VtNCULUM
NAS!M
KNEZÍM
V
EXtLU
J a k o r u k o p i s v y d á v á P r a c o v n í k r o u ž e k Uuionis apostolicae « V i n c u l u m o, Via della Conciliazione, 1, R o m a I t a l i a . Otisk p o u z e se svolením r e d a k c e .
V Římě v říjnu 1960
RADA VIII., číslo 3 OBSAH
MEZI NÁMI NASE OBZORY l/ Sjezd v Rohru 1/ Bilance NZ 2/ Mše sv. za kněze 2/ Knižní akce 3/ Svěcení-v Litoměřicích 3/ Růžencová rozjímání 4/ Z Nepomucena 4/ Pouť do Svaté země 5/ Evropský seminář 5/ Adresy kulturních institucí 6/ Nové rubriky Z T. ZV. CSSR 1/ Ze Svaté hory 2/ Bez amnestie 3/ 0 zesnulém mons. Střížovi 4/ Zemřel řeckokatol. biskup z Prešova 5/ Smrt dp. Soukupa z Prahy 6/ Z dopisu jednoho kněze 7/ Z USA o Praze U) KNIHAMI Z NASÍ DIASPORY -=o0§0o=-
SCHUZKA_V_ROHRU kombinovaná s účastí na mezinárodním eucbaristickém kongresu v Mnichově se pěkně vydařila a byla i pro nás kněze vítanou příležitostí utužit pouta vzájemného přátelství a zamyslit se nad našimi úkoly a nad naší zodpovědností v situaci? do níž nás postavila Boží prozřetelnost. Přehlednou zprávu o celém jednání přinesl už "Nový život" v dvojčísle září-říjen. Byl tam i příslib, že budou vydána podrobná "akta" tamního rokování. Tato "akta" vyjdou v dvojí podobě: text přednášek, které byly určeny i laikům, bude uveřejněn ve zvláštním sborníku "Studií". Ostatní materiál vydáme v dohledné době jako zvláštní přílohu "Vincula". Tak i ti, kterým nebylo možno se sjezdu zúčastnit, se budou r.oci aspoň dodatečně seznámit s jeho výsledky. MSE_SVATA za kněze a duchovní povolání v naší /a z naší/ vlasti nachází mezi námi stále větší ohlas. Nechceme udávat jména, abychom své spolubratry nepřipravili o odplatu před Pánem, podle příslibu však uveřejňujeme místa, kde je tato mše sv. sloužena. Na kněžskou sobotu v říjnům Německo a Fatima; v listopadu^ oltář sv. Jana Nepomuckého v katedrále štrasburkské; v prosinci; na hrobě sv. Martina v Toursu. Dále 4 mše sv. na tento úmysl budou slouženy v USA. Zap2aí Pán Bůh SVECENl_V_LITOMBRIClCH se konalo letos bez velkých okázalostí. Z fotografií uveřejněných v"Katolickýčh novinách" se zdá, že chyběla dokonce i asistence, jáhen a podjáhen. Celkem bylo novokněží 21 pro všechny diecése Cech a Moravy /na Slovensku prý jen 12/. Zato přijetí kněží ve farnostech bylo prý někde triumfální. V jedné moravské vsi se sešlo na primici na 15.000 lidí, prý ani ne :tak z přátelství vůči novoknězovi,' jako spíše z úcty k samému kněžství, Lidé mají hlad po knězi. Najdou nás - dopřeje-li nám Pán jednou návratu - hodné svého očekávání? Folia circularía cleri OSA dispersi. In lingua Bohémica. Manuscripti instar. Cum approbatione ecclesiastica.
YINCULUM_VIII_,3
RIJEN_1960
Z_NEPOMHCENA O prázdninách zemřela v Římě velebná Matka Oldřicha z kongregace sester sv. Karla Boromejského, bývalá představená komunity českých sester v Nepomucenu. Každý, kdo prošel římskou kolejí, se jistě pamatuje na její dobrotu, obětavost a vždy laskavý úsměv. Mnoho exalumnů za ni sloužilo mši sv, - všichni na ni jistě vzpomeneme v modlitbách, 0. v p. V prvním roce filosofie budou letos zatím dva alumni. Jeden je Slovák, uprchlík ze Slovenska, druhý je Cech z Prahy. Podařilo se mu dostat se do Říma s výpravou na olympiády a hledal asyl ve Vatikáně - skryl se až v podzemních grotách při hrobu Pia XII. Vítáme ho do rodiny našich čtenářů a slibujeme mu svou bratrskou modlitbu. Při prázdninově úpravě kolejní kaple dostalo její kněžiště ^zcela nový ráz. Výklenek za oltářem byl ozdoben novou freskou znázorňující kříž s Ukřižovaným a pod ním na pravici Pannu Marii a na levě straně sv. Jana Nepomuckého - vedle sv. Jana pak sv. Cyrila a Metoděje a vedle Panny Marie sv. Jana Evangelistu a sv. Vojtěcha. V pozadí se rýsují Hradčany, Velehrad, Nitra a Košice. Dp. dr. Josef Krejčí, který studoval v Římě biblické vědy, odjel začátkem října na dokončení studií do školy sv. Štěpána v Jerusalemě. -EVROPSKÍ^_SEMINÁR V Maastrichtu v Holandsku se otvírá 19. října t.r. velmi zajímavý ústav, který bude mít možná velmi slibnou budoucnosti seminář pro přípravu kněží odhodlaných pracovat mimo svou vlast v těch diecésích, kde je nedostatek kněží zvlášt citelný /především v Rakousku, sev. Německu, Skandinavii