z a h r a da →
a rc h i t e k t
Jak si naplánovat zahradu Zahradní architekt Ferdinand Leffler nás provází příběhem vzniku zahrady od prvního rozhodnutí až po konečnou realizaci. V tomto čísle jsme se ho zeptali na to, s čím vším bychom měli počítat a pracovat při plánování zahrady, kdy se lze uchýlit ke kompromisům a když už se vyplatí trvat si na svém, případně nešetřit.
Text: Text: Dominika Dominika Záveská Záveská
114
Foto: Foto: Thinkstock, Thinkstock, Flera, Flera, www.gardenshit.cz www.gardenshit.cz
Čím vším je potřeba se zabývat při plánování zahrady? Co ovlivní její konečnou podobu?
Jsou to dvě skupiny věcí. Jednak ty, které neovlivníme: velikost a umístění pozemku, klimatické podmínky apod. Další kategorií je pak účel zahrady, specifika uživatelů, přítomnost dětí, zvířat… Je potřeba si zodpovědět otázku, co vám má zahrada přinést, kolik lidí a kdo ji bude využívat, kolik hostů musí pojmout v případě párty nebo večírku, zda budete používat zahradu všichni společně, nebo spíš každý sám. A v neposlední řadě, jestli budete chtít do zahrady spíše chodit, nebo se na ni koukat z křesílka na terase. Čím by se mělo při plánování začít?
Je dobré podívat se kolem sebe. V první řadě, a to je i úkolem zahradního architekta, zhodnotit architekturu samotného domu. Nemělo by to být tak, že končí dům a začíná zahrada. Měla by tam být stylová, pocitová, ale třeba i barevná návaznost. Pak přichází na řadu téma oplocení, to je hodně důležité, protože propojuje zahradu s širší zástavbou. Proto bych doporučoval projít si okolí a podívat se, co je pro dané místo charakteristické. Platí tato strategie také pro zahradu?
Určitě. Například když žijete ve čtvrti, pro kterou jsou typické ořešáky, tak se budu zamýšlet nad tím, jak je tam vrátit nebo jak s tím námětem dále pracovat. Když máte pozemek ve viničním svahu, je dobré promyslet, jak tuto historii, atmosféru, můžete promítnout i u sebe na zahradě.
Slunce, vítr, půda Když máme jasno o celkovém stylu, charakteru, co budeme řešit dál?
Pak přicházejí na řadu přírodní jevy. Nesmírně důležité je mít představu o tom, jak se po zahradě pohybuje slunce v různých ročních obdobích. Tady doporučuju důkladný průzkum, architekt by měl mít od klientů co nejpodrobnější informace. Měl by se ptát, kde je slunce pro ně nejpříjemnější, kde příliš nepálí nebo nesvítí do očí, kde je na jaře a na podzim nejvíce teplo, kam se
Plot sice patří už vám, ale není na škodu prokázat respekt a úctu místu. Nesnažte se za každou cenu vyniknout. Foto: Thinkstock
chodí ohřát. To jsou místa, která jsou pro zahradu obrovsky cenná a klient je zná lépe než architekt. Nicméně je dobré, když architekt navštíví zahradu v různé denní době, sám si ji prožije. Podobně to je také s hledáním závětří, aby lidé mohli v klidu sedět u stolu, aniž by jim vítr zvedal ubrus nebo odnášel maso z grilu. Když už je řeč o posezení, většinou asi dávají lidé přednost soukromí. Jak s tím pracuje architekt?
Tip architekta: V dnešní době lidé s oplocením hodně experimentují, je to určitý výrazový prvek, kterým se chtějí ukázat. Často proto volí zbytečně drahý nebo přehnaně originální plot. Přitom plot by měl být tím, co je naopak spojuje s okolím. Svědčí to i o jisté pokoře majitele, o tom, že sice má svou osobitost, ale respektuje prostředí, ve kterém žije. Neznamená to, že musíte nutně kopírovat starý, zanedbaný plot sousedů, ale jde třeba o dodržení rytmu polí nebo výpletů.
Soukromí je rozhodně jedním z nejpodstatnějších aspektů. Je nutné podívat se, která okna sousedů směřují do zahrady a kam přesně, co z nich může být vidět, dále co lze zahlédnout z ulice, jaké pohledy už mohou být nepříjemné. Architekt také potřebuje vědět, kde je naopak soused, se kterým chcete komunikovat –
Respekt k místu je alfou a omegou dobré zahrady.
