9 obchodních trendů, které v roce 2011 ovlivní úspěšnost výrobců, prodejců a dodavatelů ve stavebnictví a jak se na ně připravit
Jaké zákaznické trendy ovlivní výrobce, prodejce a dodavatele ve stavebnictví v roce 2011... a jak se na ně připravit
Každá firma podnikající jako výrobce, prodejce či dodavatel ve stavebnictví si přeje, aby se jí v roce 2011 dařilo lépe, než v tom předchozím. Jak ale odhalují následující stránky, výrobce, prodejce a dodavatele ve stavebnictví ovlivní v tomto roce několik trendů, se kterými je nutné počítat. Přestože řada položek souvisí s cenou a tlakem na její snižování, nejlevnějším může být na trhu vždy jen jeden. A častým důsledkem trvalého zlevňování a následných minimálních marží bývá nedostatek kapitálu pro rozvoj firmy do budoucna. Navýšení zisku v roce 2011 proto čeká zejména ty výrobce, prodejce a dodavatele ve stavebnictví, kteří se dokážou popisovaným trendům přizpůsobit tak, aniž by musely snižovat ceny. U každého trendu uvádíme proto krátké doporučení, jak v této situaci konkurovat ostatním a jak těchto trendů využít k tomu, aby zákazníci vaši firmu nejen vyhledávali, ale aby se k vám také vraceli. S přáním úspěšného roku 2011...
Dagmar Večeřová
[email protected] České vzdělávací centrum s.r.o.
P.S. Abychom vám pomohli bojovat s levnější konkurencí, pravidelně po celé ČR připravujeme speciální semináře, které pomáhají rozvíjet obchodní a prodejní dovednosti více než 70.000 pracovníků českých a slovenských firem. Na konci tohoto dokumentu proto připojuji jejich krátkou prezentaci.
Trend # 1 – Budoucnost stavebnictví Podle analýzy serveru BudoucnostProfesi.cz, provozovaného Národním vzdělávacím fondem, o.p.s. je stavebnictví v České republice velmi významným odvětvím a na celkové zaměstnanosti se podílí asi 9 %. Útlum stavební výroby však způsobí pokles zaměstnanosti v odvětví v příštích letech (přibližně o 7 % v období 2008-2020). Stavebnictví dosáhlo v letech 2006-2008 vrcholu z hlediska objemu celkové produkce a také z hlediska tempa růstu. Bylo to způsobené vysokou poptávkou soukromého (bytová výstavba, průmyslová výstavba, kancelářská a obchodní výstavba) i veřejného (dopravní stavby, vodohospodářské stavby) sektoru. Nyní dochází ke zpomalení tempa růstu soukromých staveb vlivemochlazení poptávky po bydlení a kancelářských prostorech, poklesem stavebně náročných průmyslových investic a zpomalením výstavby nákupních center způsobenému současnou celosvětovou krizí. Díky redukcím státních výdajů v rozpočtu je ohrožena i oblast dopravních staveb, naopak vodohospodářské stavby (kanalizace, vodovody, čistírny odpadních vod) by se měly udržet díky rozsáhlým finančním prostředkům z evropských fondů. Dá se očekávat, že poptávka po bydlení se během 2-3 let opět zvýší a přispěje k dlouhodobější stabilitě stavební produkce. Z dlouhodobého hlediska má stavebnictví dobré perspektivy, z hlediska trhu práce je situace složitější. Vzhledem k nízké mzdové úrovni a malému zájmu o uplatnění ve stavebnictví ze strany mladých lidí bude toto odvětví čelit v příštích letech silnému odlivu pracovních sil. Částečně se tento pokles podaří tlumit díky (již dnes rozsáhlé) zahraniční zaměstnanosti, přesto by počet pracovníků v sektoru mohl významněji klesnout. Stavebnictví trpí výrazným nedostatkem kvalitních řemeslníků, což je způsobené všeobecným poklesem zájmu o učňovské obory. Vzhledem k měnícím se preferencím nových generací, které přicházejí na trh práce, bude jen velmi obtížné tento trend změnit. Je však třeba zdůraznit, že stavební profese a řemesla obecně mají dlouhodobě lepší perspektivu než profese v montážních závodech průmyslových podniků a nejsou ohrožené přesunem do zemí s levnější pracovní silou. Málo kvalifikované pomocné profese budou sice obsazeny zahraničními dělníky, avšak u pracovních míst s vyšším požadavkem na odbornost, na komunikaci s klientem a s vyšší mírou odpovědnosti budou mít čeští zaměstnanci dobré vyhlídky do budoucna. Mezi nové a nedostatkové profese budou patřit např. pracovníci s kombinovanými znalostmi (stavebnictví-elektrotechnika-automatizační technika) a orientací v nových trendech stavebního trhu (inteligentní budovy, úspory energií).
