Jak si stojí IBM, HP a Sun?

Jak si stojí IBM, HP a Sun ? Michal Tomek, Michal Hauzírek Katedra informačních technologií VŠE Praha [email protected], [email protected]

Abstrakt: Článek se zabývá analýzou vývoje struktury tržeb, provozního zisku a strategie firem IBM, HP a Sun za období 2000-2004. Cílem je konfrontace s hypotézou: V poslední době dochází k růstu podílu IT služeb na tržbách a zisku, a to zejména na úkor hardwaru. Hlavním závěrem článku je potvrzení hypotézy. Prezentované finanční údaje jsou převzaty z výročních zpráv. Klíčová slova: IBM, HP, Sun, strategie, tržby, provozní zisk, IT služby, finanční analýza, 2004

Úvod Úkolem, který jsme si zvolili, bylo zpracování analýzy vývoje příjmů a strategií tří velkých hráčů na světovém IT trhu. Jedná se o společnosti IBM, HP a Sun.

Cíle práce Stěžejním cílem naší práce je vypracování analýzy struktury tržeb a provozního zisku tří světových IT gigantů. Jde o společnosti IBM, HP a Sun a analýza bude provedena za období posledních pěti let. Kromě srovnání jednotlivých společností mezi sebou a nástinu jejich strategií se zaměříme zejména na dynamiku jednotlivých segmentů tržeb a porovnáme ji s vývojem provozního zisku dle jednotlivých segmentů. Mimo jiné bychom chtěli navázat na úspěšnou práci kolegů [2]. Naší ambicí je tam uvedené závěry týkající se softwarového trhu zobecnit a ověřit také na jiné části IT trhu. Takto získané výsledky o vývoji dvou částí celosvětového IT trhu, zastoupených jejich hlavními představiteli, pak bude možno srovnat a učinit obecný závěr ohledně vývoje trhu.

Struktura práce Po úvodním stanovení cílů práce, její struktury a typech použitých zdrojů bude podrobněji rozebrána hypotéza a důvod její volby. Následovat bude nastínění způsobu zpracování údajů a dále budou prezentována zjištění týkající se výsledků jednotlivých společností. Tyto výsledky dále porovnáme a konfrontujeme s naší hypotézou.

Typy použitých zdrojů Jako základní podklady pro analýzu využijeme oficiální materiály analyzovaných firem. Půjde jednak o výroční zprávy určené akcionářům a dále materiály, kterými se prezentují svým zákazníkům (zejména webové stránky). Další skupinu zdrojů tvoří dostupné zprávy, analýzy a předpovědi renomovaných nezávislých institucí, použité zejména pro lepší porozumění vývoji trhu a pozice jednotlivých společností 76

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2005

Jak si stojí IBM, HP a Sun ?

na něm. Třetím pramenem potom budou relevantní zprávy z odborných periodik, a to jak českých, tak dostupných zahraničních.

Volba hypotézy Hypotéza předchůdců Při volbě hypotézy jsme vycházeli z práce našich předchůdců [2]. Šlo nám o srovnatelnost výsledků obou prací. Přitom jsme respektovali, že [2] se primárně zaměřili na softwarové společnosti. Námi analyzované firmy mají portfolio svých produktů jiné, ač software je u nich v různé míře zahrnut také. Společnosti IBM a HP působí jako významní systémoví integrátoři. Společně se společností Sun pak jsou všechny tři významnými výrobci a dodavateli hardwaru. Jedná se zejména o značkové specializované servery. U společností HP a IBM potom také ve větší míře o osobní počítače včetně notebooků.

Situace na trhu Domníváme se, že většinu argumentů z práce kolegů, které svědčí ve prospěch růstu podílu údržby na tržbách oproti podílu prodeje nových licencí v případě softwaru, lze zobecnit na trh IT jako celek. Můžeme zmínit například argument nasycení trhu (zejména hardware), či přesouvání výroby do nákladově příznivějších oblastí světa. Dalším pádným argumentem je rostoucí tlak na kontrolu nákladů na informatiku v podnicích. Vyžaduje se, aby náklady byly vyváženy odpovídajícími přínosy. Zvyšuje se snaha o ochranu investic do informatiky a je vyžadována schopnost pružné reakce informatiky (na všech úrovních tj. již od informatických zdrojů) na změny podnikatelského prostředí. To vše vede ke snaze o technologické i produktové inovace (viz např. nové strategie IBM a HP – On Demand Business resp. Adaptive Enterprise). Do značné míry se mění chápání využívání informatiky v podnicích z nákupu, instalace a provozování informatických produktů na využívání informatických služeb. Kromě toho splasknutí dotcomové bubliny spolu s prudkým rozvojem asijských ekonomik (zejména Číny a Indie) budou zřejmě ve sledovaném období tlačit na pokles tržeb a zisku z hardwaru.

Nová hypotéza Naše hypotéza tedy ve světle výše popsaných faktů zní následovně: Během posledních pěti let dochází u předních IT firem k růstu podílu IT služeb na tržbách a provozním zisku, a to zejména na úkor hardwaru.

Způsob zpracování získaných informací Klíčová data pro naši práci tvořily údaje o výši tržeb a provozního zisku analyzovaných společností v jednotlivých letech. Přitom jsme vycházeli striktně z oficiálních finančních výkazů, které jsou součástí výročních zpráv. Ty jsou mj. k dispozici na internetových prezentacích společností. Pracovali jsme se zprávami z let 2000 až 2004, a to jak s klasickými graficky a marketingově vyvedenými zprávami, tak s jejich standardizovanou podobou (Form 10-K). SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2005

77

Michal Tomek, Michal Hauzírek

To, jak jsou tržby a provozní zisk členěny na jednotlivé produktové skupiny či divize, se u různých společností pochopitelně liší. Může se odlišovat také konkrétní obsah stejně či obdobně pojmenovaných kategorií. Naše srovnání je tak nutno chápat s vědomím této skutečnosti. Proto případné detaily ohledně zařazení do skupin budou diskutovány u analýzy každé společnosti zvlášť. Pro nás zásadní položku – totiž IT služby však od ostatních svých produktů odděleně vykazují všechny tři firmy, a lze je tak dle tohoto hlediska porovnat.

