Jak využít partnerství se školami v rozvojových zemích

Jak využít partnerství se školami v rozvojových zemích

Inspirace k realizaci průřezových témat Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova Mgr. Jitka Kašová

Jak využít partnerství se školami v rozvojových zemích

Inspirace k realizaci průřezových témat Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova Mgr. Jitka Kašová

Obsah PARTNERSTVÍ SE ŠKOLAMI V ROZVOJOVÝCH ZEMÍCH . . . . . . . . 3 Smysl a cíle partnerství škol . . . . . . . . 3 PŘÍKLAD METODIKY PROJEKTU PARTNERSTVÍ ŠKOL . . . . . 5 Témata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Organizace projektu . . . . . . . . . . . . 5 1. Mapování . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 2. Naše škola. . . . . . . . . . . . . . . . . 8 3. Partnerská škola . . . . . . . . . . . . . 9 4. Místo, kde žijeme (obec, stát) . . . . . . 10 Mapování obce, státu. . . . . . . . . . . 10 Vytváření souboru map – školní pomůcka . . . . . . . . . . . . . . 11 5. Místo, kde žijí naši partneři (obec) . . . 12 6. Místo, kde žijeme (světadíl) . . . . . . . 13 7. Místo, kde žijí naši partneři (světadíl) . . 15 Co si o nás myslí, co o nás vědí? (záznamový arch) . . . . . . . . . . . . . 16

Zpracovala Mgr. Jitka Kašová na základě dlouhodobého

ČSOB finančně podporuje čin-

partnerství ZŠ Klíček a Alaba Experimental School v Etiopii

nost společnosti Člověk v tísni

v letech 2005–2006. Projekt byl finančně podpořen progra-

a zajišťuje pro ni veškeré ban-

mem zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Realizátorem pro-

kovní služby.

jektu byl Člověk v tísni – společnost při České televizi, o.p.s.

JAK VYUŽÍT PARTNERSTVÍ SE ŠKOLAMI V ROZVOJOVÝCH ZEMÍCH Mgr. Jitka Kašová

Jazykové korektury: Mgr. Ondřej Nádvorník

Člověk v tísni, Praha 2006

Tisk: BCS – František Brunclík

vydání první, 16 stran

ISBN: 978-80-86961-21-7

Sazba: Subrational Industries

Partnerství se školami v rozvojových zemích Smysl a cíle partnerství škol

Partnerství škol je velmi efektivní forma multikulturní výchovy a výchovy k pochopení světa v širších souvislostech. Ve školních vzdělávacích programech to je dobrý prostředek k naplňování cílů průřezových témat,

Partnerství škol je v současné době dosti rozšířeným jevem. Nejčastěji školy využívají takového partnerství k uskutečnění výměn žáků a učitelů, poznávacích zájezdů, realizaci společných projektů ve výuce nebo komunikaci e-mailovou či dopisovou formou. Následující stránky pojednávají o možnosti, jak využít partnerství se školami v rozvojových zemích. Tato forma je v mnoha ohledech specifická, nese s sebou technická omezení, ale zároveň přináší možnosti seznámit se přímo s kulturně velmi odlišným prostředím a reflektovat rozmanitost současného světa na základě vlastní zkušenosti.

klíčových kompetencí i konkrétních cílů oborových. Dává žákům možnost přímého propojení teoretických a praktických poznatků, příležitost k porovnávání individuálních představ a faktických informací, příležitost k navázání osobních kontaktů mezi žáky z různého sociokulturního prostředí, příležitost zapojit se do různých humanitárních akcí a naučit se pomáhat potřebným z pozice rovnocenných partnerů. Partnerství škol může probíhat různými způsoby: oficiální navázání kontaktů mezi jednotlivými školami – korespondence a komunikace na úrovni škol (jejím zveřejňováním jsou učitelé i žáci motivováni k vytváření osobních postojů nebo ke společným či individuálním činnostem), společně organizované školní akce zaměřené na aktivní poznávání a spolupráci

5

JAK VYUŽÍT PARTNERSTVÍ SE ŠKOLAMI V ROZVOJOVÝCH ZEMÍCH

žáků i učitelů partnerských škol – společná

napomáhat uvědomit si svou vlastní identi-

i individuální korespondence žáků, společ-

tu, být sám sebou, reflektovat vlastní socio-

né poznávací projekty,

kulturní zázemí

zapojení do humanitárních projektů – orga-

stimulovat, ovlivňovat a korigovat jednání

nizování individuální nebo společné pomo-

a hodnotový systém žáků, učit je přijímat

ci partnerské škole / žákům partnerské školy

odlišnosti jako příležitost k obohacení, ni-

přímo nebo prostřednictvím jiné organizace,

koli jako zdroj konfliktu

např. Člověk v tísni (finanční příspěvky na

učit žáky vnímat sami sebe jako občany,

budování školy, materiální příspěvky pro

kteří se mohou podílet na vytváření vztahu

práci na společných projektech).