Očekávaný vývoj v následujících letech
Vývoj zaměstnanosti v odvětví (v tis.):
Podíl zaměstnanosti v odvětví na celkové zaměstnanosti:
Zdroj: [1]
Zdroj: [1]
Vzdělanostní a věková struktura odvětví (v %):
Profesní struktura odvětví (rok 2008):
Zdroj: [6]
Zdroj: [6]
Zdroje: budoucnostprofesi.cz [1] NOZV: Projekce zaměstnanosti v odvětvích v období 2009-2020. [6] ČSÚ: Výběrové šetření pracovních sil, 2.čtvrtletí. Vlastní výpočty NOZV.
Trend # 2 – Riziko úpadku investorů a dodavatelů Podle České kapitálové informační agentury, a.s. ze závěru roku 2010 „patří k nejrizikovějším oborům podnikání v ČR zemědělství, zpracovatelský průmysl obchod a doprava. Nejstabilnější jsou firmy, které podnikají ve finančních službách, školství, zdravotnictví a energetice. Krachem je ohrožena každá třetí firma podnikající v zemědělství a každá čtvrtá firma ze zpracovatelského průmyslu, obchodu nebo dopravy.“ Rozložení rizikovosti a stability firem v jednotlivých oborech podnikání:
Obor činnosti
Vynikající
Dobré
Rizikové a úpadky
Neklasifik.
Zemědělství, myslivost, lesnictví, rybolov, chov ryb
14,30%
51,90%
32,60%
1,20%
Těžba nerostných surovin
17,10%
55,00%
21,10%
6,83%
Stavebnictví
22,90%
60,30%
15,80%
6,80%
Zpracovatelský průmysl
21,90%
55,20%
24,50%
1,36%
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
57,20%
37,10%
2,90%
2,80%
Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží
12,40%
60,60%
24,50%
2,50%
Pohostinství a ubytování
15,60%
65,00%
18,10%
1,20%
Doprava, skladování, spoje a telekomunikace
11,80%
62,00%
24,80%
1,40%
Peněžnictví a pojišťovnictví
64,90%
26,90%
7,00%
1,20%
Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj
27,80%
51,70%
18,80%
1,80%
Školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti
51,80%
34,40%
13,40%
0,40%
Zdroj: ČEKIA, www.cekia.cz
Jak na trend reagovat a. Zvýšenou kontrolou plateb od klientů z rizikových odvětví. b. Zacílením na zákazníky z oborů s vysokou stabilitou.