IBM IBM je komplexním dodavatelem IT produktů a služeb, především korporátním zákazníkům. Její nabídka zahrnuje především služby (konzultace, reengineering a monitoring procesů, outsourcing a ASP, údržbu IS, analýzy dat, financování, výzkum, vývoj SW a zakázkového HW – systémovou integraci výslovně nezmiňuje), ale též HW a SW (mikroprocesory, zakázkové čipy, servery, PC, OS, DBMS, middleware, CASE, configuration management, workflow). Firma byla založena v r. 1924 jako nástupce firmy Computing-TabulatingRecording, oblastí IT se začala zabývat v r.1952 a prakticky do konce 80.let určovala trendy a vývoj oboru. V letech 1992-93 prošla hlubokou krizí (mj. díky výraznému nástupu Microsoftu) a musela se výrazně strategicky proměnit – zejména pochopit, že to již není ona, kdo vytváří standardy. Podařilo se – dnes je IBM opět klíčovým světovým hráčem IT [1].

Vývoj strategie IBM označuje sebe samu za světového poskytovatele služeb podnikům a institucím, přičemž za základ svého businessu považuje inovace. Inovacemi přitom rozumí kombinaci porozumění businessu a vývoje technologie. Jejím hlavním cílem je dosáhnout úspěchu a konkurenční výhody zákazníků – kterou definuje jako stav, kdy jsou procesy zákazníka schopny reagovat na jakoukoli poptávku, příležitost nebo hrozbu a jsou plně integrované uvnitř firmy i při komunikaci s externími partnery („on demand business“). Základní cestou k dosažení tohoto cíle je jednak procesní a organizační reengineering zákazníka, jednak technologická standardizace operačního prostředí, v níž má do budoucna hrát rozhodující roli opensource (konkrétně jsou jmenovány Linux, Eclipse a Java) – naopak proprietární technologie IBM výslovně označuje jako druhořadé. Standardizaci chápe IBM jako klíčový faktor návratnosti investic a spolupráce podniků. IBM je dále rozhodnuta opouštět trhy koncových zákazníků, vidí příležitosti především na korporátních trzích a tomu též přizpůsobila svou akviziční politiku v posledních zhruba 10 letech. Tato nová strategie IBM, vyhlášená v r. 2002, je označována jako On Demand Operating Environment. Podle našeho názoru se jedná o hluboce propracovanou a precizně formulovanou strategii, která by se mohla stát vzorem pro řadu IT firem. Stojí za zmínku, že IBM v současné době aplikuje principy On Demand reengineeringu také sama na sebe. V R&D je IBM jednoznačně špičkou oboru. Posledních 12 let je #1 v počtu nových US patentů za rok. Výdaje za rok 2004 dosáhly téměř $5,7 mld.

78



V loňském roce IBM ohlásila odprodej PC divize čínskému partnerovi Lenovo Group z důvodu nízké rentability. Převzetí bude mít formu joint-venture se sídlem v New Yorku, která převezme zaměstnance a veškerá aktiva divize (vč. loga ThinkPad a dalších), IBM proti tomu získá 19% podíl, personální účast, právo být 5 let uváděna na produktech, a především právo poskytování údržby, záruky a financování k realizovaným zakázkám. Transakce má být dokončena v polovině roku 2005, avšak v současné době vypukla špionážní aféra, takže výsledek není jistý [7].

Finanční analýza Provedená finanční analýza IBM se zaměřuje na následující tři oblasti: • tržby – vývoj struktury v čase, • klíčové celkové ukazatele (ROA, ROS), • provozní zisk – vývoj struktury v čase.

Vývoj tržeb Struktura tržeb a klíčové celkové ukazatele jsou uvedeny v tabulkách. Tržby (mil.$)

2000

2001

2002

2003

2004

servery

19302

18538

16268

16681

18187

PC HW celkem

15168 34470

12055 30593

11188 27456

11558 28239

12967 31154

SW

12598

12939

13074

14311

15094

IT služby

33152

34956

36360

42635

46213

finanční služby

3465

3426

3232

2826

2608

ostatní

1404

1153

1064

1120

1224

celkem

85089

83067

81186

89131

96293

provozní zisk

11755

11684

7669

11019

12167

aktiva mil.$

90412

90303

96484

104457

109183

13,00%

12,94%

7,95%

10,55%

11,14%

2000

2001

2002

2003

2004

servery

22,68%

22,32%

20,04%

18,72%

18,89%

PC HW celkem

17,83% 40,51%

14,51% 36,83%

13,78% 33,82%

12,97% 31,68%

13,47% 32,35%

SW

14,81%

15,58%

16,10%

16,06%

15,68%

IT služby

ROA % tržeb

38,96%

42,08%

44,79%

47,83%

47,99%

finanční služby

4,07%

4,12%

3,98%

3,17%

2,71%

ostatní

1,65%

1,39%

1,31%

1,26%

1,27%

celkem

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

13,81%

14,07%

9,45%

12,36%

12,64%

provozní zisk (ROS)


