Jaký je myslivecký zákon, přijatý. Poslaneckou sněmovnou

Jaký je myslivecký zákon, Poslaneckou sněmovnou

přijatý .

Třikrát

jiná zelená?

Dalibor Zachoval

.Radomír Mrkva Úvodem je třeba říci, že návrh mys liveckého zákona, který byl schválen Po­ sl anecko u sněmovnou, s táví na zastaralé koncepci věcné a neudržitelné kon- . cepei politické a ignoruje práva vlastníků pozemků pod záminkou prohlášení, že všechna uveden á z věř, tzn. i nepůvodn í a nadp očet ně chovaná, je přírod ­ ním bohatstvím ilašeho státu . Na základě toho mohou být na pozemcích v l astníků vyhlašovány honitby, v nichž hospodaří uživatelé, a to pochopi te lně tak, aby dosáhli nejvyššího užitku nebo uspokojení. Znamen á to, že za bene­ volentního dohl ed u státní správy myslivosti zde moho u chovat takové druhy z vě ře a v takové počet no sti, že to evide ntně škodí · vlastníkovi a přímo zne­ m ožňuje realizovat jeho podnikatelský záměr v lese. Jde o téměř středověk ý přežitek a především porušení č i. I I Listiny základních práva svobod.

Pojetí zákona Zákon je problematický svým pojetí m, zastaralou koncepcí a celou řadou ustanovení, z nichž někte rá zde chceme zmínit. * V prvé řad ě zákon postrádá moderní ekologické h iedisko, n ebo ť je předkl ádán j ak o "speciální zákon" (Iex specialis), který se zabývá zvěří, v p od s t atě jej ím chovem, lovem apod., jako by nem ěl jiné vazby. Nebere se při tom v úvahu skutečnost, že živa.čichové označení jako zvěř jsoú součástí zejména Iesních ekosystémů , kdejsou kon­ zumenty, kteří by ovšem neměli nad únosnou míru o vli v ňovat producenty ­ s v ůj zdroj potravy. O statně zpÍlsob hospodaření se zvěří by mě l být konzi­ sten tní se způsobe m lesnického h osp odaření a s vymezenými kategoriemi le­ sa (podle zákona č. 289/95 Sb., o lesích). Mimo to se nebe re v úvahu, že zv l áště lesní ekosystémy ( rozuměj rostl iny i živočichové) jsou také pře dm ě­ tem ochrany přírody . Živočichové (zvěř), by měli být proto chováni, zvláště na chráněných územích , podle zásad přírodě blízkého h ospodaření a všude pak trvale udržitelným způ sobem . Tyto pojmy, které již byly up l atn ěny v les­ Živočichové by m ěli být chovlÍni, zvláště Ila chrlÍněných územích, podle zásad přírodě blízkého

hospodařellí a všude pak trvale udržitelným zplÍsobem. Tyto pojmy však Ilávrh zákol/a o lIiyslivosti

newá. Foto archiv Veroniky .

Celá desetil etí už trvá spor o při m ě řeno u po­ čet nost velkých d ruhů z věře v našich lesích. Odvěké přesvědčení o vl astní povolanosti a nenahradi tel nosti m yslivců na straně jedné a lesníkli a ochráncll př í ro dy na stra n ě druhé ztěžuje vzájemnou komunikaci. Obě strany se shoďno u Sll ad jen v tom, že přírodu je opravdu třeba chránit - poh led na ochranu pří rody však bývá č asto zcela odliš ný. Přede­ vším od počátk u 90. let se očekávalo, že ne­ vyho vující stavy zvěře a škody v lesních po­ ros«~c h se budou seriózn ě řešit. Změn ilo se nčco od dob převažujíc í lido vé mysl ivosti ? Od pověď jsme se pokusili naj ít v tom to č í s l e Vero nik y, jímž bychom zá roveň rádi př ispěli al es poií k přech odu od monologu k dialogu . K ro m ě č l á n ků , které zac hycují současný stav, dáváme nahléd nout i do historie. Právo lovu má u nás mnoh asetl etou tradici, n eboť j iž od vzni ku prvníc h státních útvarů je pano vník na svém územ í uplat ňo v al. v ývoj od poč áteč ního pouze k o řis t ni ckého lov u až po vznik mysliveckého a les nickéhp povolání představuje ve svém článku Cti rad Rakušan. Nedávnobyl Poslaneckou sněmovnou schvá­ len návrh mysliveckého záko na. Problema­ ti čnost pojetí zákona a řa dy jeho ustanovení objasňuj e pečl i vá an al ýza Radomíra Mrkvy. Zákon podle autora vykazuje zjevné slabiny, je v ystavě n na zastaralé ko ncepCi věcné a ne­ udržitelné koncepci poli ti cké a současně ig­ noruje práva vlastn í ků pozemků. Metodami mys liveckých statistik se ve svém příspěvku zabývají Karel Hudec 11 Pet!: Kou ­ bek. Jak uváděj í , zjištěn í po pulačn í hustoty jakéhokoliv volně žijícího ž ivoč i c h a je meto­ c1i cky velmi obtížné a časo.v ě značně nároč­ né. Právě evidence počtu úlovků však posky­ tuje cen né informace o dlou hodobém vývoji početnosti , ' změnách rozšíření jednotlivých d ruhů i o vlivech, které na zvěř púsobí. Au to­ ři j sou proto přesvědčeni o nutnosti radikál­ ních změn v myslivecké statistice, která do­ pos ud při ná ší velmi nepřesné výsledky. Vážení čtenáři, doufáme, že i poslední letoš­ ní číslo Veroniky si přečtete se zájmem a za­ chováte nám přízeň i v příštím roce. Násle- • dující již šestnáctý ročník bude vycházet opět každé dva měsíce, minimálně v rozsahu tři­ ceti dvou stran. Abonenti navíc zdarma zís­ kají další zvláštní čísla. Vzhledem k tomu, že jsme v letošním roce - poprvé za celou dobu existence - nezískali žádné prostředky z pro­ gramu MŽP určeného na podporu periodik zaměřených na oblast životního prostředí, jsme nuceni po dvou letech přistoupil ke zdražení časopisu - nové předplatné bude te­ dy činit 270 Kč . Je to nutné i přes to, že v rámci "trvalé udržitelnosti " se nám již po­ dařilo zásadně snížit výrobní náklady - nepo­ chybně také díky Vám, kteří nás čtete ve stá­ le vyšším počtu. Přejeme Vám šťastné Vánoce a do nového roku především pevné zdraví a krásné div-í1e prožité v přírodě.

•

~u~n'UDnun®~

JAKÝ JE MYSLIVECKÝ ZÁKON, PŘIJATÝ ...

1

ním h ospodářství a také v ochran ě příro dy (abs urdně mimo chované a lovené živočic hy), návrh zákona o myslivosti nezná. Jedním z velkých koncepčních n edostatků zákona je tlidíž to , že neupl atňuje d!ferencovaný management z vě­ ře v souladu se zájmy lesního h ospodářství a ochrany přírody.

Kategorie mysliveckého hosp odaření Pro diferenciaci ho spodaření je vhodné rozlišit n apř. následující kategorie: 1. h ospodaření přírod ě. blízké (n a území le sů ochranných , n ěkterých lesú

zvláVtního urče n í a lesů pod vlivem imi sí),

2. h ospodařen í podle zásad trvalé udržite lnosti Qako všeobecně používaný

způsob hospodaření) , .

3. hospodařen í v oborách (s druhy zvířat , které by neměly trvalý statut zvěře ,

tak~e ve vo lnosti by nebyly před mě tem chovu a pouze po přechodnou dobu

by zde, jako nežádo ucí, by lyin tenzivně chy tány a loveny).

Podklady k takové kategorizaci by lT!ěla poskytnout rajonizace, jejíž způsob

a proveden í by vyplynul Zy zákona o oc hraně pří rody a zákona o lesích. Není

tudíž možné legislati vně upravit h os p od aření se zvěří j ednostranně , pouze po­

mocí zákona o myslivosti, aniž by došlo k pro vázání s legis lativou uplatňova­

nou v lesn ím h osp od ářstvi a v och ran ě přírody. Z tohoto pohledu je proto třeba

nynější projednávání a případné schválení zákona o myslivosti považovat za

unáhlené; v neposlední řadě bude totiž třeb a zohlednit také legislativu EU.

Myslivost a definování

zvěře,

chované druhy

V § 2 písm. a), b) se sice deklaruje myslIvost jako ,.soubor Činností provádě­ ných v pří rodě ve vztahu k vol n ě žij íci zvěři jako součásti ekosystému", ale · z dalšího výčtu zvířat označených jako zvěř srstnatá a pernatá, či hájená, vy­ plývá, že au toři měli patrně na mysli také ekosystémy asijské, americké apod., ve výčtu se totiž objevují velmi problematické druhy, např. j elenů (sika japonský, °ika Dyb ovského), dále je lenec běloocasý, daněk skvrnitý , muflon a kamzík hOi·ský. Je nesporné a je na tom třeba jednoznačně trvat, že naprosto převládajícím typem h'ospodaření by mělo být takové, které počítá pouze

Hra na

četníky

a na zloděje

Petr Čermák Jistě

tu hru znáte. Jedni jsou

če t níci,

druzí

zloděj i, boj běží , nakonec se vymění a hraje

se znovu. Přesně tak mi připadá uplynulé de­ seti letí sporl! o přim řenou početnost velkýc h druhlI zvěře v našich lesích . V o čích veřej­ nosti to chvilku vypadá, že zl oději jsou mys­ livci a če tn íci lesníci či ekol ogové ("myslivci devastuj í naše lesy a my na ně doplácí me z naši ch dan í, jsou "to po zuby ozbrojené ne­ z od povědné živly") . J indy zase jsou hrdinný­ mi četn í ky mys li vci a z l oději ti druzí ("mys­ livci chrání přírodu brání tomu, aby byla· zvířátka úplně vys t říle n a; jak c htěj í ti hrozní lesníci"). Mezi · řado u pravdivých tvrzení a argumentl! j sou podsouvány polopravdy i vy·s la vené lži , vzájemné osočování je místy té m ě ř žalovatelné. Situace v našich lesích pri tom zůstává v pod­ s t a tě ne změněna. Mluvme konkrétními ťakty: stavy většiny problémových druhů zvěře se v roce 2000 (alespoň podle jediného dostup­ ného sumárního pramene, tedy evidence hlá-. šených jarních kmenových s tavů a odstřelu) příliš nelišily od staVl! v roce 1990. Snad jen . u jelena celkově mírně poklesly, ovšem· i u něho v posledních dvou letech opěí stou­ pají (ve srov nání s půlí 90. let). Stavy daňků · stoupají celá 90. léta. Stavy muflona po po­ klesu v roce 1998 za poslední dva ro ky zno­ vu dosáh ly výše srovnatelné s počátketÍl 90. let. Přito m právě murlon je ve včtšině prací zabývajících se dopadem na stav lesních eko­ systéml! považován ·za nejproblémovější druh . Deklarovaná a mnohokrát přetřásaná . výrazná redukce staVl! je tedy alespoň podle statistických údajů pouhou fikcí. Nepříliš utěšeně situace vyhlíží, podíváme-Ii se na stavy zvěře pohlede!TI normovaných stavl! (tedy stavů, které by měly podle orgá­ nl! . státní správy v lesích být). V úhrnu za . území celé republiky činily hlášené jarní kmenové stavy v roce 1999 u jelena 186,6 %, ti muflona 155,6 % a dai"íka 135,9 % normo­ vaných stavlt. Tyto normované stavy jsou stanoveny dle jakostních tříd. Dosud přetrvá­ vá způsob stanovení, který nevyhovujepoŽJ'

a

-+ Stavy vět.\:iny problémových druhll zvěře se v roce 2000 přt7iš nelišily od stllVll v roce 1990. Napňkllld stavy muflol/a po poklesu v roce 1998 Zll posledllí dva roky dosáhly výše srov­ natelllé s počátkem 90. let. Mnohokrát deklll­ rovaná výraZllá redukce staVIl je tedy pouhou jikcr Foto archiv Verolliky

2

JAKÝ JE MYSLIVECKÝ ZÁKON, PŘIJATÝ ... _ _--,-_ _ _ _ _ _ _ _ _ _-\)'(!~n'\lDnufi®~

~

I



Kresbd Jalla Stekltka

s l1a~imi domácími dru hy přežvýkavýc h su d okopytníků. Všechny nepů vodn í davkllm přírodě blízkého hospodaření v le­ druhy by se měiy z m noha zásad ních dů vodů pěstova t pou ze v oborách. Za sích. Jakos tní třídy jsou čtyři a byly vytvoře­ ny Ba základě přírod ních podmínek, na ně domácí živočichy lze považovat jen ty, kteří žili ve spo l ečen s tvec h l esů, v ob­ . však hledí jen z pohledu zvěře (úživnost ho­ . dobí subatlantika, posléze o vlivňovan ých kolonizaCí naší krajiny č l ověkem . ni tby ve ·smys lu' množství dispon ibilní potra­ Je to tedy z tzv. problémových d ruhů n epochybně pouze srnec obecný, jelen vy), niko liv již z pohledu celého ekosystému (ve s myslu jeho funkce, zranitelnosti spole­ evropský, prase divoké a los evropský. Diskusní je obsáhfý výčet d ruh ů zvěře (§ 2 písm. c), d)) i pro to, že zahrnuje čenstev, jejich cennosti atd.). Problematický také druhy chráněné podle zákona č. 114/92 Sb., o och raně přírody a krajiny. je také souběžný výskyt několika druhl! su­ dokopytníků s podobnou či téměř stejnou pOc Jejich zařazení je zpravidla zdůvodňováno tím, že mají- li být tyto druhy chrá­ travní· strategií na jednom území. V tomto něny, musí je mys livec poznat, aby je nezastřeli l. Mysli vost by se ovšem mě­ případě se normované stavy určují tak, že se la vzdát ambice ochrany ži vočichů a ponechat ji resortu ochrany přírody. Ja­ bon ity pro jednotlivé druhy zvěře o jeden bo­ nitní stupeň sníží a z těchto snížených bonit ko zvěř by měly být vyjmenovány pouze ty druhy, které jsou předmětem se vypočtou normované kmenové stavy. chovu a lovu, dále běžní ·dravci a predátoři chovaných druhít, kteří nejsou Čtvrto u jakostní bonitu už však není možné chráněni podle zákona o ochraně přírody, a nakonec druhy introdukované, je­ o stupeň snížit, pro tože je bonitou nejnižší. jichž rozšiřování je třeba tlumit, popřípadě které budou chovány pouze v obo­ V pripadě soubě h u 3 i 4 druhl! zvěře (což ne­ rách. Případy, kdy je třeba z různých dítvodít ulovit chráněného živočicha, by· ní zase tak výjimečný jev) tak normované stavy pro všechny druhy l-věře vycházejí ze měly být řešeny zákonem o ochraně přírody a lov by mě l být proveden např. čtvrté bon ity, stejně jako kdyby byl na území na zákl adě indiy.iduálního povolení a ne nájemci hOlÍiteb.

jen jeden druh zvěře . Dochází tím k přetěžo­ vání území i v kontextu dosavadní metodiky. Pohleďme ·na další suše statistická fakta . V roce 1994 bylo prováděno nezávislé zjišťo­ Rozpornost tohoto pojmu je patrn á již ze samotného nadpis u. Je absurd ní na vání plochy porostli poškozených loupáním jedné straně vyhlásit za biologický cíl " udržování přírodn í kvality genofondu kmenll zvěří. Tento prllzkum zjistil rozlohu zvěře" (§ 3 odst. I) a na druhé straně se ji snaži t "zuš l ec )1 ťovat", tzn. "zvyšo­ poškozených pOrostli 106 t isíc hektarll redu ­ kované plochy. V roce 1999 při opakovaném vat její chovnou kvalitu". Proklamované zachování svébytné genetické diver­ zjišťování této plochy už pnhkum došel zity zoologického druhu živočicha žijícího ve volnosti neilÍ možné šlechtě­ k ploše 220 tisíc hektarll redukované plochy. ním, jehož cílem by bylo co největší paroží urč i tého tvaru. Tento Cíl . Vykazované škody zvěří výrazně kolísají, po "zušlechťováni" zcela neguje přirozen ou di verzitli vlastn ostí druhu a např.za­ vysokýcn škodách na začátku 90. let a mini­ chování místních ras ap od. Svědčí o naprostém nepochopení cíl ít ochrany pří­ mu v roce 1998, kdy č~n ily 8,2 mil. Kč, do­ rody a ne ujasněnos ti koncepce chovu a staví do pod ivného svě tl a další opat­ sáhly v roce 2000 36,4 mil. Kč. Nárllst škod ření, např. pořádání chovatelskýc h p řeh lídek (§ 6) . Jej ich Cílem je · v poslednkh dvou letech koresponduje s trendem stavll zvěře. MZe nechalo v roce 2000 zpracovat rozsah poškození lesních po­ Stavy zvěře v Českých zemích v letech 1925- 2000 - k článku P. Čermáka-+

rostli zvěří na celém území ČR v návaznosti (dle pramenů MZe 2000, 2001 IÍdaje za roky 1999 a 2000 nejsou definitivní a moho/l podleh­ na stejné šetření prováděné v roce 1995. nalit změně, Ilicméně tyto změlÍy nebudou výrazné; iKS =jarn í kmenové stavy)

Z porovnání vyplývá, že došlo k výraznému nárllstu poškození u lesních kultur, přede­ mufloní daňčí s rn čÍ lelení rok vším okusem vrcholu, ale i bočních výhonll . odlov od lov odlov odlov .JKS .JKS .JKS .JKS Loupání zústalo prakticky na stejné úrovni, 1925 1960 1271 23052 50 zvětšuje se však celková plocha sloupaných 1935 4468 1662 49070 106 pOrostli (Zpráva o stavu lesa a lesního hospo­ dářství České republiky k 31. 12. 2000). 1969 16937 10 191 5 117 1742 210259 6451 1474 84925 Řečí strohých exaktních faktll je situace 236 ·930 1990 16<)40 105257 25127 21639 12123 5364 7967 ohledně stavll velkých druhll zvěře v našich 23<)29 1991 11656 4674 258562 11950S 16 175 7885 24370 lesích v roce 2001 víceméně stejná jako před 1992 20841 I I 117 · 22 "294 5790 227015 121630 16456 7344 deseti lety, navzdory zlepšování v polovině 1993 23124 22236 14298 6500 257999 . 125486 17022 7943 let devadesátých. Dovolím si tvrdit, že z pOc hledu lesníka to" není situace zrovna příznivá, 1994 20477 18281 14775 6780 127 866 15633 7540 254383 navzdory všem diskusím a proklamativním 1995 22089 253 118 7322 14027 17 787 6958 124230 15263 opatřením. Hra na četníky a zloděje tak bude 17 g29 1996 20 SI5 7183 14276 7020 243712 15788 107977 zřejmě ještě dlouho pokračovat. Až bude ze 1997 20270 14563 15777 7172 248 105 102671 15708 6653 šatlavy (totiž z lesa) klllnička na dříví (jestli 1998 20862 15929 17281 7309 7653 253865 107437 13670 . tam ovšem nějaké dříví ještě bude).

Chov a zušlechťování zvěře

1999

22946

15371

17532

8269

261647

99921

2000

22484

17877

17605

9651

267251

112795

~'U9n'l1Dn1lfi®(?1

16738 16405 .

6848 7905

• JAKÝ JE MYSLIVECKÝ ZÁKON,

PŘIJATÝ ...

• 3

Lidová myslivost Ctirad Rakušan

PI/vod/lě kořist/lÝ lov se v prt/běh /l13. a 14. století zm ě/lil v myslivost,jejímž cílem je dosažellívy­ sokého stavu zvěře a její c17evědomý ch ov. Foto Lubomír Zeli1lka

jednoznač n ě

preferování zmíněné selekce chovaných přežvýka vců podle tro" fejí a je svou povahou sp íše spol kovou činností, kterou není třeb a upravovat zákonem. Je zřejmé, že dis ku si si zaslouží také otázka stanovení cHe chovu (managementu), který musí být nu t ně vztažen ke vpředu vymezeným katego­ riím. Rámcově se dá říci, že by cílem chovu, zv l áště z pohledu ochrany příro­ . dy na chráněných územ1ch, měla být v prvé řadě vitální zvěř, tj . o hmotnosti odpovídající dan'é geografické oblasti, o plodnosti odpovídající danému dru­ hu, žijící v populacích o skladbě pohlaví a věkové struktuře blížící se přiroze­ nému stavu. V části pojednávající o zásadách chovu je také vymezena povin nost uživatele chovat zvěř v určité početnosti, v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem, který určuje státní správa myslivosti. Podobný přístup byl praktiko­ ván do současné doby a výsledky takto "plánovaného" chovu by byly úsměv­ né,' pokud by neměl y za následek škody ve výši desítek mil iard na ohryza­ ných a shnilých smrkových porostech. Prakticky na celém našem území je také znemožněná přirozená obnova lesa semenáči všech žádOUCÍch druhů dře­ vin. Jednou z nejdůležitějších příčin vymírání jedle je skutečnost, že její se­ menáče jsou vyhledávanou pochoutkou zvěře. Za zmínku také stojí skuteč­ nost, že v letech 1990 až 1994 byl prakticky každým rokem odloven onen "stanovený" početní stav jelení zvěře, aniž by zvěře ubylo. Tento silně kriti­ zovaný stav bohužel nový zákon není v stavu změnit, a to z objektivních dú­ vodů: početní stavy zvěře se nedají dosavadním způsobem exaktně a objek­ tivně stanovit. V takovém případě se nedá početnost ani kontrolovat; ani usměrňovat a celé plánování chovu (§ 36) je chimérou. Na celé věci nic ne­ mění možnost opravného prostředku v podobě opakováni sčítání ani to, že vlastník honitby má možnost se k plánu vyjádřit. Konečné rozhodnuti vydává státní spdva myslivosti po zvážení všech okolností, tj: i výše škod, výsledku sčítání apod. Skutečností však je, že vlastník honitby nemá možnost se svo­ bodně rozhodnout jak v lese hospodařit a musí nést také břemeno větších ná­ kladú na ochranu proti okusu zvěře, aby nebyl např. postižen za neplnění zá­ vazných ustanovení podle zákona o lesích ..

Abychom lépe porozuměli významu Zlidovění myslivosti, musíme začít od Adama, Od dob vzniku státních útvarll si každý evropský pa­ novník vyhrazoval pr<Ívo lovu na celém území, které ovládal. Toto právo, označované jako re­ gál, spojoval už tehdy s vlastnictvím pozemku, Tento princip se u nás uplatňuje už od druhé poloviny desátého století. Lov se stal projevem vladařské moci a reprezentace. Současně s regá­ lem vznikají lovecké družiny, složené z profesi­ onálních lovcli. Panovník si pro sebe vyhradil lov velké zvěře, jako byl jelen, srnčí nebo čer­ ná, medvěd atd. Ostatní zvěř, řazenou mezi drobnou, lovil pro panovníkovu potřebu lovec­ ký personál. Pozděj i panovník propiljčoval prá­ vo lovu svým lesníklim, Č i žba, jak se označuje lov drobného ptactva, neměla omezení a mohl se jí věnovat kdokoli, Sokoln ictví, tedy lov s loveckými dravci, měl u nás ve středověku jen omezený význam v opatřování Zvěře pro kuchyň nebo převážně jako zábava. V prliběhu 13 , století došlo v lovectví k vý­ znam né změně: začaly se zakládat obory, v nichž se na omezené ploše chovalo značné množs tví zvěře, o kterou se muselo pečovat při­ krmováníma cílevědomě ji ochraňovat. PÍlvod­ ně koř i st ný lov se v prll běhu 13 , a 14. století změ n i l v mysl ivost, jejímž cílem j e dosažení vysokého stavu zv ěře a její cílevědomý chov, Název mysli vos t se u nús připomíná k roku 1370. Odbornému personálu starajícímu se o chov a lov zvěře ve sluibách feudálli se od té doby říká myslivci. Byli to poddaní, kteří muse­ li projít výuční dobou. Naše myslivost je tedy stará asi 750 let. Zvěř mohl lovit panovník, feudál nebo jím po­ věřený odborný personál - myslivci. Poddaným a měšťanům byl lov zakazov<Ín pod nejpřísnější­ mi tresty, Předpisy o hájení zvěře nebo zákazy některých zplisobú lovu se objevují' teprve v 16, století. V té době se také začíná projevovat zá­ jem o lovecké trofeje, kterým se dříve nevěno­ vala pozornost. Od 2. poloviny 15. století se pokládají zelená a šedá za barvy myslivecké a zelenou barvou se od 17, století nesměl nikdo kromě myslivcll zdobit. Myslivci měli stejnokroje dříve'než voj­ sko. Venkovští poddaní na panskou myslivost žehra­ li, nebo ť za škody zplisobené zvěří nebo lovem nedostávali náhradu a navíc byli povinni lovec­ kou robotou, to znamená účastí na honech, vo­ děním psli, stavěním tenat apod. Po třicetileté válce, kdy se snížil počet obyvatel a značná část zemědě l ských pozemkll zpustla, se podstatně zvýšily stavy zvěře. Cizinci, kteří získali velko- . statky, přinesli s sebou jiné zpllsoby lovu, z nichž zasluhují imínku parforsní hon a hon uzavřený, ale také loveckou hudbu a chov psů. Povinností myslivcÍl byla péče o les jako život­ ní prostředí ve lké zvčře. Tato péče se od polovi­ ny L8, století stále zintenzivňovala a myslivci se měnili v lesníky. Také poměr ke zvěři se měnil: velké škody, které zvěř plisobila na pblích pod­ daných, vedly k tomu, že ji bylo možné chovat pouze voborách, I zemědělský pokrok výraznč ovlivnil zastoupe­ ní zvěře: hospodářská zvířata byla uzavřena do stájí,trojhonné hospodaření bylo nahrazeno střídavým, pole se začala hnojit a zaváděly se nové plodiny. Tak vznikly příznivé podminky pro rozvoj drobné zvčře a velká zvěř byla zatla­ čována do lesa nebo uzavírána do obor. ---)

4

JAKÝ JE MYSLIVECKÝ ZÁKON, PŘIJATÝ ... _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~u~n~ooufi®~

Na druhé straně není v zákon ě ani naznačeno , že by uži vate l honitby mohl být postižen za neplněn í plánu lovu . Není také řečeno, kdy má státní správa po vin­ nost navrhnout redukci zvěře, na stej nou argument ač ní úroveií. se klade na­ prosto ne věroh odn ý výsledek sčítání se zcela evidentn ím, opakov aně kontro­ lovatelným a exaktn~ zjistiteln ým okusem semenáčů dřev in. ,Procento semenáčů se stopami okusu přitom může být objektivním hodnotícím kritéri­ em. Trvalé kontmlní pl ochy pro taková sledování by mě ly být založeny v po­ rostech starších 80 let a v místech se zápojem nižším než 70 %. Staly by se ukazatelem , který by moh l zcela ex aktn ě regu laci kvantifikovat. Míra okusu jako indi kátor limitující početnost zvěře je komplexn í hledisko, které bere v úvahu také tzv. úživnost honitby, avšak fi lozofie přístupu k řešen í je oproti současnosti obrácená. Cílem je v prvé řadě úprava početnosti zvěře s ohledem např. na pl ánovanou p řirozenou re vitalizaci lesa pomocí p říp ravn ých dřevin. Jakmile se úživnost zvýší, může stoupnout i početnost zvířat, protože poče t . okousaných semenáčů relati vn ě klesne. To je také cesta k tak potřebné obnově vitality většiny populace srnčí zvěře u nás. Řešen í navrhované některými zá­ stupci myslivosti, že by se měly více vysazovat "okusové dře viny" , j e absurd­ ní. V našich podmínkách j sou totiž téměř všechny cí lové (i z hlediska lesnic­ kého) dřevin y pro zvěř "okusové", pokud se nechrání nátěry nebo neoplotí.

Krmení zvěře

.

