JAKÝ MÁ VLIV ÚVODNÍ SOUSTŘEDĚNÍ (NEBOLI ADAPTAČNÍ KURZ) NA KVALITU SOCIÁLNÍCH VZTAHŮ V TŘÍDNÍM KOLEKTIVU?

Miroslav Žák – Jaký má vliv úvodní soustředění (neboli adaptační kurz) na kvalitu sociálních vztahů v třídním kolektivu? Gymnos Akadémos, 1(2), 28-42

JAKÝ MÁ VLIV ÚVODNÍ SOUSTŘEDĚNÍ (NEBOLI ADAPTAČNÍ KURZ) NA KVALITU SOCIÁLNÍCH VZTAHŮ V TŘÍDNÍM KOLEKTIVU? IMPACT OF THE INTRODUCTORY COURSE (CALLED ADAPTATION COURSE) ON THE QUALITY OF SOCIAL REALTIONSHIPS IN A CLASS TEAM

časopis pro teorii a výzkum

autor Miroslav Žák

Shrnutí Článek se zabývá fenoménem adaptačních kurzů na středních školách. Přináší poznatky z výzkumu, který tyto kurzy sledoval, analyzoval, porovnával z pohledu sociometrické meto-dy SORAD (Sociometrický ratingový dotazník). Výzkum proběhl na sedmi středních školách v České republice a zúčastnilo se ho celkem 620 studentů. Z výsledků vyplývá, že adaptační kurz má statisticky významný vliv na pozitivní vnímání spolužáků v třídním kolektivu. Tento efekt však trvá maximálně půl roku, pokud nedojde k další intervenci (po této době již není statisticky významný rozdíl ve vztazích u třídních kolektivů, které se zúčastnily/nezúčastnily adaptačního kurzu).

Summary The paper disusses the phenomenon of introductory courses (in the Czech Republic so called adaptation courses) at secondary schools. It brings knowledge from the research which observed these courses, analysed them and compared from the point of view of the sociometric method SORAD (Sociometric rating questionnaire). The research was realized at seven secondary schools in the Czech Republic and 620 students particapated in it. The results show that the adaptation course has a statistically significant influence on the positive perception of classmates in a class team. This effect lasts half a year maximum, if there is no other intervation (after this time there is no statistically significant difference in realtionships in class teams, which took part/did not took part in an adaptation course).

Klíčová slova: ADAPTAČNÍ KURZ, STŘEDNÍ ŠKOLA, SOCIÁLNÍ VZTAHY, SOCIOMETRIE, TŘÍDNÍ KOLEKTIV

Keywords: ADAPTATION COURSE, SECONDARY SCHOOL, SOCIAL RELATIONSHIPS, SOCIOMETRY, CLASS TEAM

Úvod V současnosti zažíváme velký rozmach nejrůznějších adaptačních kurzů na všech typech škol – od základních (1. stupeň i 2. stupeň), přes střední školy (gymnázia, průmyslové školy, odborná učiliště), až po školy vysoké. Tento fenomén je obecně vnímaný jako pozitivně přínosný nejen pro

nově vznikající skupiny ale také pro již existující kolektivy. Vznikla celá řada občanských sdružení i komerčních společností, které se živí pořádáním těchto adaptačních kurzů. Některé školy vnímají tyto kurzy jako marketingový tah, jak přilákat nové studenty, jiné tím sledují hlubší smysl (např. pozitivní naladění vtahů v kolektivu, - 28 -

Miroslav Žák – Jaký má vliv úvodní soustředění (neboli adaptační kurz) na kvalitu sociálních vztahů v třídním kolektivu?

změna atmosféry ve školství, změna vztahu třídního učitele se žáky apod.) Pořádání adaptačních kurzů se stává téměř samozřejmostí (střední škola, která je neprovádí, je v současnosti spíše výjimkou, než běžným standardem, jak tomu bylo ještě před 10 lety).


Co je to adaptační kurz? Hovoříme-li o procesu adaptace (lat. Adaptatio = přizpůsobení) – tedy o přizpůsobení se něčemu, tak z pohledu sociálního máme na mysli proces začleňování jedince do struktury sociálních vztahů ve skupině. Z pohledu organizace (tedy školy) jde o výsledek procesu konfrontace mezi požadavky kladenými na žáka přicházejícího do nového prostředí a jeho předpokladů pro nové zařazení do školního systému. (Jandourek, 2001).

Co se změnilo od počátku? Změnila se podstatně délka kurzu. Když v roce 1991 proběhl první ročník Projektu GO! (tehdy ještě pod hlavičkou Prázdninové školy Lipnice), byla délka kurzu 14 dní. V dnešní době většina kurzů trvá průměrně 3 dny, méně obvyklé jsou kurzy dlouhé 5 až 7 dní. Důvody jsou jak finanční, tak časové. Nicméně je potřeba vzít v potaz, že 3 denní kurz bude mít jiný vliv a intenzitu, nežli kurz sedmidenní. S tím úzce souvisí i kvalita kurzu, která je ovlivněna především organizačním týmem (profesionální, odborná a osobnostní připravenost), který připravuje celý program (obsahová náplň celého kurzu). Rozdíl je také v tom, zda-li je kurz systematicky připravován, promýšlen a vytvářen v průběhu celého roku dle konkrétních potřeb cílové skupiny, nebo je realizován podle šablony tak, aby bylo možné nahradit kvalitu kvantitou. Zkracováním délky kurzu dochází i ke zkracování programů, mění se jejich obsah (velké, málo strukturované, celodenní programy z Lipnických fondů jsou nahrazované iniciativními aktivitami, celkový dopad kurzu na skupinu je pak jiný).

Adaptační kurzy slouží k tomu, aby studentům a třídnímu učiteli umožnily před nástupem do školy vzájemné poznání na fyzické a emocionální rovině, vytvořit sociální vazby a nalézt své místo ve skupině. Urychlují adaptaci studentů prvního ročníku na nové prostředí a podílí se na co nejrychlejším zapojení studentů do života školy, navození atmosféry radosti, tvůrčí spolupráce, tolerance a vzájemné úcty ve skupině. Pomáhají také vytvořit novou kvalitu vztahu mezi studentem, učitelem a jeho rodiči. (Kudláček, Valenta, Magerová, 2004, 14). V roce 1989 vytvořili tehdejší instruktoři Prázdninové školy Lipnice (Jana Matějková, Radek Schindler, Vláďa Halada) první ideu Projektu GO! (historicky prvního adaptačního kurzu): Vyplnit obrovskou mezeru lidského přístupu ke čtrnáctiletým nastávajícím studenům prvního ročníku střední školy.