79


Meziroční indexy

01/00

02/01

03/02

04/03

CAGR

servery

-3,96%

-12,25%

2,54%

9,03%

-1,48%

PC HW celkem

-20,52% -11,25%

-7,19% -10,25%

3,31% 2,85%

12,19% 10,32%

-3,84% -2,50%

SW

2,71%

1,04%

9,46%

5,47%

4,62%

IT služby

5,44%

4,02%

17,26%

8,39%

8,66%

finanční služby celkem

-1,13% -2,38%

-5,66% -2,26%

-12,56% 9,79%

-7,71% 8,04%

-6,86% 3,14%

provozní zisk

-0,60%

-34,36%

43,68%

10,42%

0,86%

Obsah ukazatelů je následující: servery – obsahují též úložiště (storage) PC – vč. tiskáren pro korporátní zákazníky SW – především middleware a OS. Zhruba 40 % SW tržeb jsou jednorázové poplatky z licencí, které jsou platné po celou dobu užívání (one-time charge). Tyto smlouvy obvykle zahrnují do ceny jednoroční údržbu. Zbytek tržeb představují časové (měsíční) licence (monthly license charge), a dále údržba, kterou si zákazníci dokupují. IT služby – komplexní řešení IS, konzultace, outsourcing aj. finanční služby – leasing, půjčky zákazníkům i dodavatelům, odkup a pronájem HW ostatní – Product Lifecycle Management aj. provozní zisk = EBIT z provozní činnosti ROA = provoz.zisk / aktiva, ROS = provoz.zisk / tržby CAGR = geometrický průměr řetězových indexů snížený o 1

IBM - Tržby 100 000

milliony dolarů

80 000 HW celkem 60 000 SW 40 000

fin. služby a ostatní

20 000

0 2000

IT služby

2001

2002

2003

2004

fiskální rok

80



IBM - vývoj struktury tržeb 60,00%

50,00%

40,00%

servery PC SW IT služby finanční služby

30,00%

20,00%

10,00%

0,00% 2000

2001

2002

2003

2004

IBM - struktura tržeb 2004 IT služby 48%

finanční služby 3% ostatní 1%

servery 19%

SW 16%

PC 13%

Z uvedených grafů je zřejmý význam IT služeb v portfoliu IBM, a také jejich dynamika. Za posledních 5 let vzrostl podíl služeb na tržbách z 39 % na 48 %, což dává průměrné roční tempo 8,7 %. SW zůstal v této době přibližně na stejné úrovni (cca 15 % tržeb – bohužel není dostatek údajů o tom, jak se vyvíjel podíl nových licencí v čase). Z uvedeného vyplývá, že služby rostly na úkor HW – v současné době již HW tvoří pouze kolem třetiny tržeb IBM. Finanční služby jsou (podobně jako u HP – viz dále) doplňkovou činností a ve zmíněném období jejich rozsah klesal.


81


Celkové ukazatele IBM jsou vynikající. Kromě špatného roku 2002, kdy došlo k ochlazení světového IT, se ROS drží kolem 13 %. Ohledně ROA (v pěti letech čtyřikrát přes 10 %) lze říci jen jediné: úžasný výsledek.

Vývoj provozního zisku Rozeberme nyní podrobněji provozní zisk IBM. provozní zisk

2000

2001

2003

PC HW celkem

101

-153

57

-118

162

2719

1854

595

1710

2427

SW

2793

3168

3556

3808

4541

IT služby

4517

5161

3657

4499

4657

finanční služby

1176

1143

955

1182

1494

550

358

-1094

-180

-952

11755

11684

7669

11019

12167

% prov.zisku

2000

2001

servery

22,27%

17,18%

PC HW celkem

0,86% 23,13%

-1,31% 15,87%

SW

23,76%

IT služby

38,43%

finanční služby

538

2002

1828

2004

2618

ostatní celkem

2007

2002

servery

2265

2003

2004

7,02%

16,59%

18,62%

0,74% 7,76%

-1,07% 15,52%

1,33% 19,95%

27,11%

46,37%

34,56%

37,32%

44,17%

47,69%

40,83%

38,28%

10,00%

9,78%

12,45%

10,73%

12,28%

ostatní

4,68%

3,06%

-14,27%

-1,63%

-7,82%

celkem

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

Z uvedených položek si zaslouží komentář položka ostatní – obsahuje též eliminaci vnitropodnikových výnosů. Následující graf potvrzuje, jak významnou roli mají pro IBM IT služby (tvoří kolem 40 % provozního zisku, podíl je kromě výkyvu v letech 2001-2002 poměrně stabilní). Překvapivý je velmi pozitivní vývoj SW (podíl SW na provozním zisku vzrostl mezi roky 2000 a 2004 z 23 % na 37 %, tj. průměrné roční tempo růstu bylo téměř 13 %), což může být částečně způsobeno tím, že IBM zahrnuje do SW také údržbu. Servery se vyznačují vysokou citlivostí ke změnám ekonomického prostředí, v průměru u nich převažuje pokles zisku. Finanční služby jsou středně výnosné, ale velice stabilní v čase. Segment PC je na nule a rozhodnutí o jeho prodeji bylo tedy z finančního hlediska naprosto správné. Rentabilitu jednotlivých segmentů v r. 2004 se nepodařilo zjistit, jelikož IBM neuvádí úplnou alokaci aktiv na segmenty.

