Jak velká je poptávka po gymnáziích? A proč není vyšší ? Petr Matějů
1
Otázky • Je růst podílu žáků ve školách poskytujících všeobecné vzdělání žádoucí? • Jaká je aktuální poptávka po studiu na gymnáziích? • Co brání růstu vzdělanostních aspirací v ČR? • Lze za daných podmínek výrazně zvýšit podíl žáků gymnázií? – jaký je zájem samotných žáků? – jaké jsou postoje veřejnosti?
2
1
Podíl žáků na středních školách se všeobecným a odborným zaměřením v zemích OECD (2003) . Nový Zéland US A Mexiko Japonsko Irsko Portugalsko Korea Island Řecko Š panělsko Turecko Průměr OECD Maďarsko Š védsko Dánsko Polsko Francie Finsko Norsko Německo Itálie Austrálie Lucembursko Š výcarsko Nizozemí Velká Británie Belgie S lovensko Rakousko Česká Rep. .
Všeobecné
0%
20%
40%
60%
Odborné
80%
100% 3
Je růst podílu žáků ve školách poskytujících všeobecné vzdělání žádoucí? • Z hlediska mezinárodního srovnání je podíl žáků ve školách poskytujících všeobecné vzdělání extrémně nízký a je třeba jej zvýšit • Jsme na tuto změnu připraveni? • Jak se požadavek na zvýšení podílu žáků gymnázií jeví v kontextu vzdělávacího systému ČR ?
4
2
Aktuální aspirace na studium na gymnáziích na konci deváté třídy (PISA-L) 100 90 80
20 37
29
70 60
Hlás í s e na S OU 50
50 40
Hlás í s e na S Š 47
43
Hlás í s e na GYM4 S tuduje VG
30 20 10 0
20 12
16
8
9
9
muž
žena
Celkem
5
• • • •
Potenciální aspirace na studium na gymnáziích na konci deváté třídy (GYMPOT) Všichni, kteří se hlásili na VG a neuspěli Studenti VG Hlásí se na GYM4 Hlásili by se na GYM4 kdyby se nebáli neúspěchu u příjímaček
6
3
Potenciální aspirace na studium na gymnáziích na konci deváté třídy (PISA-L) 100 90 80 70 60
65 76
70 ne
50
ano
40 30 20 10
36 24
30
0 muž
žena
Celkem
7
Co blokuje vyšší zájem o gymnázia ? • Malá šance na přijetí na VŠ • Sociální selektivita VŠ • „Realistické“ (limitované) aspirace rodičů i dětí
8
4
% 50.0
70
60
50
40
30 73 69 66 63 54 53 53 52 50 48 46
41 41 40 39 38 36 35 34 33
20
Argentina Israel Chile Thajsko Indonésie
80 Finsko Dánsko Polsko Island Francie Lucembursko Španělsko Švédsko Kanada Austrálie Norsko Itálie Belgie Průměr Německo Švýcarsko Maďarsko Řecko Nizozemí Portugalsko USA Velká Británie Irsko Česká rep. Slovensko Mexiko Turecko
0.0
Island N ový Zéland Švédsko Finsko M aďarsko Autrálie USA Itálie Průměr O ECD D ánsko Nizozemí Korea velká Británie Španělsko Japonsko Irsko Slovensko Francie Švýcarsko N ěmecko Rakousko Belgie Česká rep. M exiko
%
Malá šance na přijetí na VŠ
Mezinárodní srovnání podílu vzdělávajících se osob ve věku 20 - 29 let v roce 2003 v zemích OECD
60.0
20-24
25-29
40.0
30.0
20.0
10.0
9
Malá šance na přijetí na VŠ
Součty podílů vstupujících do terciárního vzdělání typu A v relevantních věkových skupinách v roce 2003
83 81 80
62 58 53 50
28
15
10
0
10
5
Malá šance na přijetí na VŠ maturanti v daném roce z 18/19ti letých
80,0 70,0
přihlášení z maturantů daného roku
60,0
%
50,0
přihlášení maturanti daného roku z 18/19tiletých zapsaní z maturantů v daném roce
40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
zapsaní z 18/19ti letých 11
Sociální selektivita VŠ (SIALS) Vývoj poměru šancí na dosažení VŠ vzdělání mezi jedincem pocházejícím z rodiny odborníka a dělníka (údaj vyjadřuje kolikrát měl jedinec pocházející z rodiny odborníka větší šanci na dosažení VŠ vzdělání než jedinec pocházející z rodiny dělníka) 5,00 4,50
Poměr šancí
4,00 3,50
USA
3,00
FIN
2,50
POL ČR
2,00 1,50 1,00 55+
45-54
35-44
25-34
Věková kohorta 12
6
Sociální selektivita VŠ v očích veřejnosti A. Děti vysokoškolsky vzdělaných rodičů se na vysokou školu dostávají mnohem snadněji než stejně nadané děti méně vzdělaných rodičů. B. Skutečně kvalitní vysokoškolské vzdělání mohou svým dětem u nás zajistit jen bohatí. C. Bez známostí a protekce se u nás na vysokou školu vybranou dle vlastních představ dostane jen málokdo. 100% 90% 80% 70%
13 6 22
8 8
16
28
rozhodně nesouhlasí 29
60% 50% 40%
neví, nemá názor
8
spíše nesouhlasí 39
34 34
30%
spíše souhlasí
20% 10%
20
23
A
B
14
rozhodně souhlasí
0% C
13
Důsledek: limitované aspirace na VŠ v důsledku sociálního původu a naměřených schopností (PISA 2003)
