyšší, jelikož v průběhu exkavace hrobu byly odkryty zbytky jinak strávených dlouhých kostí, které však nebylo možno vyjmout (LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ 1987: 74).
13
Velikost plochy hrobové jámy hrobu č. 18 je přibližně 0,95 m2, což z ní činní 4. nejmenší hrobovou jámu na daném pohřebišti, u které bylo možno zjistit velikost plochy. Na nespolehlivost určení věku či pohlaví dle velikosti hrobové jámy může poukázat skutečnost, že 6. nejmenší hrobová jáma hrobu č. 23 (velikost plochy 1,64 m2) patří mužskému jedinci. Průměrná velikost plochy hrobové jámy je přibližně 2,31 m2, více viz níže.
19
Těšetice "Vinohrady" 14 27%
12
Počet pozorování
10 18%
8 16% 6
4
9%
9%
9%
4%
2 2%
4% 2%
0 dítě - ? Inf dítě - Inf I/ Inf II dítě - Inf II/ juv žena- Ad/ Mat muž - Ad dítě - Inf I dítě - Inf II žena - Ad žena - Mat muž - Mat Pohlaví/ věk jedinců
Graf 3 Početní zastoupení jedinců dle věku a pohlaví na pohřebišti v Těšeticích „Vinohradech“
Další skutečností, kterou je nutné mít na zřeteli je, že v případě 5 skeletů (zhruba 11% celkového počtu) nebylo možno – vzhledem k špatnému stavu jejich dochování – k určení pohlaví jedinců použít kostí lebky či pánve, které mají na jeho správném určení zásadní podíl. Zmíněných pět skeletů bylo určeno pouze na základě „celkového pohledu a stavbě skeletu v rámci variability zkoumaného souboru“ (LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ 1987: 154), viz graf 4. Pokud sečteme počet dětských skeletů rozpoznaných pouze na základě archeologického zhodnocení a skeletů, v jejichž případě k určení pohlaví mohlo být použito pouze onoho „celkového pohledu a stavby skeletu“, dostaneme počet devíti hrobů, u nichž, alespoň dle mého názoru, je pravděpodobnost správného určení pohlaví a věku diskutabilní. Těchto devět skeletů pak představuje téměř třetinu (29%) z celkového počtu nalezeného na
20
pohřebišti, což výrazně přispívá k relativizaci úvah nad sociální skladbou či genderovými poměry v rámci dané society.
Těšetice "Vinohrady "
dle archeologických dokladů; 13%
dle celkov ého pohledu a stav by skeletu; 16%
dle znaků na lebce nebo pánv y , případně obojích; 71%
Graf 4 Způsoby určení pohlaví a věku jedinců
4.2.2
Uspořádání a vlastnosti hrobových jam, poloha jedinců v hrobě
Jak již bylo zmíněno, pohřebiště se rozkládalo zhruba na ploše 40 x 25 metrů. Základní skupinu tvoří 37 hrobů na ploše přibližně 20 x 29 metrů. Další 4 hroby (č. 9, 10, 15 a 19) byly nalezeny v bližším okolí a autoři výzkumu nezpochybňují, že se na lokalitě mohlo vyskytnout více odloučených hrobů, které se však nepodařilo zachytit. (LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ 1987: 17). Zajímavá je domněnka, že základní skupina hrobů je tvořena 2 částmi, které jsou odděleny pruhem v zhruba severojižním směru. Západní část by pak měla být vesměs tvořena hroby příslušníků bojovnické vrstvy a část východní pak spíše hroby žen, dětí a mužů „nebojovníků“. (LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ 1987: 100, 102). Tato hypotéza se mi jeví být z pouhého
21
pohledu na plán pohřebiště ne zcela prokazatelná, proto se jí pokusím ověřit v kapitole 4.2.5, na základě faktorové analýzy hrobové výbavy.
Orientace hrobové jámy a poloha skeletu Orientace hrobové jámy, stejně jako poloha jedince v hrobě je v případě těšetického pohřebiště de facto jednotná. Orientace hrobové jámy byla zjištěna v 38 případech, přičemž se ve více jak polovině z nich (65,79%) jedná o přibližný směr SSV–JJZ. Zbylých 34,21% tvoří hrobové jámy, jejichž orientace se od tohoto směru mírně odchylovala (viz graf 5), což je však spíše možno připsat přírodním faktorům14, než v úmyslnému porušení obvyklého ritu. Uložení skeletů respektovalo delší osu hrobové jámy15, přičemž ve všech z 34 zjistitelných bylo tělo uloženo hlavou do „jižní“ části hrobu.16 Obličej zemřelých směřoval v východu, přičemž se opět vyskytly zanedbatelné odchylky jihovýchodním, případně severovýchodním směrem. Většina skeletů byla uložena mírně či silně skrčené poloze na pravém boku. Výjimku tvoří skelety dvou jedinců (hrob č. 42 a 43), které byly uloženy na zádech, přičemž ale hlava a nohy byly obráceny na pravý bok a dále tři pohřby jedinců (hroby č. 15, 23 a 32) v extrémně silně skrčené poloze (LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ 1987: 114)17. Na zádech uloženy ženy ve věkové kategorii adultus. Extrémně skrčená poloha byla zaznamenána v případě jednoho ženského (věkové kategorie adultus), jednoho mužského (maturus) a jednoho dětského (infans II – juvenis) pohřbu. Srovnání těchto pohřbů s ostatními pohřby v Těšeticích „Vinohradech“ však neprokázalo
14
Autoři souborné publikace např. hledají původ odchylek v roční době, kdy byla hrobová jáma hloubena schránky (viz LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ 1987: 112). 15 Dvě výjimky tvoří hrob č. 26 a 30, ve kterých byl skelet v hrobě od delší osy hrobové jámy mírně odchýlen; tato odchylka je však pro další úvahy zanedbatelná. 16 Tedy JJZ (55,89%), JZ (29,41%), J (11,76%) a JV (2,94%) směrem. 17 V citované publikaci je v tabulce na s. 155 uváděn pouze jeden extrémně silně skrčený skelet, a to skelet z hrobu č. 23; na základě obrazových příloh hrobů č. 15 a 32 (LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ 1987: obr. 24a; obr. 9a) se přikláním k vymezení jejich skeletů jako „extrémně silně skrčených“, tak jak je to uvedeno v citované publikaci na s. 114.
22
výskyt dalších anomálních znaků a hroby se v dalších vlastnostech nevymykají rámci těšetického pohřebiště.
Těšetice "Vinohrady"
SZ-JV; 3% S-J; 8% SV-JZ; 21%
SSZ-JJV; 3%
SSV-JJZ; 66%
orientace hrobových jam Graf 5 Orientace hrobových jam na pohřebišti v Těšeticích „Vinohradech“
Objemy hrobových jam Přibližná velikost objemu hrobové jámy mohla být určena v případě 38 hrobů. Průměrný objem všech těchto hrobů činní zhruba 2,32 m3. Co se týče jednotlivých skupin, největšího průměru dosahují hroby žen, a to přibližně 2,93 m3 (viz tabulka 1). O něco menší průměrný objem mají hroby, které obsahovaly pohřby více jedinců (přibližně 2,68 m3). A dále mužské hroby, s průměrným objemem přibližně 2,24 m3. Nejmenší průměrný objem hrobové jámy (zhruba 1,43 m3) mají dětské pohřby, které však zároveň vykazují nejvyšší variabilitu ve velikosti objemu, jak je patrné z krabicového grafu 7.
23
dítě muž žena více jedinců
objem hrobové jámy počet případů Průměr Minimum Maximum 15 1,431007 0,040885 5,535744 10 2,243313 0,189600 3,717000 10 2,929350 1,518000 4,560000 3 2,681167 1,543500 4,160000
Tabulka 1 Parametry objemu hrobových jam na pohřebišti v Těšeticích „Vinohradech“
Objemy hrobových jam byly dále testovány pomocí t-testu nezávislých proměnných (tabulka 2). Objem hrobové jámy se na základě testu nejeví výrazně rozdílný mezi mužskými a ženskými pohřby. V porovnání velikosti objemu hrobové jámy mezi pohřby dětí a pohřby dospělých se naopak patrný výrazný rozdíl. V daném případě mají tedy dětské hroby výrazně nižší objem hrobové jámy. Důvod tohoto rozdílu bych hledala v tom, že při hloubení jámy bylo pravděpodobně hleděno k vzrůstu jedinců, což ale patrně nemá souvislost se sociálním statusem pohřbených.
T-test pro nezávislé vzorky; Těšetice "Vinohrady" Pozn.: Proměnné byly brány jako nezávislé vzorky Hodnota sv p Poč.plat. Poč.plat. Sm.odch. Sm.odch. F-poměr p t skup. 1 skup. 2 skup. 1 skup. 2 Rozptyly Rozptyly Skup. 1 vs. skup. 2 dospělí vs. děti 2,637918 33 0,012627 20 15 1,136287 1,457119 1,644425 0,309563 muž vs. žena
-1,38198 18 0,183889
10
10 1,318612
0,851791 2,396446 0,209030
Tabulka 2 T-test pro nezávislé vzorky dle proměnných. Testovány objemy hrobových jam. Pozn.: zahrnuty pouze hroby s objemem větším než 0
Nutno dodat, že objem hrobových jam je obecně větší v případech, kdy byl pohřeb narušen druhotným zásahem18 (resp. vyloupením)19, a to v průměru zhruba o 0,53 m3 (viz tabulka 3). Ve většině případů, kdy bylo možno místo vniku do hrobu při druhotném zásahu dokumentovat, se jednalo o vniknutí po celé ploše hrobu (celkem 5 případů),viz graf 7. Pouze jedenkrát byl zásah prokazatelně veden pouze částí povrchu hrobu, a to částí jihozápadní. Je tedy 18
Recentní druhotné zásahy zapříčiněné zemědělskou činností nejsou brány v potaz Vzhledem ke skutečnosti, že v druhotně narušených pohřbech je výrazné absence bronzových předmětů (viz kapitola 4.2.3, používám i toto označení 19
24
pravděpodobné, že příčinou vyššího průměrného objemu hrobové jámy vyloupených hrobů může být poškození hrobové jámy, které vedlo k jejímu zvětšení.
nevyloupené vyloupené
objem hrobové jámy Počet Průměr Minimum Maximum případů 20 1,881753 0,040885 5,535744 18 2,422232 0,236250 4,560000
Tabulka 3 Velikost objemu hrobové jámy u druhotně narušených a nenarušených hrobů
Těšetice "Vinohrady" 14 12 10 8 6 4 2 0
po celé ploše hrobu nedokumentován prokazatenně pouze v části hrobu
Graf 6 Procentuální vyjádření jednotlivých míst průniku do hrobové jámy při druhotném zásahu
Průměru daného pohřebiště, se nejvíce vymyká dětský pohřeb č. 12, který velikost průměrného hrobu přesahuje téměř dvojnásobně (zhruba 5,54 m3). Opačným směrem vymyká dětský hrob č. 35 s objemem pouhých 0,04 m3.20
20
nízký objem hrobové jámy (daný především její malou hloubkou), dle mého názoru, není možné zcela přičítat záměru pohřbívajících. Vzhledem k podprůměrnému objemu sousedních hrobů, bych příčiny nízkého objemu hrobu č. 35 hledala spíše v přírodních činitelích, popř. jako důsledek hluboké orby. Tuto hypotézu však nemohu podpořit dalšími pozorováními
25
Vysoký objem hrobu č. 12 je dán zejména jeho hloubkou, která je se 195 cm jednoznačně nejvyšší na sledovaném pohřebišti (průměr pohřebiště je přibližně 83 cm). Jelikož se tento pohřeb dítěte (kategorie infans I) z hlediska dalších aspektů nejeví jako výjimečný, není mu v závěrech věnována další pozornost.
Těšetice "Vinohrady" 6
objem hrobové jámy (m3)
5
4
3
2
1
0 dítě Medián Extrémy
muž 25%-75%
žena Rozsah neodleh.
více jedinců Odlehlé
Graf 7 Krabicový graf velikosti objemů hrobových jam dle věkových kategorií jedinců pohřbených na pohřebišti v Těšeticích „Vinohradech“
Dřevěná úprava Stopy po dřevěné úpravě zachyceny celkem v případě 20 hrobových jam, což představuje přibližně 48,78% z celkového počtu. Nejpočetnější skupinu hrobových úprav představují stromové sarkofágy (tzv. baumsargy), které byly zachyceny snad až 16 případech. V případě 3 hrobů, byly jedinci pohřbeni pravděpodobně pouze na dřevěné desce a v 1 případě měla rakev snad podobu deštěné schránky (LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ 1987: 107).
26
V hrobech s pohřby více jedinců, bylo zachyceno procentuálně nejvyšší zastoupení dřevěných úprav, a to necelých 67%. Méně tomu bylo v případě mužských hrobů, ve kterých byla dřevěná úprava zjištěna v 60%. V dětských hrobech byla dřevěná úprava zachycena v přesné polovině případů. Nejmenší počet dřevěných úprav byl zachycen v pohřbech žen, a to přesně v jedné třetině případů (viz tabulka 4 a graf 8).
počet hrobů celkový dítě muž žena více jedinců
s dřevěnou úpravou 16 10 12 3
s dřevěnou úpravou (%) 8 6 4 2
50 60 33 67
Tabulka 4 Výskyt dřevěných úprav na pohřebišti v Těšeticích „Vinohradech“, procenta byla zaokrouhlena na celá čísla
Kamenná úprava Použití kamenné úpravy na těšetickém pohřebišti bylo rozlišeno ve 4 variantách (skříňkové hroby, mělké hroby s kamenným věncem, hroby s kamennou „komorou“ či prostým obkladem skeletu a hroby s jámou zavalenou kamen). Celkový počet hrobů s kamennou úpravou na pohřebišti dosáhl zhruba 75,61 %, tedy více jak třech čtvrtin celkového počtu hrobů (LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ 1987: 104, 105). Největší množství kamenných úprav bylo zaznamenáno v hrobech mužů, a to v rovných 90% případů. Podobně tomu bylo u hrobů dětí, kde kamennou úpravu mělo 87,5 %. V hrobech žen byla kamenná úprava zaznamenána přesně ve dvou třetinách případů, tedy přibližně 66,67%. Výjimku tvoří hroby s více pohřbenými jedinci, kde žádný typ kamenné úpravy nebyl zaznamenán (viz tabulka 5 a graf 8).