a Portugalsku/. Ústav byl vybudován z podnětu vídeňského světícího biskupa dr. Franze Jachyma za spolupráce dp. dr. Jana Dellepoorta, předsedy Holandského katolického ústavu pro náboženskou sociologii, který se stal prvním rektorem tohoto semináře. Rozhodující je ovšem pochopení a kladný postoj biskupů ze zemí, kde je kněžských povolání nadbytek /z Holandska,vlámské části Belgie, Irska a Švýcarska/, kteří tuto akci podpořili a dali svým kněžím a bchoslovoům plnou volnost, aby se do nového semináře přihlásili. Maastrichtský seminář sv. Ludgera - tak se nový ústav jmenuje - nemá za cíl školení filosofické a theologické. Seminární kurs trvá pouze jeden rok, a odborníci povolaní ze zemí, které si kandidáti mohou svobodně vyvolit za pole svého budoucího apoštolátu, vyučují jazyku, vlastivědě a náboženské sociologii a psycholii té které země Po tomto prvním theoretickém seznámení s budoucím působištěm odejdou pak tito studenti do theologických seminářů diecésí, které si vybrali, a tam společně s domácími bohoslovci budou konat svá normální studia ke kněžství. Z 47 kandidátů z Holandska bylo už tento rok posláno ihned - bez přípravného kursu - patnáct bohoslovců do seminářů diecésí vídeňské, essenské a hildesheimské. Další diecése? které prosí o pomoc a jsou také ochotny finančně přispět k udržování tohoto semináře, jsou Salcburk, Klagenfurt, Kolín nad Rýnem, Paderborn a Berlín, co nejdříve se k nim přidají diecése ze Skandinavie a z Portugalska, později snad i některé francouzské, zatím co m*žná i Malta dá k disposici dobrovolníky z přebytku svých povolání. Je to jisté odvážný''poku^^ který by se jednou i pro nás mohl stát aktuálním. NOVE_RUBRIKY Bohužel, Vinculum z mnohých, v neposlední řadě technických důvodů vychází tak zřídka, že se nemůže chlubit zvláštní aktuálností. 0 různých důležitých věcech v životě Církve, jako na př. o novém kodexu liturgických rubrik, jsou naši čtenáři jistě informováni mnohem dříve, než se jim Vinculum dostane do ruky. Proto nechceme nosit dříví do lesa a opakovat to, co je už známo - anebo co bude uveřejněno v úředních věstnících jednotlivých diecésí. Chceme tu napsat jen několik poznámek k tomuto důležitému dokumentu.
VINCULUM_VIIIj,3
ĚÍ^N_1960__
Reforma anebo l;oáííikane? Nový kodex liturgických rubrik neprovádí nějakou reformu liturgie v pravém slova smyslu. Četné návrhy, někdy velmi odváž né, o nichž se mluví, a které jsou jistě aspoň částečně obsaženy v materiálu, který byl předložen biskupy přípravným komisím blížícího se všeobecného sněmu /na př. lidová liturgická řeč, zvláště v misiích, kde se latina pocituje jako prvek naprosto cizí - srv. methodu a úspěchy misií v prvních staletích až do našich sv. Cyrila a Metoděje nový breviář pro světské kněze, rozdílný od breviáře mnišského, který by lépe vyhovoval duchovním potřebám kněze v pastoraci, nové kriterium závazku, totiž místo materie, kterou je nutno "persolvovat", a jejíž délka svádí k chvatnému a nedůstoj nému odříkávání, předepsat čas, který by každý kněz musil věnovat modlitbě, a v němž by se bez pokušení k spěchu mohl pomodlit zreformovaný breviář a vykonat rozjímání a četbu Písma sv./, to všech no nemohlo být vzato v vahu, nýbrž patří do t.zv. "principia altiora" /jak se vyjádřil sv. Ot^c/, která spadají pod kompetenci blížícího se všeobecného sněmu. Nové rubriky tedy nemají za cíl refor mu, nýbrž spíše konečnou kodifikaci stávajících rubrik, které až dosud byly obsaženy v různorodých dokumentech /od reformy sv. Pia V. z r. 1568-80 až do "zjednodušení" zavedeného Piem XII. v r. 1955/. Zdá se, že sv. Otec Jan XXIII. chtěl dovést ke konci pra ci liturgické komise zřízené ještě Piem XII. v r. 1948, aby v přehledném a organicky sestaveném kodexu získal podklad - drlo by se říci "statum quaestionis" - pro budoucí jednání koncilu. Hlavní změny Nová kodifikace rubrik nepřináší tedy nějaké podstatné změny v struktuře církevní liturgie. I když bude jistě pohodlnější opatřit si nový breviář, bude přesto stačit několik listů s novými úpravami, aby se i nynějšího breviáře,dokonce i breviíře se starým překladem žalmů, dalo použít k modlení podle nových rubrik /misál zůstává skoro beze