společnosti k jiným skupinám

Předpokladem pro skutečné partnerství je stanovení konkrétních cílů zaměřených nikoli

Projekt se vztahuje i k průřezovým téma-

pouze na jednostrannou humanitární pomoc,

tům: Osobnostní a sociální výchova, Výchova

ale především na vzájemné poznávání, navá-

demokratického občana, Výchova k myšlení

zání neformálních osobních kontaktů, příleži-

v evropských a globálních souvislostech, Envi-

tost korigovat navzájem své představy/před-

ronmentální výchova

sudky s nově získanými poznatky. Projekt Partnerství škol přirozeným způsoZ hlediska multikulturní výchovy projekt Partnerství škol splňuje záměr: poskytovat žákům základní znalosti o li-

bem rozvíjí tyto klíčové kompetence: Kompetence k učení: Žák vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení,

dech žijících v různých etnických a kultur-

propojení a systematizace je efektivně vyu-

ních skupinách

žívá v procesu učení

rozvíjet dovednost orientovat se v pluralitní

Kompetence k řešení problémů: Žák samo-

společnosti a využívat interkulturních kon-

statně řeší problémy; volí vhodné způsoby

taktů k obohacení sebe i druhých

řešení; užívá při řešení problémů logické

rozvíjet schopnost poznávat a tolerovat

postupy a souvislosti

odlišnosti jiných národnostních, etnických,

Kompetence komunikativní: Žák formuluje

náboženských, sociálních skupin, spolupra-

a vyjadřuje své myšlenky a názory v logic-

covat s jejich příslušníky, respektovat jejich

kém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle

práva, chápat a tolerovat odlišné zájmy, ná-

a kultivovaně v písemném i ústním proje-

zory, schopnosti

vu, naslouchá promluvám druhých lidí, po-

rozvíjet dovednosti rozpoznat projevy ra-

rozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně

sové nesnášenlivosti a napomáhat prevenci

se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor

vzniku xenofobie

a vhodně argumentuje

přispívat k poznání některých základních

Kompetence sociální a personální: Žák účinně

pojmů multikulturní terminologie (kultura,

spolupracuje ve skupině, na základě poznání

etnikum, identita, diskriminace, xenofobie,

nebo přijetí nové role v pracovní činnosti po-

rasismus, národnost, ...)

zitivně ovlivňuje kvalitu společné práce, při-

pomáhat žákům vytvářet si postoje tolerance

spívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé

a respektu k odlišným sociokulturním skupi-

třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat

nám, reflektovat jejich zázemí a uznávat je

s druhými při řešení daného úkolu.

6

Příklad metodiky projektu partnerství škol Témata

Organizace projektu

Mapování

Jedná se o víceletý projekt, rozvíjející skupino-

Naše škola

vou práci, kooperaci a komunikaci ve skupině,

Partnerská škola

schopnost diskutovat, hledat společná řešení,

Místo, kde žijeme (obec, stát)

prezentovat výsledky. Žáci jsou vedeni k vy-

Místo, kde žijí naši partneři (obec, stát)

hledávání, třídění a zpracování informací.

Místo, kde žijeme (světadíl)

Svým zaměřením projekt podporuje i spolu-

Místo, kde žijí naši partneři (světadíl)

práci pedagogů, která je zároveň potřebná pro jeho úspěšnou dlouhodobou realizaci. Projekt je možné integrovat do různých předmětů.

Doporučená věková skupina Doporučenou věkovou skupinou jsou žáci 7.–8. ročníku jako hlavní řešitelé projektu, ostatní dle potřeby a možností.

Časový rámec projektu Po dobu školního roku minimálně dva celodenní projekty, ostatní dle potřeby v jednotlivých vyučovacích předmětech (zeměpis, angličtina, občanská výchova, OSV, dějepis, výtvarná výchova, informatika)

7


1. Mapování

– horko, lvi, palmy, černoši, pouště, hlad, film o krokodýlech, Egypt, jižní ovoce, AIDS, slonovina, bubínky, šaman, diamanty, ropa…

VSTUP DO TÉMATU, MOTIVACE K myšlence partnerství škol by měli žáci dojít postupnými kroky. Motivačně nejsilnější by samozřejmě byla situace, kdy na základě určitého poznání sami žáci navrhnou možnost /přání /potřebu navázat kontakt se vzdálenou školou. Ke vstupu do tématu se nabízí např.: seznámení s projektem výstavby nové školy v Etiopii aktuální články z novin, které se dotýkají života dětí ve vytipované oblasti využití aktuální situace ze života společnosti (politické, sportovní, kulturní události) Vyučující nabídne tuto vstupní informaci ke společné diskusi, případně dává otázky, které navedou žáky k tématu života dětí v této vzdálené části světa. Pokud se podaří diskusi polarizovat nebo alespoň získat řadu otevřených otázek, na které neznáme odpovědi, může to být dobrým důvodem k dalším aktivitám. Může také zaznít otázka, proč lidé tuto humanitární akci podporují. V diskusi bychom měli dojít k tomu, že motivací k podpoře je i znalost faktů (jaké jsou podmínky života a vzdělávání v této části světa). Víme to my? MAPUJEME AFRIKU Vyučující formuluje klíčovou otázku: Co se vám vybaví, když se řekne Afrika? Žáci pracují ve skupinách metodou volné asociace nebo brainstormingu. Jejich úkolem je zapisovat na samostatné lístečky slova (pojmy), které se jim vybaví. Neměli by při tom diskutovat, zvažovat správnost nebo jinak pojmy předem třídit. Cílem této aktivity je získat co nejvíce pojmů, které žáci znají k tématu Afrika. Zřejmě se na lístečcích objeví asociace typu 8