82



IBM - provozní zisk

mil USD

6 000 5 000 4 000 3 000 2 000

`

1 000

IT služby SW

0 -1 000

servery

-2 000

finanční služby

2000

ostatní 2001 2002

PC 2003 2004

HP Firma Hewlett-Packard je světovým dodavatelem IT produktů a služeb korporátním i koncovým zákazníkům. Její nabídka zahrnuje především HW (servery – HP je podle počtu světově #1, PC, tiskárny, scannery, mobilní zařízení aj.), ale též IT služby (konzultační služby, systémovou integraci, outsourcing a údržbu IS). Firma byla založena v r.1939. Finanční situace HP je v současné době široce diskutované téma nejen v oblasti IT a mezi investory. Diskuse vyvolala velkolepá akvizice Compaqu, která byla dokončena k 3.květnu 2002, o hodnotě zhruba $24 mld. Podle výroční zprávy HP z r. 2004 byla akvizice úspěšná, jelikož přispěla ke zlepšení konkurenční pozice HP a úsporám nákladů, zejména v liniích serverů, PC, tiskáren, ale i služeb. Významnou roli při tom sehrálo využití distribuční sítě Compaqu. V tisku a na internetu se však objevuje řada náznaků o tom, že spojení nebylo až tak úspěšné, jak oficiální zprávy uvádějí. Rozhodujícím podnětem k tomu bylo únorové odvolání proslavené CEO HP Carly Fioriny, která převzetí Compaqu prosadila a zrealizovala. Dále se hodně mluví o negativním vývoji PC divize, která dosahuje velmi nízké rentability (což je obecný trend v segmentu PC – skutečně pikantní je, že IBM koncem roku 2004 ohlásila prodej své PC divize čínskému partnerovi Lenovo Group, přičemž důvodem byla evidentně nízká rentabilita). Rovněž primární cíl akvizice – možnost postavit se Dellu a nabízet kompletní portfolio produktů a služeb – se HP nepodařilo dosáhnout: Dell rozšiřuje nabídku serverů i tiskáren a v oblasti PC zůstává nepokořen [4].


83


Vývoj strategie HP ve své současné strategii zdůrazňuje: • špičkovou technologickou kvalitu a integraci produktů a služeb (digitalizaci, mobilitu, virtuálnost, customizaci), • ROI zákazníka z IT – konkrétněji se jedná o dvě filosofie: o Adaptive Enterprise (květen 2003) – dodávka komplexní infrastruktury pro business, založené na standardech, modularitě a virtuálnosti. Tím zákazník dosáhne úspory nákladů. Snahu nabízet komplexní portfolio produktů a služeb prosadila právě C.Fiorina. o Smart Office – nabídka zkušeností HP a jeho partnerů s implementacemi technologií, speciálně pro segment malých a středních podniků. • globální diverzifikaci aktivit, úspory z rozsahu, • R&D v oblastech: o next generation (grid) computingu, o digitálního zpracování obrazu, o mobilních zařízení a dalších. Celkové výdaje na R&D v roce 2004 dosáhly $3.5 mld. Strategie HP je podle našeho názoru dosti (možná až přehnaně) technologicky orientovaná. Na prvním místě je zmiňována kvalita produktů a jejich technologická progresivita. Teprve na druhém místě je hodnota pro zákazníka, aniž by byla zmíněna důležitost komunikace a lidí v procesu tvorby této hodnoty. Adaptive Enterprise i Smart Office jsou jednoznačně vystavěny na tvrdých prvcích – standardizaci a modularitě. Rovněž se přímo nehovoří o přínosech pro zákazníka, nýbrž o snížení jeho nákladů. Domníváme se, že HP v současné chvíli strategii spíše hledá než realizuje. Dramatické změny ve vrcholovém vedení a poněkud vyhrocené vztahy s akcionáři jsou přirozeným průvodním jevem.

Finanční analýza V tomto oddíle uvedeme nejvýznamnější výsledky provedené finanční analýzy HP za období 2000-2004.

Vývoj tržeb Struktura tržeb HP (v absolutním a relativním vyjádření) a klíčové celkové ukazatele jsou obsahem následujících tabulek. Tržby (mil.$)

2000est

2001cons

2002cons

2003

2004

servery

23542

20486

16154

15367

16074

PC

32457

26800

21869

21210

24622

tiskárny, skenery HW celkem

20346 76345

19470 66756

20399 58422

22569 59146

24199 64895

IT služby

12718

12846

12368

12357

13778

1811

2126

2088

1921

1895

finanční služby 84



Tržby (mil.$) ostatní celkem provozní zisk mil.$ aktiva mil.$ ROA % tržeb

2000est

2001cons

2002cons

2003

2004

-330 90543

-623 81105

-532 72346

-363 73061

-663 79905

7389

1100

-1018

2896

4227

59890

56273

70710

74716

76138

12,34%

1,95%

-1,44%

3,88%

5,55%

2001cons

2002cons

2000est

2003

2004

servery

26,00%

25,26%

22,33%

21,03%

20,12%

PC

35,85%

33,04%

30,23%

29,03%

30,81%


22,47% 84,32%

24,01% 82,31%

28,20% 80,75%

30,89% 80,95%

30,28% 81,22%

IT služby

14,05%

15,84%

17,10%

16,91%

17,24%

finanční služby celkem provozní zisk (ROS)