změn/. Hlavní změna se týká hodnosti liturgických svátků a dnů. Již Pius XII. zrušil v r. 1955 všechny semiduplexy. Nové rubriky nyní redukují i officium dosavadních "duplex maius et minus". Jelikož pak i obyčejné neděle budou mít jen 3 čte ní v matutinu, bude se prakticky officium víc než tříset dnů v roce /v r. 1961 officium 316 dnů/ rovnat svou délkou Dyně^šímu"officium triům lectionum", čímž je modlitba breviáře značně zkrácena. Ve mši sv. odpadá "confiteor" před sv. přijímáním věřících, při slavné mši sv. celebrant nečte části, které už zpívá jáhen a podjáhen a i normy pro celebrování mší sv. votivních a zádušních jsou zjednodušeny. Význam nového kodexu Přestovšak je nový kodex nesporným krokem vpřed. Je to snad po prvé v dějinách, že se rubriky přímo obracejí i k* říc-ím a určují - b^u i jen rámcovitě - jejich účast na liturgii. Odstraněním "confibeor" před přijímáním věřících je jasně zdůrazněna sou vislost euoharistické oběti se svatým přijímáním - obětní hostinou V breviáři se uznává rozdíl mezi modlitbou v chóru a modlitbou v soukromí. Kněz, který nemá, kdo by mu odpovídal, říká místo "Dominus vobřscum" "Domine exaudi orationem meam". Je znovu postavena do popředí neděle - den Páně a cyklus "de tempore". Jen velmi zříd ka bude nyní nedělní formulář zatlačen nějakým jiným svátkem. Také liturgie postní, tak bohatá svým duchovním obsahem, bide nyní slavena v celé své plnosti, a prakticky nerušena svátky svatých, které budou pouze připomínány. Totéž platí o poslední části adventu /dny, které mají k nešporám antifonu "0 ..."/ a o suchých dnech I biskupova pravomoc řídit liturgii ve vlastní diecési je částečně zdůrazněna, ježto nový kodex mu dává větší možnosti rozhodování, než jak tomu bylo doposud. Máme tedy plné právo být vděčni sv. Otci za tuto novou úpravu, která je výrazem jeho citlivosti pro potřeby naší doby.
VINCULUH__VIII^_3
-4 -
ŘÍJEN 1960
M, BILANCE^N0y3H0_2lV0TA" V Rohru se mluvilo i o finančním zajištění NZ. Jeho administrace nám dala k disposici tabulku, z níž je patrno, jaký je v jednotlivých státech poměr mezi těmi, kteří Nž dostávají a těmi, kteří jej také platí. Už v Rohru bylo právem poukázáno na to, že situace není všude stejná, životní úroveň v různých státech je jistě rozdílná, a proto je nemožné očekávat ze všech států stejné .procento platících předplatitelů. To je jistě pro mnohé země omluva více než dostatečná. Avšak je to omluva pro všechny? Pósudte sami. Poznámka^ V tabulce je za jménem země nejdříve celkový počet zasílaných exemplářů. Potom následuje číslo, které vyjadřuje, kolik procent z celkového nákladu ta která země odebrala, a dále, kolik procent z celkového nákladu uhradila. Poslední číslo konečně vyjadřuje poměr mezi oběma procenty, v zemi,kde všichni odběratelé platí předplatné, je tento poměr menší než jedna /tedy 0,. Tam, kde by platící předplatitelé uhradili právě jen re-/ žijní výdaje, by konečný poměr vypadal "n : n = 1". Cím více tedy poslední číslo převyšuje "1", tím větší je schodek, kterým dotyčná země zatěžuje celkovou bilanci. Pod tímto zorným úhlem dostaneme toto pořadís Počet Přočěňto"7ž"čělkovéEo"ňá-""Pomeř'*měžI Jméno země výtisků kladu/ výtisků odběrem a odebraných zaplacených placením 1/ Stř. Amerika 7 0,36 0,62 0,5 /Granada + Mexiko/ bilance 2/ USA 303 15,42 0,61 ^aktivní 25,07 0,69 11,27 3/ Itálie 153 7,79 0,82 1,73 1,42 4/ Švýcarsko 28 0,89 2,19 2,49 5/ Francie 43 1,2 ^ 1,12 0,93 6/ Belgie 22 7/ Cile + Peru ^^ 2,70 2,03 1,33 + Venezuela 3,26 8/ Rakousko 64 2,37 1.37 10,02 7,25 1.38 9/ Austrálie 197 13,99 8,39 1,6 10/ Kanada 275 0,41 0,23 1,7 11/ Španělsko 8 14,91 7,41 2,0 12/ Německo 293 1,93 bilance 0,91 2,1 13/ Brasílie 38 1,19 2,3 2,85 pasivní 14/ Argentina 56 0,21 2,42 0,51 15/ Irsko 10 16/ Skandinávie 2,44 0,75 /Dánsko + Nor- 36 1,83 sko + Svéd./ 1,78 0,53 3,3 17/ Afrika 35 16,54 4,00 4.1 18/ Anglie 325 0,51 0,12 4.2 19/ Holandsko 10 0,46 co 0,00 20/ Asie 9 Z celkového nákladu lQ0_i00_Ž?jen 77^50_% bylo uhrazeno, Z tabulky tedy vyplývá, že 22,50 %, t.j. skoro čtvrtina celkového vydání, čtenáři vůbec zaplacena nebyla. Je to schodek, který působí administraci stálé starosti, a který vážně ohrcžuje samu existenci časopisu. V r, 1959 /na ten se tabulka vztahuje/ byl tento schodek vyrovnán ze štědrého daru Ostpriesterhilfe. Musíme se však stále jen spoléhat na almužny? Není to především povin^ nost čtenářů samých, aby si svůj časopis udrželi vlastním přičiněním? Administrace NZ děkuje všem spolubratřím, kteří se - někdy s "nemalými obětmi - přičinili, že aspoň ty tři čtvrtiny nákladu byly zaplaceny. Prosí však snažně všechny spolubratry, kteří