Velmi sporným problémem j e také j akési d oplň k o vé zajištěn í potravy pro zvěř, tj. zakládán í políček pro zvěř a povinnost krmit zvěř, což je ul oženo v § 11 j ako povinnosti u živ atelů honiteb. Také v tomto případě se vychází ze zcela chybné pře ds tavy, že le.s j e pouze pros třed ím , jakou si ku lisou, kde se zvěř chová, loví a nenalézá-Ii zde dostatek potravy, je m ožno j í potravní na­ bídku zvětšit. Oproti tomu je třeba nastolit j iž vpředu uvedenou "ekosystémo­ vou fi lozofii", která je také charakteristická pro trvale udržitelné h o spod ařeni. Rámcem je ekosystém a p očetn ost kon zum entů , jak primárních , tak seku n­ dárních (predátorů) , závisí na produkci producen tů, a tudíž na množství přirQ ­ zené potravy. Dojde-Ii k naru šení vyváženého .vztahu, musí se upravit p o čet ­ nost zvěře, protože tak k tomu dochází i při rozen ě. Je-Ii více zvěře, maj í větší příležitost k lovu i pred átoři, kteří se snáze namnoží a početnost své koři sti zase sníží. Dodatkové vstupy "nepřirozené energie", které se v zákoně uk lá­ dají uživate lům honiteb, vedou vždy k d isturbaricím. Přež výkavec se ve vol né přírodě p rostě chová n aprosto j inak než např . v domácím chovu, kde z pudu sebezáchovy musí žrát to, co se mu před loží. Jde také o " potravní typ" zv ěře, a tak např. pro tzv. okusovače (srnčí z věř) j e té měř nemožné zajistit nepřiro ­ zeno u náhradní potravu. Pohled na ned uživou srnč í zvěř v zoologické zahra-· dě nás o tom jed no značně přesvědčí. Je ú sm ěvné, ale zároveň i skličujíc í ne­ pochopení při ro ze ný ch v ztahů, k teré panují v lesním ekosystému . Ve zmiň o va n ém § I I odst.-5 je také např. uveden o: "Zjistí- Ii orgán státní správy my slivosti, že zv ěř trpí hlad~m . . . " atd. jak to zj istí? Až v zim ním lese nebu­ de v podrostu jediný výhon s pupe nem? Nebo j ak? Lesy, ji mž hrozí exis tenč ní ohrožení v důs ledku klimatické změny, imis ní su­ movanou depozič ní zátěží , vl ivem pastvy dobytka v dávných dobách a "past­ vy" zvěře v s ou časnosti, ale i vlivem některých trendů hospodaření v lese, musí nastoupi t proces revi talizace. Lépe řečeno , musíme přis toupi t na jin ý způsob hospodaření, který bu de více využívat při rozen ýc h proces ů , protože pouze pomocí ni ch může být zachována existence lesa a možno st v nich trva­ le hospodařit. Jedním z nejvýznam nějš íc h při roze ný ch procesů, který je třeba obnovit, je přirozená gen erač ní ob měna lesa a zej ména původ ních dřevin po­ mocí semenáč ů. Keřový a d řevin n ý podrost v lese má mimo to i nezastupitel­ nou fu nkci me li o rační. V soulad u s tím je třeba také při h ospodaření se zvěří a zvláště s přežvýkavými sudokopytníky při stou p it na stejný režim trvalého hospodaření, a to nejen kvůli lesu, ale také kvů l i samotné zvěři . .• Prof. Ing. Radomírl\-1rk va, CSc. - Ustav ochrany les ů MZLU Brno

* Aulor cituje podle materiálll Kompilát poslalleck.ých ndvrfni zákona o myslivosti. Phlolll;1 sopisu Svěl myslivoSli č. 8/2001 ..

~'U~rruDIlufi®i?3)

Kresba l ana Stekl(ka K významné pr o měn ě došlo v p o l ovině 19. sto­ letí, kdy pod vlive m Velké francouzské revolu­ ce zanikla fe událn í společ nos t. Bylo zr ušeno poddanství, krátce na to robota a také výsadní právo šlechty na výkon práva myslivosti - re­ gál, které bylo v p latnosti ce lé ti síc iletí. Od vy­ dání patentu Č. 154 v roce 1849 bylo právo lovu spojeno s vl as tnictvím půd y a plati lo jak pro šlechtu, tak pro ostatní vlas tníky pozemků. Pa­ tent umožn il vzni k vlas tních a s p ol ečen s tevn ích hon iteb a loveckých spolků . T ím se v ý lu čně šle­ ch ti cká myslivost změnila v mys livost lidovou. Zača l y vznikat lovecké a kyno logické spolky, mezi lovci , jak se vykonavatelé práva mys livos­ ti až do 1. světo vé války nazývali, se š íř i l y zn a; losti zejména o drobné zvěři a o kynologii . Po' krokovým zemědělcům a těm, kdo hospodaři l i na půd ě, vd ěč ím e za vynikaj ící sta vy drobné zvěře, které nám okoln í státy záviděly. Po I. světové válce se lovecké spolky zača l y sdružovat do Českos l o v enské mysl i vecké jed­ noty, založené v roce 1923 , která pro všechn y své č l en y vlastn ící lo vecký lístek razil a název myslivec. Je tedy třeb a dělat rozdíl mezi mys­ livci v "panské" s-lu žbě , kteří se p os tupn ě z m č ­ nili v lesní ky, a mysli vc i ze záliby (lidový mi). Lido vý m mysl ivcú m, ho spo d ařícím převáž ně na zeměd ě l ské půdě, se p od aři l o vysoké stavy drob né zvěře udržet asi do poloviny 60. let mi ­ nu lého stoleti. Pak. se z ačal y projevovat n epř í z­ nivé vli vy zp rlunysl n ění ze m ědělství - došlo ke scelování monokultur do rozlehl ých lánLI, z nichž byla odstraněna veškerá dřevinná vege­ tace, začaly se používat pesticidy a kůň byl na­ hrazen traktorem. Je příznačné, že s osudem ko­ ně se změnil poměr ke zvčři. Zatímco ti, kdo um ě l i zacházet s hospodář skými zvířaty , m ěl i ke zv ěř i kladný poměr , řidičúm traktorú a ji­ ných velkých strojú byl os ud zvčře přinejmen­ ším lhostej ný. Dús ledky se projevily narušením ekologické rovnováhy a poklesem stavú drobné zvěře. • Dnes stojí mysli vci pfcd úko lem vyplývajícím z nadprodukce potravin: někt eré pozemky zÍI­ stanou ze m ědě l sky nevyužity a budou dány do klidu. Aby se neštaly semeniš těm pleveli'. a ne­ sta la se z nich obraz n ě řečeno poušť, měli by 10 bý t mysli vci, kdo se jejich kullivací postarají o obnoven! ekologické rovnováhy ve prospěch ochrany všeho živého.

•

ča­

I ng. Ctir ad 'Rakušan - Český Broú

JAKÝ JE MYSLIVECKÝ ZÁKON,

PŘIJATÝ

...

5

Statistiky lovné zvěře v ČR · Karel Hudec, Petr Koubek Kresba lana Stek/{/({l

První stat istiky úlovků lovné zvěře z území České republiky- pocházejí ze za~ Myslivost a ochrana čátku 17. století. Průkopníky lovecké statistiky byl i Schwarzenbergové, k teří přírody ' j i zavedli na svých j ih očes k ých pan stvích (Třeboň a Český Krumlov). Od ro­ ku 1859 do roku 1913 by ly vedeny zemské statisti ky pro Čechy, Moravu i ra­ kouské Slezsko (tzn . vče t ně Těšínska). Po první svět ové válce již byla lovec ­ Jaroslav Kos tečka· ká statistika veden a v no vých hran icích Českos l ovens ka . Také dru há s větov á válka kontinui tu loveckých statistik přeruš i la. V roce 1948 byla mysl ivecká Na rozdíl od ostatních živo čichů obý vajících naši pl anetu je pouze člověk nadán ob diV ll ~ statisti ka obnovena, přizpůsobe na tehdej ším podmín kám a vede se tak s ma­

. hodnou schopnos tí in tenzivně přetvářet pří­ lými změna m i dodnes.

rodu k obrazu svému a bohužel ne vždy je je­ Pro evidenci úl ovků jsou dva důvo dy. Jednak je to prostá zvídavost, jednak

ho č i n no s t pouze kl adn á. Člověk ve své záj my eko nomické. První platí před evš ím o zájmu j ednotlivců. Druhý důvod sobec kosti již nen áv ratně z n ičil obrovská je dů l ežitý pro e videnci lovecké aktivity na větších územních ce lcích. Zpo­

území pů vodních bio topů a vyhub il tisíce ži ­ čátku se ekonom ikou rozu m ěl zpravid la bezpro středn í výnos z ulovené z věře, v o či š n ý c h i rostli nných druhů. Negat ivní vli ­ . vy lidské či nno st i se s r.o zvojem civilizace p os tupn ě se však tato čísla stala základem pro ob ho spodařov ání cel ých popu­

spíše stup ň uj í a dos ud všemocná příroda za­ lací lo vné zvěře . čí n á

ztrácet síl y, aby se s nimi mohl a sama Proto mus í zasáhnout op ět č l ověk, aby se p os tupn ě snažil napravit to, co z půs o­ bily generace minulé i součas n é . Až do téměř nedúvné doby lidé pří rod u pou­ ze využívali ke svému prospěchu bez j akého­ koli náznaku oc hrany, umělé ob novy či ná ­ vratu k pův odní mu stav u. Částečný zlo m pasta I na konci 18. století, kd y se z ačal y ob­ jevo vat první známky uvědomělé och rany přírody. Z důvodu zvyšování ceny dřeva skončilo vypalování a kl llč ellí lesů pro zvy­ šování zemědělské plochy a velcí maji telé pozemkli , kteří měli vždy zújem na tom, aby jej ich lesnictví a mysli vos t byly na vysoké úrov ni, zač ínaj í zakládat první sou kromé pra­ les ní rezerv ace. Tak vzniklo v roce 1838 prv­ ní chráně n é úze mí v Čechách v oblasti Novo­ hradských ho r z~s l llhciu Jiří ho Augu sti na Longuevala Buquoye, jehož hl avním zá m ě­ rem'bylo zachování původ ní ho prales,i bez zásahu č l ově k a. O dvacet let p o z ději založil Jan Schwa rzenberg na podn ět lesníka Josefa Johna pralesní rezervac i na šumavském Bou­ vyp ořádat.

Sporné výsledky myslivecké statistiky Nejd ůleži tější část součas n é myslivecké statistiky tvo ří dvě skupiny jnforma­ cí. První z nich j e statistika úlo v k ů jednotlivých druhú zvěře , druhou pak představuj í tzv. jarní kmenové stavy (JKS ). Zatímco první skupina dat j e zís­ kávána pros tým sečten ím ulovené zvěře, druhá skupina je výsledkem jejího sčí tání v jednotl ivých honi tbách. Je nepochybn é, že metody, jakými jsou tyto informace získávány, zásadn ím způ s ob em ovl i vňuj í věrohodn ost těchto dat. Je té m ěř pravidlem, že všude tam, kde se mys li vecké statistiky v různých ob­ měnách ved ly a vedo u, je jejich výpovědní hod nota zp oc hy b ňována. Přesto vznikají i mezinárodn í pracovní skupiny odborníků, které jejich údaje zcela se riózně vy užívajL

bín ě .

Státní oc hrana pří rody a mys livosti se prosa­ ?,o vala ve lmi pomalu. Dílčími kroky bylo na­ příkl ad naříze n í z roku 1837 o povinn'ém udr­ žo vání stromll a stromořadí u veřejných cest a zákon z rok u 1870 o ochraně zemědělsky užitečných druh ů zvířat (předevš í m ptákll), který plat il pro území Čech. V oblasti mysli­ vosti by l velice prozíravě v roce 1849 přijat zákon o myslivosti, který v podstatě s určitý­ mi doplněními platil až do roku 1962 a do z n ačné míry se·k němu vracíme i dnes. Není nutno zdůrazňovat, že právě myslivec­ ké zákony byly prvními právními normami,

.

-+

Do dll ešm110 dlle Ileexistuje sumář IÍlovkll ze všech honiteb na Ilašem IÍzemí. Doslld se totiž nenašel nikdo, kdo by sečet/lÍlovky z hOlliteb, které jsou v působnosti MŽP a MZe. Foto Lu­ bomír Zelinka

6

STATISTIKY LOVNÉ ZVĚŘE V ČR _ _ _ _ __ _-:---_ __ _ _ _ _ _ _ v([~n~DIlufi®~

t1;1{íf;fiti~~i~~

~ fIIIIP-i':lf·ltlfll'" ~. V' l1sJ ls 111f1fi!! v

.

. . ~. /IfIIIf

~~

,

V

'

, lilii

,

'

.

"

~55~~ . ~

Kresba Rostislava Posp{šila které chránily zvčř ancpřímo i ostatní živoči­ chy včetně jejich životního prostředL A je to­ mu tak i v současnosti, přestože existují i zá­ ko ny na och ranu přírody. Každá právní norma musí mít své vykonavatele, neboť bez jej ich činnosti by zůstala po uze snem - třeba sebekrasnějším. Akti vními ochránci přírod y , zvěře a jejího životního prostředí byli odjak­ živa především prá vě myslivci. Nejen proto, že j im to ukláda ly myslivecké zákony, ale ta­ ké proto, že věděli sami nejlépe, co zvěř PQ.­ třeb uje: dostatek potravy, krytin a klidu. V tomto smyslu je po třeba chápat ochranu přírod y i do budoucn a a měli bychom věno­ vat všech ny své síly, aby naše zem ě a ho ni t­ by opět a co nejdřívé získa ly lakovou rozma­ nitost, jakou vyžaduje zvěř a s ní i všichni ostat ní vol n ě žijící živočichové. Pohl ed na rů zné fO I"my oc hrany př í rody se stá le vy víjí a m ě ní , a podobně je tomu i u myslivos ti. N apříklad to , co dříve bylo považováno za hl avní část ochrany přírody ­ s il ná redukce veškerých dravců a šelem, aby se podpořila před evším drobná zvěř - dnes j iž neplatí. Na druhé straně je skuteč ností, že

Široké spektrum názorli na smysl, dlivěryhodnost a objektivitu každoročně publikované myslivecké statistiky 'najdeme také v České republice , Pos led­ ním z kritických hodnocení je příspěvek pub likovaný v čas opi su M yslivost (200 I, 6: 16-19). Důvodem zdrcující kri tiky je především čás t týkající se JKS . Je všeobecně známo, že zjištění populační hustoty. jakéhokoliv volně žijícího živočicha je metodicky nesm írn ě obtížné a časově ve lm i náro čné . Zvláště v případech, kdy daný druh obývá rozsáhlé území, migruje nebo žije v tl u­ pách se s ložitými sociálními vztahy (to platí pro větš inu druhli tzv. spárkaté z věře), je zjištění početn osti výs ledkem p omě rn ě slož itý ch matematických analýz. I tak jsou výs ledky ve vědeckých publikacích označ ovány a přijí má­ ny jako orientační nebo pravděpo d obné. V mysl ivecké statistice j ako by to nep latilo. Sčítání zvě ře je ve většině případli naprosto formá lní záležitostí, výši JKS spíše urč ují požadavky na uspokojení pot ře b pří s l ušných mys livec­ kých sdružení. Často se JKS po celá desetiletí nemění ale lov naopak ko lísá v desítkách ulovených jedi nců. U zvěře, která nemá žádný zásadní myslivec- . ký význam: a přesto je její sčí tání vyžadováno, j sou někte ré výsledky velmi pozoruhodné. Na jedné straně j sou ve statistických výkazech opom íjeny zcela běžné druhy z věře, jejíž výskyt je v dané obl asti do ložite lný (káně lesní), na stran ě 'druhé jsme ohrome ni o euv ěři te ln ě přesnými informacemi o početnos t i např. kuny lesn í. Je pro nás nepochopitelné, proč se na evidenci těchto dat, .

Statistika IROK 1966 1 1967 1968 1 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 . 1997

ondatra

odstřelu zajíc

vybraných

králík

965340 21120 ? 921366 26908 44257 1110279 37814 5731 998107 43510 4550 808299 33877 ? 1106994 50654 ? 1049599 55108 1214000 86195 ? 1142514 100196 968986 83536 41627 . 905700 99325 44270 780075 99269 46087 596117 93440 35473 105166 " 41295 ~4632 264327 36792 31048. 432580 35492 28090 229278 18030 26179 332182 18664 21559 251504 14274 20417 283607 10618 18656 185039 6782 20764 144183 3642 23505 182261 4705 20367 212812 6616 15237 189785 8162 10218 202105 5289 8829 149606 4129 8848 197557 .3453 10347 152759 3710 8455 133933 2486 5803 57430 597 5.676 . 37475 379 5731 69101 237 4550 72779 231

1998 ~ 1999

~'t[~n"tlDnufi
druhů

srstnaté

. -*

zvěře

tchoři k. skalní k. lesní ko lčava hranostaj jezevec 17478 2382 2909 44758 17070 2592 20440 2795 ' 2324 59466 ' 21692 1514 19239 2883 2231 36555 15528 1117 20779 3118 2284 10021 9027 1201 19540 2699 2414 8037 8720 1106 20274 2357 2417 8159 9584 1008 16465 1923 ~288 7824 10162 880 16042 1881 2148 6591 9304 701 16167 1497 1755 5167 7313 639 16161 1695 1'797 982 1724 640 14013 1940 2006 1439 820 578 12197 1921 2146 571 512 1053 12214 1764 2541 976 1202 550 10655 1874 2467 591 1032 547 2644 . 9141 399 1910 695 554 314Q 8934 2283 11 60 5.13 O 7981 479 1989 2610 479 973 7623 351 2552 3323 819 555 7847 3689 3047 439 824 540 6814 3650 4170 315 792 653 4431 4351 189 522 · 586 6303 5577 4320 4498 122 418 483 4352 123 444 226 5098 4533 1129 5110 421 299 5080 86 4363 4851 1606 139 354 312 3828 6605 5014 161 276 376 3004 5686 4695 57 458 266 2481 7370 4626 8 79 237 2410 8698 4628 50 87 389 2623 12493 6029 19 .35 457 2006 12848 6097 · 38 32 97 1894 12815 5542 37 53 122 2088 14860 6579 668 499 511 1731 16194 6002 139 125 183

liška

29558 28059 19694 20359 21 425 232 11 22236 22552 23560 29439 289.15 26377 30786 29257 27830 33056 28441 34159 36417 33468 34715 35685 41376 38793 39655 39301 38648 46373 51482 70489 60986 66832 80822 75196

psík

8 6 3 O· 10

prase

2924 4145 3356 4971 4803 5120 6434 7566 4 9948 28 11763 13948 16139 14721 47 11155 70 11780 34 12388 5 10275 8 22861 23307 13 36189 8 31798 11 37755 10 48033 22 47979 11 55812 20 60001 20 39198 11 41464 11 34042 19 35775 20 41952 49 43053 75 61289 89 73555

jelen daně k muflon

8486 7626 6365 8064 7535 7026 6723 8209 8810 9180 11984 11887 12375 11440 10895 11560 11890 12262 14596 16130 16419 18775 21177 22984 20849 24151 24767 26962 15900 16874 16719 13904 15205 16789

srnec

síka

jelenec

muflon kamzík

l024 744 64093 1145' 926 71577 1308 946 70292 1724 . 1474 84925 1620 131 0 571 92 1403 1440 69770 1333 161 3 78972 1386 . 1890 87044 1408 2026 96683 1539 2547 107776 1979 2720 114623 2265 2902 123865 2608 3333 112270 2585 3361 100329 211 6 3248 84895 2042 3417 82860 1968 3179 7:6293 4077 78297 2436 2690 4499 82933 . 3543 5512 87337 3989 6580 91 346 7344 81539 3908 7304 764'17 3832 4683 7202 81527 5044 7580 86757 5510 8511 83211 5454 6908 103763 6657 8124 127617 5006 641 1 91880 6643 7001 101353 6682 6716 83259 6736 6220 81641 7120 6692 88270 8272 6938 100202

277 278 294 465 455 475 453 499 561 689 845 1011 1161 1070 981 990 954 998 1477 2060 2421 2254 2380 2794 3156 3226 3183 3089 3239 3840 3884 3430 4697 4948

2 . 9 10 21 18 20

5

STATISTIKY LOVNÉ

744 926 946 1474 1310 1440 1613 1890 2026 32 2547 . 17 2720 33 2902 28 3333 36 3361 17 3248 3417 28 3179 35 51 4077 28 4499 5512 56 78 6580 7344 89 7304 92 46 7202 20 7580 8511 38 51 6908 49 8124 75 6411 64 7001 47 6716 52 6220 406692 23 6938

14 4 64 85 81 77 129 137 102 56 74 70 82 .136 227 328 112 22 136 125 65 71 49

ZVĚRE V ČR

7

o

Kresba Jalla Stekltka .

i přes nezpochybnitelné dúkazy o jejich nepře s n osti, neustále trvá a p roč není stavy predáto rů v naší přírodě vzrůstají , a to využito zkušeností odborn íkú , k teří se výzkumem, metodikou a organ izací i na úkor početnosti drobné zvěře , p ředev š ím n ě k te rýc h ohrože ný ch druh ů, j ako jsou tet­ sčítacích akcí vybraných dnihú savcú a ptákú (velké šel my, kach ny, lysky, la­ řev, te třív ek, jeřábek, ko lj ha apod.

butě atp.) dlo uh odob ě a s ne srovnate lně věroh odnějš ím i výsledky z abývají.

Je dů l ež i t é, aby se pojem ochrana přírody

Kromě výše uvedených případů , které jsou vý sledkem zažitých s tereoty p ů a ekologie stal so u čás tí vědomí každého

z nás. Ekologické myšl ení představuje zřej­

a neochoty coko liv změnit, jsou p oměrně časté i záměrn ě zkreslované infor­ mace o poče tno sti někte rýc h druhÍ! zvěře (zvláš tě spárkaté). D ů kaz ů , že přes­ mě ge ne rač n í problém, ale čím dříve jej zač­

neme řeši t , tí m d říve jej budeme chápat ve nost JKS uv ád ěnýc h v mysliveckých statistikách je pochybná a jejich infor­ všech souvi sl·ostech. M ěli bychom se přírodě m ačn í hodnota téměř nu lová, je bohužel ještě daleko více. Pře sto jsou JKS při bližovat , ni ko li vzdalovat. Vzdalován í nás jedním ze základn ích kamenú systému mysliveckého hospodařen í se zvěří. staví do role tvora, který do příro dy nepatř í , Z b ytečné

chyby ve výkazech úlovků

zvěře

Poněku d příznivěji múže me hodnotit výz nam dru hé části myslivecké statisti­ ky, a to vý kaz úlovků jednotlivýc h druh ů z věře (upravené a doplněné infor­ mace o odlovu srstnaté a pernaté zvěře od roku 1966 do roku 1999 jsou v při ­ pojených tab ulkách ). Ale i v to mto případě se setkáváme s řadou zbyteč n ýc h . ne p řes n ostí zpoch ybň ujících význam těchto informaci. Zcela zbytečným ne­ dostatkem je skutečnos t, že neexistuj e s umář ú l ovků ze všech honiteb ČR. Nenašel se tot iž dos ud ni kdo , kdo by seče tl úlovky z hon iteb, které j sou v pů ­ sobnosti MŽP (území národních parků ) a MZe (zby tek republiky) . Tak v pří-

a to je rol e pro člověka nejhorší. Č l ověk tuto zemi změnil už příliš, než aby se mo hla vrátit do původního stavu. Tím by se však n eměl zbavit odpovědn o sti za život na ní pro všechny živé organismy bez rozdí lu. Dnes už je v mnoha případech nutné, aby

č l ověk na Zemi řadu věcí reguloval, ř ídi l

a bedlivě sledoval , aby expanze jednoho ne­

zname nala likvidaci druhého. Stává se reali­

tou, že ž ivo č ichové , a tedy i p redátoři , by m ěl i mít kvantitati vní limity, po jejichž napl ­ něn í by p rá vě č lov ěk měl usilovalo jejich udrže ní v rovnováze se v emi ostatními co ~

Statistika

odstřelu

ROK koroptev bažant 1966 16669 661747 21041 785496 1967 1968 80091 910077 1969 135806 962160 1970 32919 1019370 1971 8432 1055303 1972 8616 1010392 1973 7949 1247244 1974 7573 995367 1975 11808 998208 1976 9691 938506 1977 6195 988782 1978 3087 863933 3475 510591 1979 1980 858 517521 1981 141 663447 14 409915 1982 1983 53 58891 8 1984 22 477678 1985 O 561666 1986 O 6461 66 1987 O 573064 1988 O 646649 1989 . 200 647850 1990 O 377535 1991 O 600128 1992 65 378835 1993 188 423761 1994 23 355942 1995" 34 432160 1996 O 373842 1997 20 414220 1998 O 51 9159 1999 O 546506

8

vybr a ných

tetřev

50 65 37 52 ' 23 40 25 13 31 9 5 6 4 O O O O O 1 O O O O O O O O O O O O O O O

tetřívek

druhů

jeřábek

pernaté

hřivnáč hrdlička

430 627 570 589 632 708 573 606 585 518 373 274 214 147 72 50 63 25 38 27 20 9 26 18 11 25

2 O 2 O 26 1 1 5 6 7 1 O O O O O O O 96 O O O O 2 O O

80195 108950 103980 108504 ·1 04921 98404 95562 96034 89826 70810 60010 54754 48780 36296 33331 29471 22770 21243 19319 17640 13929 13902 13647 14518 15154 14336

19 3 O O O O

O O O O O O

20626 25706 20314 19026 21028 20832

O O

11065 6735 5372 4954 3985 4604 4292 3778 4347 3487 2707 2098 2273 2593

2580 4092 3983 3076 4461 491 0

zvěře

sluka husa 2706 . 810 2705 805 2793 612 2843 683 2464 1211 2214 2469 2028 1259 1805 959 1726 612 1775 953 1588 2229 1925 976 1650 838 1464 1184 1410 1232 1412 1377 1134 1224 1166 1038 913 1183 1028 1212 567 1612 246 1244 31 2 2453 229 1671 183 2101 224 2994

51 69 140 34 16 16

1532 2432 1979 2308 1832 1676

kachna 74302 113380 91979 99284 102233 111928 100310 112468 99439 115014 106964 109950 126905 103709 11 5967 114796 80675 88399 76925 92425 123618 153091 224065 253326 273973 233147

lyska 28734 19527 11697 12978 15963 17862 15865 16988 16294 20561 17894 17737 1831 1 18866 16054 17369 8096 6574 5835 4059 3902 4657 6515 5044

206849 236651 230676 256997 282293 316672

3218 3880 3595 3752 3397 4173

výr 21 11 11 28 29 44 16 21 19 2 2 3 2 O O 1 1 1

3 4 ·2 O O 11

O O

2 O O 2

jestřáb

5670 5067 5039 5436 4801 5131 5718 5385 4682 736 630 640 752 1390 1547 1637 1833 2010 2373 2395 2294 2151 1983 2124 1697 1421

306 107 .62 O 31 37

krahujec poštolka ká n ě vrána 6628 324 5859 86939 1232 539 5448 77520 940 468 6022 73368 696 290 7777 74227 545 21 3 6420 70116 365 293 5315 64122 340 273 5328 62096 265 342 ·5070 57692 232 214 3731 53463 72 . 95 1793 46564 51 4~ 2597 43942 20 2523 40945 23 41 O 2516 36781 34 41 4810 30060 54 47 4~86 25749 O O 5305 25070 28 3 5357 17715 15 O 6261 17073 O O 6116 1ff431 O 6274 17223 O O O 5485 14915 O O 4839 13086 O O 4409 12178 50 O 3766 11050 341 3 9731 O 123 2598 9083

1 2 14 O O O

O O 5 O· O O

800 853 373 258 189 221

5201 6190 5185 5191 5339 5203

havran 14375 12416 14942 17056 17250 16648 17751 167QO 13106 13762 12999 12393 11508 10895 10131 8362 8890 9099 9041 9244 7900 6182 3250 2603

470 478 799 782 630 1175

kavka straka 13929 33258 12716 32556 12297 28704 12040 29396 11069 28748 10668 29622 10115 30711 9163 30119 7873 29024 4970 25825 5013 25897 4333 24573 3784 24302 2920 20359 2498 . 18717 2436 19726 2044 16603 1674 17879 1583 17643 1619 1651 5 1076 15324 768 14275 574 15328 455 15613 15432 15251

36 64 42 58 77 O

13516 15361 14783 15892 16942 16938

sojka 99514 104005 96356 108613 115590 100080 116256 88674 78355 47815 44191 53777 45029 41007 32621 34757 23478 30658 21194 18943 12175 5161 1628 1111

357 392 2659 30004 4363 6019

STATISTIKY LOVNÉ ZVĚŘE V ČR _ _ _ _ _ _ _ _ _ _-'--_ _ _---'-_ ~'([~n
W(f~n"<1 Dllun®~

•

I ." ( tlL

".",,~

.' W: ."..