Trend # 3 – Přenášení finančních potíží investorů na dodavatele
Mnoho zákazníků z řad podnikajících subjektů začíná řešit svůj obchodní neúspěch tím, že od svých dodavatelů požadují prodloužení termínů splatnosti faktur, lepší dodací podmínky či další snižování již dohodnutých a vyjednaných cen. Podle evropského výzkumu pojišťovny pohledávek Atradius a Financial Times Deutschland vyplývá, že průměrná doba splatnosti faktur se v Evropě zkrátila na 32 dnů (před rokem to bylo 38). V Česku zůstala předepsaná doba splatnosti na 33 dnech a nadále dochází k rostoucím rozdílům splatností podle oborů činnosti. Evropským průměrem splatnosti je 37 dní od vystavení faktury, nejpřísnější jsou německé firmy (19 dní) a nejbenevolentnější pak italské firmy (až 60 dnů). Někteří odběratelé začínají v rámci přesouvání rizika požadovat, aby se dodavatel podílel větší mírou na riziku jejich podnikání. Požadují, aby dodavatel místo peněžního plnění přijal úhradu zakázky formou dluhopisů, nakoupil akcie jejich podniku, pořídil si podíl na odběratelské firmě či sám investoval vlastní prostředky do připravovaného projektu, na kterém se dodavatelsky podílí. Poslední metodou přesunu rizika je požadavek na odběr zboží/služeb formou komisního prodeje či odběr s garantovanou platbou pouze ve velkoobchodních cenách a společné dělení zisku z případného prodeje.
Jak na trend reagovat a. Finanční potíže odběratelů pramení mnohdy z jejich obchodního neúspěchu. Je-li tedy v našem zájmu jako dodavatelů/výrobců, aby se našim odběratelům obchodně dařilo, můžeme je podpořit např. uspořádáním specializovaných školení/seminářů, jejichž obsahem nebudou samotné produktové znalosti, ale spíše obchodní dovednosti. Uspořádáním podobných školení podporujeme sice prodej nejen námi dodávaných produktů, ale i konkurenčních, na rozdíl od konkurence ale budujeme svou pozici „pomocníka“ a vytváříme tak pro naši firmu konkurenční výhodu. b. Pokud očekáváme finanční potíže odběratelů, je vhodné zvýšit procesní a dokumentační ostražitost: Kontrolovat oprávnění jednat za odběratele u osoby podepisující objednávku, kontrolovat aktuální výpis z obchodního rejstříku, kontrolovat insolvenční rejstřík, pečlivě vyplňovat dodací listy, nastavit limity pro odběry na fakturu, zajišťovat pohledávky prohlášením o uznání dluhu, osobními směnkami, apod.
Trend # 4 – Strategická revize nákladů
Rostoucí náklady přivádějí řadu odběratelů z řad podniků nejen k otázce, zda musí za produkt či službu platit tolik, kolik platí... ale zda vůbec daný produkt či službu skutečně potřebují. Trend strategické analýzy nákladů a vyhodnocování přínosu pro firmu je patrný i z kroků větších subjektů. Např. Česká pošta začala již v roce 2010 revidovat řadu dodavatelských smluv a uspořádala nová výběrová řízení: "Na první pohled bylo zjevné, že podmínky mnoha smluv už neodpovídají současným cenám na trhu. Výběrová řízení jsme tedy vypisovali pouze v případech, kdy bylo jisté, že pro podnik získáme ceny výhodnější. Výsledky nových výběrových řízení naše úvahy potvrdily a ovlivnily tak nejenom hospodaření v tomto roce, ale pozitivně se samozřejmě projeví i v následujícím období". Revizí dodavatelských smluv snížila Česká pošta náklady o zhruba 230 milionů korun. V roce 2011 se také chystá do ČR vstoupit franšízová společnost Expense Reduction Analysts (ERA). Tato poradenská společnost působí na celém světě a podle tiskového prohlášení průměrně uspoří na nestrategických nákladech 19,7 %. Zástupci společnosti kontaktují podniky ve svém okolí, nabízejí jim službu kontroly nákladů a navrhují případné levnější varianty.