YINCULUM_VIIIj,3
- 5 -
ŘÍJEN 1960
by mohli nějak zlepšit placení předplatných ve své zemi, aby jí pomohli. Je to přece společný úkol a společná zodpovědnost nás všech. Upřímný dík! KNl2Nl_AKCE V posledním čísle jsme uveřejnili několik pokynů o tom, jak lze opatřit knihy pro zaslání do CSR. Dnes k tomu dodáváme: Všechny žádosti budou vyřízeny, pokud stačí fond. Svá přání adre-i sujte i nadále na mons. Františka Plannera, Via Concordia, 1, Roma podle směrnic, které jsme uvedli. Knihy liturgické /latinské misály a breviáře/ se však dosud nezasílají; jejich objednávka zůstává v platnosti, bude však vyřízena teprve tehdy, až vyjdou nová vydání podle nově upravených rubrik /pravděpodobně koncem prosince/. Zůstává však bohužel stále problematické, zda se tyto knihy opravdu do CSR dostanou. Doposud došly některé doporučené zásilky bez obtíží. Jiné byly vráceny, poslány znovu, a konečně^ přece jen doručeny. V poslední době došlo však k novému nečekanému zákroku. Některé zásilky nebyly ani doručeny ani vráceny. A italské ředitelství pošt odpovědělo na reklamaci: "Zmíněná doporučená zásilka byla zabavena celním úřadem státu určení, protože její obsah není připuštěn k dovozu." Snad si to italské pošty udělaly příliš snadné - jakým právem zásilka nebyla vrácena? Prakticky však potíže trvají a je těžko předvídat vývoj do budoucna. Co se týče léků, může je poslat každý přímo a zaslat pak účet s lékařským předpisem mons. Plannerovi k proplacení /pokud bude stačit fond/. RU2ENC0VÁ_R0ZJlMANl Dp. L. Pavelka z Paříže vydal t.r. hektografovaný svazeček o 172 stránkách nazvaný "Růženec podle lurdských a fatimských zjevení". Obsahuje celkem 9 úplných cyklů meditací o všech růžencových tajemstvích inspirovaný vždy novou a novou myšlenkou /na př. "Růženec nám usnadňuje kajícího ducha","Růženec nám dává účast na vykoupení","Růženec nás učí životu dětí Božích" atp./. Knížka obsahuje tolik bohatého materiálu, že může mnohým ukázat cestu k pochopení a opravdu rozjímavé modlitbě sv. růžence. Cena 4,5 NF. Objednávky vyřizuje M.lAbbé Ladislav Pavelka, 15, rue Philippe Girard, Paris lOe. POUT_DO_SVATĚ_ZEME Krajanská duchovní správa v Paříži, známá už organisováním poutí do Lurd, do Fátimy a do jiných mariánských svatyní, připravuje na příští rok 1961 celonárodní krajanskou pout do Svaté země. Přepisujeme z pařížského farního oběžníku /"Epištola 32"/: "Bude-li včas dostatek přihlášek, jedeme příštího roku /1961/ v druhé polovici července a počátkem srpna. Náš poutní program bude tento: 1. den: odjezd do Janova — 2. den: nalodění v Janově a odplutí do Libanonu -- 3. den a 4. den na moři — 5. den: přistání v Beyrouthu, vylodění, odjezd na letiště, odlet do Jerusalema, ubytování v hotelích -- 6. den: Jericho, Jordán, místo Kristova křtu, Mrtvé moře, abychom si zvykli na palestinske teploučko — 7. den i 8. den: topografie /čili zeměpisné seznámení se/ svatého města Jerusalema — 9. den: vánoce v Betlémě — 10. den: Samařsko — 11. den: průvod z Bethanie do svatého města s liturgií Květné neděle — 12. den: Zelený čtvrtek v Getsemanech 13. den: křížová cesta svatým městem a velkopáteční liturgie na Kalvarii — 14. den: velikonoční svatvečer v Božím hrobě a slavnost vzkříšení — 15. den: velikonoční pondělí v Emauzích — 16. den: rozloučení se svatým městem v basilice "Otčenáš" na Olivové hoře — 17. den: přechod z Jordanie do Izraele — 18. den: svatodušní svátky ve Večeřadle -- 19. den Ain Karim, Naim, hora Tábor 20. den: Anděl Páně v Nazaretu — 21. den: Kafarnaum.a okolí Tiberiadského jezera — 22. den:rozloučení se Svatou zemí s výše hory Karmel, nalodění v Jaffě, odplutí zpět do Evropy — 2^.den a 24. den: na moři — 24. den: vylodění v Benátkách, rozloučení poutníčků v chrámu svatého Marka — 25. den: návrat.