.,..... 0

l­

i

I

,l:;

t f/,

'----"-------­

~---~

. Nál'/lsl škod I/a lesllích porostech zpllsobellých zvěří koresponduje s trel/dem stavil zvěře. V roce 1994 <jistil nezávislý prllzk/ll1l106 tisíc hektarll plochy porostlI po.fkozellé loupáním. V roce 1999 to bylo již 220 tisíc hektarů. Foto Petr Macháček padě některých druhů zvěře (např. jelen a tetřev) má tento jednoduchý mate­ matický úkon zcela· zásadní význam (v honitbách NP se uloví ročně IO % celkového úlovku jelení zvěře a žije v nich pětkrát více tetřev ů než mi mo tato území). Se stejnymi chybami j sou publikovány výkazy úlovků také v oficiál­ ních Stati stickýc h ročenkách . Např. v roce 1994 by lo legál n ě se souh lasem MŽP uloveno 19 tetřívků, jejichž žaludky byly posky tnuty k výzkumu po­ travní ·ekologie. Podle oficiálního výkazu MZe však bylo ul oveno pouze 15 tetřívků a podle údajů publikovaných v časopisu Mysli vost dokonce žád ný. V žádné ze statistik není .zaznamenán ani jeden případ uÍovení rysa, přes tože jen v jihozápadních Čechách bylo ke kran iologickému še třen í získáno více než 50 lebek! Týdenní "výřad" dravců ulovených v polovině 90. let v jedné severomoravské bažantnici a dodaných do sbírek jedné instituce představoval desetinu počtu všech dravců vykázaných z celé ČR.

Mnohostranný význam evidence počtu úlovků uvedené nedostatky má evidence počtu úlovků určitý význam a za jas­ specifikovaných podmínek ji lze používat i v seriózním vědeckém výzku­ mu. Chyby v absolutních hodnotách výše úlovků hospodářsky významných druhů zvěře (zejména spárkaté) jsou ve srovnání s JKS mnohem menší. Díky dokonalé znalosti prostředí, ve kterém tyto statistiky vznikají, můžeme do­ konce říci, že mají každoročně téměř konstantní velikost. Máme-Ii k dispozici statistiky úlovků za několik desítek let, pak mohou, přihlédneme-li ovšem k výše uvedeným nedostatkúm, poskyt~out cenné informace o populační dy­ namice, dlouhodobém vývoji početnosti a také o změnách rozšíření jednotli­ vých druhů lovné zvěře . Mohou být zdrojem údajů pro analýzu v.livu změn

I

přes

ně

~u~n~DnnfI®~

nejdéle. Podstatné je, aby každé takovéto roz· hodován í bylo skuteč n ě objektivní a pružně řeši lo danou si tuaci a nikoli až její následky. Mysli vost neznamená jen lov, tu pomyslnou ,Jahůdku na dortu". Lov představuje jen ne· patrnou část myslivecké čin n osti. Myslivost je komp lexní péče o zvěř, zajiš ťování Jej í ochrany, přikrmování v období nouze, plně n í veterinárních opatření (ozdravovací akce, vakcinace proti vzteklině aj .), zazvěřování honiteb z umě l ých odchovlJ, management chráněných druhů, kynologie, sokolnictví, udržování původních tradic a v neposlední řadě i p éče o krajinu a životní prostředí všech živých o rganismů. Zvěř, ale i společnost, se bez řízené mysli­ vosti v současnosti již neohejde. Žijeme v přeměněné kulturní krajině, ve které už nelze obnovit přirozenou rovnováhu s velký­ mi predátory - museli bychom tak tolerovat existenci mnoha vl ků a medvědů, aby udrželi stavy velké spárkaté zvčře v únosné míře. Proto myslivci p ůsobí - ostatně již několik set lel - jako umělý, ale nezbytný faktor za­ chování rovnováhy n ěkterých druhů z v ěře, zachování existence jiných druhů a zabráněn í obrovským škodám na lesnictví, zemědělst v í apod. Za to vše musí ještě platit často vysoké nájemné vlastníkům honiteb, za krmení, za údržbu a budování nezbytných mysliveckých zařízení. Bilance této činnosti bývá mnohdy hluboce pasivní, myslivci ji doplácejí z vlast­ ní kapsy, případ ně to řeší brigádami apod. V posled ní době se stalo mediální módou na­ padat myslivce za činy, které jsou laiky po­ važovány za svévolné výstřelky, přes tože ve skutečnost i o nic takového nejde (i když ve­ řejnost si to často nechce připustit). Zejména se jedná o odstřel volně pobíhajících psů a koček. Skoro nikdo z " nemyslivců " totiž neví, jak má zvěř velmi těsnou energetickou bilanci organismu, a to hlavně v období nou­ ze (několik útěků před pronásledujícími psí­ mi miláčky, které po návratu z procházky če­ ká teplý pokoj a bohatá strava, může například pro srnce znamenat smrt z vyčer­ pání; volně se pohybující kočka byla podle v ýzkumů odborníků z EU označena za nej­ většího škůdce všech volně žijících živočichů do velikosti zajíce). Je nesmírně dllležité, aby myslivci spolu s ochránci přírody a ostatními, kterým jde o zkvalitnění současného stavu přírody, na­ vázali a udrželi vzájemnou odbornou spolu­ práci, aby ' i další pokolení měla jednou co ci1ránit.

•

Ing. Jaroslav Kostečka - vedoucí oddělení JÍlysli­ vosti, loveckého střelec tví a ekologie Českomorav­ ské myslivecké jednoty

STATISTIKY LOVNÉ

ZVĚŘE V ČR

9

]akjsem se Bedřich

vyučil myslivcem

Vypera

Užjsem byl delší čas v pracovní/ll procesll ja­ ko zoolog - ochránce pNrody, když se mi /Za­ skytla pNležitost vysl/ldovat si externě lIa te/v dejH Vysoké. škole zemědělské v Br;lě myslivost. VVllčovatji tellkrdt docellt Hromas a cvičení vedl mlad.ý asistent, kterého jsem upoutal hned zkraje. Oll všem slUdentúm ze zásady Iykal, a tak jsem /lili začal tykat taky. Bylo vidět, že se /lili to nelíbí, ale dělal jako by nic. Nebylo ' snadné tehdy projít zápočtem a lIapoprvé se to po{(arilo málokomu. Po po­ vinném honl/. kde si všiml, jak schválně pou­ štím zajíce z leče, bylo jasné, že zápočet nebu­ de procházka niŽov.ÚIl ·sadem. Začínaló se .. poznávac"kou". To byla moje parketa, a tak ani kukačka bez zobáku, pustov­ ka bez očí a mla{!)í jestFáb nemohli zapříčinit mpji m);lku. První kolo jsem vyhrál na body. Vzápětí se však karta obrátila. Na otázku, čím · bych stmel na srnce, odpověděl jse/ll 1'0 krat- . ším zaváhán í: .. Sl7lčíma brokallla." - A už jsem letěl. Ještě ve dveNcJl se /line asistent ze­ Problematický je, vzllledem ke škodám v 'zemědělství a lIebezpečí Hřmí klasického moru prasat, především chov čemi zvěře, který je charakterizován zejména vysokou kvantitou a špatllou kvaliptal, kde jsem to vzal. Odpověděl jsem po tOl/ poplllací. Foto LlIboillír Zelinka . pravdl!: .. Cetl jsem 10 v nějakém románll od Vrby. " Odpovědí bylo zaúpění. zemědělského a les nického hos podaření, klimatických změn, změn lovec­ · Další kolo bylo o psech. Ve vitrínkách byly kých technik, loveckého tlaku, systému obhospodařování (vypouštění uměle malé soJf...ry pSli všech možných i Ilemožných odc hovaných bažan tů a kachen), legislati vn ích opatření aj. na po p ul ační dy­ · plemell . .. Přírodovědče, " pravil asistent, když <jistil. že jsem vystudoval biologii, .. tvým úko­ namiku lovné zvě ře. Jako příklad mů že sloužit srovnání statisti ky úlovků hus lem bude pov1Gt čtyFice t plemen psti. Splést se na schwarzenberských panstvíc h v j ižních Čec h ách okolo roku 16 15 s výší I/1 tižel j en dvakrát. PotFetí letíš. " So.\:/cy se mi úl ovku ze 70. let 19. století, tedy z období, kdy slovy ornitologa Ji ří h o Jandy začaly kmiTat precl očima, leccos jsem poznal, ale sem Tam se vloudila chyba. První, druhá. "mračna hus zastirala podzimní obloh u", a se součas n ou situací, kdy v dů­ Najednou jeho prst ukázal na sošku rezavého, sledku změn lokalizace zim.ovišť a tahových cest j sou táhnoucí husy v jižních na první pohled odpudivého psa. Dlles vím, že Čechác h vzácností. Jen díky statistikám úlovkCI můžeme docela přesně vysle­ 10 byl harioversk.ý barvdř. Bylo jasllé, že boj dovat (i prostorově) počátek drastického úbytku koroptve, tetřevovitých ptá­ skončil, ale rozhpdl jsem se, že nedám svou ků a velkých šelem, nebo narůstání početnosti dl'uhů introdukovaných (ondat: kúži lacillo. Nadechl jsem se: .. Bernardýn." ra, kamzík, muflon aj .), samovolně se šířících (h rdli čka zahradní) Asistent opět zazípěl. presto mi chtěl dát ještě jednulanci: ..Ale vždyťj~ celý rezav.ý.·· podr­ i vetřeleckých (psík mý valovitý, mýval severní, norek americký) u možňujíCÍ val jsem se mll pevně do 06 a pravil jsem: dokonce i jejich lov. Zej ména v posledním případě jsou informace o úlovcích .. Rezavý bernardýn. " TI'elí l;okračová;lí b.;'lo se zbraněmi. Věděl těchto druhů zvěře velmi cenné. Kromtzmiňovaných druhů je zcela paradox­ jsem, že nesmím zamíFit na zkou.fejícího zbrml, ně statistika úlovků jediným zdrojem informací o našich běžných druzích, ja­ že se musím podívat, zda nellí nabitá, že /Ilusím ko jsou kuny a tchóři , tedy o druzích, které nejsou v souč asn é době předmě ­ popsat typ zbraně, pažbu, pažbic:ku, nadpažbí, tem žádného soustřeqěného vědeckého výzkumu. Bohužel srovnatelné hledí - prostě jsem perlil. Po chvíli mi asistent informace o ch ráněných druzích lasicovitých šelem nemáme vůbec. podával index Cl pravi/: .. Bylo to v.ýbomé, .ale nejde o brokovnici n:vbrž o klllovnicl. Ven!" Zapomněl jsem se podívat do hlavllě:.. Nutnost radikální refor my myslivecké statistiky Po čtvrté byla na radě myslivecká mll/va. Na otázkl/, co je to čiplenka, jsem se zeptal, jakou Jsme přesvědčeni, že nedostatků je v myslivecké statistice tolik, že je napros­ že to je rečí. Viditelně poslllutněl, P'Ý je to to oprávněný požadavek na její radikální úpravy. Ty by měly podle našeho mladá Imí. Zkusi! to znovu s větmíkellL Když názoru postihnout zejména údaje o jarních kmenových stavech. Pokud by jsem zac"al popisoval sOl/strojí poháněllé vět­ rem, přešel na zoologii. Jak se P':ý pozná ko­ měly být i nadále JKS užívány, pak jen v případě omezeného množství druhCI houtek od slepičky l/ zvěře jdábČí. Uvedl jsem, lovné zvěře (např. spárkaté), a metody zjišťování jejich početnosti by měly že samička jdábka lesního je méně peslre zbarvena.,Asistelll/llínil, že to lleHí samička ale být znovu propracovány tak, aby odpovídaly současnému stavu poznání. Evi­ slepic"ka a má všední lat. Opět jsem trval na dence úlovků, přes uvedené nedostatky (odstranitelné), je naopak velmi cen­ samičce s tím, že se nejedná o domácí zvíře. ným zdrojem informací zejména u druhů, které jsou poněkud stranou našeho Bylo mi dáno najevo, že pokud nepřipl/stím, že odborného zájmu. Zjednodušení a zprůhlednění myslivecké statistiky jí roz­ se tO/llU Nká slepička, zápočet nedostallu. hodně prospěje a přidá na důvěryhodnosti. , :Slepička je to možnd, samička je to ale urči­ tě. A nejmenuje se to jehíbčí zvěř, ale jeřábek lesní, Bonasia bonasa." Asistent jenol/1 po­ vzdechl a podal mi irlllex. 13ylo v něm napsáno Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc. - Brno . - započteno. RNDr. Petr Koubek, CSc. - Ústav biologie obratlovclI A V ČR Brno

•

•

10

STATISTIKY LOVNÉ ZVĚŘE V ČR _ _ _ _ _ _ _-:--_ _ _ _ _ _ _ _ _ VC[9n"(]Dllun®~

Náš rozhovor Myslivost v praxi

re apod. Ze dvou zájemclÍ bylo vybráno prá­ vě na.fe sdružení, které má dvacet dva člellli p"r; věkovém pniměnl zhruba padesát let. Ho­ nitlnl jsme dostali na deset let i s llrc~en.ým nájemným, jehož neplacení je jednílll z dlivo­ dli pro vypovězení sllllouvy. V současllé době pro nás není hOllitba tak drahá, ale také ne­ patN mezi ty nejlukrativnější.

Kolik a j aké zvěře žije ve vaší h onitbě'?

Už ted', na začátkll listopadll, máme ~ásohní­ ky v lese plné. V zimě pak stačí jen prijít, otevNt zásobníky a zvěri nachystat. V revíru jsme pro účely krmení pFipravili tři pelfekt/!ě zastřešené plevníky. Celoročně je navštěvuje černá zvěř, ale samodejmě i zvěr srnčí.· V březnu či v dubnll, po skončení krmení, se krmelce a plevníky vyastí, vše je potFeba vy­ dezinfikovat a pripravit na další rok. V jar­ ním období se rovněž snažíme zasít myslivec­ ká poUc'ka. Pěstujeme krmnou I'epu, oves, pšenici a ječmen. Na některá pole blízko lesa zasejeme kuk/dici, kteroll nesklidíme, a ne­ cháme ji n(/ poli pl'es celou Ú/llIl. Odlov smcti začíná 16. května. První se loví nejmladší srnci, jedno- a dvouletí, I' červnu a červenci se zall1ěFlljeme na ty víceleté. Protože //láme problémy s finančním zabez­ pečen ím ph placení nájemného, zveme za­ hrani6/í hosty, kter.V//l necháváme I)' nej1epJí smce. Celoročně se věnujeme odlOVil černé zvěFe. Měsíce srpe/! až Njen nejsou pro mys­ livost příliš dobré, jsou žně či období hOllba­ hi - les je hojněnavštěvovaný a zvět je opa­ uná. Ze společensk:f>ch akcí bych rád zmínil květ­ nové kontrolní střelby, většinou Z kulových zbraní, které jsou pi-o členy pFíležilostí zjiSlit SVOll srreleckoll dovednost. Jsou totiž mezi ncími "takoví, pro něž je 10 jediná //ložnost v· roce, kdy si vystrelí ze své zbraně. V c'ervnll, v měsíci myslivosti, poMdáme myslivecko II noc. Do pronajaté lovecké chaty nedaleko oh ce pozveme hlavně manželky a phítele. Myslivecká nocje pFíležitostí pose­ dět II ohně. popovídat si a zazp ívat, většino II až do rána. Každoroó/ě také pripravujeme

Součástí naší honitby byla dFíve jelenI z věř, která se dnes objevllje již jen sporadicky, a to jako zvěl' noční. Mám e tady srnL'Í a černo ll zvěF. 13ažal1la tu však liŽ neuvidíte a koroptví je na polích tak dvacet --c jsou vzácností. Zají­ ci se neloví liŽ deset let, nežije tady ani kme­ nový stav, tj. /II iniiJlální předepsané množství, za jehož existenci je honební společenstvo zo dpovědn o . Máme tad)' také liš/...'), a kolem thceti jezevcti. Jezevec je celoročně hájenÍ', ale podle mě je jeho současné premnožení nezdrav ým stavem. Jaké povinnosti obnáší funkce myslivecké­ V lednu· a IÍno l:u několikrát sčftáme všechnu ho hospodáře? s rn čí zvěř, která vychází na okraje les/i, na pole i ke krmelc/im. Tento mÍlni zjiště/l.Ý sku­ Jako my.i·liveck.ý hospodář muslln plnit úkor)' tečnÝ stav se často odlil llje od stavu sčítané­ ochrany zvěre, chovlI i lovu. Do funkce j sem ho revírn íkem Lesú CR. Dtiležité je pak najít jmenován okresním úřadem. MIISílll predklá­ kompromis. Podle jamího sčítaného slavu dat zprávy a podklady pro lov, lov organizo­ určujeme pNrt.istek, ktel:V srovnáme s povole­ vat, kontrolovat, predkládat irofeje na pře­ n.Vn!" pNnistkel1l (JJro bO/litll naší honitby je hlídky, vést evidenci a starat se o zvě/~ tedy jedna celá), a odlov srnc/i, srn i mládat. Lesy pFedevHII1 zabezpeL'ovat krmellí. CR na nás tlaú, abychom lovili daleko víc Můžete nám p řed s tavit honitbu vašeho srn. My bychom zase raději p rú.běŽně stmeli srnce. Srn čí z věl' je lIkázkoll problematického mysliveckého sdružení? vztaÍlu mezi vlastníkem a nájemcem honitby. Kmenov.v stav .\-rnčí zvěFe v naší les/lí h onit bě Máme pronajatoll honitbll mezi Drnovice/ll.i, Ježkovicemi a Opatovickou přehradoll. Její " je SlCll10ven na th cet pět kus ů (j odlo v pro le- . výročn í schůzi. rozloha je zhruba 735 ha, z toho čis t éh o lesa tošní rok na čty Nce t čtyri kusů. Když odlov Po hlavním honu, ktel:ý se snažíme udělat se nesplníme, zaplatíme daleko více pokut za je asi 520 ha. K honitbě patN Ila 210 ha pol­ všemi tradicemi,vystrojíme poslední let. .fkody zp lisobené zvěFí na lesn ích porostech. ností JeŽkovi c. Nám svělen.ý les je lesem pN­ Pronajmel1le si část sálu v kulturním domě Letos to bylo 18 000 Kt. městsk.ým (Vyškov s více /lež 20000 obyvateli a pozveme všechny úL'astníky lovu, plátele, je nedaleko), z věř tedy nemá klid, jak:;' by IIlÍt lrubače i muzikanty. Na vJec1my čeká večeře, Změnila se v průběhu let skladba zvěře měla. Kolem pFehrady byla návíc vylJlidová­ myslivecké pasování, máme-Ii n ěja kého mla­ v okolí Drnovic? na p řes osm kilometni dlouhá asfaltovaná dého .myslivce, pasování krále lovll i lovce silnice, kteroll využívají běžci, cyklisté i Iyža­ určité zvěře. Toto selkání je pro nás velkou Celkově zvěFe lIbylo, n ejma rkan t n ějJí je po­ ti. Vposlední době je velkou módou chova­ oslavou. k/esu bažanta. Do rokli 1973 byla populace te/siví psů. I když je pFi ven čení pes stále divoce žijících bažant/i na polní h on itbě ·v dosahu svého vedollcího, jeho pNtomnost .Jak často se do revíru dostanete Vy sállt'? (o rozloze asi 600 ha) natolik vysoká, že se a pach je pro zvěř zneklichTlljící. ročně lovilo 400 až 450 bažantích koh olllLi. " Polnosti kolelll Drnovic oblwspodahlje míst­ Já jsem v lese porád, hlC/vně vec"er. Když Dnes honební spoleL'nost II obc-e Drnovice ní honební sp olečen st vo. Z podn ětu. vlastníka vím, že zvěř j e v lese, navnadím a Irpělivě nepro vádí lov, j eli tzv. "štráfku ", tj. regulaci pozem ků jsem i zde tlenem a mám právo vyčkávám. Vím. že zrovna ted' zůstúvat v lese pohlaví mezi slepicemi a kohollty. U lIás ne­ p rovádělmys!ivos t, ale v čin n ost i společen­ ,;emá smysl - donedávna byl plll)í houbaFů, došlo po roce. 1973 k žádn émll rozorávání stva se moc neangaŽllji. na víc jsou v okolí lány Ilesklizené kukuhce, mezí ani likvidaci remízkú. Drastický úbytek zvěl' tedy v lese není. PFedev.fímv létě prose­ bažanta je tedy pro mě pNkladem phrozené­ A historie myslivosti v Drnovicích'? dím na posedll spoustu c~asu, promyslím si ho úhytkll zvěte, kter.ý si nedokážu vysvitlit. hldu věcí. Je to pro mne ohromná duJevní Na hony jsem chodi! .I" otcem liŽ jako kll/k. relaxace. Kdyhy mě nebavila myslivost, šel .Jak se díváte na škody způsobené zvěří'? Kolem roku 1950 byly v Dmovicích dvě ho­ bych do lesa? Na houb.y možná pětkrát do nitby, Dmovice-Ies a Drnovice-pole. V 80. roka. Takto múžu Nct, že jsem" v pNrodě i tFi­ V Ila~'(ich lesích se nyní hodn ě těží a vysazují letech byly sloučeny. Sv.l'tlli lesy se /ll jJodíle­ krá.! (Mně. se nové lisinaté stromy. Nové porosty se však ly Státní lesy a JZD Dmovice. Tato honitba pl'ed zvěN dost ateólě nechrání - například b)'la veliká: 1100-1200 ha. Staralo se o ni oplocen ím. Hla vn ě bllky a duby zvěh chUlna-" Bude dostatek vašich pokračovatelů'? ti'icet osm člellli. Integrace ·ovle/llnebyla IÍjJl­ jí, škodyjsoll proto velké. Ze stromkú pak ne­ ně nejlepší. Po devadesátém roku se proto llstál.vm okusem vynistají spíše kde. Já ani . Vždy se někde najde kapka zelené krve. Když místní sdružení opět rozdělilo na dvě polovi­ vím, že tady mohl provádět myslivo~t I/ltij moji kolegové ovšem poroSly uhlídatnemúže­ ny. V dubnll /993 v),KeI novv IlI vsliveck)í zd­ otec, ted' já a po mill mbij sy/!, budil se pouze tne. PFesto vím, že existují sdruženÍ, která_ k~n. Nově vzniklé Ús)' CR ~yps~t!y výblrovcí snažit, abych vše pFedal v naprostém poFád­ jsou smlollvoll s Lesy CR vázána podílet se Fízenína lesní honitby. V určitém termínu se kll. Jinak by totiž nale práce neměla ani i /!a ochraně lesa. mohli prihlásit zájelllci evidovaní u Minis ter­ smysl. stva vnitra CR jako IIlvslivecké spolky. / my Můžete popsat myslivecký kalendář? jsme v zalepené obci/ce predklddali nejen fi­ nanční nabídku, ale i inventarizaci hO/litby, Mysliveck.V rok začíná prvním dllbnem. VeI­ Za rozhovor poděkovala náš investi6/í progl;am, koncepci chovuzvě­ kOll c~ást roku pripravlljeme krmení na zimll. Věra PospÍšilíková

Vzhledem k tematickému zaměření tohoto čísla jsme se rozhodli navštívit něja k é kon ­ krétní myslivecké sdru žení a pokusili se tak zjistit, co všech no každodenní vyk onávání myslivosti zahrnuje. K rozhovoru jsme získa­ li pozvání z obce Drnovice v okrese Vyškov, kde nás při ví tal Jan Dvo řák, hospodář mysl i­ veckého sdružení Amálka, který se své zálibě věnuje již více než tř i cet let.

~'U~n
NAŠ ROZHOVOR

11

Myslivost v b a~antnicích . a oborách LZ Zidlochovice Pavel Forejtek

Lova posléze myslivost v oblasti jižní Mora­ vy mají ti síci leto u hi stori i. Mi g ra ční cesty velké zvěře přiv edly do této obl asti pra vě ké­ ho lovce, pestrá nabídka loveckých možnost í v bohatý ch revírcch byla předmětem zájmu st ředov ě k é šlecht y a intenzivní myslivost v bažan tnicích a oborách pro vází celou novo ­ věk ou hi stori i tohoto kraje. His to rii mys li­ vosti na Židlochovick u začali psát Sinzen­ dorfové, n ě m ec ký rod , který p ř i še l do Židlocho vic v roce 1692 a kromě rekonstruk­ ce zámku zilložil první bažantni ce v okolí Pohořeli c a Židlochovic. Všichni nás ledující maji telé žid lochovi cké ho pans tví včet ně po­ sledních Habsburkli (18 19-1 9 18) ty to mysli­ vecké tradi ce pi'ejímali, lo vecké rev íry zve le­ bo va li a mysli vecky využívali. Také česko sl oven s ký stát, který při svém vzniku žid loc hovic ké revíry včetně zámku Židlocho­ vi ce převzal do státní správy , provozoval veškerá mysl ivec ká zař ízcní tohoto v Evropě ojed iněl é ho myslivec.kého kompl exu. V sou­ čas né době spravuje židlochovi cké re víry stát nr podnik Lesy České republi ky prostřed­ nict ví m Lesního závodu Žid lochovice.

Historie stará

tři

sta let

Bažantnictví je nejsta rší součás t í mysl ivec­ kých aktiv it na Židlocho vi cku . O existen ci bažantích ch o vů (Fasan engarten) ve s t ře d o­ v ě ku referuje řad a li terárn lch pram e n ů. Z t ěch to uzav řený ch cho vll se bažantí z věř dostáva la do volné příro dy, kde našla vhodné životní pod mín ky a úspěš n ě se ro zšiřo vala do

vě t š iny lokalit ji žn í Moravy. Snaha o zajiště­ ní do s t ateč ného množství zv ěře pro v ě t š í lo­ vy vedla tehdej ší myslivce k vydávání prv­ níc h pok y nů, j ak pečo vat o lokality p ozději nazývané bažantnice. Jedna lo se především o ochranu poro s t ů před s ečením v do bě hníz­ d ě ní, omezení vstupu do určitých čás tí honit­ by a přede v ší m zimní péče a ochrana zimují­ cích popul ací. První skutečné bažantni ce, kde kromě pé če o zvěř docházelo také k poros t­ ním úpravám, byly zakládány h ra b ětem Sin­ zendorfem v letech 1696 až 1720 v okolí Po­ hořelic (Velký Dv ů r), Vojkovic, Blu činy a M ění n a. Chov bažantí zvěře byl založen na existenci divo ký ch populací, kterým člověk pouze pomáhal zlcpšováním životního pro­ st ře dí , zvýše nou potravní nabíd kou a ochra­ nou proti škodlivým vlivlim. V této podobě existovalo židlocho vické bažantnic tví více než 270 let. Přechod

k

u mělé mu

chovu

vecko u historii a s ouč as n ě oc e ňují vysokou ú ro veň lo vu drobné z věře s dodržováním p ů­ vodních tradic č e ské myslivosti.

Podpora biodiverzity krajiny Bažantnice v nynějším pojetí však nej sou pouze lokalitami, um ožll ující vysoké úlovky bažantí zvěře. Dlouhole tým úsi lím l es níků spolup racujícíc h s ekology rllznýc I1 speciali ­ zací a za fin anč ní podpory LČR , s.p., MŽP a MZe je v bažantnicích LZ Židlochovice re­ ali zován program zacho vání a zvyšování dll.)­ hové pestrosti těchto v zem ědělské krajině ve lmi významných biotopli. D ěje se tak např. obnovou plivodn íc h vodních a mok řadní c h ekotopli (K ní žecí les, Termanec) či budová­ ním novyc h lokalit, jej ich ž poslán ím j~ na­ hradit těžc e zalesnite lné plochy mozai kou m ělk ý c h vodních tliní (č a sto pouze periodic­ kýc h) a sítí kanálli, které společně výrazně zvyšují biod iverzitu krajiny (Rumunská ba­ žantni ce). Takto realizovaná op atře ní v bažantnicích s po lečn ě s dlouhodobým monitoringem při­ nášejí konkrétní výsledky . Pří k l adem mllže být zj i š t ěn í 162 druhll ptáků v židlochovic­ kýc h bažantnicích, kdy některá hnízdění patří k ojed in ěl ým v rámci celé jižní Moravy (sla­ vík m od ráč ek , vodouš ru donohý) , č i dru ho vě bohatá j arní pozorování o bojž ivelníkli v ba­ žantnici Knížecí les (dominuje n ěk olik tisíc skokanli ostronosých). Ochrana přírody v provozu židlochovických bažantnic je založena na ochran ě , případn ě tvorbě biotopll, které jsou vhodné j ak pro ba­ žantí zv ěř, tak také pro mnoho dalších ži vo­ čiš ný c h druhů. V ze m ěd ě l sky siln ě ex ploato­ vané ~ rajině ji žní Moravy představ ují právě bažantni ce vý znamná reťug ia živé pří rody.

