Jana Šeblová. Pelhřimovský podvečer

Jana Šeblová

Pelhřimovský podvečer 21. – 22. 10. 2011 7. Pelhřimovský podvečer 2011

PSYCHOLOGICKÁ RIZIKA ARS – PTSP Po vystavení kritické události Záchranáři odolnější než běžná populace Profesní expozice – význam vzdělávání, nácviku dovedností, zkušeností

BURNOUT   



 

kontakt s lidmi nutnost čelit chronickému stresu - dlouhodobě vysoké až nadměrné požadavky na výkon, nízká autonomie pracovní činnosti, permanentně prožívaný časový tlak původně vysoký perfekcionismus, pedantství, zodpovědnost neschopnost relaxace, nízká asertivita původně vysoké zaujetí profesí

Protektivní faktory syndromu vyhoření osobnost – způsob reakce na stres, techniky zvládání stresu, odolnost ve smyslu hardiness  systém sociálních vztahů a vazeb  neutrální faktory: inteligence, věk, stav, vzdělání, délka praxe v oboru, pohlaví  „stolička spokojeného života“ 

 sedací deska = fyzické zdraví  tři nohy: ○ rodina ○ práce ○ osobní prostor 7. Pelhřimovský podvečer 2011

Studie „Jak vidíme sami sebe“ (Konopásek, Šeblová – 1998)  

ZZS hl. m. Prahy a RIAPS cíle studie:  zmapovat předpoklady, které pracovníci vidí jako

nejdůležitější pro výkon profese  identifikovat příčiny a míru nespokojenosti v souvislosti se zaměstnáním  zjistit míru výskytu syndromu vyhoření u všech kategorií zaměstnanců

7. Pelhřimovský podvečer 2011

Studie „Jak vidíme sami sebe“ (Konopásek, Šeblová – 1998)   

respondenti ze 14 okresních záchranných služeb návratnost dotazníků = 107,33% (150/161) kategorizace předpokladů (abecední pořadí): ○ fyzická kondice

○ komunikační schopnosti ○ odbornost ○ přizpůsobivost a schopnost improvizace ○ psychická odolnost ○ rychlé a samostatné rozhodování

○ sebeovládání ○ schopnost pracovat jako člen týmu


Studie „Jak vidíme sami sebe“ (Konopásek, Šeblová – 1998) 

příčiny nespokojenosti s profesí: ○ spokojenost či nespokojenost se zaměstnáním ○ s finančním ohodnocením

○ se spolupracovníky ○ s charakterem práce ○ s mírou, jakou práce zasahuje do rodinného života



Maslach Burn-out Inventory ve verzi z roku 1986, zjišťující jak frekvenci, tak intenzitu příznaků syndromu vyhoření


Studie „Jak vidíme sami sebe“ (Konopásek, Šeblová – 1998) Výsledky: odbornost rychlé a samostatné rozhodování adaptabilita a psychická odolnost 1.

2. 3.

jediná položka v oblasti nespokojenosti = plat jednoznačná spokojenost s charakterem práce a se zaměstnáním (vyjma dispečerek)


Studie „Jak vidíme sami sebe“ (Konopásek, Šeblová – 1998) Syndrom vyhoření (1998)

nejvyšší hodnoty frekvence a intenzity emoční exhausce - dispečerky nejvyšší hodnoty depersonalizace lékaři pocit profesního naplnění: lékaři, SZP i dispečerky muži vyšší skóre emoční exhausce ženy depersonalizace


Zátěž, stres a syndrom vyhoření u pracovníků záchranných služeb - možnosti včasné diagnostiky, prevence a terapie

Šeblová, Kebza, Vignerová, Čepická Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje a Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze Centrum zdraví a životních podmínek 2003 - 2006


Stresující aspekty práce chování lidí  ošetřování narkomanů, opilců  úmrtí, zranění dětí a mladých lidí  pracovní přetížení, noční práce, nepravidelný režim  hromadné dopravní nehody  vztahy na pracovišti  zodpovědnost, časová tíseň, nárazovost práce  řízení podniku, nedocenění, nedostatečný systém vzdělávání 


Expozice rizikovým faktorům Expozice rizikovým faktorům - celý soubor nikdy

méně než 5

méně než 10

nad 10

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% úmrtí/zranění kolegy

popáleniny

KPR dítěte


hromadné DN

Riziko vlastního ohrožení celý soubor nikdy 29%

ano 71%

ano

nikdy

Riziko vlastního ohrožení - specifikace rizik 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% nehoda

napadení

nikdy

střelba

infekce

než 5 x podvečer méně než 10x 7.méně Pelhřimovský 2011

stav vozu

nad 10x

strach/nejistota

Srovnání nehody podle profese Nehoda podle profesí v procentech 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 %

lékaři

SZP /VOŠ

řidiči

celý soubor

49

34

45

33


Srovnání napadení podle profese Napadení podle profesí v procentech 80

70

60

50

40

30

20

10

0 %

lékaři

SZP/VOŠ

řidiči

celý soubor

74

55

70

53


Pozitivní aspekty práce       

pomoc lidem, záchrana života kolektiv, kontakt s lidmi akčnost, pestrost, zajímavá práce náročnost, samostatnost, nezbytnost přesného rozhodnutí plat, jistota zaměstnání volnější pracovní doba, možnost studia společenské ocenění, vděčnost lidí