Z výše uvedených informací vyplývá, že efekt kurzu a jeho dopad na vztahy v třídním kolektivu je závislý na mnoha faktorech. Aby bylo možné říci, že adaptační kurz má pro skupinu určitý (pozitivní) význam, je potřeba porovnat stav se skupinami, které adaptačními kurzy neprošly. Dále je nutné odlišit efekt kurzu krátkého (dvou až třídenního) od dlouhého (tzn. šesti až sedmi denního).

Byly definovány první obecné cíle (Hanuš, 2004, 56): · · ·

- 29 -

ovlivnit oblast sebepojetí objevit význam skupiny znovu poznat důležitost vztahů v rodině

Gymnos Akadémos, 1(2) časopis pro teorii a výzkum

Zároveň byly definovány konkrétní cíle: · · · · · · · ·

slabší působení na skupinovou dynamiku, nižší hloubka vzájemného poznání, apod.), ale i překvapující změny týkající se dramaturgie kurzu: Kurzy v klasickém období jsou sice kratší, ale nic nebrání tomu, aby v programu dominovaly iniciativní hry s hodnotou 8,14 hodin oproti experimentálnímu období (8 hodin). Dále je patrná 8,5 hodinová diference na poli dramatické výchovy, 2 hodinový skok v oblasti psychodramat, a velmi významný 14 hodinový schod u málostrukturovaných her. Významný je také pokles 6,5 hodiny u sportů v přírodě, 4 hodiny fyzicky náročných aktivit, 4 hodiny u aktivit zaměřených na důvěru, 5,5 hodiny u relaxačních a zpětnovazebních aktivit. (Pacasová, 2004, 100).

zaměřit pozornost na proces činnosti rozvinout fyzickou i psychickou práceschopnost a aktivitu poznat vzájemnou závislost skupinajedinec (role) rozvinout tvořivé interakce ve skupině prohlubovat sociální citlivost pohlavně se identifikovat (přijmout) a ve skupině navázat přiměřené vztahy k oběma pohlavím změnit vzájemné postoje navodit korektivní zkušenost a postavit nové mosty

Z výše uvedeného vyplývá, že současné adaptační kurzy se zaměřují více na jedince tak, aby mu byl usnadněn vstup do skupiny, aby se mohl seznámit se spolužáky, případně s třídním učitelem. Jde tedy pouze první část celého úkolu tak, jak byl původně nadefinován v Projektu GO!. Celá záležitost je nahlížena v menších souvislostech. Je to důsledek zkracování kurzu, změny programové složky kurzu, snížení intenzity intervence.

Obrázek 1. Obecné cíle a jejich cílový stav s náznakem sil všech působících sil (Hanuš, 2004)

Hovořím-li tedy o zjednodušených cílech adaptačních kurzů, mám tím na mysli: Obrázek 2. Znázornění posunu v zakotvení účastníka (Hanuš, 2004)

· · · ·

Trend vývoje adaptačních kurzů však prodělal celou řadu změn. Cíle kurzů se zjednodušily, zkrátila se doba trvání kurzu, částečně se změnila programová náplň kurzů. V letech 1991 – 1995 (tzv. experimentální období) byla průměrná délka kurzu 10,7 dne, kdežto v období 1996 – 2003 (tzv. klasické období) byla průměrná délka 6,3 dní, což znamená rozdíl 4,4 dne. Z tohoto faktu nevyplývají jen předvídatelné změny (menší možnost intervence,

· ·

usnadnění a urychlení adaptace na nové prostředí urychlení skupinové dynamiky vytvoření sociálních vazeb vzájemné poznání kolektivu na fyzické a emocionální rovině budování vztahu s třídním učitelem navození atmosféry radosti, důvěry, tolerance a tvůrčí spolupráce

Dopad (a tedy i přínos) adaptačního kurzu na třídní kolektiv se vždy odvíjí od konkrétního složení instruktorského týmu (jeho možností, schopností, omezení

- 30 -



a limitů), skladby a náplně programu, který by však vždy měl brát v potaz minimálně výše uvedené zjednodušené cíle. Instruktorský tým by měl vždy brát ohled na fakt, že pracuje se skupinou účastníků, která společně bude trávit minimálně další 4 roky na střední škole (popř. základní či vysoké) škole.

Organizace výzkumu Do výzkumu bylo zahrnuto celkem 7 škol. Na třech z nich žádné adaptační kurzy nikdy neprobíhaly a dosud neprobíhají. Na čtyřech školách jsou adaptační kurzy pravidelně pořádány s dlouhodobou historickou zkušeností a tradicí (viz. tabulka č. 1 a 2).

Výzkumné otázky Ve svém výzkumu jsem se zabýval těmito výzkumnými otázkami:

Na školách, kde adaptační kurzy již dlouhodobě probíhají, byla organizace výzkumu následující: po skončení adaptačního kurzu proběhlo první měření pomocí sociometrické metody SORAD (viz. odstavec použité metody). Následně s půlročním odstupem proběhlo druhé měření.

1. Jaký je rozdíl v sociálních vztazích u třídních kolektivů škol, na kterých adaptační kurzy neprobíhají, oproti školám, na kterých jsou adaptační kurzy pravidelně pořádány?

Na školách bez adaptačních kurzů jsem postupoval následovně: po prvním měsíci společného soužití ve třídě proběhlo první měření pomocí metody SORAD. Záměrně zde byl ponechán měsíční odstup od nástupu do školy, aby jedinci měli možnost vzájemně se alespoň trochu poznat. Ihned po nástupu do školy je totiž velmi pravděpodobné, že sociální vazby ve skupině jsou minimální. S půlročním odstupem pak proběhlo stejné měření.

2. Existuje významný rozdíl ve vztazích u třídních kolektivů, které prošly šestidenním kurzem oproti kolektivům, které prošly pouze čtyřdenním kurzem? 3. Jaká je tendence vývoje vztahů u třídních kolektivů, které prošly adaptačním kurzem s půlročním odstupem oproti kolektivům, které adaptačním kurzem neprošly.