Jak na trend reagovat a. Ve směru k našim dodavatelům můžeme podniknout obdobné kroky: Rozdělit nákladové položky na strategické (nutné pro zachování kvality naší práce a udržení našeho rozvoje) a ostatní. Dodavatele můžeme vyzvat k předložení nabídek odpovídající současným cenám, případně uspořádat výběrové řízení. b. Ve směru k našim odběratelům - tedy těm, kteří po nás budou požadovat snížení cen – je nutné komunikovat nezbytnost našich produktů/služeb pro samotný úspěch jejich podnikání. Zákazníci své náklady v první fázi rozdělují na nákupy a činnosti zbytné a nezbytné. Naším úkolem je tedy ukázat, proč jsou naše služby a produkty pro jejich vlastní úspěch důležité, jaké mají přínos pro kvalitu/hodnotu/cenu výsledného produktu a proč má tedy smysl s námi i nadále spolupracovat. c. Protože odběratelé při vyjednávání argumentují výhodnějšími cenami konkurentů, ve vlastním zájmu můžeme toto srovnání provést sami a být tak připraveni poukázat na rozdíly v nabídkách a obhájení té naší.
Trend # 5 – Nátlakové vyjednávání o ceně Vyjednávání o ceně sice vždy patřilo k obchodnímu jednání, řada firem ale uvádí, že s žádostí o slevu se setkává nejen u firemních zákazníků, ale také u spotřebitelů. Většina korporátních nákupčích již absolvovala školení na téma snižování ceny při nákupu a jsou proto na cenová jednání připraveni. Spotřebitele pak k požadování slevy vedou televizní a novinové reportáže o tom, jaké zvýhodnění je možné žádostí o slevu získat. Je sice pravdou, že v porovnání s vyjednáváním např. v asijských či afrických zemích jsou cenová jednání v ČR stále vysoce kultivovaná, s růstem konkurence a využíváním internetu ke zjišťování cenového rámce však začínají nakupující využívat také následující nátlakové techniky: - Umělé vytváření časové tísně Zákazníci přislíbí objednávku, avšak oddalují cenové jednání a podpis smlouvy. Vzhledem k plynoucímu času a avizovanému termínu plnění musí ale dodavatel mnohdy zahájit přípravu, aniž by měl objednávku písemně potvrzenou (organizace práce, materiálu, dodávek apod.). Zákazník pak se znalostí již zahájených příprav trvá na nízké ceně a dodavatel ji mnohdy musí akceptovat, nechce-li přijít o peníze již investované do přípravy. - Předkládání výhodnějších nabídek konkurence Přestože odběratelé poptávají dodání od různých dodavatelů, ve skutečnosti předem vědí, od koho chtějí nakupovat. Poptávkové řízení využívají pouze k tomu, aby mohli před vybraného dodavatele předstoupit s požadavkem: „Rádi bychom koupili od vás, ale konkurent nám nabízí nižší cenu. Srovnejte ji a objednávku získáte.“ - Požadavek na další slevu těsně před podpisem smlouvy Přestože je objednávka již dohodnuta, odběratel přichází na poslední chvíli (někdy až přímo při podepisování smlouvy/objednávky) s požadavkem finální „drobné“ slevy.
Jak na trend reagovat a. Přestože je podíl na trhu a objem práce důležitý, žádná firma nemůže dlouhodobě existovat bez zisku. Poskytování slev a cenové ústupky ziskovost snižují nejen pro aktuální zakázku, ale vytvářejí také precedens (a fixují nízké ceny) do budoucna. Vyjednávání o ceně bylo, je a bude součástí obchodního jednání a naši pracovníci by tedy měli být důkladně proškoleni v nákupních taktikách kupujících, ale také ve způsobu, jak na ně reagovat. b. Řada firem dospěla k závěru, že poptávky zaslané emailem (bez podrobných informací) jsou jen sběrem informací, které dotyčný používá k vyjednáváním se svým stávajícím dodavatelem a nemá v úmyslu ve skutečnosti nic objednat. Na tyto poptávky proto nereagují nebo vyžadují od žadatele osobní schůzku/podrobné informace.
