Jaký byl rok Nový obchodní ředitel. Zmetkovost letos klesla

číslo 03 | 2012

Jaký byl rok 2012 Nový obchodní ředitel Zmetkovost letos klesla

číslo 03 | 2012 | firemní informační zpravodaj

obsah Co čeká divizi Hřídele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 5 Business Intelligence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 6

editorial

Divize Válce a Nástroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 7 Plánovací kalendář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 12

Dámy a pánové, vážení spolupracovníci!

SPOT Plus – firemní informační zpravodaj společnosti Strojírny POLDI a.s. Redakční rada: Vladimír Trubač, Petr Melichar, Jiří Kovařík, Petra Kubíčková Registrováno MK ČR pod evidenčním číslem E 19448 Vydává Transparent Communications, s.r.o. se sídlem Brno, Údolní 65, IČ: 25316052 Své náměty můžete posílat na: [email protected]

Dostává se Vám do rukou poslední vydání SPOTu s ročníkem 2012 v záhlaví a to znamená, že se blíží konec roku a je ta správná chvíle zkusit se zastavit a hodnotit uplynulou dobu. Co se nám podařilo a co méně? Dovolím si na tomto místě bilancovat na poli pracovním, které ovšem podstatným způsobem ovlivňuje také náš soukromý život. Každý zVás by o tom jistě mohl vyprávět, a já si upřímně přeji, aby tyhle Vaše příběhy byly pozitivní nebo aspoň plné naděje. Po krizovém roce 2009 přišly další dva, kdy poptávka po našich výrobcích šla strmě nahoru a my jsme dosahovali mimořádných hospodářských výsledků. Bohužel se letos potvrdilo, že evropská, ale i celosvětová krize není ještě zažehnaná, že hospodářství a tím i průmyslová výroba se znovu dostanou do recese. Jsme malá země, která je silně

proexportně orientovaná na Evropu a každý otřes, kterým okolní státy projdou, se nás velice rychle dotkne. K tomu ještě můžeme přičíst hospodaření našeho státu, kde podle mě nejenže nedochází k podpoře růstu HDP, ale pomocí různých daňových balíčků spíše k útlumu poptávky a výroby. V tomto období se znovu prokázalo, jak je důležité, že máme dvě různě orientované divize a naši koncoví zákazníci v zalomených hřídelích jsou jak z automobilového průmyslu, tak i ze zemědělství a ostatních odvětví. Věřte mi, že usilovně pracujeme na získání nových zákazníků a některá jednání vypadají nadějně. Bohužel v této fázi by z mé strany bylo netaktické Vás seznamovat s více detaily. Je to dáno i tím, že naše konkurence pracuje velice tvrdě. Za zamyšlení určitě stojí, proč německý výrobce nabízí za nižší cenu než my? Je to pouze obchodní trik nebo fakt daný vysokou technickou úrovní výroby včetně plné automatizace? Investice do technologií, ale i image jsou prostě nutností a bez nich se ani naše firma neobejde. Letošní rok byl tedy velice složitý a nemůžeme se spoléhat na to, že dojde k rychlému obratu. Přesto si dovolím tvrdit, že jsme obstáli velice dobře a máme předpoklady k dalšímu rozvoji. Za Vaše úsilí Vám chci opravdu upřímně poděkovat a popřát Vám i Vašim blízkým hodně zdraví a osobní pohody do roku 2013.

Váš Vladimír Trubač ředitel společnosti


Strojírny posílil nový obchodní ředitel

Jaromír Král k nám přišel s bohatými zkušenostmi jak ze strojírenské praxe, tak ze světa byznysu. Na univerzitě vystudoval obor konstrukce strojů a zařízení a první tři roky po dokončení studia se živil jako konstruktér v plzeňské Škodovce. Zanedlouho však zjistil, že jeho talent spočívá spíše v jednání s lidmi a uplatnění našel v obchodním oddělení. Na pozicích v obchodním oddělení pracoval uplynulých sedmnáct let, naposledy pak šest let ve firmě Wikov Gear jako obchodní ředitel. Po úspěšném absolvování výběrového řízení ve Strojírnách se však rozhodl změnit působiště. „Ke změně mě vedlo to, že jsem byl na jedné pozici již šest let a práce se pro mě stávala rutinou,“ vysvětluje Král a jedním dechem dodává: „Pracovat v Poldovce je ale především velká výzva a to mě motivuje nejvíce.“ Během předešlých let měl Jaromír Král možnost navštívit mnohé strojírenské firmy jak v České republice, tak v zahraničí. Zároveň je v Poldovce prozatím jen krátkou dobu a to mu umožňuje Strojírny objektivně posoudit a nezaujatě srovnat s chodem jiných společností ze stej-