Burnout – výsledky a srovnání 2003/2005     

průměrný skór pod hranicí rizika mezi roky 2003 a 2005 nebyl nalezen statisticky významný rozdíl (celý soubor) skupina SZP – statisticky významný rozdíl (p = 0,030) – zlepšení 2003/2005 skupina operátorek – statisticky vysoce významný rozdíl (p=0,002) – zhoršení 2003/2005 GLM – statisticky vysoce významný vliv délky praxe a pracovní pozice (operátorka), nebyl zjištěn vliv věku, stavu, pohlaví


Burnout – výsledky a srovnání 2003/2005 (celý soubor a operátorky)

Burnout syndrom in EMS - 2003

Burnout syndrom in EMS Dispatchers - 2003

0%

1%

0%

16%

0%

22%

78%

83%

Burnout syndrom in EMS - 2005

15%

Burnout syndrom in EMS Dispatchers - 2005

3% 1%

10%

36% 81%


0%

54%

PSYCHOLOGICKÁ RIZIKA ARS – PTSP Po vystavení kritické události Záchranáři odolnější než běžná populace Profesní expozice – význam vzdělávání, nácviku dovedností, zkušeností

BURNOUT   

  

kontakt s lidmi nutnost čelit chronickému stresu dlouhodbě vysoké až nadměrné požadavky na výkon, nízká autonomie pracovní činnosti, permanentně prožívaný časový tlak původně vysoký perfekcionismus, pedantství, zodpovědnost neschopnost relaxace, nízká asertivita původně vysoké zaujetí profesí

Kritická událost (Critical Incident) definice: jakákoliv událost natolik emocionálně silná, že přesahuje běžné ADAPTAČNÍ schopnosti člověka  vyvolá neobvykle silnou emocionální reakci  může negativně ovlivnit schopnost zdravého jedince fungovat během této událost nebo i poté, co přestala působit 


Příklady kritických událostí smrt kolegy během výkonu služby  vážné zranění během výkonu služby  sebevražda kolegy  vážné nehody  traumatická smrt dítěte  medializované události 

 COKOLIV, CO JE JAKO KRITICKÉ

VNÍMÁNO!!!


PRINCIPY KRIZOVÉ INTERVENCE   



preventivní aktivity- uvědomování si rizik, prevence syndromu vyhoření indikace pro provádění krizových intervencí, podpora/tolerance managementu Stupňovitý model péče:  psychosociální první pomoc - vycvičení laici (peer support)  intervenční a screeningové služby profesionálů  identifikace osob s potřebou sekundární odborné péče

NENABÍZET POMOC TAM, KDE NENÍ POTŘEBA

ÚLOHA JEDNOTLIVCE V PREVENCI VYHOŘENÍ péče duševní zdraví a pohodu jednotlivce = jeho osobní zájem a zodpovědnost organizace v optimálním případě vytváří rámec a možnosti, případně poskytuje informace (informovaní pracovníci vyhledávají pomoc včas)

je nezbytné podporovat hledání vlastních zdrojů každého jednotlivce (avšak: násilím se zachraňovat nedá….)

ÚLOHA JEDNOTLIVCE V PREVENCI VYHOŘENÍ hledání vlastních zdrojů každého jednotlivce = znalost sama sebe, svých vlastních hranic a limitů

PREVENTIVNÍ STRATEGIE (OSOBNÍ) 

vycházejí ze znalosti pozitivních technik zvládání stresu:  cvičení, relaxace, výživa, odpočinek, spánek

osvojení zásad duševní hygieny  schopnost oddělit profesionální a osobní život 

 mimopracovní záliby  kvalitní vztahy v rámci užších i širších sociálních skupin

SYSTÉM PÉČE O ZAMĚSTNANCE 

„nepsychologická“ opatření – zásadní důležitost v systémově pojatém rozvoji psychologické prevence a intervence  organizace práce

 atmosféra v organizaci, demokratická diskuze     

horizontálně i vertikálně vztahy na pracovišti jasné vymezení rolí a odpovědnosti otázky bezpečnosti práce, pracovní podmínky a prostředí podpora zvyšování kvalifikace a profesního růstu pozitivní zpětná vazba - kouzelné slůvko!

Závěry pro praxi 

I záchranáři a lékaři jsou lidi ○ avšak vulnerabilní je každý – každý ale máme

jinou míru odolnosti a jiné spouštěče 

Péče o duševní zdraví a pohodu je každého osobní zájem a zodpovědnost ○ je nezbytné podporovat hledání vlastních zdrojů

každého jednotlivce ○ organizace v optimálním případě vytváří rámec a možnosti, případně poskytuje informace


Méně ambicí, více pohody???


Jana Šeblová. Pelhřimovský podvečer

Recommend Documents