Trend # 6 – Odklon od tradiční výroby k přidané hodnotě Nižší výrobní náklady průmyslového zboží v asijských či jihoamerických zemích diktují českým výrobcům odklon od průmyslové výroby s vysokým podílem strojního zpracování a otevírají příležitosti v oborech s vyšší přidanou hodnotou. Podle vyjádření předsedy Asociace malých a středních podniků, Karla Havlíčka, pro Hospodářské noviny v lednu 2011, spočívá budoucnost v produktech, které budou spojeny s velmi specifickou drahou službou založenou na vzdělaných lidech: „Můžeme se tak bránit velkým producentům z Číny a Indie a časem třeba z Brazílie. Tyto země umí vyrábět levně a ve velkých množstvích poměrně jednoduché výrobky - hračky, oděvy, elektroniku. Český průmysl v minulosti prosperoval na obuvnictví, sirkách, sklářském průmyslu, bižuterii - s tím je konec. Dá se to vyrobit velmi levně a rychle kdekoli jinde.“ „Hlavně střední průmysl nebude mít v dlouhodobém horizontu velké šance na úspěch. Bude klesat přidaná hodnota na zaměstnance, trh ovládnou velké výrobní společnosti a budou je doplňovat malé výrobní dílny do stovky zaměstnanců.“ Podle studie společnosti Deloitte poroste v budoucích letech význam necenových faktorů konkurenceschopnosti, a to zejména schopnost kvalifikovaných zaměstnanců prosazovat inovace. Důležitým předpokladem pro úspěch českých průmyslových firem pak bude schopnost dodávat na trh nadprůměrně kvalitní výrobky s nadstandardním designem a využití inovativních výrobních technologií založených na vědě a výzkumu. Podle Evropského inovačního zpravodaje patří k nejzávažnějším nedostatkům českého inovačního podnikání varovně nízký počet patentových přihlášek per capita (1,6 x méně než v Maďarsku, 3,2 x méně než ve Slovinsku, 8,4 x méně než ve Finsku, 13,7 x méně než v USA), velmi nízký počet inovačních firem a malý objem předstartovního financování (tzv. „seed capital”), tedy podpora první fáze vzniku spin-off firem.
Jak na trend reagovat a. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje revolvingový „seed“ fond, který podpoří firmy a poskytne příležitost pro uchycení nových produktů a služeb. Fond bude určen pro produkty, „které budou mít silný inovativní potenciál a firmy s jasným obchodním plánem“. Prostředky budou čerpány z operačního programu Podpora podnikání. Celkově bude k dispozici až 2,4 miliardy korun. b. Za odvětví s budoucností se považují např. tzv. life-science (vědy o živé přírodě), dále farmaceutický průmysl, biotechnologie a nanotechnologie. c. Inovativní nápady je nutné chránit. Ochrana intelektuálního vlastnictví ve formě patentů, užitných vzorů, průmyslového designu, autorských práv či ochranné známky. d. Nedostatek rizikového kapitálu pro rozvoj inovačního podnikání vytváří příležitost pro poskytovatele tohoto typu financování.
Trend # 7 – Stárnutí populace jako hrozba i příležitost Stárnutí populace je charakteristickým rysem nejen České republiky, ale i dalších rozvinutých zemí Evropy. Tento vývoj bude v dalších letech pokračovat a podle projekce Českého statistického úřadu by měli lidé starší 65 let v roce 2030 tvořit 22,8 % populace a v roce 2050 pak 31,3 %, což představuje přibližně 3 miliony osob. (V roce 2007 tvořily osoby starší 65 let 14,6 % obyvatel ČR). V blízké budoucnosti se tak osoby staršího věku (50-64 let) stanou ve srovnání s osobami mladými (20-34) a osobami středního věku (35-49) nejpočetnější věkovou skupinou v české populaci.