2,00%

2,62%

2,89%

2,63%

2,37%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

8,16%

1,36%

-1,41%

3,96%

5,29%

Meziroční indexy

01/00

02/01

servery

-12,98%

-21,15%

PC

-17,43%


-4,31% -12,56%

IT služby

03/02

04/03

CAGR

-4,87%

4,60%

-9,10%

-18,40%

-3,01%

16,09%

-6,67%

4,77% -12,48%

10,64% 1,24%

7,22% 9,72%

4,43% -3,98%

1,01%

-3,72%

-0,09%

11,50%

2,02%

finanční služby celkem

17,39% -10,42%

-1,79% -10,80%

-8,00% 0,99%

-1,35% 9,37%

1,14% -3,08%

provozní zisk

-85,11%

-192,55%

384,48%

45,96%

-15,52%

Podoba tabulek je do značné míry ovlivněna akvizicí Compaqu. Ta totiž způsobila při analýze řadu komplikací: jednak se projevila typickým výkyvem do ztráty v r.2002, jednak učinila veškeré předchozí údaje nesrovnatelné. Údaje za rok 2001 a 2002 jsou konsolidovanými údaji podle US GAAP, které neprošly auditem (oficiální zpětná konsolidace závěrek HP, sloupce „cons“). Údaje za rok 2000 (sloupec „2000est“) jsou naším vlastním odhadem vycházejícím ze čtvrtletních zpráv HP a Compaqu. Vzhledem k rozdílnému fiskálnímu roku HP a Compaqu musely být některé údaje lineárně interpolovány. Podbarvená pole značí méně přesné odhady. K obsahu některých ukazatelů je vhodné uvést tyto poznámky: • servery – zahrnují vedle serverů též úložiště (SAN, pásky aj.) a serverový SW (např. HP-UX), • tiskárny, skenery – je třeba zdůraznit, že se jedná jednak o prodej HW, ale především náplní do tiskáren (spotřebního materiálu),


85


• • • • • •

IT služby – konzultační služby, systémová integrace, outsourcing a údržba IS, finanční služby – půjčky, leasing, správa fin.aktiv aj. ostatní – úprava o interní výnosy provozní zisk = EBIT z provozní činnosti ROA = provoz.zisk / aktiva, ROS = provoz.zisk / tržby CAGR = geometrický průměr řetězových indexů snížený o 1; pouze u provozního zisku byla kvůli záporným hodnotám použita lineární regrese

HP - Tržby

100 000 90 000 80 000

milliony dolarů

70 000 60 000 PC + servery

50 000 40 000 30 000

tiskárny, skenery

20 000 fin. služby a ostatní

10 000

IT služby

0 2000

2001

2002

2003

2004

fiskální rok

HP - vývoj struktury tržeb 40,00% 35,00% 30,00% 25,00%

servery PC

20,00%

tiskárny, skenery IT služby

15,00%

finanční služby 10,00% 5,00% 0,00% 2000est

86

2001cons

2002cons

2003

2004



HP - struktura tržeb 2004 tiskárny, skenery 30% IT služby 17%

finanční služby 2%

servery 20% PC 31%

Co se týče struktury tržeb, z grafu a tabulek je dobře patrné, že HP je především dodavatelem HW (podíl na tržbách je dlouhodobě přes 80 %, ačkoli v letech 20002002 mírně poklesl). Zřejmý je nárůst v segmentu tiskáren (úctyhodné průměrné roční tempo 4,4 %) na úkor PC a serverů. Ani akvizice Compaqu tedy nezabránila poklesu významu PC a serverů. Dále je patrný mírný růst IT služeb (průměrné tempo 2,0 %). Finanční služby mají charakter doplňkové, nicméně celkem perspektivní činnosti. Přesnější zhodnocení nabízí rozbor provozního zisku. Analýza celkových ukazatelů HP není příliš optimistická. Tržby během akvizice poklesly (dosud se nevrátily na úroveň r. 2000, cca $90 mld.), v r. 2002 vznikla ztráta (částečně i vlivem ochlazení světového IT), a navíc aktiva neustále rostla. ROS poklesla z 8,2 % v r. 2000 přes záporný výkyv na dnešních 5,3 %. Ještě výraznější byl vývoj ROA, podle našeho názoru klíčového ukazatele. Zatímco před akvizicí vytvořil HP z 1$ aktiv přes 12 centů zisku, dnes je to pouze přes 5 centů. Můžeme být jen zvědavi, co přinese rok 2005 pod taktovkou nového CEO.

Vývoj provozního zisku Detailní pohled na strukturu provozního zisku nabízejí další tabulky. provozní zisk servery PC tiskárny, skenery HW celkem IT služby finanční služby ostatní celkem

2000est 2702 716 2523 5941 1449 85 -86 7389


2001cons 579 -728 2103 1954 1617 -153 -2318 1100

2002cons -662 -367 3366 2337 1370 -128 -4597 -1018

2003 -48 22 3596 3570 1362 79 -2115 2896

2004 28 210 3847 4085 1263 125 -1246 4227 87


Abs.% prov.zisku servery PC tiskárny, skenery HW celkem

2000est 2001cons 2002cons 36,57% 52,64% -65,03% 9,69% -66,18% -36,05% 34,14% 191,18% 330,65% 80,40% 177,64% 229,57%

2003 -1,66% 0,76% 124,17% 123,27%

2004 0,66% 4,97% 91,01% 96,64%

IT služby finanční služby ostatní celkem

19,61% 1,15% -1,16% 100,00%

47,03% 2,73% -73,03% 100,00%

29,88% 2,96% -29,48% 100,00%

147,00% -13,91% -210,73% 100,00%

134,58% -12,57% -451,57% -100,00%

Nejprve opět k obsahu ukazatelů: ostatní – zahrnuje náklady restrukturalizace, přímé výdaje na akvizici, reengineering, odpisy neupotřebitelných zásob aj. – v podstatě vyjadřuje ztrátu provozního zisku v důsledku akvizice, resp. celkové oportunitní náklady akcionářů absolutní % provozního zisku = provozní zisk segmentu / abs. hodnota provozního zisku celkem – vyjadřuje přínos segmentu k tvorbě provozního zisku bez ohledu na jeho znaménko

HP - provozní zisk

m il USD

4 000 3 000 2 000 1 000 0 -1 000 tiskárny,skenery

-2 000

IT služby

-3 000 -4 000

servery

-5 000

finanční služby

2000est 2001cons 2002cons

ostatní PC

2003 2004

Struktura provozního zisku HP je zřejmě jedním z nejzajímavějších závěrů této práce. Vyplývá z ní, že:

88



1.

servery a PC hluboce propadly počínaje rokem 2001 a od té doby jsou prakticky na nule, tedy hluboce nerentabilní. Struktura aktiv v segmentech a z ní vyplývající ROA byla v r.2004 následující: 2004 servery PC tiskárny, skenery HW celkem IT služby finanční služby ostatní celkem

aktiva 15278 10622 14169 40069 14619 7992 13458 79905

ROA 0,18% 1,98% 27,15% 10,19% 8,64% 1,56% -9,26% 5,55%

2.

tiskárny a skenery jsou core businessem HP. Jakkoli je to překvapivé, nemůže o tom být sporu. Provozní zisk z tohoto segmentu překročil $4,0 mld., při doslova pohádkové rentabilitě 27 %. Velmi paradoxní a současně i neudržitelnou se ovšem ukazuje situace, kdy uvnitř HP existuje tak obrovský rozdíl v rentabilitě. Pokud si na chvilku zahrajeme na vizionáře, je skutečně pouze otázkou času, kdy se akcionáři proberou a jmenují ředitele divize tiskáren (Vyomesh Joshi) CEO HP ([4] s touto možností polemizoval, nicméně nestalo se tak). Ten pak povede HP k výraznému omezení nerentabilních segmentů. V extrémním případě by mohlo dojít i k rozdělení.

3.

oblast IT služeb je rentabilní. Zisk sice v posledních letech mírně klesl, ale s trochou dobré vůle můžeme služby označit za dobrou pojistku výkonnosti HP.

4.

ztráta z akvizice byla skutečně velká. Průměrné roční náklady akvizice („ostatní“) v letech 2001-2004 činily $2,5 mld., což představuje průměrnou roční ztrátu 3,7 procentního bodu ROA.

Sun Microsystems Společnost Sun Mirosystems byla založena v roce 1982 a od té doby je jejím hlavním objektem zájmu síťové počítačové prostředí. Mezi své produkty tradičně řadí zejména servery postavené téměř výhradně na vlastních technologiích od procesorů (SPARC) až po operační systém (Solaris). Kromě toho patří Sun k dodavatelům řešení pro ukládání dat a do jeho portfolia náleží také některé softwarové produkty. Poměrně dlouhou dobu byla společnost s tímto zaměřením na světových trzích relativně velmi úspěšná. Tržby i provozní zisk rychle rostly až do roku 2001. Pak nastal razantní obrat a dalších několik let jak tržby, tak zisk (byť stále pomaleji) klesají. Tento pokles není kompenzován dostatečným snižováním nákladů, takže výsledkem je několik let přetrvávající ztrátovost.


89


Finanční analýza Společnost Sun nemá tak detailní členění výsledků dle produktů jako ostatní dva subjekty. Až do roku 2001 vykazovala zvlášť pouze služby a ostatní produkty. Od tohoto roku rozdělila každou z těchto skupin do dvou podskupin. Ve skládaném grafu tržeb je tak pro rok 2000 použito proporcí roku 2001. Software je zahrnován k hardwaru v rámci skupin počítačové systémy (computer systems) a ukládání dat (network storage systems). Pro větší přehlednost jsme položku počítačové systémy přejmenovali na servery (které tvoří její základ).

Vývoj tržeb Výši tržeb dle jednotlivých skupin včetně podílu na celku, celkový provozní zisk a ROA pro jednotlivé roky ukazují následující dvě tabulky. Třetí tabulka potom ukazuje dynamiku vývoje mezi jednotlivými roky.

Tržby (mil.$) Servery Storage Produkty celkem Support services Professional and Knowledge services IT služby celkem celkem

2000

provozní zisk mil.$ aktiva mil.$ ROA

% tržeb Servery Storage Produkty celkem Support services Professional and Knowledge services IT služby celkem celkem provozní zisk (ROS)

90

2001 12 389 2 626 15 015 2 188

2002 7 396 1 697 9 093 2 538

2003 6 243 1 550 7 793 2 844

2004 5 854 1 501 7 355 2 999

2 300 15 721

1 047 3 235 18 250

865 3 403 12 496

797 3 641 11 434

831 3 830 11 185

2 393 14 152 16,91%

1 311 18 181 7,21%

-1 248 16 522 -7,55%

-2 724 12 985 -20,98%

-1 190 14 503 -8,21%

2001 67,88% 14,39% 82,27% 11,99%

2002 59,19% 13,58% 72,77% 20,31%

2003 54,60% 13,56% 68,16% 24,87%

2004 52,34% 13,42% 65,76% 26,81%

5,74%

6,92%

6,97%

7,43%

17,73% 100,00% 7,18%

27,23% 100,00% -9,99%

31,84% 100,00% -23,82%

34,24% 100,00% -10,64%

13 421

2000

85,37%

14,63% 100,00% 15,22%



Meziroční indexy Servery Storage Produkty celkem Support services Professional and Knowledge services IT služby celkem celkem provozní zisk mil.$

01/00

02/01 -40,30% -35,38% -39,44% 16,00%

03/02 -15,59% -8,66% -14,30% 12,06%

04/03 -6,23% -3,16% -5,62% 5,45%

-17,38% 5,19% -31,53% -195,19%

-7,86% 6,99% -8,50% -118,27%

4,27% 5,19% -2,18% 56,31%

11,88%

40,65% 16,09% -45,22%

Jak je z tabulek a grafu zřejmé, v roce 2002 došlo k významnému poklesu tržeb. U serverů a storage řešení tvořil dohromady téměř 40 % oproti předchozímu roku. Pád tržeb se velmi výrazně projevil také na poklesu zisku, jak uvidíme dále. Pokles tržeb pokračoval i nadále, ovšem byl již mnohem méně razantní. Proti trendu vývoje tržeb ostatních produktů šly ve sledovaném období služby. V roce 2001 došlo k jejich významnému nárůstu (byť stále představovaly ve srovnání s ostatními produkty poměrně malý objem). Tržby z nich potom nadále rostly tempem přes pět procent ročně. Tyto dva efekty společně vedou k jasnému sbližování výše tržeb ze služeb a ostatních produktů společnosti Sun, jak je to vidět i na následujících dvou grafech. V loňském roce tak podíl služeb na tržbách dosáhl již přes 34 procent oproti necelým patnácti před pěti lety.