pak je dobré ohlídat, aby zůstala „myší dírka“, kudy se k němu
115
z a h r a da →
a rc h i t e k t
Nešvary českých zahrad www.gardenshit.cz
Komentář architekta: „Toto je pro spoustu lidí příklad upravené a bezúdržbové zahrady. Moje rada zní: pokud už máte nutkání pustit se do obloučků a vlnovek, udělejte to co nejjednodušeji. Namísto pěti obloučků vytvořte jeden. Není třeba rozvlnit hranu záhonů vymezením od trávníku − výsadby jsou ve skutečnosti samy dost rozcuchané na to, aby se postaraly o přirozenou dynamiku. Druhá věc je samozřejmě výběr výsadby v tomto záhonu. Kde je podrost? Kde je patrovitost? Taková výsadba se nikdy do celku nezapojí, plevele bude za pár let naopak mnohem více a údržba bude nekonečná.“
Chcete zůstat v kontaktu se sousedem? Pamatuje na únikové cesty v projektu – vždyť i přátelská konverzace patří k zahradní relaxaci. Foto: Thinkstock
dostanete, abyste si s ním mohli popovídat a vyměnit si úrodu ze zahrádky. Zkrátka je třeba rozhodnout se, co chcete zakrýt a co už ne. Doporučuji být v tomto nekompromisní, aby se vám potom na zahradě dobře pobývalo. Ne vždy však okno souseda
Vizitka architekta Ferdinand Leffler je zahradní architekt a projektant, je zakladatelem ateliéru Flera. Do svého týmu si vybírá pečlivé, spolehlivé a kreativní architekty. Pomůže vám vymyslet zahradu tak, aby byla šitá na míru vašim požadavkům a potřebám, zkrátka abyste se v ní cítili dobře: „Jsme zastánci toho, že architektura dílčího pozemku by měla vyjadřovat nějaký příběh, který má začátek, gradaci, pointu… Zahrada by měla být konzistentním propojením všech prvků, funkcí, motivů, které do ní vnášejí požadavky klienta, a měla by mít jednotný rukopis.“ www.flera.cz
116
namířené přímo do naší zahrady znamená neřešitelný problém. Stačí vhodně umístěný strom a najednou získáte soukromí, o kterém se vám ani nesnilo. Výběr toho, co na zahradě zasadíme, bude ale asi záviset hlavně na kvalitě půdy.
Samozřejmě. Je nezbytné zjistit, jaká je kvalita půdy, co v daném místě dobře roste. Jestli jsou to spíše těžší zeminy, které jsou vhodné pro rostliny snášející dobře dlouhodobější zamokření, nebo lehčí půdy, kde si můžete dovolit choulostivější druhy. Architekt by měl nakouknout i k sousedům, jakým rostlinám se tam daří.
Většina rodičů se snaží dopřát ratolestem to nejlepší. Pokud jde o herní prvky, nemusí to být zrovna kamenný hrad na umělé skalce uprostřed zahrady. Pamatujte na to, že dítě rychle mění preference a raději řešte zábavu snadno odstranitelnými variantami. Foto: Thinkstock
Zábava a bezpečí pro děti
ten pocit, který mají v interiéru (že se něco nesmí nebo se na
Co když zahrada bude patřit zejména dětem a zvířatům? Asi
něco nesahá) nepřenášely na zahradu. Ta by měla být přesným
bychom se měli vyvarovat jedovatých rostlin…
opakem. Každé dítě je samozřejmě jiné, takže je dobré brát ohled
Myslím si, že tohle riziko se trochu přeceňuje. Z praxe vím, že
na to, jak si rádo hraje, a tomu zahradu uzpůsobit. Ideální jsou
větší nebezpečí v zahradě představují zejména pro děti spíše
ale prvky, které znamenají minimální zásahy a lze je snadno
vodní plochy. Proto je potřeba si umístění vodní plochy velmi
odstranit, protože každá věc po určité době může přestat děti
dobře promyslet a klást důraz na zabezpečení. Ale pokud
bavit.
eliminujete jedovaté rostliny, bude to určitě jen dobře. Naopak bych sem ale určitě umístil rostliny a keře, které budou dětem chutnat: maliny, lesní jahody… Jak tedy myslíte na děti při tvorbě návrhu?
Děti jsou živé, chtějí běhat. Snažíme se proto dělat zahrady tak, aby měly děti otevřený prostor, který mohou ovládnout, kde není nic zakázáno, aby mohly všude vylézt, běhat třeba i v záhonech – umožníme jim to třeba nášlapnými kameny. Zkrátka aby si
Tip architekta: Pískoviště a herní prvky, stejně jako dětský bazén, je dobré umístit tak, aby na ně bylo vidět z míst, kde rodiče nejčastěji pobývají, a měli tak děti pod kontrolou. Bezpečí má přednost před estetikou. Klidně nad ní zavřete oči, stejně je vybavení pro děti většinou jen dočasnou záležitostí. Požádejte architekta, aby v návrhu počítal s tím, že pískoviště bude na zahradě jen pár let, nebo aby ho vymyslel tak, že se jednou písek vyveze a vznikne z něj třeba záhon.