ného odvětví. „Strojírny působí velice dobrým dojmem. Už při prvním nahlédnutí jsem si všiml, že je tu pořádek, na dílně není žádný chaos, je tu čisto a každý přesně ví,

Na dílnách není chaos

co má dělat. To, že je firma pevně vedená, se pozná na první pohled,“ pochvaluje si Král. Hlavním úkolem v jeho nové pozici je zajištění dostatku zakázek pro divizi Hřídele. Ta se momentálně nachází v nelehké situaci - v loňském roce skončila velká zakázka pro firmu Volvo a navíc došlo k avizovanému snížení dodávek pro společnost ACCO. „Mým hlavním cílem je tyto výpadky nahradit. Snažím se získat nové zákazníky, aby se kapacita opět stoprocentně naplnila a my znovu vyráběli okolo 85 tisíc klikových hřídelí,“ popisuje Král a dodává: „V POLDI je obchod založen na dlouhodobých kontraktech, což je pro mne novinka, na jednu stranu to usnadňuje plánování, na druhou stranu boj o zákazníky není zrovna jednoduchý. Je to běh na dlouhou trať.“ Ačkoliv se Jaromír Král zdráhá odpovědět na otázku, v čem je jeho silná stránka, nakonec připouští, že jeho osobním trumfem je komunikace se zákazníkem a prezentování své společnosti. „Jde jen o to se nebát a pokusit se prodat maximum,“ říká skromně Král. A jak bude prezentovat Strojírny POLDI? „Jsem přesvědčen, že jsme stejně dobří jako naši konkurenti. Ctíme termíny, jsme schopni garantovat kvalitu a celkovou stálost dodávek, třeba i na několik let. Jsme kvalitní a dodržíme to, co slíbíme!“

Ing. Jaromír Král (42) pochází z Plzně, kde také vystudoval Fakultu strojní Západočeské univerzity. Svou kariéru začal jako konstruktér, záhy ale přešel do obchodního oddělení a z obchodního referenta se po čase vypracoval až na pozici obchodního ředitele. Ve Strojírnách POLDI působí od září 2012. Do práce dojíždí z Plzně, kde žije se svou manželkou a dětmi.

3


Dobrá zpráva z úseku jakosti: Zmetků je o třetinu méně než loni Novinkou v oddělení jakosti pro letošní rok je možnost ověření tzv. zbytkových nečistot, což je obsah nečistot na výrobku po konečném praní v procesu výroby. Tato činnost se provádí na ultrazvukové pračce, která umožňuje opravdu důkladné čištění a tím shromáždí vzorek pro rozbor zbytkových nečistot. „Výsledek je ten, že dnes už dokážeme říct s naprostou přesností, s jakou účinností je výrobek vyčištěn a připravit zákazníkům podrobnou analýzu,“ říká ředitel pro jakost. V pořadí druhá novinka ale dělá řediteli jakosti spíše vrásky na čele. Jedná se o požadavek finského zákazníka na kvalitnější leštění zalomených hřídelí. Problémem je, že pro přesné změření požadovaných parametrů chybí v měrovém středisku ten správný přístroj. „Abychom mohli požadavky Finů splnit, nákup zařízení na kontrolu jakosti opracování povrchů je naprosto nutný,“ vysvětluje Černohorský. Stáva-

„Do konce roku nám chybí ještě pár týdnů, ale pevně doufám, že budeme pokračovat v započatém trendu a počet zmetkových výrobků už výrazně neporoste,“ komentuje aktuální výsledky kontroly jakosti Ing. Rudolf Černohorský. Oproti loňskému roku se procento nejakostních produktů snížilo o jednu třetinu a Strojírny by tak mohly ušetřit téměř jeden milion korun.