S o u ča sná histori e bažanta v Židlochovicích (ale bohu že l nejen tam) zač í ná v letec h· 1975-1 978 , kdy v dús ledk u prudkého rozvo­ je velko plošného zem ěd ělst ví, doprovázené­ ho biocid ní chemizací a destrukti vní mec ha­ ni zací, dochází k velmi prudkému pokles u volně žijících populací bažantí zv ěře . V prll­ bě hu něk ol i ka nás leduj ících let divoký chov přes t al um o žňov,1t lov této zvěře v bažantni­ cích a bylo nutné po stupně přejí t přes polodi­ voký chov k chovu umělému. . Přes negativní faktory, které s sebo u umělý chov bažantí zvě ře přin áš'í, v četně značné ekon omické náročnosti, je právě kontinuita historic ké funkč nosti bažantnic ve spojení s vy so kým standardem poskytovaných slu ­ žeb ve lmi atraktivní pro loveckou klientelu z celého světa. Práv ě ži dl ochovické bažantni­ ce, respektive podzimní lovy b a žantů , se pro Chov zvěře v oborách mnoho za hraničn í c h h os tů staly míste m pr v­ ního kontaktu s Čes kou re publi kou a opako­ Oborní c'hovy provozované Lesním závodem vaně př ijí ždějící l o,več tí hosté z US A , ě­ Židlochovi ce představují pro fesioná lně říze­ mecka, Rakouska, Francie či Saudské Aráh ie ný soubor mysli veck ých zař íze n í, která zaji š­ zn ovu a znovu obdivují naši bohatou mys li­ . ťují cho v velké spárkaté zvěře s cí lem umož­ nit loveckém u hostovi ulovení troťejo vě hodnotného kusu jelení, daňčí či mufloní zvěře za dodrŽení všech tradic české mysli­ vosti. Také oborní chovy mají staletou historii. V oblasti p ůsoQnosti Lesní ho závodu Ž id lo­ chovice se v minulosti nacházely lichten­ štej.nské obory v oblas ti lu žn ích l esŮ na sou­ toku Dyje a Mo ravy, j ej ichž hlavním cílem bylo zamezit migraci dovezených kvalitních jelenll na Slovensko, na Miku lovsku to byl a donedávna funk č ní obora Pálava, založená před roke m 1885, č i v oblasti obory Morav­ ský Krumlo v oplocené území, které plnilo funkci obory mezi světovými válkami. Dnes mají obory několik hlavních cílů. Vedle již zmiňovaného zajištění kvalitních, profesi­ onálně vedených loveckých akcí pro poplat­ kové lovce plní obory řadu dalších, ne mé n ě významných úkolů. Hlavním posláním sou­ časných obor je a bude zachování velké spár­

Mokřad v Rumu/lské baža/lt/licije shromaždištěm vodllích ptákll

12

významllým

MYSLIVOST V BAŽANTNICÍCH A OBORÁCH LZ ŽIDLOCHOVICE _ _ _ _ _ __ ~'U~n
Chov bažantí zvěře na

lesním závodě Konopiště



Luboš Trubač

Počet skoko,lIll ostro/losýclt /la foto autor

lfJkalitě

Kllížecí les dosahuje

katé zvěře a jejího genofondu pro budouc­ nost, neboť volné honitby na území tohotO státu se současným přístupem jak lesnické, tak hlavně myslivecké veřejnosti k velké spárkaté zvěři splnění tohoto úkolu vylučují. Po letech neodborného a ekonomicky neú­ nosného zvyšování stavů jelení, ale i dallčí a mulloní zvěře ve volnosti přichází po roce 1990 trend .požadující výrazné snížení stavů jelení zvěře .a eliminaci chovů daňčí a muflo­ ní zvěře ve volnosti, jehož real izace mysli­ veckými subjekty ve většině honiteb ved la ke kvalitativní devastaci populací s velmi nere­ álnými vyhlídkami na zlepšení tohoto stavu v blízké budoucnosti.

Program

péče

o kraj inu

Obory také plní fu nkce v rámci vědecko-vý­ zkumných úkolů a při odborném i laickém vzdělávání veřejnosti. Tak jako v bažant ni ­ cích, tak i v ' oborách realizuje LZ Židlocho­ vice program revitalizace mokřadních území s cílem zvýšit druhovou pestrost ~rajiny . Vedle lesnického a mysliveckého poslání re­ alizují lesníci program péče o krajinu jako celek. Dokladem této skutečnosti je obhospo­ dařování 700 ha nivních luk v oboře Soutok, kde jediným cílem je zachování tohoto nej­ většího komplexu lu žních luk oblasti střed~ ní Ev ropy se současně real izovanými progra­ my ochrany hnízdní populace chřástalů polních či umělé vytváření podmínek pro re­ produkci fytofilních druhů ryb. Sku tečnou odměnou za citlivý přístup k managementu lužních l esů a luk v této oblasti je opakované zahnízdění orlů královských.

v

Ochrana

přírody

v p,oj etí lesníků

Kvalita chovů spárkaté zvěře v.židlochovic­ kých oborách je na velmi dobrém stupni. Do­ minantní postavení v chovu mutloní zvěře dokládá ulovení nejsilnější mufloní trofeje na

~{f~n~Dil'[]fl®~

každoročllě Ilěkolika

tisíc krmI.

Obě

světě

(obora Termanec), v chovu daňčí a je­ lení zvěře představují trofeje ze Židlochovic velmi kvalitní středoevropskou úrovell. Pro­ blematický je, vzhledem ke škodám v země­ dělství a nebezpeč í šíření klasického moru prasat, chov černé zvěře, který je charakteri­ zován především vysokou kvantitou a špat­ nou kvalitou populací. Zde opě t vystupuje ja­ ko vý znamný faktor neodborný přístup myslivecké veřej no sti ke splněn í zákl.adních požadavků na redu kci početních stavů této zvěře (nu tnost ochrany dospělých samců a snaha o maximální od lov mladé zvěře). Vzhledem k velkým migračním schop nostem černé zv ěře, která nerespektuje oborní oplo­ cení, j e právě ho spodaře n í. s černou zvěří v oborách i při dodržení všech chovatelských a zdravotních zásad velmi problemati cké. Součúsné početn í stavy zvěře v oborních chovech LZ Židlochovice nepředst a v ují rizi­ ko z hlediska ohrožení biotopů, na kterých zvěř žije. Jej í početní stavy jsou např. vobo­ ře Soutok relativně velmi nízké (více než 7,5 ha plochy obory na jeden kus býložravé zvě­ ře). Je samozřejmé, že stopy po pobytu zvěře jsou v každé oboře patrné. Ale pokud jsme řekli, že velká spárkatá zvěř patří pouze do obor, je nutné existenci těchto zařízení re­ spektovat. Lesní závod Židloc hovice je pokračovatelem tradic české ho bažantnictví a obornictví, kte-­ ré má v oblasti jižní Moravy bohatou historii. K vysoké profesionáln í úrovni chovu a lovu zvěře v oborách a bažantnicích přistupuje v posledních deseti letech péče o krajinujako celek s respektováním potřeb lesníků, ochra­ nářů i mysl i vců. Ochrana přírody je v pojetí lesníků snahou o udržení plně funkční, dru ­ hově pestré kraji ny, umožňující další existen- . d živé i neživé přírody v podmínkách narů­ stajícího civilizačního tlaku.

•

MVDr. Pavel Forejtck, CSc. - LČR, s.p., Lesnl závod Zidlochovice

Bažantnice lesního' závodu Konopiště se roz­ kládá na ploše 2 030 ha ve s t ředočeské pa­ horkat i ně s ma lým výškovým členěním. Jeho střed (okolí Benešova) tvoří mírně zvlněná plošina s hluboce zaříznutým údolím Kono­ pišťského a Janovického potoka. Nad úroveň vystupuje 506 m n.m. vysoký Chlum. Okrsek je mírně teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou. Průměrná roční teplota je 7,8 °C, průměrný úhrn srážek 617 mm ve vegctačním období 450 mm s délkou v egetační doby 150 dnů. V roce 1990 zís kal lesní závod do vlastnictví nebo nájmu okolo 300 ha zemědělské půdy v jádrech bažantnic a po' náv~těvě bažantnic v Anglii a Skotsku začala zcela nová etapa odchovu a lovu bažantU. na lesním závodu Konopiště; tato etapa by se mohla jmenovat "Chov a lov bažanta obecného v podmínkách tržní ekonomiky". Bylo nutné si stanovit cíl, a to: a) vychovat vyspělého, kvalitního a sportov­ ně létajícího bažanta v prostředí atraktivních bažantnic, které přesvědčí i tu nejmovitější klientelu, že právě toto je to správné místo, kde chtějí za nemalý poplatek strávit příjem­ né lovecké dny a každoročně se opět vracet, b) docílit co nejvyšší zisky. Bažantnice v celé České republice byly větši ­ nou zakládány na rovinách nebo mírně zvl ­ něných terénech, ne jinak tomu bylo na le­ sním závodě Konopiště. Dokonce byly l eče, které se naháněly proti mírnému svahu, aby . zvěř nevylétala tak vysoko, a tím byla lépe slovitelná. Dosahovalo se abnormál ně vyso­ ký ch výřadů, které byly takzvanou společen­ skou nutností, bez ohledu na kvalitu zvěře , a etiku lovu. Takovéto bažant nice však těžko mohly poskytnout s portovně vysoko létaj ící­ ho bažanta a konk urovat špičkovým bažant­ nicím v Anglii nebo Skotsku. Konfigurace terénu bažantnic lesního závodu a získané nové zemědělské pozemky však dávaly n aději, že po zásadních úpravách by mohl konkurence schopný bažant. v těchto podmínkách létat. Tento záměr se zdařil a po pěti letech intenzivních přeměn za plného ba­ žantího provozu se podařilo ulovit skoro 49 500 ks bažantí zvěře. Jen na dokreslení před­ stavy udávám, že v roce 1997 se ulovilo 18 000 ks za 18 až 20 DM/ks a v minulé sezoně to bylo již 43 000 ks za 30 až 34 DM/ks. Sta­ bilizovala se klientela, dokonce poptávka převyšuje nabídku a o ekonomickém efektu nelze pochybovat.

• Ing, Luboš Tru b ač - Polesí Siberna LZ Kono­ piště

Příspěvek je přelillěn ze sbo'rníku referálli konference Pemalá zvěř 2001

MYSLIVOST V BAŽANTNICíCH A OBORÁCH LZ ŽIDLOCHOVICE

13

Krajina mého srdce Jana Táborská

Překláp ím papí;-. Když je našil, nikam se

nedostal an i j elen, ani medvěd, ani tlo věk. "

Ivan Schneedorfer ProbollzÍlII se.

Myšlenky klidní b ěh. Je dobre. Jsem tady . .Ieftě popojdu podél křovinaté

Trochu si vym.#/ím, trochu SlIílll. U cesty na fal7l111

Za Předkláštehm se sbíhají aleje k silnici.. stráiíky a otvírám rozhled. Moza ika. Pod­ dva orli na větvi ...

zimní louky, totem' cesl, vresové kamení.

A už to není silnice, užje tll cesta, obyčejná, Když/ar/na hore/a,

Tmavé řádky polí, švestky, šípek, ostmži/lYk,

op ředená ploty, co za nimi stojí domky by/ oheií prudk'ý'

Veselská lada se smějí barvam i kytek. Jed­ a challlPY. Borač. A taky děda, co mlt /l ic Zbyla hrst popele

nOIl je spočítám. MateNdouška j e mou po­ neunikne. Ani já. Pozorovatel. Kam že se to a kouFová znamellÍ.

mněnkou na rodný kraj podyjsk.ý. Jen je cit­ chystám? No pFece tady dokola, hladím sva­ . Farmář Jolm Tomlin.\·on; rónová, j iná. S její vúníznova p ředN/álll

hy a /"/lce chytají nedočkavos t. odešel do města . Tady za čín á údolí, kter:VI1l se dá vyšplhat na . Z· Veroniky j edno tišnovské rállO. Netetní orlové Myšlenky tančí podél meze, něko lik kláskli Pernštejn. Tady se svahy kopců nad Svrat­ obilí statdně zdobí okraje, v zásuvkách pod kou najedl/oú blíží jeden druhému j ak s lldič­ ztistali na stromě... keri posledll í fia lky. Klitkuji lII ezi svídou ky nad kolíbkoll. Tady začíná zvlá.rtn í ph­ a hlohem. A tady nahoře, tady vždycky na­ běh, tikot m/ch bo/, radost krokLi. dechllll volll ost slovensk.ých hor - lesní kop­ Ponejprv jako pripomenlllí; jako požehll ání ce doširoka. Zdržím se 'u švestky a U/lkám takov:ťch cest, potkávám vodll - a ľ b o račsk.ý dohi, j el! tak. Pod vrškem sedí sad t řešní, potok nebo Svratku - pohyb, stále stejné Ivan Schneedorfer prollděllí spoleh livé jako tas.. .. a přece hra­ sem tam tvrdý OI'ec'h, a za ním vesnic'ka. Ce rvené strechy propletené vět vemi jabloní, vě, měnivé, divoké. V duchll pozdravím. Ně­ J e ve IIIn ě malá dušitka. okna v jejich s tínil. Jen nahlídm l. Otima kdy pošlu ·vzka", voda ho donese. A S/Oll ­ Vdla by se chutnám aleje v polích. Potkávám tu strol1l. pám. pod klíclla an děla. Rosle v trojúhelníku cest a je.ftě kousek dál Není jiná možnost. Každ,l; musí I,,'ekrotil Vešla by se -. hm ška. Nádhemá. Zdejší kap lička, na pNkr,Ý a lesnatÍ' p ráh k pohádkové zemi. Na­ do těla hOl/sIl. chvíli moje. horu vede ka/llenn.v IÍvoz, ale já radši vybí­ HOllsle krásn ě zpívají. ProC/ujZlm 10llky po stranách - bosá zasta ­ rám cesly, které tu lI ejsou. Směre!/1 jižním j e vení; obrazy údolí. Pak vítr proklouzne stéb­ te lenka lesli víc děravá 10llkami a shlllítko Potom je hnÍL' ly a j á se vracím. Třikrát se olánm kolell1 se protahllje skrz ze/ellé ševelení. Na sever na s tě/lu zavěsí, stromli. a dole na bi'ehu Svrat/..:y veterní slu ­ míNm s deštěm a mlholl, která v hlollbkách aby také pFem#lely nítko kreslí ostré hrany. svalni sta ví chrám. TajelllstvÍ vysok.ých bukLi o tem byl tell zpěv, pro váz[ šepot z Nikoly Šuhaje: " .. .jsou po­ ten úp ěl1li v:~ hlásek ... sud zatarovallcí' lIIísta, odklld se ještě nikdy Bude-Ii se opakovat? nespěchá.

•

lluslrač/lífoto

Jalla Táborská

Ivan Sclmcedorfer Ke sklenici mléka karneval Schumamniv. Ranllí slllnce svítí na rtižov,ý ker. U jezera merurrkov.ý sad se probouzÍ. UV/,1ilF stanu v květinovém pytli hoví si mé ternovlasé baby. A já ted' sedím v autě se slllchátky na lIlích. Naslouc//Cíl1l klavíru Wilhe/ma KempjJa, v Hši zvané Slllllmerlalld. Je SI]Jell roku Orwellova tedy jasn.ý zázrak ...

14 'KRAJINA MÉHO SRDCE _ _ _ _ _ _ _- - - - -_

_

_ _ _ _ _~~~n'\lDIllfi®~

Galerie Světlo

jako fenomén: o Milivoji Husákovi Dalibor Zachoval Milivoj Hus,ík se narodil v roce 1950 v Tumo­ vě. liž tři roky nato se s rodiči přestčhoval do Brna, kde strávil více než třicet let. Od roku 1986 žije a tvoří v Lelekovicích. Jak sám říká, malovat začal v deseti letech na tehdejší Lido­ vé škole umění v Brnč, kde jako učitelé půso­ bili výtvarníci Hlinčnský, Filipovová a Skácel, z nichž poslední měl n<;l Husáka největší vliv. Ve studiích výtvarného umění pokračoval na Střední umčleckoprúmyslové škole (19651969), poté byl v roce 1970 přijat na Akademii výtvarných umční v Praze. Z Akademie však odešel již po dvou letech, protože nonnalizační profesorský sbor tvořili především zasloužilí "národní umčlci" . Pobyt v Praze mu přinesl ze­ jména možnost seznamovat se prostřednictvím výstav se současnými trendy, stejně jako se starým uměním. Po odchodu z Akademie na­ stoupil Husák jako designér do brněnského Vývoje nábytku. Za dva roky se naskytla na­ bídka pracovat pro památkový ústav v Brně, kde se umčlec včnoval navrhování chybčjících součástí historického mobiliáře, nutných pro rekonstrukci. Práci pro památkový .ústav po pěti letech vystřídala práce topiče a poté údrž­ báře nafukovací haly. . V roce 1982 Husák získal registraci v Českém fondu výtvarného umční a mohl se tak naplno zabývat umčleckou činností. Přestože práci na volné noze v počátcích představovala hlavně užitá grafika (plakáty, příležitostné tisky apod.), svou umčleckou tvorbu představil Mili­ vOJ Husák veřejnosti na společné výstavě již v roce 1977 v Uherském Brodě v Muzeu J. A. Komens.kého. První samostatnou výstavu uspořádal v roce 1981 v Lidovém domč v PrOZ cyklil k reseb

HOlilO 1II0Ve1/S

stějově, kde tehdy vznikalo Ha-divadlo. Diva­ delní prostředí jej inspirovalo k scénografic­ kým návrhům, které 'si našly trvalé místo i v další umělcově činnosti. Jeho první realiza­ ce vytvářela rámec pro inscenaci Ztráty a nále­ zy režiséra Svatopluka V,íly. V roce 1982 navr­ hl pro Divadlo Husa na provázku scénu k slavné adaptaci Komenského díla Labyrint světa a 1ll.l'Ihalls srdce v režii Petra Scherhaufe­

ra. V současnosti pracuje na scénografii pro

Divadlo u stolu v Centru experimentálního di­

vadla v Brně.

Milivoj Husák se na počátku své tvorby nechal

oslovit především takovými umělci jako Zrza­

vý, Kubišta nebo Magritte a DaJí, kteií ho zau­

jali především svým magickým přístupem '

k reálné skutečnosti. Pod povrchem viděného

se podobně jako oni pokoušel najít vni1řní

ustrojení věcí. 2míněné období se u nčho vy­

značuje malováním magicko-realistických kra­

jin, jak je~ autor sám označuje. Barevnost,

ovzduší, tajemná atmosféra. Krajina se mu st~­

vá objektem pro pozorování skrytého řádu svě­

ta. Umčlec však nesleduje pouze krajinu, po­

stupem času se jeho z,íjem přesunuje také na

lidskou postavu. Počátkem 80. let začíná velká

etapa jeho figurální tvorby. Podobně jako u krajiny, Husákův zájem zdaleka neulpívá na povrchu věcí, nezůstává u záznamu viděného'. Třebaže jeho figury jsou zpracovány až s hy­ perrealistickým zaujetím pro detail i celkovou anatomickou stavbu, jsou součástí nadzemsky konslluovaných interiérú, které mnohdy po­ zvolna přecházejí do vzduš ného oparu, nejsou přesně det1nované, přecházejí do neohraniče­ nosti nekonečna . Postavy se tu volně vznášejí,

(l984 c1989), kresba sepií

." ~ ~

~'U9n~DIlunC8~

Bez názvu (2000), kresba lIhelllým prachem , . těkání a neklid neukotvené duše našly výraz v pohybu těla". Obrazy a kresby z cyklu HOlilO lI10vens v sobě nesou hluboký dramatický ná­ boj, práce vyznívají až vizionářsky. Na druhé straně však cítíme silný lidský rozměr, třeba okamžik vzkříšení je tu zaclIYcen skoro intim­ ně . Figurální práce z let 1983-1989 jsou pojí­ mány exaltovaně, dramaticky, a přesto je v nich přítomna intimita a lidskost. Začátkem 90. let se autor obrací k nefigurativ­ nímu umění, které není tak konkrétní ~ hlav­ ním výrazovým pms.tředkem se stává pouze znak, archetyp, symbol. Toto oproštění je pro­ vázeno také změnou techniky. Husak nahrazu­ je tuš, temperu, akryl a zřídka používaný olej zemitými materiály, jako je popel , grafit a uhelný prach. Dmhá polovína 90. let přináší další rozšíření Husákovy umělecké činnosti ­ navrhuje a realizuje sakrální interiél·y. K jejich řešení piistupuje s téměř pokornou prostotou ­ a právě v ní tkví monumentální působivost. Husákovu "nedůvěIU ke všemu pouze obraz­ nému" nacházíme i v kniŽní ilustraci (naši čte­ náři se mohli s částí jeho grafického díla se­ ·známit na obálkách letošní Veroniky). M'ilivoj Husák dokáže bravuJ11č pracovat s prostorem, jak ukazují jeho malby, návrhy divadelních scén i sakrálních interiérů, jeho hlavním výrazovým prostředkem však stále zůstává všudypřítomné světlo. ať už přirozené, umělé nebo dokonce "nepřítomné" ~ světlo Stvoření. •

GALERIE

15

Nad environmentální poetikou a veršem páně Daňkovými

Pavel

Klvač,

Radek Mikulka

Insitní básníci jsou pro literaturu jakousi popel­ kou, tu vysmívanou, tu zase li módních vlnách shledávanou neobyčejně originální a krystalicky · čistou. S takovouto pozoruhodnou individuali­ tou jsme se setkali v Drnovicích u Vyškova. Miroslav Daněk se v milovaných Drnovicích v "dochové" chaloupce narodil 3. února 1929. Zde vychodil i obecnou školu. Po jejím ukonče­ ní mu válečné události zabránily realizovat jeho přání - vyučit se "od železa". Byl proto nucen nastoupit jako učeň k místnímu holiči Sadílko­ vi. Ihned po válce však jeho oficínu opouští se slovy: " Po:,wl jsem. :'e holil lidem brady nema smyslu. a odcházim do prtimy.\'lu . .. Dlouhá léta pak pracuje jako brusič a leštič v Sandriku Vyš­ kov. Odtud na lékařské doporučení (zhoršující se astma) odchází pracovat s ruční, později s motorovou pilou do lesního závodu Pozořice - polesí Drnovice, neboť "les. ten léči nervy i plice, kol dokola jsou smrky a borovice". Na­ máhavá práce v lese u Miroslava Daňka ještě více prohlubuje již od děiství velmi intenzivní vztah k přírodě, který zústává po celý život su· gestivně vyjádřen i v jeho tvorbě básnické. Jeho nezaměnitelný, k přírodě a krajině vnímavý styl pokládá základy ekologickému realismu. Nelze pochybovat o tom, že Miroslav Daněk svou léta kultivovanou environnientální senziti­ vitou daleko předběhl dobu, a to minimálně v místním kontextu. Jako doklad nám mŮže po­ sloužit několik dramati'ckých veršú, datovaných rokem 1.982: U cesty v nízkém smrčí tam tr6. textil. nádobí. (h'dllí klik\'. odrezky \'odiNt od elektriky. kovov:ť .~rot

Tato chmurná situace však není pro Miroslava Daňka dúvodem k bezmocné rezignaci. Právě naopak .. Svými verši se snaží z bezohledné le­ targie vyburcovat ostatní: Do vtině pNrody se mísi

zápach skládek. rdj /O krysí,

proto v.vichni mějme snahu

/lenaru.fit pNrody rovnováhu I

A nebyl by to Miroslav Daněk, kdyby z hezú­ těšného stavu nenabízel v závěru téže gantní východisko:

Kdo má .fkoldka, syna nebo dceru.

kdejakou skládku,

dmhotné surovin)' drljí se do sběru. bl/de opěr vJe v pohídku!

Ms.ně

ele­

ať projdou



Opět budou ty rozko.~né doliny,

kde bude vál svěží vdnek,

budou Ú.wí nale měsW j dědillY,

opět tam zazjJÍvd·skrivÚnek. .

Reflexe nezaclržitelně se zhoršujícího stavu ži­ votního prostředí je pak též zachycena napří ­ klad v mytopoelické báji Vodllík: Kdepak z vody ZJ/1izel vodnik?

ZbankrolOl'al již jeh o podllik?

PF! měsítku již kalhoty lIeldtd

a nesvddi k vodě děvtata.

Kampak zmizel starý brach?

Nabízeji se 11111 děl'tala v bikinách.

Snad by ho někle l}; objekr zlákal.

Oll vlak má .fed.Í' zákal

dokládají následující verše - užitíin moravismú (např. pleskačka, šlihovica): Vánočllí

Na ŠtědrÍ' den ráno

v.fe je prúlem nachyMáno.

Lidé.ve diví velice,

že zachováváme staré lradice.

Kapr se ncím v kádi mrská,

jeho svoboda bude brzká.

Plave si 10 pěkně v kádi

a k pre/1raděse s ním pádí.

Zvěl' je pollOr.vena velice, Zdolar tf'llik kilometni, toje hraL'ka.

z chemikálií, jťŽ zamoFi!y vodu ­ rozbité okukuje sklenice, vzkrisila I/{ís paní Kudličkové pleskaaa.

proto ode.fel do dLk-hodu.

hledí /la ro .1' nechlllí ­ Vzali jsme to v I)'chlém sledu,

Nikdo /;eví, neniá zdání,

kdo jí seželle oburí? v.fude sníh a na ceslě ledu.

zda to umali nemocí z povoldllí.

Bez užitku voda tam LIIíkd.

len krát tam měli i Vodníka.

ve mlýně tam mouku mleli

. a Vodnik byl politicky podezrel,l;! Chudák se nedoslane do nebe ­ prý byl spolL/pracovník StB.

Poezie Miroslava Daňka je čistou jiskřivou epi­ kou, ve kleré se neztrácí drobnokresba s detai ly místními i personálními a v níž se leckdy mih­ nou i jeho velké životní vášně- činnost archeo­ loga-amatéra či vyhledávače a rušiče geopato­ genních zón. V básni Vánoční lze navíc pěkně vystopovat skloubení venkovských tradic s výše zmínčnou environmentální senzitivitou Daňka a spřízněných duší, naladěných na podobnou vi­ nu. Zároveň si povšiměme Daňkova jazyka, který oplývá tím, čím insitní tvorba ozVláštňuje litera­ turu. Pllvabnou libůstkou je zde 10, co jinde představuje prohře šek. Přizpůsobování rýmu, tak typické pro básníky Daňkova razení, se děje buď za pomoci vyšinutí z větné vazby, či - jak

16

NAD ENVIRONMENTÁLNí POETIKOU A VERŠEM PÁNĚ DAŇKOVýMI _ _ _ _ _ _~~9n~DIl1lfi<e~

Musíme spěchal si kaŽrl.ý Fekl, bylo by 10 IIdtěslí, kdyby lekl, Pláci umlkli, les ztich, ilO stromech je vúule Sllíh, V,fichlli v dobré lIáladě dorážíme k pFehradé. PFehrada užje v r!.oh!edu, lelos vlak je§tě bez. ledll, V,fichlli {Joutníci, staN, IIlladí, s kaprem v kádi, Jo!.ill si ,I' lIím věděl rady, z /láruče ho pustil do pFehrady, rozloučili ,fl'

Kapr v MulJině ::mi7.el v /I1žiku, I}(x/sem zamával sl{)\'a dikLi, U pFehrady jsme zListali tas krátký 1/ Ha,l'fIlí se vracíJ/le zpátky, DOlluijdeme zvesela, už vidíme věž kostela, Naposledy .I'i lIah:vbdme :e sklelliee, liŽ tam lIelli [I/li kapka ,flilllJvice, Daňkův

obdiv k přírodě zaznívá leckdy v tó­ nech, jež by mohly u poučených, leč nezasvěce­ ných čtenářů vést k podezření z autorova epi­ bardů 19, století gonství čítankových hálkovsko-sládkovského rážení. Není vylouče­ na inspirace podobným druhem poezie, leč ono "přírody lůno" rozhodně nemá nic společného s ideálním krajem májovců či lumírovců, nýbrž je obrazem zcela konkrétních Kopanin v blíz­ kosti Daňkových Drnovic: Ta pNmda ll{{ t!ověka pli,wbí pFije/l1l1ě, hlava se i mtoČÍ 7.lesllího ticha. pozoruje pramel/, jak I')'\'ěrd ze země ­ ta ,I'u/ddl/ka I/ikdy lIel'ysychd. V Kopaninách. /(//11 v pHrody hil/ě rosnitky. L~o/c:i. žáby ta/ll plují, jsoll /(//11 dvě vodní llillě. večer co veL"er tCII11 f.dby kOl/certují.

I

Pivečkovské inspirace

I. Foto

vratiče

obeCllého Pavel Klvač

Literární vědec, jenž. by rekognoskoval formální stránku Daňkovy poezie, považoval by patrně za'její základní stavební prvek volný stopový verš, vždy rýmovaný, Velkorysý rozsah - v ně­ kterých případech lze napočítat i několik des í­ tek strof (převážně čtyřveršových) - nemožno na tomto místě demonstro vat z důvodu nedo­ statku prostoru. Převážujicí ženský rým, zpravi­ dla sdružený nebo střídavý, je naopak patrný i z našich ukázek. . A na závěr báseň inspirovaná zčásti realitou, zčásti českými národními písněmi, jež je vzhle­ dem k ne tak dávno projednávanému honební­ niu zákonu nečekaně aktuální:

Na

Děti z Plmele I)'chle skočí. jel/ co máma tLÍlU LLloží, radostíjim zdN ot;. rukam[l hladí paroží.