S jednotlivými pojmy (lístečky) pak mohou žáci pracovat ve smyslu třídění, ujasňování pojmů, porovnávání: Rozdělte pojmy na základě porovnání s naší zemí (shodné / odlišné) Rozdělte pojmy tématicky – utvořte skupiny těch, které k sobě nějak patří, vzniklé skupiny pojmenujte (např. lvi, krokodýli, sloni – volně žijící zvířata) Utvořte ke každému z pojmů krátkou větu a napište ji na lísteček Přečtěte postupně jednotlivé věty (tvrzení) a rozhodněte, zda se jedná o fakt nebo názor (představu) – diskutujte. Pokud si nebudete jisti, dejte výrok stranou. CO O AFRICE VÍME, CO SI MYSLÍME Společná práce: Žáci shromáždí tvrzení od všech skupin a mají za úkol utvořit z nich přehled svých vědomostí (faktů) a představ (názorů) o Africe. Učitel by měl mít připravené základní informační materiály (atlasy, mapy, encyklopedie, učebnice a knihy, příp.internetové odkazy), podle kterých si žáci mohou svá tvrzení ověřit. Předpokládejme, že na některá ze svých tvrzení žáci nenajdou jednoznačnou odpověď a to v této fázi není důležité. Takové lístečky zůstanou prozatím v oblasti pouhé představy či názoru. Pokud mají žáci na některá tvrzení různé názory, je potřeba napsat všechna tato tvrzení. CO VÍME, CO SI MYSLÍME O ETIOPII? Doposud jsme mapovali celý africký kontinent. Teď je čas na další klíčovou otázku: Liší se nějak podmínky a život v samotné Etiopii? Co víme, co si myslíme o Etiopii? Žáci mají možnost nahlížet do mapy a do ostatních informačních zdrojů. Zjištěná fakta

MAPOVÁNÍ

domýšlí v souvislostech a sepisují nové výro-

krétní kontakt. Můžeme ale začít pátrat i po

ky (např. informace o nedostatku vody může

dalších možnostech (jiné humanitární orga-

vést k názoru „nemají v domácnostech kou-

nizace a nadace, zastupitelství, ministerstva,

pelnu“). Rozhodují se, které z výroků o Africe

média apod.).

je možno použít i pro přehled o Etiopii. Svou práci si mohou v této části rozdělit podle té-

JAK NÁS VNÍMAJÍ „ONI“

matických skupin – příroda, životní podmínky,

Rozhodli jsme se, že budeme hledat konkrétní

bydlení a kultura, práce, tradice...

školu v některé z rozvojových zemí (např. Etiopii), abychom navázali kontakt a mohli po-

CO VÍME, CO SI MYSLÍME

rovnat naše představy „o nich“ se skutečností.

O ŠKOLE V ETIOPII?

Dá se ale předpokládat, že pokud se nám to

Společně vytvoříme jednoduchou myšlenkovou

podaří, budou si stejné otázky klást i etiopské

mapu na téma škola. Můžeme k tomu použít

děti. Vědí o nás něco? Jaké mají oni představy,

opět metody asociací, ale pracujeme tentokrát

případně faktické informace o Evropě a Čes-

společně a jednotlivé návrhy rovnou diskutu-

ké republice? Jakou asi mají představu o nás

jeme a strukturujeme do jednoduchého sché-

samotných, o naší škole, našich zájmech, …?

matu (myšlenkové mapy). Jako základní oblasti

V čem se asi lišíme a v čem jsme možná stejní?

můžeme pojmenovat prostředí, vyučovací před-

Co si myslíte, že si o nás myslí nebo vědí?

měty, organizaci výuky, školní akce, zájmové čin-

Jednotlivě s použitím pracovního – zázna-

nosti, hodnocení, další zajištění. Každou z těch-

mového listu (viz str. 16) – dopiš svůj názor a ar-

to základních oblastí můžeme dále větvit, např.

gument, o který jej opíráš (např. neznají Čes-

prostředí – budova, nábytek, výzdoba, pravidla,

kou republiku, protože jsme malá země. Vědí,

nebo organizace výuky – délka povinné docház-

jak žijeme, protože to znají z filmu a z televize.

ky, délka vyučovací hodiny, počet hodin, mož-

Myslí si, že je u nás pořád zima, protože jsme

nost přestávkových aktivit, zajištění obědů...

na severní polokouli).