Tabulka 1. Přehled škol zahrnutých do výzkumu, na nichž probíhají adaptační kurzy Název školy

Historie kurzů

Gymnázium Šumperk SPŠ Šumperk Gymnázium Žďár n.Sázavou Gymnázium Jana Keplera Praha

Od r. 1999 do 2003 za aktivní podpory o.s. Hnutí GO! Od r. 1996 do r. 2004 za aktivní podpory o.s. Hnutí GO! Od r. 2001 do r. 2005 za aktivní podpory o.s. Hnutí GO! Od r. 1991 do r. 1995 za aktivní podpory o.s. Hnutí GO!

Současná délka kurzu

Počet tříd

6 dní

4

4 dny

4

5 dní

2

6 dní

2

Aktuální stav Škola si kurzy pořádá sama Kurzy dodává subdodavatelská firma Škola si kurzy pořádá sama Škola si kurzy pořádá sama

Tabulka 2. Přehled škol zahrnutých do výzkumu bez adaptačních kurzů Název školy

Počet tříd

Gymnázium J. Wolkera, Prostějov

2

Gymnázium Rychnov n. Kněžnou

2

SPŠ Přerov

4

- 31 -


Použité metody Ke zkoumání vlivu adaptačního kurzu na vtahy jsem použil metodu SORAD (sociometrický ratingový dotazník), což je jedna z metod sociometrického výzkumu, která byla vyvinuta přímo pro třídní kolektivy. Dotazník je na první pohled velmi jednoduchý, avšak jeho vyhodnocování je časově náročnější, pokud chceme získat informace jak o třídě jako celku, tak o jednotlivých žácích. Z výsledků lze vyčíst např. pozice a role jednotlivých žáků, objevují se hypotézy o sociální a částečně i o morální vyspělosti jednotlivých žáků (Hrabal, 2002).

1. 2. 3. 4. 5.

velmi sympatický sympatický ani sympatický, ani nesympatický spíše nesympatický nesympatický

Jejich úkol je obdobný jako v první etapě. Pojem „sympatie“ lze vysvětlili takto: „Je mi příjemný, rád se s ním stýká… sympatie jsou individuální, každý má rád trochu jiné lidi, takže domlouvání nemá smysl“ (Hrabal, 2002, 120). C) V poslední etapě mají za úkol napsat k jednotlivým jménům slovní odůvodnění svých hodnocení, sympatií a antipatií. Tuto etapu lze uvést těmito slovy: „Nyní se zamyslete nad tím, proč je vám kdo sympatický, nebo nesympatický, a napište to krátce na zbylou řádku k jeho jménu“. Po celou dobu výzkumu je nutné dohlížet na to, aby žáci pracovali samostatně, rychle, bez dlouhého rozmýšlení. Stále žákům opakujeme větu, že to co je první napadne, bývá nejpřesnější, nejvýstižnější.

Sběr dat probíhá následovně: Každý žák obdrží papír, na kterém je jmenný seznam všech žáků třídy, nejprve jména chlapců a potom děvčat i s pořadovými čísly, aby se žádné jméno nevynechalo. Po té následují tři etapy otázek: A) V první etapě se ptáme na vliv žáků ve třídě. Na tabuli je k dispozici pětibodová stupnice s komentářem: 1. nejvlivnější žák třídy 2. patří mezi několik nejvlivnějších 3. má průměrný vliv jako většina žáků 4. má slabý vliv 5. nemá žádný nebo téměř žádný vliv

VÝSLEDKY Prvním cílem výzkumu bylo diagnostikovat rozdíl sociálních vztahů u třídních kolektivů škol, na kterých adaptační kurzy neprobíhají, oproti školám, na kterých jsou adaptační kurzy pravidelně pořádány.

Úkolem žáků je ke každému jménu, kromě svého, napsat číslo označující jeho vliv na ostatní. Pojem „vliv“ lze vysvětlit žákům následovně: „Vliv žáka se pozná podle toho, do jaké míry se ostatní řídí jeho názory, dají na jeho slovo a chování. Nehodnotíte, je-li vliv dobrý, nebo špatný, jen sílu vlivu.“ (Hrabal, 2002, 119)

Ve výsledcích byly porovnány jednotlivé indexy (tzn. index vlivu, sympatie a náklonnosti) na základě nulové hypotézy: „Není rozdíl mezi měřením, kde byl či nebyl konán kurz (tj. konání kurzu nemá vliv na sledovaný znak)“. V tabulce č. 3 vidíme porovnání jednotlivých indexů v prvním a druhém měření:

B) V druhé etapě otázek jsem zkoumal vzájemné sympatie. Opět mají žáci na tabuli předepsané hodnocení s komentářem:

- 32 -



Tabulka 3. 1. měření

2. měření

Index vlivu Index sympatie Index náklonnosti Index vlivu Index sympatie Index náklonnosti

N (0) 239 239 239 239 239 239

N (1) 381 381 381 381 381 381

U 40437,50 33115,50 35166,00 44752,50 42184,50 44405,00

Úroveň p 0,018992 0,000000 0,000002 0,720392 0,123338 0,604448

Vysvětlivky: N(0) …………………………počet respondentů na škole bez adaptačního kurzu N(1) …………………………počet respondentů na škole s adaptačním kurzem U……………………………..hodnota znaku Úroveň p ……………………pravděpodobnostní hodnota testového kritéria

Červeně jsou označeny hodnoty statisticky významné na p = 0,05 (zde zamítáme platnost nulové hypotézy). U ostatních (černě označených) výsledků nelze zamítnout platnost nulové hypotézy.

Kněžnou. Dále porovnám všechny školy, které pořádají adaptační kurzy s gymnáziem Jana Keplera, které je specifické tím, že jde o velmi prestižní gymnázium v Praze i České republice, historicky na něm kurzy probíhají nejdéle (od roku 1991), navíc adaptační kurz je pouze startovacím prvkem celého Projektu GO!, který prorůstá celou školou včetně kantorského kolektivu.

Z výsledků vyplývá, že ve vztazích v třídním kolektivu (z hlediska sledovaných znaků – indexu vlivu, sympatie a náklonnosti) je statisticky významný rozdíl při prvním měření (tzn. po skončení adaptačního kurzu). S půlročním odstupem (tzn. při druhém měření) již v těchto hodnotách nejsou statisticky významné rozdíly.