•

Mgr. Pllvel Klvač - doktorand oboru humanitní environmentalistika na FSS MU v Brnč PhDr. Radek Mikulka - pedagog, historik. regio­ nální publicista, Vyškov

Ilustrace

Věra

Foltýllová

čekallé

Smutně hledí děti, Žella. když večer IlÍIa odchází. ,\' pu.fkoll jde čekatlla jelel/a, jeho pes ho provází.

Takltle probdi kolik lIáci. když den s večerem Se ,\'/loubí. je lIakažell :,/oul/el/uici. vfdyťjelen v lese Iro/lbí, Posed má ve

vělvic:h

bol'l/,

něco se h.Vbe I'Fed lÍím v lese. '

zamínl jelenu na komoru, celý ,fťastný donlli si ho nese. Je LIlalul/lÝ jaksepatN. pot /IILL tete po celém lěle, žena jásá. jen ILO sparN. 1/ě!.1lě ho ulož[ do poslele.

~'U9n'\lDll1lÍke~

. NAD ENVIRONMENTÁLNí POETIKOU A VERŠEM PÁNĚ DAŇKOVÝMI

17

Naše reportáž Poloniny bez ovcí, krajina bez vesnic Na

návštěvě

v Národním parku Bieszczady

Václav Štěpánek, Dalibor Zachoval Vysídlení

lidí navracet ti, jež poměrně intenzivní hospo­ .. k4ysi výstavné vsi, z níž ovšem dodnes zllstalo dávno vytlačilo - vlci, rysi, medvědi, di­ zachováno jen několik domll a zarostlý hřbitov, voké kočky ... ale dále již nic není jednoduché. Spoléhat se na to, že v Lupkowě začíná trasa bieszczadské úz­ kokolejky, která vede až na s,jmotnou hranici Přírodní laboratoř pod ochranou náródního parku, do osady Wetlina, nebylo moudré. Trať totiž v roce 1991 přestala sloužit Není proto divu, že takováto přírodní laboratoř svému účelu. Její násep i s kolejemi, zarostlý zpětné sukcese, největši v poválečném Polsku, travou a vinoucí se v širokých zákrutech doli­ kde hustota osídlení dodnes v některých oblas­ nou říčky Oslawy a Solinky, jen dává tušit, jak tech, zejmémi té nejvýchodnější, nepřesahuje r'omantická a zároveň "ekologická" musela jíz" pět osob na kilometr čtvereční, přímo nabádala da touto lesní železničkou z konce 19. století k ochraně, která nicméně teprve v roce 1973 být. Teprve později se dozvídáme, že v jedné vyústila ve vyhlášení Národního parku Biesz­ své části byl provoz na železničce z iniciativy czady (NPB), jenž se postupně rozrllstal uL na ředitele NPB W. Wojciechowského jako v pod­ dnešních 29 200 ha. Park zahrnuje všechny statě turistická atrakce obnoven (ostatně správa· zdejší poloniny - Wetlinskou, CarYlískou a ma­ NPB se hned na počátku postavila proti jejíIim siv Tarnice a Halicze - s přilehlými údolími rozebrání a tak ji uchránila od neveselého osudu a nejnověji, od roku 1999, dst doliny pohranič­ většiny např. slovenských lesnich železnic). ní řeky Sanu s 'Ioukami a vn:hovištními rašeli­ V roce 1995 v:znikla také Nadace bieszczaJské ništi. Zde bylo v roce 1963 vysazeno několik . Iesní železnice, jejímž cílem je zpětné zprovoz­ kuslI zubn"I, pro něž, zdá se, bylo Sanské údolí nění celého zachovaného úseku ..O tom, že lesní natolik blahodárné, že se zde velice úspěšně železnici jakožto ekologický druh dopravy lze rozmnožili. K NPB v roce 1992 jako ochranná úspěšně provoz'o vat, nás ostatně přesvědčil pásma přibyly dvě chráněné krajinné oblasti ­ i mluvčí NP Zbigniew Niewiadomski, který po­ ze západní strany Cisnialísko-Wetlilíská CHKO tvrdil, že v roce 2000 již měl provoz železničky (51 165 ha) a ze severní strany CHKO údolí Sa­ výrazný zisk, jejž bylo možno věnuvat na další nu (33 480 ha). Jejich vyhlášení bylo spojené zprovoi,hění zatím zarostlých úsekil. s vytvořením Mezinárodní biosférické rezerva­ ' Při neexistenci vlakového spojení tedy nezbývá ce UNESCO Východní Karpaty, do niž byly za­ než použít autobusu. Vybudování silnice, spoju­ členěny i přilehlé oblasti slovenské a ukrajin;;ké jíci všechna zbylá významná bieszczadská síd­ - naslovenské straně do rezervace patří Národ­ la, bylo ostatně jednou z příčin zániku provozu ní park Polo.niny (40 778 ha), na ukrajinské pak železnice. Cesta ke stanici, vzdále[lé zhruba tři Užský národní park (58 587 ha) . Celková rozlo­ kilometry, jen potvrzuje skutečnost, že ani pa­ ha rezervace tak činí 213 211 ha. desát let po vysídleni nebyl kraj rekolol1lzován, ostatně podobně jako mnohé oblasti našich Su­ det: souvislé nekosené luční porosty, sem tam Kdysi zde supěly mašinky zarostlé křovinami a rychle rostouCÍmi stromy ­ olšemi, břízami aj., obce skládající se z několi­ Dostat se do samotného Národního parku Bi­ ka vesmčs neobydlených domll ... eszczady neni ani i,daleka tak jednoduché, jak by se při pohledu na mapu mohlo zdát. Vlak z MedzilaborclI vás sice bez problému doveze Rolníky vystřídali turisté,

přes lupkovský prlIsmyk, kde vlastně začíná A vznikl problém ...

hraniční bieszczadský 'hřeben, do Lupkowa, dařeni

Široké, do nedohledna se táhnoucí zatravněné hřbety východních Karpat, porosllé na syazích rozvolněným pasteveckým lesem, ukrývajícím salaše pastýřll, redygajících* svá stáda ovcí i skotu po nekonečných hřebenech. Staletými cestami. jimiž jsou hřbety opásány, svážejí .hos­ podáři do vesnic v údolích užitek ze svého do­ bytka - sýr, žinčici, syrovátku ... K tomu všemu práskáni dlouhých bičů, drsné zvuky trombit či teskné ITlClodie píšťal, štiljlavý kouř ohně z ja­ lovcového dřeva', stoupající nad začazenými měděnými kotli, a kořeněná vll ně ovčího trusu. Taková je naše představa, a z včtší části chvála Bohu i $tálá realita, polonin a života na nich, ať již v horách bývalé Podkarpatské Rusi či v ru­ munském Marmaroši, Rodně a mnoha dalších tradičních pasteveckých pohořích. Pro nejzá­ padnější výspu Polonin, Bieszczady, rozklád~í­ cí se na trojmezí Polska, Slovenska a Ukrajiny, však tento obrazce již dlouhých I,adesát let ne­ platí, a nikdy už zřejmě platit nebude. Po pře­ chodu fronty v roce 1944 se totiž zdejší kraj stal na dva dlouhé roky dějištěm nelítostné party­ zánské války Ukrajinské povstalecké armády (UPAl s armádou obnoveného polského státu, v níž zdejší obyvatelstvo, specifická etnická ukrajinská skupina Bojkll, spíše sympatizovalo s UPA. Po jejím rozbití, v roc~ 1947 (tehdy také zbytky UPA přecházely přes naši bývalou re- . publiku na Západ) bylo 34 000 zdejších BojklI bqz milosti vysídleno do západnich či severních oblasti Polska a kraj se na dlouhá léta v podsta­ tě vylidnil. A tak tam, kde dříve vzkvétala ob­ dělaná horská pulc či pravidelně kosené louky, začal postupně nastupovat druhotný les'. Místa mnohých starých vesnic dnes připomínají pouze zarostlé hřbitovy s malebnými bojkovskými po­ mničky, či zplanělé dodnes rodící sady, občas také zachovaný tradiční řeckokatolický či pra­ voslavný dřevčný kostelík. Poloniny, využívané zde především k výpasu hovězího dobytka, zpustly. Do vylidnčných oblastí se začaly místo SOl/částí Ncírodl1l1/O

parku Bieszczady (NPB) je rov//ěž polo//i//a WetlilÍská. Foto z archivu NPB

Mýlil by se však ten, kdo by zde hledal divoči­ nu bez lidí. Národní park i obě CHKO jsou tu­ ristickou atrakcí po Tatrách v Polsku největší. Jak ostatně potvrzuje Z. Niewiadomski, v závis­ losti na počasí se během letní sezony jen v sa­ motném národním parku vystřídá 200-450 tisíc ·turistll. Stálých obyvatel má park snad jen pade­ sát, klid je zde však jen včcí iluzorní, možná ně­ kdy v pozdním podzimu, kdy kraj přikryje bílá pokrývka. Při naší návštěvě parku panovalo po­ časí více než deštivé, přesto však všechny polo­ ninské trasy připomínaly lázeňskou promenádu. To, jak vypadají v dobách stabilně slunečných, raději nedomýšlet. .. TuriJté jsou Jkutečllě \' .I·oučasné době největ­ Hm problémem parku," potvrzuje Z. Newia­ domski v sídle správy NPB v Ustrzykách Gór­ ných, z jehož oken občas netrpělivě vyhlížíme na vypínající sé svah poloniny Szeroki Wierzch v masivu Tarnice a z bukového lesa vystupující hřbety poloniny Caryňské . .. ProSll'edky vyl/a­ klddallé na zamezel/í erodovaní eest a da/Hel! lIegwivllíeh vlivLi turistiky I/cí.\' pNmě/y, .. pokra­ ~

18

NAŠEREPORTÁŽ __------------------------------------------~~9~OO~®~



čuje mluvč!

parku, "zaútna atraktivní polonin­ ské transverzály vybírat vstllpné, ukazuje se v.fak, že ani již poměrně vysoká částka tFedl zlotých nestačí pokr)'t v.fechny náklady s tím spojellé. .. Skutečně pak, budky s nekompromi­ sn ími výbě rčími stojí na všech přístupovýc h cestách k poloninským vrchollim. Chodí-Ii po poloninách také revizoř i se nám ale" 'bohužel, zjistit nepodařilo. Přesto však se zat(m zdá, že i přes množství tu ­ ristli, kteří v podstatě výhradně v Iculích m ěs í­ cích park n avštěvují (na celém území n árodního parku jsou pouze dva krátké nízkokapacitní Iy­ . žařs ké vleky, turistika na běžkác h zde, zej ména na poloninách, je vhodná pouze pro dobrodru ­ hy), není území parku ani přilehlých CHKO vý­ razněji poškozeno objekty tvrdé turis tiky. Uby ­ tovací kapacity se soustřeďuj í přede v š í m do turistických chat a soukromých ubýtovacích 'za­ řízení, četná a h ojně využíva ná jsou zejména veřej n á tábořiště, zařízen á pouze opravdu nej­ nutnější infrastrukturou. Ost a tně sama správa NP se snaží co nejvíce nocležníkCr vytěsnit za hranice parku s tím , aby k příjezd u do parku používali poměrně dobrou síť místních autobu­ sových linek (které ovšem z 90 % jezdí pouze v letním období). Měkkou turisti ku se správa rozhodla podporovat i j inak: "DHve. v dobách intenzivního rolllického /lOspodaFellí. byl ve zdejHch podmíllkách neoceniteluým pOII/ocní­ kem a zdroveií j ediu)í1l1 dopravním prostredkem huculský kŮl!, jehož chov zde samozFejmě s od­ chodem rolnického obyvatelstva. za/likl. " vy­ sv ě tluje Z. Newiadomski. " Rozhodli jsme se proto j eho chov v roce 1993 obnovit plÍvodllím plemenem, které j..me pFivezli z polO/Iin v okolí Jasině v Zakarpatí. V .\·ouúlsnosti j iž ve W%­

satém a v několika dal.fích mistech máme stddo 230 hucuhí a v parku a okolíjsme vyzllatili '142

km stezek. které vedou údolími, projíždějí " Fe.l· místa b.ýval.ých obcí a využívají i lesní cest)' . ..

Na vysoké p olo ni n ě Ale j iž

vzh ůru

na poloniny. Mas iv hor Tarnicc

(I 346 m n. m.) a Hali cze ( I 333 m n. m.), nej­ východněji položených poloni n, přiléhajícíc h k dnešní ukraji nské hranici , bývá nazývá n kv in ­ tesencí Bieszczad. Nejlepší pří stup na tarnické po loniny jsou ze vsi Wolos atého, respekt ive z toho, co z ní zbylo. Před vá lkou měla obec té­ měř tis íc obyvatel, d nes v ní ž ije dvacet stá lých .osadn íkli, vesměs zam čs tn an cll národního parku a těch , k t eří se staraj í o zdejší stádo hucu lú. Ko­ lem bojkovského hřb ito va a místa, kde stával starý dřevěn ý kostelík, zač í ná cesta dlouhým údolím porostlým měkkým luh~m, v n ě m ž jen četné ku(nenné tm'asy dávají tu šit, kolik úsilí v ě­ novali místn í ro lníc i tomu, aby se jejich . pole a louky d o bře obd ě l á va l y ... Na Rozsypaniec, první polon inu , je to dobrých šest set metri:! pře­ výšení. Kdysi tato polon.ina p atřila na úze mí Čes kosloven ska, o čemž O'st atn ě s v ědč í i starý hraniční kámen, po válce, při hra n ič ní delim ita­ ci připadla do Polska, ale žl utomodrý ukrajin­ ský h ra ni ční sloup je odtu d vi dět pou hým okem . Zde začín á krá lov ství polonin. " Jejich ptivodní hrmlice. " říká Tadeusz Olszarís ki, " byla beze­ sporu vý.fe než I 200 111 H. m.. paste vci ji- v.vak I/1l1ohde posull uli Zl/ačll ě dolli. Dnes, po pade­ sáti letech. ov.fem začill á les zase postupovat nahoru." ukazuje znalec ' místní př írody na vzdálené svahy polo niny Wetlilíské, na níž se před ní výběž ky lesa zpětně dop lazi ly až těsně

Pli vodní /Zranici polol/ ill pastevci v minulosti posunuli značně dolil. Dnes, po padesáti letech, ov§em začíná les postupovat nahoru. Přední výběžky lesa se místy doplazily až těsn ě pod vrc/IIJlové lOl/ky, Foto Václav ŠtěplÍnek

Vrchól llalicz dal název celém l/ kraji od Kra­ kova po Lvov.' Za časl' Bolesla va Chrabréh o se zde sbl1wly hra1lice Polska, Kyjevské R l/si a Uh er. J eho svahy, rozbrlÍzdě1l é dod1les pátr­ nými klikaticemi zákopů (1Iapravo od cestyJ vy­ užívaných při boj ích p roti carské armádě, zase s vědčí o historii p odstatn ě mladU. Foto Václav Štěpá1lek

pod vrcholové louky. "Soutasných rozm ění do ­ sáhly poloniny dejm ě až v druhé púli 19. stole­ ti. kdy se zde nejvíce roz.fml v.ýpas h ověz íh o do­ bytka, který také definitivně změn il zdejší flám . " pokrač uje O lszalÍ sk i... To. j aká byla její Plivor!ní strukrura. se těžko kdy dozVíme ... " Z Rozsypazíce j iž není daleko na úzký h řbet Ha­ Iicze, vrcholu , který dal název celému kraji od Krakova po Lvov. Kdysi, za časú Bolesl ava Chrabrého, se zde sbí haly hranice Polska, Ky ­ jevské Rusi a Uher, jehO' svahy, rozbrázdě n é dodnes patrnými klikat icemi zákopů, zase svěd­ čí o hi storii pods tatn ě mladší, kdy zde mnohý z našich d ědll a pradědi:! položil život za císa ře pán a v bojích proti carské armádě. Od hranice lesa, která se i pod Haliczem začíná zvedat na svoji zřejmě plivodní výšku, se táhnou dlouhý­ mi údolími směrem k řece Sanu na první pohle4 neporušené jedlobukové lesy. "Jakkoli je slože­ /lí zdej.fího lesa poměrně pNznivé --.: obecně je to v Bieszczadech 42 % buku a 37 % jedle-- je to v podstatě až výsledek /lej/lověj.fí doby, " tvrdí Olszalíski. "Ko/lcem devatenáctého sfllleti, v :wuvislosti s vybudováním lesních železnic, v pnibě/w první světové války a v podstatě až do tncátých let dvacátého století se zde ov.fem lesy doslova rabovaly. Nej"/'I'e doc!uízelo k se­ lektivním těžbám jedle. později n{lSfllupi/y i ho­ loseče. Na počátku tncátých let byly bieszczad­ ~

~u~n~DIlnfi®~

NAŠE REPORTÁŽ

19

ské lesy II podstarě vytěže11Y a I/a ml/oha místech se začínal těžil les IIllad); a lie7.ralý. Jakkoli ledy vylidl/ění ::.dej.fího kraje po válce bylo velikou tragédií, pro les to ml/lllenalo záchranu, proto­ že během celého obdllbí socialismu se zde sice těžilo, ale podstl/tně méně a bez holosečí, navíc docházelo k IJ/'irozcné obl/ol'ě lem, takže tyob­ rovské lesl/í IJloch.\', které vidíte, JSOLl dtisledke11l teprve fJowí!e{11ého v»wJje. Nicméně biologicky zdrav\ích floro.VIli Zl/S nellí až tak IIll/oho, jak by .se na prv11í pohled mohlo zdát, {/ bude trvat lIložnfÍ je,ftě celé století, než se zdej.fí les z pred­ váleč11ého rabová11í Vzpl/Inatuje, " uzavírá sVllj výklad Ols..:alÍski. Celé území Národního parku je dnes lesy pokryto z 85 %, poloniny pak tvoří 10 % jeho rozlohy, zbytek připadá na luční po­ rosty v údolích. Protože s posledními metry výstupu na Haliez přešla také jedna z četných deštivých front a ob­ loha se vyjasnila průzračným vzduchem, mohli jsme se pokochat kruhovým rozhledem, jemuž vévodil na ukrajinské straně vrch Pikuj, nejvyš­ ší bod celých Bieszczad, a v dálce se tyčící po­ lonina Boržava, rozkládající se svou majestátní výškou (nejvyšší vrchol .Stoh má I 679 ni) nad románově známou vesnicí Koločavou, hluboko v centru bývalé Podkarpatské Rusi.

A

přece

se pase ...

Jen skutečnč místy jsou na těchto poloninách dodnes vidčt prtě - chodníčky vyšlapané častým přecházením dobytka. Daleko citelnčjší jsou erozní rýhy cest, zplIsobené skutečně enormn ím turi stickým ruchem (s ohledem na to, že na poloniny nevede žádná lanovka a při vý­ stupu je nutno překonat velké převýšení, je ovšem počet takto zdatných turistů až obdivu-

Polollilla RozsYPll/liec (zce/a vpravo) dříve patři/a lIa LÍzemí Ceskoslovellska, o čemž dodnes svěd­ čí i starý hralliční kámen . Po válce, pfi hralličllí delimitaci, připadla do Polska, Uprostřed vrchol Ha/icz. Foto z ar.chivu NP B hodný), celá vrcholová partie nejvyšší polské Po prudkém sestupu z Tarnice po staré cestě, jíž se vyháněl dříve na poloniny dobytek, se chce­ bieszczadské hory Tarnice dnes v podstatě po­

strádá drn a je vyšlapána až na podloží. V této me v sídle NP dozvědět, plán ují-Ii opět výpas souvisÍosti skutečně není divu, že mnohé polo­ . polonin . Pomčrně chudé floristické složení po­ . ninské vrcholy správa NPB pro pěš í turistiku' loninské květeny a přerostlá tráva by k takovéto úvaze mohly nabádat, tím spíše, když víme, že uza v řela . zákaz pastvy v některých slovenských parcích (Malá Fatra, Nízké Tatry) sice zamezil další erozi svahů, nicméně rozho dn ě vedl k ústupu druhového bohats tví květe ny holí, o efektu es te­ ticko-krajinářském ani ne m luvě. "Návrat lIa poloniny rozhodllě nepLállujeme, zajímajf mís spíle skutečllě přirozené procesy, které po padesáti Letech od konce pastvy lIa lw­ lích probíhají. Ostal1lě alli ze strmlY chovateLů nellí o výpas polonin z(íjem, neboť trávy je ne­ j eli v národním parku, aLe i v přilehl)ích CHKO více než dost. My jsme povoliii pastvu ovci v údolích a lIG svazích p olon in Wetli1íské {/ Ca­ rYlÍské, s tím ov.fern, že chovatelé nebudou upLau/ovnt llcihrady za dobytek stržellý vlkem ti medvědem, byť lUl n ě v podstatě ze zákona mají právo," říká Z, Niewiadomski. V celých polských Bieszczadech žije as i 70 medvědů a 120 vlkú, přesto však ztráty pastev­ ců, jak nám pOtvrzuje bača na salaši, skrývající

---7

V minulosti byl ve zdejších podmínkách jedi­ ným mOŽllým dopravllím prostředkem huclIl­ ský ktlií. Chov byl správou parku obl/oven v roce 1993 - lIyní zde chovají celkem 230 hu­ culIl a v parku i okolí bylo pro potřeby měkké turistiky vymačello lIa 142 kilometrů stezek, Foto z archivu NPB

20

NAŠE REPORTÁŽ _~_

_

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _~_~~~n"U Dn1llJ®~

\

I

-o

Kresba Jalla StekHka se mezi lipovým i a březo vý mi háj i v do li n ě pod_ Wetliriskou poloni nou neda leko 'zan ikl é obce Berehy G6rn e, nejsou př íl iš velké. "SaJnozFej­ mě stáda je lI'eb(/ chrán it - pOl1/0cí pni, i jinak. Na územ í národního parku se pasou tli stcfr/a, dohromady n ěco více než tisíc ovcí. To na.ve je nejvPIH, máčly,'i sta kuní, a pokud vím, celkém vlci či 'medvědi nestrhnou ročně více nel. deset kuní," vypráví bača a zpod trámu v roube né udírně vytahuje nč ko l ik do zlatova vyuzených oštěpků. Ch utnají skvěle. "Žinčici nemám, j ely zde dn e.\' kolem Jli alllob/lsy a luristé v.fe vykou­ !'ili, " dotvrzuje b ača náš p řed pok lad , že pást v h ojn ě nav štčvovaném národ ním parku a mít salaš um í stě n ou v podstatě t ěs n ě při hlavní si l­ nici , jíž do centra parku musí projet či projít vět š í č á st návště v ní ků , má své nesporné ekono- . mické výhody . Pastvu však chce v národníin parku posíli t i sa­ motn á správa NPB, j ež hod lá postoupit více než 100 ha luk nad ac i, vzni kJé při s tředisku místní lidové kul tury v Ci sně, která by na tom to územ í ráda chovala staré a zan ik ající druhy místn ích ovcí.

Na trojmezí Z Wyi-nial1ského sedla, které se vypí ná nad Be ­ rehy a odděluje od sebe masivy polonin y Cary rí­ ské a Wielké a Mal é Rawky, je, sice přes zele­ nou hrani ci, nej kratší cest a zp ět na S lovensko . Průsmyk se za dob os ídlení nazýval Prislip (slov. príslop), což je klasický valašský paste­ vec ký termín pro takováto široká travnatá sedla. Ja k nám sdělil bača nad Berehy, před válkou se v celém rozsáhlém sedle nacházelo dokonce n ě­ ko lik desítek salaší, v nichž byl y s hro mážd ěny ovce z okol ních vs í. které se pásly na svaz ích

po lon in (vrcholové pastvi ny poloniny byly vy­ hrazeny pro ho v ěz í dobytek). Všech ny bíesz­ czadské poloni ny jsou z Prisli pu sku teč n ě jak na dlani .. . Stoupání na Matou Rawku je samozřejmě opět více než strmé, od hran ice vzrostl ého 'lesa se až těsně pod vrcholové lou ky po loniny (1 271 m n. m.) táhne porost bu kového. ml ází, znovu doka­ zující s ku teč no s t ,že si les bere zp ět to, co mu byl o staletou pastvou u přeno. Sousedn í W ielká Rawka jako jediná vedle skupiny T amice a Ha­ li cze v po lských Bieszczadech pře s ahuje výšku I 300 m (I 304 m n. m.). S taří p amět n íc i tvrdí, že tato polonin a nebyla vypásá na, protože m ěla nejk val i tn ější tvrdou trá vu, takže ji rolníci z okolních vsí kos ili a seno sv áže li do údo lí. Os t at n ě pestrost zdejší květeny je výrazně vyšš í než na bývalýc h vypás aných poloni nách, takže zde byla j iž řadu let před vy t voření m národního parku vyh"íšen a botanická rezervace. Krom ě toho je ovšem Rawka známá jako místo nej lep ­ šího kruhového rozhled u z cel ých Bieszczad ­ ~ nám se v mlžném oparu v dálce p odařilo za­ hlédnout vystupující Vysoké Ta'rry. Na Krzemien iec č i ta ké Kre menaros, nej vyšší vrchol slove nských východních Beskyd a záro­ veň troj mezí po lsko-s lovensko-ukraj inské, je to z Rawky Pl" hodiny ch ůze. Zdejší troj mezní ká­ men také naznač uje s k ut ečnost, že se zde stýka­ jí tř i ch rá ně né oblasti { vořící dohrom ady Mezi­ národní biosfér ickou rezervac i UNESCO Východní Karpaty, a totiž polský Národn í park ' Bieszczady, slove nský Národní park Polon iny a ukrajinský Užský národní park. Hraniční pol­ sko-slovenský hřeben je v pods tatě až na ma lé yrc holové polanky zales n ěný , pod ním se však rozkládá na mnoh a hektarech největš í sl ovenská pral esní rezervace Stu žica (o níž, jakož i o Ná­ rodním parku Poloniny jsme j iž ve Veroni ce

;"

/

,,-"

w*,

i.,,_,,) /' "

/

BIESZCZADY

/

NATIONAL

/"-'

(,. ,/ / ./ '-'

PARK

.(.."..".-.:-:/-~ \.~:--..

~'- ~

~ \~-""

1.."

(

....

............ ~

i :"/

Jh Ci )( =

flNf>~

'P1i~

,"''''

B I',

R'

l.f ~-u~n"UDIlun®~

UKRAINI;

informace

• Sídlo Správy národního parku Bieszczady je v obci (PL 38-7 14) Ustrzy ki G6rne, tel.: +48 f34. 6 10 65 0 , které j sou zá ro veň nej vě t ším obydleným míste m v národním parku. Centry p ř il ehl é Cisniarísko-W etliríské CHKO jsou ob­ ce Cisna a Wet lin a. • Do všech třech míst zej ména v l étě existuje dobré autobusové spoj ení. spíše však z polské­ ho vnitrozemí - z m ěst Sano k a Ustrzyki Dol­ ne'. Z vl akového h ran i ční ho přech odu Lup­ ków, kam denn ě jezdí dva vlak y ze sloven ských Medzi laborcú, j e spojení o po­ znání horší. • Bieszczadská úzkokolejk a je v provozu pouze v Ietnkh .m ěsících, a to od stanice Wola Mic chowa do stan ice Baln ica. • V celé ob lasti není sm čnárn a a peníze nelze pro m ěni t. Je proto nutné mít s sebou v ět ší ho­ tovost v polských zlotých. • Ubytování je na celém územ í NP možné pou­ ze na vyhraze nýc h mí stech, je zde však po­ měrn ě dOSLjednoduchých t áb oř i šť a možností ubytování v turistických zařízeních různýc h kategor ií, které jsou a le z vět š í části v provozu pouze v letních m ěsí cíc h podob n ě j ako zař íze ­ ní stravovac í. • Cyk listika na horských kolech není v parku povolená s výj imkou zpe v n ěnýc h veřejných cest, v NP se velice pří s ně dbá na pohyb po u­ zepo z nače n ých stezkách, v CHKO se lze po­ hybo vat volně . • Mapy v nej rů znější mčřítkov é škále i podrob­ né pr ův o dce lze zakoup it přím o v m ístě. '

UKRAINE

'~AWA Nt2NA -_. """,,","',

•

U ži te čn é

• U východišť z n ače n ýc h cest na poloniny musí každý návš t ěvník zaplatit vstupné 3 zl., tedy zhruba 25 Kč.

,l

l f GENC

psa li, zej ména pak ve druhém zvláštním čísle Ekologické stavební kameny, 1993). Okrajem stužického pralesa také sestu pujeme do slun cem zali té do li ny nej východněj ší slovenské obce Nové Sedlice. B ieszczady - poloni ny bez ovcí, a přece se v nich p ase. Kraji na bez vesnic, leč pln á li dí. Svérázná, vysoce krajinářsky hodnotn á sukces­ ní l abora toř, v níž návrat velkých šelem nepůso­ bí dramatické záj mové s třety s č l ověkem. Suma sumárum , titul biosférické rezervace UNESCO je zde rozhodně na sp.rávném místě.