27
počet hrobů celkový dítě muž žena více jedinců
s kamennou úpravou 16 10 12 3
14 9 8 0
s kamennou úpravou (%) 88 90 67 0
Tabulka 5 Výskyt kamenných úprav na pohřebišti v Těšeticích „Vinohradech“, procenta byla zaokrouhlena na celá čísla
Těšetice "Vinohrady" 100 90
množství úprav (%)
80 70 60 50 40 30
dítě muž žena více jedinců
20 10 0 dřevěná úprava
kamenná úprava
Graf 8 Znázornění procentuálního množství hrobových úprav dle kategorií, dítě, žena, muž a pohřeb více jedinců
28
Obrázek 2 Schematizovaný plán pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“; zakresleny kamenné a dřevěné úpravy hrobové jámy (podle LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ: 101)
Obecně lze konstatovat, že nejvíce dřevěných a kamenných úprav můžeme pozorovat v případě pohřbů mužských jedinců, o něco méně úprav bylo zaznamenáno u dětských pohřbů a nejméně pak u pohřbů žen. V případě kamenných úprav nehledávám výraznější rozdíl ve výskytu dle pohlaví či věku pohřbeného. U dřevěných úprav není výskyt výrazně rozdílný mezi pohřby dospělých jedinců a dětí. Na druhou stranu je možné konstatovat, že v případě ženských hrobů se tyto úpravy vyskytly v citelně méně procentech, než v případě pohřbů mužů. S ohledem na relativně malé množství hrobů na pohřebišti je tento závěr nutno přijímat s patřičnou mírou opatrnosti. Zajímavé je, že pohřby více jedinců vykazují nejvyšší procento hrobů s dřevěnou úpravou a naopak se u nich neobjevuje žádný hrob s kamennou úpravou. Interpretaci tohoto jevu však znemožňuje fakt, že pouhé tři případy pohřbů s více jedinci nejsou statisticky významné. Dále je možné položit si otázku, zda množství hrobových úprav souviselo s velikostí objemu hrobové jámy, resp. naopak, zda objem hrobové jámy je dán množstvím úprav. Pro ověření této hypotézy posloužilo rozdělení těšetických hrobů do pěti skupin, podle objemu hrobové jámy a to zhruba po jednom m3.21 Jak je patrné ze sloupcových grafů 8, množství hrobových úprav je přibližně stejné v případě většiny velikostních kategorií. Jedinou výjimkou je pak v případě dřevených úprav první kategorie s nejnižším objemem hrobové jámy (0,001-1 m3). Domnívám se, že nízký počet zaznamenaných dřevěných úprav v první kategorii nemusí být ale nutně dán tím, že by oněch 80% jedinců této kategorie bylo původně pohřbeno bez dřevěných úprav. Zaprvé je nutno zdůraznit nízkou průměrnou hloubkou těchto hrobů a zadruhé nejvyšší počet recentního poškození těchto hrobů orbou.22 Oba tyto faktory mohly zapříčinit špatné, resp. nulové dochování stop
21
Hrobové jámy, u kterých nebylo možno stanovit objem, tedy hrobové jámy s objemem 0 nejsou brány v potaz, analýza je tedy činěna na základě 38 případů 22 Výrazné poškození hrobu orbou bylo zaznamenáno celkem v osmi případech; z toho dvakrát v případě hrobů s nezjištěným objemem hrobové jámy (tedy u hrobů, které nebyly při
29
po hrobových úpravách. Kamenné úpravy nejnižší objemové kategorie byly navíc zaznamenány v přibližně stejném počtu případů, jako u vyšších kategorií. Z těchto důvodů se domnívám, že hloubka hrobové jámy nemá žádnou souvislost s hrobovými úpravami a naopak, tedy že jedincům se dostávalo hrobových úprav přibližně stejnou měrou bez ohledu na to, jak velká hrobová jáma jim byla vyhloubena.
kamenné úpravy 100
70
90
% hrobů s kamennou úpravou
% hrobů s dřevěnou úpravou
dřevěné úpravy 80
60 50 40 30 20 10
70 60 50 40 30 20 10
0
0
0,01-1 2,0 - 3,0 4 a více 1,0 - 2,0 3,0 - 4,0
A)
80
objem v m 3
B)
0,01-1
2,0 - 3,0 4 a více 1,0 - 2,0 3,0 - 4,0
objem v m 3
Graf 9 Procentuálně vyjádřené množství A) dřevěných, B) kamenných úprav dle velikosti objemu hrobových jam
4.2.3
Hroby s druhotnými zásahy
Na pohřebišti v Těšeticích „Vinohradech“ bylo druhotné otevření hrobu pozorováno v 18 případech, tedy v 43,9 % (viz tabulka 6 a obrázek 3).23 V případě hrobu č. 38 je zvažována možnost druhotného otevření hrobu za účelem pohřbení dalšího jedince. V ostatních případech se pravděpodobně jedná o otevření hrobu za účelem loupení, které mohlo být činěno jak z důvodu ryze ekonomických, tak důvodů rituálních, popř. obojího. Datování druhotných zásahů není přesně stanovené. Předpokládá se však, že k němu výpočtu brány v potaz), jedenkrát v případě hrobu s objemem mezi 2 až 3 m3 a pětkrát v případě hrobů s objemem 0,001 až 1 m3 23 Zde ani na jiných místech nepočítám se třemi hroby, u nichž k druhotnému poškození došlo pouze v důsledku recentního zemědělské činnosti (hrob č. 10, 26 a 18); pět hrobů, které byly poškozeny jak v minulosti tak i recentní činností (hrob č. 13, 15, 19, 23 a 24) do úvah zahrnuji
30
docházelo ještě v průběhu starší doby bronzové a to pravděpodobně na jejím konci, v přelomovém období mezi únětickou a věteřovskou kulturou (LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ 1987: 139, 140, 144).
Obrázek 3 Schematizovaný plán pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“; zakresleny druhotné nerecentní zásahy (podle LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ: 101)
Procentuálně nejčastěji byly zaznamenány zásahy v hrobech s více pohřbenými jedinci, a to v 66,67%. Avšak musíme vzít na vědomí fakt, že A) k zhodnocení souží pouze tři případy B) z těchto tří případů se jedenkrát jednalo o zásah pravděpodobně vzniklý při pohřbívání druhého jedince, tudíž nikoliv jako důsledek loupení. Z tohoto pohledu se tedy vysoký podíl druhotně otevřených v případě pohřbů více jedinců nezdá být v rámci daného pohřebiště výjimečný. Na druhém místě v počtu druhotných zásahů stojí hroby mužských jedinců, které byly otevřeny v přesné polovině případů. O něco méně časté jsou zásahy do pohřbů dětí (43,75%) a nejméně časté zásahy do hrobů žen (33,33%).
31
Porovnání počtu druhotných zásahů z hlediska věkové kategorie pohřbených jedinců neznačí výraznější rozdíl (druhotně bylo narušeno 43,75% hrobů jedinců ve věkových kategoriích infans až juvenis a 40,9% hrobů jedinců věkových kategorií adultus až maturus).
celkem dítě muž žena více jedinců dohromady
bez druhotného zásahu 16 10 12 3 41
druhotně narušen
9 5 8 1 23
druhotně narušen (%) 7 5 4 2 18
43,75 50 33,33 66,67 43,9
Tabulka 6 Přehled počtů druhotných zásahů
Porovnáme-li druhotně otevřené a neotevřené hroby z hlediska počtu artefaktů, zjistíme, že hroby bez druhotného zásahu obsahují průměrně o 1,54 bronzových a 0,83 keramických artefaktů, viz tabulka 7. Na základě krabicového grafu 10 je patrné, že rozdíl v počtu keramických nádob mezi hroby s druhotným zásahem a hroby nepoškozenými, není natolik výrazný jako rozdíl počtu bronzových artefaktů. Výraznou absenci bronzových artefaktů v druhotně nerecentně narušených hrobech oproti hrobům bez zásahu dokazuje i srovnání pomocí t-testů, viz tabulka 8. Hodnota p je sice vyšší než 0,05, ale výrazně se jí blíží. Přítomnost keramických nádob naopak nevykazuje souvislost s druhotným zásahem do prostoru hrobu.
keramické nádoby (počet)
keramické nádoby (průměr)
bronzové předměty (počet)
bronzové předměty (průměr)
bez druhotného zásahu
48
2,09
61
2,65
druhotně narušen
35
1,94
20
1,11
Tabulka 7 Počty artefaktů v hrobech dle druhotného narušení
32
T-test pro nezávislé vzorky; Těšetice "Vinohrady" Pozn.: Proměnné byly brány jako nezávislé vzorky Hodnota sv p Poč.plat. Poč.plat. Sm.odch. Sm.odch. F-poměr p t skup. 1 skup. 2 skup. 1 skup. 2 Rozptyly Rozptyly nenarušené vs. narušené keramické nádoby 0,310852 39 0,757568 23 18 1,564174 1,304843 1,436990 0,449620 bronzové předměty
1,907649 39 0,063820
23
18 3,297502
1,022620 10,39780 0,000009
Tabulka 8 Výsledky t-testů; testovány počty bronzových předmětů a keramických nádob v hrobech dle druhotného nerecentního narušení hrobové jámy
Těšetice "Vinohrady" 12
10
8
6
4
2
0 bez zásahu
se zásahem
bronzové předměty Medián 25%-75% Extrémy
bez zásahu
se zásahem
keramické nádoby Rozsah neodleh. Odlehlé
Graf 10 Množství bronzových předmětů a keramických nádob v hrobech z hlediska druhotných nerecentních zásahů do prostoru hrobové jámy
Rozdíl
v průměrném
procentuálním
zastoupení
jednotlivých
druhů
bronzových artefaktů mezi vyloupenými a vyloupenými hroby je vyjádřen ve sloupcovém grafu 11 (pro keramiku viz graf 13). Je patrné, že kromě nákrčníků, které však byly na celém pohřebišti pouze 2, jsou všechny druhy bronzových artefaktů zastoupeny jak v hrobech narušených, tak v hrobech nedotčených. To dokládá, že vyloupení hrobů nebývalo kompletní. Pokud by tomu tak nebylo v případě nákrčníků (což vzhledem k nízké statistické významnosti 2 případů nelze potvrdit), je možné usuzovat, že hroby nebyly
33
otvírány za účelem získání konkrétního druhu bronzových artefaktů, kterým by se v další interpretaci dala přičíst významná symbolická či rituální funkce. Nepoměr mezi průměrným počtem bronzových předmětů mezi vyloupenými a nevyloupenými hroby by mohl naopak dokazovat, že žádný typ bronzových artefaktů nebyl úmyslně zemřelému ponechán, tedy že nebyl pokládán ze symbolického či jiného hlediska za „nedotknutelný“. Těšetice "Vinohrady" 100
80
60
40
20
0 jehlice
vlasové ozdoby nákrčník náhrdelník nespecifikované fragmenty náramek nevyloupené (%) vyloupené (%)
Graf 11 Počty jednotlivých bronzových artefaktů
34
šídlo dýčka
Těšetice "Vinohrady" 70
60
50
40
30
20
10
0 mísa
hrnec/hrnek koflík nevyloupené (%)
osudí pohárek vyloupené (%)
džbánek
Graf 12 Počty jednotlivých druhů keramických nádob dle druhotného nerecentního zásahu do hrobové jámy
4.2.4
Hrobová výbava
Výbava hrobů na pohřebišti v Těšeticích „Vinohradech“ byla tvořena jak předměty bronzovými, tak keramikou, vzácněji pak předměty kostěnými a v jednom případě i štípanou industrií.24 Jak je patrné z tabulky CA, nejčastěji byla v hrobech zastoupena keramika – a to průměrně 3 nádoby v mužských, 2 v ženských a přibližně 1,5 nádoby v dětských hrobech. V hrobech s více jedinci se vždy vyskytla pouze 1 nádoba (viz tabulka 9)25. Stejně jako z předchozího výčtu, je i z krabicového grafu 13 jasné, že mužské hroby obsahovaly v průměru více keramických nádob, než hroby žen a dětí. Hroby dětí pak méně než hroby ženské a mužské.26
24
Dřevěné a kamenné úpravy hrobu zde nepočítám k hrobové výbavě, jelikož jsem se jimi zabývala již v předchozích podkapitolách – stejně v případě pohřebišť v Moravské Nové Vsi – Hruškách a Mořicích „Pololánech“. 25 V tabulce je počítáno jak s druhotně narušenými, tak nenarušenými hroby, jelikož rozdíl v počtech keramiky mezi těmito hroby není ve výbavě keramikou patrný 26 Nepočítám zde s pohřby více jedinců, jejichž počet je statisticky málo významný.
35
Ověření pomocí t-testu však ukázalo, že hroby mužů v porovnáním s hroby žen, nevykazují statisticky významný rozdíl v počtu keramických nádob (viz tabulka 10). Na základě krabicového grafu 13 je dále možno usuzovat, že žádný z hrobů nebyl extrémně vybaven keramickými nádobami. Není tedy možné z tohoto hlediska některý z hrobů označit za bohatě vybavený.
dítě muž žena více jedinců
keramické nádoby N platných Průměr 16 1,562500 10 3,000000 12 2,083333 3 1,000000
Minimum Maximum 0,000000 4,000000 0,000000 4,000000 0,000000 4,000000 1,000000 1,000000
Tabulka 9 Počty keramických nádob v hrobech
T-test pro nezávislé vzorky; Těšetice "Vinohrady" Pozn.: Proměnné byly brány jako nezávislé vzorky Skup. 1 vs. skup. 2 dopělí vs. děti muž vs. žena
Hodnota sv t
p
Poč.plat. Poč.plat. Sm.odch. skup. 1 skup. 2 skup. 1
Sm.odch. skup. 2
F-poměr Rozptyly
p Rozptyly
2,025531 36 0,050275
22
16
1,439246
1,364734 1,112176 0,847884
1,534751 20 0,140514
10
12
1,414214
1,378954 1,051793 0,921137
Tabulka 10 Výsledky t-testů; testován počet keramických nádob dle daných skupin
Těšetice "Vinohrady" 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 -0,5 dítě Medián Extrémy
muž 25%-75%
žena Rozsah neodleh.
Graf 13 Počty keramických nádob v hrobech
36
více jedinců Odlehlé
Z tabulky 11 a grafu 14, kde jsou počty nádob hodnoceny z hlediska věku pohřbených jedinců, vyplývá, že dětské hroby (tedy kategorie Infans I a infans II) byly keramickými nádobami vybaveny stejnou měrou. Pouze v případě jedinců, jejichž věk byl určen na základě archeologických dokladů (kategorie označená jako infans ?), je počet nádob v hrobech nižší. V hrobech dospělých jedinců pak je patrný vyšší počet nádob v kategorii adultus, než v hrobech jedinců kategorie maturus27. Výrazně nízký počet keramických nádob v dětských hrobech v porovnání s hroby dospělých jedinců celkem jasně doložilo i srovnání pomocí t-testů, jelikož hodnota p je blízká číslu 0,05 (viz tabulka 10).
infans I infans II infans ? adultus maturus adultus - maturus
keramické nádoby N platných Průměr 3 1,666667 9 1,666667 4 1,250000 17 2,647059 4 2,000000 1 2,000000
Minimum Maximum 1,000000 3,000000 0,000000 4,000000 0,000000 3,000000 0,000000 4,000000 0,000000 4,000000 2,000000 2,000000
Tabulka 11 Počty keramických nádob v hrobech dle věkových kategorií
27
Jedinec blíže nespecifikovaného stáří v rozmezí adultus až maturus není z důvodu malé statistické významnosti brán ve výčtu v potaz.
37
Těšetice "Vinohrady" 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 -0,5 infans I
infans ? infans II
Medián Extrémy
25%-75%
adultus
maturus adultus - maturus
Rozsah neodleh.
Odlehlé
Graf 14 Počty keramických nádob v hrobech dle věku pohřbených jedinců (zahrnuty pouze 28 pohřby s jedním jedincem)
V kategorii keramických nádob jsou zřetelně nejčastěji zastoupeny mísy, které byly nalezeny v 60,1% hrobů (viz tabulka 12). Dále více jak čtvrtinového zastoupení dosáhly džbány (44,7%), koflíky (31,6%) a hrnce/hrnky (26,3%). Tyto kategorie jsou zastoupeny jak v dětských, tak mužských a ženských hrobech. Nižší podíl výskytu je pak zaznamenán pouze v kategorii hrnce/hrnky u dětských pohřbů, což znamená, že hrnce a hrnky jsou spíše spjaty s mužskými a ženskými hroby, než s hroby dětí. Ostatní keramické nádoby daných kategorií nejeví bližší závislost na pohlaví pohřbených jedinců29.
28
Infans ? = pohřby jedinců, které byly do kategorie infans zařazeny dle archeologického, nikoliv však antropologického určení; ve všech následujících analýzách z hlediska věkové kategorie pohřbených jedinců jsou – s přihlédnutím na číselně vyjádřený věk jedinců – dva jedinci přechodné kategorie infans II/ juvenis a jeden jedinec kategorie infans I/ infans II řazeny pod věkovou kategorii infans II. 29 Ačkoliv kategorie dítě je de facto určení věku, nikoliv pohlaví, je v následujícím textu jako pohlaví zvažováno. A to z toho důvodu, aby při hodnocení z hlediska kategorií dítě, žena a muž, nedocházelo v záměně s hodnocením z hlediska věkových kategorií (infans I, infans II, atd.).