V každém grafu vidíme srovnání jednotlivých indexů vlivu, sympatie a náklonnosti. Hodnoty jednotlivých indexů se odvíjí od hodnotící stupnice z dotazníku SORAD (viz použité metody).

Z výše uvedeného je patrné, že adaptační kurz mění počáteční nastavení skupinových vztahů (přesněji řečeno pozitivně ovlivňuje vzájemné vnímání spolužáků). Následující text se zabývá tím, jaké jsou konkrétní rozdíly jednotlivých indexů vlivu, sympatie a náklonnosti mezi školami, na nichž byl či nebyl pořádán adaptační kurz.

Při porovnání dat v grafech je potřeba výsledky interpretovat právě na základě těchto hodnotících stupnic – tzn. v případě indexu vlivu čísla blížící se nižní hodnotě (tedy číslu 1) znamenají, že průměrná hodnota indexu vlivu ve třídě směřuje k vyššímu vlivu (tzn. třídní kolektiv vnímá, že se ve skupině vyskytuje více vlivných jedinců). V případě indexu sympatie hodnoty blížící se k číslu 1 znamenají pozitivnější naladění ve třídě, totéž v případě indexu náklonnosti (který je odvozen od indexu sympatie).

Konkrétní rozdíly Budeme vždy srovnávat dvě typově podobné školy (na základě typu a oblasti školy, kde se vyskytuje), vždy na jedné je adaptační kurz pravidelně pořádán, na druhé nikoliv. Konkrétně se podíváme na srovnání gymnázií v Šumperku a Prostějově, dále SPŠ v Šumperku a Přerově a gymnázií ve Žďáru n. Sázavou a Rychnově nad - 33 -


Gymnázium Šumperk a Prostějov Graf č.1

Gymnázium Žďár n. Sázavou a Rychnov nad Kněžnou Graf č.3

1. měření G. Šumperk

1. měření G. Žďár n.S.

G. Prostějov

3,5

G. Rychnov n.K.

3,5

3,14 2,93

3 2,5

2,49 2,27

2,50

2,5

2,28

2

2

1,5

1,5

1

1

0,5

0,5

0

2,32

2,34

2,30

2,35

0

sympatie

náklonnost

vliv

sympatie

Po prvním měření vidíme pozitivnější naladění na gymnáziu Šumperk (průměrná hodnota indexu sympatie = 2,27, náklonnosti = 2,28) oproti průměrným hodnotám indexů na gymnáziu v Prostějově (sympatie = 2,49, náklonnost = 2,50). Graf č.2

náklonnost

vliv

Z hlediska indexu sympatií a náklonnosti vidíme po prvním měření opět pozitivnější nastavení na gymnáziu ve Žďáru n. Sázavou (sympatie = 2,32, náklonnost = 2,30) oproti Rychnovu nad Kněžnou (sympatie = 2,34, náklonnost = 2,35). Graf č.4

2. měření G. Šumperk

2. měření G. Žďár n.S.

G. Prostějov

3,5

G. Rychnov n.K.

3,50

2,89

3 2,5

3,03 3,02

3

2,48 2,41

2,40

3,10

3,04

2,88

3,00

2,50

2,50

2

2,00

1,5

1,50

1

1,00

0,5

0,50

0

2,48 2,21

2,45 2,20

0,00

sympatie

náklonnost

vliv

sympatie

S půlročním odstupem vidíme stále na gymnáziu Šumperk nižší průměrné hodnoty indexu sympatie (2,41) a náklonnosti (2,40) – tzn. stále ve skupině panuje pozitivnější vnímání kolektivu oproti gymnáziu Jiřího Wolkera v Prostějově, kde je index sympatie 2,48 a náklonnosti 2,50.

náklonnost

vliv

Po půlročním odstupu vidíme na gymnáziu Žďár n. Sázavou, že stejně jako na gymnáziu v Šumperku se hodnoty indexu sympatií a náklonnosti opět mírně zhoršily (posun k hodnotě 2,5). Oproti tomu je vidět, že vnímání spolužáků v Rychnově n. Kněžnou se zlepšilo (sympatie = 2,21, náklonnost = 2,20).

Pokud však srovnáme 1. a 2. měření na gymnáziu Šumperk, vidíme posun indexu sympatie a náklonnosti blíže k hodnotě 2,5, což značí počáteční pozitivnější nastavení díky kurzu, které však s půlročním odstupem opadá.

- 34 -


Střední průmyslová škola Šumperk a Přerov Graf č.5

dávala Prázdninová škola Lipnice jakožto externí spolupracovník. Tyto první kurzy měly délku 14 dní. Od roku 1997 si již škola kurzy pořádá sama s využitím vlastních kantorů a studentů. Má tedy nejdelší historickou tradici v pořádání těchto kurzů, a nejenom jich. Jde o celkovou provázanost kurzů do výuky a prostředí školy. Díky těmto faktům stojí za to tuto školu porovnat s ostatními školami, kde adaptační kurzy probíhají.

1. měření SPŠ Šumperk

SPŠ Přerov

3,5 3 2,5

3,02 3,12

2,71

2,70

2,44

2,43

sympatie

náklonnost


2 1,5 1 0,5 0 vliv

V současnosti škola již 13 let funguje bez externí subdodavatelské organizace. Škola si adaptační kurzy připravuje sama s pomocí vlastních kantorů a studentů. Jiří Růžička (ředitel) vidí výhody této samostatnosti v následujících bodech:

Na SPŠ v Šumperku vidíme u prvního měření opět pozitivnější nastavení skupiny po adaptačním kurzu (index sympatie = 2,44, náklonnosti = 2,43) oproti SPŠ v Přerově (index sympatie = 2,71, náklonnosti = 2,70). Graf č.6 3,50

·

2. měření SPŠ Šumperk

SPŠ Přerov 3,01 3,03

3,00 2,55

2,70

2,50

2,58

2,68

2,00 1,50 1,00

·

0,50 0,00 sympatie

náklonnost

vliv

S půlročním odstupem opět pozorujeme na SPŠ Šumperk posun indexu sympatií a náklonnosti směrem k horší hodnotě (sympatie = 2,55, náklonnost = 2,58), nicméně hodnoty jsou stále lepší, než na SPŠ v Přerově (sympatie = 2,70, náklonnost = 2,68).