" Redyg je slovo prastarého ilyrsko-tráckého Uako ostatně většina valašské pastevec­ ké terminologie), které do severních i západních Karpat doneslo valašské pastevecké obyvatel­ stvo a jež označuje přehánění stáda z pastviny na pastvinu , podle toho, kde je vhodně vysoká tráva k výpasu. Tráva na poloninách nesměla přerúst, protože takovou dobytek pouze pošlape a špatně vypase, proto patřilo přehánční stád k velkému umění bačů, které se získávalo zku­ šeností. původu

J

•

NAŠE REPORTÁŽ

21

Přírodní parky Balinské údolí Marta Heroldová Okolí Velkého Meziříčí má poměrně zachovalý přírodní ráz a jedním z takovýc h m íst je údo lí říčky Balinky, které bylo v roce 1984 vyh lášeno za přírodní park. Na turistické mapě Ve lkome­ ziříčska jsou hran ice parku vyznačeny až k obci Uhřínov. Ve skuteč no s t i je plocha me nší, př í ­ rodní park zaujímá 562,5 hektaru a k on č í u ob­ ce Baliny. Prodloužení o dalš í část údolí je za­ tím v jednání. Dlivodem k vyhlášení přírodního park u byla právě niva meandrující říčky, která je jednou z nejzachn"valejších na západní Mora ­ vě . Údolí je mís,y zaříznuté, s poměrně strmým i svahy, jinde do široka rozevřené, s řadou boč­ ních údolíček, j imiž do Bal inky př i tékají drobné potůčky . Říčka má velkou s am oč i s ti cí schop­ nost. takže voda má dobrou kval itu.

Ko rytem

říčky

Balinky

Koryto Balinky je nestálé, charakterizuj í je čet­ né meandry, které o b čas z m ění svlij tvar a s m ěr. Vzni kají tak slepá ramena, postupně zarli staj í€í bahenní bylinnou, p ozději stromovou vegetací. Také výška břeh li a utváření dna se dy nam icky mění, především úČi n kem občasných si lných dd(ů, zplisobujícíc h náh lé z m ěny prlllokového množství a rychlosti proudu. M ě l ké, zurč í cí brody se střídají s tiši na mi hlu bokých tlin í. Př i jarním tání a po vydatných dešt ích vzn ikají v nivě místy mokřady , které však bě h e m léta obvykle vysýchají. Z vl áštností Balins kého údolí je tzv. Jezero, jehož pllvod nen í znám . Před vy­ hlášením klidové obl ast i by lo zjištěno, že jezero má vlastn í pramen a je odvodňováno pri'l sakem do řeky . Je poměrně hluboké, takže ani vandal­ ské skládky v minulých deseti letích nezplisobi­ ly jeho úplný zán ik. V údolí je také několik stu­ dánek s výbornou vodou,. vhodnou i pro kojence. Nadmořská výška .B alinského (Idolí

Balil/ kaje přem ostěna v něko lika místechje/l dřevěnými lávkami ko lísá mezi 425 až 520 m ..Kopec Křeni čka , kte­ rý se vypí ná nad n ej větší m meandrem v údolí, má. výšku 492 m. Geol ogicky náleží oblast k Třebíčsko-meziříčskému žul o-syeni tovému masivu s chudým i, písčitými plidami.

Břeho vé porosty tvoří vrby, topoly a.osiky, mís­ ty jasany, hojné jsou i o lše lepkavé. Louky v ni­ vě Balinky jsou polo ku lturn í, na jaře iOzzářené žlutí pampel išek, v létě modří kakostli I.učních. Periodické mokřady a ti'liíky jsou porostlé tu ­ žebníkem j ilmový m, síti nou rozkl aditou, chras­ Bylinná a dřevinná vegetace ticí ráko sovitou a o st řicemi, místy zlátno!! bla­ touche m bahen ním. Svahy údolí zauj ímají smrkové a borové lesy, jen v bočních údolích je Pestrý re liéf, rlizné expozice a vlhkostní po m ě­ ry se odráž.ej í i v by linné a dře v inné vegetaci. kolem p oti'lč k i'J v ystř ídaj í l ist n áče, nejčas t ěji ol­ še. Ke klidové oblasti náležejí i náhorní plošiny, zčás ti využ ív ané zemědčl sky . Tam, kde sv aho­ Říčkú je lemol!á/la topoly a olšemi. Svahy byly v minulosti porostlé komplexy smrkovýcll a boro­ vé lesn í porosty n epřech ázejí ply nule do větš ích vých les II s vtroušeuými skupinami listl/atých dřevi1l. V důsledku kalamity a těžby dřeva lesů komplexú nad údolím, jSOlI rozdrobeny na četné ZIIačl/ě ubylo rem ízky a le síky v ě tším podílem listnatýc h dřevin. Přev ažují břízy, osiky, v keřovém patru . lísky. T rnko vé, šípkové a hlohové keře jsou ro z b ě hlé po stráR ích všude tam , kde jiný druh ' dřev in již nemá šanci z a koře n it. Z mě lkéh o podloží vys tupují skalky. Sta č í j en tenká vrstva . chudé, písčité plidy a již se objeví po lštářky li­ šejníkll, mateřídou ky, rozchod ník u, hvozdíku nebo jestřábn í ku, mezi ni miž se červenají smol­ ničky a kvetou silenky. Kolorit území obohacují solité rn í lípy a j alovce, roztroušeně najdeme i keříky v kraji vzácného lýkovce.

Bohatství zdejší fauny A vifauna je bohatá. V poříčí Balinky nechybí

a skorce vodní, vedle konipasa

bílého najdeme i žlutého konipasa horského.

V pobřežních porostech hnízdívá kachna divo­

ká. Ze strmějších svahl! se v noc i ozývá výr vel­

ký, který tu pravidelně hnízdí. Stejně tak kalous

ušatý. Nechybí tu ani sýček obecný a puštík

. obecný. Z draveú mližeme vedle káně lesní

spatřit i jestřába lesního a krahujce obecného.

Všude je hojná i poš tolka obecná. Ze šplhavcli

ledňáček říční

~

22

PŘÍRODNÍ PARKY_ __ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _--'-_ __ _ _ _ _ _ ~'U~n~DTIufi®27)

V olši nách je možno se setkat s hrabošíkcJ1l pod­ zemním. V poříčí Balinky lze také nalézt intro­ dukovanou ondatru pižmovou. Z šelem se běžně vyskytuje liška obecná, jezevec lesní, kuna lesní, tchoř tmavý, kolčava a hranostaj. Kopytníky re­ prezentuje prase divoké a srnec obecný.

Nevhodný nánht

rekreačních

aktivit

Každý návštěvník Dcení malý podíl lidské čin­ nosti. Mimo jedné hájenky a několika starších chat, aleje dubů červených a několika skupin introdukovaných dřevin je zde vše tak, jak tomu bylo před 50 a více lety. Taková místa dnes člo­ věk instinktivně vyhledává, a proto nepřekvapu­ je, že údolí je stále více navštěvováno. Kolem říčky posedávají rybáři, sna'žící se ulovit kapra, štiku, lína, cejna či pstruha. Někteří vysedávají při ohýnku dlouho do noci, aby ulovili úhoře. Do lesl! přicházej í především houbař i. kteří se málokdy vracejí s prázdnou . Potkáme i sběrače léč i vých bylin, lipového. bezového a hlohového květu. V z i mě bývají stopy zvěře na s n ěhu pře­ ťaty stopami běžkařl) , v posledních letech od jara do zi my i stopami horských kol. Kl idová oblast (ak pomalu začíná ztrácet svůj původní Přírodní park Balillské lídolí smysl, tlak rekreačních akti vit člověh stále stoupá. Ti, kdo s údolím srostl i od děts tv í, ob­ tížně nacházejí okamžiky, kdy č l o věk může in­ se svým hlasem nejčastěji prozrazuje straka­ t enziv n ě vnímat ni čím nerušenou sy mfonii pta­ poud velký a datel černý . Z mnoha dalších dru­ čí h o zp č vu a šu m č n í včtru v korunách stromú, hů uveďme aspoň mlynař í ka dlouhoocasého přer u šo v anou dramati ckým i pauzami ticha, kdy á dva druhy ťuhýků, ťuhýka obecného a šedého. v pianissimu zazní i zvuk IistLJ, padajícího na Také fauna savců je bohatě zastoupena. Rejsek obecný, rejsek malý, rejsec vodní, bě l ozubka . hladinu. Balinka k tomu zatleská o kameny a podemleté břehy a zamíří k jezu na hranicích šedá, krtek obecný a ježek západní zde tvoří Velkého Meziříčí. Pak tato čistá říčka ještě jen faunu hmyzožravcl!. Z hlodavců je nejběžnější zavzlykne pod úd.ery sp laškových vád kana li za­ vedle hraboše polního také myšice křovin ná , ce a v centru města se vlévá do Oslavy. v lesích i myšice lesní, norník rudý a na zamok­ řených loukách místy žije i hraboš mokřad n í.

·) BC

•

Reka tvoří čet/lé meandry s IIZno/1Q krásnými místy. VšecllllaJoto Marta Heroldová

...

Kreslil Rostisla v Pospíšil

Ivan Schneedorfer Ch odíine kólem

Turnerov.ýclz obraZLi.

JSOII to nesmírná plátna.

Chvěje se v nich světlo proměnlivé jako hudba Schumalll/Ova .. .

Znali jsme Iybnílcy,

Bezdrev i Svět.

Klidně jsme si tedy

oblíbili more.

Pod pohyblivými mmG
se /ll pohybl/je písek.

Na obmze to vypadá

jak pevná Pl.i da pod Ilohama ...



Ivan Schneedorfer Den se někam poděl.

Ležím. Noc mne zastihla.

Vidím Z okna'pud měsícem

vysok); trs pampí trávy.

Jak ptivod/lí páll lieuinsl/ly

nehnI/tě talll stojí. ..

O Plilnoci sly.fím hlasy,

ty Z prvllích kapitol.

Slyším dobre, sám nic /leNkám.

Jako bych liŽ nepathl.

Jako by mne pNliv vyvrltl,

tll ležím... .

~'U9n'lJDIlufi®2!l

PŘÍRODNÍ PARKY 23

Zaj ímavosti z přírody

Letošní houbařs ká sezona h oubaře a mykologa

oči m a

Letošní bohatá houbařs k á sezona 'na j ižní M ora­ a je čas na j ejí hodnocení. Dovo lte mi, abych se nad jejím pr li b ě h e m zamy slel ze dvou pohledll.- houbařs kéh o a mykologického . Z hled iska praktických h oubařú vypadal p očá­ tek sezony š p atně. Pouze v některých obl astech se alespoň částečně vy daři l o jaro, ale vcelku rostlo jarních druhú hub (n apř. smržú, máj ovek) dosti málo. Léto bylo naprosto katastrofální, hoUbaři (zejména v listnatých lesích na jižní Moravě) té měř o houby nezavadili. Vše jim však vynah radil podzim. Bohaté zářijové srážky vyvolaly dlouho nevídaný růst hub. Houby rost­ ly ve velkých množstvích všude - v lesích, na zahradách i na sídliš tích mezi domy. V první části tohoto. období byly místy dom in'antními druhy pravé hřiby - jak h ř ib smrkový ( Bolellls edulis). tak i dubový (B. reliculatus); další dru­ hy pravých hřibll ( n apř. hřib bronzový - B. ae­ reu.I· nebo hřib borový - B. !Jil/ophilus) už byly vzácnčjší. Ve dru hé části převza l vládu sucho­ hř i b ( h řib) hněd ý [XerocO//1us (Bolellls) badiL(,~l . O množství bedel. klouzkú, žampionú a dalších chutných hub an i nemluvím. N ikdo nepř i š e l zkrátka. I když. bylo místy v lese více lidí než na l) rn ěnské Masarykově ulici, z lesa vycházeli h o u b ař i obtěžkáni větš in o u dvě m a vrchovatými košíky . Jeden z ho ub ařú mi nadšeně vyprávě l , že se dostal pouze asi deset met rů od okraje lesa a vracel se zpět se dvčma plnými košíky. Rov něž v houbařské poradnč Moravského zem­ ského muzea v Brně se tento nadmčrný výskyt hub odrazil ve zvýšen6 návštěvnosti. Ve dvou týd­ nech, kdy rllst vrcholil (poslední zářijový a první říjnový týden) ji každé pondělí navštívi lo kolem 120 houbařLI a poradna, pracující v té době v pro­ vizorních prostorách, kapacitně téměř nestačila. vč skon č i l a

Bohaté zářijové srážky vyvolaly dlo llllo lIevída /lÝ růst hub. Ve druhé polov illě podzimu byl domi­ Foto autor .

lIantllípředevšílll su c ll oh řib (h řib) hnědý.

Na tuto houbařsko u explozi doplatila, j ako ' už Po ho u b a řskýc h rojnicích . zůs ta l a zdupaná a rozhrabaná p ůda (což má vý­ razný negati vní vliv na tvorbu dalších pl odnic) a množství rozkopaných plodnic nejen jedova­ tých, ale i jedlých hub. D vakrát jsem v tese na­ lezl hromadu starších plodnic suchohřibú, které n ěkterý houbař vysypal, aby mohl košík naplnit mladšími exempláři . Někteří houbaři trpí myl­ nou představou, že když rozkopnou každou je­ dovatou houbu, uchrání tím mnoho svých ko le­ gů od otravy. Množs tví otrav s věd čí o marnos ti tohoto poč ín ání. Dtuhý pohled - mykologický - je o něco odliš­ často, hl a vně přírod a .

Někteří h o ubaři trpí mylI/OU představo ll, že když rozkopl/oll každol/ jedovatou hOl/bu, I/cllrál/í tím mllOho svých kolegII od otravy. Foto lIlucfw/II llrky tygrova/lé VladimírA /lto/l í/l

ný. Mykologové mohli i v suchých letních mě­ sících nalézt n ě kte ré zajímavé druhy hub. Tak byly nalezeny na p ř. dubovnice s t řevovitá (Pa­ dlykylo,vpo/'{/ W berclllosa), liška spáleništní ( Faerbel'ia carbol/aria) a liška Friesóva (C(I/lt­ !wrelllls .friesii). Přímo v Brně byla v rlizných parcích a na pruzích zeleně u zastávek veřejné dopravy několikrát nalezena muchomúrka šiš­ ko vitá (AmclIlita ,vlrobili(ormis), v okolních le c sích také vzác ná muchomúrka ježohlavá (A. so­ litaria). Na druhé straně se zvýšený růst netýkal např. muchomlirky císařky (Amall i/a caesarea) nebo hřib u satana (Bole/Us .wla/las) a jemu pří ­ buzných dru h ů. Podzimní rústová expl oze zna­ menala i pro mykol ogy hotové ž n ě. Nebylo vý­ jimkou, že bylo na jediné exkurzi zaznamenáno kolem 160-200 druhú hub! Takový počet už nebyl n ěkolik let zaznamenán. Podmínky il'yho­ vovaly zvláště některým rodům či druhům hub. Tak byl v okolí Brna zaznamenán na dvou nale­ zištích vzácný pavučinec náramkovcový (Corli­ /larius praes/al!s), ještě hojnější byl krásně sytě fialový pavučince fialový (e. vio{acew). Z dal­ ších hub byly hojné rlizné druhy lišek (Calll!w­ rel/us, na Moravě zvané "kuřátka"), především liška obecná (Cml/harel/us ciúarius), liška ble­ dá (e. pallells), liška ametystová (e. al/1ellzy,~le­ 11.1'), čirlivky (např. čirúvka rližovolupenná Triclwloma orirubells, čirúvka rúžovotřenná -, T. basirubells, čirúvka černošupinatá - T. alros­ quamO.Hlm nebo čirůvka klínolupenná - Der­ molli/Ila cUllei(olium), mnohé statné druhy kuřá­ tek (Ramaria, např. rúzl)é odrúdy kuřátek finských - R. felll!ica, k. krvavá - R. sClI!guillca a další), které v posledních letech téměř nerost­ ly, nebo lošákovitých hub (druhú s ostnitým hy­ menoforem) a některých dalších. Na Vyškovsku byla teprve potřetí na Moravě nalezena krásná náramkovitka císařská (Ca/athe{a.fllw imperia­ lel, na nové lokalitě v jihomoravských lužních lesích se po nčkolika letech objevil chráněný ~

24

ZAJÍMAVOSTI Z PŘÍRODY _ _

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __

_ _--~~~n~Dl1ufi®~

~

~

~ ~

,\//

Kreslil J ali Stekl{k

o křivkách



I když by se podle názvu mohl o jednat o geo­ metri ckou nebo matematickou zaj ímavost, je řeč o křivkác h v přírodě; tedy o ptácích. Ptáci jsou to jen o n ěco větš í než vrabec, ale i v letu je patrn á m o hutn ější hlava a hru ď. Dříve se na­ zýval i také kř iv onoskam i , což se zdá být i vhodněj ší název, ale znaje dobře názvos lovné puristy předpok l ádá m , že tito trvali na to m, že . zobák nen í nos . Křiv ky (rod Loxia) jsou totiž proti vše m jiným p tač í m dru h ů m charakteristic­ ké pře křížen ým i čelis t mi si lného zobáku; tento tv ar je Íl č"el nou adaptací na hlavní potra vní stra­ tegii kři v ek - vybírání semen ze šišek j ehlična­ tých s tro m ů . Kři vky jsou proto druhy přede­ vší m severské j e h l ičnaté tajgy. Tři druhy žijící na evropském kont inentě se liší mohutností zo­ báku: nejsilnější má kř i v ka velká (L. pytyops/t­ {acll.f),specializovaná na šišky borovic, nejslab­ ší má kř i vka bě l okř ídl á (L. lellcoptera ), specialista na m odřín y, s tředně silný zobák má křivka obecná (L. C1Irviro.icra ), zaměřená na šiš­ ky s m rků. Kř i vka obec ná je také dru h vyskytu ­ jící se u nás tém ěř v ý hradn ě - oba dva dal ší druhy j sou pou.ze v ýjimeč né . U všech tř í druhll je zbarvení dospě l ých s amc ů čer vené, sam ic žlutozelené, mláďa t a v prvém roce života jsou matně zelenavá. Křivk a bě l okřídlá se od obou Od loiíského léta se u nás zdržují velké počty dalších druh ů odli š"uje ješ tě d věm a výrazný m i křivek, a to i Ile m ěstech. Je to v sO(lvislosti se bílým i páskami v kř í d l e . současl/ o ll lÍrodo u šišek /l eje/l ' smrkli, ale Početnost a rozšíření všech tř í d ru hů, zejména i dalUch jehlič1lan ů. Foto· Ladislav Plch křivky obecné, vykazuje zvláštní změny: velké počty se přes u nují do ob lastí s ak tu ál ní úrodou nýc h Smrcích a n ě kdy i na j inýc h stromech. Ob­ šišek. Křiv ky obecné se u nás pravide ln ě vysky­ č as také naletují na zdi domll , kde oš tipují vá-' tují přede v š ím v horských j e hli č n atý c h lesích, pennou om ítku. při neúro d ě šišek však se vy skytuj í i v níži nách .

hlívovec ostnovýtrusý (Rhodotús pa/matu s), na­ lezený na Moravě pouze v lužních lesích a na jediné lok alitě u Brna, po m ěrně č a st á by la i ná­ padná žlutooranžová Ští.tovka šarlato vá (P/w ells (/ll m ntiorllgoslls); nalezeny by ly n a př. bed la Bucknalova (Cy.wJ/epio/(l bucknalii), bedla He­ tierova (Cys/o/epiota hetieri). Ve výčtu vzác­ ností bychom mohli j eštč dlouho pokračovat. Velice zaj ím avý osud má hř i b nachovýtrusý (POIphyrel/us porpl1yro.l'porus). Je to nápadná hř ibo vit á houba, vy padající, jako by byla celá očazen á - šedohnědá, černohnědá až hn čd oče r­ Mohou také op ustit celá velká území a invaz n ě ná, rostoucí především v jehl i č n atýc h porostech ve vyšš ích polohách , vz ácn ě i pod listnáč i . (nebo pře sn ěji irup č n ě) obsadí oblasti se šiška­ mi. Severoevropské k řiv ky se přemí st í do Alp, V šedesátých letech p atřil u nás i v celé Evrop ě mezi velmi vzácné houby, jejichž výskyt se ma­ kroužkované kř iv ky byly za stiženy př i hn ízdě n í poval. Koncem osmdesátých a p oč á tkem deva­ jeden rok . ve s tředn í nebo ji žní Evropě, dru hý desátých let se stával p os tu p ně stále h ojněj ší m rok v jižním Ru sku nebo na Urale - stovka kilo­ a v letošním roce mí sty patři l (p řede vš ím v dru ­ m etrll neh raj e rol i. Také životn í projevy kř i v e k hé polovin ě zá ří) k př e v ažující m druh ů m hub. jsou určeny úrodou šišek a křivky mohou Im íz­ . Velice ča s to byl nac házen i dal ší málo zn ámý dit u nás i bě he m zimy. druh h ři bu - š iškovec černý (Strobilomyces .flo­ Celý životní cyklus kř i v ek prob íhá u nás , ze­ ccopus ) nápadný šedo h něd ým ' klobo ukem j ména v nižších pol ohách, v ně ko likal etýc h in­ s hn ědo čern ý mi až šed oče ťl1 ý m i šupin ami , který tervalec h: o bčas n é irupce s výskytem velkého ve s táří celý č e rn á . p oč tu jedin c ů jsou s tř í d á n y s roky, kdy křivk y Bohatá h oubařs ká sezona 'se, boh uže l, odrazi la nejso u ke sp a tře ní vúbec. Přitom irupee v něk te ­ i ve vysokém poč tu otrav houbami. Ve vrcholné rých letech moh ou být vel mi silné a nápadné, j i­ ezoně to byly na jižní Moravě i tř i nebo čtyř i né k nám p ř i vedouj en menší p o č t y p t áků. Právě případ y den n ě (a to jsou zachyceny jen př ípad y, v této do b ě - od léta 2000 dodnes (l istopad kdy se pacient dostane do nemocnice a uvede 200 I) se u nás zdržuj í velké po čty; a to i upro­ j ako možnou p ř íči nu svých potíží pokrm z hub). střed měs t. Je to v ev identní sou vi slosti se sou­ Domn ívám se, že nejč a stěj š í příč i n ou otrav ne­ čas n ou úro'dou šišek nejen sm rků , ale i dalších jsou zám ě ny , ale nepozo rnost a lehkomyslnost j e hl ič nanll. Na kři vk y nú s přitom upozo rn í pře ­ při sb ě r u a zpracování hu b. Vždyť ve lm i čast o devším nápadný kontaktní hl as - krátké vyráže­ se v naší poradně ho ubaři ptaj í na jméno houby , né jednotlivé nebo opakované kip, trvale použí­ kterou už pře d tím s n ěd l i! Al e o této problemati­ vané při přel etech hej nek nebo i jednotl ivých ce až v n ěkte rém z dalš ích čl á nk ů . ptákú. Na smrcích jsou křivk y zprav idla poti­ chu, al e je č asto sly šet padání uštipovaných ši­ V ladimír Antonín šek nebo oj edin ě l é hlasy, kř i v k y se přitom zdr­ žují zprav idla na okrajích koru ny a přeletuj í mezi jednotli vými stromy. Neomezují se př i tom RNDr. Vla dimír Antonín , CSc. -- Moravské ze m­ ské muzeum v Brn ě na smrk ztepi lý, mú že me je spatřit i na stř íb r-

K a rel H udec

k~ /tr lef(cp7eJ--? .

tf;'v/t?"/ ~~ t- ~.

4Cd\ ~s,é;~ (

~

~U~n'\lDDTIfi®~

eyQk- ttJZ cfJ

tK- "

P{ff(Y~ .

~-

-c

@

Kreslil Rostislav

Posp ľšil

ZAJÍMAVOSTI Z PŘÍRODY

25

Kolik ještě zbývá popsat

druhů?

Na tuto otázku nelze odpovědět bez toho, aniž bychom se zamyslel i nad počtem dmhú již po­ psaných. Kvalifikované odhady počtu popsa­ ných druhú organismll na světě se pohybují ko­ lem 1,7 milionu. Je mnoho faktorú , které . ovlivňují stav poznání druhového složení. Jsou to zejména míra prozkoumanosti území , nápad­ nost, velikost areálu a hojnost daného druhu, atraktivita jednotlivýc h skupin organismů a ná­ ročno s t detekce. Mezi nejlépe prozkoumaná území patří zcela ji s tě Evropa, přesto an i zde. ·nelze považovat informace o počtech druhú za úplné . Na světě je velké množství míst, kde in­ tenzivní výzkum není prováděn vúbec nebo je v počáteční fázi . Člověka vždy přitahovaly dru­ hy nápadné a z nějakého pohledu zajímavé, pro­ to za nejvíce prozkoumané skupiny organismfl muzeme považovat obrat lovce (téměř 47 000 popsaných druhú) a vyšší rostli ny (270 000 popsaných druhů). Za po m ěrně dobře poznanou skupinu je považováil i hmyz (popsá­ no 900 000 druhú) , i když procento poznaných druhů je pomčrně nízké. Studium některých or­ ganismú vyžaduje náročné pří strojové vybave­ ní, jejich ZPllsob života je skrytý, a proto j sou poznány nedostatečně (v iry - popsá no 4' 000 druhú, bakterie - 4 000 dmhú , houby - 72 000 druhú). Odhady po č tll nepopsaných druhú se odvozují od celkového stavu poznání jednotli­ vých skupin a frekvence popisu nových druhú. Ročně je průmčrně popsáno např. 5 nových dru­ hú p t áků , 26 saveCl, 230 ryb (tj. 261 obratlo vcú), 370 měk ký š l\ 700 ko rýšů, 1 350 pavoukovcú a 7 200 druhů hmyzu. Procentuální odhady po­ měru popsaných a nepopsaných druhú jed no tli­ vých taxonomických skupin jsou patrné z připo­ jeného grafu .

Masožr avá bublinatka v Brně

Skupina

Svět

ČR

bakterie rostliny

4000 270000

1500 2500

hlístice

25000

kroužkovci

8500 70000

800 220 300 2000 26000 5700

měkkýši

75000 900000 400000

pavoukovci hmyz - brouci - motýli -

b l anokřídlí

-

dvoukříd lí

150000 120000 85000

3300 6400 6800

- ptáci

40000 47000 24000 3000 6000 9000

394

- savci

4600

81

korýši obratlovci - ryby - obojživelníci - plazi

350 576 66 20 II

hú pops aných z územ í ČR (počty jsou zaokrou­ hleny). . Kolik tedy ještě zbývá popsat druhů? U virll , bakteri í a hub, kde je zn ámo 1-4 % druhů, se odhad uje počet vědč neznámých dr uh ů takto: viry - 396 000 druhll, bakteríe - 996 000 druhú a houby - I 428 .000 dru h ů. Rostli ny patří mezi relativně do b ře pozn anou sku pinu a odhado va­ né poč ty nepopsaných d m hl! se pohybují okolo 50 000. Z dalších skupin zbývá popsat např. u hlísti c 375 000 druhú, u m ěkk ýšú 130 000, u ko rýšů 110 000 a u pavoukovcLI 675 000. Nej ­ početnější taxono mickou jednotkou je bezespo ­ ru hmyz. Přestože. se touto sk up inou zabývá ce­ lá řada odborníků a z této skup iny je nejvíce druhLI popsaných (900 000), odhadov an é po č t y dosud nepopsaných d ruh ů j sou oko lo 7 000 000. Procentuál n ě n ejznámější j so u obratlovci, kqe zbývá popsat okolo 3 000 druhů. Jaký je výhl'ed do budoucnosti? Pokud vyjdeme z předpokladu, . že za posledních přib l ižně 200 let bylo popsáno 1,7 mi lionu d ruh ů a zbývá teo­ retic ky popsat téměř 12 . m ilio nů druh ú, če ká vědce ještě I 300 let perné práce ...