117
z a h r a da →
a rc h i t e k t
Pokud máte domácího mazlíčka, mezi jehož silné stránky dobré vychování zrovna nepatří, budete se asi muset smířit s tím, že se nikdy nepochlubíte dokonale upravenou zahradou. Pohled na slastný výraz válejícího se nebo hrabajícího čtyřnohého přítele však také stojí za to. Foto: Thinkstock
A co domácí mazlíčci?
To je jedna z nejčastějších otázek, které architekt klade. Máte-li zvířata, která se venčí na zahradě, nikdy nebudete mít dokonalý trávník. Samozřejmě existují extrémní případy, kdy psi vytrhávají kytky apod. Pokud je to štěně, počkejte se založením zahrady, až vyroste. Jinak je to něco za něco – máte neposedného psa, nemůžete mít „načančanou“ zahrádku. Tématem bývá také umístění psí boudy. I to má zahradní architekt řešit, ale na základě domluvy s klientem. Vy sami totiž nejlépe víte, kde je vašemu psovi dobře. Pes by obecně měl mít přehled po zahradě, měl by vidět na vrátka, na pána… Z druhé strany je dobré, aby to i majitel měl ke psovi blízko, když mu nosí žrádlo a kontroluje vodu. V ideálním případě je dobré umístit kohoutek přímo u boudy apod.
Peníze až v první řadě Probrali jsme toho už spoustu, ale zatím jsme se vyhýbali Vodní prvky v zahradě jsou oblíbeným zpestřením – nejenže jsou příjemné na pohled, ale vnášejí do zahrady i decentní zvukové efekty. V rozpočtu však bývají nezanedbatelnou položkou. Foto: Flera
118
tomu nejvlivnějšímu prvku, a tím jsou finance. Všichni dobře víme, i z vlastních zkušeností, že během realizací se většinou náklady navýší. Jak tomu předejít?
Soukromí se na pozemku někdy hledá poměrně těžko. Svěřte svému architektovi informaci, kde si přejete zůstat skryti před zvídavými pohledy. Jistě pro vás najde přijatelné a zároveň vkusné řešení. Foto: Thinkstock
Peníze jsou vždy až na prvním místě. Vaše představy o cenách jednotlivých prací, úkonů a sadeb nemusí vždy odpovídat realitě, proto s architektem proberte vaše finanční možnosti co nejdříve. Foto: Thinkstock
Jde především o důkladné plánování. Je zodpovědností každého
nikdy šetřit, i když je to věc, která tak úplně není vidět. Ve finále
architekta, aby si s klientem co nejdříve stanovil rozpočet, který
to může být i třetina rozpočtu. Se zbytkem se může počkat.
má dotyčný k dispozici, aby si vyjasnili, co za jakou cenu lze pořídit a co už ne. Často jsou totiž představy klientů o finanční náročnosti
Uměl byste říci nějakou průměrnou cenu, abychom si uměli
velmi zkreslené a stane se, že projekt skončí v šuplíku…
udělat představu?
Dobře udělaná zahrada se pohybuje kolem 1 000 korun za metr Kdy je tedy potřeba si tuto záležitost s architektem vyjasnit?
čtvereční. Tam už může být vodní prvek, komfortní sezení. To
Nejpozději na druhé schůzce, kam už přichází architekt s nějakým
ovšem neznamená, že se nedá udělat příjemná zahrada za 300
konceptem, by mělo být alespoň zhruba řečeno, kolik co bude
korun za metr. Ale samozřejmě bude trochu skromnější.
stát a zda to klient akceptuje. Já osobně se snažím již na druhou schůzku přijít s velmi hrubou kalkulací, kolik bude stát metr
Další věc je honorář za architekta. Ta asi náklady také navýší…
čtvereční trávníku, záhonů, výsadba stromů… Klient buď
Cena zahradního architekta se pohybuje mezi 400–600 korunami
rozpočet odsouhlasí, nebo řekne, že má k dispozici méně. Tehdy
za hodinu. Podle mě by měl být u realizace od začátku do
začneme přemýšlet, jak cenu snížit, doporučím, na čem ušetřit
konce: měl by pomáhat vybrat realizační firmu, pomoci rozlišit
a na čem se určitě šetřit nevyplatí. Také se dohodneme, co
jednotlivé nabídky, umět říci, proč je firma tak levná, zda to
vypustíme úplně a co doplníme v pozdější fázi, až si klient zase
je dobré znamení či nikoli. Také by měl chodit na pravidelné
doplní prostředky. Jsem toho názoru, že lepší je vše do detailů
kontroly, zastupovat klienta a hlídat, aby vše probíhalo, jak má,
naplánovat a rozfázovat, než dělat příliš velké kompromisy.
kontrolovat složení půdy, rozsázení rostlin apod. Tím se náklady
Důležité je dobře připravit terén, kultivaci půd, tam se nesmí
na architekta navýší, ale myslím si, že se to bohatě vyplatí.
119