Necháme žáky nejdříve jednotlivě, potom v malých skupinách a nakonec společně dis-

AKČNÍ PLÁN

kutovat o svých představách, případně zjiš-

Rekapitulace dosavadního postupu:

těných faktech na toto téma. Věrohodných

Zjistili jsme, že toho o Etiopii moc nevíme

informačních zdrojů pro ověření máme málo,

Hledáme kontakt s nějakou etiopskou ško-

a tak společně přemýšlíme, jak bychom mohli

lou – od žáků školy se chceme dozvědět

získat potvrzení nebo vyvrácení svých představ. Nabízí se informační zdroje – Člověk v tísni, cestovatelé, informace na internetu,…ale

o jejich životě, škole, zemi, Africe Předpokládáme, že děti z partnerské školy se budou stejným způsobem zajímat o nás

také přímo lidé (děti) žijící v Etiopii. Je dobré pohovořit o různé kvalitě, výhodách i nevýho-

Co navrhujete udělat?

dách jednotlivých informačních zdrojů. Z této

Formou řízené diskuse chceme se žáky dojít

diskuse by měl vzejít návrh na získání kontak-

k vytvoření akčního plánu dalšího postupu.

tu na nějakou konkrétní etiopskou školu. V souvislostech s úvodní informací o výstav-

Ten může vypadat např. takto: Napsat text dopisu česky (při výuce češtiny

bě školy v Etiopii organizací Člověk v tísni, na-

udělat návrh, potom dvojice žáků sepíše

bízí se hned jedna z možností, jak získat kon-

text a dá ostatním k posouzení). V dopise

9


máme napsat o nás a naší škole, o tom, jak se učíme. Požádáme také o podobné infor-

2. Naše škola

mace o nich. Ověřit si předem (dotaz na instituce nebo jiný informační zdroj) zda se žáci v Etiopii učí anglicky nebo je jiná šance jak si zajistí překlad. Přeložit dopis do angličtiny (zkontrolovaný český text budeme společně překládat při výuce angličtiny s pomocí slovníku a vyučujícího) Přepsat anglický text do finální podoby Informovat ostatní žáky naší školy a vyzvat je, aby sami vytvořili krátký osobní dopis-pozdrav-obrázek nebo fotku s krátkým textem pro jednotlivé žáky z partnerské školy. Zadat termín a způsob odevzdání. Společně vytvoříme dokumentární materiál (fotografie) o naší škole a o nás. Zpracujeme jej do podoby CD a věnujeme partnerské škole. Zajistíme partnerské škole zaslání nebo zapůjčení materiálu a techniky, které potřebují k vytvoření podobného dokumentu o sobě (sbírka a spolupráce s organizací Člověk v tísni nebo nějakou nadací).

Cílem této části dlouhodobého projektu je vytvořit společně se žáky dokumentární portrét naší školy. Z první etapy projektu máme již myšlenkovou mapu na téma naše škola a tím i rámec toho, co bychom měli dokumentovat. ŘÍZENÁ DISKUSE Ke společné diskusi si stanovíme další otázky: CO? (co chceme zaznamenat, čím je naše škola typická) ODKUD? (z jakých zdrojů budeme čerpat informace) JAK? (jakými prostředky budeme zaznamenávat, jak budeme získané informace formálně upravovat) SKUPINOVÁ PRÁCE – ZADÁNÍ, ORGANIZACE Žáci se rozdělí na realizační týmy (např. fotografové, zpravodajové, textaři, výtvarníci, informatici) a v dohodnutém čase mají za úkol splnit konkrétní zadání, např. Vyfotit konkrétní místa, situace a lidi, snímky opatřit stručnou popiskou a předat k počítačovému zpracování skupině informatiků Vytvořit jednoduchou anketu nebo připravit soubor otázek, prostřednictvím kterých získáte informace, názory, příspěvky o naší škole od různých skupin (žáci, učitelé, rodiče) Přepsat do přehledné formy, správně a srozumitelně získané informace a zajistit jejich kvalitní překlad do jednoduché angličtiny Zpracovat výtvarně dokumentaci našeho způsobu života, našich zájmů, odívání, školních akcí Zpracovat všechny příspěvky do jednotné formy dokumentu a vytvořit prezentační CD

10

NAŠE ŠKOLA | PARTNERSKÁ ŠKOLA

SAMOSTATNÁ PRÁCE Každý tým má přiděleného odborníka z řad

3. Partnerská škola

vyučujících, s nímž může konzultovat nebo jej požádat o spolupráci a závěrečnou kontrolu. Tento vyučující je garantem kvalitního provedení úkolu. Práce na úkolech může být prováděna v rámci výuky nebo mimo výuku.