Jak takový zmetek může vzniknout a jak kontrola jakosti probíhá? „Nejakostním, a tedy neprodejným se může výrobek stát kvůli poruše na stroji, který výsledný produkt znehodnotí. Dalším důvodem pak může být nepozornost obsluhy. Oba tyto faktory nás v minulém roce stály asi dva miliony pět set tisíc,“ konstatuje Ing. Černohorský. Jeho tým čtyřiceti dvou zaměstnanců, kteří kvalitu zabezpečují, provádí vstupní, výstupní a mezioperační kontrolu ve výrobě. Pracují převážně ve výrobě, ale pro přesné měření a kalibrace měřidel využívají vlastní špičkově vybavené měrové středisko. Zdejší přístroje měří s přesností na desetitisíciny milimetru. Pro výzkum a vývoj je jim k dispozici zkušebna pro mechanické zkoušky materiálu a metalografická laboratoř. „Jsme servisní oddělení, naším úkolem je výrobky změřit a vystavit protokol, neboli atest, který potvrzuje, že výrobek odpovídá požadavkům zákazníka,“ popisuje Rudolf Černohorský. Za celkovým zlepšením situace vidí především 4

větší zodpovědnost pracovníků a fakt, že se poctivě řídí předpisy pro každou operaci, což zamezuje zbytečným chybám.

Zvýšila se zodpovědnost lidí jící zařízení je již osm let staré a není možné na něm měřit více parametrů zároveň, aniž by se celý mechanismus musel přenastavit. Navíc nově požadovaný parametr vlnitosti nejsme schopni měřit už nyní a to jak ve výrobě přenosnými přístroji, tak ani v měrovém středisku. Pořízení těchto přístrojů se může pohybovat mezi 2 až 3 miliony korun.


Jaký byl rok 2012 a co čeká divizi Hřídele dále

Prosincové číslo SPOTu dává už tradičně prostor na ohlédnutí za uplynulým rokem a výhledům do roku příštího. Pojďme se tedy podívat, jak se dařilo divizi Hřídele a co ji čeká napřesrok.

Produkce divize Hřídele za letošní rok podle aktuálních objednávek dosáhne přibližně 70 000 kusů hřídelí. „Oproti loňskému roku s produkcí 82 000 hřídelí jde sice o pokles, na kterém se podepsalo hlavně ukončení sériové výroby pro Volvo, ale je třeba říci, že rok 2011 byl z pohledu počtu vyrobených a prodaných klikových hřídelí rekordní,“ komentuje výsledná čísla ředitel divize Ing. Tomáš Hurych. I s ohledem na ztrátu této zakázky se divize snaží získat novou výrobní náplň, podařilo se však realizovat pouze několik menších zakázek. V současné době probíhají nadějná jednání s velkým evropským výrobcem motorů. Rozhodnutí padne do konce roku a zakázka by to byla opravdu významná - 15 000 kusů čtyřikrát a šestkrát zalomených klik. Obecně platí, že pro divizi Hřídele bývá druhé pololetí silnější než to první a toto pravidlo se potvrdilo také letos. Zatímco v prvním pololetí se nedařilo plnit plánované ukazatele, druhá půle roku přinesla výrazné zlepšení. V tržbách i zisku divize dosáhla plánovaných čísel a vypadá to, že všechny roční plánované ukazatele by měly být splněny. Toto však závisí na vývoji konkrétních objednávek.

Druhé pololetí bylo silnější

AGCO V roce 2013 by měla skončit výroba třikrát a čtyřikrát zalomených hřídelí pro zákazníka AGCO kvůli diverzifikaci jejich dodavatelů. „Předpokládáme, že tyto hřídele by se měly vyrábět už jen v prvním pololetí roku 2013, na druhou stranu ale dojde k nárůstu výroby šestkrát a sedmkrát zalomených hřídelí,“ říká Tomáš Hurych. Tento nárůst z hlediska výroby sice nevyrovná zmiňovaný výpadek, z hlediska ziskovosti však budou výsledky porovnatelné, protože šestkrát a sedmkrát zalomené hřídele jsou náročnější a na kusu ziskovější. Co se strojního parku týče, do konce roku by mělo být v Mechanice 3 nainstalováno a zprovozněno také nové obráběcí centrum LARU LANG pro klikové hřídele Valmet, a to včetně robotnického zakládání.