· ·

Srovnání škol pořádající adaptační kurzy Zajímavé je srovnání jednotlivých škol, kde probíhaly adaptační kurzy s gymnáziem Jana Keplera v Praze. Zde totiž proběhly historicky první adaptační kurzy a s osmnáctiletou tradicí jsou tam pořádány dodnes. Zároveň se jedná o jednu z nejprestižnějších škol v ČR. Probíhaly zde první experimentální adaptační kurzy v letech 1991 – 1996. V této době kurzy do-

·

- 35 -

Zachování personálních vazeb (jak ve vertikální rovině mezi pedagogy a studenty, tak v horizontální – vzájemně mezi studenty, napříč ročníky). Výhodou je to, že po skončení kurzu nezmizí tým instruktorů jako externí subdodavatel. Veškeré vztahy a vazby se tedy přenáší do školního prostředí, nemizí. Přenos zážitkové pedagogiky z kurzů do školy: díky týmu kantorů, který byl dosti široký a obměnil se, se postupně metody zážitkové pedagogiky začaly přenášet do samotné práce ve škole (mezi kantorský kolektiv). Šlo o plynulé a přirozené přijetí těchto metod. Přenos metod zážitkové pedagogiky do vyučování: v dnešní době se spousta předmětů bez těchto metod neobejde. Naladění studentů a kantorů na školu: „škola patří ke GO! a GO! patří škole“. Kvalita kurzů se projevuje i tím, že kantoři jsou zároveň profesionální hudebníci, výtvarníci, dramatici, psychologové. Dodávají tím skutečnou odbornost a autentičnost jednotlivým kurzům a ve škole oborům.


· · · · ·

ziu Jana Keplera je pouze počátečním prvkem, na který však navazuje celá řada výše uvedených aktivit, vzdělávacích procesů a fungování kantorského kolektivu. V následujícím textu přináším přehled srovnání jednotlivých škol pořádající adaptační kurzy s gymnáziem Jana Keplera v Praze.

Myšlenka adaptačních kurzů je podporována kantorským kolektivem: na kurzy jezdí aktivně 15 až 20 kantorů. Provázanost vztahů studentů a kantorů k samotnému kurzu GO! Tok prožitků z jednotlivých kurzů drží pohromadě absolventy jednotlivých kurzů v průběhu života na škole. Bývalí absolventi školy (a adaptačních kurzů) jsou neustále se školou v kontaktu. Díky nastartování adaptačním kurzem GO! pokračuje škola v navazování a otevírání nových témat, které se lépe zpracovávají v kolektivu, který je na ně již připraven (např. témata z oblasti závislostí, drog, partnerských vztahů, apod.) Díky vlastnímu školnímu vzdělávacímu programu se škole podařilo udělat vzdělávací program rozvoje osobnosti, který je pořádán 3krát za rok v každém ročníku formou delších časových bloků.

Graf č. 7

1. m ěření: index sym patie

2,60 2,55 2,50 2,45

2,44

2,40 2,35 2,30 2,25

2,32 2,27

2,29

2,20 G. Šumperk

G. Žďár SPŠ n. Šumperk Sázavou

G. J.K. Praha

Po prvním měření vidíme, že hodnoty indexu sympatie na gymnáziu Šumperk jsou srovnatelné s gymnáziem Jana Keplera Graf č. 8 2. měření (po půl roce): index sym patie 2,60 2,55 2,55 2,48 2,50

Příklady tématické náplně v jednotlivých ročnících:

2,45

2,41

2,40

1. ročník: vztahy mezi lidmi – ve třídě, nové vztahy, organizace času, učení, psychohygiena, dále první pomoc, záchranný systém, závislost, šikana, násilí, sebepoškozování 2. ročník: partnerství, rodičovství, sexualita, možnosti vzdělávání, zahraniční systémy 3. ročník: sociální práce

2,36

2,35 2,30 2,25 2,20 G. Šumperk


G. J.K. Praha

Po půlročním odstupu vidíme, že hodnota indexu sympatie je stále nejnižší (tedy nejlepší) na Gymnáziu Jana Keplera. U všech škol je patrné mírné zhoršení indexu sympatie, nicméně na gymnáziu Jana Keplera v Praze je zhoršení nejméně markantní.

Na úvodní adaptační kurz navazuje zimní kurz, kde se dějí naprosto reálné věci (studenti jsou na chatě bez vody a elektřiny, sami si vaří, musí se postarat o sebe i druhé, všechny věci si tam musí odnést na zádech a pak zase snést včetně odpadků, sami sekají dřevo, topí…).

Podobné výsledy vidíme na indexu náklonnosti:

Na základě výše uvedených informací je patrné, že adaptační kurz GO! na gymná-

- 36 -

Miroslav Žák – Jaký má vliv úvodní soustředění (neboli adaptační kurz) na kvalitu sociálních vztahů v třídním kolektivu? Graf č. 9

2,60 2,55 2,50 2,45 2,40 2,35 2,30 2,25 2,20

1. m ěření: index náklonnosti

Graf č. 11


Index Sym patie

2,70 2,60

2,43

2,28

2,55

2,50

2,30

2,44

2,40

2,30

2,30

2,41

2,27

2,20

G. Šumperk


G. J.K. Praha

2,10 2,00 1. měření

Hodnoty indexu náklonnosti jsou po prvním měření na gymnáziu Šumperk a Žďár n. Sázavou srovnatelné s gymnáziem Jana Keplera v Praze.

G. Šumperk (dlouhý k.)

Graf č. 12

2. měření SPŠ Šumperk (krátký k.)

Index Náklonnosti

2,70

Graf č. 10

2,60 2,55 2,50 2,45 2,40

2. měření (po půl roce): index náklonnos ti

2,60

2,58

2,58

2,50 2,43

2,45

2,40

2,40

2,40 2,30

2,35

2,35 2,30

2,28

2,20

2,25 2,20

2,10

G. Šumperk


1. měření

G. J.K. Praha

G. Šumperk (dlouhý k.)

2. měření SPŠ Šumperk (krátký k.)

Výsledky ukazují rozdíly mezi krátkým a dlouhým kurzem – je zde patrný pozitivní efekt delšího kurzu. Rozdíl je patrný jak u indexu sympatie, tak u indexu náklonnosti.