38
V rozmezí 25% až 10% procent byly v hrobech přítomny další dvě kategorie, a to pohárky (21,1%) a osudí (13,2%), viz tabulka 12. Osudí jsou jediným druhem keramických nádob, které přesahují četnost výskytu 10% a zároveň nejsou přítomny v hrobech některé z kategorií dle pohlaví, a to konkrétně v hrobech dětí. Můžeme tedy konstatovat, že v případě pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“ nejsou osudí asociována s pohřby dětí. Ostatní keramické předměty se vyskytly v méně jak 10% pohřbů, vzhledem k této skutečnosti jim nepřikládám statistickou významnost a jejich výskyt dále nehodnotím.30
dítě Kategorie KAMENNÉ ARTEFAKTY štípaná industrie KOSTĚNÉ PŘEDMĚTY kostěné šídlo zvířecí lopatka kostěná brusle kostěné mezikruží KERAMICKÉ ARTEFAKTY mísa džbán koflík hrnec/hrnek pohárek osudí nespecifikované fragmenty keramické kolečko BRONZOVÉ ARTEFAKTY vlasové ozdoby jehlice náramek dýčka náhrdelník nespecifikované grafmenty dvojhroté šídlo nákrčník (hřivna)
muž
žena
celkem
1
0
0
1 (2,6%)
1 0 1 1
0 1 0 0
1 1 0 0
2 (5,3%) 2 (5,3%) 1 (2,6%) 1 (2,6%)
9 6 5 1 4 0 0 0
8 6 5 4 2 2 1 0
6 5 2 5 2 3 1 1
23 (60,1%) 17 (44,7%) 12 (31,6%) 10 (26,3%) 8 (21,1%) 5 (13,2%) 2 (5,3%) 1 (2,6%)
4 4 6 4 3 2 1 1
0 2 1 3 0 0 1 0
5 3 2 1 2 3 0 1
9 (23,7%) 9 (23,7%) 9 (23,7%) 8 (21,1%) 5 (13,2%) 5 (13,2%) 2 (5,3%) 2 (5,3%)
Tabulka 12 Počty hrobů s daným druhem pohřební výbavy (zahrnuty jsou pouze pohřby ostatky jednoho jedince; procenta jsou zaokrouhlena na jedno desetinné číslo) 30
Hranice 10% (oproti běžným 5%) byla stanovena na základě malého počtu vzorků, tedy malého počtu hrobů na pohřebišti.
39
Bronzové předměty jsou druhou, nejvíce četnou skupinou pohřební výbavy. Byly jimi nejvíce vybaveny hroby dětí (v průměru 2 předměty v hrobě), dále hroby žen (1,58 předmětu). V hrobech s více jedinci se bronzových předmětů vyskytlo méně (1,33 předmětu), nejméně však v hrobech mužů (0,7 předmětu), viz tabulka13. Na základě krabicového 15 je patrné, že v žádném hrobě nebyl zaznamenán extrémní výskyt bronzových předmětů. Po této stránce není tedy možno žádný z pohřbů označit za extrémně bohatě vybavený.
dítě muž žena více jedinců
bronzové předměty N platných Průměr 16 2,000000 10 0,700000 12 1,583333 3 1,333333
Minimum Maximum 0,000000 7,000000 0,000000 1,000000 0,000000 6,000000 1,000000 2,000000
Tabulka 13 Počty bronzových předmětů v hrobech. Pozn. Při výpočtu byl v případě vlasových ozdob počet vyšší než 1 nahrazen číslem 1, tedy nebylo přihlédnuto k počtu ozdob v hrobě, ale bylo počítáno pouze s jejich výskytem (např. hrob č. 48 obsahoval celkem 8 kusů vlasových ozdob, v analýze je však počítáno pouze s jedním)
Krabicový graf z více proměnných milodary_cel 10v*22c Medián; Krabice: 25%-75%; Svorka: Rozsah neodleh. 8 7 6 5 4 3 2 Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy
1 0 -1 dítě
muž
žena
Graf 15 Počty bronzových předmětů v hrobech. Pozn. Při výpočtu byl v případě vlasových ozdob počet vyšší než 1 nahrazen číslem 1, tedy nebylo přihlédnuto k počtu ozdob v hrobě, ale bylo počítáno pouze s jejich výskytem
40
Vzhledem ke skutečnosti, že průměrné počty bronzových předmětů se výrazně liší v závislosti na druhotném narušení hrobu, jsou výše uvedené závěry do značné míry zkreslené (viz kapitola 4.2.3). Pokud analyzujeme průměrné počty předmětů v hrobech dětských, mužských a ženských jedinců v souvislosti s druhotným otevřením hrobu, budou se data lišit.31 V hrobech druhotně narušených bylo v průměru nejvíce bronzových předmětů nalezeno v hrobech žen (přibližně 1,25 předmětu). Hroby dětí obsahovaly v průměru 0,71 předmětu a hroby mužů jen o něco méně (0,6 předmětu), viz tabulka 14. Pro určení vybavenosti hrobů bronzovými předměty dle pohlaví pohřbeného, jsou nejdůležitější údaje zjištěné v hrobech bez druhotného zásahu. Zde pak dětské hroby obsahovaly průměrně 2,89 předmětu, což je téměř o 1 předmět více než v hrobech žen (1,88), a o více jak 2 předměty více než v hrobech mužů (0,8 předmětu). V porovnání s průměrným počtem bronzových předmětů v hrobech, bez přihlédnutí k druhotným zásahům, zůstává pořadí stejné. V obou případech jsou nejvíce vybaveny děti, následně ženy a nejméně pak muži. V druhotně nenarušených hrobech jsou však rozdíly mezi danými kategoriemi podstatně větší. Ověření rozdílů mezi pohlavím a věkem pomocí t-testů nepotvrdilo, že by rozdíl byl ve vybavenosti hrobů mužů bronzovými předměty byl oproti ženám výrazný. Stejně tak se nejeví význačný rozdíl mezi počtem bronzových předmětů v hrobech dospělých jedinců oproti pohřbům dětí (viz tabulka 15).
Popisné statistiky (vyloup_nevyloup_milodary) N platných Průměr Minimum Maximum dítě ANO 7 0,714286 0,00 2,000000 dítě NE 9 2,888889 0,00 7,000000 muž ANO 5 0,600000 0,00 1,000000 muž NE 5 0,800000 0,00 1,000000 žena ANO 4 1,250000 0,00 2,000000 žena NE 8 1,875000 0,00 6,000000
Tabulka 14 Počty bronzových předmětů v hrobech. V případě vlasových ozdob byl počet vyšší než 1 nahrazen hodnotou 1; pozn.: ANO znamená, že byl hrob druhotně narušen a NE, že narušen nebyl 31
Vzhledem k malé statistické významnosti nejsou brány v potaz tři hroby s ostatky více jedinců
41
T-test pro nezávislé vzorky; Těšetice "Vinohrady" Pozn.: Proměnné byly brány jako nezávislé vzorky Hodnota sv Poč.plat. Poč.plat. Sm.odch. Sm.odch. F-poměr p
p
t skup. 1 skup. 2 skup. 1 skup. 2 Rozptyly Rozptyly Skup. 1 vs. skup. 2 -1,39161 36 0,172580 22 16 1,435481 2,190890 2,329412 0,074044 dopělí vs. děti -1,47705 20 0,155238 10 12 0,483046 1,831955 14,38312 0,000421 muž vs. žena
Tabulka 15 T- test pro nezávislé vzorky dle proměnných; hodnoceno množství bronzových předmětů v hrobech. Pozn. V případě vlasových ozdob byl počet vyšší než 1 nahrazen hodnotou 1, tedy nebylo přihlédnuto k počtu ozdob v hrobě, ale bylo počítáno pouze s jejich výskytem
Mezi bronzovými předměty jsou nejvíce zastoupeny vlasové ozdoby a jehlice, a to v obou případech 23,7 % (viz tabulka 12). Z dané tabulky je patrné, že vlasové ozdoby jsou jedním ze čtyř druhů bronzových předmětů, který je spjat s konkrétním pohlavím. Dalšími druhy jsou pak náhrdelníky, nespecifikované fragmenty a nákrčníky. V případě posledních dvou jmenovaných jejich souvislost s konkrétním pohlavím nezvažuji, jelikož A) nákrčníky byly nalezeny v pouhých 5,4% případů, tudíž jejich výskyt není statisticky významný, B) nespecifikované fragmenty jsou pro naše účely nevyhovující kategorie. Vlasové ozdoby byly obsaženy pouze v hrobech žen a hrobech dětí a nikoliv v hrobech mužů. Jelikož jejich výskyt je poměrně častý, je možné konstatovat, že jsou s největší pravděpodobností asociovány pouze s prvními dvěma jmenovanými kategoriemi, a jsou tedy pro ně signifikantní. V případě náhrdelníků můžeme taktéž konstatovat, že jsou spjaty pouze s pohřby žen a dětí, ale statistická váha tohoto soudu již není tak vysoká jako v předchozím případě, jelikož byly nalezeny v menším počtu hrobů (13,2%). Již zmiňované jehlice jsou, spolu s dýčkami a náramky, obsaženy v hrobech všech tří kategorií, nejsou tedy pro signifikantní pouze pro některé pohlaví. Na druhou stranu je ale patrné, že minimálně výskyt dýček a náramků v hrobech není zcela rovnoměrný. Náramky jsou výrazně vícekrát obsaženy v hrobech dětí, než v hrobech žen a mužů a dýčky jsou pak celkem výrazně zastoupeny v hrobech dětí a mužů, než v hrobech žen.
42
Ani jeden druh kamenných či kostěných artefaktů, nebyl přítomen ve více jak 10% pohřbů, z toho důvodu tedy není opodstatněné hodnotit, zda jsou pro některé pohlaví signifikantní.
4.2.5 Faktorová analýza hrobové výbavy Pro pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“ bylo vybráno celkem 15 deskriptorů pro celkem 41 objektů (tedy hrobů).
32
Pro vektorovou syntézu
byly zvoleny takové faktory, jejichž vlastní číslo je větší než 1 a zároveň vysvětlují více jak 5% rozptylu. Tyto podmínky splňovalo 6 faktorů (viz tabulka 16).
Vl. čísla; Těšetice "Vinohrady" Extrakce: Hlavní komponenty vl. číslo % celk. Kumulativ. Kumulativ. Hodn. rozptylu vlast. číslo % 1 3,145483 18,50284 3,14548 18,5028 2 2,737614 16,10361 5,88310 34,6065 3 1,773943 10,43496 7,65704 45,0414 4 1,432360 8,42565 9,08940 53,4671 5 1,227862 7,22272 10,31726 60,6898 6 1,154706 6,79239 11,47197 67,4822 7 1,107001 6,51177 12,57897 73,9939
Tabulka 16 Faktorová analýza – hodnoty významností vybraných faktorů
32
zásady výběru viz kapitola 4.1.; zvolené deskriptory (proměnné) viz tabulka 17
43
Proměnná Mísa hrnce a hrnky kofliky osudi poharek jehlice náhrdelník vlasové ozdoby džbánek nákrčník náramek bronzové šídlo dýčka DU Kamenné obložení zvířecí lopatka kostěn šídlo Výkl.roz Prp.celk
Faktor. zátěže (Varimax normaliz. ); Těšetice "Vinohrady" Extrakce: Hlavní komponenty (Označené zatěže jsou >,300000) Faktor Faktor Faktor Faktor Faktor Faktor 1 2 3 4 5 6 0,069499 0,120326 -0,347579 0,089083 -0,091240 -0,240404 -0,548262 0,045600 0,123845 -0,836334 -0,220523 -0,000245 0,358347 -0,074827 -0,182900 0,022242 0,221023 1,497078 0,088063
0,795387 0,045181 0,560772 -0,008894 0,233645 0,012662 -0,025372 -0,090962 0,764940 -0,004059 0,231354 0,082995 0,548800 0,472805 0,769381 0,102000 0,036110 2,786836 0,163932
0,086358 0,009433 0,020039 0,901956 -0,320218 0,121127 -0,015852 -0,021054 0,032836 -0,116272 0,057332 -0,179924 -0,343990 0,037186 -0,072810 0,718347 0,167214 1,658632 0,097567
0,278392 0,862334 0,162154 -0,050525 -0,079922 0,070405 0,011238 0,471602 -0,243312 -0,133360 -0,044457 0,076045 -0,400577 0,349304 -0,009693 0,121925 0,032920 1,467111 0,086301
0,010627 -0,048645 -0,377895 0,149801 -0,036067 -0,212838 0,211226 0,503784 0,097076 0,138338 0,819584 -0,094498 -0,059033 0,328660 0,183572 -0,205973 0,257380 1,475819 0,086813
0,170405 0,039814 -0,076605 0,036765 -0,035103 0,754351 0,733112 0,336076 0,016224 0,127665 -0,008325 -0,056220 0,237427 0,277727 -0,288574 0,468653 0,819301 2,385980 0,140352
Faktor 7 0,095652 -0,143121 0,309959 0,003172 0,618782 0,123690 -0,040945 0,335355 0,028078 0,073841 0,054121 -0,782699 0,157140 -0,077959 -0,119418 0,013504 -0,049656 1,307515 0,076913
Tabulka 17 Faktorová analýza – hodnoty faktorových zátěží; pozn. Zvýrazněny zátěže vyšší než 0,3
Z tabulky faktorových zátěží (tabulka č. 17) vyplývá, že:
Faktor 1 je bipolární, přičemž dominuje jeho záporná část. Ta je charakterizována nákrčníkem, náhrdelníkem a koflíkem. Kladnou stranu představuje dýčka. Skóre je vyšší než 1 v případě dvou hrobů, a to hrobu muže (č. 24) a hrobu dítěte (č. 17).33 Jelikož pouhé dva případy nejsou statisticky prokazatelným celkem, není možné usoudit na souvislost faktoru s věkem či pohlavím pohřbených jedinců. Nelze ani hodnotit prostorové uspořádání hrobů s daným faktorem.
33
Pohlaví a věk jedinců jsou určeny na základě srovnání s externí databází.
44
Pro faktor 2 je typickým výskyt mísy, kamenného obložení, džbánku, koflíku, dýčky a dřevěného obložení. Faktorové skóre vyšší než 1 bylo zjištěno u devíti hrobů. Porovnání výsledků s externí databází jasně dokazuje, že faktor 2 má souvislost s pohlavím jedinců, konkrétně s hroby mužů a dětí. Soudím tak proto, že 5 z 9 hrobů bylo mužských (č. 10, 16, 21, 30 a 45) a zbývající 4 hroby byly dětské (č. 11, 12, 32 a 40). Hroby tohoto faktoru se koncentrují spíše v severní části pohřebiště (viz obrázek 4)
. Obrázek 4 Schematizovaný plán pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“; zakresleny faktory 1 a 2 (plán podle LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ: 101)
Faktor 3 je bipolární. Výraznější hodnoty zátěže vykazuje jeho kladná strana. Pro tu je příznačné osudí a zvířecí lopatka. Zápornou stranu tvoří dýčka a pohárek. Pět hrobů s faktorovým skóre vyšším než 1 náleží jedincům různého pohlaví – třikrát ženě (hrob č. 9, 28 a 48), dvakrát muži (č. 30 a 47) a jednou společnému pohřbu muže a ženy (č. 38). Z toho důvodu se domnívám, že faktor 3 není signifikantní z pohledu pohlaví. Na druhou stranu je pak patrně
45
spjat s věkem pohřbených, jelikož všechny zmíněné hroby patřili jedincům věkové kategorie adultus či maturus. Hroby s výrazným faktorem 3 se koncentrují spíše v severovýchodní části pohřebiště (viz obrázek č. 5).
Pro bipolární faktor 4 je na převažující kladné straně typický náramek, o něco méně vlasové ozdoby a dřevěná úprava. Zápornou stranu přestavuje dýčka. Faktorové skóre je vyšší než 1 v případě devíti hrobů. Čtyřikrát v případě hrobu ženy (č. 28, 39, 42 a 48), třikrát v hrobu muže (č. 10, 21 a 50), jednou v hrobu dítěte (č. 14) a jednou v případě pohřbu více jedinců (muže, ženy a dítěte) č. 49. Nezdá se tedy, že by faktor 4 byl příznačný s hlediska pohlaví. Na druhou stranu je velmi pravděpodobné, že je dán věkem pohřbených, jelikož až na dítě z hrobu č. 14 a dítě z hrobu tří jedinců č. 49, se vždy jednalo pohřeb příslušníka věkové kategorie adultus. Hroby tohoto faktoru se koncentrují spíše v severovýchodní části pohřebiště, avšak nikoliv výrazně, viz obrázek 5.