„Všem zaměstnancům děkuji za pracovní úsilí během celého roku a přeji Vám i Vašim rodinám hezké vánoční svátky a všechno nejlepší do nového roku“ Ředitel divize Tomáš Hurych

John Deere Právě z hlediska plnění plánu je pro divizi klíčová obnovená spolupráce a nová zakázka pro firmu John Deere. Situaci ve výrobě ale na konci roku mírně zkomplikovala technická odstávka dvou klíčových strojů. Na toto období totiž připadla výměna pohonů u obou frézovacích strojů GFM v hrubovací lince v Mechanice 3 a každý z nich tak musel být postupně na tři týdny odstaven. To, jak ostatně asi víte, způsobilo zvýšené nároky na organizaci práce, tedy třísměnný provoz sedm dní v týdnu. „Tato opatření jsme zavedli kvůli tomu, aby byl zákazník John Deere, který se k nám vrátil po třech letech, maximálně spokojen,“ vysvětluje Tomáš Hurych. 5


Business Intelligence v praxi Do finále dospěl ve Strojírnách POLDI další z projektů rozvoje informačního systému firmy. IT oddělení na něm pracovalo od začátku letošního roku a nyní ho jako celek spustilo do ostrého provozu.

„Jde o takzvané BI řešení, což je Business Intelligence, on-line reportování postavené nad informačním systémem, které data seskupuje a prezentuje výsledek v grafech, schématech a dalších interaktivních podrobnostech,” popisuje novinku IT manažer Martin Pidrman. Co BI aplikace přinese lidem, kteří s ní přijdou do styku? Především přehlednost. Relevantní aktuální informace, které lze ze systému získat, jsou rozděleny do čtyř základních sekcí: Personalistika, Finance, Sklady a Výroba. „Vše potřebné je setříděné podle útvarů, oblastí, jednotlivých osob do grafů, tabulek, s vývojem. Ve Výrobě jsou například v grafické podobě schémata dílen, kde vidíte jednotlivé stroje, mistři hlásí do informačního systému poruchy strojů, ty pak vidíme ve schématu čer6

veně - vše si můžete prokliknout a vidíte přímo daný stroj. Z aplikace lze taky vyčíst vytížení stroje, směnnost, poruchy, seřizování, kontroly. Vše je rozděleno barevnou škálou, zelená je stoprocentní vytíženost, červená

pak klesající. Pomocí parametrů si tak volím přesně to, co chci vidět,” vysvětluje Martin Pidrman s tím, že BI umožňuje také vidět docházku zaměstnanců a jejich výkonnost nebo „stopping”, což je ve Strojírnách vžitý pojem pro sledování stavu rozpracovanosti výroby v divizi Hřídele. Pomocí mobilních terminálů odvádějí zaměstnanci operace, terminály jsou online propojeny s informačním systémem a v BI se report zobrazuje tak, jak jsou mistři a vedoucí výroby zvyklí - plán na aktuální měsíc, co je na skladě, data odvozu, kolik je toho objednáno, kolik je na jednotlivých operacích uděláno a kolik je pro daný termín ještě potřeba vyrobit.

Úroveň informačního systému a toho, jak je integrován do výroby, je přitom ve Strojírnách skutečně vysoká, jak říká Martin Pidrman: „Myslím, že jsme opravdu daleko, řekl bych, že jsme dokonce na špici, co se týká strojírenského průmyslu. Dá se to doložit třeba také tím, že dodavatelé tohoto systému nás už prezentovali jako referenci. A pyšní můžeme být především na sekci Výroby. Přesto vidíme ještě rezervy a chceme systém posunout ještě dál. Usilujeme o dotaci, kterou bychom využili pro další rozšíření.” Cílem je mimo jiné schopnost plánování obsazení směn, osazení jednotlivých strojů jak zaměstnanci, tak tím, co se na nich bude vyrábět včetně zohlednění seřizovacích časů.