S půlročním odstupem vidíme opět mírné zhoršení indexu náklonnosti u všech škol, nicméně opět je vidět, že propad je nejmenší na gymnáziu Jana Keplera.

Tendence vývoje Při zkoumání výsledků z jednotlivých škol jsem došel k několika závěrům: Pokud sledujeme školu, na níž je pořádán adaptační kurz, vidíme vždy bezprostředně po kurzu pozitivnější naladění vztahů ve skupině (respektive pozitivnější vnímání spolužáků – usuzujeme na základě hodnot indexů sympatie a náklonnosti), než s následujícím půlročním odstupem. Tento fakt svědčí o tom, že kurz pozitivně ovlivňuje vzájemné vnímání spolužáků, tudíž působí nepřímo i na vzájemné vztahy.

Porovnání krátkého a dlouhého kurzu Zajímavé výsledky přináší srovnání krátkého kurzu (SPŠ Šumperk – čtyřdenní kurz: začátek pondělí odpoledne, konec pátek odpoledne) s dlouhým kurzem (Gymnázium Šumperk – šestidenní kurz: pondělí dopoledne až sobota odpoledne). U každé školy jsem porovnával celkem 4 třídy, celkový počet respondentů v tomto srovnání je N=259. Následující grafy ukazují průměrné hodnoty na školu.

- 37 -


Nicméně pokud nenásleduje další intervence (např. v podobě dalšího obdobného kurzu), pozitivní naladění postupně opadá. Tento fakt potvrzuje i Eva Nováková ve své práci: „…Adaptační kurzy usnadňují žákům začátek studia na střední škole……Nelze však spoléhat na to, že příznivé klima, které na kurzu vznikne, bude ve třídě přetrvávat až do maturity. Je třeba věnovat soustavné úsilí rozvoji přátelských vztahů ve třídě a ve škole a případné problémy ihned taktně řešit.“

Graf č. 14 3,00 2,80 2,60 2,40

2,40

2,48 2,32

2,55 2,44

2,302,35

1,60 1,40 1,20 1,00 G. Šumperk

G. Žďár n. S. SPŠ Šumperk G. J.K. Praha

1. měření

2. měření (po půl roce)

Ve srovnání k tomuto faktu při pozorování škol, na nichž kurzy nejsou pořádány, vidíme, že počáteční nastavení vnímání spolužáků je méně pozitivní, ale s plynoucím časem vidíme mírné zlepšení (což může nasvědčovat faktu, že skupina se lépe a více poznává), nebo zůstává stejné (což také může svědčit o pomalejším vývoji skupinové dynamiky skupiny).

Index sym patie - školy s kurzem

2,41 2,27

2,58

1,80

3,00 2,60

2,43

2,00

Porovnání tendence vývoje škol, na nichž kurzy probíhají (na horním grafu index sympatie, na dolním index náklonnosti).

2,80

2,45 2,30

2,40 2,28

2,20

Pojďme se nyní tedy podívat na tendence vývoje vztahů u jednotlivých škol:

Graf č. 13

Index náklonnosti - školy s kurzem

Graf č. 15 2,36 2,29

Index sym patie - školy bez kurzu

3,00 2,71 2,70

2,80

2,20

2,60

2,00

2,49 2,48 2,34

2,40

1,80

2,21

2,20

1,60 1,40

2,00

1,20

1,80 1,60

1,00 G. Šumperk

G. Žďár n. S. SPŠ Šumperk G. J.K. Praha

1. měření

1,40 1,20


1,00 G. Prostějov

U indexu sympatie i náklonnosti vidíme vždy u druhého měření mírné zhoršení (vyšší hodnota indexu znamená posun vnímání spolužáků z hodnoty 2 (tedy „velmi sympatický“) směrem k hodnotě 3 („ani sympatický, ani nesympatický“).

G. Rychnov n. K.

1. měření

SPŠ Přerov


Index náklonnosti - školy bez kurzu

Graf č. 16 3,00

2,70 2,68

2,80 2,60

2,50 2,50 2,35

2,40

2,20

2,20 2,00 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00 G. Prostějov 1. měření

- 38 -

G. Rychnov n. K.

SPŠ Přerov



Z výše uvedeného vyplývá, že má smysl pořádat adaptační kurzy z hlediska počátečního nastavení pozitivního vnímání jedinců ve skupině. Je-li skupina od začátku více pozitivně orientovaná, přináší to pozitivnější vnímání celého školního prostředí a tím dochází sekundárně k lepšímu učebnímu a výchovnému procesu. Na druhou stranu nelze přeceňovat vliv adaptačního kurzu, je vidět, že po půl roce jeho efekt opadá. K udržení pozitivní atmosféry v třídním kolektivu tedy nestačí na začátku školního roku uspořádat jeden adaptační kurz, ale je potřeba průběžně intervenovat v podobě dalších navazujících akcí. Potom má celý projekt změny atmosféry ve školství smysl a prorůstá školou jako celkem (viz porovnání výsledků Gymnázia Jana Keplera s ostatními školami, kde probíhají adaptační kurzy – grafy č. 7-10).


v třídním kolektivu, je-li pořádán adaptační kurz (viz. kapitola VÝSLEDKY). Nutno ale k tomuto faktu podotknout, že se jedná pouze o měření bezprostředně po kurzu. S půlročním odstupem již platnost nulové hypotézy zamítnout nemůžeme. Z toho lze tedy dále usuzovat, že úvodní Kurz GO! má pozitivní vliv v počáteční fázi nástupu žáka na střední školu, nedochází-li však k dalším navazujícím intervencím do kolektivu, vliv kurzu vyprchává. Tato skutečnost se projevila při porovnání všech měření, která jsem v tomto výzkumu zpracovával. Na školách, kde jsou adaptační kurzy pořádány, dochází vždy k mírnému zhoršení měřených výsledků po uplynutí půlročního časového intervalu.

Diskuse Ve výzkumu jsem se snažil zachytit vliv adaptačních kurzů na jejich účastníky, porovnat je s třídními kolektivy, které se podobných akcí nezúčastnily. Existuje celá řada proměnných, které lze sledovat a na kterých lze prokazovat vliv těchto kurzů.