Obrázek 5 Schematizovaný plán pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“; zakresleny faktory 3 a 4 (plán podle LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ: 101)
46
Faktor 5 sdružuje na kladné straně – která je výraznější – tyto znaky: náramek, vlasové ozdoby a dřevěnou úpravu hrobové jámy. Znakem na záporné straně je koflík. Skóre je významné u osmi hrobů – pěti dětských (č. 14, 17, 31, 32 a 40), třech ženských (č. 28 a 9) a u jednoho pohřbu muže (č. 46). Můžeme tedy faktor 5 označit jako charakterizující spíše dětské hroby (případně hroby žen) než hroby mužů, ale tento závěr není zcela bez výhrad. V případě faktoru 5 byla zachycena nevýrazná koncentrace v severní části pohřebiště (viz obrázek 6).
Monopolární faktor 6 je příznačný výskytem kostěného šídla, jehlice, náhrdelníku a o něco méně výskytem zvířecí lopatky a vlasových ozdob. Faktorové skóre vyšší než 1 bylo pozorováno v případě dvou pohřbů žen (č. 29 a 48), jednoho dětského pohřbu (č. 17) a u pohřbu ženy a dítěte z hrobu č. 44. Je tedy možné zvažovat příznačnost faktoru pro ženské a dětské hroby, je však nutné počítat se skutečností, že výskyt v pouhých 4 hrobech není zcela statisticky významný. Prostorové rozložení faktoru 6 se nevyznačuje žádnou patrnou strukturou, viz obrázek 6.
Obrázek 6 Schematizovaný plán pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“; zakresleny faktory 5 a 6 (plán podle LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ: 101)
47
Poslední z faktorů – faktor 7 – je na kladné straně charakteristický výskytem pohárku, méně pak koflíku a vlasových ozdob. Na záporné straně stojí bronzové šídlo. Faktorové skóre vyšší než jedna bylo rovnoměrně zastoupeno jak v mužských hrobech (hroby č. 45 a 16), tak i v hrobech žen (č. 39 a 29) a dětí (č. 39 a 40). Z tohoto důvodu nepovažuji tento faktor za spjatý s věkem či pohlavím jedinců. Hroby faktoru 7 se koncentrují spíše v severovýchodní části pohřebiště, viz obrázek 7.
Obrázek 7 Schematizovaný plán pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“; zakresleny faktory 7 (plán podle LORENCOVÁ – BENEŠ – PODBORSKÝ: 101)
Z celkového pohledu je možné říci, že pět ze sedmi sledovaných faktorů má pravděpodobnou souvislost s pohlavím či věkem pohřbených jedinců (jsou jimi faktory 2,3,4,5 a 6). Míra této pravděpodobnosti je různá s ohledem na to, pro jak velký počet hrobů je daný faktor příznačný. Jako nejprokazatelnější se jeví souvislost pozorovaná v případě faktoru 2, jelikož počet jedinců s faktorovým skóre je relativně vysoký (9) a zároveň je tento faktor spojený bez výjimky s pohřby mužů a dětí.
48
Ze zmiňovaných pěti faktorů se nejméně prokazatelná zdá být spojitost s pohlavím 6, a to s ohledem na malý počet zaznamenaných případů. Hypotéza o koncentraci hrobů příslušníků bojovnické vrstvy v západní části pohřebiště a koncentraci pohřbů „nebojovníků“ v části východní (viz kapitola 4.2.2), se nezdá být pomocí faktorové analýzy prokazatelná. A to proto, že zaznamenané faktory se koncentrují zejména v severní a severovýchodní části pohřebiště.
49
Faktor. skóre; Těšetice "Vinohrady" Rotace: Varimax normaliz. Extrakce: Hlavní komponenty Faktor Faktor Faktor Faktor číslo hrobu 1 2 3 4 9 0,01570 -0,06656 1,89413 -1,51803 10 0,20840 1,10238 -0,80609 1,16810 12 0,22334 1,56148 -0,42514 -0,64280 13 0,36235 -1,45531 -0,14231 -0,61273 14 0,50113 0,56416 -0,16207 1,58701 15 0,36235 -1,45531 -0,14231 -0,61273 16 0,48214 1,65146 -0,78286 -0,61103 17 1,12682 0,86669 -1,08306 -1,01456 18 -0,21053 -0,37838 -0,76345 -0,50473 19 0,36235 -1,45531 -0,14231 -0,61273 20 0,30319 0,65670 0,06249 -0,27507 21 -0,15081 1,14477 0,05753 1,40559 22 0,97071 0,54899 -0,61974 -1,33430 23 0,36235 -1,45531 -0,14231 -0,61273 24 1,05916 0,27777 -0,77377 0,34656 25 0,09443 0,17411 -0,44993 0,14566 26 0,02130 -0,78698 -0,06589 -0,61759 27 0,39099 -0,14005 -0,26865 0,83314 28 0,32786 0,05107 1,40980 1,65737 29 -3,07365 0,04232 -0,88795 -0,51745 30 -0,60723 1,44147 3,72469 -0,23814 31 -4,22202 -0,07772 -0,12634 -0,64590 11 0,52566 1,25806 -0,32615 -1,02776 32 0,85169 1,30121 -0,78187 -1,14348 33 0,46958 0,38419 -0,05368 0,66490 34 0,07521 -1,37768 -0,58831 -0,59173 35 0,02130 -0,78698 -0,06589 -0,61759 36 -1,82698 0,55394 -0,00902 0,10832 38 0,38366 -1,40201 1,54011 -0,93672 39 -0,16448 -0,44546 -0,69330 1,80332 40 -0,24113 1,06186 -0,22685 0,63343 41 0,02130 -0,78698 -0,06589 -0,61759 42 -0,31605 0,26878 0,00183 1,40961 43 0,37178 -1,69184 -0,40704 0,09574 44 -0,65299 -1,19670 -0,66225 0,92871 45 0,51149 1,34186 -0,72801 -1,00137 46 -0,22954 -0,37665 0,04631 -0,40935 47 0,35384 0,40040 1,79976 -0,98940 48 0,80125 -0,55168 2,54173 1,30173 49 0,75244 -1,33898 -0,58877 1,82178 50 -0,61837 0,57220 -0,09716 1,79456
Faktor 5 1,60662 -0,34127 -1,24344 -0,39940 2,06110 -0,39940 -0,78470 2,29972 -0,48307 -0,39940 0,14519 -0,74972 0,15982 -0,39940 -0,55229 -0,05629 -0,16409 0,77600 2,27716 0,15927 -1,74229 1,04751 -1,01017 1,29323 -0,34717 -1,05696 -0,16409 0,23978 -0,08126 -0,42553 1,40173 -0,16409 -1,17668 -0,22467 -0,66839 -1,10958 1,51129 0,13844 -0,05449 0,49090 -1,40995
Faktor 6 -1,18947 -0,17357 0,76266 -0,20759 -0,56027 -0,20759 -0,05826 3,47102 -0,31686 -0,20759 -0,38527 -0,65620 0,12281 -0,20759 -0,03970 -0,45217 -0,59940 -0,25487 -0,94048 1,21119 0,41217 -0,09752 -0,14426 -0,11743 -0,58431 0,52892 -0,59940 0,75679 -0,56310 -0,75742 -0,73173 -0,59940 -0,80911 0,72623 1,47590 -0,18646 -0,73047 -0,86897 3,67607 0,00488 0,09781
Tabulka 18 Faktorová analýza – faktorová skóre; pozn.: zvýrazněny skóre vyšší než 1
50
Faktor 7 -0,24998 -3,58702 0,11040 0,03157 0,02203 0,03157 1,17473 -0,38606 -3,24077 0,03157 -0,53570 -0,21132 -0,48016 0,03157 -0,25199 0,69888 -0,31072 0,20671 0,23375 1,11663 0,16491 -0,47248 0,22736 0,75323 -0,45732 1,26129 -0,31072 -0,24303 0,15572 1,81554 1,73597 -0,31072 0,07588 0,76912 -0,55401 1,37438 -0,48623 -0,21190 -0,04711 0,36551 -0,04107
4.3
Moravská Nová Ves – Hrušky
Pohřebiště lidu únětické kultury na katastru obce Hrušky (okr. Břeclav) bylo odkryto předstihovým archeologickým výzkumem na polokulturní lokalitě v letech 1991 až 1992 (STUCHLÍK – STUCHLÍKOVÁ 1996: 3, 4). Výzkum provedl Archeologický ústav Akademie Věd České Republiky v Brně. Únětické pohřebiště se rozkládalo na oválné ploše o maximální délce 39 metrů a obsahovalo 7 hrobů, přičemž jeden z pohřbů byl sekundárně uložen do hrobu protoúnětické kultury. (STUCHLÍK – STUCHLÍKOVÁ 1996: 83). Hroby byly označeny čísly 1 až 7/I. Na základě rozboru dochovaného materiálu bylo pohřebiště rámcově datováno
do
období
starší
fáze
únětické
kultury
(STUCHLÍK
–
STUCHLÍKOVÁ 1996: 135). Archeologické a antropologické zhodnocení bylo publikováno ve výše citované práci z roku 1996. Dle autorů výzkumu je možné, že se jedná pouze o část většího skupinového pohřebiště (STUCHLÍK – STUCHLÍKOVÁ 1996: 83). Pohřebiště je zajímavé dvěma skutečnostmi. První z nich je, že pohřbívání na dané lokalitě pravděpodobně kontinuálně pokračovalo od období protoúnětické kultury, jejíchž hrobů bylo na odkryté ploše objeveno 26, s kosterními pozůstatky celkem 29 jedinců. Druhou pak odlišný způsob uložení mužských a ženských skeletů (STUCHLÍK – STUCHLÍKOVÁ 1996: 133 – 134) – více viz níže.
4.3.1 Antropologické zhodnocení
Ze zjištěného počtu 7 skeletů byly antropologickou analýzou určeny 2 jako mužské, resp. jako pravděpodobně mužské, 2 jako ženské, resp. jako pravděpodobně ženské a 1 skelet jako dětský. Dva skelety nebylo možno blíže určit. Předchozí výčet vychází z tabulky uvedené v níže citované publikaci na straně 169. V popisu jednotlivých hrobů (str. 171 – 174) jsou však do daných
51
kategorií (žena, muž či dítě) zařazeny pouze 4 jednici. V případě hrobu číslo 4, který by měl podle zmíněné tabulky obsahovat mužský skelet, není v bližším popisu pohlaví specifikováno. Co se týče věkového složení, pouze jeden jedinec byl určen, jakožto dětský (kategorie infans II). Zbývajících 6 skeletů náleželo dospělým jedincům, přičemž pouze 4 z nich se podařilo vzhledem k špatnému stavu dochování kosterních pozůstatků zařadit do přesnějších věkových kategorií – a to 2 jedince do kategorie adultus I a 2 jednice do kategorie adultus II. (STUCHLÍK - STUCHLÍKOVÁ 1996: 169, 170), viz graf 17.
Obrázek 8 Schematizovaný plán pohřebiště v Moravské Nové Vsi – Hruškách (plán podle STUCHLÍK – STUCHLÍKOVÁ 1996: 5)
52
Moravská Nová Ves - Hrušky
Počet pozorování
3
2
1
0
dítě
muž
žena
neurčeno
Graf 16 Početní zastoupení ženských, mužských a dětských hrobů na pohřebišti v Moravské Nové Vsi – Hruškách Moravská Nová Ves - Hrušky
Počet pozorování
3
2
1
0
adultus I
juvenis II adultus II
dospělý jedinec
Graf 17 Věkové rozložení populace pohřbené v Moravské Nové Vsi - Hruškách
4.3.2
Uspořádání a vlastnosti hrobových jam, poloha jedinců v hrobě
Pohřebiště lidu únětické kultury v Moravské Nové Vsi – Hruškách, se rozkládalo na oválném prostoru zhruba o maximální délce 39 metrů, kdy se
53
vzájemná vzdálenost mezi hroby pohybovala v rozmezí 1 až 11 metrů (STUCHLÍK – STUCHLÍKOVÁ 1996: 83). Hroby č. 2 až č. 7 vytváří pomyslnou řadu v zhruba ve směru SZ-JV, hrob č. 1 je pak od pomyslné osy hrobů vzdálen a to něco přes 10 metrů směrem J-Z (viz obrázek 8).
Orientace hrobové jámy a poloha skeletu Orientace hrobových jam, stejně jako uložení zemřelých v nich, je na pohřebišti v Moravské Nové Vsi – Hruškách nebylo zcela jednotné. Tři hrobové jámy byly orientovány ve směru SV-JZ, přičemž jedinci v hrobech č. 3 (dítě, infans II) a č. 6 (žena, adultus) směřovaly hlavou k SV a jedinec z hrobu č. 4 (muž, 40–60 let)34 směrem opačným, tedy hlavou k JZ. Přibližně v SSV-JJZ směru byly vyhloubeny dva hroby. Skelet ženy (adultus II) pohřbené v hrobě č. 2 směřoval hlavou k SSV a jedinec neurčeného pohlaví (adultus I) v hrobě č. 5 směřoval hlavou opačným směrem, tedy k JJZ. Přibližně SSZ-JJV směrem byla orientována hrobová jáma hrobu č. 7, s jedním protoúnětickým (č. 7/II) a jedním únětickým pohřbem (č. 7/I). Skelet příslušníka lidu únětické kultury (pohlaví neurčeno, věková kategorie adultus II) byl uložen hlavou k SSZ. V nezvyklém směru Z-V byl vyhlouben hrob č. 1 s pohřbem pravděpodobně mužského jedince, ve věku 20–30 let (STUCHLÍK – STUCHLÍKOVÁ 1996: 84, 85), viz tabulka 19. Poloha skeletu byla zjištěna celkem u pěti jedinců. Ve dvou případech byl pohřbený uložen na pravém boku, dále ve dvou případech na levém boku a v jednom případě byl jedinec pohřben na břiše, viz tab. X. Uložení části jedinců na levém boku, je v rámci únětické kultury atypické a objevuje se vesměs pouze na pohřebištích slovenské únětické kultury a únětických pohřebištích na východní Moravě. Původ můžeme pravděpodobně hledat
34
Jelikož v antropologické analýze (STUCHLÍK - STUCHLÍKOVÁ 1996) není jedinec zařazen do věkové kategorie (ačkoliv se patrně jedná o jedince ve věku maturus), uvádím pravděpodobné věkové rozmezí v letech; stejně tak i v případě hrobu č. 1, kde věková kategorie nebyla určena, ačkoliv předpokládaný věk 20-30 let svědčí o věkové kategorii adultus I; věk, resp. věková kategorie skeletů z ostatních hrobů je zde popsána na základě kombinace dvou tabulek ze s. 169 a z popisu jednotlivých hrobů (s. 171 – 174), jelikož v tabulce věkových kategorií nejsou uvedena čísla hrobů
54
v ovlivnění pohřebním ritem nitranské kultury, kde byla těla mužských jedinců pohřbívána na pravém a těla žen pohřbívána na levém boku, čemuž by odpovídalo i uložení jedinců z hrobů č. 4 a č. 6. V případě pohřbu č. 7/I a č. 5 nebylo možné, vzhledem k nezjištěnému pohlaví pohřbených jedinců, bipolaritu pohřebního ritu potvrdit. (STUCHLÍK – STUCHLÍKOVÁ 1996: 8). Ačkoliv neznáme pohlaví jedince z hrobu č. 5, můžeme tvrdit, že vykazuje jistou genderovou anomálii. Pohřeb jedince na pravém boku (pokud přijmeme hypotézu o bipolárním pohřebním ritu na daném pohřebišti), by svědčil spíše o mužském pohlaví pohřbeného jedince, čemuž by ale neměla odpovídat presence vlasových ozdob v pohřební výbavě, jelikož ty jsou typické pro únětické ženské hroby (STUCHLÍK – STUCHLÍKOVÁ 1996: 84)35. Hypotetickým vysvětlením tohoto pohřbu, vzhledem k jeho výjimečnosti, u bude věnována pozornost v závěru práce. Druhým pohřbem, který se polohou zemřelého vymykal ritu běžnému, je pohřeb mužského jedince v hrobě č. 1. Ten byl uložen na břiše, s rukama složenýma pod hrudí, což je výjimečné uložení pro starší dobu bronzovou obecně (STUCHLÍK – STUCHLÍKOVÁ 1996: 84). Tento pohřeb neobsahoval žádnou pohřební výbavu, je však těžko určit příčinu. Hrobová jáma byla porušena jednak těžbou písku a jednak bagrováním (kdy byla zničena část dolních končetin), přičemž hloubka hrobové jámy byla pouze přibližně 8 – 10cm (STUCHLÍK – STUCHLÍKOVÁ 1996: 7). Nemůžeme sice s jistotou vyloučit, že hrobová výbava chyběla již před recentním zásahem – tedy že pohřbenému jedinci nebyla do hrobu žádná výbava vložena – nemůžeme to ale ani spolehlivě potvrdit. Z důvodu absence hrobové výbavy, která by snad mohla o zemřelém prozradit něco více, se pohřbu v závěrech dále nevěnuji.