Druhové bohatství vč t ších nebo menších lIzemí závisí na celé řadě vnitřních a vnějších fak torll (k lima, púda, rozma nitost a velikos t prostředí). Obecně se druhové. boha tství snižuje od rovn íku k pólúm nebo se zvyšující se n admořskou výš­ kou. N i cméně konk rétní počty druhú pro urč i té území jsou výs ledkem komb inace celé řa d y dal­ ších fakto rú. Na druho vé složení mají vli v li mi­ tující fyz i kálně-c h em i cké vlastnosti prostřed í, historický vývoj (speciace a vymírání druhů) , mezidruhová konkurence, izolovanost nebo možnost osídlení z jiných oblas tí a antropoge n­ ní fakto ry. Druhové bohatství je obvykle tím větší, čím jsou poúmínky prostředí vyrovnaněj­ ší, rozmanitěj š í a stálejší. Počty popsaných druhu u vybraných skupin jsou uvedeny v tabulce 11 srovnány s počty dru­

Pavla Šťastná, J an Bezděk Dr, Ing. Pav la Sťastná, Ing. Jan Bezdč k, P h ,O. ­ . Ústav zoologiI: a 'včel ařst v í , M ZL U v Brně

100% 90% 80% 70% 60% 50%

(%)11

40%

o Nepopsané druhy

30%

• Popsané d ruhy (%) L - - _ - ' ­_ _ _ _

20%

1

, ~

10%

2:­

:>

Cll

~ '"

III

,.,

.Ll

::>

o

:c

~ .

~o

a::

2l

;;;;

'0

o

:i:

'2:' o

:.::

~

>

"'o::>" > Q. '"

,.,N E

:c

;;;; ,,., ...,"'"'"" ~

'0

> ..Q

~

c

!§ I/)

o

.Ll

'0

Na severu Brna v k. Ú. Královo Pole stojí hora zvaná Zaječí. Z východní i západní strany je ob­ tékána dvěma potoky. Potok na východní straně je zmíměj í díky prameni, jenž se nazývá U sva­ tého Antoníčka. Protéká podél zahrádkářské ko­ lon ie a je častým výletním místem obyvatel blíz kého sídliště. Tentokrát se budeme zabývat . druhým - Zaječím - potokem, který pramení asi 650 metrLI severovýchodně od vrcholu Zaječí hory a v jehož povodí leží tři rybníčky. Nachází se v n admořské výšce Kolem 260 až 310 m nad moře m . Jeho délka na povrchu činí asi jenom '1,3 km, neboť dále je již po to k zatru bněn. Dříve nebylo možno jižní část této oblasti n avštěvo­ vat, protože zde sídlila oplocená chovatelská farma. Dnes po ní nen í an i památky, vše je bez­ vadně odstran ěno . V okolí jsou zahrádkářské kolonie, které pod mi ňují výskyt nepůvodních ros tl in jako j e mahonie cesm ínolistá či měsíčni­ ce roč n í. Údolí není příliš hojně navštěvo vá no, přesto je zde možno potkat sportovce, kteří tu jezdí na kolech i koních, což zhoršuje schůdnost cest. . Kolem prame ne se rozprostírá louka s velkým výskytem pcháče zelin n ého,"kopřivy dvoudomé a množstvím dal ších rostlin. Dále po proudu na­ lezneme mokřad, h le roste kromě ji ného ráko . obecný a ocún jesenní. Neda leko odtud po prou du je velmi zamokřená louka. Takových míst však na potoce najdeme více. Ve všech takto zamokřených č á stec h se h oj ně vyskytuje k o př i v a dvoudomá. Podél potoka se nachá-z;ejí ruderál ní plochy, zvláště pod prostřed ní m ryb­ níkem. V jarním aspek tu zde vykvétá š ťave l ky­ selý ci orsej jarní. Poté vše zaroste kopřivami . Všechny ryb níky se vy zn ač ují pestrou škálou rostlinných i živočišn ý ch druhů. Nejvýznam n ěj ­ ší z t ěc h to tří rybníkú je posledn í po proudu. Kro mě jiného zde roste kosatec žlutý, okřehek menší, zbloch an vzp lývavý, ale především bub­ linatk a východní, která se v pfedchoz ích dvou rybn ících nevyskyt uje. Bu blinatka je kri ticky ohrožený druh, který se volně vyskytuje jen vel­ mi vzácně. Je to vodní masožravá rostl ina po­ krytá malými měchýřky, úo kterých chytá drob­ né korýše. V srpnu vykvétá množstvím rel at ivn ě velkých, velm i atraktivních žlutých k v č tÍ!. Zimní období přežívá ve formě p upen ů , přičem ž zbytek rostliny odumírá. Miluje teplé m ě l k é stojaté vody . Velikost zdej šího porost u nen í nij ak závratná, je však stab ilní. Pokud nedojde k v ět í změně, ne­ ní důvod se o tuto lo kalitu obávat. Místní oby­ vatelé však někdy po užívají rybníky k mytí psů, což zdej, ímu prostředí rozhodně neprospívá . Výskyt bubli natky značí, že tyto vody jsou eu­ tro fní, což je nejspíše způsobeno splachy z výše položených polí a zahrádek. Na jaře se potok ve své dolní části, těs n ě před zatrubněním, rozlévá a vytváří měl ko u tilňku, která v červnu vysychá a na jejím m í stě vyrústá porost netýkavky nedútklivé. Br,zy na jaře, když je ještě hojnost vláhy, na ostrLIvku uprostřed mokřiny vykvétá česnáček lékařský , Okolo ros­ tou dosti zachovalé přirozené porosty listnatých strom ú, jako je lípa srdč i tá, habr obecný, dub zim ní aj. Rovnčž je zde možno spatřit okrotici bílou, která se tu běžně vyskytuje podél si lnice, na dubech pak roste poloparazitický ochmet ev­ ropský. V okolí potoka žije množství obojživelníků, zvlá tě žab. Kromě ptactva jsou zde. i .jiní živo­ čichové, vázaní na tento biotop: Proto nejen kvyl i výskytu vzácné bublinatky východní by bylo vhodné zdejší území chránit.

Lucie Pražáková

26

ZAJíMAVOSTI Z PŘÍRODY_ _ _ ~_ _ _ ----,,--­_ _ __

~_ _ _ _~~'([~n~ooufi®~

vd3n~Dnun®~

Ekologická poradna Lepidla a barvy Kamila Kanichová Na trhu si dnes můžeme vybrat z široké na­ bídky lepidel a barev. Některé z nich mohou škodit životnímu prostředí, jiné nejsou vhod­ né pro činnost dětí. Při práci s nimi je proto třeba vždy přesně dbát návodu k použití.

Škrohová, dextrinová

a bílkovinná lepidla

Škrobová, dextrinová a bílkovinná lepidl a jsou tuhé látky, prášky nebo pasty obsahující vod u (rozpo u štějí se v horké nebo stu dené vodě). Zasychají ztrátou vody od p ařením ne ­ bo vsáknutím do lepeného materi álu. Protože jde o pří rodní materiály, hrozí n ebez pečí na­ padení Tjlikroorga ni smy. Proto lepidla obs;l­ hují konzer vač n í látky. které,by měl y být po­ t rav inářské. Do této sku pi ny lepidel p atří n apř. Bílá lepicí pasta , Drago. Pro práci d ětí j~ou tato lepi dla nejvhodnější. . Škrobové le pidlo si můžeme vyrobit i sami. Škrobovou moučku nasypeme za stálého mí­ chá ní do studené vody. Vzniklou kaši opět za stálého míchání vléváme do vař ící vody až do p o třebného zhoustnut í. Lepivost mazu zá­ visí na druhu škrobové moučky (škrob pše'­ nič n ý lepí víc než bramborový). Lepivost můžem e zvětšit, když za tepla přidáme menší mn ožství nabobtnalého kostního klihu nebo želatiny. Ušetříme tím každopádně obalový odpad (tuby, plechovky), který tu zůstan~ i po jinak neškodných lepidlech.

Disperzní lepidla Di sperzní lepidla mají tcku tou , pastovitou až tmelovito u kon zistenci. Jejich ' základem je disperze čás t ic polymerll ve vodě. Zasychají vsákn ut ím vody do porézního materiálu a je­ j ím odp a řením. Použí vaj í se např. k lepení papíru, dře v a , tex tilu, tapet, č i v obuvnictví. Patří mezi ně na př. Herkules, Tenyl, Tera­ mOlmel, Duvi lax . Obě uvedené skupin y lepidel neobsahuj í or­ ganická roz po u š t ědl a a jsou přij ate lná z hle­ di ska zdravotního i ekologického.

Lepidla na bázi organických rozpo u ště d el Tradiční

univerzální lepidla se sk ládaj í z roz­ pouštědla (alkoholů, e terů, chlorovaných u h lovodíků, toluenu ,. xyl enů , cyk lohexanu, atd.) a vlastní lepicí hmoty (nejčastěji synte­ tické p ry sk y ř i ce, u sekundových lepidel es te­ ru kyse liny kyana krylové). R ozpo uš t ě-d l a za­ j iš ťují, ab y lepicí hmota zů s t a l a měk ká. Tato rozpo u š tědl a jsou větš inou zdraví škodlivá ­ dráždí sl iznice, půso bí narkoticky , mohou po škozovat j átra, ledviny, nervy a mozek . Speci áln í lepidl a by nem ě l a v žádné m př í pa­ dě přijít do ruko u dět e m.

Vodové barvy Vodové bárvy jso u pevné, vodou rozpustné barvy. Bývají v ětši nou v plastovýc h pouzd­ rech, tzv. barevnících, s prllhled ným víkem . Méně praktické jsou barvy bez víka nebo ba­ revníky z měkkých plasti'I . Vodové barvy ob­ sahují velmi m31á množství pigmentll z těž­ kých ko v ů a anilinový ch barviv. Protože se při užívání ne vypařuj í a ne práší, nejsou pro d ět i neb ezp ečné. D ět i by si ovšem vodovými barvami n emě ly mal ovat po kllŽi.