Ke všem výsledkům je nutné připomenout fakt, že výsledky sice vyšly statisticky významně (rozdíl mezi školami po prvním měření), stejně tak jsou patrné rozdíly při porovnání jednotlivých škol, ale podívámeli se na hodnotící stupnici, která má škálu 1 až 5, vidíme, že všechny výsledné sledované indexy se pohybují mezi hodnotami 2 až 3, tedy dle SORAD stupnice sympatií se pohybujeme v rozmezí hodnot „velmi sympatický“ a „ani sympatický, ani nesympatický“. Je tedy zřejmé, že měření něčeho, co nazýváme sociální vztah, je velmi problematické a není možné prohlásit, zda-li je tento vztah horší nebo lepší. Můžeme však tvrdit, že je rozdíl ve vnímání spolužáků mezi školami, které kurzy pořádají oproti školám, které kurzy nepořádají (pouze však bezprostředně po kurzu).

Cílem této práce bylo diagnostikovat rozdíl sociálních vztahů u třídních kolektivů škol, na kterých adaptační kurzy neprobíhají, oproti školám, na kterých jsou adaptační kurzy pravidelně pořádány. Nepotvrdila se nulová hypotéza („Není rozdíl mezi měřením, kde byl či nebyl konán kurz“), z čehož usuzuji, že je rozdíl ve vnímání spolužáků

Dalším cílem práce bylo diagnostikovat, zda-li je rozdíl ve vztazích u třídních kolektivů, které prošly šestidenním kurzem oproti kolektivům, které prošly pouze čtyřdenním kurzem. Dle výsledků vidíme lepší výsledky u školy, kde proběhl delší Kurz GO!, a to i s půlročním odstupem. Délka kurzu je však pouze jeden z faktorů

Z výsledků je také patrné (viz graf 11-12), že delší kurz má pozitivnější a hlubší vliv na pozitivní vnímání jedinců v třídním kolektivu. Je však potřeba brát v potaz fakt, že délka kurzu není jediným faktorem, který ovlivňuje toto vnímání spolužáků (dalšími faktory mohou být např. instruktorská intervence, prostředí kurzu, obsahová náplň, apod.)

- 39 -


ovlivňující celkové nastavení vztahů ve skupině. Do výsledků se může promítat celá řada dalších faktorů, jako je instruktorský tým, obsahová náplň kurzu, prostředí, ve kterém kurz probíhá, celkový program kurzu. Proto nemůžeme jednoznačně tvrdit, že právě délka kurzu má pozitivní vliv na vztahy v třídním kolektivu. Délka kurzu může ovlivnit pozitivní nastavení pouze do té míry, do jaké se efektivně využije čas na kurzu.

očekávání o budoucím výborně fungujícím kolektivu (jako tomu po Kurzu GO! být). Proto můžeme pozorovat na školách bez kurzu s odstupem času zlepšení indexů sympatie a náklonnosti, jaké je vidět právě na grafu č. 15 a 16. Jako další postup výzkumu navrhuji podrobnou kvalitativní analýzu informací, které studenti poskytli v jednotlivých dotaznících jako zdůvodnění číselných hodnot, jenž udělili ostatním spolužákům (viz. zadávání dotazníku SORAD – kap. POUŽITÉ METODY). Věřím, že na základě podrobného prozkoumání by bylo možné potvrdit a prohloubit výsledky mého výzkumu, protože teprve v písemném hodnocení udělených voleb se můžeme dočíst, co je pravým důvodem pozitivního či negativního hodnocení vztahu ke spolužákovi. Zajisté by bylo také zajímavé prozkoumat jeden třídní kolektiv a celý ho dle metodiky SORAD analyzovat do hloubky, vzít v potaz všechna fakta, činnosti, které měly vliv na formování vztahů a tyto výsledky porovnat s jiným kolektivem ze školy, na které se kurz nepořádal. Zde bychom se mohli dozvědět pravé důvody, které vedly k rozdílným výsledkům při porovnání indexů sympatie. V mém výzkumu totiž vidíme pouze rozdíl, ale to, co se skrývá za tímto rozdílem, může být velmi podstatné z hlediska budoucího pořádání adaptačních kurzů, dále použitých metod zážitkové pedagogiky, ale především z hlediska posouzení kvality kurzu. V mém výzkumu jsem se snažil pracovat se školami, na kterých jsou adaptační kurzy pořádány již mnoho let a mnohé z nich právě pod názvem Kurz GO!, což je v současnosti registrovaná známka a zaručuje jistou kvalitu kurzu. Věřím, že zajímavé výsledky by také přinesl výzkum zabývající se porovnáním jiných adaptačních kurzů, jenž nenesou značku Kurz GO!, protože právě u těchto kurzů se můžeme setkat s jinou použitou metodikou, která nemusí být zcela vhodná

Posledním cílem tohoto výzkumu bylo rozpoznat tendenci vývoje vztahů u třídních kolektivů, které prošly adaptačním kurzem s půlročním odstupem oproti kolektivům, které adaptačním kurzem neprošly. Velmi zajímavým faktem je, že můžeme pozorovat podstatný rozdíl u výsledků škol s adaptačními kurzy (tendence naznačuje zhoršení s půlročním odstupem – viz. – grafy č. 13, 14) oproti školám bez kurzu, kde je rozdíl velmi nepatrný a pokud již je patrný, tak má přesně obrácenou tendenci vývoje (tzn., zlepšuje se – viz Gymnázium Rychnov nad Kněžnou – grafy č. 15 a 16). V těchto výsledcích se nám odráží fakt, že na Kurzu GO! může docházet k velmi pozitivnímu vnímání ostatních spolužáků (díky prostředí, programu, instruktorům a tzv. „skleníkovému efektu“, kdy je skupina vytržena z běžného prostředí, chybí běžná každodenní konfrontace se životem doma v rodině i ve škole), ale po návratu do školy dochází k „vystřízlivění“ (již nejsou součástí programu, u kterého se baví, který pro ně přichystali instruktoři, čekají na ně povinnosti a každý ke svým povinnostem přistupuje jinak – což právě může znamenat změnu v chování a očekávaného chování). Naopak – u škol bez kurzu právě dochází po půlročním společném soužití k lepšímu vzájemnému poznání spolužáků, neprojevuje se efekt úvodního pozitivního vnímání (někdy tomu může být právě naopak), proto žáci v kolektivu nemají přehnaná

- 40 -


z hlediska skupiny a cílů skutečného adaptačního kurzu tak, jak byly původně navrženy a definovány. Právě díky masovému rozšíření nekvalitních adaptačních kurzů na školách, které jsou často pořádány z komerčních důvodů, může docházet k negativnímu postoji veřejnosti k podobným akcím, zaměňování pojmů „adaptační kurz“ a „teambuilding“ apod. (viz. Internetová diskuse ke článku Suchomela, 2008).