Ve Válcích a Nástrojích pracují na budoucím růstu tečném předstihu říci, zda na plánovanou výrobu budou zaměstnanci stačit, nebo jestli dojde na využití přesčasů. Na rozdíl od divize Hřídele se výrobní kapacita bude sledovat podle jednotlivých pracovišť. Může za to povaha zdejší výroby, kdy výroba jednoho válce, na rozdíl od kliky, trvá průměrně jeden měsíc. Zkrátka divize Válce a Nástroje se po špatném roce 2011 dostala do zisku i v tomto hospodářsky obtížném období a její vedení dělá vše pro to, aby tento trend udrželo i v příštím roce.„Vše záleží na mnoha faktorech, některé z nich nejsme schopni ovlivnit. Teď bych ale rád ze srdce popřál všem zaměstnancům Strojíren POLDI krásné Vánoce a dobrý vstup do nového roku,“ přeje Miroslav Šerý za celé vedení.

Rok se přiblížil ke konci a na divizi Válce a Nástroje zvoní telefony ostošest a jednání se zákazníky neustávají. Vše směřuje k tomu, aby celý rok dopadl co nejlépe a ten příští na tom nebyl o nic hůře. Pomoci by měl i nový systém sledování výrobních kapacit.

„Jsem přesvědčený, že Nástrojovna letos splní plán a překoná v tržbách 60 milionů, nasvědčují tomu čísla z listopadu. Na druhou stranu se ale obávám, že Válcům bude asi milion do plánovaných tržeb chybět,“ rozvažuje ředitel divize Ing. Miroslav Šerý. Jak ale situace s plněním plánu skutečně dopadne, nebylo v době uzávěrky SPOTu možné s jistotou říct, spousta věcí se prostě mění za pochodu. Kromě přání zákazníků vstupují do plánů divize i tak nevypočitatelné věci, jako je počasí. „Na listopad a prosinec máme v plánu asi milion korun na topení, když nám bude počasí přát, můžeme tady významně ušetřit,“ přidává se výrobní zástupce ředitele Petr Frolík.

Dobrou zprávou z Válců a Nástrojů rozhodně je, že v listopadu proběhlo jednání se zástupci firmy Endress Hauser o navýšení dodávek antikorových trubek. Před dvěma lety jsme pro ně vyráběli větší množství, pak se ale odběry na čas zastavily. Po obnovení objednávek v roce 2012 momentálně do firmy Endres Hauser dodáváme asi 192 kusů trubek měsíčně a jedná se tedy o tom, že by se toto číslo mohlo do budoucna ještě zvýšit. Aby byla výroba v DVN do budoucna efektivnější a výsledná čísla lepší, plánuje zde Petr Frolík rozvíjet sledování a plánování výrobních kapacit pomocí Heliosu. Přes terminály se odvádění výroby jednotlivých zaměstnanců a stavy skladů sledují už nyní, ale současné nastavení je dost pracné a nepřináší tolik informací, kolik by vedoucí výroby potřeboval. „V Heliosu existuje modul, který jsme zatím nevyužívali a který by nám pomohl lépe plánovat výrobní kapacity, spolupráce s naším IT oddělením na jeho uvedení do praxe už běží,“ plánuje Petr Frolík. Nový modul by se mohl zavádět v příštím roce, vedení divize by tak získalo lepší přehled okapacitách v dobře analyzovatelné časové ose – jednoduše řečeno: vedoucí výroby bude moci díky Heliosu v dosta7


Za Františkem Vitmajerem a v roce 1958 začal pracovat v tehdejších Automobilových závodech, n. p., Mladá Boleslav. Když se přestěhoval do Kladna, nastoupil jako brusič do Nástrojovny tehdejších Mechanických provozů huti Poldi v rámci Spojených oceláren, n. p., Kladno a v tomto zařazení pracoval až do roku 1990, kdy byl zvolen předsedou závodní organizace Mechanických provozů Poldi Kladno. Zůstal jím až do roku 2007, kdy odešel do důchodu, a pochopitelně vykonával současně řadu funkcí v Odborovém svazu OS KOVO.