Zdroj: Český statistický úřad
Jak na trend reagovat Odvíjí-li se úspěch naší firmy od věku našich zákazníků, stárnutí populace bude znamenat zvýšenou poptávku zboží a služeb určené pro starší zákazníky a klesající poptávku po zboží určené mladším obyvatelům. Za perspektivní produkty se považují např.:
Pohodlné oblečení a doplňky Lékařské vybavení a zařízení Zdravotní a fitnessové produkty Knihy a literatura pro starší obyvatele Protézy, brýle, sluchadla, apod. Chodítka, invalidní vozíky, vycházkové hole, atd. Byty s jednoduchým přístupem Bezpečnostní zařízení Přístroje pro sledování zdravotního stavu Vozidla pro méně pohyblivé
Za perspektivní obory se pak považují např.:
Nemocnice a pečovatelské domy Služby plastické chirurgie, salony krásy a ošetření pleti Fitness centra a péče o duševní zdraví Zdravotní turistika Pečovatelské služby, bezpečnostní služby a asistenční služby
Trend # 8 – Na internetu nakupování i prověřování Rozmach internetového připojení způsobuje, že většina zákazníků nejen s internetem pracuje, ale běžně jej také používá k nakupování. Podle Českého statistického úřadu měla více než polovina (56 %) všech domácností v Česku (2,3 mil.) v roce 2010 přístup k internetu. Počítač používá 5,7 mil. (64 %) obyvatel ČR starších 16 let, uživatelů internetu je 62 % všech šestnáctiletých a starších (5,5 mil. osob). Zhruba 3,1 miliónu lidí starších 16 let se denně připojuje k internetu – nejčastěji z domova, potom z práce či školy. Čtvrtina (2,24 mil.) jednotlivců starších 16 let v roce 2010 nakoupilo přes internet. Oproti roku 2005 to je pětinásobek. Podle průzkumu eSHOPPING 2010 společnosti INCOMA GfK (www.incoma.cz) nakupují Češi na internetu nejčastěji elektrosortiment, knihy, CD a DVD, oděvy, drogerii a parfumerii. Špatně si nevedou ani léky, vitamíny a potravinové doplňky a hračky. Muži na internetu nakupují nadprůměrně vedle elektrosortimentu také například erotické zboží, víno a alkohol. Ženy zase vedou v nákupu oděvů, obuvi, nábytku, drogerie a parfémů. Téměř 2/3 české internetové populace nakoupilo na internetu elektrosortiment (nejčastěji počítače a jejich příslušenství, spotřební elektroniku a také drobné spotřebiče). 40 % domácností nakoupilo přes internet oděvy. Podíl nakupujících mužů a žen se liší podle produktu:
Jak na trend reagovat a. Ať už přes internet prodáváme či nikoliv, nesmíme zapomenout, že zákazníci používají internet ke srovnávání nabídek a prověřování dodavatele. Např. informace o elektrovýrobcích si na internetu před vlastním nákupem prověřovalo 90 % domácností (i když posléze nakoupili v kamenné prodejně). Obdobnou prověrku provádějí i zákazníci průmyslových dodavatelů, kteří zde hledají informace o zkušenostech, kvalitě a důvěryhodnosti dodavatele. b. I když na internetu nic neprodáváme, naše webové stránky by měly zákazníkům odpovědět na nevyslovenou otázku, zda skutečně splníme to, co slibujeme.