čením tvrdit, že efekt kurzu přetrvává déle, než půl roku). Z toho vyplývá, že počáteční pozitivní naladění po Kurzu GO! přibližně po půlroce opadá, kdežto hladiny indexů sympatie a náklonnosti v běžném kolektivu bez kurzu jsou buď na stejné úrovni, nebo se lehce zlepšují. Dále lze dle výsledků dojít k závěru, že délka adaptačního kurzu může mít pozitivní vliv na indexy sympatie a náklonnosti, ale nutno konstatovat, že jde pouze o jeden z mnoha působících faktorů (mezi další patří prostředí akce, tým instruktorů, dramaturgie kurzu, kvalita přípravy a samotného programu, kvalita využitého času na kurzu, atd.)

V průběhu výzkumu, při sběru dat, jsem zaregistroval významný fakt – bylo možné pozorovat markantní rozdíl v přístupu studentů Gymnázia Šumperk a Střední průmyslové školy v Šumperku. Vzhledem k tomu, že ze vzájemného porovnání výsledků indexů sympatie a náklonnosti vyšlo lépe právě Gymnázium Šumperk, může existovat spojitost mezi délkou, kvalitou kurzu společně s účinkem kurzu na vzájemné vztahy v třídním kolektivu. Zatímco studenti gymnázia byli bez problémů schopni psát o svých spolužácích (tedy odpovídat na otázky dotazníku SORAD), studenti průmyslové školy měli už základní problém v tom, kdo se jak jmenuje a co o kom napsat. Z podrobné analýzy dotazníků a vzájemného porovnání výsledků by mohly vzejít zajímavé rozdíly, jenž by právě mohly být měřitelným kritériem kvality kurzu. Bylo by zajímavé, kdyby právě k tomu mohla pomoci metoda SORAD, popřípadě jistá doplňující metoda. Výše uvedené určuje další možnost výzkumu v této oblasti.

Na závěr tedy můžeme konstatovat, že z hlediska pozitivního startu a snadné adaptace studenta na střední škole má význam pořádat kvalitní adaptační kurzy. Při porovnání měsíčního soužití studentů v třídním kolektivu bez kurzu oproti několika společně strávených dnů na kurzu pod vedením zkušených instruktorů, vidíme statisticky významný rozdíl ve vzájemných sympatiích a náklonnosti studentů. Aby tento fakt nevyprchal, je však potřeba přibližně po půl roce navázat na Kurz GO! další akcí, kterou může být např. zimní zážitkový kurz, kde díky drsnému zimnímu prostředí může docházet k mnohem intenzivnějšímu vzájemnému poznání studentů a prohlubování již vzniklých vtahů. Na základě srovnání škol, jež pořádají adaptační kurzy GO!, lze pozorovat rozdíly mezi Gymnáziem Jana Keplera v Praze a ostatními školami právě po uplynutí půlroční doby. U všech škol dochází ke zhoršení indexů sympatie a náklonnosti, nicméně právě u Gymnázia Jana Keplera dochází k nejmenšímu zhoršení, což může být právě důsledek návaznosti dalších akcí, provázanosti Pojektu GO! do celé školy, vzájemné interakce mezi studenty a pedagogy, apod.

Závěr Z výsledů výzkumu vyplývá, že bezprostředně po absolvování kurzu je vnímání spolužáků v třídním kolektivu na pozitivnější úrovni, oproti měsíčnímu pobytu v třídách na školách bez adaptačního kurzu. S půlročním odstupem již tento fakt neplatí (není statisticky významný rozdíl mezi třídními kolektivy s kurzem a bez kurzu, proto nelze s naprostým přesvěd-

- 41 -


Literatura n Hanuš, R. (2004). Probudit se a jít – Hnutí GO!. Gymnasion (1), 55. n Hrabal, V. (2002). Sociální psychologie pro učitele: vybraná témata. Praha: Karolinum. n Kudláček, M., Valenta T., Magerová, L. (2004). Společně v zážitkové pedagogice: Integrace osob se zdravotním postižením prostřednictvím společných zážitků. Gymnasion (2), 8. n Jandourek, J. Sociologický slovník. Praha: Portál. n Pacasová, P. (2004). Hry v dramaturgiích kurzů GO!. Gymnasion (6), 100. n Růžička, J. (2007). Scholion (výměna zkušeností z práce se zážitkovou pedagogikou v projektech se středoškolskou mládeží.). Olomouc, konference Hnutí GO! os., Univerzita Palackého Olomouc. n Nováková, E. (2008). Adaptační kurzy - první krok na cestě k vytváření pozitivního klimatu ve třídě. Národní institut pro další vzdělávání, Jihlava. n Suchomel, P., Veselá, L. (2008). Teambuilding dorazil do škol. Tým utužují i děti na prvním stupni. Retreived 26.9. 2008 form the World Wide Web: http://zpravy.idnes.cz/teambuilding-dorazil-do-skol-tym-utuzuji-i-deti-na-prvnimstupni-phu-/domaci.asp?c=A080925_220930_domaci_abr n Žák, M. (2009). Vliv adaptačního kurzu na sociální vztahy v třídním kolektivu. Diplomová práce. Olomouc: Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.

Mgr. Miroslav Žák, absolvent oboru Rekreologie na FTK UP Olomouc, v současnosti student postgraduálního studia na katedře Kinantropologie a společenských věd na FTK UP Olomuc. Dlouhodobě se zabývá zážitkovou pedagogikou v neziskové i komerční sféře. e-mail: [email protected].

- 42 -

JAKÝ MÁ VLIV ÚVODNÍ SOUSTŘEDĚNÍ (NEBOLI ADAPTAČNÍ KURZ) NA KVALITU SOCIÁLNÍCH VZTAHŮ V TŘÍDNÍM KOLEKTIVU?

Recommend Documents