Odbory informují Vážení zaměstnanci, rád bych Vás seznámil s některými událostmi, které se od posledního vydání SPOTu staly. Bohužel musím vzpomenout na smutnou událost, která všechny, kdo tohoto muže znali, velmi zaskočila. Dne 4. 11. 2012 zemřel pan František Vitmajer, můj předchůdce ve funkci předsedy VZO Strojírny POLDI. Čest jeho památce. Život však jde dál, a nás nyní čeká nejdůležitější část naší činnosti, kolektivní vyjednávání s představiteli vedení společnosti Strojíren POLDI a.s. Budeme se snažit, aby tato smlouva byla přínosem pro odboráře a zaměstnance Strojíren, a zaručila všem dobré pracovní podmínky. Dále připravujeme zájezd do Německa, do Drážďan. Do tohoto města jsme již zájezd pořádali a Váš ohlas byl pozitivní. V současné době počet zájemců o tento zájezd není velký, pokud tedy nebude alespoň 30 zájemců, tak se tato akce zruší. V chatě ve Stradonicích jsme zateplili vodárnu proti zamrznutí a provedli několik drobných oprav. Po posledních návštěvnících této chaty během měsíce listopadu vypustíme vodu ze soustavy a budovu připravíme na zimní období. Hezké Vánoce a celou zimu!

S lítostí a zármutkem jsme dostali zprávu o náhlém odchodu Františka Vitmajera, dlouholetého předsedy závodní odborové organizace Strojíren POLDI. Zemřel 4. listopadu 2012 ve věku 71 let, zhruba pět let poté, co svoje působení v našem podniku uzavřel. Narodil se v Březnu nedaleko Mladé Boleslavi, tam se vyučil strojním zámečníkem

Možná je poněkud neobvyklé, když vedení firmy věnuje pietní vzpomínku odborovému předákovi, neboť sám život staví tyto strany proti sobě. V případě Františka Vitmajera tomu nebylo jinak, přesto však na něj vzpomínáme jako na člověka, jemuž ležel na srdci zájem firmy i těch, kteří si jej zvolili, a dokázal oboje skloubit. Jednání s ním byla občas nelehká, vždy ale konstruktivní a vedená snahou o nalezení dobrých řešení. Čest jeho památce. Ing. Vladimír Trubač ředitel společnosti a člen představenstva

ODCHOD DO STAROBNíHO DůCHODU IV. Q 2012

Šíma JaROSLaV ZahRaDníK JaROSLaV hamOuZ FRantIŠeK

BřeZIna JaROSLaV KOLáČKOVá Jana

Váš František Konvalina

Děkujeme za odvedenou práci v naší společnosti Strojírny POLDI a.s.! 8


Změnilo se za těch patnáct let ve vašem oboru hodně? Já uměl dělat na prkně a když jsem tady po příchodu chtěl vyfasovat třeba kružítko, tak na mě všichni koukali, na co... Přece abych si to mohl namalovat ručně! I když máme dneska AUTOCAD, který jsem se naučil, pořád si potřebuji dělat náčrtky. Dneska to někteří kluci možná ani neumí. Ale všichni jsme bohužel trochu zakrněli. Kdysi jsme museli spočítat napojení kuželů a rádiusů na setiny jen pomocí tužky, pravítka a kalkulačky. Dneska bych se taky zapotil. A ačkoliv to rýsovací prkno už nepoužíváme, pořád ho tady máme, dobře se na něm kouká na výkresy.

S životním optimistou Janem Sůvou jsme si povídali nejen o tom, že vyrobit dobrou hřídel je vlastně velká alchymie.

Pane Sůvo, popište nám svoji práci... Dělám technologa programátora NC strojů, mimo jiné programuji i stroj UNIOR, kde se vrtají mazací otvory. Po vymyšlení technologie vrtání, vypočtení rozměrů pomocí AUTOCADu vytvořím řídící NC program. Do základního programu od výrobce dosazuji vypočtené hodnoty, upravuji různé parametry atd. Žádná dírka na hřídeli totiž není stejná. Program se vlastně skládá z fasciklu textových souborů, které potom nahraji na USB FLASH, sejdu do dílny a nasypu je do stroje, který už si to schroustá. Poté program musím vyzkoušet a odladěný předat výrobě. Já vlastně zařizuji, abychom se při vrtání mazacích otvorů kliky trefili tam, kam máme. V podstatě to samé platí i u dalších strojů, o které se starám. A stane se, že se netrefíte? Zmetek se občas přihodí, ale snažíme se všechno dělat tak, aby nevznikl. Řekl bych, že za tu dobu, co jsem ve Strojírnách, jsem snad ani žádný neopravitelný zmetek neudělal. Jiná věc je, když se najíždí výroba, to se vždycky musí doladit nějaké desetinky apod. Jak dlouho jste tedy ve Strojírnách a jaká byla vaše cesta sem? Ve Strojírnách jsem asi pět let. Po strojní průmyslovce tady