Trend # 9 – Rozvoj franšízového podnikání a vstup nových řetězců Franšízový koncept podnikání získává na popularitě a přitahuje další zájemce jak z řad individuálních podnikatelů, tak z řad nových franšízových řetězců. V roce 2011 má v úmyslu vstoupit na českých trh až 70 nových společností. V posledních 12 měsících franšízový trh ožívá, v roce 2010 se na českém trhu podle Lidových novin objevilo nejvíce franšízových společností za posledních 20 let. Důvodem pro popularitu franšízového konceptu je jistota známé značky a snazší rozjezd podnikání. Podnikatel získá přístup k lepším cenám od dodavatelů, zavedenému jménu, marketingu a je pro něj také snazší získat úvěr u bank. Kromě známých restauračních řetězců poskytují podle FranchisingInfo.cz franšízový koncept např. realitní kanceláře, prodejci náhradních dílů na automobily, oděvní firmy, vzdělávací centra, poradenské společnosti, jazykové školy, obchodníci s cennými papíry a další. Zastoupení sektorů na trhu franšízingu v ČR (2010, Lidové noviny): 19
13
13 9
9 7
7
7
6
5 3
Ga str on R om Sl ea už ie lit ní by s pr lu O o žb jed děv y y no a tli ob vé uv zá Ko k sm az ní eti ky ka az By Sl dr dl už av en by í ía ce s sto tav vn ba íh o ru ch u Po tr a Kr vi ny ás a Ba a nk zd r ov Vz aví ní d af ělá in vá an ní čn ís Os lu ta žb tn y ío bc ho dy
3
Jak na trend reagovat a. Vstup franšízového řetězce do našeho odvětví podnikání může přinést řadu novinek, příležitostí ale i hrozeb, na které se musíme připravit. b. Účast na franšízovém systému umožňuje podnikateli, který dosud fungoval individuálně, přístup k řadě finančních, právních, logistických, personálních a obchodních výhod. c. Franšízový koncept nezaručuje automatický úspěch, není vhodný pro podnikatele, kteří se nechtějí podřizovat systému a není ani vhodný pro ty, kteří mají unikátní zkušenosti a sami si již vybudovali vlastní značku.
Jak úspěšně konkurovat, když nebudeme nejlevnější? Přestože řada trendů, které byly na předchozích stranách popsány, souvisí s tlakem zákazníků na snižování ceny, trvalé zlevňování způsobuje v důsledku minimální ziskovost a nedostatek kapitálu pro rozvoj firmy. Jednou z metod (spolu se zvyšováním efektivity práce), jak tento tlak na cenu ustát, je rozvíjet obchodní, vyjednávací a komunikační dovednosti našich pracovníků tak, aby byli na podobné situace nejen připraveni, ale aby v nich dokázali získat zákazníky právě pro naši nabídku. Protože jako vzdělávací společnost připravujeme každý druhý den někde v České republice seminář na tato témata již 15 let, více než 70.000 absolventů těchto vzdělávacích akcí je známkou jejich praktického přínosu. Totéž vyjadřují i absolventi... Nebude to jen teorie? „Seminář nebyl monologem lektora, ale naopak byl veden velice záživnou a poutavou formou dialogu s frekventanty a základní znalosti a dovednosti byly s frekventanty procvičeny na praktických příkladech, což nebývá u všech obdobných seminářů zcela běžné a podle mého názoru právě toto přináší frekventantům naprosto dokonalé pochopení probírané problematiky. Velice ilustrativní a kvalitní byly také doprovodné videoprogramy, při kterých si frekventanti nejlépe uvědomili chyby, které se často v obchodním styku dělají, a v některých situacích poznávali sama sebe. Podle mého názoru i podle ohlasu ostatních účastníků se seminář velice vydařil a tyto dobré zkušenosti postaví jistě základ naší dlouhodobé spolupráce. Vaše semináře budu rovněž doporučovat našim spolupracujícím firmám a zákazníkům.“ p. Chvojka Nebudete to jen další „nudné školení“? „Seminář splnil naše očekávání... Kladně hodnotíme především to, že nešlo o jednotvárný výklad. Celý průběh byl prokládán ukázkami z videokazet a zajímavým zpestřením byl i test. Ostatním zájemcům seminář doporučujeme, neboť je dobrým návodem pro každodenní praxi.