Předpokládejme, že naše výzva a materiál, který jsme vytipované škole zaslali, našel skutečně tu správnou odezvu a byl dostatečnou inspirací k podobné iniciativě partnerské školy (samozřejmě mnohem jistější je partner-

DISTRIBUCE PARTNERSKÉ ŠKOLE Hotové prezentační CD, spolu s dopisem společným i dopisy osobními a spolu s pomůckami, které seženeme pro partnerskou školu, pošleme poštou nebo prostřednictvím humanitární instituce vytipované škole. Zásilku je možno vybavit i jednoduchým zápisem postupu při zpracovávání portrétu naší školy (metodika projektu) pro inspiraci učitelům partnerské školy. Zároveň v dopise vyzveme žáky partnerské školy, aby nám napsali / nakreslili svou představu nebo své znalosti o naší zemi a nás samotných.

skou spolupráci předem předjednat). Po nějakém čase tedy obdržíme podobnou zásilku od žáků a učitelů z partnerské školy. Protože jsme si dobře uschovali materiál z prvních etap projektu, bude se nám teď moc hodit. V zásilce jsou přece dokumenty o skutečném životě našich partnerů a z nich můžeme vyčíst, do jaké míry byly naše představy a informace přesné nebo naopak. Předtím je ale nutné si vše pěkně prohlédnout, přečíst a prostudovat. Možná něčemu nebudeme přesně rozumět a budou se nám opět rojit otázky. Možná budeme potřebovat konzultovat nově získané informace s někým, kdo prostředí naší partnerské školy (země) zná lépe. Metodický postup v této etapě může tedy vypadat např. takto: VÝSTAVA ZASLANÝCH MATERIÁLŮ (V RÁMCI OBČANSKÉ VÝCHOVY) Je určená pro řešitele projektu, je zaměřena na prohlídku, první konzultace, zachycení a zpracování prvních dojmů a otázek. Žáci se seznámí s obsahem zásilky, orientují se v jejím obsahu, empaticky domýšlí okolnosti, pocity a prožitky spojené s tvorbou zaslaných materiálů, nachází shodné a rozdílné prvky. PŘEKLAD DOPISŮ A ZASLANÝCH TEXTŮ (ANGLIČTINA) Žáci zjišťují fakta ze života dětí a jejich školy, vypisují je, porovnávají, vypisují další zajímavosti, porovnávají písmo, styl dopisu, … 11


ZPRAVODAJSTVÍ (ČESKÝ JAZYK) Žáci vytvářejí zprávy pro ostatní spolužáky, zpracují informace o projektu a informace

4. Místo, kde žijeme (obec, stát)

získané ze zásilky do podoby rozhlasové relace, informačního článku do školních novin, upoutávky na nástěnku

Cílem této etapy projektu je zmapovat navzájem své životní prostředí (obec, stát) a získa-

BESEDA S ODBORNÍKEM (AKCE ŠKOLY)

né poznatky zpracovat do podoby, která by

Na besedu pozveme např. pracovníka humani-

pro partnery byla srozumitelná a přehledná.

tární mise v rozvojové zemi, cestovatele nebo

Trochu už víme a tušíme rozdílnost našich ži-

znalce Afriky, Etiopie, etnika nebo dokonce

votních podmínek a proto se soustředíme ze-

občana Etiopie žijícího v Česku,…) Žáci si připraví doplňující otázky související s tématem, zajistíme dokumentární film,…

jména na bližší informace a vysvětlení toho, v čem se podmínky našeho života liší. Máme tak šanci podat si navzájem konkrétní svědectví o tom, co školní učebnice popisují většinou

ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ

jen obecně a málo zajímavě. Zároveň se sou-

(OBČANSKÁ VÝCHOVA)

středíme na mapování toho, o čem se předem

Žáci porovnávají nové poznatky se svými

domníváme, že může být tím, co nás spojuje

vstupními představami a vypracují prezentaci

(v čem jsou si naše životy podobné).

tématu Co nás spojuje x V čem jsme jedineční

Organizačně je možné rozdělit si obě podtémata do různých tříd (ročníků) a zapojit tak do

VEŘEJNÁ PREZENTACE (SPOJENO S VEŘEJNOU AKCÍ ŠKOLY,

průběhu dlouhodobého projektu další žáky. Tato etapa má dvě části:

DNEM OTEVŘENÝCH DVEŘÍ APOD.)

Mapování obce, státu

Žáci prezentují projekt Partnerství škol a své

Vytváření souboru map – školní pomůcka

nové poznatky pro ostatní žáky, rodiče. Prostřednictvím této veřejné prezentace

4.1 Mapování obce, státu

mohou žáci vyhlásit i společnou humanitární akci (vánoční dárky, adopce na dálku,…)

MYŠLENKOVÁ MAPA Vytváříme myšlenkovou mapu na téma naše

REFLEXE (OBČANSKÁ VÝCHOVA)

obec, náš stát (občanská výchova)

Na závěr této etapy bychom měli provést re-

Žáci si s předstihem shromáždili a nyní mají

flexi poznatků, pocitů a nových zkušeností

k dispozici materiály o své obci / svém státu

a rozhodnout se o dalším tématu vzájemného

(turistické letáky, pohlednice, ročenky, inter-

poznávání, např. Místo, kde žijeme – obec.