na Kladně jsem pracoval v ČKD ve Slaném. Pak přišla revoluce a já šel podnikat. Když mi totiž komunisti v tamním vedení po revoluci začali říkat, že by nás taky mohli propustit, já si řekl: Zrovna vy, to víte, zrovna od vás já se teda vyhodit nenechám! A do dvou měsíců jsem byl pryč. Pak jsem deset let podnikal v autodopravě a když se nám narodil kluk, šel jsem dělat k bratrovi rámování obrazů, abych měl víc času na syna. A jak kluk odrostl, nechal jsem se po těch deseti letech v podnikání a čtyřech letech práce se dřevem zase zaměstnat – tady v Poldovce. Přišel jste sám, nebo vás sem někdo přilákal? Jednoho dne jsem si řekl, že bych se k té strojařině zase rád vrátil. A tak jsem se zeptal pana Černohorského, který k nám chodil občas něco rámovat. Já ani nevěděl, že tady dělá ředitele OŘJ. Když jsem mu řekl, že programuju NC stroje, do dvou dnů jsem tady měl pohovor. Přechod od role podnikatele na pozici zaměstnance byl bezbolestný? Neměl jsem problém, já jsem přizpůsobivý. A navíc je to strojařina, kterou mám rád. Jenom si občas říkám, že někteří lidi bez té zkušenosti z podnikání, jako mám já, si snad ani nevšimli, že venku zuří krutý kapitalismus.

A co změny na dílně? Když jsem do Strojíren přišel, tak se kromě dvou typů hřídelí všechny ostatní vrtaly na klasických strojích. Zatímco dřív se například Volvo vrtalo nějakých padesát minut plus ty operace potom, dneska už jde téměř všechno přes NCčka a stejnou hřídel máme kompletně vyvrtanou asi za dvanáct minut. No a když sem přijde někdo zvenku, tak se nestačí divit a ptá se, z čeho že ty hřídele děláte? To jsou ze dřeva? Ty vrtáky do hřídele opravdu lezou lehce, jako by hřídele byly ze dřeva. Máte svou práci a Strojírny obecně rád? I když všem v okolí říkám, že srdce motoru je hřídel, je škoda, že vyrábíme jen jednu součástku. Bylo by hezké, kdyby se tady toho vyrábělo víc, kdybychom dělali nějaký kompletní výrobek. Celkově doufám, že je Poldovka všude dobře zakouslá, vždyť i v krizi vydělávala, který jiný strojírenský podnik to o sobě může říct. Kvalita poldováckých výrobků tedy porazila krizi. Vyrobit kvalitní hřídel, to je alchymie. I když si někdo řekne, že začne vyrábět klikovky, vyrábět je může, ale nebude je dělat dobře. Hřídel obrobí se strojem a programem i Číňan, ale stejná bude jenom navenek, jenom na oko. Důležité je know-how, tepelné zpracování, kalení, zkušenosti a um lidí, to se nedá napodobit.

Jak se žije ve Strojírnách • Jak se žije ve Strojírnách

Vyrobit dobrou hřídel, to je alchymie

9


Když bylo Kladno městem ohně a oceli… Osm následujících snímků, starých zhruba stovku až sto šedesát let, ukazuje doby, kdy se Kladno přerodilo z bezvýznamného řemeslnicko-zemědělského městečka v největší průmyslové centrum středních Čech a získalo si pověst města ohně i oceli. Mělo ji do první poloviny devadesátých let minulého století, kdy se vše změnilo, až zbyl ze dvou velkých hutí jen stín… Jiří Kovařík

10

Litografie, pořízená mezi roky 1850 až 1854, zachycuje krajinu východně od Kladna tak, jak ji už nikdo v dalších letech nespatřil. Vpravo se mezi stromy krčí nevelké Kročehlavy a za nimi je vidět areál dolu Václav, který pak dá jméno rozcestí Václavka. Silnice směrem doleva vede ke Kladnu a míjí důl František, vedle něhož se téměř u okraje obrázku krčí budova pozdější Bachrovny, dosud bez věže. Všude na oněch polích v údolí vyrostou hutě, nejprve Vojtěšská a po ní Poldina.