20 000

SUN - Tržby

18 000 16 000

milliony dolarů

14 000 12 000 10 000 Servery

8 000 6 000 4 000

Storage

2 000

IT služby

0 2000

2001

2002

2003

2004

fiskální rok


91


SUN - vývoj struktury tržeb 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2000

2001

Servery

2002

IT služby

Storage

2003

2004

Produkty celkem

SUN - struktura tržeb 2004 Support services 27% Storage 13% Professional and Know ledge services 7%

Servery 53%

Vývoj provozního zisku Jak již bylo zmíněno výše, dramatický pokles tržeb ze serverů byl v roce 2002 doprovázen také pádem dosaženého provozního zisku. Provozní zisk je stále vykazován pouze pro původní dvě skupiny a nelze tak odlišit storage řešení a servery. První větší pokles ziskovosti produktů nastal již v roce 2001, ale skutečně dramaticky se projevil až o rok později, kdy spadl až na třetinu hodnoty předchozího roku. Pokles pak dále pokračoval, ovšem již velmi volným tempem. 92



Oproti tomu zisk ze služeb neustále rostl a v minulém roce již byly služby dokonce absolutně ziskovější než veškeré ostatní produkty Sunu dohromady. Ani tyto zisky spolu však nestačí ani na pokrytí dvou třetin ostatních nákladů. Výsledkem je tak dlouhodobá ztráta celé společnosti. Poslední rok však dává naději, že se podařilo nepříznivý trend zvrátit. O tom by mohlo svědčit také zlepšující se provozní cash flow, které se z 880 milionů dolarů roku 2002 dostalo loni na 2 226 milionů dolarů tj. téměř na úroveň roku 1999. Je však třeba dodat, že do této částky je započítána platba 1 950 milionů dolarů od společnosti Microsoft plynoucí ze vzájemné dohody. Ta byla oznámena v dubnu 2004 a kromě toho, že se v ní obě strany zavazují nepokračovat ve vzájemných žalobách, zakládá také dlouhodobou spolupráci. Má týkat zejména dosažení lepší vzájemné kompatibility některých technologií [5]. Konkrétní čísla a struktura provozního zisku je obsahem následujících tabulek. provozní zisk (mil.$) Produkty celkem IT služby ostatní celkem

2000 4 951 472 -3 030 2 393

Abs % prov.zisku

2000 206,90% 19,72% -126,62% 100,00%

Produkty celkem IT služby ostatní celkem

2001 4 289 711 -3 689 1 311

2001 327,15% 54,23% -281,39% 100,00%

2002 1 391 896 -3 535 -1 248

2002 111,46% 71,79% -283,25% 100,00%

2003 1 206 1 193 -5 123 -2 724

2003 44,27% 43,80% -188,07% 100,00%

2004 1 006 1 127 -3 323 -1 190

2004 84,54% 94,71% -279,24% 100,00%

SUN - provozní zisk

mil USD

6 000 4 000 2 000 0 -2 000 -4 000 -6 000

Produkty celkem

2000

IT služby

2001 2002

ostatní 2003 2004


93


Je pozoruhodné, že i přes dlouhodobé problémy společnost Sun nadále udržuje velmi vysoké (dokonce rostoucí) rozpočty na programy výzkumu a vývoje. V absolutních číslech se sice nemohou rovnat například výdajům do této oblasti uskutečněným IBM, ovšem v procentním vyjádření ve vztahu k tržbám je několikanásobně převyšují. V posledních letech to bylo, jak ukazuje tabulka níže, okolo šestnácti procent tržeb (u IBM konstantně 6 % u HP 4-5 %). I to je také zřejmě jeden z důvodů stále poměrně vysokých nákladů. Výdaje na R&D mil.$ jako % tržeb

2000 1 630 10%

2001 2 016 11%

2002 1 832 15%

2003 1 837 16%

2004 1 926 17%

Vývoj strategie Společnost Sun se velmi dlouho zaměřovala na prodej nákladných špičkových zařízení postavených na vlastních technologiích. Nezachytila včas nástup levných komoditizovaných řešení na platformách Windows a Intel. Jak píše [3] zřejmě by se do problémů dostala již mnohem dříve než kolem let 2001 a 2002, nebýt internetové bubliny, která jim předcházela. V té době chtěl téměř každý subjekt provozovat vlastní internetový business. To spolu s faktem, že se na náklady informatiky příliš nehledělo, působilo na poptávku po výkonných a drahých síťových produktů Sunu. Sun se plně ztotožnil s dot-comovou filosofií a prezentoval se slogany jako „We are the dot in the dot-com“ či „What can we dot-com for you“. Tržby, zisk a ceny akcií v tomto období raketově rostly. To vedlo k expanzi a rozsáhlým investicím. Následovalo ovšem splasknutí bubliny a tím pádem vznik problémů. O jejich závažnosti svědčí výše zmíněná čísla z let 2001 a 2002. Celková racionalizace podnikové informatiky, snaha o balancování jejích nákladů a přínosů vedly k tomu, že nákladné specializované technologie začaly být nahrazovány stále levnějšími (a výkonnějšími) postavenými na standardních procesorech případně ještě v kombinaci s open-source softwarem [9]. Ač poměrně pozdě, přeci jen Sun zareagoval na tento vývoj a ve své nynější strategii se již nesoustředí na maximální výkon svých strojů. V posledních letech ustupuje od striktně vlastních procesorů a představuje spolupráce s ostatními výrobci procesorů Fujitsu a AMD. V neposlední řadě uvolnil zdarma svůj operační systém Solaris. A zmiňována již byla také dohoda s Microsoftem. V únoru 2005 byl oznámen nový produkt. Je jím služba Sun Grid [6], která má umožnit pronajmout si výpočetní výkon a uložení dat přesně podle potřeby. Hodina strojového času procesoru je nabízena za 1 dolar stejně jako uložení jednoho gigabyte dat na jeden měsíc. V budoucnu jsou plánovány i další podobné služby (Desktop Utility, Developer Utility, Application Utility). Tyto novinky jsou poměrně čerstvé a samozřejmě se tak ještě neprojevily ve zde analyzovaných hospodářských výsledcích. S ohledem na jejich dosavadní vývoj a situaci na trhu se však zdá, že nastíněné změny by mohly být předzvěstí zlepšení.