35
V případě pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“ nejsou záušnice přítomny v žádném mužském hrobě a zdají se být jediným skutečně prokazatelným, typicky ženským artefaktem; ke stejnému pozorování dospěl také D. Sosna na základě analýzy únětických pohřebišť v Rebešovicích a Slavkově (SOSNA 2007: 240)
55
Obecně můžeme konstatovat, že pohlaví jedinců pochovaných na pohřebišti v Moravské Nové Vsi – Hruškách, hrálo určitou roly v poloze těla v hrobové jámě. Určit však, nakolik je tento jev odrazem sociální diferenciace dané pohlavím jedinců a co si pod touto diferenciací konkrétně představit, není zcela možné. Je také velmi obtížné stanovit (zejména při statisticky málo významném počtu 7 jedinců), jak závažné je porušení bipolárního uložení jedinců, tedy co přestavují (resp. pro danou societu představovaly) hroby jedinců uložených dle „opačného“ (resp. odlišného) způsobu.
číslo hrobu
1 pohlaví 1 2 3 4 5 6 7/I
2 věková kategorie
3 orientace skeletu
4 hlavou k
5 poloha skeletu
6 poloha hlavy
muž žena dítě muž
nezjištěno adultus II infans II nezjištěno
Z-V SSV-JJZ SV-JZ SV-JZ
V SSV SV JZ
na břiše nezjištěno nezjištěno pravý bok
pravý spánek týl pravý spánek pravý spánek
nezjištěno žena nezjištěno
adultus I adultus I adultus II
SSV-JJZ SV-JZ SSZ-JJV
JZZ SV SSZ
pravý bok levý bok levý bok
pravý spánek levý spánek nezjištěno
Tabulka 19 Orientace a poloha jedinců pohřbených na pohřebišti v Moravské Nové Vsi Hruškách
Objemy hrobových jam Průměrná velikost objemu hrobových jam pohřebiště v Moravské Nové Vsi – Hruškách je zhruba 0,98 m3. Ačkoliv pouhých 6 zjištěných hrobů není dostačujícím statistickým vzorkem, odvažuji se tvrdit, že pohlaví či věk jedince nemá pravděpodobně bližší vztah k velikosti objemu hrobové jámy.36 Usuzuji tak na základě přibližně stejného objemu hrobových jam (průměry viz tabulka 20). Poměrně nízký průměrný objem mužských hrobů, oproti ostatním, je dán skutečností, že 1 ze 2 hrobů (hrob č. 1) byl zčásti zničen bagrováním a těžbou písku (STUCHLÍK – STUCHLÍKOVÁ 1996: 7). Objem jeho hrobové jámy je tedy značně zkreslen. 36
Vzhledem ke skutečnosti, že pohřeb č.7/I byl uložen v hrobové jámě příslušníka lidu protoúnětické kultury, nemůže být jeho objem brán ve výpočtu v potaz
56
objem hrobové jámy počet případů
Průměr
Minimum
Maximum
dítě
1
1,093815
1,093815
1,093815
muž
2
0,630595
0,133000
1,128190
žena neurčeno
2 1
1,396200 0,915200
1,380000 0,915200
1,412400 0,915200
Tabulka 20 Parametry objemu hrobových jam na pohřebišti v Moravské Nové Vsi - Hruškách
Dřevěné úpravy Dřevěné úpravy se na pohřebišti v Moravské Nové Vsi Hruškách podařilo zachytit v pěti ze sedmi hrobů (STUCHLÍK – STUCHLÍKOVÁ 1996: 86). Jednalo se jak o hroby žen (2 případy), tak o hroby muže, dítěte a blíže neurčeného jedince (vždy po 1 případu). Ač je měření provedeno na statisticky nevýznamném počtu jedinců, je možno usuzovat, že věk či pohlaví zemřelého jedince nehrálo v závažnější roli ve vybavení hrobu dřevěnou úpravou, a to z toho důvodu, že byla tato výbava zaznamenána v případě všech kategorií.
Kamenné úpravy Žádné kamenné úpravy na dané pohřebišti zaznamenány nebyly.
4.3.3
Hroby s druhotnými zásahy
Druhotný nerecentní zásah se podařil na pohřebišti v Moravské Nové Vsi – Hruškách doložit v případě dvou pohřbů (č. 2 a 3), tedy v zhruba 28,57%. Je zde tedy procentuálně nižší množství druhotně otevřených pohřbů než například v Těšeticích „Vinohradech“, ale vzhledem k faktu, že pohřebiště spadá do období starší fáze únětické kultury, kdy je obecně počet narušení nižší než v mladší v její mladší fázi, není tato skutečnost nijak zarážející (viz STUCHLÍK – STUCHLÍKOVÁ 1996: 88).
57
celkem dítě muž žena neurčeno dohromady
bez druhotného zásahu 1 2 2 2 7
druhotně narušen 0 2 1 2 5
druhotně narušen (%) 1 0 1 0 2
100 0 50 0 28,57
Tabulka 21 Počty zjištěných nerecentních zásahů do hrobové jámy na pohřebišti v Moravské Nové Vsi – Hruškách; pozn.: procenta byla zaokrouhlena na celá čísla
Druhotně narušen byl hrob dítěte (č. 3) a hrob ženy (č. 2). S ohledem na nepatrnou statistickou významnost danou malým počtem hrobů na pohřebišti, však není možné stanovit závažnější závěry. Je snad pouze možné konstatovat, že druhotný zásah do hrobu nebyl pravděpodobně dán věkem pohřbeného jedince. Průměrný počet kovových předmětů je nižší v druhotně narušených hrobech, kde byly nalezeny celkem 4 kovové předměty, tedy v průměru 2 předmětu v jednom hrobě.37 Průměrný počet keramických nádob v hrobech je přibližně stejný v obou skupinách, respektive dokonce vyšší v případě hrobů druhotně narušených (viz tabulka 22 a graf 18). Je tedy možné konstatovat, že předmětem zájmu (nebo alespoň jedním z předmětů zájmu) byly kovové předměty, nikoliv však keramické nádoby.38 Vzhledem ke skutečnosti, že v druhotně narušených hrobech je nižší počet bronzových předmětů, je možné druhotné narušení označit za „vyloupení“.
37
- V Těšeticích „Vinohradech“ činil průměrný počet kovů (bronzů) v druhotně narušených hrobech 1,11 předmětu na hrob. V Mořicích „Pololánech“ byl počet podobný – 1,2 předmětu. Z tohoto hlediska je průměr zjištěný v Moravské Nové Vsi - Hruškách (2 kusy) poměrně vysoký. Musíme však přihlédnout k tomu, že A) 3 ze 4 zjištěných kovových předmětů byly blíže nespecifikovatelné zlomky B) vzorek je statisticky jen málo významný - Výraz kovové předměty, zde používám, jelikož byly nalezeny jak bronzy, tak předměty měděné; vzhledem k tomu, že v souborné publikaci není v případě některých artefaktů rozlišeno, jeví se mi použití obecného výrazu jako vhodnější 38 Toto bylo konstatováno i v případě pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“ a bude tomu tak i v případě pohřebiště v Mořicích „Pololánech“ (viz)
58
keramické nádoby (počet) bez druhotného zásahu druhotně narušen
keramické nádoby (průměr)
kovové předměty (počet)
kovové předměty (průměr)
13
2,6
18
3,6
7
3,5
4
2
Tabulka 22 Počty artefaktů v hrobech dle druhotného narušení
Moravská Nová Ves - Hrušky 10
8
6
4
2
0
-2 bez zásahu se zásahem bez zásahu se zásahem kovové předm ěty Medián Extrémy
25%-75%
keram ické nádoby Rozsah neodleh.
Odlehlé
Graf 18 Počty jednotlivých bronzových předmětů a keramických nádob v hrobech z hlediska druhotných nerecentních zásahů do prostoru hrobové jámy
4.3.4 Hrobová výbava
Výbava hrobů na pohřebišti v Moravské Nové Vsi – Hruškách byla tvořena keramickými nádobami, kovovými (bronzovými a měděnými) předměty,
59
v menší míře pak předměty kamennými a kostěnými a v jednom případě byl nalezen korálek ze skelné hmoty. Vzhledem k nízké statistické významnosti daného pohřebiště, je možné docílit jen omezeného množství závěrů. Jak je patrné z tabulky 23, nejpočetněji zastoupeným artefaktem jsou keramické mísy, které se objevily ve více než 70% hrobů. Jelikož jsou téměř rovnoměrně zastoupeny ve všech kategoriích, je možné usuzovat, že nejsou signifikantní z hlediska pohlaví. Dále je z tabulky 23 patrné, že hroby žen byly více vybaveny keramickými nádobami, než hroby dětí a mužů. Vzhledem k malému počtu případů nebyly rozdíly testovány pomocí t-testů, tudíž není možné tento závěr přijmout bez výhrad. Zajímavým zjištěním by mohlo být, že v hrobech mužů nebyly zjištěny žádné kovové ani kostěné předměty. Přihlédneme-li však ke skutečnosti, že vzorek tvoří pouhé dva mužské hroby – ze kterých byl navíc jeden recentně poškozen – je očividné, že výpovědní hodnota tohoto zjištění je nepatrná. Krabicový graf 19 zobrazuje počty bronzových předmětů a keramických nádob v hrobech. Jelikož ani jedna hodnota není extrémní, a to ani v případě bronzů ani v případě keramiky, je možné konstatovat, že z daných hledisek nebyl na pohřebišti zaznamenán hrob, který by bylo možné označit za extrémně bohatě vybavený.39
39
S přihlédnutím k malému počtu hrobů na pohřebišti není vybavenost keramickými nádobami a bronzovými předměty hodnocena z hlediska věku či pohlaví, ale pouze souhrnně.
60
Moravská Nová Ves - Hrušky 10 8 6 4 2 Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy
0 -2 bronzové předměty keramické nádoby
Graf 19 Celkový počet bronzových předmětů a keramických nádob v hrobech
dítě Kategorie KAMENNÉ ARTEFAKTY štípaná industrie oblázek z křemene sekera s vějířovitým ostřím KOSTĚNÉ PŘEDMĚTY zvířecí lopatka šídlo KERAMICKÉ ARTEFAKTY mísa šálek pohárek hrnek nespecifikované fragmenty osudí KOVOVÉ ARTEFAKTY nespecifkované fragmenty náhrdelík (kov neurčen) vlasové měděné ozdoby měděný prsten mědená jehla bronzová jehlice OSTATNÍ korálek ze skelné hmoty
muž
žena
neurčeno
celkem
1 0 0
0 0 1
0 1 0
2 3 (42,86%) 1 2 (28,57%) 0 1 (14,29%)
1 0
0 0
1 1
0 2 (28,57%) 0 1 (14,29%)
1 1 1 0 0 0
1 0 0 1 0 0
2 2 1 1 1 0
1 0 1 0 1 1
5 (71,43%) 3 (42,86%) 3 (42,86%) 2 (28,57%) 2 (28,57%) 1 (14,29%)
1 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0
1 1 1 1 0 1
2 1 1 0 1 0
4 (57,14%) 2 (28,57%) 2 (28,57%) 1 (14,29%) 1 (14,29%) 1 (14,29%)
0
0
0
1 1 (14,29%)
Tabulka 23 Počty hrobů s daným druhem pohřební výbavy; pozn.: Procenta jsou zaokrouhlena na dvě desetinná čísla
61
4.3.5 Faktorová analýza hrobové výbavy Pro pohřebiště v Moravské Nové Vsi - Hruškách bylo vybráno celkem 10 deskriptorů pro celkem 7 objektů (tedy hrobů). 40 Pro vektorovou syntézu byly zvoleny takové faktory, jejichž vlastní číslo je větší než 1 a zároveň vysvětlují více jak 5% rozptylu. Tyto podmínky splňovaly 3 faktory (viz tabulka 24).
Hodn. 1 2 3
Vl. čísla; Moravská Nová Ves - Hrušky Extrakce: Hlavní komponenty vl. číslo % celk. Kumulativ. Kumulativ. rozptylu vlast. číslo % 4,688469 46,88469 4,68847 46,8847 2,258874 22,58874 6,94734 69,4734 1,711678 17,11678 8,65902 86,5902
Tabulka 24 Faktorová analýza – hodnoty významností vybraných faktorů Faktor. zátěže (Varimax normaliz. ); Moravská Nová Ves - Hrušky Extrakce: Hlavní komponenty (Označené zatěže jsou >,300000)
Proměnná vlasové ozdoby mísa hrnec/hrnek pohárek nahrdelník šálek zvířecí lopatka štípaná industrie dřevěná úprava oblázek z křemene Výkl.roz Prp.celk
Faktor 1 0,980122 0,376904 -0,470025 0,773137 0,980122 -0,218660 0,286411 0,173308 0,376904 0,980122 4,144576 0,414458
Faktor 2 0,061539 0,850788 0,788947 0,056453 0,061539 0,012985 0,116109 -0,503739 0,850788 0,061539 2,352069 0,235207
Faktor 3 0,025871 0,295612 -0,339640 0,579903 0,025871 0,802768 0,841937 0,425039 0,295612 0,025871 2,162376 0,216238
Tabulka 25 Faktorová analýza – hodnoty faktorových zátěží; pozn. Zvýrazněny zátěže vyšší než 0,3
Z tabulky faktorových zátěží je možné vyčíst, že:
40
zásady výběru viz kapitola 4.1, zvolené deskriptory (proměnné) viz tabulka 25
62
Faktor 1 je bipolární, přičemž dominují znaky na jeho kladné straně. Jsou jimi vlasové ozdoby, náhrdelník, oblázek z křemene. Dále ještě pohárek, dřevěná úprava hrobové jámy a mísa. Zápornou stranu tvoří kategorie hrnec/hrnek. Faktorové skóre je vyšší v případě dvou hrobů. Srovnání s externí databází vyšlo najevo, že jeden z hrobů (č. 6) náležel ženě, druhý hrob (č. 5) pak dospělému jedinci neurčeného pohlaví. Statisticky je množství dvou případů neprůkazné, z toho důvodu nelze přiřadit faktor 1 ke konkrétnímu věku či pohlaví zemřelých, ani nemohou být sledovány prostorové struktury.
Faktor 2 je taktéž bipolární. Převažují znaky na jeho kladné straně, a to dřevěné úprava hrobové jámy, mísa a hrnec/hrnek. Zápornou stranu tvoří štípaná industrie. Faktorové skóre je vyšší než 1 v případě dvou pohřbů. Jedenkrát je jedná o hrob ženy (č. 4) a jednou o hrob dítěte (č. 3). Statisticky je množství dvou případů neprůkazné, z toho důvodu nelze přiřadit faktor 2 ke konkrétnímu věku či pohlaví zemřelých, ani nemohou být sledovány prostorové struktury.
Pro faktor 3, který je opět bipolární, je na kladné straně významným znakem zvířecí lopatka, šálek, pohárek a štípaná industrie. Zápornou stranu představuje kategorie hrnec/hrnek. Faktorové skóre je vyšší než jedna pouze v případě jednoho hrobu (a to hrobu dítěte č. 3). Z toho důvodu není souvislost faktoru s pohlavím či věkem průkazná.
Z celkového hlediska je možné konstatovat, že sledované faktory nejsou průkazně spjaty s pohlavím či věkem pohřbených jedinců, a dále, že dané 3 faktory netvoří patrné prostorové struktury.