Prstové bar vy

Kreslil Rostislav Posp[šil

~~~mJDTIufiCB~

.

Prstové barvy se nabízejí většinou v kelím­ cích a jak název napovídá - nanášejí se pří­ mo prsty. Odborníci tvrdí , že pro děti je důle­ žité spontánní z3ch5zení s barvami, a doporučují je pro dě ti od t ř í let. Prstové barvy bychom eve n tuáln.ě mohli vyrobit i do­ ma ze škrobového lepidla a z vhodných po­ travinářských b3rviv. Suroviny pro výrobu vodových i prstových barev pocházej í vesměs z přírodních látek ­ voda, křída, poj ivo, minerální pigmenty (někteří výrobc i dávají přednost potravinář­ ským barvivům), stabilizátory vlhkosti. . Vodové i prstové barvy musí splňovat poža­ davky ČSN 94 3095. U prstových barev je větší pravděpodobnost; že se dětem dostanou

..."

.-­

Jkt~ fA

;;; . "'t:l

y /t(lW1

­

Kreslil Rostislav Posplsil do ús t, proto jsou pro ně 'stanoveny přísnější mezní ho dnoty pro migraci toxických prvkll .. Aby se předeš lo o lizování a ochutnávání prstových barev, přidává se do nich ho řká lá tka. Používá se neškodný naringin, který je obsažen např. v grapefrui tech.

Olej ové bar vy a tempery,

plakátové barvy

Olejo vé a te mperové (krycí) barvy obsahuj í

větší množství pigmentů z těžkých kovi'I

a anilinových barviv. Jsou proto pro dět i mé­

n ě vhodné než barvy vodové.

S pl akátovými barvami se maluje na velkých

plochách a jsou odolné proti vodě. Částečně

obsah ují organická rozpouštědla. Jelikož

u nich může snadno dojít ke kontaktu s kůží,

která dobře vstřebává organická rozpouštěd­

la, nejsou plakátové barvy vhodné pro děti .

Závěreč n é

shrnutí

Předevš ím pro práci dětí se doporučuj í lepid­ la na vodní bázi. Speciální lepidla (dvouslož­ ková, sekundová, kontak tní) obsahují orga­ nické látky a jsou nebezpeč n á pro zdraví i pro životní prostředí. U barev pak dáváme přednost vodovým , prstovým a krycím bar­ vám. Nezapomeneme, že zbytky lepidel a ba­ . rev obsahuj ících organická rozpouštědla zá­ sadně patří do nebezpečného odpadu.

Kamila Kanichová - Ekologická poradna Vita v Ostravě

EKOLOGICKÁ PORADNA

27

c i na vini ci a při sk li zni úrody nebo rázovité fi­ gurky - fo rman i zakl ádající seno z věři do kr­ melcli , ale i taj em ný pytl ák p ř i výl ovu . t ů n ě v lu žním lese. Nádherné detail ní z ábčry jednot­ livých rostli n a ž ivo č i chú , interiér lužního lesa v letní m ránu po výcho du slunce; Lá nské louky s jino vatkou nebo n ačer v e na lé studené s větl o zi m ního pod več e ra v parku led ni cké ho zámku ­ to vše p a tří k z áb ěrúm, které lá kají diváka k ná­ Ve zcela dokonalé úpravě (celá publ ikace na vštěvč kraje m ezi Břeclav í a Lednicí a zvou jej, kř í dě! ) vydal a Čes ká společ no s t ornitolog ic ká aby se pokusil tento s v ě t sám objevit. . obs,íhlou informaci o souč a s n é m stavu tzv. vý­ F il m vznikl v rámci programu P HARE C BC, na zn amných pt ač íc h území v České rep ublice. kterém se s p ol eč ně fina n ční m i prostř ed ky podí­ Soupis, zhodnocen í a zaj i š tě ní existence a vý­ Dva zoologicko-myslivecké sborníky lel a obec Led ni ce , státn í podnik Lesy Če ské re­ znam u těchto lokalit j e so u č ás tí evropského publiky, Nadace P artnerství a Okresn í úřad pro gra mu Im portant Bird Areas Europe (lBA); v Břec lavi. Je p otě. iteln é, že se na jeho přípravě Málková P. (ed.): Tetře vovití - Tet­ mezi národ nost programu j e zobrazena i v to m, podíl eli odborn íci z rúzných v ěd n ích o borů i or­ raonidae na přelomu tisíciletí. že pu bli kace vyšla s finan č ní podporou n ě ko li ka· ganizací a i.nsti tuc í, což lze vn ímat jako di'lkaz ni zozems kýc h institucí. Program !B A vyj adřuj e sp o l ečn é schopno. ti konsensuáln ího p řístupu Sborn ík přísp ě v k ů z mezinárodní snahu zaj is tit možnosti exi stence všech, zejmé­ při práci v rámci regio nu.

konference kOfl ané 24 .-26. března na o hrožených ptač ích druhú ve stále se mění- . O to m, že se s p o l ečná práce všech zú čas t ně­ cím světě. Obsah kn ihy j e možné nej lé pe vyj ád­ ných opravdu po vedla , s v ěd č í nejen zájem ve­ 2000 v Česk ých Budějovicích. Les­ ř it názvy jednotlivých kapitol: Program !B A, řej n o s t i z reg ionu , ale i oc e něn í mezinárodní ni cká fakulta České zeměd ě lské uni­ jeho princ ip a úč el , Historie programu v Čes ké odbornou porotou. Videoprog ram získal na 18. verzity v Praze. 148 stran, náklad republi ce (poč í n á roke m 1989), Mezinárod ní mezinárodním festivalu AGR OFI LM 2001 úml uvy a programy, Ochrana ptákú v ČR, O rni ­ v Ni tře velkou cenu fes tivalu MAG NA MA­ a: cena neuvedeny

to log ický význ am Č R, V ýběr m íst. Nej rozsáh­

Wolf R. (red.) : P ernatá z věř 2001. lej ší je pop is jednotlivých územ í, ve stand ardní TER - C enu vlád y S lovenské republiky. Video­ snímek je d istribuo ván rovněž v n ě m ec ké Sbornik refe rátů. Celos tátní konfe­

fo r m ě, zaji šťující in formovanos t o kaž dém úze­ a anglic ké verz i.

mí nejen pro orni to logy, ale i z hlediska přírod y

rence s mezinárodní účas tí, Kon opiš­

a její ochrany vúbe.c. Těchto lokal it je v CR cel­

M ich al Hři b tě u Benešova 7.-8 . z áří 2001. Česká kem šestn áct: Krko noše , Že huňský rybn ík, K ř i ­ lesnická spo l ečn o st 200 I. 168 stran, vo kl átsko , Doupovské hory, Šu mava, Ř eža b i, nec, Deh t ář , Třebo ňsko , Středn í nádrž Nové I van Schneedorf er nákl ad 500 vý t isků , vyšlo j ako pra­

M lýny, Pálava, Led ni cké rybníky, Soutok , Bes­ covní materiál konference

ky dy , Po o dří, Heřm a nský stav- Stružka a Jese­ Vzpomínám si, níky. Všech ny úd aje jso u zpracovány místní m i ptijeli jSlile na bicyklech .. . Oba d va sbo rníky, přesto že o'ba o z v ěř i , d obře od borníky, a proto jsou zcela kvalifikované Sta víme je za bOlidu. ilu strují rozd íl y v zam ěře n í výzk umu z v ě ře ze a aktuální. Kn ihu dop liíuje výb ěro vý seznam V boudě prodávají limonádu. strany odborné zoo logie a ze stran y mysl ivecké­ publikac í ~ velký počet bare vn ých fotografií, ho výzkum u a praxe; asi j e n n ě ko l ik výzkumní­ Zátkovy lahve l1 a p ultě, zo brazujících nej e n n ěkteré pta č í druh y, ale pře ­ ků sp l ňuj e předpo k l ad y být jak zá kladními ba­ raz, dva, je horko na Štvanici. de vším ch arakterizujících prostřed í území. Pro dateli, tak m ys liveckými praktiky. Přiro ze ně pracovníky v oc h ra ně přírod y je publikace ne­ Od řeky je slyšet smích lepš í poz ici pro hlubší a speciální referáty m ě l a postradate lná, pro ostatní zájemce neobyčejně a pánové jdoll s rodin kami úžej i za m ě ře n á ko nference o t etře vovitý c h než info rmativní. Jediný její nedostatek j e v tom , že akátovoll alejí. zpracování celého okru hu prob lé mÍ' kolem per­ ne ní uvede no, zd a, kde a za koli k je možné ji Je n eděle. Ta srpnová, naté zv ěře. V prvém s bo rn íku je všem t et řevov i ­ zakoupil. řek l by FrantiJek Hrl/bín ... tý m vě n o v á no 6 re ferá t ů, jed no t livě jsou za­ stoupeni telře v (6 ), te tří ve k (7), jeřábek (3); ve Karel Hudec Ivan Sch/leedorfer se narodil 19. března druhém bažant (II ), koroptev (4), tt!třevov it í (4), oreb ice (I), drop velký (I) , kroca n di voký 1937 v Česk:-ích B udějo vicích. Po válce žil ( I), husy (I) , divoké kach ny (2), vli v d rav c ů v Praze, potom n(!ko lik let v ·sevemích Če· " L.V.A. viděti... " - nový film a krkavcovitých na zvěř (2) a význa m korm orá­ chách, v .fedesát.\'ch letech znovu v Praze. o Lednicko-valtickém areálu na v rybářství (I). Velká část referátů se zabývá V roce / 968 emigrova l do Kanady. Prvních rozšířením a početností, bohužel ve s m č s ( k ro m ě jedenáct let žil ve Winnipegu, od rohl 1980 Žijeme v do bě přev ra tnýc h tech nologií. Každý "ški'ldcLl") s konstato ván ím negati vníc h trendú . žije jižn ě od Vancoltvru na po loostrově de n se na nás valí la vina in fo rmací, "brouzdáme Menší poče t se vě nuje ri'lzným otázká m spj atým Tsawwassell. Knižn ě vydal Básně z po lo ost­ se" internetem, telefonujeme mobil ním telefo ­ s u m ě l ým odcho vem, telemetri cký m sledová­ rova (PIIlD Milic/lOV, 1987), Verše z léta a zi­ ním, parazity, historií a výsledky mys livec kého ne m, z poštovních schráne k d e nn ě vyhazujeme my (Edice K PaHl. / 989), M i n ipříběhy (Edi­ n ě k o l i k reklamn ích letúkú - inu, tep moderní hospod ařerú. do by, dalo by se říc i . No vý film L.V.A. vi dě ti ... Oba sborníky jsou v každé m pří pad ě nepostra­ ce K PaHž, 1990), Návrat (Edice K PaNž, aUlOrú Ing. arch. Jarmi ly Kocourkové a Ing. datelným zdrojem info rmac í pro toho; kdo se 1991), Pozústalá vzd u choloď (Edice K PaNž, Stříteského (vyrobil SKY FI L M, ekologické zajímá o so u časnou situac i a vývoj po čet n osti /991). Publikoval také v časopisech (Host, jednotlivých dru hi'l zvěře i o možno sti, někdy au di ovizuální centrum , Prostějov) nás provede , Literární noviny) a v rukopisných sbírkách. Ledni cko· valtic kým areále m a jeho pro měn am i zřejmě m arné, o nápravu včcí vezdejších. Oba Poezie 1vanQ SchneedOlfera je poezií velmi bě h em jed notli vých roč n ích období. Tato pro­ však také trpí dčdict vim, j ak se dnes ř í ká, z dob konkrétní, vypráví pi'íběhy, popisuje scellél'ie komun ismu: není patrné, zda, kde a za j akou ce­ cházka netrvá déle než d vacet mi nut, ale stojí za kolem sebe. Činí tak velmi prostě, žas/le nad nu je múže získat zájemce, který ne ní ú čas tní­ to vy pno ut mobilní telefon, p řes ta t na chví li .~vělelll, ale zároveií ho ironizuje, nevěN . vel­ kem nějaké konference č i členem n čj aké orga­ myslet na to, co j e třeba z ař ídit , jak se vám hroutí čas o vý p lá n, protože j ste st rávili na silni ­ k.ým proslovtÍm, .. velk)'m " dějinám. Hledá-ii ni zace. Jak dř í ve, ta k dnes ex istuj í "úče l ové" .ci v dopravní zácpě n o tn ě čas u, a nechat se vést odborné publikace, které "nejsou určeny k pro­ oporu autorit, obrací se k hudbě, k Schuman­ deji oby vatelstvu". Proč? Několik des ítek pri'lvodci a jejich po utavý m vy p rávěním o krá­ /lovi, Mozartovi, /lebo k básníkti111, Hrl/bíno­ exemphíři'l podobných publ ikací - zejména sách př írody i jednotlivých stavebních památe k vi, Verlainovi. Občas, j ako II každého exulan­ o zvěři - by se j i stě prodalo, i když třeba ne v tomto j ed ineč n ém koutu jižní M oravy při hra­ ta, prosákne stesk, vzpomínky na děts tví, okamžitě: informace v nich obsažené nejsou ur­ nicích s Rakouskem, který by l v roce 1996 or­ ovJem bez velkého pCllOSU, uměřeně. mile. čen y pouze aktuální poptávkou. Z ájemce o kou­ ganizací UNESCO zapsán do seznam u SVčto­ .Schneedorferova poezie je vyváženou směsicí pi musí ovše m také vědět, kde j e koupil. Při vého kult urní ho a př íroq ního dč dic t ví. Au toř i nostalgie a nadhledu, lakonická v nej/epJím so učasných možnos tech info r m ačních by to nás sezn amují s jednotli vými dominantami Led­

však neměl být problém. nicko-va ltického areálu a nejde př i tom jen . smyslu slova.

o kamenné s v ěd k y staveb ních památek. Ve

Karel Hudec sní mku se objev í i živí lidé, nej en vinaři při prá.pč.

Recenze

28

Petra Málková; David L acina (eds.) : Významná ptačí územÍ. v České republice. Česká spol eč­ nost ornitologická, Praha 200 I. Stran 144, náklad I 500 výtiskLl, cena neu­ vedena

RECENZE _ _---;-_ _ _ _----::--_ _ _ _ _ _ _ _ _ _~_ _ _ _ ~'U~rruDnufi®~

c;;;]

Kronika

aB Kreslil Rostislav Posplšil Jeseničtí vyšetřovatelé

obvinili z ublížení na zdraví dvaačtyřicetiletého myslivce z Prahy, který je podezřelý, že před neseti dny při lovu kachen v Černé Vodě na Jesenicku postřelil ná­ hončího. Zranční podle policie zanechá trvalé následky. V Olomouckém kraji je to za poslední dva roky nejméně šestý případ, kdy myslivec půstřelil nebo zabil člověka. "Myslivci hrozí až pětileté vězení," řekla ČTK severomoravská po­ licejní mluvčí Dagmar Bednarčíková. Podle ní se dostalo muži i dalším lovclim poučení, že ne­ smějí střílet na nízko letící kachny. Věděl také, že se na rybníku budou pohybovat na loďkádl lidé plašící ptáky. Přesto střílel smčrem ke čty­ řicetiletému muži, který mu nadháněl kachny z loďky, podotkla mluvčí. "Muž byl zasažen šestnácti broky a utrpěl četná zranění. Doba léč­ by je odhadována na několik mčsíců, některá zranění ale zanechají trvalé následky," dodala mluvčí. Střelba myslivcli do lidi není v posled­ ních měsících v Olomouckém kraji výjimečná. Jesenický okresní sQud udělil myslivci dvouletý podmíněný trest za to, že na Velikonoce vopi­ losti postřelil člověka na jednom ze sídlišť v Je­ seníku. V břez n u dostal plilroční podmínku v Šumperku jiný člen mysliveckého sdružení, který v závěru loňského roku trefil sáňkujícího chlapce v domnění, že střílí na kance. Mčsíe předtím udělil prostějovský soud o čtyři měsíce vyšší podmíněný trest za to, že myslivec z Ko­ nicka místo kance usmrtil výstřelem z kulovni­ ce človčka pracujícího na poli . Ušetřeni nejsou ani' myslivci. Loni na podzim si na Prostějovsku člen myslivecké jednoty prostřelil koleno, když běžel za sojkou s odjištěnou zbraní a zakopl. Rok předtím v Oskavě na Šumpersku střelil myslivec kolegu na honu d0 ramene, když si ho spletl s jelenem. Snčmovna před dvěma týdny schválila novelu zákona, který podle odborníkli posiluje postavení myslivcli. (ČTK 3. října)

Brněnský

biojarmark již po desáté

Ve dnech 5. a 6. října uspořádala Ekologická po: radna Veronicajiž 10. ročník podzimního biojar­ marku ekologických zemědělcli - akci, jejímž cí­ lem je osvčta o' ekologickém zemědělství a podpora rozvoje trhu s bioprodukty. Jde záro­ veň o propagaci zdravého zplisobu stravování jak pro spotřebitele, tak pro krajinu, a také proto byl biojannark s motem Zdraví lidé ve zdravé kraji­ ně součástí akce Brněnské dny pro zdraví, pořá­ dané Kanceláří Brno - zdravé město. Na programu biojarmarku byl prodej a ochutnáv­ ka biopróduktli - ovoce, zeleniny, sýrú, vína, ča­ jú, koření, jablečných moštt), sušeného ovoce, pečiva a dalších v.ýrobkli s certifikací BlO - pě­ stovaných a vyrobených bez chemie. Na akci se prezentovalo šestnáct ekologických farem, zpra­ covatelli a prodejciL Součástí biojarmarku byla také nabídka literatury a především poradenství, které zájemcům poskytovali přímo na trhu sami ekologičtí zemědělci, pracovníci Svazu ekologic­ kych zemědělcú PRO-B IO ,a Ekologické poradny Veronica. Biojarmark doprovázely také dvě vý­ stavy o ekologickém zemědělství - první z nich připravila firma Kontro la ekologického zemědčl­ ství, o.p.s., přičemž Ínformační panely byly umístěny na prostranství mezi prodejními stánky, druhou výstavu nazvanou Krajina ,ta lalíN při­ pravilo Hnutí Duha. Jejím prostředn i ctvím se ná­ . vštěvníci mohl i seznámit také s činností Duhové­ ho klubu přátel eko farem , který poskytuje zájemcúm možnost společného nakupování širo­ kého sortimentu biopotravin přímo od ekozemč­ dělcli a pořádá také řadu výletli na ekofimny. Bližší informace o ekologickém zemědělství Vám rádi poskytneme v Ekologické poradně Ve­ ronica, Panská 9, Brno, tel.: 42 2 I 83 51.

Strom a

stromořadí

roku 2001

Anketa Strom a stroll1O/'adí rokli 2001 předčila očekávání počtem ' zúčastnčných lidí, kterých bylo přes 300, i jejich nadšením. Oproti loňské­ mu roku se anketa lišila ve dvou zásadních vě­ cech: I. Definitfvního vítěze nestanovila porota, ale občané sami. . 2. Byla vyhlášena i kategorie StromoFadí rokli, která má upozornit na význam dosud zachova­ ných celistvých stromořadí v Brně, která jsou právě velmi často plošně kácena, zejména kvlili rekonstrukcím podzemních sítí, rozšiřování vo­ zovek apod. Od 22. dubna do 15. září nám byly doručeny návrhy na 33 strolhli a II stromořadí. Potěšující byl návrh jak na strom, tak na stromořadí z ÚMČ Btno-Bosonohy, tedy první vlaštovka ze všech 29 příslušných odborli městských čás­ tí, kterou naše anketa bezprostředně oslovila. Z došlých návrhli vybrala porota 5 stromli a 4 stromořadí, pro které měla brněnská veřejnost možnost hlasovat od 24. září do 12. říj na. Popis kandidátli i s fotografiemi se obj evil na ww w­ stránkách Nadace Partnerství a ZO ČS O P Vero­ nica, v tisku a' v Ekologické porad n ě Veronica na Panské 9. Celkem se závěrečného hlasování zúčastnilo 282 lidí. Vzhledem k tomu, že horkým kandidá­ tem na vítězství byl platan v areálu nemOl;nice u sv. Anny, tvořil zhruba polovinu hlasujících nadšený personál této nemocnice. Pro platan však hlasovalo ještě dalších 54 lidí, celkem tedy dostal 202 hlasy; a tím se stal jednoznačným ví­ tězem soutěže. Jako by loni galantně a gentle­ mansky nechal zvítězit s tařičkou bystrckou lípu

----+

Sárka Stefanová

Na jl(bilej/lÍm desátém biojarmarku se preze/ltovalo šestlláct ekologických farem ,'zp racovateltl a prodejcII. Foto Petr Frallcá/l .

Referendum v Libouchci Přátelé přírody dosáhli dalšího velkého ú s p ě­ chu. Jejich projekt Záchrana Klobouku pokra­ čoval referendem, které se konalo z jcj.ich inici­ ativy 22. září 200 I v Libouchci. Referenda o případném otevření .kamenolomu na nedale­ kém vrchu Strážišti (místně známém jako Klo­ bouk) se účastnily . takřka tři čtvrtiny voličli . (73 %) - tedy dvakrát více než v obecních nebo krajských volbách. Vyjma šesti neplatných hla­ sli (chybně vyplněných hlilsovacích lístků) a čtyř nesouhlasných všichni účastníci referen­ da hlasovali pro zachování vrchu a proti oteví­ rání kamenolomu. "Celou akci pokládám za další velký úspěch Přátel přírody," zhodnotil prliběh a výsledky re­ ferenda předseda Přátel přírody Marian Páleník. Jak dále uvedl, "jednoznačný výsledek referen­ da osvětluje více skutečností: Nyní lépe chápe­ me, proč se mnozí politici referenda bojí a proč dodnes nemáme zákon o celostátním reťerendu. Z porovnání účasti ve volbách a v referendu je navíc vidět, jak občané přijímají ekologické ak­ tivisty a proč se nás jistq síly snaží dostat do po­ zice nepřátel státu." red.

~'U9Jr
KRONIKA

29

přišli podívat, případně jej vyfotografovali a ně­ kde uveřejnili. Múžeme všem, k t eří po 'Iali ná­ vrh letos i lon i, slíbit, že do konce roku chystá RS ČS OP v Brnč vydán í katal ogu, v nčmž se se svým i stromy určitě setkají. Vyhlášen í letošního ročníku proběhlo pod v í tězným platanem za účast i několika desítek lidí, a to nejen v bílých pláštích. Ke zpříje m něn í atmosféry hrá l dětský cimbálový soubOr Slováček , promluvila i ředi-. telka fakultn í nemocnice Alena Štětková, která tak potvrdila, že si z~městnanci nemocnice stro­ mu opravdu váží.

Na tálie Chrastilová

Výsadba nového strom ořadí na ulici Lidické

Jea/lowaČ/lým vítězem letošní a/lkety Strol/l roku se stal plata/l v areálu nemocnice II sv. A/luy. Foto Pelr Frallcán

a letos se odvděčil všem těm, kteří jej navrho­ vali loňský j tento rok: Na druhém místě se umístil smrk na Ramešově ulici v Královč Poli s počtem 56 hlasů, zejména obyvatel z ' bezprostředního okolí, kteří obdivují krásu tohoto nej mladšího památného stromu. v Brně a doufají. že lionosný strom a jeho pěkné zelené okolí zůstano u neporušeny již tř i roky přetřásanými stavebními zámčry . O LŤelí místo se dělí dub v parku na Moravském náměstí a jinan v· klášterní zahradě na Mendlo­ vě náměstí - tyto stromy dostaly shodně po J2 . hlasech . Poslední kandidát, jasan úzkolistý na Moravském náměstí, v této těžké konkurenci zaujal pouze 3 hlasující. V kategOrIi Stromořadí roku sl až do poslední chvíle držela prvenství lipová alej na Vodově ulici s 27 hlasy. Těsně před uzávěrkou hlasová­ ní ji však předběhla platanová alej na Smetano­ vě ulici. která nakonec dostala 44 hlaSL!. Stro­ mořadí lip na Bosonožském náměstí oslovilo I J a stromořadí jerlínú na Baštách 6 hlasujících . Jako Strom hrdina nebyl letos vybrán jeden ' strom jako loni, ale toto označení náleží všem 9 stromům, o kterých si 10 myslí lidé, kteří je na tento titul letos navrhli. Bylo však vyhlášeno stromořadí hrdinli - jírovce na Hlinkách, které již léta odolávají klínčnce a zimnímu zasol 0- . vání. Letos se objevil v návrzích i strom klaun - zá­ roveň kvetoucí a plodící jírovec na Veselé ulici - veselý kaštan. Jedna jeho větev totiž připomí­ 'nala vánoční strom - s nahoru. se tyčícími svíce­ mi jeho kvčtú a dolll visícími baňkami jeho kaš­ tanů.

Anketa nám opět ukázala, jak lidé vnímají svoje okolí, mají krásný vztah ke stromltll1 \fe své blízkosti a touží po tom, aby právě jejich strom byl oceněn, nebo ,ibychom se alespoň na něj

30

Ulice Lidická dostala před pár dny nový kabát. Po několik desetileti zadlážděný prostor mezi Moravským ná měs t ím a Lužánkami získal nový rozměr - objevily se zde totiž opět stromy. V nově vydlážděném chodníku po levé straně ul ice při pohledu od stře ú u města vyrost la jeú­ nořadá alej, tvořená dvaadvaceti javory, V užší části od "Muzejky" liž po hotel Slovan bylo vy­ sázeno devatenáct kusli malokorunných javorli (Acer call1l'e,I'lre .El.~rijk'), do prostornější části ulice u podzeniních garážt byly zvoleny jako dominanta tři javory (Acer pseudol'latal1us ,PwpureulI1') S klasickou korunou se zajímavě purpurově zbarvenou rubovou stranou listiL Nejkrásněj ší jsou tyto stromy na podzim, kdy jsou listy shora ž lu tě vybarvené, na rubu fialově červené a korunou prosvítá slunce. Vlastní výsad ba stromů byla pomčrně kom p li­ kovaná z dúvodu ve lkého množství inženýr­ ských sílí vedených takřka v celé šířce chod ní­ ku. Za předpokladu použití ochranných fólií proti prorůstání kořen II byly projektantem vy­ mezeny čtverce pro výsadbu stromli. Aby stro­ my ihned po výsadbě náležitě vynikly, bylo u puštěno od klasického kotvení dřevěnými klily či kovovými trojnožkami a namísto toho byly použity speciální pCtdní kotvy. Pro ~ětšinu Brňanů jsou stromy na Lidické ulici novým a do jisté míry nezvyklým prvkem. Pa­ mětníci si ale možná ještě vzpomenou, jak ulice vypadala v období první republiky. Na dobo­ vých pohlednicích z roku 1919 jsou po obou stranách ulice zachyceny vzrostlé aleje stromů. Ulice musela být takto 'upraveriá už na konci 19. století, neboť na fotografii z roku 1898 jsou již dobře patJ:né mladé výsadby . Parní tramvaje a koňské povozy dnes vystřídaly šiíllry aUtomobi ll!. Plivodně "Nová ulice" s množstvím restaurací a kaváren se v prúbčhu století změnila na rušnou třídu s hustým silnič­ ním provozem, Čas a postupující technický roz­ voj nelze zastavit. Návrat stromů na Lidickou ulici však mliže být určitým pojítkem mezi do­ bou dávno minulou a současriostí.

KRONIKA _ _~_ _ _-,---~_ _ __

Den

stromů

Den stro mll byl poprvé v České republice sl a, ven v lo ň ské m roce. Společně jej na 20. říjen vyhlási ly Nadace Partnerství, Národní muzeum v Praze a Botanická zahrada Karlovy univerzity v Praze. Česká republ ika se tak připojila k tradi­ cím oslav Dne stromů, které se slaví v mnoha zemích celého světa (viz např. www.arbórday. org). Datum není jednotné, odvíjí se ód klima­ tjckých podmínek v jednotlivých zemích a od toho, kdy je ve které zemi možno vysazo vat siromy. V rámci letoš ních oslav se tak na mno­ ha místech .České republiky sázely stromy. Na­ dace Partnerství podpořila 15 projektů výsadeb, k výzvě k sázení se ovšem připojilo mnoho dal­ ších subjektů i jednotlivcli. Kromě vlastních vý­ sadeb se konaly na mnoha místech po celé re­ publLce akce k popularizaci významu stromů . V Brně probíhaly oslavy Dne stromů také na Lipové ulici v Pisárkách. Za účasti primátora Duchoně byly vysazeny tři vzrostlé lípy jako so u část oslav desetiletého výročí existence eko­ logických a ekovýehovných sdružení Lipka a Rezekv ítek. Ke Dni strom li se připojilo rov­ něž Centnlln experimentálního divadla Husa na provázku. V jeho prostorách se konala vernisáž fotografické výstavy Krajina s/rO/mi, kterou po­ řádala Nadace Partnerství společně s Klubem moravských fotografů . V Liberci zorganizo valo . tamní sdružení Suchopýr výstavu o stromech a výsadbu stromli do městského parku. Výstava o stromech byla k vidění také v Hodoníně. Michal Veselý Bměllská

Lidická utice získala před pár dlly Ilový kabát. Po několika desetiletích se zde to­ tiž opět objevily stromy. Foto Ladislav Plch

Olga Nováková

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ \)~~JY(!ooufi®~

Deset let Národního parku P.odyjí Je symbolické, že v lomto roce si připomínají významná výročí dvě sousední moravská velko­ pl ošná chráněná území - Národní park Podyjí Ci O let) a Chráněná krajinná oblast Pálava (25 let). je třeba připomenout, že před vyh lášením NP Podyjí a jeho och ranného pásma v. roce 1991 byla zdejší krajina v téměř shodné rozloze chrá­ něna v nižší kategorii územní ochrany j ako C h ráněná krajinná oblast Podyjí (1979-1991). To dokládá aktivity tehdejš íh o odborného orgá­ nu státn í ochrany přírody - , Krajského' střed i sk a státní památkové péče a ochrany přírody v Brn ě - které především v šedesátých a sedmdesátých letech systematicky pracovalo na zřízení sousta­ vy jihomoravských chrá n ěn ých kraji nných ob­ lastí. Byly to velmi prozíravé a chvályhodné kroky, které s pr ávně reagovaly na civ ilizač n í tlak, tak mocně a bezohledně uplatňovaný teh­ dejší společností, neomylně mířící k lepším z ítř­ HUTI, Právě jihomoravská krajina .byla terčem exploatačních snah 'tehdy jednos tranně pojí ma­ ného intenzivního zemědělství a zp rúm yslně n é­ ho lesního hospodářství. r když někdejší ochra­ nářské instituce zdaleka neměly dnešní nástroje zajišťující ochr,a nu přírody a krajiny an i p otřebné pravomoci, svou historickou roli "první pomoci" správy CHKO nepochybně nap lni ly, Z osobností, jejichž jména by měla být připome­ nuta v souvislosti s ochranou Podyjí, rád zmíním zakladatele CHKO Podyjí: RNDr. Maty ldu Jati­ ovou, brněnskou botaničku a ochranářku, a Ing. Jarosl ava Krejčího, znojemského lesníka a eko­ loga, který byl dlouholetým vedoucím správy a jedním ze zakladatelů národního parku. Je správné vzpomenout i na řadu lidí, kteří tehdejší správě CHKO pomáhali., Byli to jak místní zá­ jemci, nadšenci a dobrovolníci , tak i odborn íci z celé republiky, z nichž mnozí byli sdruženi v tehdejším Poradním sboru CHKO Podyjí. Jeho předseda doe. R t\fJ)r. Vladimír Ha nák, význam­ ný zoolog a univerz itní učitel , znojemský rodák, se již v osmdesátých letech chopil organizace odborných aktivit v území a oživil spolu s mno­ ha dalšími kolegy zájem odborníků i laiků o za­ pbmenuté Podyjí. Právc; v takto formovaném prostředí vědcll, odborníků, místních příznivců a v neposlední řadě i profesionálních ochranářú se zrodila a začala kultivovat myšlenka vyšší formy ochrany, idea národního, parku, Přib l ižně ve stejnou' dobu, v polovinč osmdesátých let, se , zákonitě objevila i myšlenka nezbytnosti bilate­ rální mezipárodní ochrany, byť byla v tehdejší době, kdy romantické Podyjí protínala želézná opOlia, považována za myšlenku fantasmagoric­ kou. Ale jak ukázal následný běh událostí, po. tvrdilo se, že vše má svlij čas. Dříve jen potichu v kuloárech odborných kruhll sdílené myšlenky mohly svobodnč oslovit a přesvčdčit ty, kteří mohli dále konat. Výsledkem bylo zřízení Ná­ rodního parku Podyjí v roce 1991. Celé desetiletí jeho existence je možno s trochou nadsázky charakterizovat jako zrození jedince s,: vším, co tuto dobu následně provází: radost z narození, starost s dčtskými nemocemi, uspoc kOjení z prvních pevných krokřl a počátků ko­ munikace s okolním svčtem, občasný pohlavek od rodičů, úspěchy i prohry v souti'!ži s ostatní­

~{[~n'\lDDunce~

mi, oče káv ání příštích časů v prostřed í plném ri ­ zik ... Jinými slov y,se vznikem nové kategorie chráněného území souv isí i obroda instituce, která o ně h o peč uj e. Správa NP Podyj í fung uje od roku 1991, kdy navázal a na svoji předc húd ­ kyni - Správu CHKO Podyj í. Její prv ní úkoly byly prozaické: sehnat stře c h u nad hlavou, dát dohromady kolektiv gradu ovaných lidí schop­ ných a moti vov an ých o národní park pečovat, zajistit potřeb né pros třed í a nejenom fina nč ní ·podporu podmiňuj íc í efekt jejich práce. Sám p řekotný vývoj sp o l ečnosti v České republice v posled ním desetil etí mi nulého století význam­ n ě ovlivnil dění v och raně příro dy, Zej ména no­ vě vznikající systém komplexní péče o ži votní prostředí České repub liky, právní ř ád fonTI ující se konečně v opravdu demokratickém pros třed í , podmínily též vývoj institucionální péče o 'vel­ koplošná chrúilě ná ll zemí, Národní park Podyjí nevyjímaje. Díky novému zákonu o oc hraně pří­ rody a krajiny získaly správy národních par kli nástroje důlež it é k zajištění přímé a ú činné péče o svěřená chráně n á území. Výkon státní sprá vy ve vybraných oblas tech och rany životn ího pro­ středí spol u s právem pří m ého výkonu péče o les ve státním vlastnic tví (tedy na většinč plochy NP), jsou význam nými atributy moderní kom ­ plexní péče o národní park. Spolu s dalšími od­ borným i aktivitmni, především výzkum em úze­ mí a 'mon itoringem stavu prostředí parku a v neposlední řadě s rozmanitým i č inn ostmi ve veřejných vzta:(':ích , včetně strážní a info rmačn í služby, jsou výše uvedené nástroje sk ut eč nými pilíři ochrany núrodního parku. Dosavadní praxe v NP Podyjíjediloznačně potvrzuje, že systém výkonu speciální stát ní sprúvy i odborné správy, které jsou v rámci " velkoploš né územní ochra­ ny" prováděny jedním subj ektelTI, je naprosto. správná cesta. Jakékoliv dělen í zmíněných čin­ ností, o kterém bohužel v současné době vážně mluví i "kapitáni" naší ochrany přírody, by bylo velkým omylem, který významně zvýší riziko nežádoucích organizačních změn s vážnou mož­ ností negativního dopadu do dosavadní uspoko­ j ivé komplexní a prlihledné (tudíž kontrolovatel­ né) ochrany přírody a krajiny národního parku. To, že NP Podyjí má své pevné místo na slunci potvrdila také skutečnost, že i rakouská' strana zajistila plnohodnotnou ochral1ll svého území a vyhlásila v roce 2000 Nationalpark Thaya.tal. Přeshraniční spolupráce je pro ochranu říčního kaňonovitého údolí Dyje životnč dliležitá. Obě správy se snaží vycházet ze stejných zásad při zajišťováni ocliranářského managementu na úze­ mí obou sousedních státll. Dohodly se též na SLlílení potřebných informací" koordinují své po­ stupy. Výrazem mezinúrodního uznání je pro­ plljčení Evropského diplomu Rady Evropy v ro­ ce 2000, Tímto prestižním oceněním se NP Podyjí jako jediný náš národní p
Kresba Rostislava Pospíšila ch ránčné přírodě

i za to, že re$pektujete často podmínky ochrany při vašÍ návštěvě ná­ rodního parku. Odměnou vám, ale i vašim po­ tomkům ji stě bude proži tek z tohoto romantické­ ho a neop akovatel ného koutu Moravy. přísné

Tomáš Rothriickl

CHKO Pálava jubilujíCí C h rán.ěná

krajinná oblast Pálava si na podzim­ ním semin áři Pálava na prahli tretfho tisíciletí, konaném ve dnech 7. až 9'. listopad u v zámec­ kých prostorách v Miku l ově, připomenula svá letošní v ýročí. Již od roku 1976 v Mikulovč a okolí Pálavy púsobí Spfáva 'C HKO Pálava. V roce 1986 se pak podařilo území C H KO za­ členit do celosvětové sítč biosférických rezerva­ cí Program u MAB UNESCO a ocenit tak pÍlso­ bení a konání všech místních obyvatel na území CHKO Pálava. Výroční seminář se spojil s vý­ jezdním setkáním senátorú z podvýboru pro ži­ votní prostředí Výboru pro územní rozvoj, ve­ řejnou správu a životní ' prostředí Senátu Parlamentu ČR. Na Obecním úřadě v Dolních Dunajovicích se uskutečnilo jednání k obecnýl}] i regionálním otázkám ochrany životního pro­ středí, územního rozvoje a veřejné správy for­ mou řízené diskuse se zástupci regionálních sa­ mospráv, státní správy, podntkatelské sféry a dalšími hosty. Vlastního čtvrtečního semináře se zúčastnilo více než sto přihlášených zájemců. Odeznělo zde více než dvacet referátll a přís­ pěvků k různým tématlllTI se vztahem k CHKO a BR Pálava, ve slavnostní části byly oceněny zásluhy dvou osobností spjatých s Pálavou. RNDr. Matylda Jatiová převzala díky za práci při přípravě vyhlášení CHKO Pálava v sedmde­ sátých letech a za obdobnou práci při přípravě biosférické rezervace Pálava bylo poděkováno i Ing. Antonínu Bučkovi. Připomenutí obou vý.­ ročí pak zakončila páteční odborná exkurze do vybraných území CHKO a BR Pálava a bkolí. .Jiří

Matuška

KRONIKA

31

Strom Života - progr am na

podporu výsadby stromů

Paní Jarm ile Kocourkové přán { k jakémusi jubileu'

Před dvěm a

Vy tahOVal v.fee/JHo možllé ze života lidí jubilují­ cích i 1lejubilujících je posláním tiskovi1l více roz.fíFe1l.ých. NěkteN lidé. jaká p rávě paní Ing. arch. Jarlllila Kocourková, Ilem ají j ubilea -lIe ­ j eli z těchto důvodti - rádi. PFesto by se lI a§e re­ dqkce ráda phpojila k těm . kteN se odváží penlí Kocourkové blahopl'dt. SOll.l'tFedila by se ov.lem hla vll ě na poděko vání za to, co je pNnosem pa­ lIí Ing. Kocourkové j ednak v redaktní radě Ve ­ roniky, jed1lak v činnosti pro p Hmr/u ({ j ejí ch ráněn í pFed (/ověkem - cijak olla tomu rozu­ m í. tím p l'edev.fím pro t!o věka . Paní Jarmila Kocourková je inženýrkou arch itektkou znatll ě lI ev.lední: Má I' l'edev,fílJ1 vyhran ěný smysl pro krásu. kterou . v pNrodě nejen vidí. ale i lob ra­ ZlIje v niZllých fOllnác h. Svědči o tolll nesL~e tllé f otiJgrafíe te m obílé. jejichž archi v zahrnuje m noho krám.l'ch kouul {/ objektů lidských i pN­ rodn ích stejně jako lllútě s bolestí brall.ých zá­ běnl jejich mrzaé~ellí či likvidace "nezbylllýll1 pokrokem " civilizace. O a UIIJrčillě vyhra ně/l.ém smyslu pro krásu vlak svěd6 také celd Fa{{a ba­ revných diafo/1ll. doprovázen ých vidy pei:livě vybranou hudbou 6 poetick);m s/ovem.- p rávem .vi tyto diafo/l.Y zasloužily mllohá oceu ěu í. A co je pN?IlaL~lI é pro autorkll: trvalOJt jejích snnh, houževnatost v jejich p ro,\'azovLÍní a vždy pFdtel­ .lká schopnost rady {/ pomoci v.lem, kteN mají stejné, zájmy. A nesmíme zapome;lOur ua /lezbyt­ HOli dávku humoru. COŽ, jí kromě zdraví pFejeme i lIadále.

lety vznikl v Nadaci Partn erství projekt zaměřený na stromy. Pos láním progra­ mu Strom života j e podpora výsadby stromú neziskový m i organizacem i. a obcemi v krajin ě , ve městec h i v honich. K ro mě vysazo ván í no­ vých stromú a nás ledné péče o n ě us iluje pro­ gram o zapojení široKého spektra lidí do pří p ra­ vy projektú a zej mén a do vlastní výsadby. Program se snaží sdru žovat akti vity na podpo­ ru stromú v České repu blice. Na stránkách ww·w.stromzi vota.cz naj dete kromě in formací o progra mu a veřej n é sbí rce na stromy ulké in­ formace o všech akt iv itách z am ěře n ých na pod­ poru sázení stro mú v České repu blice. Od vzni ku programu v roce 2000 se k němu při ­ . poji lo 45 organizací. V dosavadních třech gran­ tových kolech by lo podpořeno Sl proj ektú cel­ kovou částkou přes 300 000 Kč. Z toho asi 35 % je výtěž ke m veřej n é sbírky na stromy Adoptujte strom!. zbytek doplni la Nadace Part­ nerství. Loni na podzim a letos na j aře se úspěš­ ně reali zovalo 36 projektů . zby lých 15 se bude realizovat letos na podzim. Výsledkem dosud realizo vaných proj ektll je přes 5 000 novč vysazených stromll. Stromy se vysazovaly ve velkých městech, v Praze, v B rn ě v Přerově ncbo třeba v Karviné, menších ob­ cích, jako například v Bystrovanech u Olo niou­ ce, Vlkoši, Budišově nebo Kostelní Myslové, a sázelo se i v horách: v Beskydech a v Jizer­ ských horách. Co je ale hlavní, podařilo se vzbudit veli ký zájem veřejnos t i. Přímo do výsa­ deb se zapojilo více neŽ tisíc lidí všech věko­ vých kategorií. Další stovky lidí se zúčastnily nejrúznějších doprovod ných akcí. jako jsou vý­ tvarné a li terární soutěže se stromovou temati­ kou, výstavy apod. Z hledi~ka výchovného aspektu programu je dllležité zejména zapojení mnoha dětí z mateř;;kých školek a ze základních· škol. Děti mají možnost nejen si svúj strom za­ sadit, ale i starat se o nčj a pečovat o jeho další . rúst a prosperitu. Tímto zpllsobem se tak daří vysvětlovat dčtem význam. stromLI a budovat v nich vědomi spoluzodpovědnosli za stav své­ ho životního prostředí. Díky programu Strom živola a hlavně nadšení a Wiilí mnoha místních organizací, so podařilo změnit nejedno prostran­ stvípřed školoU či dVLlr mateřské školy v krásné zelené prostranství plné stromů. Na podporu programu Strom života pořádá Na­ dace Partnerství celonúrodní veřejnou sbírku na stromy s názvem Adoptlljte stmm! Peníze od všech dárců jsou shromažďovány na samostat- . ném (IČtu. který je spravován' Nadací Partner­ ství. Transparentní účet je otevřen u eBanky, . takže každý, kdo má přístllP k internetu, si mll­ že zkontrolovat vešk.eré pohyby na účtu na ad­ www.eBanka.cz.. . Číslo účtu je rese 606794001/2400. Do sbírky přispělo za necelé dva roky její existence již 250 drobných dárcLl a podařilo se tak vybrat přes 110 000 Kč. Všem dárcúm dčkujeme. Michal Veselý

32

Redakce Veron iky

Vojtech Štolfa - osmdesátiletý V prosinci letošního roku se dožívá osmdesáti lel Vojtčch Štolfa, malíř a ilustrátor - to hlavně pro nás přírodovědce - jinak také grafik, scéno­ graf atd. V dnešní době na Moravě v oblasti publikovaných vyobrazení rostlin nemá konku­ renci, a to po mém sO~ldu jak v kvalitě, tak v kvantitě. A nejedná se o práce ledajaké. Poe­ zie jeho kreseb je v harmonii s přesností vidění a s profesionální jistotou prezentována čtenáři. I když dnes v záplavě atraklivních a podbízi­ vých titulú se tyto knihy dají snadno př.ehléd­ nout, přesto ten, kdo po nich sáhne, bude spo­ kojen. . Štolfova profesní dráha však nebyla na přírodu přímo vázána. Narodil se 12.12.1921 v Kojetí­ nč .. U otce, malíře p.okojú, se vyučil řemeslu. Stal se posluchačem zakládajícího ročníku Ško­ ly umční ve Zlíně založené roku 1939 Janem Baťou (prof. Wiesner, prof. J. Sládek, prof. A. Kutal, 1939-45). Ve studiích pak pokračovaL na Vysoké škole uměleekoprlimyslové v Praze (prof. J. Kaplický, 1945-50) . Po ukončení školy strávil rok na Akademii výtvarných umění v Sofii (1950-51). Téměř 25 let pracoval jako umčlecký šéf výpravy ve Slátním divadle v Br­

ně, kde působil v letech 1962-86: A to desetiletí

Kresb a ] alla S tekltKa

• p řed nástupem k di vad lu již s divadlem úzce spol upracoval. Jako scé nograf pracoval rov n ěž s č etn ým i dalšími domácími a zahraničními di­ vadl y. Od rokli 1964 graficky vytvářel divadel­ ní lis ť Program. Řadu výstav zahájil svou první vý"tavou v Domě u mění v Brně v roce 1954. Prakt icky na všech výstavách, pokud nebyly vě­ novány speciá l ně scénografii, hrály rostlinné motivy vždy . důlež i to u rol i. Dnes je sice v dú ­ chodu, ale je stá le aktivní. Jako by po odc hodu z divadla nabral druhý dech a zv l áště v pos l ed~ ním desetil etí vycházejí práce s j eho ilustrace­ mi, s něk terým i výjimkami , každý fok. Prame­ nem. ze kterého čerpá, by l jeho kontakt s vý raznou osobnos tí, s botanikem Janem Šmar­ dou. který jeho vztah k .botanické ilustraci ovlivnil tak, že nese své ovoce dodnes. I když jeho práce vycházej í u rllzných nakladatelú v rllzných městech, s rliznými spoluautory, pře­ sto má jejich obsah velmi podobný charakter. Jako by se jednalo o jednu edic i: Je to j i stě dáno i tím, že se jako výtvarník podepsa l nejen na obsahu, ale i na formální podobě knih. Textpo­ chází z pera jednoho, nebo častčji i více spolu­ autorli a má složku odbornou a složku poctic-· kou. Právě ta poetická, společně s ilustracemi, dává těmto pracím zvláštní ráz. Kapitoly z pera Jaromíra Tomečka, Jana Laciny a Jana Trefulky doplňují dominující púvabné Štolfovy kresby . Jen v jedné z vydaných publikací došlo k obrá­ cení poměru: lext Jakuba Demla převažuje a ilustrace se staly opravdu ilustracemi textu. Snad nám trocha poezie neuškodí a strohou od­ bornou část tentokrát oželíme. Celkový počet ilustrací publikovaných zvláště v posledních letech je llctyhodný, a i když se jednotlivé druhy v rúzných dílech někdy opaku­ jí, nejedná se nikdy o stejná vyobrazení. a kres­ by přinášejí vždy něco nového. Doprovodné texty k tabulím poskytují čtenářllln dostatečnou informaci o vyobrazených druzích. Někdy jsoll dokonce tak podrobné. že uvádějí i jednotlivá naleziště rostlin (Květnice, Květy Moravského krasu) nebo výčet všech nalezených rostlin z ilustrované oblasti (Mohelno). a tím se tyto práce začínají přibližovat svým charakterem od' borným botanickým publikaCÍm.

Karel Sutorý

KRONl KA _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _-------------~U5n"(jDIl1lfi®g;}