Stačilo patnáct let a údolí z předchozího obrázku se změnilo. Litografie podle kresby I. Ullmanna je pohledem od dolu František na areál Vojtěšské huti po roce 1860. Dominuje mu šestice vysokých pecí (dvě menší z roku 1854, čtveřice velkých z roku 1860). Napravo jsou koksovny, prádlo uhlí a rudné zásobníky, v pozadí nalevo se krčí důl Václav a vlevo od něj železniční stanice.

Pohled ze strání do údolí z prvního obrázku, tentokrát z roku 1884 na kresbě J. Hammera. Vlevo se na kopečku rýsuje Kladno se starým kostelíkem a gotickou zvonicí, za svahem v popředí se schovává prádlo uhlí a trojlodní budova v centru je první konvertorovou ocelárnou. Vedle ní směrem ke Kladnu je dlouhá budova mostárny, v níž se mimo jiné rodila i nýtovaná střešní konstrukce Národního divadla.

Poezie jednotného architektonického stylu začala mizet roku 1896, kdy se místo zděných vysokých pecí, jejichž věže připomínaly hradní stavby, zrodila první z vysokých pecí nových, obepnutých ocelovými, vodou chlazenými plášti a opřenými o nýtovanou konstrukci zavážecí věže, k níž se přidaly později tak charakteristické siluety Cowperových ohřívačů větru. Křížení silnic na Václavce už skryla halda, z níž část přetrvává dodnes.


Pohlednice z doby po roce 1900 dokládá, jak se mění názor na pozoruhodnosti určitých míst. Výtvarník vykoloroval snímek do noční atmosféry, kterou notně zdramatizoval, leč u prodejců a zákazníků měl nepochybně úspěch. Zachytil z výšin haldy Poldinu huť na konci prvního desetiletí existence, kdy se začínal rodit pozdější vstupní areál a závod sám nevyhlížel právě atraktivně, neboť jej tvořil slepenec hrázděných budov. To, co vypadá jako požár, je kelímková ocelárna a vlevo od ní se nachází hala nejstarší válcovny.

Zhruba osm let uplynulo od ohnivého snímku a Poldina huť se zdánlivě příliš nezměnila, leč za dvoupodlažní budovou je v místech, kde stála kelímková ocelárna, vidět něco nového, dosti mohutné světlé haly nové ocelárny, vybavené od roku 1908 krom martinských pecí i indukční pecí Kjellinovou, první ocelářskou elektrickou pecí v českých zemích. Poldina huť vykročila kupředu…

Jiná pohlednice po roce 1918 zachycuje, jak velkou proměnu vnější vzhled podstoupil. Vpravo od hlavního vjezdu je budova, původně jednopodlažní, nyní už zvýšená a stavěná původně jako zásobovací centrum pro zaměstnance, ale po skončení 1. světové války ztratila tato myšlenka platnost a z objektu se stalo ředitelství. Za ním se rýsuje hala ocelárny (pozdější Ocelárna 1 PH) s charakteristickou řadou komínů martinských pecí.

Obrázek možná není příliš atraktivní, představuje ale kuriózní pohled, dokumentující, jak se věci mění. Čím se chtěl autor chlubit? Tehdy novou obřadní síní kladenského hřbitova v popředí, nebo pověstí „města ohně a oceli“ s ještě hořící haldou s právě vylitou struskou, za níž je patrné areál obou dvou hutí. I veřejnost podle všeho tehdy fascinovala víc mohutnost průmyslu než nějaká ekologie, což bylo slovo dosud pramálo známé. 11


Plánovací kalendář 2013 Strojírny POLDI a.s. 1. pololetí

12

2. pololetí

Jaký byl rok Nový obchodní ředitel. Zmetkovost letos klesla

Recommend Documents