63
Faktor. skóre; Moravská Nová Ves - Hrušky Rotace: Varimax normaliz. Extrakce: Hlavní komponenty
číslo hrobu 1 2 3 4 5 6 7/I
Faktor 1 -0,408205 -0,844541 -0,389951 -0,531550 1,641029 1,228475 -0,695257
Faktor 2 -1,03329 1,15928 0,00089 1,15052 -0,15888 0,33905 -1,45756
Faktor 3 -1,04965 -0,07454 1,78408 -0,91982 -0,60511 0,68086 0,18419
Tabulka 26 Faktorová analýza – faktorová skóre; pozn.: zvýrazněny skóre vyšší než 1
Obrázek 9 Schematizovaný plán pohřebiště v Moravské Nové Vsi – Hruškách; zakresleny faktory 1,2 a 3 (plán podle STUCHLÍK – STUCHLÍKOVÁ 1996: 5)
64
4.4 Mořice „Pololány“
Pohřebiště lidu únětické kultury v Mořicích (okr. Prostějov) bylo zkoumáno záchranným archeologickým výzkumem, který provedl Ústav archeologické památkové péče v Brně v roce 2002. Na zkoumané ploše bylo objeveno 12 hrobů, které byly na základě rozboru dochovaného materiálu datovány do starší fáze únětické kultury (NOVOTNÁ 2006: 43). Hroby jsou označeny čísly 802, 803, 806 až 811 a 816 až 819. Archeologické zhodnocení pohřebiště bylo zpracováno v bakalářské práci Kláry Novotné (2006), kde je publikována i předběžná antropologická zpráva Miloslavy Dobisíkové. Jelikož byl archeologický výzkum omezen pouze na plochu plánované dálnice v úseku Vyškov – Mořice (NOVOTNÁ 2006:5), je možné předpokládat, že byla zachycena pouze část pohřebiště.
4.4.1 Antropologické zhodnocení
Předběžná antropologická zpráva (NOVOTNÁ: 39) udává počet 11 jedinců pohřbených v 10 z 12 zjištěných hrobů (hroby 802–803, 806–807, 809–810, 816–819). Hrob 819 měl obsahovat pozůstatky dvou jedinců. Hrob 811, který obsahoval několik zlomků skeletu, není v předběžné zprávě uveden. V hrobě 808 nebyly nalezeny pozůstatky žádného skeletu (NOVOTNÁ: 42). Vhledem k špatnému stavu zachování skeletů, bylo možno pouze jeden hrob označit jako pravděpodobně ženský, jeden hrob jako pravděpodobně mužský a dva hroby jako dětské.
65
Přibližný věk byl určen v případě 10 jedinců, přičemž přesně polovina z nich by měla spadat do kategorií infans II až juvenis41 (tedy 7 – 19 let), viz graf 21. Stejně jako v případě pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“ a Moravské Nové Vsi – Hruškách, chybí i v Mořicích pohřby nejmladších dětí.
Mořice "Pololány" 10 9 8
Počet pozorování
7 6 5 4 3 2 1 0 dítě
pravděpodobně žena pravděpodobně muž
neurčeno
pohlaví
Graf 20 Početní zastoupení ženských, mužských a dětských hrobů na pohřebišti v Mořicích „Pololánech“
41
Hrob č. 818, který obsahoval ostatky jedince v kategorii juvenis – adultus, přibližně ve věku 17-25 let přiřazuji ve výpočtech ke kategorii adultus OPRÁVNĚNÉ NA ZÁKL. DALŠÍCH POZOROVÁNÍ?
66
Mořice "Pololány" 4
Počet pozorování
3
2
1
0 neurčeno
infans II/ juvenis infans II
juvenis/ adultus juvenis
maturus/ senilis adultus
věk
Graf 21 Věkové rozložení populace pohřbené v Mořicích „Pololánech“
Obrázek 10 Schematizovaný plán hlavní plochy únětického pohřebiště v Mořicích „Pololánech“ – rozložení věkových skupin
4.4.2
Uspořádání a vlastnosti hrobových jam a poloha jedinců v hrobě
67
Orientace hrobové jámy a poloha skeletu Ve všech zjištěných případech byla orientace hrobových jam, stejně jako poloha jedince v hrobě, na pohřebišti v Mořicích „Pololánech“ jednotná. Hrobové jámy byly orientovány ve směru SV-JZ, přičemž těla jedinců, pohřbená vždy na pravém boku, směřovala hlavou k JZ. Hlava byla uložena na pravém spánku, tedy obličejem směřujícím k JV, viz tabulka 27. Jedinou výjimku tvoří hrob č. 807, kde hlava jedince spočívala na přibližně týlní oblasti, což bylo však způsobeno druhotnou manipulací se skeletem, pravděpodobně v průběhu vyloupení pohřbu (NOVOTNÁ: 11). Jelikož orientace hrobové jámy a poloha skeletu v hrobě byly na tomto pohřebišti jednotné, nemohou prozradit nic bližšího o sociální diferenciaci společnosti dané pohlavím či věkem jedinců, ani jiných specifických otázkách spjatých s ženou, mužem či dítětem. Z tohoto důvodu s nimi také nepočítám při dalších analýzách.
číslo hrobu
1 pohlaví 802 803 806 807 808 809 810 811 816 817 818 819
2 věková kategorie
3 orientace skeletu
4 hlavou k
5 poloha skeletu
6 poloha hlavy
nezjištěno
nezjištěno
SV-JZ
JZ
pravý bok
pravý spánek
nezjištěno
maturus - senilis SV-JZ
JZ
pravý bok
pravý spánek
nezjištěno
juvenis
nezjištěno
nezjištěno
nezjištěno
SV-JZ
nezjištěno
juvenis
SV-JZ
JZ
nezjištěno
týl
nezjištěno
nezjištěno
SV-JZ
nezjištěno
nezjištěno
nezjištěno
nezjištěno
infans II - juvenis SV-JZ
nezjištěno
nezjištěno
nezjištěno nezjištěno
nezjištěno
juvenis
SV-JZ
JZ
pravý bok
nezjištěno
nezjištěno
SV-JZ
nezjištěno
asi pravý bok nezjištěno
asi žena
maturus - senilis SV-JZ
JZ
pravý bok
pravý spánek
dítě
infans II
SV-JZ
nezjištěno
nezjištěno
nezjištěno
nezjištěno
juvenis - adultus
SV-JZ
nezjištěno
nezjištěno
nezjištěno
asi muž
adultus
SV-JZ
JZ
pravý bok
pravý spánek
Tabulka 27 Orientace a poloha jedinců pohřbených na pohřebišti v Mořicích „Pololánech“
Objemy hrobových jam Průměrný objem všech hrobových jam na pohřebišti v Mořicích je přibližně 0,92 m3. Průměr hrobových jam jedinců ve věkové kategorii infans až
68
juvenis42 činní přibližně 1,09m3, což je pouze o zhruba 0,01m3 méně, než průměr hrobových jam dospělých jedinců v kategoriích adultus – senilis (viz tabulka 28). Jak je patrno s krabicového grafu 22, jako odlehlý je v kategorii infans – juvenis znázorněn pouze jeden pohřeb, a to jedince ve věku juvenis (hrob č. 810).43 Tento celkem bohatě vybavený pohřeb obsahoval v jeden unikátní nález a to kamennou podložku určenou k drcení obilí, která byla v únětickém pohřbu zaznamenána vůbec poprvé (NOVOTNÁ: 41). Pohlaví jedince nebylo bohužel možno určit. Z celkového pohledu však můžeme konstatovat, že velikost hrobové jámy neprokazuje užší souvislost s věkem pohřbeného jedince 44.
věkové kategorie jedinci infans - juvenis
objem hrobové jámy počet případů Průměr
Minimum
Maximum
5
1,091103
0,006020
2,592100
adultus - senilis
4
1,083987
0,573120
1,811964
neurčeno
3
0,435887
0,170280
0,674289
Tabulka 28 Parametry objemu hrobových jam na pohřebišti v Mořicích „Pololánech“. Hodnoty jsou uváděny v m3; pozn.: zde i v dalším textu, zařazuji jednice z hrobu 818, přechodné věkové kategorie juvenis/adultus do skupiny adultus – senilis
42
Tedy hroby dětských jedinců Přestože je na krabicovém grafu 22 možno vidět, že medián i rozsah neodlehlých udává v případě pohřbů jedinců věkové kategorie infans až juvenis na ose y nižší hodnoty (což tedy znamená, že ačkoliv průměrný objem hrobové jámy dětských jedinců je vyšší, než průměrný objem jam dospělých jedinců, objevuje se v případě dětských pohřbů více hrobových jam s menším objem a naopak), nemůže být tato skutečnost – z důvodu nízké statistické významnosti – brána v potaz 44 Myšleno přibližný věk v chápání „dítě“ X „dospělý“ 43
69
Mořice "Pololány" 2,8 2,6
objem hrobové jámy (m3)
2,4 2,2 2,0 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0
infans - juvenis neurčeno adultus - senilis Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy
Graf 22 Krabicový graf velikosti objemů hrobových jam dle věkových kategorií jedinců pohřbených na pohřebišti v Mořicích „Pololánech“
Dřevěné úpravy Dřevená úprava (resp. přímo rakev), byla zaznamenána na pohřebišti v Mořicích ve čtyřech případech, tedy celkově v jedné třetině hrobů, viz obrázek 11. Ve věkových kategoriích infans až juvenis se jedná o 40% pohřbů a podobně tomu je i v případě jedinců věkové kategorie v rozmezí adultus až senilis, kdy byla rakev zachycena v polovině případů (viz tabulka 29). Na základě této skutečnosti se proto odvažuji soudit, že věk pohřbeného jedince nebyl určujícím faktorem pro uložení těla zemřelého do rakve.
počet hrobů celkový věkové kategorie infans - juvenis adultus - maturus neurčeno
s dřevěnou úpravou 5 4 3
s dřevěnou úpravou (%) 2 2 0
70
40 50 0
Tabulka 29 Zastoupení dřevěných úprav na pohřebišti v Mořicích „Pololánech“ dle přibližných věkových kategorií pohřbených jedinců
Obrázek 11 Schematizovaný plán hlavní plochy únětického pohřebiště v Mořicích „Pololánech“, zakresleny dřevěné úpravy
Kamenné úpravy Kamenné obložení žádného z hrobů nebylo zjištěno, pouze v případě hrobu č. 818 byly na dně nalezeny 2 ploché kameny, které by snad pro kamennou úpravu hrobu mohly svědčit. 4.4.3
Hroby s druhotnými zásahy
Na pohřebišti v Mořicích „Pololánech“ byl druhotný zásah zjištěn v případě 10 z 12 hrobů (přibližně tedy v 83,33 %). Průkazně nezasažen zůstal pouze jeden ze dvou zbývajících hrobů a to hrob č. 816. Druhý z hrobů (č. 806) byl poškozen recentní stavební mechanizací a není tedy zcela možné zcela vyloučit pravěký druhotný zásah (NOVOTNÁ: 37). Ve všech případech druhotných zásahů se pravděpodobně jednalo o zásah za účelem loupení. Stejně jako v případě pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“ byly hroby narušeny pravděpodobně ještě v období starší doby bronzové (NOVOTNÁ: 37).
71
Z hlediska věku pohřbených jedinců je patrné, že hroby jedinců v kategorii infans až adultus, tedy pohřby jedinců přibližně dětského věku, byly narušovány s přibližně stejnou intenzitou jako hroby jedinců kategorií adultus až maturus, viz tabulka 30.
celkem infans - juvenis adultus - senilis neurčeno dohromady
bez druhotného zásahu 5 4 3 12
druhotně narušen 1 1 0 2
druhotně narušen (%) 4 3 3 10
80 75 100 83,33
Tabulka 30 Přehled druhotných zásahů dle věku pohřbených jedinců
Porovnáme – li průměrný počet kusů bronzové a keramické hrobové výbavy
v mezi
druhotně
narušenými
a
nenarušenými
hroby
(resp.
nenarušeným hrobem) je patrné, v narušených hrobech je výrazně méně bronzových předmětů (2,1 jedinců oproti 10 v nenarušeném hrobě), zejména pak pokud přihlédneme ke skutečnosti, že 10 kusů (tedy přibližně 83,33%) nalezených bronzových artefaktů v druhotně narušených hrobech spadá do kategorie blíže nespecifikovaných fragmentů (viz graf 23 a tabulka 31). Keramických nádob je naopak srovnatelné množství, a to 2,8 nádoby na hrob oproti 3 jedincům v nenarušeném hrobě (graf 23a tabulka 31).45 Množství bronzových předmětů v narušených hrobech je tedy výrazně nižší než množství keramických nádob, na základě čehož je možné usuzovat, že keramické nádoby nebyly pravděpodobně předmětem zájmu narušitelů.46 Za druhé můžeme předpokládat, že vyloupení hrobů na pohřebišti v Mořicích „Pololánech“ bylo – v ohledu bronzových předmětů – poměrně dokonalé.
45
Je nutné však brát v potaz skutečnost, že prokazatelně druhotně neotevřen byl pouze jeden hrob a srovnání mezi hroby je statisticky de facto nevýznamné 46 Obecně je počet keramických nádob z druhotně narušených hrobů v Mořicích „Pololánech“ poměrně vysoký. Pro srovnání: nevyloupené hroby na pohřebišti v Těšeticích „Vinohradech“ obsahovaly v průměru 2,09 nádoby, vyloupené hroby pak průměrně 1,94 nádoby
72
Mořice "Pololány" 12
10
8
6
4
2
0
bez zásahu bez zásahu se zásahem se zásahem bronzové předměty
Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy
keramické nádoby
Graf 23 Obsah bronzových předmětů a keramických nádob v hrobech dle druhotného zásahu
keramické nádoby (počet) bez druhotného zásahu druhotně narušen
keramické nádoby (průměr) 3 1,5 28 2,8
bronzové předměty (počet)
bronzové předměty (průměr) 10 12
5 1,2
Tabulka 31 Počty hrobové výbavy v hrobech dle druhotného narušení
4.4.4 Hrobová výbava
Výbava hrobů na pohřebišti v Mořicích „Pololánech“ byla tvořena největší měrou keramickými nádobami, dále bronzovými artefakty, méně pak kamennými a kostěnými předměty. V případě keramických nádob není patrný rozdíl v jejich průměrném počtu v závislosti na dané věkové skupině pohřbených jedinců (viz tabulka 23). Nejčastěji zastoupenou keramikou v hrobech byly džbánky (v 66,67% hrobů) a mísy (v 58,33%). Oba tyto keramické druhy byly přítomny přibližně rovnoměrně jak v hrobech jedinců věkových kategorií infans až juvenis, tak i
73
v hrobech jedinců kategorií adultus až senilis (viz tabulka 35). Třetí nejčastěji zastoupená skupina – šálky, byly přítomny pouze v hrobech jedinců kategorií infans až juvenis. Je možné tedy konstatovat, že jsou pravděpodobně pro dané věkové kategorie signifikantní.47 Další druhy keramický nádob zde nehodnotím, jelikož jejich výskyt nebyl dostatečně častý.48 Krabicový graf 24 udává počty nádob v hrobech dle stanovených věkových skupin, jelikož žádná z hodnot grafu se nejeví jako extrémní, je možné konstatovat, že se na pohřebišti nenachází hrob, který by byl těmito nádobami extrémně bohatě vybaven.
infans-juvenis adultus-senilis neurčeno
keramické nádoby N platných Průměr 5 2,600000 4 2,500000 3 4,000000
Minimum Maximum 0,000000 5,000000 0,000000 4,000000 4,000000 4,000000
Tabulka 32 Počty keramických nádob v hrobech Mořice "Pololány" 6
5
4
3
2
1
0
-1 infans-juvenis
neurčeno
Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy
adultus-senilis
Graf 24 Počty keramických nádob v hrobech 47
Malý počet případů však nedovoluje toto tvrzení přijmout bez výhrad. Vzhledem k malému počtu případů zvažuji v případě tohoto pohřebiště pouze ty druhy artefaktů, které byly přítomny ve více jak 20% hrobů; dále v žádných analýzách nepočítám s nespecifikovanými fragmenty, které nepovažuji za relevantní kategorii.