14
7
Podíl aspirujících na studium vysokou školu podle sociálně-ekonomického statusu výchozí rodiny (SES5) a naměřených schopností (ABIL5) z v České republice. SES5=1
SES5=2
SES5=3
SES5=4
SES5=5
95
100 90
87
Procento aspirujicich na VS
83 69
70
82
82
80
70
65
63
56
60 49
50
49
47 39
40
37
27
30 20
25 18
13
10
30
4
18
15
10
9
0
1
2
3
4
5
ABIL
15
Podíl aspirujících na studium vysokou školu podle sociálně-ekonomického statusu výchozí rodiny (SES5) a naměřených schopností (ABIL5) v USA . SES5=1
100
Procento aspirujicich na VS
80
72
70
SES5=3
81
78
SES5=4
SES5=5
97
94
90 93
89
90
72 74
87
94 96
83 85
71
80
86
71 64
60
57
60 50
SES5=2
57 46
43
40 30 20 10 0
1
2
3
4
5
ABIL
16
8
Aspirace na vysokoškolské vzdělání v jednotlivých skupinách sociálního původu (SES) při kontrole vlivu naměřených schopností (ABIL). Hodnoty v grafu (exponenty koeficientů logistické regrese eB) vyjadřují šanci, že jedinec z dané skupiny bude aspirovat na vysokou školu, poměřovanou šancí, že tak učiní jedinec z nejvyšší skupiny (SES=5). 1,000
Čes ká republika Aus trálie Rakous ko
0,900
Belgie Brazílie Kanada
0,800
Dáns ko Španěls ko 0,700
Fins ko Francie Velká Británie
Exp(B)
0,600
Řecko Maďars ko Německo
0,500
Irs ko Is land
0,400
Itálie Nizozemí Nors ko
0,300
Nový Zéland Pols ko 0,200
Portugals ko Rus ko Slovens ko
0,100
Švéds ko Turecko USA
0,000 5
4
3
2
1
SES (k vintily, 5=nejvyš š í)
17
Institucionální kontext • Málo stratifikované systémy – jsou otevřenější soutěži a mobilitě než silně stratifikované systémy – soutěž o vyšší vzdělání či pozice posouvají do pozdějšího věku – vyvolávají často „nerealistické“ aspirace (nejistota v pozdějších fázích kariéry, složitější vstup na trh práce) – mají široce otevřený systém terciárního vzdělávání – oslabují vliv sociálního původu na vzdělanostní aspirace 18
9
Institucionální kontext • Vysoce stratifikované systémy: – usnadňují přechod mezi školou a trhem práce (pocit „jistoty“) – vedou k rozhodování o vzdělávací dráze v raném věku (rozhodují rodiče) – vytváří sociálně homogenní prostředí ve školách – posilují vazbu mezi vzdělanostními aspiracemi a sociálním původem
19
Institucionální kontext • Země s vysoce stratifikovanými vzdělávacími systémy: Německo, Rakousko, Švýcarsko, Maďarsko, Česká republika • Země s málo stratifikovanými vzdělávacími systémy: USA, Austrálie, Kanada, Nový Zéland, Velká Británie, Korea ....
20
10
Odhad maximálního zájmu o studium na gymnáziu za předpokladu eliminace vlivu sociální selektivity působící na přechodu na přechodu mezi SŠ a VŠ
21
Aktuální potenciál zájmu o studium na gymnáziu (GYMPOT) v populaci na konci povinné školní docházky podle aspirací na VŠ, sociálního původu a naměřených schopností žáků
22
11
Hypoteticky maximální potenciál zájmu o studium na gymnáziu v populaci na konci povinné školní docházky (GYMPOT) v případě eliminace sociální selektivity ve vstupu na vysokou školu podle sociálního původu a odpovídající změny aspirací na studium na gymnáziu.
23
Současný a hypoteticky maximální potenciál zájmu o studium na gymnáziu (GYMPOT) v populaci na konci povinné školní docházky Platí za předpokladu odstranění selektivity při vstupu na VŠ
24
12
Závěr • Hlubokou reformu vzdělávacího systému nelze zahájit zprostředka (od gymnázií) • Úspěšná a přijatelná reforma musí mít komplexní charakter (reforma vzdělávání jako celku) • Veřejnost musí být partnerem reformy, ne jen jejím „příjemcem“ .... nebo to opět dopadne takto ... 25
CVVM, březen 2006: V současné době se diskutuje o potřebě změnit podíl žáků na jednotlivých typech středních škol. Na gymnáziích studuje v součastné době zhruba 20% středoškoláků, na středních odborných školách 45% a na středních odborných učilištích 35%. Mělo by se podle Vašeho názoru měnit zastoupení žáků v jednotlivých typech středních škol? Vyberte prosím pouze jednu z odpovědí uvedených na kartě. 40 35
35 30
26
%
25 20
18
15 10
13 8
5 0 zvýšit podíl žáků zvýšit podíl žáků zvýšit podíl žáků pomě r žáků má neví, nemá názor na gymnáziích na na v učilištích zůstat stejný jako stř.odb.školách nyní
26
13
Děkuji za pozornost V případě hlubšího zájmu o téma:
27
14