Závěr Z analýz finančních výsledků uvedených tří společností vyplývá, že naše hypotéza byla výrazně potvrzena v případě IBM a Sunu, u HP pak můžeme říci, že nebyla 94



vyvrácena. U všech tří firem v posledních pěti letech došlo k růstu podílu služeb na tržbách. U IBM a Sunu také na provozním zisku. Opačný trend se projevil zejména v sektoru PC a serverů. Pro společnost IBM jsou služby dlouhodobě klíčovým segmentem s vysokým podílem na tržbách i zisku. Oba podíly konstantně rostou, a to zejména na úkor hardwaru (PC i serverů). Výsledky HP jsou obtížně vyhodnotitelné (mimo jiné díky rozsáhlé akvizici Compaqu). Služby však rozhodně netvoří pilíř tržeb a jejich růst je poměrně pomalý. Co se týče zisku, služby jsou stabilní dvojkou a nevykazují velké výkyvy. Dominantní je jednoznačně divize tiskáren, která tvoří přes 90 % provozního zisku celého HP. Přitom však v tržbách se tiskárny vyrovnají divizi PC, která byla několik let ztrátová, a až v posledním roce dosáhla alespoň minimálního zisku. U Sunu je pak růst podílu služeb na tržbách i zisku opět dobře patrný. V detailnějším pohledu je vidět, že došlo k razantnímu poklesu tržeb z produktů, zatímco tržby ze služeb rostly. Významnost potvrzení hypotézy je dána především tím, že hlavní oblasti zájmu těchto tří společností se ne zcela překrývají (jak jsme mohli vidět například z rozdílné struktury tržeb). Samozřejmě, že se jedná pouze o tři reprezentanty, ovšem jejich vliv a postavení na trhu jsou dosti podstatné. Kromě toho připomínáme shodu s výsledkem práce našich předchůdců, která se týkala softwarového trhu. Tyto skutečnosti nás opravňují k interpretaci výsledků v kontextu celého IT trhu. Zdá se, že světový trh IT se skutečně proměňuje. I giganti jsou nuceni ke změně strategií. Od prodeje hardwaru a softwaru se přeorientovávají na poskytování komplexních služeb s vyšší přidanou hodnotou. Panuje snaha o maximální využívání informatických zdrojů jejich silnou virtualizací, ať již přímo u zákazníka, nebo u poskytovatele, který je pronajímá dle potřeby. Jestli se tyto nové strategie ekonomicky osvědčí, uvidíme v následujících letech.

Zdroje: [1]

[2]

[3]

[4] [5]

BAND, J.: The IBM Corporation – Firmly on top of the IT mountain. Business Insights, 2003. Dostupné přes Business Insights [2.3.2005] http://www.globalbusinessinsights.com/report.asp?id=rbtc0058 BOGDÁNY, M. – GONDOROVÁ, I. – POLONI, M.: Analýza zmien štruktúry príjmov významných softwarových spoločností. In Systémová integrace, 4/2004. s.100-128. Praha: ČSSI 2004. ISSN 1210-9479. KERSTETTER, J.: Sun Peeks Out of the Shadows. Business Week Online 2/4/2004. Dostupné z internetu [3.3.2005] http://www.businessweek.com/technology/content/feb2004/tc2004024_0589_t c165.htm LOUDA, P.: Rozporuplný odchod šéfky HP. Computerworld 8/2005. s.10-11. Praha: IDG Czech 2005. ISSN 1210-9924. Sun Microsystems: MICROSOFT AND SUN MICROSYSTEMS ENTER BROAD COOPERATION AGREEMENT; SETTLE OUTSTANDING LITIGATION. Dostupné z internetu [5.5.2004] http://www.sun.com/smi/Press/sunflash/2004-04/sunflash.20040402.3.html


95


[6] [7] [8] [9]

96

Sun Microsystems: Sun Grid. Dostupné z internetu [15.4.2004] http://www.sun.com/service/sungrid/overview.jsp VOKŮRKOVÁ, L.: Prodej je třeba chápat jako strategické rozhodnutí firmy. Computerworld 9/2005. s.14. Praha: IDG Czech 2005. ISSN 1210-9924. Výroční zprávy společností IBM, HP a SUN dostupné z jejich webových stránek a v databázi EDGAR na www.sec.gov (http://www.sec.gov) Wikipedia.org: Sun Microsystems. Dostupné z internetu [15.4.2004] http://en.wikipedia.org/wiki/Sun_Microsystems


Jak si stojí IBM, HP a Sun?

Recommend Documents