48
74
Průměrný počet bronzových předmětů je vyšší ve věkových kategoriích adultus až senilis, než v případě věkových kategorií infans až juvenis (viz tab. 34 a krabicový graf 25). Srovnání pomocí t-testu neprokázalo, že rozdíl v počtu bronzových artefaktů ve dvou stanovených skupinách věkových kategorií je významný, a to proto, že hodnota p byla vysoko nad hranicí 0,05 (viz tabulka 33). 49
T-test pro nezávislé vzorky; Mořice "Pololány" Pozn.: Proměnné byly brány jako nezávislé vzorky Hodnota sv Poč.plat. Poč.plat. Sm.odch. Sm.odch. F-poměr p t
skup. 1
skup. 2
skup. 1
skup. 2
Rozptyly
p Rozptyly
Skup. 1 vs. skup. 2 ad-sen vs. inf-juv
0,948822
7 0,374309
4
5
4,725816 1,516575 9,710145 0,052411
Tabulka 33 T-test pro nezávislé vzorky dle proměnných; hodnoceny počty bronzových nádob v hrobech dle stanovených věkových skupin. Pozn.: Ad = adultus, sen = senilis, inf = infans, juv = juvenis
Z pohledu na tabulku 35 je patrné, že kromě nespecifikovaných fragmentů, nedosahuje žádný z druhů bronzových artefaktů víc jak 20% výskytu. Není možné tedy oprávněně usuzovat, zda některý typ artefaktu je či není signifikantní z hlediska věkových skupin. Jelikož v krabicovém grafu 25 se nejeví žádná hodnota jako extrémní, není možné označit některý z hrobů jako výjimečně vybavený bronzovými předměty. Kamenné ani kostěné předměty tu – s ohledem na jejich málo častý výskyt – nehodnotím.
Proměnná infans-juvenis adultus-senilis neurčeno
bronzové artefakty N platných Průměr Minimum Maximum 5 1,400000 0,00 3,00000 4 3,500000 0,00 10,00000 3 0,333333 0,00 1,00000
49
Znovu je nutno podotknout, že s ohledem na malý počet případů nejsou tato tvrzení zcela bez výhrad.
75
Tabulka 34 Počty bronzových předmětů v hrobech
Mořice "Pololány" 12
10
8
6
4
2
0 infans-juvenis Medián Extrémy
adultus-senilis
25%-75%
neurčeno
Rozsah neodleh.
Odlehlé
Graf 25 Počty bronzových předmětů v hrobech
Kategorie KAMENNÉ ARTEFAKTY oblázek štípaná industrie podložka na drcení obilí KOSTENÉ PŘEDMĚTY zvířecí kosti šídlo KERAMICKÉ ARTEFAKTY džbánek mísa šálek nespecifikované fragmenty miniatura (blíže neurčeno) osudí BRONZOVÉ ARTEFAKTY nespecifikované fragmenty jehlice vlasové ozdoby nákrčník náramek
infans až
adultus až
neurčen o
celkem
0 1 1
2 0 0
0 2 (16,67%) 0 1 (8,33%) 0 1 (8,33%)
0 0
1 1
0 1 (8,33%) 0 1 (8,33%)
2 2 4 2 1 0
3 3 0 0 0 1
3 2 1 2 1 0
8 (66,67%) 7 (58,33%) 5 (41,67%) 4 (33,33%) 2 (16,67%) 1 (8,33%)
3 1 0 0 0
2 1 2 1 1
1 0 0 0 0
6 (50%) 2 (16,67%) 2 (16,67%) 1 (8,33%) 1 (8,33%)
76
Tabulka 35 Počty hrobů s daným druhem pohřební výbavy (procenta jsou zaokrouhlena na jedno desetinné číslo)
4.4.5 Faktorová analýza hrobové výbavy
Pro pohřebiště v Mořicích „Pololánech“ bylo vybráno celkem 8 deskriptorů pro celkem 12 objektů (tedy hrobů). 50 Pro vektorovou syntézu byly zvoleny takové faktory, jejichž vlastní číslo je větší než 1 a zároveň vysvětlují více jak 5% rozptylu. Tyto podmínky splňovaly 3 faktory (viz tabulka 36).
Vl. čísla; Mořice "Pololány" Extrakce: Hlavní komponenty vl. číslo % celk. Kumulativ. Kumulativ. Hodn. rozptylu vlast. číslo % 1 3,453542 43,16928 3,453542 43,1693 2 1,636754 20,45943 5,090297 63,6287 3 1,340951 16,76189 6,431248 80,3906
Tabulka 36 Faktorová analýza – hodnoty významností vybraných faktorů
Proměnná mísa miniaturní nád. jehlice vlasové ozdoby šálek džbánek oblázek z křemene dřevěná úprava Výkl.roz Prp.celk
Faktor. zátěže (Varimax normaliz.); Mořice "Pololány" Extrakce: Hlavní komponenty (Označené zatěže jsou >,300000) Faktor Faktor Faktor 1 2 3 0,272769 0,848394 0,051795 -0,579822 0,421760 -0,083331 0,740201 0,339659 -0,087975 0,602025 0,251885 0,705245 0,198039 0,045158 -0,881376 0,008925 0,965782 0,144006 0,602025 0,251885 0,705245 0,898296 0,099864 0,085554 2,529597 2,084662 1,816989 0,316200 0,260583 0,227124
Tabulka 37 Faktorová analýza – hodnoty faktorových zátěží; pozn. Zvýrazněny zátěže vyšší než 0,3
50
Zásady výběru viz kapitola 4.1. zvolené deskriptory (proměnné) viz tabulka 37
77
Z tabulky faktorových zátěží (tab. č. V) vyplývá následující:
Faktor 1 je bipolární. Převažují znaky na jeho kladné straně – dřevěná úprava, jehlice, vlasové ozdoby a oblázek. Na záporné straně stojí miniatruní nádoba. Faktorové skóre je vyšší než 1 v případě hrobů č. 810 a 816. Srovnáním výsledku faktorového skóre s externí databází bylo zjištěno, že faktor 1 nemá spojitost s věkem pohřbených, jelikož jeden hrob náležel jedinci v kategorii juvenis a jeden hrob jedinci kategorie maturus-senilis. Souvislost s pohlavím zemřelého nemohla být zjištěna, jelikož ani v jednom případě nebylo určeno. Vzhledem k nedostatečnému počtu případů, není možné usuzovat na tvorbu prostorových struktur. Monopolární faktor 2 je charakterizován džbánkem a mísou, o něco méně pak miniaturní nádobou a jehlicí. Faktorové skóre je vyšší než 1 pouze v případě jednoho hrobu, tudíž jsou další závěry neopodstatněné.
Faktor 3 je bipolární. Na jeho kladné straně stojí dva znaky, a to vlasové ozdoby a oblázek z křemene. Pro zápornou stranu je určující šálek. Faktorové skóre je významné u ženského hrobu č. 816 a pravděpodobně mužského hrobu č. 819. Statisticky je množství dvou případů neprůkazné, z toho důvodu nelze přiřadit faktor 3 ke konkrétnímu věku či pohlaví zemřelých. Vzhledem k nedostatečnému počtu případů, není možné usuzovat na tvorbu prostorových struktur.
Z celkového hodnocení je možné konstatovat, že sledované faktory nejsou průkazně spjaty s danými věkovými skupinami či pohlavím pohřbených jedinců, a dále, že dané 3 faktory netvoří patrné prostorové struktury.
78
Obrázek 12 Schematizovaný plán hlavní plochy únětického pohřebiště v Mořicích „Pololánech“, zakresleny faktory 1,2 a 3
Faktor. skóre; Mořice "Pololány" Rotace: Varimax normaliz. Extrakce: Hlavní komponenty Faktor Faktor Faktor číslo hrobu 1 2 3 802 -1,49669 0,42521 0,48656 803 -0,65571 0,47343 0,30085 806 -0,44567 -1,35318 0,44218 807 -0,98596 1,38065 -0,84336 808 -0,65571 0,47343 0,30085 809 0,01513 -1,20692 -0,72565 810 1,45961 0,77978 -1,61767 811 -0,19491 0,61969 -0,86697 816 1,70975 0,67455 1,24099 817 0,82787 -1,31742 -0,93864 818 -0,44567 -1,35318 0,44218 819 0,86797 0,40396 1,77869
Tabulka 38 Faktorová analýza – faktorová skóre; pozn.: zvýrazněny skóre vyšší než 1
79
5 Závěry Na nadcházejícím místě se pokusím odpovědět na otázky položené v úvodu případových studií a tím tedy také vyjasnit, co zkoumané soubory vypovídají o genderové problematice.
První otázkou bylo, zda je možné doložit odlišné vnímání jedinců na základě jejich pohlaví či věku. V případě pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“ si na tuto otázku můžeme odpovědět spíše kladně a to s ohledem na: A) výsledky faktorové analýzy, které dokazují, že některé druhy hrobové výbavy jsou typické pro určitý věk či pohlaví; B) rozbor jednotlivých aspektů pohřebního ritu z hlediska věku a pohlaví jedinců. Ty sice odlišnost vnímání nepotvrzují zcela, jelikož orientace a poloha zemřelých, stejně jako objem hrobové jámy a množství dřevěných a kamenných úprav, nevykazují závislost na pohlaví či věku, ale přesto jsou patrné, a to (opět) v ohledu hrobové výbavy. Na jejím základě se dá usoudit, že dvě keramické kategorie (hrnce/hrnky a osudí) mají spojitost pouze s hroby dospělých jedinců a dále, že vlasové ozdoby a náhrdelníky se vyskytují pouze v hrobech dětí a žen. Pohřebiště v Moravské Nové Vsi - Hruškách dokazuje odlišnost vnímání daných skupin v jisté míře tím, že vykazuje bipolaritu pohřebního ritu. V dalších ohledech nebylo – vzhledem k statisticky málo významnému počtu hrobů – možné odlišnosti stanovit. Na pohřebišti v Mořicích „Pololánech“ byla odlišnost v mezi stanovenými věkovými kategoriemi pozorovatelná pouze v jediném ohledu, a to v jednom konkrétním typu hrobové výbavy. Tento typ – šálky – je spjat výhradně s pohřby jedinců věkových kategorií infans – juvenis, tedy s pohřby přibližně dětských jedinců.
80
Druhá stanovená otázka zněla, zda je patrná společenská hierarchie v rámci sledovaných pohřebišť, daná věkem či pohlavím pohřbených jedinců, která by vyplývala z bohatosti hrobové výbavy. Hodnocení rozdílu v počtu bronzových předmětů a keramických nádob v závislosti na věku či pohlaví jedince bylo testováno pomocí t-testu nezávislých dle proměnných. Testy byly aplikovány jen tam, kde byl počet případů shledán jako alespoň minimálně statisticky průkazný a zároveň nebylo možné dané rozdíly vyčíst z krabicových grafů. Testování neprokázalo rozdíl v počtu bronzových a keramických nádob v souvislosti s pohlavím jedinců. Co se týče věku, obsahovaly pohřby dětí z pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“ celkem průkazně méně keramických nádob než hroby dospělých. V případě pohřebiště v Mořicích „Pololánech“ tomu však tak nebylo. Z výše uvedeného usuzuji, že hrobová výbava nedokazuje nic o tom, že by některé pohlaví či věková skupina zastupovala významnější pozici v hierarchii dané společnosti.
Třetí stanovená otázka zněla, zda se na některém z pohřebišť vyskytl pohřeb jedince, který by se výrazně vymykal sledovanému souboru. Takový jedinec se dle mého názoru prokazatelně objevil na pohřebišti v Moravské Nové Vsi – Hruškách, v hrobě č. 5. Šlo o pohřeb jedince neurčeného pohlaví na pravém boku, který svědčil spíše o mužském pohlaví pohřbeného jedince, čemuž by ale neměla odpovídat presence vlasových ozdob v pohřební výbavě, jelikož ty jsou typické pro únětické ženské hroby (STUCHLÍK – STUCHLÍKOVÁ 1996: 84). Možná vysvětlení, proč tento jedinec neodpovídá zcela běžnému rámci jsou následující: 1) může se jednat o hrob ženy přišlé z cizího prostředí (nebo cizím prostředím ovlivněné), kde byly ženy ukládány na pravém boku, což bylo dodrženo i v případě jejího pohřbu; 2) může se jednat o pohřeb ženy se speciální pozicí ve společnosti, ať již z hlediska genderu, nebo jiného aspektu;
81
3) může se jednat o pohřeb muže, kterému byly přidány vlasové ozdoby do hrobu v důsledku odlišné pozice ve společnosti, ať již genderové, nebo i jiné. Samozřejmě se nabízí i široké spektrum dalších možných výkladů, avšak tyto se zdají být nejspíše možné. Bohužel, ani jednu z možností nebylo možno potvrdit, či vyloučit.
Odpovědí na dané tři otázky je možné podat přibližně tento obraz dobové společnosti: Jednotlivé kategorie (žena, muž a dítě) byly pravděpodobně vnímány jako odlišné. Není ale možné stanovit, zda některá z kategorií hrála ve společnosti významnější úlohu a mocensky dominovala. Je možné, že se ve společnosti vyskytovali jedinci jiného genderu, než jaký striktně odpovídal mužskému či ženskému pohlaví, ale tato domněnka nebyla zcela prokázána.51
Pohřebiště představují v rámci únětické kultury nejvýznamnější zdroj poznání. Je tedy možné soudit, že právě ony jsou nejvhodnějším materiálem ke studiu genderové problematiky. Pokud předcházející případové studie pohřebišť (které, nutno dodat, svým rozsahem i výpovědní hodnotou patří ke standardním v rámci zkoumané kultury) přinesly jen omezený počet závěrů, lze usuzovat ještě na další věc. A to, že závěry některých dřívějších badatelů, které byly na jedné straně ve svých výsledcích daleko pestřejší a také určitější, na straně druhé pak skromnější v prováděných analýzách, vypovídají spíše o dobových stereotypech, než o společnosti lidu únětické kultury.
Na místě je připomenout, že výše uvedené závěry jsou utvořeny pouze na základě dílčí části světa dané kultury, která je zde představována pohřebním ritem. Je pravděpodobné, že studium dalších aspektů na základě sídlištního materiálu atd., nemusí být se zde podaným obrazem shodný. Zde bych chtěla podotknout, že únětická kultura, resp. kultury starší doby bronzové obecně, 51
Chtěla bych zde podotknout, že závěry jsou závislé na správném antropologickém určení. Vzhledem k tomu, že to (minimálně) v případě pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“ není zcela zaručené, jsou tyto závěry značně relativizovány.
82
jsou z hlediska genderové archeologie stále ještě málo zhodnoceným obdobím. Předkládaná práce vznikla v období, kdy studium genderu v pravěkých společnostech, není v našich podmínkách ještě zcela rozvinuté. Z tohoto pohledu nechť je také práce posuzována a její závěry ať jsou brány spíš jako námět k diskusi, než jako nezpochybnitelná fakta.