netové stránky, knihy, mapy, novinové články, encyklopedie, učebnice, volební programy, …) V malých skupinkách tvoří myšlenkovou mapu. Hledají tak oblasti, kterými se mohou při mapování obce / státu zabývat a co jim tyto oblasti nabízí za zajímavosti, např. vzhled obce, služby pro obyvatele, způsoby bydlení, pracovní příležitosti, turistické zajímavosti,

12

MÍSTO, KDE ŽIJEME (OBEC, STÁT)

zvířata kolem nás, proměny přírody, složení

ho dokumentu. Důležitou součástí této práce

obyvatelstva, národní jídlo, tradice, slavné

je překlad materiálů do angličtiny – pokud

osobnosti, … ale také naše současné problé-

nebyly materiály přeloženy již dříve. Nenároč-

my společenské, environmentální, zdravotní,

nost pro překlad by měla být jedním z kritérií

politické, …

pro výběr materiálu do dokumentu.

SHROMAŽĎOVÁNÍ INFORMACÍ

4.2 Vytváření souboru map – školní pomůcka

Shromažďujeme informace (obsah) pro jednotlivé oblasti myšlenkové mapy, např. historické (dějepis), přírodovědné (přírodopis), geografické (zeměpis) a kulturní (čeština, výtvarná a občanská výchova). Žáci si rozdělí úkoly podle informačního zdroje, v němž budou pátrat, nebo podle oblasti, kterou budou mapovat. Jejich úkolem je získat co nejvíce informací, třídit je na fakta a názory, zobecňovat, průběžně prezentovat a konzultovat. TŘÍDĚNÍ INFORMACÍ Informace třídíme podle toho, jak si myslíme, že budou nebo nebudou podobné informacím z partnerské školy i podle toho, jaký si myslíme, že budou vzbuzovat v partnerské škole zájem. Žáci zobecňují, porovnávají, empaticky se vžívají do pocitů a potřeb těch, komu bude jejich informační materiál určen, hledají možnou formu zpracování ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTU Získané informace zpracujeme do finálního dokumentu o naší obci, našem státu. Žáci společně vytvoří soubor kritérií, požadavků na kvalitu konečného dokumentu, pak podle nich vyberou vhodný informační materiál a vhodnou formu zpracování (CD, sborník, leták, album, kreslená mapa s texty atd.). VYTVOŘENÍ TÝMŮ Žáci se rozdělí do zpracovatelských týmů, specifikují své úkoly, rozdělí si role, organizují práci ve skupině i celku, konzultují, prezentují, posuzují, sjednotí dílčí výstupy do celkové-

Vyučující připraví archy průsvitného papíru (pauzáku) ve formátu shodném se žákovskou mapou ČR. Na každém zformátovaném papíru jsou vyznačeny zarovnávací okraje a zakreslen rámeček – tabulka pro doplňování legendy, pro nadpis (specifikaci mapy) a podpis autorů. OBKRESLOVÁNÍ – OBRYSOVÁ MAPA STÁTU Žáci pracují ve dvojicích. Dostanou připravené archy průsvitného papíru. Papír připevní k mapě kancelářskými svorkami. Jeden ze dvojice obkresluje hranice státu, druhý zajišťuje a kontroluje správnost nastavení papíru na mapu. ZAKRESLOVÁNÍ DO OBRYSOVÉ MAPY Žáci ve dvojicích zakreslují do jednotlivých obrysových map ČR podle vybraného zadání řeky / pohoří a nížiny / města a historické památky / značky pro průmysl a hospodářství. Mohou takto vytvořit i mapu s přehledem ročních teplot, výskytu lesního porostu apod. VYPLNĚNÍ LEGENDY, POPISKY Žáci dopisují do připraveného rámečku vysvětlení použitých značek a barev, dopisují měřítko mapy a rovněž svůj podpis. K textovým popisům používají angličtinu. KOMPLETACE MAP DO SOUBORU Žáci pokládají jednotlivé průsvitné archy s tématicky odlišnými mapami ČR na sebe, učí se s nimi pracovat, odvozují možnosti používání souboru map, reflektují svou práci v souvis13


losti se sledovanými cíli (co při práci dělali, co se naučili, v čem se zdokonalili). Soubor map spojí kancelářskými svorkami a vloží do při-

5. Místo, kde žijí naši partneři (obec)

pravených desek, na které vymyslí a vytvoří ilustraci a text. Projekt Partnerství škol je projekt dlouhodobý POPIS VÝROBY

a proto je nutné udržovat povědomí o něm

A POUŽÍVÁNÍ SOUBORU MAP

i v průběhu čekání na odezvu z partnerské

Žáci si připomenou postup, jakým mapy vy-

školy. To je možno zajistit stálou nástěnkou,

ráběli, jednoduchým způsobem jej popíší

informacemi ve školním časopise, připomínka-

a přeloží do angličtiny. Dopisem vyzvou žáky

mi v souvislosti s jinými výukovými situacemi.

v partnerské škole, aby jim vyrobili podobnou pomůcku – mapy Etiopie.