VINÇULUM_VIII^3
RlJEN i960 V této letní době nejvíce krajanů má volný čas k účasti na pouti, také počasí v Palestině je nejideálnější: nádherné palestinské nebe bez deště, který v jiných ročních obdobích je s to znemoznit návštěvu svatých míst pro primitivismus tamních cest. Zvláště lidé trpící revmatismem budou si libovat." Co se týče ceny, jistě nebude přesahovat sazby běžných poutních organisací. "Máte již zkušenost", píše se ve věstníku "ze naše pouti jsou vždy mnohem levnější." Organisátor pouti byl jiz před časem osobně ve Svaté zemi, a tak se lze spolehnout že bude všechno "klapat". Ovšem pout bude tím vydařenější, čím více krajanů se jí zúčastní. "Velká pout si sama vynucuje respektování při "přídělu" na posvátných místech, malá pout je odstrkovanou popelkou." Proto kdokoliv má bud sám zájem, anebo ví o krajanech kteří by této příležitosti rádi využili, nechť se co nejdříve Obrátí na níže uvedenou adresu. Kněží pak jsou vítáni na prvním místě. Z listu, který došel "Vinculu" přepisujeme: "Jde mi o velkou kněžskou účast jednak prouvée samu, jednak pro to, co kněz si z naší pouti nutně musí odnést i pro sebe, jednak pro dobrý hlavně liturgický zdar. Nejde mi pri pouti o to, abychom viděli svatá místa, nýbrž abychom na nich prožili svatá tajemství... Komu z kněží by snad vadila cesta tím, ze by momentálně neměl dosti, mohli bychom se dohovořit o modu placení." Příště uveřejníme snad ještě bližší podrobnosti. Zatím je vsak nutné znát počet účastníků. Proto pište co nejdříve /s přiloženou poštovní odpovědkou/ na adresu: M. l'Abbé Ladislav Pavelka, 15? rue Philippe Girard, Paris 10e. ADRESY_KULTURNÍCH_INST1TUCI ^Někteří ze čtenářů 'Vincula" projevili přání znát adresy institucí a časopisů našeho exilu, jak jsem o nich psal v minulém čísle. Uvádím tedy to, co znám. Kdyby někdo z Vás potřeboval další informace, ať se obrátí přímo na Křesťanskou akademii v Římě anebo na redakci "Vincula". Kulturní rada: Dr. Robert Vlach, University of Oklahoma, NORMAN, Okla., USA. U Vlacha si lze objednat knižní serie. Napíšeme o nich v NZ. Možno objednati i přes Křesťanskou akademii. Revue "Sklizeň: Antonín Vlach, Postfach 2700, Hamburg lß, Německo. Prosím neplést si s Robertem Vlachem! Společnost pro Vědu a Umění: Generální tajemník je dr. Jaroslav Němec, 2067 Park Road, N.W., Washington 10, D.C. U.S.A. Revue "Archa"; redaktor dr. Ant. Kratochvíl, Postfach 66, München 22, Německo. Revue "Svědectví": Free Europe Press, - 2, Park Avenue New York 16, N.Y. - U.S.A. Revue "Tribuna": Prof. dr. Ivan Gadourek, - Westerse Drift 88, HAREN /Gr./ Holandsko Časopis "Zápisník": Jaroslav Dresler, Radio Free Europe, Englischer Garten 1, München, Německo Časopis "České Slovo": Josef Pejskař, Postfach 91, München 27, Německo Časopis "Čechoslovák": adresu Vám dodá Křesťanská akademie, sám ji nemám Časopis "Křesťanské listy a Husův lid": 4800 South Hoyne Ave., Chigago 9, Illinois - USA Existují ovšem i jiné časopisy jako Naše Hlasy, Nový Domov, Bohemie, Vídeňské listy, New-Yorkské listy, Hlas domova, Cechobrazilián, Modrá revue, - a ovšem i katolické Katolík a Národ. Jejich adresy se snadno dozvíte od Křesťanské akademie. Rád bych upozornil na to, že se chystáme sledovat soustavně protináboženskou tiskovou propagandu v CSSR. Bude třeba odpovídat. Křesťanská akademie založí pravděpodobně novou edici, která se bude zabývat náboženskými a mravními otázkami a odpoví-
VINCULUM_VIII_:_3
- 7 -
RlJEN 1960
dat na nesmysly dialektického materialismu. Potřebujeme však, aby naši theologové a filosofové věnovali tomuto druhu apoštolátu více pozornosti a pomohli nám svým perem hájit čistotu Kristovy věci