83
Seznam obrázků, tabulek a grafů: Obrázky: Obrázek 1 Schematizovaný plán hlavní plochy pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“ .............. 17 Obrázek 2 Schematizovaný plán pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“; zakresleny kamenné a dřevěné úpravy hrobové jámy ...................................................................................................... 29 Obrázek 3 Schematizovaný plán pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“; zakresleny druhotné nerecentní zásahy ............................................................................................................................ 31 Obrázek 4 Schematizovaný plán pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“; zakresleny faktory 1 a 2 ................................................................................................................................................ 45 Obrázek 5 Schematizovaný plán pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“; zakresleny faktory 3 a 4 ................................................................................................................................................ 46 Obrázek 6 Schematizovaný plán pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“; zakresleny faktory 5 a 6 ................................................................................................................................................ 47 Obrázek 7 Schematizovaný plán pohřebiště v Těšeticích „Vinohradech“; zakresleny faktory 7 ...................................................................................................................................................... 48 Obrázek 8 Schematizovaný plán pohřebiště v Moravské Nové Vsi – Hruškách ........................... 52 Obrázek 9 Schematizovaný plán pohřebiště v Moravské Nové Vsi – Hruškách - zakresleny faktory 1,2 a 3 ................................................................................................................................. 64 Obrázek 10 Schematizovaný plán hlavní plochy únětického pohřebiště v Mořicích „Pololánech“ – rozložení věkových skupin .................................................................................... 67 Obrázek 11 Schematizovaný plán hlavní plochy únětického pohřebiště v Mořicích „Pololánech“, zakresleny dřevěné úpravy ...................................................................................... 71 Obrázek 12 Schematizovaný plán hlavní plochy únětického pohřebiště v Mořicích „Pololánech“, zakresleny faktory 1,2 a 3 ........................................................................................ 79
Tabulky: Tabulka 1 Parametry objemu hrobových jam na pohřebišti v Těšeticích „Vinohradech“ ............ 24 Tabulka 2 T-test pro nezávislé vzorky dle proměnných. Testovány objemy hrobových jam ....... 24 Tabulka 3 Velikost objemu hrobové jámy u druhotně narušených a nenarušených hrobů............ 25 Tabulka 4 Výskyt dřevěných úprav na pohřebišti v Těšeticích „Vinohradech“ ............................ 27 Tabulka 5 Výskyt kamenných úprav na pohřebišti v Těšeticích „Vinohradech“ .......................... 28 Tabulka 6 Přehled počtů druhotných zásahů ................................................................................. 32 Tabulka 7 Počty artefaktů v hrobech dle druhotného narušení..................................................... 32 Tabulka 8 Výsledky t-testů; testovány počty bronzových předmětů a keramických nádob v hrobech dle druhotného nerecentního narušení hrobové jámy.................................................... 33 Tabulka 9 Počty keramických nádob v hrobech ............................................................................ 36 Tabulka 11 Počty keramických nádob v hrobech dle věkových kategorií .................................... 37 Tabulka 12 Počty hrobů s daným druhem pohřební výbavy ......................................................... 39 Tabulka 13 Počty bronzových předmětů v hrobech ...................................................................... 40 Tabulka 14 Počty bronzových předmětů v hrobech. V případě vlasových ozdob byl počet vyšší než 1 nahrazen hodnotou 1l ................................................................................................... 41 Tabulka 15 T- test pro nezávislé vzorky dle proměnných; hodnoceno množství bronzových předmětů v hrobech ........................................................................................................................ 42 Tabulka 16 Faktorová analýza – hodnoty významností vybraných faktorů ................................. 43 Tabulka 17 Faktorová analýza – hodnoty faktorových zátěží; pozn. Zvýrazněny zátěže vyšší než 0,3............................................................................................................................................. 44 Tabulka 18 Faktorová analýza – faktorová skóre .......................................................................... 50 Tabulka 20 Parametry objemu hrobových jam na pohřebišti v Moravské Nové Vsi Hruškách ......................................................................................................................................... 57 Tabulka 21 Počty zjištěných nerecentních zásahů do hrobové jámy na pohřebišti v Moravské Nové Vsi – Hruškách ...................................................................................................................... 58 Tabulka 22 Počty artefaktů v hrobech dle druhotného narušení.................................................... 59
84
Tabulka 23 Počty hrobů s daným druhem pohřební výbavy ......................................................... 61 Tabulka 24 Faktorová analýza – hodnoty významností vybraných faktorů .................................. 62 Tabulka 25 Faktorová analýza – hodnoty faktorových zátěží ....................................................... 62 Tabulka 26 Faktorová analýza – faktorová skóre .......................................................................... 64 Tabulka 27 Orientace a poloha jedinců pohřbených na pohřebišti v Mořicích „Pololánech“ ....... 68 Tabulka 28 Parametry objemu hrobových jam na pohřebišti v Mořicích „Pololánech“ ............... 69 Tabulka 29 Zastoupení dřevěných úprav na pohřebišti v Mořicích „Pololánech“ dle přibližných věkových kategorií pohřbených jedinců ...................................................................... 71 Tabulka 30 Přehled druhotných zásahů dle věku pohřbených jedinců .......................................... 72 Tabulka 31 Počty hrobové výbavy v hrobech dle druhotného narušení ........................................ 73 Tabulka 32 Počty keramických nádob v hrobech .......................................................................... 74 Tabulka 33 T-test pro nezávislé vzorky dle proměnných; hodnoceny počty bronzových nádob v hrobech dle stanovených věkových skupin .................................................................................. 75 Tabulka 34 Počty bronzových předmětů v hrobech ...................................................................... 76 Tabulka 35 Počty hrobů s daným druhem pohřební výbavy ........................................................ 77 Tabulka 36 Faktorová analýza – hodnoty významností vybraných faktorů .................................. 77 Tabulka 37 Faktorová analýza – hodnoty faktorových zátěží ....................................................... 77 Tabulka 38 Faktorová analýza – faktorová skóre .......................................................................... 79
Grafy: Graf 1 Početní zastoupení ženských, mužských a dětských hrobů na pohřebišti v Těšeticích „Vinohradech“ ................................................................................................................................ 17 Graf 2 Věkové rozložení populace pohřbené v Těšeticích „Vinohradech“ (dětské skelety různých kategorií jsou zahrnuty do obecné kategorie infans, podrobněji viz tab. 3) .................................... 18 Graf 3 Početní zastoupení jedinců dle věku a pohlaví na pohřebišti v Těšeticích „Vinohradech“ 20 Graf 4 Způsoby určení pohlaví a věku jedinců .............................................................................. 21 Graf 5 Orientace hrobových jam na pohřebišti v Těšeticích „Vinohradech“ ................................. 23 Graf 6 Procentuální vyjádření jednotlivých míst průniku do hrobové jámy při druhotném zásahu25 Graf 7 Krabicový graf velikosti objemů hrobových jam dle věkových kategorií jedinců pohřbených na pohřebišti v Těšeticích „Vinohradech“ .................................................................. 26 Graf 8 Znázornění procentuálního množství hrobových úprav dle kategorií, dítě, žena, muž a pohřeb více jedinců ......................................................................................................................... 28 Graf 9 Procentuálně vyjádřené množství A) dřevěných, B) kamenných úprav dle velikosti objemu hrobových jam ................................................................................................................................ 30 Graf 10 Množství bronzových předmětů a keramických nádob v hrobech z hlediska druhotných nerecentních zásahů do prostoru hrobové jámy .............................................................................. 33 Graf 11 Počty jednotlivých bronzových artefaktů ......................................................................... 34 Graf 12 Počty jednotlivých druhů keramických nádob dle druhotného nerecentního zásahu do hrobové jámy .................................................................................................................................. 35 Graf 13 Počty keramických nádob v hrobech ................................................................................ 36 Graf 14 Počty keramických nádob v hrobech dle věku pohřbených jedinců (zahrnuty pouze pohřby s jedním jedincem) ............................................................................................................. 38 Graf 15 Počty bronzových předmětů v hrobech. Pozn. Při výpočtu byl v případě vlasových ozdob počet vyšší než 1 nahrazen číslem 1, tedy nebylo přihlédnuto k počtu ozdob v hrobě, ale bylo počítáno pouze s jejich výskytem ................................................................................................... 40 Graf 16 Početní zastoupení ženských, mužských a dětských hrobů na pohřebišti v Moravské Nové Vsi – Hruškách .............................................................................................................................. 53 Graf 17 Věkové rozložení populace pohřbené v Moravské Nové Vsi - Hruškách ........................ 53 Graf 18 Počty jednotlivých bronzových předmětů a keramických nádob v hrobech z hlediska druhotných nerecentních zásahů do prostoru hrobové jámy ........................................................... 59 Graf 19 Celkový počet bronzových předmětů a keramických nádob v hrobech............................ 61 Graf 20 Početní zastoupení ženských, mužských a dětských hrobů na pohřebišti v Mořicích „Pololánech“ ................................................................................................................................... 66 Graf 21 Věkové rozložení populace pohřbené v Mořicích „Pololánech“ ...................................... 67
85
Graf 22 Krabicový graf velikosti objemů hrobových jam dle věkových kategorií jedinců pohřbených na pohřebišti v Mořicích „Pololánech“ ....................................................................... 70 Graf 23 Obsah bronzových předmětů a keramických nádob v hrobech dle druhotného zásahu .... 73 Graf 24 Počty keramických nádob v hrobech ................................................................................ 74 Graf 25 Počty bronzových předmětů v hrobech ............................................................................ 76
86
Seznam použité literatury:
ARNOLD, B. – WICKER, N.L. (eds.) 2001: Gender and the Archaeology of Death, Walnut Creek. BARTOŠOVÁ, R. 1980: Struktura společnosti Únětického lide ve střední Evropě I., rkp. diplomové práce, Brno. BÁTORA, J. 1982: Ekonomicko – sociálny vývoj východného Slovenska v staršej dobe bronzovej, Slovenská Archeológia 30/2, 249 – 314. BAXTER, J. E. 2005: The Archaeology of Childhood. Children, Gender, and Material Culture, Walnut Creek. BERGLUND, P. 1999: Arkeologi & Genus. En problematiserande och kritisk analys av genusteori/ - begreppet och dess roll och använding inom arkeologin, Uppsala. CONKEY, M. G. 1997: Mobilizing Ideologies: Paleolithic 'Art', Gender Trouble, and Thinking About Alternatives. In: L. Hager (ed.): Women in Human Evolution, London, 172-207. CONKEY, M. G. – SPECTOR, J. D. 1984: Archaeology and the Study of Gender. In: Schiffer, M. B. (ed.): Advances in Archaeological Method and Theory 7, London, 1 – 38. CRASS, B. A. 2000: Gender and Inuit Burial Practices. In: Rautman, A. (ed.): Reading body: Representations and Remains in the Archaeological Record, Philadelphia, 68 – 76. CRASS, B. A. 2001: Gender and Mortuary Analyses: What Can Grave Goods Really Tell Us? In: Arnold, B. – Wicker, N.L. (eds.): Gender and the Archaeology of Death, Walnut Creek, 105 – 118. ČERMÁKOVÁ 2002: Problémy dětství v neolitu střední Evropy, Pravěk Nová řada 12, 7 – 45. ČERMÁKOVÁ, E. 2005: Postavení ženy, muže a dítěte v rámci společnosti tvůrců lengyelské kultury, rkp. diplomové práce, Brno.
87
ČERMÁKOVÁ, E. 2007a: Postavení ženy, muže a dítěte v rámci společnosti tvůrců lengyelské kultury. In: Kazdová, E. – Podborský, V. (eds.): Studium sociálních a duchovních struktur pravěku, Brno, 207 – 255. ČERMÁKOVÁ, E. 2007b: Živé a mrtvé neolitické děti, Študijné zvesti Archeologického ústavu SAV 42/1, 17-21. ČERMÁKOVÁ, E. – GOLEC, M. – TRUBAČOVÁ, T. – TVRDÝ, Z. 2007: Kam zmizely horákovské děti?. Študijné zvesti Archeologického ústavu SAV 42/1, 23-56.
ČERVINKA, I.L. 1902: Morava za pravěku, Brno. ENGELSTAD, E. 2007: Much More than Gender, Journal of Archaeological Method and Theory 14/3, 217-234. GEISLEROVÁ, K. - VITULA, P. 1985: Únětické sídliště a pohřebiště u Tvarožné, Archeologické rozhledy 37/4, 489 - 497. GILCHRIST, R. 1999: Gender and Archaeology: Contesting the Past, London. HARDING, A. F. 2000: European Societies in the Bronze Age, Cambridge. HJØRUNGDAL, T. 1994: Poles Apart. Have There Been Any Male and Female Graves? Current Swedish Archaeology 2, 141 – 149. HOLLIMON, S. E. 2000: Sex, Health, and gender roles among the Arikara of the
Northern
Plains.
Representations
and
In:
Rautman,
Remains
in
A. the
(ed.):
Reading
Archaeological
body: Record,
Philadelphia, 25 – 37. JOHNSON, M. 2005: Archaeological Theory: An Introduction, Malden – Oxford – Victoria. LEVINE, M. A. 1994: Presenting the Past: A Review of Research on Women in Archaeology. In: Nelson, M. C. – Nelson, S. M. – Wylie, A. (eds.): Equity Issues for women in Archeology, Washington DC, 23 – 36. LORENCOVÁ, A. – BENEŠ, J. – PODBORSKÝ, V. 1987: Těšetice – Kyjovice 3. Unětické pohřebiště v Těšeticích – Vinohradech, Brno. LUCY, S. J. 1997: Housewives, Warriors and Slaves? Sex and Gender in Anglo-Saxon Burials. In: Moore, J. – Scott, E. (eds.): Invisible People
88
and Processes: Writing Gender and Childhood into European Archeology, London, 150 – 168. MOUCHA, V. 1954: Rozbor únětického pohřebiště v Popelech u Kolína, Archeologické rozhledy 6, 523 – 536. NELSON, S. M. 1997: Gender in Archaeology: Analyzing Power and Prestige, Walnut Creek. NEÚSTUPNÝ, E. 1967: K počátkům patriarchátu ve střední Evropě, Rozpravy Československé akademie věd 77, Praha. NEÚSTUPNÝ, E. 1983: Demografie pravěkých pohřebišť, Praha. NEÚSTUPNÝ, E. 1997: Syntéza struktur formalizovanými metodami (vektorová syntéza). In: Macháček, J. (ed.): Počítačová podpora v archeologii, Brno, 237-258. NORDBLADH, J. – YATES, T. 1990: This Perfect Body, This Virgin Text: Between Sex and Gender in Archeology. In: Bapty, I. – Yates,T. (eds.): Archaeology after structuralism. Post – structuralism and the Practice of Archeology, London, 222 – 237. NOVOTNÁ, K. 2006: Únětické pohřebiště Mořice 1 „Pololány“, rkp. bakalářské práce, Brno. OWEN, R. L. 2005: Distorting the Past: Gender and the Division of Labor in the European Upper Paleolithic, Tübingen. PODBORSKÝ,
V.
(ed.)
2005:
Pravěk
mikroregionu
potoka
Těšetičky/Únanovky, Brno. PROCHÁZKA, A. – CHLEBORÁD, M. – KALOUSEK, F 1927: Předvěká pohřebiště v Šardičkách u Bučovic, Pravěk 23. RÝZNER, Č. 1881: Řadové hroby blíž Únětic, Památky archeologické 11, 289 – 308, 353 – 368. SOSNA, D. 2007: Social Differentiation in the Late Copper Age and the Early Bronze Age in South Moravia (Czech Republic), rkp. disertační práce, Tallahassee.
89
SOSNA, D. – GALETA, P. – SLÁDEK, V. 2008: A resampling approach to gender relations: the Rebešovice cemetery, Journal of Archaeological Science 35, 342 – 354. STIG SØRENSEN, M. L. 2000: Gender Archaeology, Cambridge - Oxford Malden. STUCHLÍK, S. - STUCHLÍKOVÁ, J. 1996: Pravěké pohřebiště v Moravské Nové Vsi -Hruškách, Studie Archeologického ústavu Archeologického ústavu AV ČR v Brně 16/1, Brno.
SWEELY, T. L. (ed.) 1999: Manifesting Power: Gender and the Interpretation of Power in Archeology, London – New York. TIHELKA, K. 1953: Moravská únětická pohřebiště, Památky archeologické 44, 229 – XXX. TUREK, J. 2000: Being a Beaker child. The position of children in Late Eneolithic society. In: Pavlů, I. (ed.): In Memoriam Jan Rulf, Památky archeologické – Supplementum 13, 424 – 438. TUREK, J. 2002: „Cherche la femme!“ Archeologie ženského světa a chybějící doklady ženských pohřbů z období zvoncovitých pohárů v Čechách. In: Neustupný, E. (ed.): Archeologie nenalézaného, Plzeň – Praha, 217 – 240. WALKER, P. L. – COOK, D. C. 1998: Brief Communication: Gender and Sex: Vive la Difference, American Journal of Physical Anthropology 106, 255 – 259. WEGLIAN, E. 2001: Grave Goods Do Not a Gender Make: A Case Study from Singen am Hohentwiel, Germany. In: Arnold, B. – Wicker, N.L. (eds.): Gender and the Archaeology of Death, Walnut Creek.
90