V této etapě je možno pracovat s pojmenováváním představ žáků, jakou měla jejich práce odezvu a jak bude vypadat materiál zpra-

DISTRIBUCE DO PARTNERSKÉ ŠKOLY

covaný žáky z partnerské školy. Mohou si opět

Obsahem druhé zásilky je tedy dokument

individuálně tipovat nebo zjišťovat odpovědi

o životě v naší obci a zemi, soubor map a sa-

na otázky životního stylu a podmínek života

mozřejmě společný dopis i dopisy osobní. Ma-

v Etiopii. Vznikne tak materiál, na základě ně-

teriál potřebný k podobné práci žáků v part-

hož můžeme později své odhady a informace

nerské škole i samotné odeslání druhé zásilky

porovnávat a korigovat.

zajistíme opět ve spolupráci všech žáků školy a humanitárních organizací.

Postup po získání odpovědi bude velmi podobný tomu, jak jsme se získaným materiálem pracovali po první zásilce. Cílem i nadále zůstává: Dozvědět se, získat informace z autentického zdroje Porovnat své představy se skutečností Porovnat životní podmínky u nás a ve vybrané rozvojové zemi Odvozovat souvislosti mezi životním stylem, životními podmínkami, politicko hospodářským rozdělením světa, … Odvozovat ze získaných poznatků své postoje, posilovat toleranci a respekt k odlišnostem lidí, nacházet společné zájmy, potřeby a hodnoty

14

MÍSTO, KDE ŽIJÍ NAŠI PARTNEŘI (OBEC) | MÍSTO, KDE ŽIJEME (SVĚTADÍL)

6. Místo, kde žijeme (světadíl)

veřejného mínění. Zpracují si k tomu jednoduchý záznamový arch s otázkami (viz naše klíčové otázky). Co o nich víte, co jste se dozvěděli? Které z globálních problémů už jsou aktuál-

V předcházejícím tématu jsme se již setkali

ní u nás?

s námětem „naše současné problémy“. Bude

Které by mohly být aktuální v blízké době?

jistě zajímavé porovnat obsah, významnost

Jak se s těmito problémy vyrovnáváte?

a souvislosti problémů našich a našich part-

Jaká jiná řešení těchto problémů byste na-

nerů. Ze strany Etiopie bychom jistě narazili na problém nedostatku vody. Může to být pro nás nejen podnět ke zjišťování souvislostí s klimatickými změnami Země, ale také příležitost k environmentálním projektům zaměřeným

vrhovali? Co jste připraveni, co navrhujete dělat hned teď, v blízké budoucnosti? Co pro řešení některého z problémů opravdu uděláte každý sám?

na úspornější hospodaření s vodou. Téma lokálních problémů nás může přenést

Žáci prezentují, co se dozvěděli průzkumem

k problémům globálním. Patří mezi ně pro-

mezi lidmi. Sdělují svůj názor na tato tvrzení,

blémy společenské (nevzdělanost, popírání

porovnávají, rozdělují na fakta a názory, třídí

rovnoprávnosti žen a práv dětí, xenofobie,

podle obsahu a témat.

intolerance...),

problémy

environmentální

(hospodaření s vodou, energií, znečišťování životního prostředí, …) , problémy zdravotní

REFLEXE PRŮZKUMU:

(přenosné nemoci, podvýživa, hladomor)…

Jak se s tímto problémem lidé většinou vy-

Tuto etapu projektu bychom tedy měli zaměřit na mapování společných podmínek života na Zemi. Východiskem nám opět může být hledání toho, co nás spojuje (Země, atmo-

rovnávají ? Jak jsou ochotni o nich přemýšlet, zjišťovat fakta, činit rozhodnutí nebo žádat řešení? Jaký máte z průzkumu pocit?

sféra, globální souvislosti, společný zájem žít a dát přežít i ostatním, …), ale i toho, co se od sebe navzájem můžeme učit a v čem se může-

MÉ ROZHODNUTÍ

me posilovat ve smyslu společného usilování

Cílem tohoto kroku je, aby žáci pochopili vý-

o udržitelnost života na Zemi.

znamnost i malých osobních činů, kterými mohou přispět k řešení globálních problémů.

STANOVENÍ KLÍČOVÝCH OTÁZEK

Inspirací jim k tomu může být krátká Pohádka

A HLEDÁNÍ ODPOVĚDÍ:

o hvězdicích:

Jaké problémy vnímáte jako problémy globální (společné lidem celé Země)?

Jeden starý muž se kdysi vydal na večerní procházku po mořském břehu. Slunce už za-

Základním zdrojem k nalezení globálních

padalo a teplý vzduch voněl odcházejícím lé-

problémů mohou být výsledky mapování pro-

tem. Byl odliv. Moře ustoupilo z pobřežních

blému našeho a partnerského státu, jejich

mělčin a odhalilo místa, která ještě před pár

zobecnění. Další informace na toto téma vy-

okamžiky byla jeho dnem. Až kamsi za ob-

bídneme žáky, aby hledali formou průzkumu

zor se podél břehu táhl pruh mokrého písku,

15


zbrázděný stružkami odplývající slané vody.