ZA ^ ZE_SVATE_HORY "Letos bylo v Litoměřicích vysvěceno 21 kněží. Ceká na ně mnoho práce. Jeden z nich měl primici 3. července zde na Svaté hoře. Ale to jsme tu ještě nebyly. Poněvadž však právě v neděli po našem příjezdu na Svaté hoře vypomáhal, poprosila jsem jej o primiční požehnání pro nás, čeho se nám též dostalo. Dal nám též primiční obrázky. - Skoda, že už příští týden se budeme musit loučit se Svatou horou a odjíždět domů. Za 00. redemptoristů se svátek sv. Alfonse oslavoval novénou od 1/9. Jsme rády, že i nyní v tom pokračují zdejší důstojní páni. Dnes tedy novénu skončíme..." Druhá zpráva: "0 Svatou horu se stará dp. Prokop Pitterman, premonstrát, bývalý kapitulář na Strahově, kněz svaté pověsti ale dnes již také bělovlasý stařec... Posílám Vám svatý obrázek dotýkaný u Milostné sošky, abyste viděl, jaké tam mají nyní "svaté obrázky". Pokud vím, tisknou jich pár v černo-bílém, ale je to jen většinou kříž, Kalvarie nebo bolestná Matka Boží - pro pohřební vzpomínku." A do třetice: "Před 14 dny jsem se vrátila z CSR, kam jsem mela na xy dní povolený pobyt. Při této příležitosti jsem neopomenula samozřejmě opět po létech navštívit Svatou horu. Původně jsem chtěla již odtamtud tento pohled poslat, ale pak jsem si to rozmyslila. Důvody jistě také znáte. Jistě jste zvědav, jak se mi líbilo v naší vlasti, že? Ovšem, že dobře, vždyí jsem byla u svých drahých. Krása přírodní zůstává stále táž - ale ten život tady je "utažený", nevolný! Též i mně poslední dny trochu zpestřili výslechem od rána do večera / 9 a půl večer/ a pak ta celní prohlídka byla vrcholem. V každém vidí špióna, anebo by jej rádi udělali. Bohudík, že jsem opět tady..." BEZ_AMNESTIE Svatovítský kanovník Dr. Jaroslav Kulač je zavřen již jedenáct let, ale amnestie se na něho nevztahovala. Důvodem prý jsou "zločiny", kterých se dopustil. - Z Otců redemptoristů zůstali prý ve vězení dp. provinciál P. Suchomel a P. Mastylák. Ostatní propuštění si zatím hledají byt a práci. Na Slovensku byl však opěťuvězněn ndp. biskup Vojtašák, krátce před tím amnestovaný. 0 ZESNULÉM_M0NS^_STRI20VI píše kdosi: "Jistě víte, že zemřel na Vyšehradě ve věku 72 let prelát Stříž, který byl v posledních létech také farářem na Vyšehradě. Zemřel náhle na srdeční záchvat. Jeho srdce bylo slabé již po léta,' a v poslední době stále mnoho pracoval pozdě do noci..." ZEMŘEL ŘECKOKATOLICKÝ BISKUP_PRESOVSKÍ, * ndp. Pavol Gojdič. Odešel k Pánu z leopoldovského vězení 19° července t.r. ve věku 73 let. 15. ledna 1951 byl odsouzen k doživotnímu žaláři, který snášel s hrdinskou odevzdaností. Úřady odmítly vydat jeho mrtvé tělo. Jeho duše však jistě v nebi prosí za pronásledovanou Církev a za sjednocení Východu se Západem v pravé víře. ZEMREL_DP^_FRANTlSEK_SOUKUP, známý profesor náboženství a organisátor katolických skautů v Praze. Byl také "abgepriestert" jak orý říkával kdysi na Gestapu Oberhauser o methodě, které se^ nyní ujali komunisté. Už po dlouhá léta mu byla zakázána kněžská činnost.
VINÇULUM_VIII^3
RlJEN_1960_
ZDOPISU_JEDNOHO_KNBZE Slovo "prázdniny" je pro nás už jen ilusorní. Pro mne znamenají dobu stejně naplněnou povinnostmi, celá tíha duchovní správy a péče o osm kostelů je na mně bez přestání i v době prázdnin a deset let jsem už neměl ani den dovolenou , nepočítajíc několik dni nemoci, kdy jsem byl horečkou upoután na lože. - Nemám nikoho, kdo by mne zastoupil, a tak musím táhnout vše stále sám... Ostatně je zde jaksi stále deštivo a zima, a tak to ani nevypadá moc prázdninově..." Z_USA_0_PRAZE "... Nedávno se vrátil dp. /anglické jméno/ z Evropy, byl také v Praze. A zpívá chvály, jak je to v Praze a v Cechách nádherné a svobodné. Sloužil mši sv. u sv. Štěpána atd... Aby nás Pán Bůh při zdravém rozumu zachovati ráčil!" A_JESTE_JEDEN_DOPIS "Přikládám Vám fotografii... z XY. z kostela Panny Marie. Důstojní páni kaplani s panem farářem zorganisovali během měsíce května velmi navštěvovanou májovou pobožnost. Svou hojnou účastí dávali věřící nepřímo odpověď na neznabožské články uveřejněné v "Zemědělských novinách" proti kultu Panny Mario Hostýnské. Možná, že by Vás to mohlo také zajímat..."