“ Ing. Miroslav Kaloč „Od semináře jsem před absolvováním očekával obyčejný výklad látky typu velká tabule a spousta psaní, jak to obvykle bývá. Ale v průběhu semináře jsem byl velice překvapen vysokou úrovní a projevem lektora semináře, se kterým jsem byl nadmíru spokojen.“ Josef Dřevojan Povzbudí to k aktivitě i ty, kteří dnes jen pasivně čekají na úkoly? "Seminář v naší firmě proběhl ve velmi pozitivní atmosféře. Na přednášené téma se aktivně zapojily naše zaměstnankyně formou cílených dotazů, na které se jim od přednášejícího dostalo patřičného vysvětlení, plusem byla oboustranná diskuse, která byla důkazem zájmu o přednášené téma a oživila přednášku.“ Pavlína Růžičková "Seminář splnil naše očekávání... Nejvíce se nám na semináři líbila možnost aktivního zapojení - test, reakce na konkrétní otázky. Informace získané
na tomto semináři jsme již částečně využili při přestavbě mzdového systému naší firmy. Pokud se v řadách našich známých vyskytne zájemce o tuto problematiku, určitě mu seminář doporučíme.“ Ing. Marie Provazníková „Chci Vám poděkovat za velmi kvalitní obsah i formu semináře. Velkou zásluhu na úspěšnosti měla jeho lektorka, která svým jasným výkladem a bohatou zkušeností z praxe nejen vynutila naši soustředěnou pozornost při výkladu, ale i odborně poradila v konkrétních případech. Získané poznatky mi pomohou při rozhodování v řídící práci. Pokud bude seminář znovu organizován, jsem rozhodnut vyslat na něj další zaměstnance a budu ho doporučovat svým přátelům.“ Karel Forejtek Přinese to výsledky? „Zúčastnil jsem se semináře na téma vedení obchodních týmů a přesto, že již 7 let zajišťujeme obchodní činnost, byly mé nové poznatky přínosem. Proto jsme uspořádali další seminář pro naše obchodní zástupce, který byl velice zajímavý, a naši pracovníci využívají získané vědomosti k úspěšnému prodeji. Věřím, že vaši nabídku budeme dále využívat ku prospěchu firmy.“ Ing. Jaroslav Ermis „Semináře se zúčastnilo 18 zaměstnanců naší firmy. Všichni vydrželi pozorně poslouchat celou dobu, přednášející upoutal pozornost celého spektra posluchačů. Praktické uplatnění získaných poznatků jistě přispěje ke zvýšení renomé firmy.“ Ing. Jan Harant Kolik to stojí? Hodnota jednodenního modulu se v přepočtu na osobu pohybuje v rozmezí 2.500 - 3.000 Kč/osobu/den. Přesná částka záleží na obsahu semináře, lektorském zajištění, počtu účastníků a doplňkových službách. Jakou to má návratnost? Pracovníkům v kontaktu se zákazníky stačí, aby v následujících třech měsících prodali jen o 2 - 3 000 Kč v zisku navíc. A protože se v programu naučí postupy a metody, které využijí trvale, celá investice se vám během 90 dnů sama zaplatí. Jak vzdělávat jednotlivce? Pokud chcete začít s rozvojem pracovníků individuálně, na adrese www.cvc.cz můžete získat přehled specializovaných jednodenních seminářů, které připravujeme každý měsíc v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Hradci Králové a Plzni. Jak získat program připravený „na míru“ celé skupině vašich pracovníků? Pokud chcete rozvíjet několik pracovníků vaší firmy najednou (např. obchodníky, pracovníky v kontaktu se zákazníky apod.), kterýkoliv seminář můžeme připravit na míru vašim potřebám. K dosažení efektivního přínosu přitom stačí již skupina 8 - 12 účastníků. Semináře je možné realizovat kterýkoli den v týdnu, včetně sobot a nedělí a účast pracovníků na semináři tak nemusí narušit chod firmy. Napište na
[email protected], zatelefonujte na 585 227 076 nebo navštivte www.cvc.cz a vyžádejte si bezplatný návrh vzdělávacího programu ještě dnes.