PREZENTACE A DISKUSE

Čilé ryby odplavaly, ale na suchu uvízlo bez-

O OSOBNÍCH ROZHODNUTÍCH

počet velkých hvězdic. Pláž jimi byla poseta

Jedná se o vyjádření osobního postoje, kte-

kam až jen oko dohlédlo. Vtom si stařec všiml chlapce, který kráčel

rý bychom měli respektovat nikoli hodnotit. K rozhodnutí žáků se můžeme vyjadřovat for-

po břehu, sbíral hvězdice a vracel je zpátky

mou doplňujících otázek. U podobných akti-

do moře. „Proč to děláš?“ zeptal se ho. „Příliv

vit je dobré, když je spolu s žáky sdílí i učitel.

bude až ráno,“ odvětil chlapec, „a hvězdice

Má tak stejnou příležitost projevit a vysvětlit

by uschly.“

svůj názor.

„Jen se podívej, kolik jich tu je,“ mávl starý muž rukou směrem k obzoru. „Ani kdybys

ZPRACOVÁNÍ TÉMATU

sbíral celou noc, nezachráníš je. Myslíš, že to,

PRO PARTNERSKOU ŠKOLU

co děláš, má nějakou cenu?“

Toto téma je dost náročné na pojmy a násled-

Chlapec zamyšleně pohlédl na hvězdici, kterou právě držel v ruce. „Myslím, že zrovna pro tuhle ano,“ řekl potom.

ně i na překlad a pochopení u žáků v partnerské škole. Budeme se tedy snažit vybrat pouze několik hlavních problémů a přemýšlet o jednoduché – názorné formě zpracování. Nabízí se kreslený seriál, zpracování výsledků

Žáci obdrží jednoduché schéma pro záznam

průzkumu ve formě přehledného schématu

svého osobního rozhodnutí ve vztahu k ně-

či grafu, vlastní rozhodnutí ve formě plakátu

kterému z globálních problémů:

s krátkým textem.

Problém

DISTRIBUCE PARTNERSKÉ ŠKOLE Podobným způsobem jako dříve odešleme

…………………………………………………..

dokumentaci našeho postupu při řešení globálních problémů, naše rozhodnutí a společný

Ohrožení, možné důsledky

i osobní dopisy. Opět vyzveme žáky z partnerské školy, aby se pokusili postupovat podobným

………………………………………………….. Možnosti řešení ………………………………………………….. Mé osobní rozhodnutí ………………………………………………….. Moje motivace (na co při tom budu myslet) …………………………………………………..

16

způsobem a výsledky své práce nám poslali.

MÍSTO, KDE ŽIJÍ NAŠI PARTNEŘI (SVĚTADÍL)

7. Místo, kde žijí naši partneři (světadíl) Materiál, který získáme v této etapě už je cenný nejen samotnými informacemi k danému tématu a možnostmi, jak s nimi dále pracovat. Pokud se nám podařilo zvládnout předcházející etapy a získat žáky na obou stranách ke vzájemné komunikaci a spolupráci, je nejspíš obsahem této zásilky i řada osobních dopisů a zpráv, které jsou potvrzením o navázání zcela konkrétních osobních kontaktů. A to je fakt, který může v záležitosti formování postojů k lidem z odlišného prostředí hrát významnou roli.

17

Co si o nás myslí, co o nás vědí? Záznamový arch Co o nás a našem životě vědí nebo si myslí žáci

Vyzveme žáky z partnerské školy, aby nám své

ze vzdálené partnerské školy? Napiš svůj názor

skutečné vědomosti a představy popsali.

a vysvětli, proč se tak domníváš (argumentuj).

Budou se shodovat?

Můj názor

Argumentace

Skutečnost

Poznámky

(Myslím,

pro můj názor:

Ví, že u nás máme

Mohli bychom jim

sníh a sami sníh

nafotit, jak to

ještě nikdy neviděli

u nás vypadá

(informace z dopisu)

v zimě

...

...

že o nás ví nebo si myslí):

Ví, že je u nás

Učí se zeměpis

jiné podnebí

Neznají naše

Nemají televizi

umělce a sportovce

ani kino

...

...

Jak využít partnerství se školami v rozvojových zemích Inspirace k realizaci průřezových témat Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova

Zpracovala Mgr. Jitka Kašová na základě dlouhodobého partnerství ZŠ Klíček a Alaba Experimental School v Etiopii v letech 2005-2006. Projekt byl finančně podpořen programem zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Realizátorem projektu byl Člověk v tísni – společnost při České televizi, o.p.s.

Pokud máte zájem o zprostředkování partnerství pro vaší školu, kontaktujte společnost Člověk v tísni na emailové adrese [email protected].

ISBN: 978-80-86961-21-7

Jak využít partnerství se školami v rozvojových zemích

Recommend Documents