MAN2ELSKÁ_ASKESE_-_I^ Poznámka redakce: Články rázu theologického patří svou povahou do sborníků "STUDIE". Tento příspěvek vsak přepisujeme do"Vincula" vzhledem k jeho thematu, které je určeno výhradně kněžím. Chceme upozornit na poslední velmi zajímavou knihu Mons. L.-J. Suenense, světícího biskupa a generálního vikáře z Malines, bývalého profesora morálky a vicerektora lovaňské university, nadepsanou Amour et maîtrise de soi /Desclée de Brouwer 1959? str. 230/; jejï auùcr"- ha*žákla3e"vc3eckých anket a výzkumů /které pokračuji/ i styku s manželskými prostředími /foyers/ - předkládá novou cestu k řešení "ožehavé otázky" manželského života v milosti. My kněží ji známe ze zpovědnice a víme, jak je obtížné sloučit nároky manželské lásky s požadavky Božích přikázání. Obyčejně posledním východiskem je zákon Ogino-Knaus, za podmínek vymezených Piem XII. v proslovu k porodním asistentkám /29.10.1951/? ale i tento krajní "ústupek'' naší morálky naráží na prováděcí obtíže, poněvadž zákon - i když zdokonalený podle posledních bádání - lze uplatnit jen aai v polovině případů a kromě toho ne všichni penitenti jsou ochotni jej zachovávat. V důsledku toho se straní častého přijímání sv. svátostí právě ženatí muži a vdané ženy střední generace, kteří by nejvíce potřebovali pomoci shůry ke svým zodpovědným a nesnadným úkolům výchovy dětí, obzvláště v dnešní době. A je již mnoho, když se nám vrátí k Stolu Páně jednou, dvakrát Či třikrát do roka! Stává se ovšem také, že se rozšíří mezi kajícníky názor, že kněz do otázek intimního manželského soužití nemá co mluvit, a že se prostě ony hříchy ve zpovědi zamlčují Raného nanejvýš omlouvají "železnou nutností" a "nevyhnutelností": kajícníci a"hlavně kajícnice neznají východisko z této slepé uličky konfliktu svědomí. V tomto článku ovšem čtenáři nenajdou definitivní řešení, nýbrž pouze několik principů, které mohou k němu vést. Chybou*či nedostatkem všech dosavadních pokusů bylo isolování problému, jako by se dala nalézt na něj odpověď odezírajíc od ostatních prvků složité otázky; jinými slovy, jako by celý problém křesťanského manželství byla otázka onanismu. Tak se vytvořilo dilemma; bud
VINCULUM_VIII^3
RlJEN i960
hřích anebo absolutní abstinence, tam, kde třetí možnost, totiž periodická kontinence, selhala. Nesmíme vsak zapomenout, že tu neexistují nějaké magické formulky. Lék nutno nalézt v širším a hlubším pojmu manželské askese, tj. 1/ v produchovnéní celého života ve dvou, 2/ které se uskuteční postupně a vývojem, 3/a v němž cíl či ideál je velmi vysoký a odstranění hříchu onanismu jenom prvním stupněm, na nějž se však nedostane ten, kdo se nevysnaží o další duchovní růst. Chceme říci toto: psychologicky je takřka nemožné, aby manželka nehřešila spolu s manželem, nýbrž zůstala absolutně pasivní, jak se to doporučuje a věří; je omylem chtít vyřešit věc jedním rázem; a je též nesprávné redukovat celou manželskou otázku na problém onanismu, právě tak jako je chyba vštěpovat morálku bez askese; i pro manžely platí: "Zapři sebe sám... Vezmi svůj kříž a následuj mě... Kdo chce zachovat svůj život, ztratí jej..." Zdá se, že dosud manželský život byl jaksi vyloučen z forem, které mají vést ke křesfanské dokonalosti; dosud jsme se bohužel dívali na manželství jen očima církevního právníka, kdežto dogmatickosketický aspekt této sedmé svátosti - sacramentum magnum - nebyl náležitě prohlouben. Je proto správné, že Mons.L.J.Suenens ve své knize klade důraz na aspekt asketický. Není sám, kdo se v dnešní době obírá touto otázkou; existují již na př. v Itálii snahy o šíření manželské asketiky, pořádají se asketické kursy, duchovní cvičení a obnovy pro manželské dvojice, vycházejí knihy o problémech manželského života /istituto "La Casa" v Miláně a Opera "Madonnina del G-rappa" v Sestri Levante u Janova/; jedno ínstitutum saeculare /pokud vím/ je otevřeno i vdaným ženám. Ale kniha Mons. Suenense je prozatím snad nejcharakterističtější a nejúplnější publikací svého druhu. Její autor je znám svou "Théologie de l'apostolat" a jinými spisy o Mariině Legii, o misijním posláním Církve, o školské otázce apod., které jsou přeloženy do mnoha jazyků. Dokud nám theologové neprohloubí více nauku o manželské spiritualitě /srv. např. Jacques Leclerq, Amour et mariage, atd.; něco se připravuje též v učilišti ve Venegono u Milána/, tato kniha nám bude cenným vodítkem. Pro nás kněze studium otázky manželské spirituality nebo spirituality manželství je velmi důležité a naléhavé, především abychom se vyhnuli dvěma extrémům: škodlivému a odsouzení hodnému mlčení ve zpovědnici, které je takřka na rovni s planým všeobecným povzbuzováním, a zároveň nebezpečnému odpírání absoluce; obě spolu souvisí. Nostaneme-li se odoborníky v morálce a ve vedení duší - které jsou samozřejmě plodem dogmatiky /spekulativní a positivní/ -, v čem my kněží chceme být odborníky? "Věřící tu od nás očekávají pochopení a jasné směrnice" /Suenens, str. 7/. Základem naší these o manželské askesi jakožto řešeni^ dnešní krise manželství a rodiny je dogma o svátosti manželství. Ze manželství bylo Kristem povýšeno na svátost, to dokazuje závažnost a obtížnost jeho úkolů a zároveň to, že má být cestou a prostředkem posvěcení a dokonalosti. Jinak bychom museli vyloučit z cesty dokonalosti většinu křesíanů. Sv. František z Assisi svým Třetím Řádem /který byl míněn jako skutečný Rád, ne pouze jako zbožné sdružení věřících/ a sv. František Salesský svou Filotheou byli předchůdci a průkopníky duchovního života širokých vrstev věřících. A historický vývoj spirituality v Církvi jim dává za pravdu. Brány svatosti byly zpočátku otevřeny jen mučedníkům, t.j. těm, kteří obětovali za víru tělesný život, později poustevníkům, kteří se odvrátili zcela od "světa" a stali se pro něj "civilně mrtví"; potom následovala období mnišské klausury, pak žebravých řádů, které již^začaly pronikat do "světa"; nato řeholních společností osvobozených již od starých forem útěku ze "světa", až po dnešní sekulární Instituty /a v tomto bodě je náš Codex Iuris Canonici ještě pozadu a bude jistě upraven ve smyslu nového již uskutečněného vývoje/. Celý tento vývoj - aniž opouští naprosto staré formy, ktere podržují svůj význam a užitečnost - nám vyjevuje, jak svatost postupně pronikala a proniká do stále širšího okruhu Tajemného Těla Kristova, jak se ponenáhlu prohlubují a zjednodušují prostřed-
VINÇULUM_VIII_^3
-
10
-
RlJEN i960
ka posvěcení a sám pojem dokonalosti, který vystupuje na povrch stále čistší a jasnějsi. Jde tu o pravý a konejšivý "dogmatický vývoj", týkající se cesty dokonalosti, který pod vlivem Ducha sv. /srv. proslov Pia. XII. k římským postním kazatelům v březnu 1955/ prokvašuje celou Církev. Základem našeho studia musí týt ovšem encyklika Pia XI. "Časti connubii" /31.12.1930/. Objasnění některých otázek Piem XII. má právě usnadnit cestu k dosažení ideálů svatosti v manželství vytčených jeho předchůdcem. A tato encyklika jasně zdůrazňuje závazek křesťanských manželů k úsilí o dosažení svatosti /č.45 a 114-115/^ žít manželství jako skutečnou svátost. Mons. Suenens v úvodních kapitolách popisuje neutěšený stav manželské plodnosti ve světě, ohrožené v mnoha zemích silnou organisovanou a zákeřnou neo-malthusiánskou propagandou, jíž napomáhají bytová krise, zvýšená životní úroveň a požadavky, emancipace ženy a odosobnění manželství. Dokazuje, jak úpadek náboženského života v moderní společnosti je přímo závislý na sexuální morálce, a tvrdí, že na řešení tohoto problému závisí "rovnováha člověka a křesťanská vitalita dnešní společnosti". K řešení tohoto ústředního a rozhodného problému /un problème crucial/ nutno především vrátit slovům původní smysle pochopit lásku v jejích pravých božských a lidských rozměrech, které vyjevují hluboký kontrast mezi "láskou" /v pravém slova smyslu/ a "sexuálním impulsem": kontrast v trvání a kontrast altruismu s egoismem. Ve čtvrté kapitole přikročuje autor k své základní thesi: je nezbytné sexuálně se opanovat /"L'indispensable maîtrise sexuelle"/? a v dalších dvou kapitolách určuje znaky tohoto ovládání /maîtrise/: 1/ ovládat se ve dvou a 2/ naučit se tomu postupně. Dynamickým středem celého díla je tedy pojem lásky, ale lásky nakolik v sobě obsahuje pojem sebeovládání, sebovládání ve dvou, k němuž nutno vychovávat mladé lidi a kterému se stále více musí učit manželé, postupným a společným úsilím. Následují ještě dvě kapitoly, v nichž se vyhraničuje přesně, jak toto "ovládání" souvisí s manželskou plodností a s regulováním porodů, a začíná druhá část. První byla doktrinální: "Que penser?", druhá je praktická: "Que faire?": jaké jsou tu úkoly kněze, lékaře, vědců a badatelů, vychovatelů a katolických laických apoštolů. Východiskem autora je asi tato úvaha: katolická Církev nemůže revidovat svou nauku, tím spíše, že v tomto ohledu Zjevení vlastně jen potvrzuje a osvětluje to, co již vyplývá z přirozeného zákona; nemůže tedy zradit své poslání a nechat vyloupit poklad víry sobě svěřený; nemůže vydat manželskou morálku všanc proměnlivým chutím a zájmům doby. Mons. Suenens vybízí proto manžely ke snaze na poli přirozeném a nadpřirozeném o to, aby sloučili a sladili požadavky sv. křtu s požadavky lidského srdce v askesi lásky^ která respektuje Boží zákon a vede manžely k vzájemnému sebeovlaní, aniž se potlačí.vzájemné výlevy citů. Pravá láska^se napájí u vyšších zdrojů než je pouze fysická, tělesná pohlavní^náklonnost; pravá láska zahrnuje v sobě dar sebe sama, zapomenutí na sebe, ovládání sama sebe. Askese manželské lásky - podle Mons. Suenense - spočívá především v úsilí o růst v tomto sebeovládání ve dvou, které je základem růstu v pravé lásce. Toto sebeopanovásouhlasu se závazkem plodnosti a s odstupem /ne omezením/ v porodech, podle příkazů svědomí. Zamyslíme-li se nad touto thesí, vidíme, že metoda "sebeovládání ve dvou" je nejen dobrou cestou k řešení problému onanismu, nýbrž také prostředkem k dosažení křesťanské dokonalosti v manželství, v němž ."amor" čistě lidský, který má v sobě tendenci k zabsolutisování svého předmětu, se očišťuje a přetváří v jakýsi druh "charitatis", nadpřirozené ctnosti, která vede k Bohu a spojuje s ním. Příště pojednáme podrobně-o všech bodech teto vysoce^aktuální studie, která je též odsouzením falešné politiky mlčení a výzvou k zodpovědnosti a otevřenosti. Ivo Císař Rubriku "Z NASÍ DIASPORY" musíme pro nedostatek místa odložit do příštího čísla. Jeho uzávěrka bude 30. listopadu i960.
